02012R1268 — CS — 01.01.2018 — 003.001

---

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362 31.12.2012, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2462 ze dne 30. října 2015,	L 342	7	29.12.2015

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1268/2012

ze dne 29. října 2012

o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

Článek 1

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (dále jen „finanční nařízení“).

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 2

Účtování úroků z plateb předběžného financování

(Čl. 8 odst. 4 finančního nařízení)

V případech, kdy úroky náleží uhradit do rozpočtu, stanoví dohoda uzavřená se subjekty či osobami, jež jsou vyjmenovány v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, že je předběžné financování vypláceno na bankovní účty či podúčty, které umožňují identifikovat finanční prostředky a související úroky. Není-li tomu tak, musí identifikaci finančních prostředků, jež Unie vyplatila, a úroků nebo jiných plnění plynoucích z těchto finančních prostředků umožňovat účetní metody příjemců nebo zprostředkovatelů.

Ustanoveními tohoto nařízení, jejichž předmětem jsou úroky z předběžného financování, není dotčeno vykazování předběžného financování na straně aktiv finančních výkazů v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 finančního nařízení.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 3

Prostředky na daný rozpočtový rok

(Čl. 11 odst. 3 finančního nařízení)

Prostředky na závazky a prostředky na platby schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:

Článek 4

Zrušení a přenos prostředků

(Čl. 13 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky týkající se projektů v oblasti nemovitostí uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily tak, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde do 31. března následujícího roku nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince.

2.  Přípravnými etapami uvedenými v čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které mají být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku, tak aby bylo možno prostředky přenést do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména:

3.  Prostředky přenesené v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které nejsou přiděleny na závazek do 31. března následujícího rozpočtového roku nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího roku, se automaticky ruší.

O zrušení prostředků v souladu s prvním pododstavcem Komise informuje Evropský parlament a Radu do jednoho měsíce.

4.  Prostředky přenesené v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b) finančního nařízení mohou být použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

5.  Účetnictví musí umožňovat identifikaci prostředků přenesených v souladu s odstavci 1 až 4.

KAPITOLA 3

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 5

Přepočítací kurz eura a ostatních měn

(Článek 19 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z používání zvláštních odvětvových pravidel, schvalující osoba provádí přepočet eura na jinou měnu podle denních směnných kurzů eura zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

V případě, že přepočet eura na jinou měnu provádí zhotovitel, dodavatel, poskytovatel nebo příjemce, použijí se zvláštní ustanovení o přepočtu uvedená ve smlouvě na veřejnou zakázku, v grantové dohodě či v dohodě o financování.

2.  Aby neměly měnové přepočty významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nežádoucí dopad na rozpočet Unie, zvláštní ustanovení uvedená v odstavci 1 případně určí, že se přepočítací kurz eura a jiné měny vypočte za pomoci průměrného denního směnného kurzu platného v daném období.

3.  Není-li denní směnný kurz eura pro danou měnu v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn, použije příslušná schvalující osoba účetní kurz uvedený v odstavci 4.

4.  Pro účely účetnictví uvedené v článcích 151 až 156 finančního nařízení a s výhradou článku 240 tohoto nařízení se přepočet eura na jinou měnu uskutečňuje pomocí měsíčního účetního kurzu eura. Tento účetní směnný kurz stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.

5.  Výsledky měnových operací uvedených v odstavci 4 tohoto článku jsou v účetnictví příslušného orgánu vykazovány v samostatné položce.

První pododstavec tohoto odstavce se přiměřeně použije na subjekty uvedené v článku 208 finančního nařízení.

Článek 6

Kurz použitelný pro přepočet eura na ostatní měny

(Článek 19 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jež vyplývají z používání odvětvových pravidel nebo ze smluv na zvláštní veřejné zakázky, z grantových dohod, rozhodnutí o udělení grantu či z finančních dohod, použije se pro přepočet eura na jinou měnu v případech, kdy přepočet provádí příslušná schvalující osoba, kurz dne, kdy schvalující útvar vystavil platební nebo inkasní příkaz.

2.  V případě zálohových účtů vedených v eurech se pro přepočet eura na jinou měnu použije kurz platný v den, kdy banka provedla platbu.

3.  V případě zúčtování zálohových účtů vedených v národních měnách podle článku 19 finančního nařízení se pro přepočet eura na jinou měnu použije kurz měsíce, v němž byl uskutečněn výdaj ze zálohového účtu.

4.  V případě náhrady paušálních výdajů nebo výdajů plynoucích ze služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“), která má stanovenu horní hranici a která se proplácí v jiné měně než euru, se použije kurz platný v době, kdy vznikne nárok na náhradu.

KAPITOLA 4

Zásada univerzálnosti

Článek 7

Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků

(Článek 21 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčeny články 9 a 10, jsou účelově vázané příjmy zaznamenávány do rozpočtu takto:

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy jsou pro informaci uvedeny v poznámkách.

2.  Jakmile orgán účelově vázané příjmy obdrží, jsou jim odpovídající prostředky automaticky poskytovány jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů:

V případě podle prvního pododstavce písm. b) lze prostředky na závazky poskytnout poté, co členský stát podepíše dohodu o poskytnutí příspěvku.

Článek 8

Příspěvky členských států na výzkumné programy

(Čl. 21 odst. 2 písm. a) finančního nařízení)

1.  Příspěvky členských států na financování některých doplňkových výzkumných programů stanovené v článku 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ( 1 ) jsou hrazeny takto:

2.  Pokud není rozpočet s konečnou platností přijat před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 určeny částkou, jež je zapsána v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok.

3.  Všechny příspěvky nebo dodatečné platby členských států do rozpočtu musí být připsány na účet či účty Komise do 30 kalendářních dní po výzvě k zaplacení prostředků.

4.  Uskutečněné platby jsou připisovány na účet stanovený v nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 9

Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti zemí ESVO na některých programech Unie

(Čl. 21 odst. 2 písm. e) finančního nařízení)

1.  Příspěvky členských států Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „státy ESVO“) na některé programy Unie se vykazují v rozpočtu takto:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) je předpokládaná částka uvedena v rozpočtových poznámkách,

Příloha uvedená v prvním pododstavci písm. b) bodu ii) představuje a doplňuje strukturu, jež slouží jednak zaznamenávání prostředků odpovídajících příspěvkům podle odstavce 2, jednak plnění souvisejících výdajů.

2.  Podle článku 82 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) jsou částky ročních příspěvků států ESVO, které Komisi potvrdil Smíšený výbor Evropského hospodářského výboru v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu 32 připojeného k Dohodě o EHP, zapsány hned od počátku rozpočtového roku v plné výši jako odpovídající prostředky na závazky a prostředky na platby.

3.  Jsou-li do rozpočtových položek, na něž přispívají státy ESVO, přidány v průběhu rozpočtového roku dodatečné prostředky, aniž by byly státy ESVO schopny v průběhu uvedeného rozpočtového roku upravit náležitým způsobem výši svých příspěvků, aby dodržely „činitel úměrnosti“ uvedený v článku 82 Dohody o EHP, může Komise na přechodnou dobu a výjimečně využít svých hotovostních zdrojů k předfinancování podílu států ESVO. Po tomto poskytnutí dodatečných prostředků vyzve Komise co nejdříve státy ESVO, aby odpovídající příspěvky uhradily. Komise o těchto rozhodnutích každoročně informuje Evropský parlament a Radu.

Toto předfinancování je vypořádáno co nejdříve v rámci rozpočtu na následující rozpočtový rok.

4.  Finanční příspěvky států ESVO jsou v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. e) finančního nařízení vnějšími účelově vázanými příjmy. Účetní přijme vhodná opatření, aby použití příjmů, jež z těchto příspěvků plynou, a jim odpovídajících prostředků bylo sledováno odděleně.

Stav plnění příjmů a výdajů, jež účasti států ESVO odpovídají, uvádí Komise ve zprávě podle čl. 150 odst. 2 finančního nařízení odděleně.

Článek 10

Výnosy ze sankcí uložených členským státům s nadměrným schodkem

(Čl. 21 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

Výnosy ze sankcí uvedených v oddílu 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ( 2 ) se vykazují v rozpočtu takto:

Prostředky uvedené v prvním pododstavci písm. b) jsou čerpány v souladu s článkem 20 finančního nařízení.

Článek 11

Náklady vzniklé přijetím darovaných částek ve prospěch Unie

(Článek 22 finančního nařízení)

Pro účely schválení Evropským parlamentem a Radou podle čl. 22 odst. 2 finančního nařízení Komise odhadne a řádně odůvodní finanční náklady, včetně navazujících nákladů, spojené s přijetím darovaných částek určených Unii.

Článek 12

Účty pro vrácené daně

(Čl. 23 odst. 3 finančního nařízení)

Daně, které Unie hradí podle čl. 23 odst. 2 a čl. 23 odst. 3 písm. a) finančního nařízení, jsou zapsány na prozatímním účtu až do doby, kdy je dotyčné státy vrátí.

KAPITOLA 5

Zásada specifikace

Článek 13

Pravidla pro výpočet procentních podílů u převodů, jež uskutečňují orgány s výjimkou Komise

(Článek 25 finančního nařízení)

1.  Procentní podíly uvedené v článku 25 finančního nařízení se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.

2.  Vychází se z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených.

K výši prostředků, jež může dotčený orgán převést bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.

Článek 14

Pravidla pro výpočet procentních podílů u převodů, jež uskutečňuje Komise

(Článek 26 finančního nařízení)

1.  Procentní podíly uvedené v čl. 26 odst. 1 finančního nařízení se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných.

2.  Vychází se z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky či v její prospěch, po úpravě o výši prostředků již převedených.

K výši prostředků, jež může Komise převést bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží.

Článek 15

Správní výdaje

(Článek 26 finančního nařízení)

Výdaje uvedené v čl. 26 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) finančního nařízení pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v článku 44 odst. 3 finančního nařízení.

Článek 16

Odůvodnění žádostí o převod prostředků

(Články 25 a 25 finančního nařízení)

K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 25 a 26 finančního nařízení musí být přiloženy příslušné podrobné podklady, jež uvádějí čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku, a to jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.

Článek 17

Odůvodnění žádostí o převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech

(Článek 29 finančního nařízení)

K návrhům na převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech uvedené v článku 29 finančního nařízení musí být přiloženy příslušné podrobné podklady, jež uvádějí:

KAPITOLA 6

Zásada řádného finančního řízení

Článek 18

Hodnocení

(Článek 30 finančního nařízení)

1.  Všechny návrhy na programy nebo činnosti, jež znamenají výdaje k tíži rozpočtu, jsou předmětem hodnocení ex ante, které musí zkoumat:

2.  Návrh uvádí opatření ke sledování, podávání zpráv a hodnocení a přihlíží ke kompetencím příslušných úrovní správy, jež se provádění navrhovaného programu nebo činnosti účastní.

3.  Všechny programy nebo činnosti, včetně pilotních projektů a přípravných akcí, na něž jsou uvolněny zdroje v objemu nad 5 000 000  EUR, jsou předmětem hodnocení přidělených lidských a finančních zdrojů a dosažených výsledků, které probíhá průběžně a/nebo ex post s cílem ověřit, zda jsou v souladu se stanovenými cíli, a to následovně:

Povinnost uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se nepoužije na jednotlivé projekty a akce prováděné v rámci takových činností, u nichž lze tuto povinnost splnit tím, že konečnou zprávu zašlou subjekty, které akci provedly.

4.  Hodnocení podle odstavce 1 a 3 musí být úměrné uvolněným zdrojům a dopadu dotčeného programu nebo činnosti.

Článek 19

Finanční výkaz

(Článek 31 finančního nařízení)

Finanční výkaz uvádí finanční a ekonomické údaje, na jejichž základě může legislativní orgán vyhodnotit nezbytnost zásahu Unie. Uvádí příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a případné synergii.

V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků a pracovních míst, včetně míst externích zaměstnanců, a hodnocení jejich střednědobého finančního dopadu.

KAPITOLA 7

Zásada transparentnosti

Článek 20

Předběžné zveřejnění rozpočtu

(Článek 34 finančního nařízení)

Co nejdříve poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, a nejpozději čtyři týdny po tomto termínu jsou před oficiálním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny z podnětu Komise podrobné číselné údaje ve všech jazycích na internetových stránkách orgánů.

Článek 21

Zveřejňování informací o hodnotě a příjemcích finančních prostředků Unie

(Článek 35 finančního nařízení)

1.  Informace o příjemcích finančních prostředků Unie, jež byly poskytnuty v rámci přímého řízení, se zveřejňují na internetové stránce orgánů Unie do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byly finanční prostředky poskytnuty.

Kromě zveřejnění podle prvního pododstavce lze tyto informace ve standardní úpravě zveřejnit také jiným vhodným způsobem.

2.  Nestanoví-li toto nařízení a odvětvová pravidla jinak, zveřejňují se s přihlédnutím ke kritériím v čl. 35 odst. 3 finančního nařízení následující informace:

Pojem „lokalita“ pro účely písm. b) znamená:

Pokud jde o osobní údaje fyzických osob, je nutno zveřejněné informace odstranit dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byly finanční prostředky poskytnuty. Tatáž zásada platí pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.

3.  Informace podle odstavce 2 jsou zveřejňovány pouze v případě cen, grantů a veřejných zakázek, jež byly uděleny, resp. zadány na základě soutěže o návrh, řízení o udělení grantu či zadávacího řízení. Tyto informace se nezveřejňují v případě:

4.  Od zveřejnění informací je upuštěno v případě rizika, že by byla u příslušných jednotlivců ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců.

Článek 22

Odkaz na zveřejněné informace o příjemcích finančních prostředků Unie poskytnutých v rámci nepřímého řízení

(Článek 35 finančního nařízení)

Je-li správa finančních prostředků Unie svěřena orgánům a subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, musí pověřovací dohody stanovit, aby tyto pověřené orgány a subjekty zveřejnily informace uvedené v čl. 21 odst. 2 a 3 ve standardní úpravě na svých internetových stránkách.

Internetová stránka orgánů Unie musí obsahovat alespoň odkaz na internetovou adresu, kde lze tyto informace nalézt, nejsou-li tyto informace zveřejněny přímo na vyhrazeném místě na internetových stránkách orgánů Unie.

Kromě zveřejnění podle prvního pododstavce lze tyto informace ve standardní úpravě zveřejnit také jiným vhodným způsobem.

Na zveřejnění informací podle prvního pododstavce tohoto článku se použije čl. 21 odst. 2 až 4.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

Článek 23

Finanční plán

(Článek 38 finančního nařízení)

Finanční plán podle článku 38 finančního nařízení je členěn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Úplný finanční plán uvádí všechny výdajové kategorie s výjimkou zemědělství, politiky soudržnosti a administrativy, k nimž jsou uváděny pouze souhrnné údaje.

Článek 24

Návrh opravného rozpočtu

(Čl. 41 odst. 1 finančního nařízení)

K návrhu opravného rozpočtu je připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu k dispozici.

Článek 25

Rozpočtová nomenklatura

(Článek 44 finančního nařízení)

Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, transparentnosti a řádného finančního řízení. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, snadnou identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účelné plnění rozpočtu.

Článek 26

Výdaje skutečně vynaložené v posledním rozpočtovém roce, jehož účty byly uzavřeny

(Čl. 49 odst. 1 písm. a) bod v) finančního nařízení)

Pro účely sestavení rozpočtu se výdaje skutečně vynaložené v posledním rozpočtovém roce, jehož účty byly uzavřeny, určují takto:

Článek 27

Poznámky k rozpočtu

(Čl. 49 odst. 1 písm. a) bod vi) finančního nařízení)

Poznámky k rozpočtu obsahují zejména:

Článek 28

Plán pracovních míst

(Čl. 49 odst. 1 písm. c) bod i) finančního nařízení)

Pracovní místa Zásobovací agentury jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 29

Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

(Článek 53 finančního nařízení)

Při výzvě učiněné v souvislosti s granty, veřejnými zakázkami nebo cenami, jež jsou prováděny v rámci přímého řízení, musí být potenciální příjemci, zájemci, uchazeči a účastníci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 3 ) vyrozuměni o tom, že pro účely ochrany finančních zájmů Unie mohou být jejich osobní údaje předány útvarům interního auditu, Evropskému účetnímu dvoru, komisi pro řešení finančních nesrovnalostí nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“) nebo že si mohou tyto údaje předat schvalující osoby při Komisi a výkonné agentury.

Článek 30

Přípravná opatření v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky

(Čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie v rámci řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že je v prostoru operace nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad personálu orgánů Unie; tyto náklady zahrnují též pojištění pro případ zvýšeného rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety.

Článek 31

Zvláštní pravomoci Komise vyplývající ze Smluv

(Čl. 54 odst. 2 písm. d) finančního nařízení)

1.  Články Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jež Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou:

2.  Články Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“), jež Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou:

3.  Seznamy uvedené v odstavci 1 a 2 mohou být při předložení návrhu rozpočtu doplněny s tím, že je nutno uvést odpovídající články a částky.

Článek 32

Jednání, jež mohou představovat střet zájmů, a postup

(Článek 57 finančního nařízení)

1.   ►M1  Jednání, jež může být ovlivněno střetem zájmů ve smyslu čl. 57 odst. 2 finančního nařízení, může mít – aniž je dotčena jeho kvalifikace jakožto protiprávního jednání podle čl. 106 odst. 1 písm. d) finančního nařízení – mimo jiné tyto formy: ◄

Další jednání, jež může být ovlivněno střetem zájmů, je takové jednání, jež může narušit nestranný a objektivní výkon povinností určité osoby, např. členství v hodnotícím výboru v zadávacím řízení nebo v řízení o udělení grantu, může-li tato osoba získat z výsledku těchto řízení přímou či nepřímou finanční výhodu.

2.  Za střet zájmů se považuje situace, kdy je žadatel, zájemce nebo uchazeč zaměstnancem, na nějž se vztahuje služební řád, ledaže jeho účast v řízení předem schválí jeho nadřízený.

3.  V případě střetu zájmů přijme pověřená schvalující osoba náležitá opatření k eliminaci nežádoucího vlivu dotčené osoby na daný postup či řízení.

KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 33

Způsoby řízení

(Článek 58 finančního nařízení)

V účetním systému Komise jsou zaznamenány jednotlivé způsoby řízení a v jejich rámci též kategorie subjektů či osob, jež jsou uvedeny v čl. 58 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a jimž jsou v souvislosti s plněním rozpočtu svěřeny určité úkoly.

Pokud jde o přímé řízení Komisí podle čl. 58 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, účetní systém rozlišuje, zdali toto řízení probíhá prostřednictvím:

Oddíl 2

Přímé řízení

Článek 34

Přímé řízení

(Čl. 58 odst. 1 písm. a) finančního nařízení)

Plní-li Komise rozpočet přímo ve svých úvarech, vykonávají úkoly související s plněním rozpočtu účastníci finančních operací ve smyslu článků 64 až 75 finančního nařízení v souladu s podmínkami tohoto nařízení.

Článek 35

Výkon pravomocí svěřených výkonným agenturám

(Čl. 58 odst. 1 písm. a) a článek 62 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o svěření pravomocí výkonným agenturám zmocňuje tyto agentury jakožto pověřené schvalující osoby k tomu, aby čerpaly prostředky na program Unie, jehož řízením byly pověřeny.

2.  Pověřovací akt Komise obsahuje přinejmenším ustanovení podle čl. 40 písm. a) až d) a h). Jménem dotyčné výkonné agentury musí k tomuto aktu vydat formální písemný souhlas její ředitel.

Článek 36

Soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek

(Článek 63 finančního nařízení)

Svěří-li Komise úkoly soukromým subjektům podle čl. 63 odst. 2 finančního nařízení, uzavře smlouvu v souladu s částí první hlavou V a s částí druhou hlavou IV kapitolou III finančního nařízení.

Oddíl 3

Sdílené řízení s členskými státy

Článek 37

Zvláštní ustanovení o sdíleném řízení s členskými státy, opatření na podporu šíření osvědčených postupů

(Článek 59 finančního nařízení)

Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových pravidel odpovědné za řízení, osvědčování a audit.

S cílem podpořit osvědčené postupy při využívání prostředků ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského rybářského fondu může dát Komise subjektům odpovědným za řízení a kontrolu pro informaci k dispozici metodické pokyny, jež stanoví její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny jsou podle potřeby aktualizovány.

Oddíl 4

Nepřímé řízení

Článek 38

Rovnocennost systémů, pravidel a postupů v rámci nepřímého řízení

(Článek 60 finančního nařízení)

1.  Komise může uznat pravidla a postupy zadávání veřejných zakázek za rovnocenné se svými vlastními pravidly a postupy, pokud splňují tyto podmínky:

Vnitrostátní právo členských států nebo třetích zemí, jež provádí směrnici 2004/18/ES, se považuje za rovnocenné pravidlům, která orgány uplatňují v souladu s finančním nařízením.

2.  Komise může uznat pravidla a postupy pro udělování grantů za rovnocenné se svými vlastními pravidly a postupy, pokud splňují tyto podmínky:

3.  Komise může uznat, že účetní systémy a systémy vnitřní kontroly, jež používají subjekty a osoby, jimž mají být svěřeny úkoly související s plněním rozpočtu jménem Komise, zajišťují rovnocennou úroveň ochrany finančních zájmů Unie a rovnocennou přiměřenou jistotu o dosažení cílů řízení, jestliže tyto systémy splňují zásady zakotvené v článku 32 finančního nařízení.

Článek 39

Hodnocení ex ante pravidel a postupů u subjektů a osob v rámci nepřímého řízení

(Čl. 61 odst. 1 finančního nařízení)

Pro účely hodnocení ex ante podle čl. 61 odst. 1 finančního nařízení může příslušná schvalující osoba vycházet z hodnocení ex ante, jež provedla jiná schvalující osoba, a to za předpokladu, že závěry této jiné schvalující osoby jsou relevantní z hlediska specifických rizik svěřovaných úkolů, zejména povahy těchto úkolů a příslušné částky.

Příslušná schvalující osoba může vycházet z hodnocení ex ante, jež provedli jiní dárci, pokud bylo toto hodnocení provedeno za podmínek rovnocenných podmínkám stanoveným pro nepřímé řízení v článku 60 finančního nařízení.

▼M1

Článek 40

Obsah dohody o svěření úkolů plnění rozpočtu, jež je uzavírána se subjekty a osobami

(Čl. 60 odst. 3 a čl. 61 odst. 3 finančního nařízení)

▼B

Pověřovací dohody obsahují podrobná ujednání, jež zajišťují ochranu finančních zájmů Unie a transparentnost prováděných operací. Musí zahrnovat alespoň následující:

▼M1

▼B

▼M1

▼B

▼M1

V případě prvního pododstavce písm. f) se pro účely čl. 106 odst. 5 finančního nařízení nečinnost třetí země předpokládá mimo jiné v případě, kdy její vnitrostátní právní předpisy neumožňují vyloučit hospodářský subjekt ze všech zadávacích řízení a řízení o udělení grantu či ceny ve smyslu článku 106 finančního nařízení, které jsou financovány EU. Případy, kdy se nečinnost třetí země předpokládá, jsou specifikovány v pověřovacích dohodách.

Pro účely prvního pododstavce písm. h) bodu i) tato ujednání v případě třetích zemí a mezinárodních organizací specifikují případy, kdy daná třetí země či mezinárodní organizace musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je, napravovat je a oznamovat je v souladu s čl. 60 odst. 3 finančního nařízení.

▼B

Článek 41

Prohlášení řídícího subjektu a prohlášení o dodržení postupů

(Čl. 60 odst. 5 finančního nařízení)

V případě akcí, jež končí před koncem příslušného rozpočtového roku, může být prohlášení řídícího subjektu podle čl. 60 odst. 5 písm. b) finančního nařízení nahrazeno závěrečnou zprávou pověřeného subjektu nebo osoby o dané akci, je-li tato zpráva předložena před 15. únorem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce.

Pokud mezinárodní organizace a třetí země provádějí nevíceleté akce v délce trvání nejvýše 18 měsíců, může být prohlášení o dodržení postupů uvedené v čl. 60 odst. 5 finančního nařízení začleněno do závěrečné zprávy.

Článek 42

Postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetních závěrek, jakož i vylučování úhrad, jež jsou v rozporu s platnými pravidly, z financování Unií v rámci nepřímého řízení

(Čl. 60 odst. 6 písm. b) a c) finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel, Komise v rámci postupů podle čl. 60 odst. 6 písm. b) a c) finančního nařízení:

Pro účely prvního pododstavce písm. d) Komise inkasuje splatné částky přednostně formou zápočtu podle článku 87.

2.  Jsou-li úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny subjektu, jenž provádí akci financovanou větším počtem dárců, spočívají postupy podle čl. 60 odst. 6 písm. b) a c) finančního nařízení v ověření, zdali příslušnou částku, kterou Komise na danou akci vyplatila, tento subjekt na akci použil a zdali byl tento výdaj vynaložen v souladu se závazky, jež upravuje dohoda s tímto subjektem podepsaná.

Pro účely tohoto nařízení se akcí financovanou větším počtem dárců rozumí akce, na niž jsou finanční prostředky Unie sdruženy s prostředky přinejmenším jednoho dalšího dárce.

▼M1

Článek 43

Zvláštní ustanovení pro nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi

(Čl. 58 odst. 1 písm. c) bod ii) a článek 188 finančního nařízení)

1.  Mezinárodními organizacemi uvedenými v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii) finančního nařízení jsou mezinárodní veřejné organizace zřízené na základě mezinárodních dohod a specializované agentury zřízené těmito organizacemi.

Dohody podle prvního pododstavce se předtím, než Komise provede pověření úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, předkládají schvalující osobě odpovědné za hodnocení ex ante podle článku 39.

2.  Za mezinárodní organizace jsou považovány tyto organizace:

3.  Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, za předpokladu, že tato organizace splňuje tyto podmínky:

4.  Plní-li Komise rozpočet v rámci nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi, použijí se ověřovací dohody s nimi uzavřené.

▼B

Článek 44

Určení veřejnoprávních subjektů a soukromoprávních subjektů pověřených výkonem veřejné služby

(Čl. 58 odst. 1 písm. c) body v) a vi) finančního nařízení)

1.  Na veřejnoprávní subjekty a soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby se vztahuje právo členského státu nebo země, v níž byly založeny.

2.  V případě síťového řízení, při němž musí příslušný členský stát či země určit alespoň jeden subjekt, probíhá toto určení v souladu se základním právním aktem.

Ve všech ostatních případech určí tyto subjekty Komise po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi.

KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Práva a povinnosti účastníků finančních operací

Článek 45

Práva a povinnosti účastníků finančních operací

(Článek 64 finančního nařízení)

1.  Jednotlivé orgány poskytnou všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

2.  Vedoucí delegací Unie ve funkci dále pověřených schvalujících osob podle čl. 56 odst. 2 finančního nařízení se řídí listinou, kterou vydá Komise pro účely plnění úkolů finančního řízení, jimiž byly tyto osoby dále pověřeny.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 46

Pomoc pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám

(Článek 65 finančního nařízení)

Příslušné schvalující osobě mohou být při plnění jejích úkolů nápomocni zaměstnanci, kteří jsou pověřeni tím, aby v rámci odpovědnosti této osoby uskutečňovali některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o správě finančních prostředků. Za účelem předcházení střetu zájmů platí pro zaměstnance, kteří jsou pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám nápomocni, povinnosti uvedené v článku 57 finančního nařízení.

Vedoucím delegací Unie jako dále pověřeným schvalujícím osobám podle čl. 56 odst. 2 finančního nařízení mohu být při plnění jejich povinností nápomocni zaměstnanci Komise.

Článek 47

Vnitřní předpisy o pověřování

(Článek 65 finančního nařízení)

V souladu s finančním nařízením a tímto nařízením stanoví každý orgán ve svých vnitřních předpisech taková opatření pro správu prostředků, jaká považuje za nezbytná k řádnému plnění svého oddílu rozpočtu.

Vedoucí delegací Unie ve funkci dále pověřených schvalujících osob podle čl. 56 odst. 2 finančního nařízení se řídí vnitřními předpisy, jež vydá Komise pro účely plnění úkolů finančního řízení, jimiž byly tyto osoby dále pověřeny.

Článek 48

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

(Čl. 66 odst. 2 finančního nařízení)

Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu a příslušnými opatřeními, jakož i s navazujícími fázemi. Tyto systémy zajistí, aby:

Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, se uchovávají déle, než je uvedeno v prvním pododstavci písm. d), a to do konce roku, který následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

Osobní údaje uvedené v podkladech se vymažou, je-li to možné a nejsou-li tyto údaje potřebné pro účely udělení rozpočtového absolutoria, kontroly nebo auditu. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 49

Kontroly ex ante a ex post

(Čl. 66 odst. 5 a 6 finančního nařízení)

1.  Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které běžně uskutečňují zaměstnanci uvedení v článku 46 a které slouží k přípravě úkonů v rámci plnění rozpočtu, jež provádí příslušná schvalující osoba.

2.  Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, jež provádí příslušná schvalující osoba, aby ověřila operativní a finanční aspekty operace.

3.  Kontroly ex ante ověřují vzájemný soulad požadovaných podkladů a dalších údajů, jež jsou k dispozici.

Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje příslušná schvalující osoba s přihlédnutím k rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si tato osoba k potvrzení platby vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby v rámci kontroly ex ante získala přiměřenou jistotu.

Účelem kontrol ex ante je ověřit:

Pro účely kontrol může příslušná schvalující osoba posoudit jako jedinou operaci několik podobných jednotlivých transakcí, jejichž předmětem jsou běžné výdaje na platy, důchody, náhrady výdajů na služební cesty a náklady na lékařskou péči.

4.  Kontroly ex post lze provádět na základě dokladů a případně i na místě.

Tyto kontroly prověřují, zda jsou operace financované z rozpočtu prováděny řádným způsobem, a zejména zda jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3.

Výsledky kontrol ex post přezkoumává alespoň jednou ročně pověřená schvalující osoba s cílem odhalit případné systémové problémy. K řešení těchto problémů přijme opatření.

Na základě výsledků kontrol a dalších relevantních informací je přezkoumávána analýza rizik uvedená v čl. 66 odst. 6 finančního nařízení.

U víceletých programů stanoví pověřená schvalující osoba víceletou kontrolní strategii, v níž specifikuje povahu a rozsah kontrol v daném období a způsob měření výsledků v meziročním srovnání v rámci každoročního procesu potvrzování věrohodnosti.

Článek 50

Kodex profesních standardů

(Čl. 66 odst. 7 a čl. 73 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Zaměstnanci, jež příslušná schvalující osoba určí k ověřování finančních operací, jsou vybíráni na základě svých odborných znalostí, schopností a zvláštních předpokladů, jež prokazují diplomy, odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

2.  Jednotlivé orgány vypracují kodex profesních standardů, jenž v oblasti vnitřní kontroly stanoví:

3.  Vedoucí delegací Unie ve funkci dále pověřených schvalujících osob podle čl. 56 odst. 2 finančního nařízení se řídí kodexem profesních standardů podle odstavce 2 tohoto článku, který vydá Komise pro účely plnění úkolů finančního řízení, jimiž byly tyto osoby dále pověřeny.

4.  Jednotlivé orgány ustaví náležité struktury, jejichž prostřednictvím budou schvalujícím útvarům sdělovány potřebné informace o kontrolních standardech a o metodách a technikách, jež byly pro tyto účely vyvinuty, a jejichž prostřednictvím budou tyto informace pravidelně aktualizovány.

Článek 51

Nečinnost pověřené schvalující osoby

(Čl. 66 odst. 8 finančního nařízení)

Nečinností pověřené schvalující osoby podle čl. 66 odst. 8 finančního nařízení se rozumí situace, kdy tato osoba nereaguje v přiměřené lhůtě s ohledem na okolnosti jednotlivého případu, nejpozději však do jednoho měsíce.

Článek 52

Předávání finančních informací a informací o správě finančních prostředků účetnímu

(Článek 66 finančního nařízení)

Pověřená schvalující osoba předává účetnímu v souladu s pravidly, jež účetní přijal, finanční informace a informace o správě finančních prostředků, jež jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů.

Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřeneckým bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie.

▼M1

Článek 53

Zpráva o jednacích řízeních

(Článek 66 finančního nařízení)

Pověřené schvalující osoby zaznamenávají za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. a) až f) a článku 266 tohoto nařízení. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu veřejných zakázek, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu zprávu, v níž uvede opatření přijatá k odvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá Evropskému parlamentu a Radě každý orgán. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.

▼B

Oddíl 3

Účetní

Článek 54

Jmenování účetního

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  Jednotlivé orgány jmenují svého účetního z řad úředníků, kteří podléhají služebnímu řádu úředníků Evropské unie.

Účetního vybírá orgán na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.

2.  Dva nebo více orgánů či subjektů mohou jmenovat téhož účetního.

V tomto případě přijmou tyto orgány a subjekty nezbytná opatření proti střetu zájmů.

Článek 55

Ukončení výkonu funkce účetního

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  V případě ukončení výkonu funkce účetního je bezodkladně vypracována předvaha.

2.  Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu, nebo, není-li to možné, učiní tak úředník ze stejného útvaru.

Do jednoho měsíce ode dne zaslání předvahy nový účetní předvahu podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom může vyjádřit své výhrady.

Předávací zpráva uvádí též výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

3.  Jednotlivé orgány a subjekty uvedené v článku 208 finančního nařízení informují Evropský parlament, Radu a účetního Komise o jmenování svého účetního nebo o ukončení výkonu jeho funkce ve lhůtě dvou týdnů.

Článek 56

Validace účetního a inventárního systému

(Článek 68 finančního nařízení)

Příslušná schvalující osoba důsledně informuje účetního o vývoji či podstatných změnách systému finančního řízení, inventárního systému a systému oceňování aktiv a pasiv, pokud jsou z daného systému přebírány údaje do účetnictví daného orgánu nebo pokud tento systém slouží k dokládání těchto údajů, tak aby účetní mohl ověřit, že jsou dodržena kritéria pro validaci tohoto systému.

Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat. Pokud účetní odmítne validovat systém finančního řízení, jejž zavedla schvalující osoba, nebo pokud již udělenou validaci tomuto systému odejme, sestaví příslušná schvalující osoba akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě nedostatky, jež vedly k tomuto rozhodnutí účetního.

Příslušná schvalující osoba odpovídá za úplnost informací, jež jsou účetnímu předávány.

Článek 57

Správa pokladny

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán k dispozici dostatečné finanční prostředky na hotovostní potřeby, jež vyplývají z plnění rozpočtu.

2.  Pro účely odstavce 1 zřídí účetní systémy řízení hotovosti, které mu umožní sestavovat prognózy peněžních toků.

3.  Účetní Komise rozděluje dostupné finanční prostředky v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Článek 58

Správa bankovních účtů

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  Pro účely správy pokladny může účetní jménem orgánu otevřít nebo nechat otevřít účty u finančních institucí nebo národních centrálních bank. V řádně odůvodněných případech může účty otevřít v jiných měnách než v euru.

2.  Účetní odpovídá za rušení účtů uvedených v odstavci 1 nebo za to, aby bylo jejich zrušení zajištěno.

3.  Účetní stanoví podmínky pro vedení účtů uvedených v odstavci 1, jež byly otevřeny u finančních institucí, v souladu se zásadami řádného finančního řízení, efektivity a soutěže o veřejné zakázky.

4.  Alespoň jednou za pět let účetní znovu vyhlašuje soutěž o veřejné zakázky pro finanční instituce, u nichž by mohly být otevřeny účty v souladu s odstavcem 1.

U zálohových bankovních účtů otevřených u finančních institucí mimo Unii je prováděn pravidelný průzkum podmínek na trhu, pokud to místní bankovní podmínky dovolují. Tento průzkum probíhá alespoň jednou za pět let z podnětu správce zálohového účtu, který následně předkládá účetnímu odůvodněný návrh na výběr určité banky na období do pěti let.

5.  Účetní zajistí, aby byly podmínky pro vedení účtů otevřených u finančních institucí v souladu s odstavcem 1 přísně dodržovány.

V případě zálohových bankovních účtů otevřených u finančních institucí mimo Unii přebírá tuto odpovědnost správce zálohového účtu, jenž přitom zohledňuje platné právní předpisy v zemi, v níž vykonává svůj mandát.

6.  O podmínkách pro vedení účtů otevřených u finančních institucí účetní Komise informuje účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 208 finančního nařízení. Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 208 finančního nařízení sladí s těmito podmínkami podmínky pro vedení účtů, jež sami otevírají.

Článek 59

Podpisové právo k účtům

(Článek 68 finančního nařízení)

Podmínky pro otevírání, vedení a používání účtů v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly stanoví, že šeky, bankovní převodní příkazy a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců. Instrukce vystavené ručně mimo elektronický systém musí podepsat alespoň dva řádně zmocnění zaměstnanci nebo účetní osobně.

Pro účely prvního pododstavce zašlou účetní jednotlivých orgánů všem finančním institucím, u nichž daný orgán otevřel účet, jména a podpisové vzory zmocněných zaměstnanců.

Článek 60

Správa zůstatků na bankovních účtech

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  Účetní zajistí, aby se zůstatek na bankovních účtech uvedených v článku 58 výrazně nelišil od prognóz peněžních toků podle čl. 57 odst. 2 a aby v každém případě:

2.  Na cizoměnových účtech nesmí účetní udržovat zůstatky, jež by mohly orgánu způsobit nadměrné ztráty v důsledku výkyvů směnných kurzů.

Článek 61

Převodní a přepočtové operace

(Článek 68 finančního nařízení)

Aniž je dotčen článek 69, uskutečňuje účetní převody mezi účty, jež otevřel jménem orgánu u finančních institucí, a provádí přepočet měn.

Článek 62

Způsoby placení

(Článek 68 finančního nařízení)

Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem nebo – v případě zálohového účtu – debetní kartou v souladu s čl. 67 odst. 4.

Článek 63

Soubory údajů o právnických osobách

(Článek 68 finančního nařízení)

1.  Účetní může provádět platby bankovním převodem pouze v případě, že byly předem do společného souboru, členěného podle orgánů, zapsány bankovní údaje příjemce platby a informace potvrzující jeho totožnost, jakož i všechny případné změny.

Zápis právních a bankovních údajů příjemce platby do tohoto souboru údajů nebo případné změny těchto údajů vychází z podkladu, jehož formu stanoví účetní.

2.  Před provedením platby bankovním převodem mohou schvalující osoby přijmout jménem svého orgánu závazek vůči třetí osobě pouze v případě, že jim tato třetí osoba dodá dokumentaci požadovanou pro zápis do souboru údajů.

Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právních a bankovních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před provedením platby ověřují platnost těchto údajů.

V souvislosti s předvstupní pomocí lze vůči orgánům veřejné moci zemí, jež podaly žádost o přistoupení k Evropské unii, přijímat individuální závazky, aniž by předem došlo k zápisu do souboru údajů o třetích osobách. V tomto případě učiní schvalující osoba vše pro to, aby k zápisu došlo co nejdříve. Příslušné dohody stanoví, že předtím, než lze provést první platbu, je Komisi nutno zaslat bankovní údaje příjemce.

Článek 64

Uchovávání podkladů účetním

(Článek 68 finančního nařízení)

Účetní podklady a podklady, jež slouží k přípravě účetní závěrky uvedené v článku 141 finančního nařízení, jsou uchovávány po dobu alespoň pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium pro rozpočtový rok, k němuž se tyto podklady vztahují.

Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány déle, a to do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

Jednotlivé orgány rozhodnou, v kterém útvaru budou podklady uchovávány.

Článek 65

Osoby zmocněné ke správě účtů

(Článek 69 finančního nařízení)

Jednotlivé orgány stanoví podmínky, za nichž jsou jimi určení zaměstnanci zmocnění ke správě účtů v místních jednotkách uvedených v článku 72 oprávněni sdělovat místním finančním institucím jména a podpisové vzory.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 66

Podmínky použití zálohových účtů

(Článek 70 finančního nařízení)

1.  Je-li vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s rozpočtovými postupy, lze pro účely úhrady takových výdajů zřídit zálohové účty.

2.  Správce zálohových účtů může předběžně potvrzovat a hradit výdaje na základě podrobného rámce, jenž je vymezen v pokynech příslušné schvalující osoby. Tyto pokyny stanoví pravidla a podmínky, jimiž se řídí předběžné potvrzování a úhrada výdajů, a případně též podmínky podpisu právních závazků ve smyslu čl. 97 odst. 1 písm. e).

3.  Vytvoření zálohového účtu a jmenování jeho správce jsou předmětem rozhodnutí, jež přijímá účetní na základě řádně odůvodněného návrhu příslušné schvalující osoby. Toto rozhodnutí stanoví odpovědnost a povinnosti správce zálohových účtů a schvalující osoby.

Na základě řádně odůvodněného návrhu příslušné schvalující osoby rozhoduje účetní též o změně podmínek vedení zálohového účtu.

4.  Při delegacích Unie jsou zálohové účty zřizovány pro účely úhrady výdajů jak z rozpočtového oddílu vyhrazeného Komisi, tak z rozpočtového oddílu Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) a musí zajišťovat, aby bylo možno k výdajům dohledat všechny údaje.

Článek 67

Podmínky pro zřizování zálohových účtů a platby

(Článek 70 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o zřízení zálohového účtu a o jmenování jeho správce a rozhodnutí o změně podmínek vedení tohoto účtu stanoví zejména:

2.  V návrzích na rozhodnutí o zřízení zálohového účtu zajistí příslušná schvalující osoba, aby:

Maximální částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v případě, že je fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s rozpočtovými postupy, nesmí přesáhnout 60 000  EUR na každou výdajovou položku.

3.  Správce zálohového účtu může provádět platby ve prospěch třetích osob na základě a v rámci limitů, jež jsou dány:

4.  Platby ze zálohových účtů lze provádět bankovním převodem včetně systému přímého inkasa uvedeného v článku 89 finančního nařízení, šekem nebo jiným platebním prostředkem včetně debetních karet v souladu s pokyny účetního.

5.  Poté, co je platba provedena, následuje formální rozhodnutí o konečném potvrzení a/nebo platební příkaz, které podepíše příslušná schvalující osoba.

Článek 68

Výběr správců zálohových účtů

(Článek 70 finančního nařízení)

Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo – v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech – z řad ostatních zaměstnanců. Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštní kvalifikace, jež prokazují diplomy, odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

Článek 69

Poskytování finančních prostředků na zálohové účty

(Článek 70 finančního nařízení)

1.  Účetní poskytuje na zálohové účty nezbytné prostředky prostřednictvím plateb a tyto účty sleduje z hlediska otevírání bankovních účtů, udílení podpisových práv a kontrol na místě a v centrálním účetnictví. Účetní poskytuje na zálohové účty finanční prostředky. Zálohy jsou hrazeny na bankovní účet otevřený pro tento účel.

Na zálohové účty lze poskytovat finanční prostředky též přímo z různých místních příjmů, jež plynou například z:

Zúčtování záloh, pokud jde o výdaje a různé či účelově vázané příjmy, probíhá v souladu s rozhodnutím o zřízení zálohového účtu uvedeným v článku 67 a s finančním nařízením. Příslušné částky odečte schvalující osoba při následném doplňování příslušných zálohových účtů.

2.  V zájmu eliminace zejména kurzových ztrát může správce zálohového účtu provádět v souvislosti s touž zálohou převody mezi různými bankovními účty.

Článek 70

Kontroly prováděné schvalujícími osobami a účetními

(Článek 70 finančního nařízení)

1.  V souladu s pravidly a pokyny účetního vede správce zálohového účtu evidenci jednak prostředků, jež má k dispozici v hotovosti a v bance, jednak uskutečněných plateb a obdržených částek. K výstupům z této evidence má trvalý přístup příslušná schvalující osoba a alespoň jednou měsíčně je vypracován souhrn transakcí, jejž správce zálohového účtu zasílá následující měsíc společně s podklady příslušné schvalující osobě pro účely zúčtování zálohových operací.

2.  Účetní provádí nebo nechává provádět příslušně zmocněného zaměstnance ve svém útvaru nebo ve schvalujícím útvaru kontroly, jež musí zpravidla probíhat na místě a bez předchozího upozornění a jejichž účelem je ověřit existenci finančních prostředků, jež byly přiděleny správcům zálohových účtů, ověřit vedení účetnictví a zkontrolovat, zda jsou zálohové transakce zúčtovávány ve stanovených lhůtách. Výsledky těchto kontrol sdělí účetní příslušné schvalující osobě.

Článek 71

Postupy při zadávání veřejných zakázek

(Článek 70 finančního nařízení)

Platby prováděné ze zálohových účtů mohou, v mezích stanovených v čl. 137 odst. 3, spočívat jednoduše v úhradě faktury bez předchozího přijetí nabídky.

Článek 72

Zřizování zálohových účtů

(Článek 70 finančního nařízení)

Pro účely úhrady určitých druhů výdajů lze u jednotlivých místních jednotek mimo Unii zřídit v souladu s článkem 70 finančního nařízení jeden nebo více zálohových účtů. Místní jednotkou může být například delegace, kancelář nebo styčné pracoviště Unie ve třetí zemi.

V rozhodnutí o zřízení zálohového účtu jsou stanoveny podmínky pro vedení tohoto účtu, jež splňují požadavky článku 70 finančního nařízení a vycházejí ze specifických potřeb dané místní jednotky.

Článek 73

Správci zálohových účtů a osoby zmocněné ke správě účtů při delegacích Unie

(Článek 70 finančního nařízení)

Za výjimečných okolností a v zájmu zajištění kontinuity činnosti mohou povinnosti správce zálohových účtů ESVČ při delegacích Unie vykonávat zaměstnanci Komise. Za týchž podmínek lze do funkce správců zálohových účtů za Komisi při delegacích Unie jmenovat zaměstnance ESVČ.

Pravidla a podmínky upravené v prvním pododstavci se při delegacích Unie použijí na jmenování osob, jež účetní pověří prováděním bankovních operací.

KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 74

Odpovědné subjekty v oblasti boje proti podvodům

(Čl. 66 odst. 8 a čl. 72 odst. 2 finančního nařízení)

Orgány a subjekty uvedenými v čl. 66 odst. 8 a čl. 72 odst. 2 finančního nařízení se rozumějí subjekty uvedené ve služebním řádu a rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie.

Oddíl 2

Pravidla pro pověřené a dále pověřené schvalující osoby

Článek 75

Finanční nesrovnalosti

(Čl. 66 odst. 7 a čl. 73 odst. 6 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny pravomoci úřadu OLAF, je pro všechny případy porušení finančního nařízení nebo předpisů se vztahem k finančnímu řízení či kontrolám operací, jež vyplývají z jednání nebo opomenutí zaměstnance, příslušná komise pro řešení finančních nesrovnalostí uvedená v článku 29 (dále jen „komise“).

Článek 76

Komise pro řešení finančních nesrovnalostí

(Čl. 66 odst. 7 a čl. 73 odst. 6 finančního nařízení)

1.  Případy finančních nesrovnalostí uvedené v článku 75 tohoto nařízení předkládá komisi k vydání stanoviska podle čl. 73 odst. 6 druhého pododstavce finančního nařízení orgán oprávněný ke jmenování.

V případech, kdy jako dále pověřené schvalující osoby jednají vedoucí delegací Unie v souladu s čl. 56 odst. 2 finančního nařízení, je příslušná schvalující osoba oprávněna se na komisi o stanovisko k finančním nesrovnalostem podle článku 75 tohoto nařízení obrátit přímo.

Domnívá-li se pověřená schvalující osoba, že došlo k finanční nesrovnalosti, může věc předložit komisi. Tato komise vydá stanovisko, v němž posoudí, zda došlo k nesrovnalostem podle článku 75, stupeň jejich závažnosti a případné následky. Dospěje-li komise na základě analýzy k závěru, že uvedený případ spadá do pravomoci úřadu OLAF, předá spis bezodkladně orgánu oprávněnému ke jmenování a úřad OLAF o tom neprodleně uvědomí.

Pokud komisi uvědomí přímo zaměstnanec v souladu s čl. 66 odst. 8 finančního nařízení, předá komise spis orgánu oprávněnému ke jmenování a zaměstnance o tom uvědomí. Orgán oprávněný ke jmenování může komisi požádat o stanovisko k tomuto případu.

2.  Orgán, nebo v případě smíšené komise zúčastněné orgány, upraví podle své vnitřní organizace pracovní postupy komise a její složení s tím, že komise musí mít jednoho externího člena, jenž má požadovanou kvalifikaci a odbornost.

Článek 77

Potvrzení pokynů

(Čl. 73 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že závazný pokyn, který dostala, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména protože nemůže být vykonán v rámci jí svěřených zdrojů, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil nebo dále pověřil. Pokud je tento pokyn písemně potvrzen a toto potvrzení je doručeno v odpovídající lhůtě a je dostatečně jasné v tom smyslu, že explicitně odkazuje na body, které pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zpochybnila, nelze tuto osobu již povolat k odpovědnosti. Tato osoba pokyn provede, není-li pokyn zjevně v rozporu s právními předpisy nebo nepředstavuje-li porušení příslušných bezpečnostních norem.

2.  Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že dotyčná operace vykazuje nesrovnalosti.

Pokyny, jež byly potvrzeny podle čl. 73 odst. 3 finančního nařízení, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti.

KAPITOLA 5

Příjmové operace

Oddíl 1

Vlastní zdroje

Článek 78

Pravidla pro vlastní zdroje

(Článek 76 finančního nařízení)

Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, který stanoví termíny, v nichž mají být vlastní zdroje vymezené v rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie poskytnuty Komisi.

Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci.

Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 79

Odhady pohledávek

(Článek 77 finančního nařízení)

1.  Odhad pohledávky specifikuje druh příjmu a rozpočtový bod, do něhož má být tento příjem zapsán, a pokud možno též údaje o dlužníkovi a odhad částky.

Při sestavování odhadu pohledávky ověří příslušná schvalující osoba zejména, že:

2.  S výhradou čl. 181 odst. 2 a čl. 183 odst. 2 finančního nařízení a čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení nedochází na základě odhadu pohledávek k poskytnutí prostředků na závazky. V případech uvedených v článku 21 finančního nařízení lze prostředky poskytnout až poté, co Unie skutečně inkasuje dlužné částky.

Oddíl 3

Stanovení pohledávek

Článek 80

Postup

(Článek 78 finančního nařízení)

1.  Stanovení pohledávky příslušnou schvalující osobou znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu.

2.  Inkasní příkaz je operace, kterou příslušná schvalující osoba dává pokyn účetnímu k inkasu stanovené pohledávky.

3.  Výzvou k úhradě je dlužník informován o tom, že:

Vytištěnou výzvu k úhradě zašle schvalující osoba dlužníkovi. O jeho zaslání je prostřednictvím finančního informačního systému vyrozuměn účetní.

Článek 81

Stanovení pohledávek

(Článek 78 finančního nařízení)

Před stanovením pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

Článek 82

Podklady pro stanovení pohledávek

(Článek 78 finančního nařízení)

1.  Stanovení pohledávky vychází z podkladů, jež osvědčují nárok Unie.

2.  Před stanovením pohledávky provede příslušná schvalující osoba osobně kontrolu podkladů nebo se na vlastní odpovědnost ujistí, že tato kontrola byla provedena.

3.  Podklady uchovává schvalující osoba v souladu s článkem 48.

Článek 83

Úroky z prodlení

(Článek 78 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jež vyplývají z použití zvláštních odvětvových pravidel, nabíhají z pohledávky, jež není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b) uhrazena, úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2.  V případě pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b), se jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o:

3.  Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta uvedená v čl. 80 odst. 3 písm. b) a specifikovaná ve výzvě k úhradě, až do kalendářního dne, kdy je pohledávka uhrazena v plné výši.

Inkasní příkaz na částku odpovídající úrokům z prodlení se vystaví až po skutečném obdržení těchto úroků.

4.  V případě pokut platí, že složí-li dlužník finanční jistotu, kterou účetní akceptuje namísto platby, použije se ode dne uplynutí lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b) úroková sazba uvedená v odstavci 2 tohoto článku, která je platná v první den měsíce, v němž bylo rozhodnutí o uložení pokuty přijato, zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 84

Vystavení inkasního příkazu

(Článek 79 finančního nařízení)

1.  Inkasní příkaz uvádí:

2.  Příslušná schvalující osoba opatří inkasní příkaz datem a svým podpisem a postoupí jej účetnímu.

3.  Účetní jednotlivých orgánů vedou seznam splatných částek k inkasu. Nároky Unie jsou v tomto seznamu řazeny podle data vystavení inkasního příkazu. Účetní jednotlivých orgánů seznam předávají účetnímu Komise.

Účetní Komise připraví konsolidovaný seznam, v němž jsou splatné částky řazeny v členění podle jednotlivých orgánů a data vystavení inkasního příkazu. Tento seznam Komise připojí ke své zprávě o rozpočtovém a finančním řízení.

4.  V zájmu posílení ochrany finančních zájmů Unie vypracovává Komise seznam nároků Unie, v němž kromě výše pohledávek uvádí jména dlužníků, jimž byla úhrada pohledávky nařízena pravomocným rozhodnutím soudu a kteří po dobu jednoho roku od jeho vydání pohledávku neuhradili vůbec nebo ji neuhradili z významné části. Při zveřejňování tohoto seznamu je zohledňována ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.

Pokud jde o osobní údaje fyzických osob, jsou zveřejněné údaje odstraněny poté, co je dlužná částka v plném rozsahu uhrazena. Tatáž zásada platí pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.

Rozhodnutí o zařazení dlužníka na seznam nároků Unie je přijímáno v souladu se zásadou proporcionality a zohledňuje význam dané částky.

Článek 85

Vykonatelné rozhodnutí ve prospěch jiných orgánů

(Čl. 79 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Výjimečné okolnosti podle čl. 79 odst. 2 finančního nařízení jsou dány v případě, kdy dotyčný orgán vyčerpal možnosti k dobrovolné úhradě a k inkasu pohledávky započtením podle čl. 80 odst. 1 finančního nařízení a kdy pohledávka dosahuje významné výše.

2.  Dotyčné orgány, u nichž se nejedná o orgány uvedené v článku 299 Smlouvy o fungování EU, jsou v případě podle odstavce 1 oprávněny požádat Komisi, aby přijala vykonatelné rozhodnutí.

3.  Vykonatelné rozhodnutí ve všech případech stanoví, že je nárokované částky nutno zapsat do oddílu rozpočtu příslušného orgánu, který jedná jako schvalující osoba. Související příjmy se do rozpočtu zapisují jako obecné příjmy, s výjimkou specifikovaných případů, kdy se jedná o účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3 finančního nařízení.

4.  Nastane-li situace, jež by mohla inkaso ovlivnit, žádající orgán Komisi vyrozumí a zasáhne na její podporu, bude-li proti vykonatelnému rozhodnutí podán opravný prostředek.

5.  Komise a příslušný orgán se dohodnou na praktických opatřeních k provedení tohoto článku.

Oddíl 5

Inkaso

Článek 86

Náležitosti inkasa

(Článek 80 finančního nařízení)

1.  Účetní provede při inkasu pohledávky účetní zápis a uvědomí příslušnou schvalující osobu.

2.  Na platbu v hotovosti do pokladny vydá účetní nebo správce zálohových účtů potvrzení.

3.  Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce.

Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky.

Článek 87

Inkaso započtením

(Článek 80 finančního nařízení)

1.  Má-li dlužník vůči Unii jistou pohledávku ve smyslu čl. 81 písm. a), která zní na pevnou částku, je splatná a týká se částky stanovené v platebním příkazu, inkasuje účetní po uplynutí lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b) stanovenou pohledávku započtením.

Za výjimečných okolností, kdy je nezbytné chránit finanční zájmy Unie a kdy se účetní důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná, provede inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b).

Souhlasí-li dlužník, účetní provede inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b).

2.  Předtím, než účetní zahájí postup inkasa podle odstavce 1, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje o tom příslušné dlužníky.

Je-li dlužníkem vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních subjektů, informuje účetní o svém úmyslu provést inkaso započtením rovněž příslušný členský stát, a to alespoň deset pracovních dní předem. Účetní však může po dohodě s příslušným členským státem či správním subjektem provést inkaso započtením ještě před uplynutím této lhůty.

3.  Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Unii povinnosti k úhradě ve výši pohledávky a případně splatných úroků.

Článek 88

Postup vymáhání částek neuhrazených dobrovolně

(Články 79 a 80 finančního nařízení)

1.  Není-li ve lhůtě uvedené v čl. 80 odst. 3 písm. b) a specifikované ve výzvě k úhradě inkasována celá částka, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup inkasa všemi právními prostředky, včetně případného uspokojení z předem složených jistot; tím není dotčen článek 87.

2.  Nelze-li použít způsob inkasa uvedený v odstavci 1 tohoto článku a nezaplatí-li dlužník ani po obdržení upomínky od účetního, vymáhá účetní pohledávku výkonem rozhodnutí v souladu s čl. 79 odst. 2 finančního nařízení nebo žalobou; tím není dotčen článek 87.

Článek 89

Dodatečná platební lhůta

(Článek 80 finančního nařízení)

Ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou může účetní poskytnout dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

Jistotu uvedenou v pododst. 1 písm. b) může nahradit společné a nerozdílné ručení třetí osoby, jež schválí účetní orgánu.

Ve výjimečných případech může účetní na žádost dlužníka upustit od požadavku na složení jistoty podle pododst. 1 písm. b), dojde-li k názoru, že je dlužník ochoten a schopen platbu během dodatečné lhůty uhradit, avšak není schopen složit jistotu a nachází se v obtížné situaci.

Článek 90

Inkaso pokut a jiných sankcí

(Články 80 a 83 finančního nařízení)

1.  Je-li u Soudního dvora Evropské unie podána žaloba proti rozhodnutí Komise o uložení pokuty nebo jiných sankcí podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, dlužník až do okamžiku vyčerpání všech opravných prostředků buď předběžně uhradí příslušnou částku na bankovní účet určený účetním, nebo složí finanční jistotu, kterou účetní akceptuje. Jistota je nezávislá na povinnosti zaplatit pokutu, penále nebo jinou sankci a propadá po první výzvě. Tato jistota musí krýt jistinu a splatný úrok stanovený v čl. 83 odst. 4.

2.  S cílem zajistit bezpečnost a likvidnost těchto předběžně přijatých částek a generovat z nich kladný výnos Komise tyto částky investuje do finančních aktiv.

3.  Poté, co jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, a v případě, že je pokuta či sankce potvrzena, je přijato některé z těchto opatření:

Pokud soud pokutu nebo sankci zvýší, použije se první pododstavec písm. a) a b) na částku do výše uvedené v rozhodnutí Komise; částku, o niž se pokuta či sankce navyšuje, vybere účetní a tato částka se zapíše do rozpočtu.

4.  Poté, co jsou vyčerpány všechny opravné prostředky, a v případě, že byla pokuta či sankce zrušena či snížena, je přijato některé z těchto opatření:

Článek 91

Upuštění od inkasa stanovené pohledávky

(Článek 80 finančního nařízení)

1.  Příslušná schvalující osoba může upustit od inkasa stanovené pohledávky nebo její části pouze v těchto případech:

2.  V případě podle odst. 1 písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, jež předem stanoví daný orgán, a použije tato povinná a závazně použitelná kritéria:

Podle okolností případu může příslušná schvalující osoba vzít v úvahu tato doplňující kritéria:

3.  Rozhodnutí o upuštění od inkasa podle čl. 80 odst. 2 finančního nařízení musí být řádně odůvodněno a musí odkazovat jednak na opatření, jež byla za účelem inkasa pohledávky přijata v souladu se zásadou řádné péče, jednak na právní a věcné důvody, o něž se upuštění od inkasa opírá. Příslušná schvalující osoba se při upuštění od inkasa řídí článkem 84.

4.  Pravomoc upustit od inkasa stanovené pohledávky nemůže orgán přenést, pokud částka, od jejíhož inkasa má být upuštěno:

Pro částky, jež nedosahují limitů uvedených v prvním pododstavci, stanoví jednotlivé orgány ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí přenesení pravomoci upustit od inkasa stanovené pohledávky.

5.  Jednotlivé orgány zasílají každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu o případech upuštění od inkasa uvedených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, kdy dotčené částky dosahovaly nejméně 100 000  EUR. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.

Článek 92

Zrušení stanovené pohledávky

(Článek 80 finančního nařízení)

1.  Dojde-li k chybě, příslušná schvalující osoba s uvedením důvodů stanovenou pohledávku nebo její část zruší v souladu s články 82 a 84.

2.  Jednotlivé orgány stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí přenesení pravomoci zrušit stanovenou pohledávku.

Článek 93

Pravidla pro běh promlčecích lhůt

(Článek 81 finančního nařízení)

1.  Promlčecí lhůta nároků Unie vůči třetím osobám počíná běžet dnem uplynutí lhůty oznámené dlužníkovi ve výzvě k úhradě podle čl. 80 odst. 3 písm. b).

Promlčecí lhůta nároků třetích osob vůči Unii počíná běžet dnem, kdy se podle odpovídajícího právního závazku stává nárok třetí osoby splatným.

2.  Běh promlčecí lhůty nároků Unie vůči třetím osobám se přerušuje úkonem orgánu nebo členského státu jednajícího na žádost orgánu, který byl třetí osobě oznámen a jehož účelem je inkaso pohledávky.

Běh promlčecí lhůty nároků třetích osob vůči Unii se přerušuje úkonem, jejž Unii její věřitelé nebo osoby jednající jménem těchto věřitelů oznámili a jehož účelem je inkaso pohledávky.

3.  Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni přerušení lhůty podle odstavce 2.

4.  Běh promlčecí lhůty se přerušuje též zahájením právních kroků, jejichž předmětem je pohledávka uvedená v odstavci 1, včetně žalob podaných u soudu, jenž se později prohlásí za nepříslušný. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet až v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci nebo kdy v téže věci dojde mezi stranami k mimosoudnímu vyrovnání.

5.  Za přerušení běhu promlčecí lhůty je pokládán rovněž případ, kdy účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu podle článku 89. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni uplynutí prodloužené platební lhůty.

6.  Po uplynutí promlčecí lhůty podle odstavců 1 až 5 nelze nároky již vymáhat.

KAPITOLA 6

Výdajové operace

Článek 94

Rozhodnutí o financování

(Článek 84 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o financování stanoví základní údaje o akci, s níž je spojeno vynakládání výdajů z rozpočtu.

2.  Rozhodnutí o financování uvádí zejména tyto údaje:

3.  Pokud pracovní program podle článku 128 finančního nařízení obsahuje údaje podle odst. 2 písm. a) tohoto článku a jedná-li se o granty, jež jsou financovány z prostředků schválených na daný rozpočtový rok, je rozhodnutí, jímž je tento program přijat, považováno za rozhodnutí o financování těchto grantů.

Pokud jde o veřejné zakázky, svěřenecké fondy, ceny a finanční nástroje, pak v případech, kdy pracovní program, jenž obsahuje údaje podle odst. 2 písm. b), c), d) a e) tohoto článku, stanoví čerpání odpovídajících prostředků schválených na daný rozpočtový rok, je rozhodnutí, jímž je tento program přijat, pokládáno též za rozhodnutí o financování příslušných veřejných zakázek, svěřeneckých fondů, cen a finančních nástrojů.

Jestliže takový pracovní program tyto údaje v případě jedné či více akcí neobsahuje, musí být náležitě pozměněn nebo musí být přijato specifické rozhodnutí o financování těchto akcí.

4.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení základního právního aktu, uplatní se v případě podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.

Oddíl 1

Přidělení výdajů na závazek

Článek 95

Souhrnné a předběžné závazky

(Článek 85 finančního nařízení)

1.  Souhrnný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením finanční dohody, jež sama stanoví následné přijetí jednoho či více právních závazků, nebo přijetím jednoho či více právních závazků.

Na základě finančních dohod v oblasti přímé finanční pomoci třetím zemím včetně rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, lze provádět platby, aniž by bylo zapotřebí přijímat další právní závazky.

2.  Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo – v případě výdajů na řízení zaměstnanců nebo na informování veřejnosti ze strany orgánů o aktuálním dění v Unii – přímo platbami.

Článek 96

Přijetí souhrnného závazku

(Článek 85 finančního nařízení)

1.  Souhrnný závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o výběru příjemců, a, pokud je k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program ve smyslu článku 188, nejdříve po přijetí tohoto programu.

2.  Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se nepoužije, pokud se souhrnný závazek provádí uzavřením finanční dohody.

Článek 97

Podpisy téže osoby

(Článek 85 finančního nařízení)

1.  Od pravidla, podle něhož musí rozpočtový závazek i jemu odpovídající právní závazek podepsat táž osoba, se lze odchýlit pouze v těchto případech:

2.  Není-li příslušná schvalující osoba, jež podepsala rozpočtový závazek, k dispozici, aby podepsala právní závazek, po dobu, jež překračuje lhůty pro přijetí právního závazku, přijme právní závazek osoba jmenovaná podle předpisů daného orgánu pro zastupování, jestliže má tato osoba postavení schvalující osoby podle čl. 65 odst. 3 finančního nařízení.

Článek 98

Správní výdaje, na něž se vztahují předběžné závazky

(Článek 85 finančního nařízení)

Za běžné správní výdaje, jež mohou zakládat předběžné závazky, se považují zejména:

Článek 99

Zaznamenávání individuálních právních závazků

(Článek 86 finančního nařízení)

V případě souhrnného rozpočtového závazku, na nějž navazuje jeden či více individuálních právních závazků, zaznamená příslušná schvalující osoba v centrálním účetnictví výši tohoto jednoho či více navazujících individuálních právních závazků.

Tyto účetní zápisy uvádějí odkaz na souhrnný závazek, k jehož tíži se individuální závazky účtují.

Tento účetní zápis provede příslušná schvalující osoba před podpisem odpovídajícího individuálního právního závazku, s výjimkou případů uvedených v čl. 86 odst. 4 čtvrtém pododstavci finančního nařízení.

Ve všech případech příslušná schvalující osoba ověří, zda jejich souhrnná výše nepřekračuje celkový souhrnný závazek, jenž tyto individuální závazky pokrývá.

Oddíl 2

Potvrzování výdajů

Článek 100

Potvrzení a „předání k platbě“

(Článek 88 finančního nařízení)

1.  Výdaje jsou potvrzovány na základě podkladů ve smyslu článku 110, jež osvědčují věřitelův nárok a opírají se o výkaz skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo o jiné doklady, jež odůvodňují platbu, včetně opakujících se plateb za předplatné a vzdělávací kurzy.

2.  Příslušná schvalující osoba předtím, než rozhodne o potvrzení výdaje, podklady osobně zkontroluje nebo na vlastní odpovědnost ověří, že byla tato kontrola provedena.

3.  Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu podpisu doložky „předáno k platbě“, jejž připojuje příslušná schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby a na její zodpovědnost v souladu s čl. 65 odst. 5 finančního nařízení. Rozhodnutí o zmocnění jsou archivována pro pozdější použití.

Článek 101

Doložka „správnost ověřena“ u plateb předběžného financování

(Článek 88 finančního nařízení)

Pokud jde o platby předběžného financování, osvědčuje splnění podmínek, jež pro jejich úhradu stanoví právní závazek, příslušná schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec vystavením doložky „správnost ověřena“.

Článek 102

Předání k platbě v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek

(Článek 88 finančního nařízení)

U průběžných plateb a výplaty zůstatku v rámci veřejných zakázek se vystavením doložky „předáno k platbě“ osvědčuje, že:

Doložka „správnost ověřena“ uvedená v prvním pododstavci písm. b) potvrzuje, že služby, dodávky či stavební práce uvedené ve smlouvě byly řádně poskytnuty, resp. provedeny. V případě dodávek a stavebních prací vydá úředník nebo jiný odborně způsobilý zaměstnanec předběžné potvrzení o přijetí a po skončení záruční lhůty uvedené ve smlouvě konečné potvrzení o přijetí. Obě potvrzení mají platnost doložky „správnost ověřena“.

U opakujících se plateb včetně předplatného a vzdělávacích kurzů doložka „správnost ověřena“ osvědčuje, že je nárok věřitele v souladu s příslušnými doklady odůvodňujícími platbu.

Článek 103

Předání k platbě v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů

(Článek 88 finančního nařízení)

U průběžných plateb a výplaty zůstatku v rámci grantů se vystavením doložky „předáno k platbě“ osvědčuje, že:

Vystavením doložky podle prvního pododstavce písm. b) osvědčuje úředník či jiný odborně způsobilý zaměstnanec, jehož řádně zmocnila příslušná schvalující osoba, že daná akce či pracovní program, které příjemce provedl, splňují ve všech ohledech podmínky grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu a případně že náklady, jež příjemce vykázal, jsou způsobilé.

Článek 104

Předání k platbě u výdajů na zaměstnance

(Článek 88 finančního nařízení)

U plateb výdajů na zaměstnance se vystavením doložky „předáno k platbě“ osvědčuje, že jsou k dispozici tyto podklady:

Výkaz výdajů na služební cestu uvedený v prvním pododstavci písm. d) bodu ii) uvádí cíl služební cesty, datum a hodinu odjezdu a příjezdu do cíle služební cesty, cestovní výlohy, denní diety a ostatní výdaje řádně schválené proti předložení podkladů.

Článek 105

Forma doložky „předáno k platbě“

(Článek 88 finančního nařízení)

V systému, jenž není veden pomocí počítačů, má doložka „předáno k platbě“ podle článku 100 formu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby nebo jí řádně zmocněného, odborně způsobilého zaměstnance. V počítačovém systému má doložka „předáno k platbě“ formu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby nebo jí řádně zmocněného, odborně způsobilého zaměstnance.

Článek 106

Forma doložky „správnost ověřena“

(Článek 88 finančního nařízení)

V systému, jenž není veden pomocí počítačů, má doložka „správnost ověřena“ podle článku 101 formu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby nebo jí řádně zmocněného, odborně způsobilého zaměstnance. V počítačovém systému může mít doložka „správnost ověřena“ formu elektronického potvrzení s osobním heslem odborně způsobilého zaměstnance, jehož řádně zmocnila příslušná schvalující osoba.

Oddíl 3

Schvalování výdajů

Článek 107

Kontroly plateb schvalující osobou

(Článek 89 finančního nařízení)

Při vystavování platebního příkazu příslušná schvalující osoba zajistí, aby:

Článek 108

Údaje povinně uváděné na platebních příkazech a jejich předávání účetnímu

(Článek 89 finančního nařízení)

1.  Platební příkaz uvádí:

2.  Příslušná schvalující osoba opatří platební příkaz datem a podpisem a poté jej postoupí účetnímu.

Oddíl 4

Úhrada výdajů

Článek 109

Druhy plateb

(Článek 90 finančního nařízení)

1.  Předběžné financování má poskytnout příjemci prostředky v hotovosti. Lze jej rozdělit do více plateb v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

2.  Průběžnou platbou, kterou lze provádět opakovaně, je možno hradit výdaje vzniklé při provádění rozhodnutí či dohody nebo jí lze hradit služby, dodávky či stavební práce dokončené a/nebo dodané v průběhu plnění veřejné zakázky. Aniž je dotčen základní právní akt, lze průběžnou platbu v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním.

3.  Výdaj je uzavírán buď formou výplaty zůstatku, kterou nelze opakovat a kterou jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů, nebo formou inkasního příkazu.

Článek 110

Podklady

(Článek 90 finančního nařízení)

1.  Předběžné financování, včetně předběžného financování rozloženého na splátky, se vyplácí buď na základě smlouvy, rozhodnutí, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou dodrženy podmínky dané smlouvy, dohody nebo rozhodnutí. Stanoví-li uvedené dokumenty splatnost předběžného financování, není k úhradě splatné částky již zapotřebí podávat další žádost.

2.  Průběžné platby a výplata zůstatku jsou prováděny na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, zda byly financované akce prováděny v souladu se základním právním aktem, rozhodnutím, podmínkami smlouvy nebo dohody.

3.  Povahu podkladů uvedených v tomto článku stanoví příslušná schvalující osoba na základě základního právního aktu, rozhodnutí, smlouvy či dohody v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Za podklady pro účely odstavce 2 se považují průběžné a konečné zprávy o technickém a finančním plnění.

4.  Podklady uchovává příslušná schvalující osoba v souladu s článkem 48.

Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 111

Platební lhůty a úroky z prodlení

(Článek 92 finančního nařízení)

1.  Platební lhůtou se rozumí lhůta k provedení platby včetně potvrzení, schválení a úhrady výdaje.

Tato lhůta počíná běžet dnem doručení žádosti o platbu.

Žádost o platbu co nejdříve zaeviduje schválený útvar pověřené schvalující osoby; má se za to, že žádost byla doručena v den, kdy k zaevidování došlo.

Dnem platby se rozumí den, k němuž byla platba připsána k tíži účtu orgánu.

2.  Žádost o platbu musí uvádět tyto základní údaje:

Chybí-li alespoň jeden ze základních údajů, je žádost o platbu zamítnuta.

O zamítnutí a jeho důvodech je věřitel vyrozuměn písemně a co nejdříve, nejpozději však do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti.

3.  V případě stavení lhůty podle čl. 92 odst. 2 finančního nařízení počíná zbytek platební lhůty opětovně běžet dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo zrevidované dokumenty nebo kdy proběhne další potřebné ověření včetně kontrol na místě.

4.  Po uplynutí lhůt uvedených v čl. 92 odst. 1 finančního nařízení má věřitel nárok na úroky za těchto podmínek:

Činí-li však úroky vypočtené podle prvního pododstavce nejvýše 200 EUR, jsou věřiteli uhrazeny pouze na jeho žádost podanou do dvou měsíců od připsání opožděné platby.

5.  Jednotlivé orgány předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování lhůt a o stavení lhůt podle článku 92 finančního nařízení. Zpráva Komise se přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti podle čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.

KAPITOLA 7

Systémy informačních technologií

Článek 112

Popis systémů informačních technologií

(Článek 93 finančního nařízení)

Jsou-li ke zpracovávání operací v rámci plnění rozpočtu používány počítačové systémy a subsystémy, je nutno vypracovat jejich úplný a aktualizovaný popis.

Tento popis stanoví obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Podrobně uvádí způsob, jakým systém zajišťuje, aby ke všem operacím existovala kompletní auditní stopa.

Článek 113

Pravidelné ukládání

(Článek 93 finančního nařízení)

Údaje v počítačových systémech a subsystémech musí být pravidelně ukládány a uchovávány na bezpečném místě.

KAPITOLA 8

Interní auditor

Článek 114

Jmenování interního auditora

(Článek 98 finančního nařízení)

1.  Jednotlivé orgány jmenují svého interního auditora v souladu s pravidly, jež jsou přizpůsobena jejich specifikům a požadavkům. O jmenování interního auditora informují orgány Evropský parlament a Radu.

2.  Jednotlivé orgány stanoví v souladu se svými specifiky a požadavky rozsah kompetencí interního auditora a podrobně upraví cíle a postupy, jimiž se bude výkon funkce interního auditu řídit; přitom náležitě zohlední platné mezinárodní standardy v oblasti interního auditu.

3.  Orgán může jmenovat interním auditorem úředníka nebo jiného zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád a jenž byl vybrán z řad státních příslušníků členských států, a to na základě zvláštní způsobilosti této osoby.

4.  Jmenují-li dva nebo více orgánů téhož interního auditora, přijmou nezbytná opatření, aby bylo možno jej v souladu s článkem 119 povolat k odpovědnosti za jeho jednání.

5.  Ukončí-li interní auditor výkon své funkce, informuje o tom dotčený orgán Evropský parlament a Radu.

Článek 115

Zdroje poskytované internímu auditorovi

(Článek 99 finančního nařízení)

Jednotlivé orgány poskytnou svým interním auditorům prostředky potřebné k řádnému výkonu jejich kontrolní funkce a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

Článek 116

Pracovní program

(Článek 99 finančního nařízení)

1.  Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej orgánu.

2.  Orgán může po interním auditorovi požadovat, aby provedl audit, jenž není zařazen v jeho pracovním programu podle odstavce 1.

Článek 117

Zprávy interního auditora

(Článek 99 finančního nařízení)

1.  Interní auditor předkládá orgánu výroční zprávu o interním auditu podle čl. 99 odst. 3 finančního nařízení, v níž uvede počet a druh provedených interních auditů, hlavní vydaná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

Výroční zpráva uvádí též systémové problémy, jež odhalila specializovaná komise zřízená podle čl. 73 odst. 6 finančního nařízení.

2.  Jednotlivé orgány posuzují, jsou-li doporučení ve zprávách interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními orgány.

3.  Interní auditor se při vypracování své zprávy zaměřuje především na celkové dodržování zásady řádného finančního řízení a zajišťuje, aby byla přijímána vhodná opatření ke stále lepšímu a důslednějšímu uplatňování této zásady.

Článek 118

Nezávislost

(Článek 100 finančního nařízení)

Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Při výkonu své funkce, která je mu na základě jmenování svěřena podle finančního nařízení, nesmí dostávat žádné pokyny ani být žádným způsobem omezován.

Článek 119

Možnost povolat interního auditora k odpovědnosti

(Článek 100 finančního nařízení)

Interního auditora jakožto úředníka nebo jiného zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, může povolat k odpovědnosti za jeho činy pouze samotný orgán za podmínek uvedených v tomto článku.

Orgán přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí je oznámeno zúčastněné osobě. Orgán může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnost jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotyčný zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta zúčastněná osoba.

Zpráva o vyšetřování je zaslána zúčastněné osobě, kterou poté ve věci této zprávy vyslechne orgán.

Na základě zprávy a slyšení přijme orgán buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 přílohy IX služebního řádu. Rozhodnutí, jimiž se ukládají disciplinární opatření nebo finanční sankce, musí být oznámena zúčastněné osobě a zaslána pro informaci ostatním orgánům a Účetnímu dvoru.

Zúčastněná osoba může podat proti takovým rozhodnutím žalobu u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených ve služebním řádu.

Článek 120

Žaloba u Soudního dvora Evropské unie

(Článek 100 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie ve věci jednání, jež se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Žaloba musí být podána do tří měsíců od kalendářního dne, kdy bylo dotyčné jednání oznámeno.

O žalobách se jedná a rozhoduje způsobem podle čl. 91 odst. 5 služebního řádu úředníků Evropské unie.

▼M1

HLAVA V

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE

▼B

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

▼M1

Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 121

Oblast působnosti a definice

(Čl. 101 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Předmětem veřejné zakázky na nemovitosti je nákup pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich dlouhodobý nájem, právo užívání, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něj.

2.  Předmětem veřejné zakázky na dodávky je nákup, leasing, nájem či koupě výrobků na splátky, ať již s možností následné koupě nebo bez ní. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umísťovací a instalační práce.

3.  Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací nebo stavby vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( 4 ) anebo realizace stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby, za použití libovolných prostředků.

„Stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce.

4.  Předmětem veřejné zakázky na služby je poskytování všech služeb intelektuálního a neintelektuálního charakteru, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a nemovitosti.

5.  V případě smíšených veřejných zakázek, jež zahrnují dodávky a služby, se jejich hlavní předmět určí na základě porovnání hodnot příslušných dodávek a služeb.

Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s ustanoveními platnými pro tuto veřejnou zakázku.

6.  Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/20022 ( 5 ).

7.  Veřejný zadavatel nesmí požadovat, aby skupina hospodářských subjektů měla určitou právní formu proto, aby mohla podat nabídku nebo žádost o účast, avšak nabytí konkrétní právní formy může vyžadovat od vybrané skupiny, pokud jí byla zadána veřejná zakázka a pokud je tato změna nezbytná pro řádné plnění této zakázky.

8.  Veškeré výměny se zhotoviteli, dodavateli a poskytovateli, včetně uzavírání smluv na veřejné zakázky a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny, jež veřejný zadavatel zřídí.

9.  Systémy elektronické výměny musí splňovat následující požadavky:

10.  Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a hodiny jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.

Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.

Elektronické podpisy podle odst. 9 písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku vlastnoručních podpisů.

Článek 122

Rámcové smlouvy a jednotlivé veřejné zakázky

(Čl. 101 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Doba trvání rámcové smlouvy nesmí překročit čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné případy, jež jsou řádně odůvodněny zejména předmětem rámcové smlouvy.

Jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách jsou zadávány v souladu s podmínkami těchto rámcových smluv.

Při zadávání jednotlivých veřejných zakázek nesmějí strany provádět v rámcové smlouvě podstatné změny.

2.  Je-li rámcová smlouva uzavřena s jediným hospodářským subjektem, jsou jednotlivé veřejné zakázky zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

V řádně odůvodněných případech se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele se žádostí o doplnění jeho nabídky, je-li takové doplnění nutné.

3.  Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty („vícenásobná rámcová smlouva“), může mít podobu samostatných smluv s totožnými podmínkami, které jsou podepsány s jednotlivými zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli.

Smlouvy na jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách, jež jsou uzavřeny s několika hospodářskými subjekty, jsou prováděny některým z těchto způsobů:

V zadávací dokumentaci podle druhého pododstavce písm. c) se rovněž uvede, na které podmínky se opětovné vyhlášení soutěže může vztahovat.

4.  Vícenásobná rámcová smlouva s opětovným vyhlášením soutěže musí být uzavřena s nejméně třemi hospodářskými subjekty, jestliže byl podán dostatečný počet přípustných nabídek podle čl. 158 odst. 4.

Při zadávání jednotlivé veřejné zakázky formou opětovného vyhlášení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli je veřejný zadavatel písemně osloví a stanoví jim dostatečnou lhůtu pro podání jednotlivých nabídek. Jednotlivé nabídky jsou podávány písemně. Veřejný zadavatel zadá každou jednotlivou veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější jednotlivou nabídku, na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

5.  V případě odvětví, v nichž se ceny a technologie rychle vyvíjejí, musí rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu nebo o postupu referenčního srovnávání. Jestliže se po střednědobém přezkumu ukáže, že původně stanovené podmínky již neodrážejí vývoj cen nebo technologií, nesmí veřejný zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu použít a přijme vhodná opatření k jejímu ukončení.

6.  V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách je předem přijímán rozpočtový závazek.

Oddíl 2

Uveřejnění

Článek 123

Vyhlašování řízení, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, nebo veřejných zakázek v působnosti směrnice 2014/24/EU

(Čl. 103 odst. 1 finančního nařízení)

1.  V zájmu transparentnosti zadávacích řízení musí oznámení určená k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie obsahovat všechny informace, jež stanoví příslušné standardní formuláře uvedené ve směrnici 2014/24/EU.

2.  Veřejný zadavatel může uveřejněním předběžného oznámení oznámit svůj úmysl zahájit v daném rozpočtovém roce plánované zadávací řízení. Toto oznámení se týká období nejvýše dvanácti měsíců ode dne, kdy je oznámení odesláno Úřadu pro publikace.

Veřejný zadavatel může předběžné oznámení uveřejnit buď v Úředním věstníku Evropské unie, nebo na svém profilu kupujícího. V druhém jmenovaném případě se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o tom, že proběhlo uveřejnění na profilu kupujícího.

3.  Oznámení o zahájení zadávacího řízení slouží jako prostředek k zahájení řízení, jehož odhadovaná hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, s výjimkou řízení podle článku 134 tohoto nařízení.

4.  Nejpozději 30 dnů po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, zašle veřejný zadavatel Úřadu pro publikace oznámení o výsledku zadávacího řízení.

Oznámení o veřejných zakázkách na bázi dynamického nákupního systému však mohou být souhrnně zasílána čtvrtletně. V těchto případech zasílá veřejný zadavatel oznámení nejpozději 30 dní po konci čtvrtletí.

V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách se oznámení o výsledku zadávacího řízení neuveřejňují.

5.  Veřejný zadavatel uveřejňuje oznámení o výsledku zadávacího řízení:

6.  V případech podle čl. 114a odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení uveřejňuje veřejný zadavatel v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku během jejího trvání, je-li hodnota této změny nejméně rovna finančním limitům podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení.

7.  V případě interinstitucionálního řízení je použitelná opatření týkající se uveřejňování informací povinen zajistit veřejný zadavatel odpovědný za toto řízení.

Článek 124

Vyhlašování řízení, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, nebo řízení mimo působnost směrnice 2014/24/EU

(Čl. 103 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Zadávací řízení, v jejichž případě odhadovaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, se vyhlašují vhodným způsobem. V rámci tohoto vyhlášení se provede náležité předchozí oznámení na internetu nebo se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení anebo – v případě veřejných zakázek zadávaných postupem podle článku 136 tohoto nařízení – oznámení o výzvě k projevení zájmu. Tato povinnost se nevztahuje na zadávací řízení podle článku 134 tohoto nařízení ani na jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení.

2.  V případě veřejných zakázek zadávaných podle čl. 134 písm. g) a i) tohoto nařízení zašle veřejný zadavatel seznam těchto zakázek do 30. června následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě. V případě Komise se tento seznam přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.

3.  Informace o zadání veřejné zakázky musí obsahovat jméno/název zhotovitele, dodavatele či poskytovatele, předmětnou částku a předmět veřejné zakázky a – v případě přímých či jednotlivých veřejných zakázek – musí splňovat požadavky čl. 21 odst. 3.

Veřejný zadavatel zveřejní do 30. června následujícího rozpočtového roku seznam veřejných zakázek obsahující:

Pro účely druhého pododstavce písm. e) lze informace za jednotlivé zhotovitele, dodavatele či poskytovatele uveřejnit v agregované podobě, týkají-li se téhož předmětu veřejné zakázky.

4.  V případě interinstitucionálních rámcových smluv odpovídají za vyhlašování jednotlivých veřejných zakázek a změn smluv na tyto zakázky jednotliví veřejní zadavatelé za podmínek odstavce 3.

Článek 125

Uveřejňování oznámení

(Čl. 103 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel vypracovává a elektronickými prostředky zasílá Úřadu pro publikace oznámení uvedená v článcích 123 a 124.

2.  Úřad pro publikace oznámení uvedená v článcích 123 a 124 uveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději

▼M1

▼M1

3.  Veřejný zadavatel musí být schopen doložit den odeslání.

Článek 126

Další formy vyhlašování

(Čl. 103 odst. 2 finančního nařízení)

Kromě vyhlašování podle článků 123 a 124 mohou být zadávací řízení vyhlašována též jiným způsobem, zejména elektronicky. Při tomto vyhlášení je nutno uvést odkaz na případné oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a k tomuto vyhlášení nesmí dojít dříve, než je uveřejněno uvedené oznámení, které jediné je závazné.

Toto vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje případně uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 128

Minimální počet zájemců a pravidla pro jednání

(Čl. 104 odst. 4 finančního nařízení)

1.  V užším řízení a v řízeních podle čl. 136 odst. 1 písm. a) a b) a článku 136a činí minimální počet zájemců pět.

2.  V případě soutěžního řízení s jednáním, soutěžního dialogu, inovačního partnerství, průzkumu místního trhu podle čl. 134 odst. 1 písm. g) a jednacího řízení o veřejných zakázkách nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 1 činí minimální počet zájemců tři.

3.  Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí na tyto případy:

4.  Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr, nižší než minimální počet podle odstavců 1 a 2, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení a vyzvat ty ze zájemců, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí vyzvat jiné hospodářské subjekty, které původně nepožádaly o účast či které původně nevyzval.

5.  Během jednání zajišťuje veřejný zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.

Jednání může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.

6.  V případě řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. d) a g) a článků 136a a 137 vyzve veřejný zadavatel alespoň všechny hospodářské subjekty, které po zveřejnění předchozího oznámení podle čl. 124 odst. 1 anebo průzkumu místního trhu či soutěže o návrh projevily zájem.

Článek 129

Inovační partnerství

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního výrobku, služby nebo inovativních stavebních prací a následný nákup výsledných stavebních prací, dodávek či služeb, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a partnery.

Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat dokončení stavebních prací, zpracování výrobku nebo poskytnutí služeb. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout.

Na základě těchto průběžných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud v zadávací dokumentaci uvedl tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít.

2.  Před zahájením inovačního partnerství provede veřejný zadavatel tržní konzultaci podle článku 137a, aby zjistil, zda stavba, dodávky nebo služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu.

Je nutno dodržet pravidla pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí potřebu inovativních stavebních prací, dodávek nebo služeb, již nelze uspokojit nákupem stavebních prací, dodávek nebo služeb již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

Veřejný zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

Veřejné zakázky jsou zadávány výhradně na základě kritéria nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 110 odst. 4 finančního nařízení.

3.  Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví.

V rámci inovačního partnerství nezpřístupní veřejný zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí.

Veřejný zadavatel zajistí, aby struktura partnerství, a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota stavebních prací, dodávek nebo služeb nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.

Článek 130

Soutěže o návrh

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Soutěže o návrh se řídí pravidly pro vyhlašování řízení podle článku 123 a mohou zahrnovat udílení cen.

Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet zájemců, stanoví veřejný zadavatel jasná a nediskriminační kritéria pro výběr.

Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být dostatečný na to, aby byla zajištěna řádná hospodářská soutěž.

2.  Porotu jmenuje příslušná schvalující osoba. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na zájemcích v soutěži. Pokud je od zájemců v soutěži vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty touž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých stanoviscích nezávislá. Svá stanoviska přijímá na základě projektů, které jí zájemci anonymně předloží, a vychází výhradně z kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže.

3.  Návrhy poroty, jež vycházejí z předností jednotlivých projektů, a jí stanovené pořadí a připomínky se zaznamenávají ve zprávě, kterou členové poroty podepíší.

Do doby, než porota vydá stanovisko, musí být zachována anonymita zájemců.

Porota může zájemce vyzvat, aby odpověděli na otázky uvedené ve zprávě, a projekt tak vyjasnili. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se pořizuje úplný zápis.

4.  Veřejný zadavatel poté přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede jméno/název a adresu vybraného zájemce a důvody jeho výběru s odkazem na kritéria, jež byla vyhlášena v oznámení o zahájení soutěže, zejména pokud se toto rozhodnutí odchyluje od návrhů ve stanovisku poroty.

Článek 131

Dynamický nákupní systém

(Čl. 104 odst. 6 finančního nařízení)

1.  Dynamickým nákupním systémem se rozumí plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, který je po celou dobu svého trvání otevřen všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr. Může být rozdělen do kategorií stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v rámci dané kategorie zadána. V takovém případě musí být kritéria pro výběr vymezena pro každou kategorii.

2.  V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel uvede povahu a odhadovaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o nákupním systému, použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení.

3.  Veřejný zadavatel umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému. Tyto žádosti vyhodnotí do deseti pracovních dnů od jejich doručení. Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena na patnáct pracovních dnů. Lhůtu k vyhodnocení však může veřejný zadavatel prodloužit, není-li mezitím učiněna výzva k podání nabídky.

Veřejný zadavatel co nejdříve informuje zájemce, zda byl, nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.

4.  Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce zařazené do systému v rámci relevantní kategorie, aby v přiměřené lhůtě podali nabídku. Veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

5.  Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu platnosti dynamického nákupního systému.

Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné a řádně odůvodněné případy.

Veřejný zadavatel nesmí tento systém používat za tím účelem, aby bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Článek 132

Soutěžní dialog

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci specifikuje své potřeby a požadavky, kritéria pro zadání veřejné zakázky a orientační časový rozvrh.

Veřejnou zakázku zadá uchazeči, který nabídne nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

2.  Se zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr, zahájí veřejný zadavatel dialog, při němž jsou určena a vymezena řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb. Během tohoto dialogu může s vybranými zájemci projednat všechny aspekty veřejné zakázky, avšak nemůže měnit své potřeby a požadavky ani kritéria pro zadání veřejné zakázky uvedené v odstavci 1.

V průběhu tohoto dialogu zajistí veřejný zadavatel rovnost zacházení se všemi uchazeči a nesmí zpřístupnit navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené uchazečem, aniž by měl jeho souhlas s upuštěním od požadavku na zachování této důvěrnosti.

Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou projednávána, za použití oznámených kritérií pro zadání veřejné zakázky, pokud oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo popisná dokumentace takovou možnost stanoví.

3.  Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.

Veřejný zadavatel vyrozumí zbývající uchazeče o ukončení dialogu a následně každého z nich vyzve, aby na základě jednoho či více řešení, jež byla v průběhu dialogu předložena a specifikována, podali své konečné nabídky. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro realizaci projektu.

Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto konečné nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny za předpokladu, že tím nedojde k podstatným změnám nabídky nebo zadávací dokumentace.

Veřejný zadavatel může vyjednávat s uchazečem, jehož předložená nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, za účelem potvrzení závazků obsažených v nabídce, za podmínky, že tím nedojde ke změně podstatných aspektů nabídky ani k narušení hospodářské soutěže či k diskriminaci.

4.  Veřejný zadavatel může specifikovat platby hrazené vybraným zájemcům účastnícím se dialogu.

Článek 133

Interinstitucionální řízení

(Čl. 104a odst. 1 finančního nařízení)

V případě interinstitucionálního řízení vede řízení a řídí následnou přímou veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu jeden veřejný zadavatel, který jedná vlastním jménem a jménem ostatních dotčených veřejných zadavatelů.

V oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedou veřejní zadavatelé uvedení v čl. 104a odst. 1 finančního nařízení, kteří se na zadávacím řízení podílejí, orgán odpovědný za toto řízení a celkový objem veřejných zakázek za všechny tyto veřejné zadavatele.

Článek 134

Použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Jestliže veřejný zadavatel použije jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, musí se řídit pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení.

Veřejný zadavatel může jednací řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

2.  Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud se netýká předmětu veřejné zakázky, a žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud se příslušný hospodářský subjekt nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 106 odst. 1 finančního nařízení nebo pokud nesplňuje kritéria pro výběr.

3.  Výjimky uvedené v odst. 1 písm. b) bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů při vymezování veřejné zakázky.

4.  V případech podle odst. 1 písm. e) základní projekt uvádí rozsah případných nových služeb nebo stavebních prací a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití jednacího řízení se uvádí již při oznámení zařazení základního projektu do soutěže a v úvahu se bere celková odhadovaná částka za následné služby nebo stavební práce při použití finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení nebo čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení na poli vnějších akcí. Jestliže orgány zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, lze toto řízení použít pouze během provádění původní smlouvy na veřejnou zakázku a nejpozději během tří let od jejího podpisu.

Článek 135

Použití soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Jestliže veřejný zadavatel použije soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog, musí se řídit pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Veřejný zadavatel může tato řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

2.  Nabídka je považována za nabídku v rozporu s pravidly v libovolném z těchto případů:

3.  Nabídka je považována za nepřijatelnou v libovolném z těchto případů:

4.  V případech podle odst. 1 písm. a) není veřejný zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud do soutěžního řízení s jednáním zahrne všechny uchazeče, kteří splnili kritéria pro vyloučení a výběr, s výjimkou uchazečů, kteří podali nabídku, jež byla prohlášena za neobvykle nízkou.

Článek 136

Řízení, při němž je uveřejňována výzva k projevení zájmu

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení článků 134 a 135 tohoto nařízení, může veřejný zadavatel použít výzvu k projevení zájmu v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení nebo čl. 265 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, za účelem:

2.  Seznam sestavený v návaznosti na výzvu k projevení zájmu platí nejdéle po dobu čtyř let ode dne uveřejnění oznámení podle čl. 124 odst. 1.

Seznam podle prvního pododstavce může obsahovat dílčí seznamy.

Kdykoli během doby platnosti seznamu – s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období – může zájem projevit libovolný hospodářský subjekt.

3.  Má-li být zadána veřejná zakázka, vyzve veřejný zadavatel všechny zájemce nebo prodejce zapsané na příslušném seznamu nebo dílčím seznamu, aby:

Článek 136a

Veřejné zakázky střední hodnoty

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

Veřejnou zakázku střední hodnoty, která nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použijí čl. 124 odst. 1 a čl. 128 odst. 1 a 4 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

Článek 137

Veřejné zakázky nízké hodnoty

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veřejnou zakázku nízké hodnoty, která nepřesahuje 60 000  EUR, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použijí čl. 124 odst. 1 a čl. 128 odst. 2 a 4 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

2.  Veřejnou zakázku velmi nízké hodnoty, která nepřesahuje 15 000  EUR, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použije čl. 128 odst. 3 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

3.  Platby výdajových položek do výše 1 000  EUR lze provést na základě faktur bez předchozího přijetí nabídky.

Článek 137a

Předběžná tržní konzultace

(Čl. 105 odst. 1 finančního nařízení)

1.  V případě předběžné tržní konzultace může veřejný zadavatel vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či hospodářských subjektů. Toto poradenství může využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud toto poradenství nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.

2.  Pokud hospodářský subjekt působil jako poradce veřejného zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme veřejný zadavatel příslušná opatření podle článku 142, aby zajistil, že účastí tohoto hospodářského subjektu nebude narušena hospodářská soutěž.

Článek 138

Zadávací dokumentace

(Čl. 105 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Zadávací dokumentace obsahuje:

První pododstavec písm. d) se nepoužije ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy vzorovou smlouvu nelze použít.

2.  Výzva k podání nabídky musí:

3.  Specifikace pro nabídky musí obsahovat:

4.  Návrh smlouvy na veřejnou zakázku musí:

Pro účely prvního pododstavce písm. g) musí veřejný zadavatel v případě, že smlouva na veřejnou zakázku stanoví revizi ceny, vzít na zřetel zejména:

Od požadavků prvního pododstavce písm. c) a d) lze upustit v případě smluv na veřejnou zakázku podepsaných v souladu s čl. 134 odst. 1 písm. m).

Článek 139

Technické specifikace

(Čl. 105 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacím řízením a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro to, aby bylo zadávání veřejných zakázek otevřeno hospodářské soutěži.

Technické specifikace musí obsahovat požadované vlastnosti stavebních prací, dodávek či služeb, včetně minimálních požadavků, tak aby naplňovaly účel použití, jejž veřejný zadavatel zamýšlí.

2.  Vlastnosti uvedené v odstavci 1 mohou případně zahrnovat:

3.  Technické specifikace jsou formulovány:

4.  Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že tyto specifikace nesplňuje, pokud uchazeč jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že navrhované řešení vyhovuje rovnocenným způsobem požadavkům definovaným v technických specifikacích.

5.  Pokud veřejný zadavatel využije možnosti podle odst. 3 písm. b) formulovat technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabídku, která splňuje vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, splňuje evropské technické schválení, obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

Uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

6.  Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, může vyžadovat specifický štítek nebo specifické požadavky ze štítku, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

Veřejný zadavatel může požadovat, aby hospodářské subjekty předložily doklad o shodě se zadávací dokumentací ve formě zkušebního protokolu či osvědčení, jež vystaví subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ( 10 ), anebo rovnocenný subjekt posuzování shody.

7.  Veřejný zadavatel přijme jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 6, například technickou dokumentaci výrobce, pokud hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům nebo neměl možnost získat je anebo specifický štítek v příslušné lhůtě z důvodů, které nelze hospodářskému subjektu přičítat, a za podmínky, že tento prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, jež mají být provedeny, splňují požadavky na označení specifickým štítkem nebo specifické požadavky uvedené veřejným zadavatelem.

8.  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých výrobků nebo hospodářských subjektů.

Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně podrobný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

Článek 141

Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení

(Články 106 a 107 finančního nařízení)

1.  Pro účely čl. 106 odst. 10 finančního nařízení přijímá veřejný zadavatel jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky („jednotné osvědčení“) uvedené ve směrnici 2014/24/EU, nebo případně podepsané a datované čestné prohlášení, v němž se uvádí, že se hospodářský subjekt nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 a 4 a článku 107 finančního nařízení, nebo že je u něj dán některý z případů uvedených v čl. 106 odst. 7 písm. a) finančního nařízení.

Hospodářský subjekt může opětovně použít jednotné osvědčení, které již použil v dřívějším řízení, pokud potvrdí, že informace v něm obsažené i nadále platí.

Omezí-li veřejný zadavatel počet zájemců podle čl. 104 odst. 3 finančního nařízení, musí všichni zájemci předložit doklad podle odstavce 3 tohoto článku.

Veřejný zadavatel může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude jednotné osvědčení či čestné prohlášení vyžadovat v případě

2.  Před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku poskytne úspěšný uchazeč ve lhůtě, kterou veřejný zadavatel stanoví, doklad podle odstavce 3 tohoto článku, jímž potvrdí jednotné osvědčení nebo čestné prohlášení, v těchto případech:

3.  Jako uspokojivý doklad o tom, že se hospodářský subjekt nenachází v žádné ze situací podle čl. 106 odst. 1 písm. a), c), d) nebo f) finančního nařízení, přijme veřejný zadavatel aktuální výpis z trestního rejstříku, nebo – v případě jeho neexistence – aktuální rovnocenný doklad, jejž vydal soudní nebo správní orgán země, v níž je hospodářský subjekt usazen, a z nějž vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.

Jako uspokojivý doklad o tom, že se hospodářský subjekt nenachází v situaci podle čl. 106 odst. 1 písm. a) nebo b) finančního nařízení, přijme veřejný zadavatel aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán dotčeného státu.

V případě, že osvědčení není v dotčené zemi vydáváno, může hospodářský subjekt předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo – v případě jeho neexistence – čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento subjekt usazen.

4.  Veřejný zadavatel upustí od požadavku, aby hospodářský subjekt předložil doklad podle odstavce 3, jedná-li se u tohoto hospodářského subjektu o mezinárodní organizaci, má-li veřejný zadavatel k tomuto dokladu bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi anebo byl-li mu tento doklad již předložen pro účely jiného řízení, a dále za předpokladu, že ode dne vydání těchto dokumentů dosud neuplynul jeden rok a tyto dokumenty jsou nadále platné.

V tomto případě předloží hospodářský subjekt čestné prohlášení, že tyto doklady již byly předloženy v předchozím řízení, a potvrdí, že se jeho situace nezměnila.

Článek 142

Opatření proti narušení hospodářské soutěže

(Čl. 107 odst. 1 finančního nařízení)

Mezi opatření uvedená v čl. 107 odst. 1 písm. c) finančního nařízení patří povinnost sdělit ostatním zájemcům a uchazečům příslušné informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo informace z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro doručení nabídek.

Dotčeného zájemce nebo uchazeče lze v řízení odmítnout pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.

Před každým takovým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž.

Článek 143

Fungování databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

(Čl. 108 odst. 1, 2, 3, 4 a 12 finančního nařízení)

S cílem zajistit fungování databáze uvedené v čl. 108 odst. 1 finančního nařízení jmenují orgány, úřady, subjekty a agentury uvedené v čl. 108 odst. 2 písm. c), d) a e) finančního nařízení oprávněné osoby.

Tyto oprávněné osoby poskytují v náležitých případech informace podle čl. 108 odst. 3 finančního nařízení. Je jim poskytnut přístup podle čl. 108 odst. 4 a 12 finančního nařízení.

Pro účely čl. 108 odst. 12 finančního nařízení lze použít oprávněné osoby, které již jsou jmenovány subjekty uvedenými v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví.

Informace, které jsou vyžádány od subjektů uvedených v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení, jsou předávány pouze prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí, tedy automatizovaného informačního systému, jejž zřídila Komise a jenž je aktuálně používán k hlášení podvodů a nesrovnalostí v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví.

▼M1

Pro účely čl. 108 odst. 4 finančního nařízení jsou informace předané prostřednictvím tohoto automatizovaného informačního systému zpřístupňovány Komisí v databázi uvedené v čl. 108 odst. 1 finančního nařízení.

▼M1

Článek 144

Výbor

(Čl. 108 odst. 6 finančního nařízení)

1.  Předsedu výboru jmenuje Komise. Předseda je volen z řad bývalých členů Účetního dvora, Soudního dvora či bývalých úředníků, kteří zastávali funkci nejméně generálního ředitele v některém z orgánů Unie, u něhož se nesmí jednat o Komisi. Předseda je vybírán na základě svých osobních a profesních kvalit, rozsáhlých zkušeností v právní a finanční oblasti a prokázané kompetence, nezávislosti a integrity. Jeho funkční období je pětileté a nelze jej prodloužit. Předseda je jmenován na pozici zvláštního poradce ve smyslu článku 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

Předseda předsedá všem schůzím výboru. Ve výkonu své funkce je nezávislý. Při výkonu funkce předsedy výboru a dalších oficiálních funkcí nesmí být ve střetu zájmů.

2.  Komise určí dva stálé členy výboru. Jeden další člen výboru zastupuje žádajícího veřejného zadavatele a je určen v souladu s vnitřními organizačními pravidly tohoto veřejného zadavatele.

3.  Stálý sekretariát výboru zajišťuje:

4.  Jednotliví členové výboru posoudí každý předložený případ v souladu s pravidly a postupy, jež stanoví toto nařízení, finanční nařízení a další použitelná pravidla stanovená Komisí. Jednotliví členové výboru jsou před svým určením a po celou dobu výkonu své funkce povinni urychleně zveřejnit jednání, jež mohou představovat střet zájmů ve smyslu článku 57 finančního nařízení a článku 32 tohoto nařízení. Členové výboru jsou povinni upustit od posuzování případů, v nichž se nacházejí ve skutečném střetu zájmů.

5.  Jednací řád výboru přijímá Komise.

Článek 146

Kritéria pro výběr

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede kritéria pro výběr, minimální požadavky na způsobilost a doklady požadované k prokázání této způsobilosti. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje s přihlédnutím k odstavci 6 způsob, jakým mají kritéria pro výběr splnit skupiny hospodářských subjektů.

Je-li veřejná zakázka rozdělena na jednotlivé části, může veřejný zadavatel stanovit minimální požadavky na způsobilost pro každou tuto jednotlivou část. Může stanovit doplňující minimální požadavky na způsobilost, je-li témuž zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli zadáno více jednotlivých částí.

2.  Pokud jde o způsobilost k výkonu odborné činnosti, může veřejný zadavatel vyžadovat, aby hospodářský subjekt splňoval nejméně jednu z těchto podmínek:

3.  Při doručování žádostí o účast či nabídek přijímá veřejný zadavatel jednotné osvědčení, případně čestné prohlášení, v němž zájemce či uchazeč uvede, že splňuje kritéria pro výběr.

Veřejný zadavatel může uchazeče a zájemce kdykoli v průběhu řízení požádat, aby předložili aktualizované prohlášení nebo všechny další podklady nebo jejich část, pokud je to nezbytné k zajištění řádného vedení řízení.

Veřejný zadavatel si od zájemců či od úspěšného uchazeče vyžádá aktuální podklady, s výjimkou případů, kdy je již obdržel pro účely jiného řízení, a za předpokladu, že jsou tyto podklady nadále aktuální nebo k nim má bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi.

4.  V následujících případech se může veřejný zadavatel na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude vyžadovat, aby dokládali svou právní, regulační, finanční, hospodářskou, technickou a odbornou způsobilost:

Rozhodne-li se veřejný zadavatel, že nebude po hospodářských subjektech požadovat doložení právní, regulační, finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, není vypláceno předběžné financování.

5.  Hospodářský subjekt může v případě určité veřejné zakázky eventuálně využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu svých vztahů s nimi. V tomto případě musí vůči veřejnému zadavateli prokázat, že bude mít k dispozici zdroje nezbytné ke splnění veřejné zakázky, tím, že mu předloží závazek těchto subjektů přijatý za tímto účelem.

Pokud jde o technická a odborná kritéria, může hospodářský subjekt využít způsobilosti jiných subjektů pouze v případě, budou-li tyto jiné subjekty vykonávat stavební práce či poskytovat služby, pro něž je tato způsobilost vyžadována.

Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají hospodářské a finanční způsobilosti, může veřejný zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

Veřejný zadavatel může po uchazeči požadovat informace o té části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat subdodavatelům, a o totožnosti těchto subdodavatelů.

V případě stavebních prací či služeb, které mají být provedeny v zařízení pod přímým dohledem veřejného zadavatele, požádá veřejný zadavatel zhotovitele či poskytovatele, aby mu sdělil jména/názvy, kontaktní údaje a oprávněné zástupce subdodavatelů zapojených do plnění této veřejné zakázky, včetně případných změn těchto subdodavatelů.

6.  Veřejný zadavatel ověří, zda subjekty, jejichž způsobilosti hodlá hospodářský subjekt využít, a – v případech, kdy subdodávky tvoří významnou součást veřejné zakázky – subdodavatelé splňují příslušná kritéria pro výběr.

Veřejný zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt či subdodavatele, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr.

7.  V případě veřejných zakázek na stavební práce, služby a umisťovací či instalační práce v rámci veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů, účastníkem dané skupiny.

Článek 147

Hospodářská a finanční způsobilost

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1.  V zájmu zajištění, aby hospodářské subjekty disponovaly potřebnou hospodářskou a finanční způsobilostí k plnění veřejné zakázky, je veřejný zadavatel oprávněn zejména požadovat, aby

Pro účely prvního pododstavce písm. a) nesmí minimální roční obrat překročit dvojnásobek odhadované hodnoty veřejné zakázky za rok, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež souvisejí s povahou nákupu a jež musí veřejný zadavatel vysvětlit v zadávací dokumentaci.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) vysvětlí veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci metody a kritéria výpočtu takovýchto poměrových ukazatelů.

2.  V případě dynamických nákupních systémů se maximální roční obrat vypočítá na základě očekávaného maximálního rozsahu jednotlivých veřejných zakázek, jež mají být v rámci tohoto systému zadány.

3.  Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci definuje doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své hospodářské a finanční způsobilosti. Může si zejména vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jakýmkoli jiným dokumentem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.

Článek 148

Technická a odborná způsobilost

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel v souladu s odstavci 2 až 5 ověří, že zájemci či uchazeči splňují minimální kritéria pro výběr, která se týkají technické a odborné způsobilosti.

2.  Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci definuje doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své technické a odborné způsobilosti. Může si vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o příslušných dodávkách nebo službách uskutečněných nebo poskytnutých za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o příslušných stavebních pracích provedených za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

3.  Jsou-li dodávky nebo služby složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, lze technickou a odbornou způsobilost doložit při kontrole, kterou provede veřejný zadavatel nebo jeho jménem příslušný úřední subjekt země, v níž je hospodářský subjekt usazen, za podmínky souhlasu tohoto úředního subjektu. Předmětem této kontroly je technická způsobilost a výrobní kapacita dodavatele a v případě nutnosti též jeho vybavení pro studium a výzkum a opatření ke kontrole kvality.

4.  Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt, který prokazatelně nemá přístup k takovýmto osvědčením nebo nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, a jestliže prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijímá veřejný zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

5.  Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 11 ) nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o opatřeních pro environmentální řízení, jestliže hospodářský subjekt prokáže, že tato opatření jsou rovnocenná opatřením požadovaným v rámci příslušného systému nebo příslušné normy environmentálního řízení.

6.  Veřejný zadavatel může dospět k závěru, že hospodářský subjekt nemá požadovanou odbornou způsobilost k plnění veřejné zakázky v souladu s náležitou normou kvality, jestliže zjistí, že hospodářský subjekt má vzájemně neslučitelné zájmy, jež mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Článek 149

Kritéria pro zadání veřejné zakázky

(Čl. 110 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Kritéria kvality se mohou týkat např. technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, procesu výroby, poskytování nebo obchodování anebo jiného konkrétního procesu v kterékoli fázi životního cyklu, organizace pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky, poprodejních služeb, technické pomoci či podmínek dodání, jako je datum dodání, postup dodání a doba dodání nebo dokončení.

2.  Veřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci relativní váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je použita metoda nejnižší ceny. Tuto váhu lze vyjádřit pomocí intervalu s vhodným maximálním rozpětím.

Váha použitá na cenu či náklady nesmí vést ke ztrátě významu ceny či nákladů ve vztahu k ostatním kritériím.

Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

3.  Veřejný zadavatel může stanovit minimální úroveň kvality. Nabídky, jež této úrovně nedosahují, jsou zamítnuty.

4.  Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo části těchto nákladů:

5.  Pokud veřejný zadavatel posuzuje náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvede v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.

Metoda použitá pro posouzení nákladů přičítaných environmentálním externalitám musí splňovat tyto podmínky:

V náležitých případech použije veřejný zadavatel povinné společné metody výpočtu nákladů životního cyklu podle přílohy XIII směrnice 2014/24/EU.

Článek 150

Používání elektronických aukcí

(Čl. 110 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel může používat elektronické aukce, v jejichž rámci jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

Veřejný zadavatel strukturuje elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

2.  V otevřených řízeních, užších řízeních či soutěžních řízeních s jednáním může veřejný zadavatel rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanovena zadávací dokumentace.

Elektronickou aukci lze provést při opětovném vyhlášení soutěže mezi stranami rámcové smlouvy podle čl. 122 odst. 3 písm. b) a při vyhlášení soutěže na veřejné zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému podle článku 131.

Elektronická aukce je založena na jedné z metod zadávání veřejných zakázek uvedených v čl. 110 odst. 4 finančního nařízení.

3.  Veřejný zadavatel, který rozhodne o provedení elektronické aukce, uvede tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadávací dokumentace obsahuje tyto údaje:

4.  Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, musí být elektronickými prostředky a všichni současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím spojení v souladu s pokyny. Výzva musí specifikovat datum a hodinu zahájení elektronické aukce.

Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících kolech. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

5.  Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče.

Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec obsahuje váhy všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Za tímto účelem musí být případná rozpětí předem zredukována na konkrétní hodnotu.

Jsou-li povoleny varianty, stanoví se pro každou variantu zvláštní vzorec.

6.  Během každého kola elektronické aukce musí veřejný zadavatel okamžitě sdělit všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Pokud to předem uvedl, může rovněž sdělovat další informace o jiných nabídnutých cenách či hodnotách a oznamovat počet účastníků v konkrétním kole aukce. V žádném případě však nesmí během žádného kola elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.

7.  Veřejný zadavatel musí elektronickou aukci uzavřít jedním nebo více z následujících způsobů:

8.  Po uzavření elektronické aukce veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce.

Článek 151

Neobvykle nízké nabídky

(Čl. 110 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Jeví-li se cena či náklady nabídnuté v rámci zadávacího řízení jako neobvykle nízké, vyžádá si veřejný zadavatel písemně upřesnění hlavních složek této ceny či nákladů, jež považuje za podstatné, a dá uchazeči příležitost se vyjádřit.

Veřejný zadavatel může vzít v úvahu zejména vyjádření, která se týkají:

2.  Veřejný zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že předložený doklad uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhované ceny či nákladů.

Veřejný zadavatel nabídku zamítne, pokud dospěl k závěru, že nabídka je neobvykle nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva.

3.  Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je neobvykle nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, nebyl-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU.

Článek 152

Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel stanoví lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast.

Při stanovení lhůt veřejný zadavatel zohlední složitost veřejné zakázky a dobu nezbytnou k přípravě nabídek. V případech, kdy lze nabídky vypracovat pouze na základě prohlídky nebo po nahlédnutí do dokladů k zadávací dokumentaci na místě, musí být lhůty delší než minimální lhůty stanovené v tomto článku.

V následujících případech se lhůty prodlouží o pět dnů:

2.  V případě otevřených řízení činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 37 dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

3.  V případě užších řízení, soutěžních dialogů, soutěžních řízení s jednáním, dynamických nákupních systémů a inovačních partnerství činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 32 dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

4.  V případě užších řízení a soutěžních řízení s jednáním činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 30 dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

5.  V případě dynamického nákupního systému činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

6.  V případě řízení po uveřejnění výzvy k projevení zájmu podle čl. 136 odst. 1 tato lhůta činí:

7.  V případě otevřených a užších řízení může veřejný zadavatel lhůtu pro doručení nabídek zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky.

Článek 153

Přístup k zadávací dokumentaci a lhůta k poskytnutí doplňujících informací

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel zajistí přímý bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo – v případě řízení bez takového oznámení anebo v případě řízení podle článku 136 – ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

V odůvodněných případech může veřejný zadavatel předat zadávací dokumentaci jinými prostředky, které specifikuje, jestliže není přímý elektronický přístup k ní z technických důvodů možný nebo jestliže zadávací dokumentace obsahuje informace důvěrné povahy. V těchto případech se použije čl. 152 odst. 1 třetí pododstavec, s výjimkou naléhavých případů podle čl. 154 odst. 1.

Veřejný zadavatel může hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací obsažených v zadávací dokumentaci. Oznámí tyto povinnosti a způsob, jak lze přístup k zadávací dokumentaci získat.

2.  Všem hospodářským subjektům, které mají zájem, poskytne veřejný zadavatel co nejdříve, všem současně a písemně doplňující informace k zadávací dokumentaci.

Veřejný zadavatel není povinen odpovídat na žádosti o doplňující informace, jež byly podány méně než šest pracovních dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek.

3.  Veřejný zadavatel prodlouží lhůtu pro doručení nabídek v případě, že

Článek 154

Lhůty v naléhavých případech

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Nelze-li v naléhavých, řádně odůvodněných případech dodržet minimální lhůty uvedené v čl. 152 odst. 2 a 3, může veřejný zadavatel v případě otevřeného nebo užšího řízení stanovit

2.  V naléhavých případech činí lhůta podle čl. 153 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 153 odst. 3 písm. a) čtyři dny.

Článek 155

Pravidla pro podávání nabídek

(Čl. 111 odst. 1 a 2 finančního nařízení)

1.  Pravidla pro podávání nabídek a žádostí o účast určuje veřejný zadavatel, jenž může pro tento účel zvolit jeden výhradní způsob.

Zvolené komunikační prostředky musí zaručovat splnění těchto podmínek:

2.  S výjimkou veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, zaručují zařízení, jež slouží elektronickému doručování nabídek a žádostí o účast, za pomoci technických prostředků a náležitých postupů splnění těchto podmínek:

3.  Pokud veřejný zadavatel povolí podávání nabídek a žádostí o účast elektronickými prostředky, má se za to, že se u elektronických dokumentů podaných prostřednictvím takových systémů jedná o originály.

4.  V případě podávání formou dopisu si zájemci nebo uchazeči mohou zvolit, zda žádost o účast či nabídku podají

5.  Podáním žádosti o účast nebo nabídky zájemci nebo uchazeči vyjadřují souhlas s tím, aby jim bylo oznámení o výsledku řízení doručeno elektronickými prostředky.

Článek 155a

Elektronické katalogy

(Čl. 111 odst. 7 finančního nařízení)

1.  Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, může veřejný zadavatel požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.

2.  V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:

3.  Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena vícenásobná rámcová smlouva, veřejný zadavatel může stanovit, že opětovné vyhlášení soutěže na jednotlivé veřejné zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů jednou z těchto metod:

4.  Při použití metody podle odst. 3 písm. b) oznámí veřejný zadavatel zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům datum a hodinu, kdy hodlá vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům jednotlivé veřejné zakázky, a dá jim možnost, aby tento výběr informací nepovolili.

Veřejný zadavatel poskytne dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.

Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky předloží veřejný zadavatel vybrané informace příslušnému zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli, aby mu dal příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.

Článek 156

Soutěžní jistoty

(Čl. 111 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel může požadovat poskytnutí soutěžní jistoty v souladu s článkem 163, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty veřejné zakázky.

2.  Veřejný zadavatel soutěžní jistotu čerpá v případě, je-li nabídka stažena před podpisem smlouvy.

Veřejný zadavatel soutěžní jistotu uvolní

Článek 157

Otevírání nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 4 finančního nařízení)

1.  V otevřených řízeních se otevírání nabídek mohou účastnit oprávnění zástupci uchazečů.

2.  Jestliže hodnota veřejné zakázky dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevírání obálek s nabídkami. Schvalující osoba může od této povinnosti upustit na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a v případech podle čl. 134 odst. 1 tohoto nařízení s výjimkou písmen d) a g) uvedeného článku.

Komise pro otevírání obálek je složena nejméně ze dvou osob, jež zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotčeného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. V zájmu eliminace střetu zájmů se na tyto osoby vztahují povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 72 tohoto nařízení ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

3.  V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje komisi pro otevírání obálek příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za toto zadávací řízení.

4.  Veřejný zadavatel pomocí vhodné metody ověří a zajistí neporušenost původní nabídky včetně finanční nabídky a dokladu o datu a hodině jejího doručení podle čl. 155 odst. 2 a 4.

5.  V otevřených řízeních, v nichž je veřejná zakázka zadávána metodou nejnižší ceny nebo nejnižších nákladů podle čl. 110 odst. 4 finančního nařízení, jsou ceny uvedené v nabídkách splňujících požadavky přečteny nahlas.

6.  Písemný protokol o otevření doručených nabídek podepisuje osoba či osoby, jež za otevření obálek odpovídají, nebo členové komise pro otevírání obálek. Tento protokol uvádí nabídky, které splňují požadavky článku 155 a které je nesplňují, jakož i důvody odmítnutí nabídek podle čl. 111 odst. 4 finančního nařízení. Tento protokol lze podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

Článek 158

Hodnocení nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Příslušná schvalující osoba jmenuje hodnotící výbor, jenž vydává poradní stanovisko k veřejným zakázkám, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení. Schvalující osoba může od této povinnosti upustit na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a v případech podle čl. 134 odst. 1 písm. c), e), f) bodů i) a iii) a písm. h).

Příslušná schvalující osoba však může rozhodnout, že hodnotící výbor nabídky vyhodnotí a sestaví jejich pořadí pouze na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a že kritéria pro vyloučení a výběr se vyhodnotí jiným vhodným způsobem, který zaručí vyloučení střetu zájmů.

2.  Hodnotící výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů nebo subjektů uvedených v článku 208 finančního nařízení, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti a z nichž alespoň jedna je zcela nezávislá na příslušné schvalující osobě.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 72 ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být tomuto výboru nápomocni externí odborníci.

Příslušná schvalující osoba zajistí, aby osoby zapojené do hodnocení včetně externích odborníků dodržovaly povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

3.  V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje hodnotící výbor příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za toto zadávací řízení. Složení výboru musí v rámci možností odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.

4.  Za přípustné jsou považovány žádosti o účast a nabídky, které jsou vhodné podle čl. 134 odst. 2 a nejsou v rozporu s pravidly ani nepřijatelné podle čl. 135 odst. 2 a 3.

Článek 159

Výsledky hodnocení a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

(Čl. 113 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Výsledkem hodnocení je hodnotící zpráva, jež obsahuje návrh na zadání veřejné zakázky. Hodnotící zprávu datuje a podepisuje osoba či osoby, jež provedly hodnocení, nebo členové hodnotícího výboru. Tuto zprávu lze podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

Nebyla-li hodnotícímu výboru svěřena odpovědnost za ověření nabídek z hlediska kritérií pro vyloučení a výběr, podepíší hodnotící zprávu též osoby, kterým příslušná schvalující osoba tuto odpovědnost svěřila.

2.  Hodnotící zpráva musí obsahovat:

3.  Veřejný zadavatel poté přijme rozhodnutí, v němž uvede:

4.  V následujících případech může veřejný zadavatel obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej:

5.  V případě interinstitucionálního zadávacího řízení přijme rozhodnutí podle odstavce 3 veřejný zadavatel, který je za toto řízení odpovědný.

Článek 160

Kontakty mezi veřejnými zadavateli a zájemci nebo uchazeči

(Článek 112 finančního nařízení)

1.  Kontakt mezi veřejným zadavatelem a zájemci nebo uchazeči v průběhu zadávacího řízení je přípustný výjimečně, za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

2.  Před uplynutím lhůty pro doručení žádostí o účast či nabídek může veřejný zadavatel sdělovat doplňující informace podle čl. 153 odst. 2:

3.  Ve všech případech, kdy ke kontaktu došlo, a v řádně odůvodněných případech podle článku 96 finančního nařízení, kdy ke kontaktu nedošlo, je třeba učinit poznámku do spisu o zadávacím řízení.

Článek 161

Informace pro zájemce a uchazeče

(Čl. 113 odst. 2 a 3 finančního nařízení)

1.  Co nejdříve po některé z následujících fází vyrozumí veřejný zadavatel elektronickými prostředky všechny zájemce či uchazeče, a to všechny současně a každého jednotlivě, o přijatých rozhodnutích o výsledku řízení:

V každém případě veřejný zadavatel uvede důvody nepřijetí žádosti o účast či nabídky a poučení o opravných prostředcích.

Při vyrozumění úspěšného uchazeče veřejný zadavatel upřesní, že oznámené rozhodnutí nezakládá závazek na straně veřejného zadavatele.

2.  Informace podle čl. 113 odst. 3 finančního nařízení sděluje veřejný zadavatel co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne doručení písemné žádosti. Zadává-li veřejný zadavatel veřejné zakázky na vlastní účet, používá elektronické prostředky. Rovněž uchazeč může žádost zaslat elektronickými prostředky.

3.  Jestliže veřejný zadavatel komunikuje elektronickými prostředky, má se za to, že příslušné informace byly zájemcům či uchazečům doručeny, jestliže může veřejný zadavatel prokázat, že je odeslal na elektronickou adresu uvedenou v nabídce či žádosti o účast.

V takovém případě se má za to, že byly informace zájemci či uchazeči doručeny v den, kdy je veřejný zadavatel odeslal.

Oddíl 4

Plnění veřejné zakázky, jistoty a nápravná opatření

Článek 163

Jistoty

(Článek 115 finančního nařízení)

1.  Rozhodne-li se veřejný zadavatel požadovat jistotu, oznámí to v zadávací dokumentaci.

2.  Je-li od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele vyžadováno složení jistoty, musí tato jistota pokrývat částku a období, které jsou dostatečné pro její čerpání.

3.  Jistotu poskytuje banka nebo schválená finanční instituce, které jsou akceptovány veřejným zadavatelem. Může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby poté, co toto ručení akceptuje veřejný zadavatel.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele.

Článek 164

Jistota pro účely předběžného financování

(Článek 115 finančního nařízení)

1.  Jakmile veřejný zadavatel zjistí, že je nutné poskytnout předběžné financování, posoudí před zahájením zadávacího řízení rizika, jež jsou s platbami předběžného financování spojena; přihlédne zejména k těmto kritériím:

2.  Jistota není vyžadována v případě veřejných zakázek nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 1.

Jistota je uvolňována postupně s tím, jak je prováděn zápočet předběžného financování s průběžnými platbami nebo výplatou zůstatku ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele v souladu se smluvními podmínkami.

Článek 165

Jistota pro účely plnění

(Článek 115 finančního nařízení)

1.  V individuálních případech a v návaznosti na předběžnou analýzu rizik může veřejný zadavatel požadovat jistotu pro účely plnění s cílem zajistit, aby zhotovitel, dodavatel či poskytovatel plnil své podstatné smluvní povinnosti.

2.  Jistota pro účely plnění činí nejvýše 10 % z celkové hodnoty veřejné zakázky.

3.  Je v plném rozsahu uvolněna po konečném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb, a to ve lhůtě podle čl. 92 odst. 1 finančního nařízení, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku. V částečném či plném rozsahu ji lze uvolnit po předběžném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb.

Článek 165a

Záruka za uvolnění zádržného

(Článek 115 finančního nařízení)

1.  V individuálních případech a v návaznosti na předběžnou analýzu rizik může veřejný zadavatel požadovat záruku za uvolnění zádržného s cílem zajistit, aby zhotovitel, dodavatel či poskytovatel během období odpovědnosti za veřejnou zakázku napravil nedostatky.

Záruku za uvolnění zádržného nelze použít ve smlouvě na veřejnou zakázku, v jejímž rámci byla vyžádána jistota pro účely plnění, jež nebyla uvolněna.

2.  Namísto záruky za uvolnění zádržného do výše 10 % celkové hodnoty veřejné zakázky lze provést postupné srážky z uskutečňovaných průběžných plateb nebo srážku z konečné platby.

Její výši určí veřejný zadavatel tak, aby byla přiměřená rizikům zjištěným v souvislosti s plněním veřejné zakázky, přičemž přihlédne k předmětu veřejné zakázky a obchodním podmínkám obvyklým v daném odvětví.

3.  S výhradou schválení veřejným zadavatelem může zhotovitel, dodavatel či poskytovatel požádat, aby byla záruka za uvolnění zádržného nahrazena jistotou podle článku 163.

4.  Veřejný zadavatel záruku za uvolnění zádržného uvolní po uplynutí období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to ve lhůtě podle čl. 92 odst. 1 finančního nařízení, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku.

Článek 166

Pozastavení v případě závažného pochybení či nesrovnalostí

(Čl. 116 odst. 3 finančního nařízení)

Jestliže se poté, co je podle čl. 116 odst. 3 finančního nařízení pozastaveno plnění smlouvy na veřejnou zakázku, nepotvrdí, že k předpokládanému závažnému pochybení, nesrovnalostem či podvodu došlo, je plnění smlouvy co nejdříve obnoveno.

KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet

Článek 166a

Centrální zadavatel

(Článek 117 finančního nařízení)

1.  Centrální zadavatel může vystupovat jako:

2.  Centrální zadavatel provádí veškerá zadávací řízení za pomoci elektronických komunikačních prostředků.

Článek 167

Stanovení příslušných úrovní pro výpočet hodnoty veřejné zakázky

(Článek 117 finančního nařízení)

Všechny pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby jednotlivých orgánů posoudí, zda bylo dosaženo finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení.

Článek 168

Jednotlivé části

(Čl. 118 odst. 4 finančního nařízení)

1.  Je-li to vhodné, technicky proveditelné a nákladově efektivní, zadávají se veřejné zakázky formou samostatných jednotlivých částí zadávaných v rámci téhož řízení.

2.  Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na několik jednotlivých částí, z nichž každá je předmětem individuální smlouvy na veřejnou zakázku, vezme se při celkovém posouzení použitelného finančního limitu v úvahu celková hodnota všech těchto jednotlivých částí.

Jestliže celková hodnota všech jednotlivých částí dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, použijí se na každou jednotlivou část ustanovení čl. 103 odst. 1 a článků 104 a 104a finančního nařízení.

3.  Má-li být veřejná zakázka zadána formou samostatných jednotlivých částí, jsou nabídky hodnoceny zvlášť za každou jednotlivou část. Je-li několik jednotlivých částí zadáno témuž uchazeči, lze na všechny tyto jednotlivé části uzavřít jedinou smlouvu.

Článek 169

Pravidla pro odhad hodnoty veřejné zakázky

(Čl. 118 odst. 4 finančního nařízení)

1.  Veřejný zadavatel odhadne hodnotu veřejné zakázky podle celkové splatné částky včetně jakékoliv formy opcí a případných prodloužení smluv.

Tento odhad se provádí nejpozději v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení.

2.  V případě rámcových smluv a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme maximální hodnota všech veřejných zakázek, jež jsou plánovány na celou dobu trvání rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému.

V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota výzkumných a vývojových činností, které mají proběhnout ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i stavebních prací, dodávek či služeb, které mají být pořízeny v rámci zamýšleného partnerství.

Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty veřejné zakázky.

3.  V případě veřejných zakázek na služby se berou v úvahu:

4.  V případě veřejných zakázek na služby, jež neuvádějí celkovou cenu, nebo v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, je základem pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky:

5.  V případě veřejných zakázek na služby nebo dodávky, jež jsou zadávány pravidelně nebo mají být během určitého období obnoveny, se odhadovaná hodnota veřejné zakázky určí na základě:

6.  V případě veřejných zakázek na stavební práce se kromě hodnoty těchto prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, jež jsou k provedení těchto prací nezbytné a jež zhotoviteli poskytne veřejný zadavatel.

7.  Hodnotou koncese je celkový odhadovaný obrat koncesionáře za dobu trvání koncese.

Tato hodnota se vypočte objektivní metodou blíže vymezenou v zadávací dokumentaci s přihlédnutím zejména k:

Článek 171

Odkladná lhůta před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku

(Čl. 118 odst. 2 a 3 finančního nařízení)

1.  Běh odkladné lhůty započne:

V případě potřeby může veřejný zadavatel pozastavit podpis smlouvy na veřejnou zakázku za účelem dodatečného přezkumu v případě, je-li takový krok odůvodněn žádostmi či připomínkami zájemců nebo uchazečů, kteří byli neúspěšní nebo podali stížnost, nebo s ohledem na jinou významnou informaci, kterou ve lhůtě podle čl. 118 odst. 3 finančního nařízení obdržel. V případě pozastavení jsou všichni zájemci nebo uchazeči uvědomeni do tří pracovních dnů od přijetí příslušného rozhodnutí.

Nelze-li smlouvu na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu podepsat s vybraným úspěšným uchazečem, může ji veřejný zadavatel zadat druhému nejlepšímu uchazeči.

2.  Lhůta podle odstavce 1 se nepoužije v případech

Článek 172

Doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek

(Článek 119 finančního nařízení)

Zadávací dokumentace vyžaduje, aby zájemci nebo uchazeči uvedli stát, v němž jsou usazeni, a tento údaj prokázali doklady, jež jsou podle práva tohoto státu běžně akceptovány.

▼B

HLAVA VI

GRANTY

KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 173

Členské příspěvky

(Článek 121 finančního nařízení)

Členskými příspěvky podle čl. 121 odst. 2 písm. d) finančního nařízení se rozumí částky hrazené organizacím, jichž je Unie členem, a to v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a platebními podmínkami, jež daná organizace stanoví.

Článek 174

Grantová dohoda a rozhodnutí o udělení grantu

(Čl. 121 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Granty jsou předmětem rozhodnutí nebo písemné dohody.

2.  Při rozhodování o tom, který druh aktu má být použit, se zohledňují:

Článek 175

Výdaje na členy orgánů

(Článek 121 finančního nařízení)

Výdaje na členy orgánů podle čl. 121 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují příspěvky pro sdružení současných a bývalých členů Evropského parlamentu. Tyto příspěvky jsou vynakládány v souladu s vnitřními správními předpisy Evropského parlamentu.

Článek 176

Akce, na něž lze udělit grant

(Článek 121 finančního nařízení)

Akce, na niž lze udělit grant ve smyslu článku 121 finančního nařízení, musí být jednoznačně vymezena.

Akce nesmí být rozdělena na více akcí s úmyslem obejít pravidla financování, jež stanoví toto nařízení.

Článek 177

Subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie

(Článek 121 finančního nařízení)

Subjektem, jenž sleduje cíl v obecném zájmu Unie, se rozumí:

Článek 178

Partnerství

(Článek 121 finančního nařízení)

1.  Součástí rámcového partnerství mohou být zvláštní granty na akce a na provozní náklady.

2.  Rámcové partnerství může být založeno na mechanismu dlouhodobé spolupráce mezi Komisí a příjemci grantů. Může mít formu dohody nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství.

Dohoda či rozhodnutí o rámcovém partnerství specifikuje společné cíle, povahu akcí, jež jsou plánovány jako jednorázové či jako součást schváleného ročního pracovního programu, řízení o udělení zvláštního grantu v souladu se zásadami a procesními pravidly, jež jsou upraveny v této hlavě, a dále obecná práva a povinnosti stran podle zvláštních dohod či rozhodnutí.

Doba trvání partnerství nesmí překročit čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné případy, jež jsou řádně odůvodněny zejména předmětem rámcového partnerství.

Schvalující osoby nesmějí dohod ani rozhodnutí o rámcovém partnerství zneužívat ani jich využívat takovým způsobem, jehož účel či účinek odporuje zásadám transparentnosti a rovného zacházení se žadateli.

3.  Pokud jde o tvorbu programů, uveřejňování ex ante a zadávání, přistupuje se k rámcovému partnerství jako ke grantu.

4.  Zvláštní granty založené na dohodách či rozhodnutích o rámcovém partnerství se udělují postupy podle těchto dohod či rozhodnutí a v souladu s ustanoveními této hlavy.

Uveřejňují se ex post postupem podle článku 191.

Článek 179

Elektronické systémy pro výměnu informací

(Čl. 121 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Veškeré výměny s příjemci, včetně uzavírání grantových dohod, oznamování rozhodnutí o udělení grantu a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny, jež zřídí Komise.

2.  Tyto systémy musí splňovat následující požadavky:

3.  Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a hodiny jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.

Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.

Elektronické podpisy podle odst. 2 písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku ručních podpisů.

Článek 180

Obsah grantových dohod a rozhodnutí o udělení grantu

(Článek 122 finančního nařízení)

1.  Grantová dohoda stanoví alespoň:

Obecné podmínky podle prvního pododstavce písm. f) alespoň:

2.  Grantová dohoda může stanovit postupy a lhůty pro pozastavení provádění grantu, vypovězení grantové dohody nebo zrušení rozhodnutí o udělení grantu podle článku 135.

3.  V případech podle článku 178 specifikuje dohoda nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství údaje podle tohoto článku odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b), písm. c) bodu i), písm. f), písm. h) až j) a písm. l).

Rozhodnutí o udělení zvláštního grantu či dohoda o zvláštním grantu obsahuje údaje podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) až e), písm. g) a k), a v případě nutnosti též údaje podle odst. 1 prvního pododstavce písm. i).

4.  Změny grantových dohod vyžadují písemnou formu. Účelem ani důsledkem těchto změn – včetně rozšíření či zúžení okruhu příjemců – nesmí být zpochybnění rozhodnutí o udělení grantu ani porušení zásady rovného zacházení s žadateli.

5.  Na rozhodnutí o udělení grantu se obdobně použijí odstavce 1, 2, 3 a 4.

Část údajů podle odstavce 1 lze namísto v rozhodnutí o udělení grantu uvést ve výzvě k podávání návrhů nebo souvisejícím dokumentu.

Článek 181

Formy grantů

(Článek 123 finančního nařízení)

1.  Granty udělené ve formě podle čl. 123 odst. 1 písm. a) finančního nařízení se vypočítávají na základě způsobilých nákladů, jež příjemci skutečně vznikly a jež jsou uvedeny v předběžném odhadovaném rozpočtu, který je předkládán spolu s návrhem a je zahrnut do grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu.

2.  V případě jednotkových nákladů podle čl. 123 odst. 1 písm. b) finančního nařízení je pro všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jednoznačně vymezeny, stanovena pevná částka připadající na jednotku.

3.  V případě jednorázových částek podle čl. 123 odst. 1 písm. c) finančního nařízení je pro všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jednoznačně vymezeny, stanovena celková pevná částka.

4.  V případě paušálního financování podle čl. 123 odst. 1 písm. d) finančního nařízení je pro konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jednoznačně vymezeny, stanoven určitý procentní podíl.

Článek 182

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

(Článek 124 finančního nařízení)

1.  Schválení využití jednorázových částek, jednotkových nákladů či paušálního financování uvedené v čl. 124 odst. 1 finančního nařízení platí po celou dobu trvání programu. Toto schválení lze zrevidovat, je-li zapotřebí provést podstatné změny. Předmětné údaje a částky jsou pravidelně posuzovány a jednorázové částky, jednotkové náklady či paušální financování jsou v případě potřeby upravovány.

Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci, použije se na každého z nich strop uvedený v čl. 124 odst. 1 druhém pododstavci finančního nařízení.

2.  Rozhodnutí o udělení grantu či grantová dohoda musí obsahovat všechna nezbytná ustanovení, na jejichž základě lze ověřit, zda byly podmínky pro vyplacení grantu ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování dodrženy.

3.  Vyplacením grantu ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování není dotčeno právo přístupu k záznamům, jež jsou příjemci povinni podle právních předpisů vést, pro účely odst. 1 prvního pododstavce a čl. 137 odst. 2 finančního nařízení.

▼M1

4.  Jestliže kontrola ex post odhalí, že nenastala skutečnost, jež zakládá nárok na vyplacení grantu, a že v rámci grantu ve formě jednorázové částky, jednotkových nákladů či paušálního financování byly příjemci vyplaceny finanční prostředky neoprávněně, je Komise oprávněna získat tyto prostředky až do výše grantu zpět.

▼B

KAPITOLA 2

Zásady

Článek 183

Zásada spolufinancování

(Čl. 125 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Podle zásady spolufinancování nelze zdroje nezbytné k provedení akce či pracovního programu pokrýt v plném rozsahu z příspěvku Unie.

Spolufinancování může mít podobu vlastních zdrojů příjemce, příjmů, jež daná akce či pracovní program generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích osob.

2.  Věcnými plněními se rozumí nefinanční zdroje, jež příjemci zdarma poskytnou třetí osoby.

Článek 184

Zásada neziskovosti

(Čl. 125 odst. 5 finančního nařízení)

Finanční příspěvky třetích osob, jichž může příjemce využít k pokrytí nákladů, které nejsou podle podmínek grantu Unie způsobilé, nebo které není nutno těmto třetím osobám vracet v případě, že nejsou při ukončení akce či pracovního programu vyčerpány, nejsou pokládány za finanční příspěvky, jež dárci určili konkrétně na financování způsobilých nákladů ve smyslu čl. 125 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 185

Granty nízké hodnoty

(Čl. 125 odst. 4 finančního nařízení)

Granty nízké hodnoty se rozumějí granty do výše 60 000  EUR.

Článek 186

Technická pomoc

(Články 101 a 125 finančního nařízení)

Pojem „technická pomoc“ označuje podpůrné činnosti a činnosti zaměřené na budování kapacit, jež jsou nutné k provedení určitého programu či akce, zejména činnosti přípravné, řídicí, monitorovací, hodnotící, auditní a kontrolní.

Článek 187

Způsobilé náklady

(Čl. 126 odst. 3 písm. c) finančního nařízení)

O DPH se má za to, že ji podle použitelných vnitrostátních právních předpisů o DPH nelze příjemci vrátit, je-li tato daň podle vnitrostátních právních předpisů přičitatelná některé z těchto činností:

O DPH v souvislosti s činnostmi, jež jsou vyjmenovány v čl. 13 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, se má za to, že ji uhradil příjemce, u něhož se nejedná o osobu nepovinnou k dani ve smyslu čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce uvedené směrnice, a to bez ohledu na to, zdali dotčené členské státy pokládají tyto činnosti za činnosti, při nichž veřejnoprávní subjekty vystupují jako orgány veřejné moci.

Článek 188

Pravidla pro programy

(Článek 128 finančního nařízení)

1.  Roční či víceletý pracovní program pro granty připravuje příslušná schvalující osoba. Přijímá jej orgán a uveřejňuje jej na svých internetových stránkách věnovaných grantům co nejdříve, nejpozději však 31. března roku, v němž se pracovní program plní.

Pracovní program specifikuje své období platnosti, případný základní právní akt, sledované cíle, očekávané výsledky, orientační harmonogram výzev k podávání návrhů s uvedením orientační výše a maximální sazby spolufinancování.

Pracovní program dále uvádí údaje podle článku 94, má-li být rozhodnutí o jeho přijetí pokládáno za rozhodnutí o financování grantů na daný rok.

2.  V souladu s odstavcem 1 jsou přijímány a uveřejňovány též všechny podstatné změny pracovního programu.

Článek 189

Obsah výzev k podávání návrhů

(Článek 128 finančního nařízení)

1.  Výzvy k podávání návrhů specifikují:

2.  Výzvy k podávání návrhů jsou uveřejňovány na internetových stránkách orgánů Unie a – je-li nutno zajistit další propagaci mezi možnými příjemci – též jinou vhodnou formou, včetně Úředního věstníku Evropské unie. Výzvy lze uveřejňovat ode dne přijetí rozhodnutí o financování podle článku 84 finančního nařízení, a to i během roku, jenž předchází plnění rozpočtu. Změny obsahu výzev k podávání návrhů se uveřejňují za stejných podmínek jako v případě samotných těchto výzev.

Článek 190

Výjimky z výzev k podávání návrhů

(Článek 128 finančního nařízení)

1.  Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělit pouze v těchto případech:

Případy uvedené v prvním pododstavci písm. f) se řádně odůvodní v rozhodnutí o udělení grantu.

2.  Krizovými situacemi ve třetích zemích se rozumí situace bezprostředního nebo nastávajícího nebezpečí, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země. Krizovými situacemi se rovněž rozumí situace nastalé v důsledku přírodních pohrom, krize způsobené člověkem, např. války a jiné konflikty, nebo mimořádné okolnosti se srovnatelnými důsledky, jež mohou být spojeny mj. se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, neexistencí přístupu k energii a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou.

Článek 191

Následné uveřejňování

(Článek 128 finančního nařízení)

1.  Informace o grantech, jež byly uděleny v průběhu rozpočtového roku, se uveřejňují v souladu s článkem 21.

2.  Po uveřejnění podle odstavce 1 zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:

Článek 192

Informování žadatelů

(Článek 128 finančního nařízení)

Komise poskytuje žadatelům informace a poradenství tímto způsobem:

Článek 193

Financování z různých rozpočtových položek

(Článek 129 finančního nařízení)

Akci mohou financovat souběžně z oddělených rozpočtových položek různé příslušné schvalující osoby.

Článek 194

Retroaktivní účinek v případě mimořádně naléhavé pomoci a předcházení konfliktům

(Článek 130 finančního nařízení)

V rámci působnosti čl. 130 odst. 1 finančního nařízení jsou výdaje, jež příjemce vynaložil přede dnem podání žádosti, způsobilé pro financování z prostředků Unie za těchto podmínek:

Článek 195

Podávání žádostí o grant

(Článek 131 finančního nařízení)

1.  Pravidla podávání žádostí o grant stanoví příslušná schvalující osoba, jež může zvolit způsob jejich podávání. Žádosti o grant lze podávat formou dopisu nebo elektronicky.

Zvolené komunikační prostředky nesmí být diskriminační a jejich důsledkem nesmí být omezení přístupu žadatelů k řízení o udělení grantu.

Zvolené komunikační prostředky musí zaručovat splnění těchto podmínek:

Pro účely třetího pododstavce písm. c) prostuduje příslušná schvalující osoba obsah žádostí až poté, co uplyne lhůta pro jejich podání.

Příslušná schvalující osoba může vyžadovat, aby byla elektronická podání opatřena zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ( 12 ).

2.  Pokud příslušná schvalující osoba povolí podávání žádostí elektronicky, musí být použité nástroje i jejich technické specifikace nediskriminační povahy, běžně přístupné veřejnosti a slučitelné s obvykle používanými informačními a komunikačními technologiemi. Žadatelům musí být zpřístupněny informace ke specifikacím, jež jsou pro podávání žádostí požadovány.

Zařízení pro elektronické doručování žádostí musí navíc zaručovat bezpečnost a důvěrnost. Musí rovněž zaručovat, aby bylo možno přesně určit hodinu a datum doručení žádostí.

3.  Jsou-li žádosti podávány formou dopisu, mohou je žadatelé podávat jedním z těchto způsobů:

KAPITOLA 3

Řízení o udělení grantu

Článek 196

Obsah žádostí o grant

(Článek 131 finančního nařízení)

1.  Žádosti se podávají na formuláři podle vzoru společných standardních formulářů, jež byly vytvořeny podle čl. 192 písm. a) a jež dala žadatelům k dispozici příslušná schvalující osoba, a v souladu s kritérii, jež stanoví základní právní akt a výzva k podávání návrhů.

Podklady podle čl. 131 odst. 3 druhého pododstavce finančního nařízení mohou být zejména výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.

2.  Odhadovaný rozpočet akce či pracovního programu přiložený k žádosti musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů, s výjimkou rezerv na nečekané výdaje a na změny směnných kurzů, jež lze v řádně odůvodněných případech schválit, a musí uvádět odhadované způsobilé náklady na akci či pracovní program.

3.  U grantů na akce přesahujících částku 750 000  EUR nebo u grantů na provozní náklady přesahujících 100 000  EUR se k žádosti přikládá auditní zpráva schváleného externího auditora. Tato zpráva osvědčuje správnost účetní závěrky za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví.

První pododstavec tohoto odstavce se použije pouze na první žádost, kterou příjemce předloží příslušné schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.

Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci, použijí se finanční limity uvedené v prvním pododstavci na každého z nich.

V případě partnerství podle článku 178 musí být před podpisem dohody o rámcovém partnerství nebo před oznámením o přijetí rozhodnutí o rámcovém partnerství vypracována auditní zpráva podle prvního pododstavce tohoto odstavce za poslední dvě účetní období, za něž jsou k dispozici účetní závěrky.

Od požadavku na auditní zprávu podle prvního pododstavce může příslušná schvalující osoba upustit na základě posouzení rizik v případě zařízení, jež poskytují vzdělávání a odbornou přípravu a – v případě dohod s více příjemci – též v případě příjemců, kteří ručí společně a nerozdílně nebo nenesou žádnou finanční odpovědnost.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na veřejnoprávní subjekty a mezinárodní organizace uvedené v článku 43.

4.  Žadatel uvede zdroje a výši prostředků Unie, jež obdržel nebo o něž požádal za účelem financování téže akce, téže části akce nebo svého provozu během téhož rozpočtového roku, a uvede veškeré další finanční prostředky, jež na tuto akci obdržel nebo o něž požádal.

▼M1

Článek 197

Prokazování nevyloučení

(Článek 131 finančního nařízení)

Příslušná schvalující osoba může v závislosti na posouzení rizik požadovat, aby úspěšní žadatelé předložili doklady podle čl. 141 odst. 3 s výhradou ustanovení čl. 141 odst. 4.

Úspěšní žadatelé tyto doklady podle čl. 141 odst. 3 a s výhradou ustanovení čl. 141 odst. 4 na žádost příslušné schvalující osoby předloží, pokud příslušná schvalující osoba nepotvrdí, že předložení takových dokladů není fakticky proveditelné.

▼B

Článek 198

Žadatelé bez právní subjektivity

(Článek 131 finančního nařízení)

Podá-li žádost o grant žadatel bez právní subjektivity podle čl. 131 odst. 2 finančního nařízení, prokážou zástupci žadatele, že jsou způsobilí činit jménem žadatele právní úkony a že žadatel má finanční a provozní způsobilost rovnocennou finanční a provozní způsobilosti právnických osob.

Článek 199

Osoby tvořící jednoho žadatele

(Článek 131 finančního nařízení)

Splňuje-li kritéria pro podání žádosti o grant více osob a vytvoří-li tyto osoby společně jednu osobu, může příslušná schvalující osoba k této osobě přistupovat jako k jedinému žadateli za předpokladu, že žádost uvádí identifikační údaje osob, jež se budou navrhované akce či pracovního programu účastnit jakožto jedna ze součástí žadatele.

▼M1 —————

▼B

Článek 201

Kritéria způsobilosti

(Článek 131 finančního nařízení)

1.  Kritéria způsobilosti se uveřejňují ve výzvě k podávání návrhů.

2.  Kritéria způsobilosti stanoví podmínky, jimiž se účast na výzvě k podávání návrhů řídí. Tato kritéria náležitě zohledňují cíle akce a splňují zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

Článek 202

Kritéria pro výběr grantu

(Čl. 132 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Kritéria pro výběr, jež jsou uveřejněna ve výzvě k podávání návrhů, umožňují posoudit finanční a provozní způsobilost žadatele k tomu, aby dokončil navrhovanou akci nebo pracovní program.

2.  Žadatel musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byl schopen pokračovat v činnosti po celou dobu provádění akce nebo po celý rok, na nějž je grant udělen, a podílet se na financování grantu. Žadatel musí mít odborné kompetence a kvalifikaci požadované k dokončení navrhované akce nebo pracovního programu, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak.

3.  Finanční a provozní způsobilost je ověřována zejména analýzou podkladů podle článku 196, jejichž předložení požaduje příslušná schvalující osoba ve výzvě k podávání návrhů.

Nevyžaduje-li výzva k podávání návrhů předložení žádných podkladů a má-li příslušná schvalující osoba pochybnosti o finanční či provozní způsobilosti žadatelů, může je vyzvat k předložení vhodných dokladů.

V případě partnerství podle článku 178 je uvedené ověření prováděno před podpisem dohody o rámcovém partnerství nebo před oznámením o přijetí rozhodnutí o rámcovém partnerství.

Článek 203

Kritéria pro udělení grantu

(Čl. 132 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Kritéria pro udělení grantu se uveřejňují ve výzvě k podávání návrhů.

2.  Podle kritérií pro udělení grantu jsou granty udělovány buď na akce, jež maximalizují celkovou účelnost programu Unie, jehož provádění tyto akce slouží, nebo subjektům, jejichž pracovní program je určen k dosažení stejného výsledku. Způsob, jakým jsou tato kritéria definována, zajišťuje řádné hospodaření s prostředky Unie.

Kritéria pro udělení grantu jsou uplatňována tak, aby umožnila z plánovaných akcí nebo pracovních programů vybrat ty, u nichž může Komise vycházet z toho, že budou v souladu s jejími cíli a prioritami a že zaručí zviditelnění financování z prostředků Unie.

3.  Kritéria pro udělení grantu jsou definována tak, aby mohla být následně vyhodnocena.

Článek 204

Hodnocení žádostí a udělování grantů

(Článek 133 finančního nařízení)

1.  Příslušná schvalující osoba jmenuje výbor pro hodnocení návrhů, nerozhodne-li Komise v rámci zvláštního odvětvového programu jinak.

Tento výbor je složen nejméně ze tří osob, jež zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů či subjektů uvedených v článcích 62 a 208 finančního nařízení, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. V zájmu eliminace střetu zájmů se na tyto osoby vztahují povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v případě zastoupení a místních jednotek uvedených v článku 72 tohoto nařízení ani v případě subjektů pověřených správou prostředků a uvedených v článcích 62 a 208 finančního nařízení, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být tomuto výboru nápomocni externí odborníci. Příslušná schvalující osoba se ujistí o tom, že tito odborníci dodržují povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

2.  Příslušná schvalující osoba může tento postup případně rozdělit na několik fází. Pravidla takového postupu jsou uvedena ve výzvě k podávání návrhů.

Je-li ve výzvě k podávání návrhů uvedeno, že jsou návrhy podávány ve dvou fázích, je podání kompletního návrhu ve druhé fázi požadováno pouze od žadatelů, jejichž návrhy splňují hodnotící kritéria pro první fázi.

Stanoví-li výzva k podávání návrhů, že jsou návrhy hodnoceny ve dvou fázích, postupují do druhé fáze hodnocení pouze návrhy, jež uspěly v první fázi po vyhodnocení užšího souboru kritérií.

Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi odmítnuty, jsou vyrozuměni v souladu s čl. 133 odst. 3 finančního nařízení.

Každá další fáze řízení musí být zřetelně odlišena od té předchozí.

Tytéž dokumenty nebo informace jsou v rámci téhož řízení požadovány pouze jednou.

3.  Hodnotící výbor nebo případně příslušná schvalující osoba si může od žadatele vyžádat doplňující informace nebo jej vyzvat, aby podal vysvětlení k podkladům, jež předložil v souvislosti se žádostí, za předpokladu, že tyto informace či vysvětlení nepovedou k podstatné změně návrhu. V souladu s článkem 96 finančního nařízení může hodnotící výbor či schvalující osoba v případě zjevných administrativních chyb od vyžádání těchto informací či vysvětlení upustit pouze v řádně odůvodněných případech. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede schvalující osoba náležité záznamy.

4.  Po skončení své práce podepisují členové hodnotícího výboru protokol o všech prostudovaných návrzích, v němž uvedou jejich posouzenou kvalitu a návrhy, jež mohou být financovány. Protokol lze podepsat v elektronickém systému, který zajišťuje dostatečné ověření totožnosti podepsané osoby.

V případě potřeby uvádí protokol pořadí prostudovaných návrhů, doporučení k maximální výši udělovaného grantu a případné nepodstatné modifikace žádosti o grant.

Protokol je archivován pro pozdější použití.

5.  Příslušná schvalující osoba může žadatele vyzvat, aby svůj návrh na základě doporučení hodnotícího výboru upravil. O kontaktech s žadateli v průběhu řízení vede příslušná schvalující osoba náležité záznamy.

V návaznosti na vyhodnocení přijme příslušná schvalující osoba rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:

6.  Použití odstavců 1, 2 a 4 tohoto článku není povinné v případě udělování grantu podle článku 190 tohoto nařízení a čl. 125 odst. 7 finančního nařízení.

Článek 205

Informování žadatelů

(Článek 133 finančního nařízení)

Odmítnutí žadatelé jsou o výsledku hodnocení svých žádostí informováni co nejdříve, v každém případě ve lhůtě patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy bylo odesláno vyrozumění úspěšným žadatelům.

KAPITOLA 4

Platby a kontrola

Článek 206

Jistota pro účely předběžného financování

(Článek 134 finančního nařízení)

1.  V zájmu omezení finančních rizik, jež jsou spojena s předběžným financováním, může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik po příjemci požadovat, aby – s výjimkou grantů nízké hodnoty – složil předem jistotu až do výše částky předběžného financování, nebo může platbu rozdělit do více splátek.

2.  Kdykoli je složení jistoty vyžadováno, musí ji příslušná schvalující osoba posoudit a schválit.

Jistota musí být platná po dostatečně dlouhé období, které umožní její čerpání.

3.  Jistotu poskytuje schválená banka nebo finanční instituce usazená v některém členském státě. Je-li příjemce usazen ve třetí zemi, může příslušná schvalující osoba přistoupit na to, že takovou jistotu poskytne banka nebo finanční instituce usazená v této třetí zemi, pokud se tato osoba domnívá, že zabezpečení a parametry, jež tato banka či finanční instituce nabízí, jsou rovnocenné jako v případě bank či finančních institucí usazených v některém členském státě.

Na žádost příjemce může být jistota uvedená v prvním pododstavci nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby nebo společným neodvolatelným a bezpodmínečným ručením příjemců zúčastněných na jedné akci, kteří jsou stranami téže grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu, poté, co takové ručení schválí příslušná schvalující osoba.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci, třetí osobu nebo ostatní příjemce, aby poskytli neodvolatelnou jistotu nebo plnili z titulu záruky na první výzvu pro účely splnění povinností příjemce grantu.

4.  Jistota je uvolňována postupně s tím, jak je předběžné financování zúčtováváno proti průběžným platbám nebo výplatě zůstatku, jež jsou prováděny ve prospěch příjemce za podmínek grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu.

Článek 207

Podklady žádostí o platbu

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Předběžné financování může být u každého grantu rozděleno do více splátek v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Další platbu předběžného financování v plném rozsahu lze provést až v okamžiku, kdy je z celkové výše doposud vyplaceného předběžného financování využito alespoň 70 %.

V případě, že je z doposud vyplaceného předběžného financování využito méně než 70 %, je tato další platba předběžného financování o nevyužitou část doposud vyplaceného předběžného financování snížena.

Ke každé žádosti o další platbu přiloží příjemce vyúčtování svých výdajů.

2.  Příjemce potvrdí na svou čest, že jsou údaje v jeho žádosti o platbu úplné, spolehlivé a pravdivé; tím není dotčen článek 110. Potvrdí rovněž, že vzniklé náklady lze v souladu s ustanoveními grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu považovat za způsobilé a že jsou žádosti o platbu podloženy náležitými podklady, které lze překontrolovat.

3.  K provedení platby může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik požadovat osvědčení o finančních výkazech akce či pracovního programu a o podkladových účtech, které vydal schválený externí auditor anebo – v případě veřejnoprávních orgánů – příslušný a nezávislý úředník veřejné správy. Toto osvědčení se přikládá k žádosti o platbu. Účelem osvědčení je v souladu s metodikou, kterou schválila příslušná schvalující osoba, a na základě dohodnutých postupů, jež jsou v souladu s mezinárodními standardy, osvědčit, že náklady, které příjemce uvedl ve finančních výkazech, o něž se opírají žádosti o platbu, jsou skutečné, přesně zaznamenané a podle grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu způsobilé.

Ve zvláštních, řádně odůvodněných případech si může příslušná schvalující osoba toto osvědčení vyžádat v podobě výroku či jiného typu dokumentu v souladu s mezinárodními standardy.

Osvědčení o finančních výkazech a podkladových účtech je povinné u průběžných plateb a výplaty zůstatku v případě:

Od povinnosti předložit takové osvědčení o finančních výkazech a podkladových účtech může příslušná schvalující osoba v závislosti na posouzení rizik upustit v případě:

Od povinnosti předložit osvědčení o finančních výkazech a podkladových účtech může příslušná schvalující osoba upustit též v případě, že audit, který nabízí rovnocennou míru jistoty o vykázaných nákladech, provedli nebo provedou přímo zaměstnanci Komise nebo subjekt, jejž Komise schválí k provedení auditu jejím jménem.

Uzavře-li Komise dohodu s více příjemci, použijí se na každého příjemce finanční limity uvedené ve třetím pododstavci písm. a) a b).

4.  K provedení platby si může příslušná schvalující osoba na základě posouzení rizik vyžádat zprávu o operativní kontrole, kterou vypracuje nezávislá třetí osoba, již příslušná schvalující osoba schválí. Pokud si příslušná schvalující osoba zprávu o operativní kontrole vyžádá, je tato zpráva připojena k žádosti o platbu s tím, že související náklady jsou způsobilé za stejných podmínek, jaké jsou v článku 126 finančního nařízení stanoveny pro náklady na osvědčení o auditu. Zpráva o kontrole musí konstatovat, že byla provedena operativní kontrola v souladu s metodikou, již schválila příslušná schvalující osoba, a musí uvést, zdali byly daná akce či pracovní program skutečně provedeny v souladu s podmínkami grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu.

Článek 208

Pozastavení a snížení grantů

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Provádění grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu, účast příjemce na provádění této dohody či rozhodnutí nebo úhradu plateb lze pozastavit za účelem kontroly, zdali skutečně došlo k předpokládanému závažnému pochybení, nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinnosti. Pokud se nepotvrdí, že k nim došlo, je provádění dohody či rozhodnutí co nejdříve obnoveno.

2.  Nejsou-li dohodnutá akce či pracovní program prováděny či provedeny nebo nejsou-li prováděny či provedeny řádně, v plném rozsahu či ve stanovených lhůtách, příslušná schvalující osoba poté, co dá příjemci možnost se vyjádřit, v závislosti na fázi řízení grant buď sníží, nebo získá zpět jeho poměrnou část.

KAPITOLA 5

Provádění

Článek 209

Zakázky na provedení akce či pracovního programu

(Článek 137 finančního nařízení)

1.  Je-li k provedení akce či pracovního programu nutno zadat veřejnou zakázku, zadá příjemce tuto zakázku ekonomicky nejvýhodnější nabídce, případně nabídce s nejnižší cenou a současně zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů; tím není dotčeno použití směrnice 2004/18/ES.

2.  Je-li k provedení akce nebo pracovního programu nutno zadat veřejnou zakázku v hodnotě nad 60 000  EUR, může příslušná schvalující osoba po příjemci požadovat, aby nad rámec pravidel uvedených v odstavci 1 dodržoval zvláštní pravidla.

Tato zvláštní pravidla jsou odvozena od pravidel ve finančním nařízení a jsou stanovena s ohledem na hodnotu dané veřejné zakázky, na relativní výši příspěvku Unie v poměru k celkových nákladům akce a na rizika. Tato zvláštní pravidla jsou uvedena v rozhodnutí o udělení grantu nebo grantové dohodě.

Článek 210

Finanční podpora třetím osobám

(Článek 137 finančního nařízení)

Jsou-li cíle a výsledky, jichž má být dosaženo, dostatečně podrobně uvedeny v podmínkách podle čl. 137 odst. 1 finančního nařízení, považuje se míra uvážení za vyčerpanou pouze v případě, že rozhodnutí o udělení grantu nebo grantová dohoda obsahuje též tyto náležitosti:

HLAVA VII

CENY

Článek 211

Pravidla pro programy

(Čl. 138 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Roční či víceletý pracovní program, v jehož rámci jsou udíleny ceny, připravuje příslušná schvalující osoba. Program přijímá orgán a uveřejňuje jej na svých internetových stránkách co nejdříve, nejpozději však 31. března roku, v němž se program plní.

Pracovní program specifikuje své období platnosti, případný základní právní akt, sledované cíle, očekávané výsledky a orientační harmonogram soutěží včetně orientační výše cen.

Pracovní program dále uvádí údaje podle článku 94, má-li být rozhodnutí o jeho přijetí pokládáno za rozhodnutí o financování soutěží na daný rok.

2.  V souladu s odstavcem 1 jsou přijímány a uveřejňovány též všechny podstatné změny pracovního programu.

Článek 212

Pravidla soutěže

(Čl. 138 odst. 2 finančního nařízení)

▼M1

1.  Pravidla soutěže obsahují tyto náležitosti:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) jsou způsobilí též příjemci grantů Unie, nestanoví-li pravidla soutěže jinak.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu vi) lze postupovat odchylně v případě účasti mezinárodních organizací.

▼B

2.  Příslušná schvalující osoba zvolí takové komunikační prostředky, jež jsou z hlediska podávání příspěvků nediskriminační a nevedou k omezení přístupu účastníků k soutěži.

Zvolené komunikační prostředky musí zaručovat splnění těchto podmínek:

3.  Pravidla soutěže mohou stanovit podmínky, za nichž lze soutěž zrušit, zejména v případech, kdy nelze splnit její cíle nebo kdy by předpoklady k vítězství v soutěži splňovala právnická či fyzická osoba, jež nesplňuje podmínky účasti.

4.  Pravidla soutěže se uveřejňují na internetových stránkách orgánů Unie. Je-li nutno zajistit další propagaci soutěže mezi možnými účastníky, lze pravidla soutěže uveřejnit nad tento rámec též jinou vhodnou formou včetně Úředního věstníku Evropské unie. Pravidla lze uveřejnit ode dne přijetí rozhodnutí o financování podle článku 84 finančního nařízení, a to i během roku, jenž předchází plnění rozpočtu. Za stejných podmínek jsou uveřejňovány změny obsahu pravidel soutěže.

Článek 213

Následné uveřejňování

(Čl. 138 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Informace o cenách, jež byly uděleny v průběhu rozpočtového roku, se uveřejňují v souladu s článkem 21.

2.  Po uveřejnění podle odstavce 1 zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost zprávu s uvedením:

Článek 214

Vyhodnocování

(Čl. 138 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Pro účely vyhodnocení příspěvků jmenuje příslušná schvalující osoba komisi složenou z alespoň tří odborníků, jimiž mohou být buď externí odborníci, nebo zástupci alespoň dvou organizačních jednotek orgánů či subjektů uvedených v článcích 62 a 208 finančního nařízení, mezi nimiž není vztah nadřízenosti ani podřízenosti; výjimkou jsou zastoupení či místní subjekty uvedené v článku 72 tohoto nařízení nebo subjekty pověřené správou prostředků a uvedené v článcích 62 a 208 finančního nařízení, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

Pro odborníky podle prvního pododstavce platí požadavky článku 57 finančního nařízení na zamezení střetu zájmů.

Externí odborníci musí prohlásit, že se v okamžiku svého jmenování nenacházejí ve střetu zájmů a že se zavazují vyrozumět schvalující osobu v případě, kdy by se do střetu zájmů dostali během vyhodnocování příspěvků.

2.  Po skončení své práce podepisují členové komise protokol o všech vyhodnocených příspěvcích, v němž uvedou jejich posouzenou kvalitu a označí příspěvky, jimž lze udělit cenu. Protokol lze podepsat v elektronickém systému, který zajišťuje dostatečné ověření totožnosti podepsané osoby.

Protokol podle prvního pododstavce je archivován pro pozdější použití.

3.  Příslušná schvalující osoba následně rozhodne, zdali ceny udělí, či nikoli. Rozhodnutí specifikuje mj. tyto údaje:

Článek 215

Informace a oznámení

(Čl. 138 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Účastníci jsou o výsledku hodnocení svých příspěvků informováni co nejdříve, v každém případě ve lhůtě patnácti kalendářních dnů ode dne, kdy schvalující osoba přijala rozhodnutí o udělení ceny.

2.  Rozhodnutí o udělení ceny je oznámeno vítězi a slouží jako právní závazek ve smyslu článku 86 finančního nařízení.

HLAVA VIII

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 216

Výběr subjektů pověřených uplatňováním finančních nástrojů v režimu nepřímého řízení

(Článek 139 finančního nařízení)

1.  Pro účely uplatňování finančních nástrojů v režimu nepřímého řízení si Komise opatří doklady o tom, že pověřený subjekt splňuje požadavky čl. 60 odst. 2 finančního nařízení. Jakmile jsou tyto doklady k dispozici, platí pro uplatňování finančních nástrojů ze strany příslušného subjektu i v budoucnu, pokud se podstatně nezmění systémy, pravidla nebo postupy pověřených subjektů, na něž se tyto požadavky vztahují.

2.  Pro účely výběru subjektů pověřených uplatňováním finančních nástrojů podle čl. 61 odst. 2 finančního nařízení uveřejní Komise výzvu adresovanou potenciálním pověřeným subjektům. Tato výzva obsahuje kritéria pro výběr a pro pověření subjektu.

Výzva podle prvního pododstavce dále uvádí, bude-li pověřený subjekt povinen vynaložit na konkrétní finanční nástroj své vlastní finanční zdroje nebo sdílet riziko. Je-li tento údaj uveden a je-li nezbytné zmírnit případný střet zájmů, výzva dále uvede, že je pověřený subjekt povinen navrhnout opatření ke sladění zájmů ve smyslu čl. 140 odst. 2 finančního nařízení. Tato opatření ke sladění zájmů jsou zakomponována do dohody o konkrétním finančním nástroji.

Se subjekty, jež splňují kritéria pro výběr, zahájí Komise transparentním a objektivním způsobem, který nevyvolává střet zájmů, otevřený dialog. Po ukončení tohoto dialogu Komise podepíše pověřovací dohody s jedním či více subjekty, jež předložily ekonomicky nejvýhodnější návrhy, podle nichž tyto subjekty případně vynaloží své vlastní finanční zdroje či budou sdílet rizika.

3.  Komise může před podpisem pověřovacích dohod zahájit s potenciálními pověřenými subjekty přímá jednání, je-li pověřený subjekt vymezen v příslušném základním právním aktu nebo jedná-li se o subjekt vyjmenovaný v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu iii) finančního nařízení nebo v řádně odůvodněných a náležitě zdokumentovaných výjimečných případech, zejména jestliže:

Článek 217

Obsah pověřovací dohody se subjekty pověřenými uplatňováním finančních nástrojů v režimu nepřímého řízení

(Článek 139 finančního nařízení)

Nad rámec požadavků podle článku 40 stanoví pověřovací dohoda se subjekty, jež jsou pověřeny uplatňováním finančních nástrojů, náležitá opatření, jež zajišťují soulad se zásadami a podmínkami článku 140 finančního nařízení. Pověřovací dohoda obsahuje zejména:

Článek 218

Náklady řízení a poplatky za řízení hrazené pověřeným subjektům

(Článek 139 finančního nařízení)

1.  Za uplatňování finančních nástrojů Komise odměňuje pověřené subjekty formou výkonnostních poplatků, náhrady mimořádných výloh a – v případech, kdy pověřený subjekt spravuje pokladnu finančního nástroje – formou poplatků za správu pokladny.

2.  Výkonnostní poplatky zahrnují správní poplatky, jež jsou hrazeny pověřenému subjektu jako odměna za práci, kterou vykonává při uplatňování finančního nástroje. Případně mohou zahrnovat též koncepční pobídky na podporu dosažení politických cílů či ke stimulaci finanční výkonnosti finančního nástroje.

Článek 219

Specifická pravidla pro svěřenecké účty v případě nepřímého řízení

(Článek 139 finančního nařízení)

1.  Subjekty pověřené uplatňováním finančních nástrojů mohou svým jménem a výlučně jménem Komise zřizovat svěřenecké účty ve smyslu čl. 68 odst. 7 finančního nařízení. Související výpisy z účtů zasílají pověřené subjekty příslušnému útvaru Komise.

2.  Na svěřeneckých účtech je udržována likvidita v dostatečném objemu a aktiva vedená na těchto účtech jsou spravována v souladu se zásadami řádného finančního řízení a řídí se náležitými obezřetnostními pravidly v souladu s čl. 140 odst. 7 finančního nařízení.

3.  Při uplatňování finančních nástrojů nesmějí pověřené subjekty provádět zajišťovací operace pro spekulativní účely. Druh a povaha případných zajišťovacích operací jsou dohodnuty předem s Komisí a promítnuty do pověřovacích dohod podle článku 217.

Článek 220

Přímo uplatňované finanční nástroje

(Článek 139 finančního nařízení)

1.  Ve výjimečných případech lze finanční nástroje uplatňovat přímo podle čl. 139 odst. 4, a to prostřednictvím:

2.  Při uplatňování finančních nástrojů nesmí Komise provádět zajišťovací operace pro spekulativní účely. Druh a povahu případných zajišťovacích operací Komise předem schválí a promítne do dohod se subjekty, jež finanční nástroj uplatňují.

Článek 221

Výběr finančních zprostředkovatelů, správců účelových investičních jednotek a konečných příjemců

(Článek 139 finančního nařízení)

1.  Uplatňuje-li Komise finanční nástroje přímo či nepřímo prostřednictvím účelových investičních jednotek, jsou tyto jednotky zřizovány podle právního řádu některého členského státu. Jedná-li se o oblast vnější činnosti, lze tyto jednotky zřizovat též podle právního řádu jiné země nežli členského státu. Správci těchto jednotek jsou ze zákona či podle smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře.

2.  Správci účelových investičních jednotek uvedení v odstavci 1 a finanční zprostředkovatelé či koneční příjemci finančních nástrojů jsou vybíráni s náležitým zřetelem k povaze finančního nástroje, jenž má být uplatňován, ke zkušenostem a provozní a finanční způsobilosti dotyčných subjektů a/nebo k rentabilitě projektů konečných příjemců. Jejich výběr je transparentní, spočívá na objektivních důvodech a nevede ke střetu zájmů.

▼M1 —————

▼B

Článek 222

Podmínky pro používání finančních nástrojů

(Článek 140 finančního nařízení)

1.  Finanční nástroje řeší nedostatky fungování trhu, selhání trhu či nepříznivé investiční situace a podpora z nich je poskytována pouze konečným příjemcům, kteří jsou v okamžiku poskytnutí podpory Unie z finančního nástroje pokládáni za potenciálně hospodářsky životaschopné.

2.  Podpora z finančního nástroje je konečným příjemcům poskytována proporcionálním způsobem. Zejména případy, kdy se přednostního zacházení dostává investorům, kteří se podílejí na investicích či sdílejí rizika, by měly být odůvodněné, přiměřené rizikům, jež investoři do finančního nástroje přebírají, a omezené na nezbytné minimum s ohledem na tyto investice či sdílení rizika.

Článek 223

Aktivace mimorozpočtových zdrojů

(Článek 140 finančního nařízení)

1.  Finanční nástroje mají za cíl aktivovat prostřednictvím příspěvku Unie mimorozpočtové zdroje a zmobilizovat tak rozsáhlou investici, jejíž objem překračuje výši příspěvku Unie.

Tento aktivační účinek finančních prostředků Unie se rovná podílu objemu financování poskytnutého konečným příjemcům a výše příspěvku Unie.

2.  Cílový interval hodnot aktivačního účinku je stanoven na základě hodnocení příslušného finančního nástroje ex ante.

Článek 224

Hodnocení finančních nástrojů ex ante

(Článek 140 finančního nařízení)

1.  Finanční nástroje se opírají o hodnocení ex ante, při němž jsou zjišťovány nedostatky fungování trhu, selhání trhu či nepříznivé finanční situace a s ohledem na politické cíle posuzovány investiční potřeby.

2.  Toto hodnocení ex ante musí prokázat, že zjištěné potřeby trhu nelze řešit vhodným způsobem a včas prostřednictvím tržně orientovaných činností či zásahů Unie – např. prostřednictvím regulace, liberalizace, reformy či jiného politického opatření –, u nichž se nejedná o financování z finančního nástroje. V jeho rámci je posouzena pravděpodobnost narušení trhu a vytěsnění soukromých investic vlivem finančních nástrojů, jsou posouzeny případné související náklady a jsou určeny prostředky, jak negativní účinky tohoto narušení minimalizovat.

3.  V souladu se zásadou subsidiarity musí být při hodnocení ex ante prokázáno, že finanční nástroj na úrovni Unie řeší zjištěné tržní potřeby způsobem vhodnějším nežli podobné finanční nástroje na úrovni vnitrostátní či regionální, včetně nástrojů financovaných v rámci fondů SSR. Při posuzování přidané hodnoty, kterou příspěvek Unie představuje, se přihlíží např. k obtížnému přístupu k financování na vnitrostátní úrovni, zejména v případě přeshraničních projektů, k úsporám z rozsahu či silným demonstračním účinkům, jež jsou spojeny s šířením osvědčených postupů v členských státech.

4.  Při hodnocení ex ante je určen nejefektivnější způsob realizace finančního nástroje.

5.  Při hodnocení ex ante je dále prokázáno, že je plánovaný finanční nástroj v souladu s:

6.  Při hodnocení ex ante je zamýšlený zásah posuzován z hlediska proporcionality, pokud jde o rozsah zjištěného nedostatku financování a očekávaný aktivační účinek plánovaného finančního nástroje, a jsou při něm zkoumány další kvalitativní účinky, např. šíření osvědčených postupů, účelná propagace politických cílů Unie na všech článcích realizačního řetězce či přístup ke specifickému know-how, jež aktéři zapojení do uplatňování nástroje mají.

7.  Při hodnocení ex ante je pro navržené finanční nástroje stanoven soubor náležitých výkonnostních ukazatelů a jsou specifikovány očekávané výstupy, výsledky a dopad.

8.  Separátní hodnocení finančních nástrojů ex ante je prováděno pouze v případech programů a činností, které jsou upraveny základním právním aktem a v jejichž případě hodnocení ex ante ani posouzení dopadů nezahrnuje hodnocení, jež by v plném rozsahu splňovalo kritéria podle odstavců 1 až 7.

Článek 225

Monitorování finančních nástrojů

(Článek 140 finančního nařízení)

1.  V zájmu harmonizovaného monitorování finančních nástrojů podle čl. 140 odst. 12 finančního nařízení ustaví příslušná schvalující osoba monitorovací systém, jenž bude přispívat k poskytnutí přiměřené jistoty, že jsou finanční prostředky Unie využívány v souladu s čl. 32 odst. 2 finančního nařízení.

2.  Za pomoci monitorovacího systému je hodnocen pokrok, jejž uplatňování finančních nástrojů zaznamenává při dosahování politických cílů, které jsou promítnuty do příslušných výstupových a výsledkových ukazatelů stanovených v souladu s hodnocením ex ante, a je analyzován soulad uplatňování těchto nástrojů s požadavky čl. 140 odst. 2 finančního nařízení; monitorovací systém slouží též podávání zpráv Komise podle čl. 38 odst. 5 a čl. 140 odst. 8 finančního nařízení.

3.  V případě nepřímého řízení vychází Komise při monitorování ze zpráv a účetních výkazů, jež předkládají pověřené subjekty, a z auditů a kontrol, jež pověřené subjekty provádějí, s tím, že Komise řádně přihlíží k prohlášením řídicího subjektu, jež pověřené subjekty vydávají, a z výroku nezávislého auditora podle čl. 60 odst. 5 finančního nařízení. Informace, jež pověřené subjekty předkládají, Komise přezkoumává a může na náležitých úrovních realizačního řetězce až po úroveň konečných příjemců provádět kontroly včetně kontrol na vzorku.

Pověřený subjekt vychází při monitorování ze zpráv a účetních výkazů, jež předkládají finanční zprostředkovatelé, a z auditů a kontrol, jež finanční zprostředkovatelé provádějí, s tím, že pověřený subjekt řádně přihlíží k prohlášením řídicího subjektu, jež finanční zprostředkovatelé vydávají, a z výroku nezávislého auditora.

Nejsou-li do realizace zapojeni finanční zprostředkovatelé, monitoruje pověřený subjekt využívání finančního nástroje přímo, a to na základě zpráv a účetních výkazů, jež předkládají koneční příjemci.

Informace, jež finanční zprostředkovatelé či koneční příjemci předkládají, pověřený subjekt přezkoumává – případně na vzorku – a provádí kontroly v souladu s dohodou podle článku 217.

4.  V případě přímého řízení vychází Komise při monitorování – s výhradou náležitých kontrol – ze zpráv a účetních výkazů, jež předkládají finanční zprostředkovatelé a koneční příjemci. Na přímé řízení se obdobně použijí ustanovení odstavce 3.

5.  Dohody o uplatňování finančních nástrojů obsahují ustanovení nezbytná k použití odstavce 1 až 4.

Článek 226

Režim příspěvků z fondů SSR

(Článek 140 finančního nařízení)

1.  O příspěvcích, které jsou vypláceny z fondů SSR na finanční nástroje zřízené podle hlavy VIII finančního nařízení a podporované z fondů SSR podle odvětvových pravidel, jsou vedeny oddělené záznamy.

2.  Příspěvky z fondů SSR jsou ukládány na zvláštní účty a využívány v souladu s cíli příslušného fondu SSR na akce a pro účely konečných příjemců, které jsou v souladu s jedním či více programy, z nichž příspěvky plynou.

3.  Na příspěvky z fondů SSR na finanční nástroje zřízené podle hlavy VIII finančního nařízení se použijí odvětvová pravidla.

HLAVA IX

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předložení účetní závěrky

Článek 227

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok

(Článek 142 finančního nařízení)

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok podává přesný popis:

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení je předkládána odděleně od zpráv o plnění rozpočtu.

Článek 228

Výjimka z účetních zásad

(Článek 144 finančního nařízení)

Pokud se účetní ve zvláštním případě domnívají, že má být učiněna výjimka z některé z účetních zásad uvedených v účetních pravidlech Unie, musí být tato výjimka uvedena a řádně zdůvodněna v příloze k finančním výkazům podle článku 232.

Článek 229

Podklady

(Článek 144 finančního nařízení)

1.  Všechny zápisy vycházejí z podkladů, které jsou opatřeny datem a číslem a předloženy v papírové podobě nebo na nosiči, který zaručuje spolehlivost a uchování svého obsahu během doby stanovené v článku 48.

2.  Operace téhož druhu uskutečněné na témže místě a v průběhu téhož dne lze shrnout do jediného podkladu.

Článek 230

Výkaz o finanční výkonnosti

(Článek 145 finančního nařízení)

Výkaz o finanční výkonnosti uvádí příjmy a výdaje rozpočtového roku v členění podle jejich povahy.

Článek 231

Výkaz peněžních toků

(Článek 145 finančního nařízení)

Výkaz peněžních toků podává přehled o peněžních tocích za sledované období, tedy o rozdílech mezi počátečním a konečným stavem pokladny.

Stav pokladny se skládá z:

Článek 232

Příloha k finančním výkazům

(Článek 145 finančního nařízení)

Nedílnou součástí finančních výkazů je příloha uvedená v článku 145 finančního nařízení. Příloha uvádí alespoň tyto informace:

Článek 233

Výsledný účet plnění rozpočtu

(Článek 146 finančního nařízení)

1.  Výsledný účet plnění rozpočtu obsahuje:

2.  Pokud jde o informace o příjmech, přikládá se též výkaz, který uvádí rozpis částek vlastních zdrojů za jednotlivé členské státy, jež zbývá ke konci rozpočtového roku inkasovat a na něž byl vydán inkasní příkaz.

Článek 234

Předkládání účetní závěrky

(Článek 148 finančního nařízení)

Předběžnou a konečnou účetní závěrku podle článků 147 a 148 finančního nařízení lze zasílat elektronickými prostředky.

KAPITOLA 2

Účetnictví

Oddíl 1

Organizace účetního systému

Článek 235

Organizace účetního systému

(Článek 151 finančního nařízení)

1.  Účetní jednotlivých orgánů a subjektů uvedených v článku 141 finančního nařízení sestaví a aktualizují dokumentaci, jež popisuje organizaci účetního systému a účetní postupy jejich orgánu či subjektu.

2.  Příjmy a výdaje rozpočtu se zaznamenávají v počítačovém systému podle článku 236 v závislosti na hospodářské povaze operace jako běžné příjmy nebo výdaje, nebo jako kapitál.

Článek 236

Počítačové systémy

(Článek 151 finančního nařízení)

1.  Účetnictví je vedeno pomocí integrovaného počítačového systému.

2.  Je-li účetnictví vedeno pomocí počítačových systémů a subsystémů, je nutno ke každému systému a subsystému vypracovat jeho úplný popis.

Tento popis uvádí obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Uvádí způsob, jakým systém zajišťuje, aby ke všem operacím a změnám v počítačových systémech a subsystémech existovala kompletní auditní stopa, tak aby bylo možno kdykoli zjistit, kdo a jaké změny provedl.

Popis počítačových účetních systémů a subsystémů uvádí všechna spojení mezi těmito systémy a ústředním účetním systémem, zejména pokud jde o přenos dat a odsouhlasování zůstatků.

3.  Přístup k počítačovým systémům a subsystémům mají pouze osoby uvedené na seznamu oprávněných uživatelů, jejž vedou a aktualizují jednotlivé orgány.

Oddíl 2

Účetní knihy

Článek 237

Účetní knihy

(Článek 154 finančního nařízení)

Jednotlivé orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení vedou deník, hlavní knihu a alespoň knihy analytických účtů k dlužníkům, věřitelům a dlouhodobým aktivům, pokud proti takovému členění nehovoří analýza nákladů a přínosů.

Účetní knihy sestávají z elektronických dokumentů, které jsou označeny účetním a u nichž je zaručeno, že je lze použít jako důkaz.

Zápisy v deníku jsou přenášeny do hlavní knihy, jejíž struktura se řídí účtovou osnovou podle článku 212.

Deník a hlavní kniha mohou být rozděleny do potřebného množství zvláštních deníků a zvláštních knih.

Zápisy do zvláštních deníků a zvláštních knih jsou alespoň jednou měsíčně centralizovány v deníku a hlavní knize.

Článek 238

Předvaha

(Článek 154 finančního nařízení)

Jednotlivé orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení sestavují předvahu, v níž jsou prezentovány všechny účty v rámci obecných účtů, včetně účtů, na nichž proběhlo zúčtování, vždy s uvedením:

Článek 239

Odsouhlasení účtů

(Článek 154 finančního nařízení)

1.  Údaje hlavní účetní knihy jsou vedeny a členěny tak, aby sloužily k prokázání obsahu všech účtů v předvaze.

2.  Na inventární soupis dlouhodobých aktiv se použijí články 246 až 253.

Oddíl 3

Účetní záznamy

Článek 240

Účetní zápisy

(Článek 154 finančního nařízení)

1.  Účetní zápisy se provádějí podvojným způsobem, kdy jsou každý pohyb nebo změna zachycené na účtech vyjádřeny zápisem, který zajišťuje rovnost mezi částkou na straně má dáti a částkou na straně dal účtů, jež jsou tímto zápisem dotčeny.

2.  Při transakci v jiné měně než v euru se vypočítá a zaúčtuje protihodnota v eurech.

Cizoměnové transakce na účtech, které lze přecenit, se přeceňují alespoň při každé uzávěrce účtů.

Přecenění se provádí na základě kurzů stanovených v souladu s článkem 6.

K přepočtu mezi eurem a jinou měnou pro účely sestavení rozvahy ke dni 31. prosince roku N se použije kurz posledního pracovního dne roku N.

3.  Pravidla, jimiž se řídí přepočty a přeceňování pro účely akruálního účetnictví, stanoví účetní pravidla Unie přijatá podle článku 152 finančního nařízení.

Článek 241

Účetní záznamy

(Článek 154 finančního nařízení)

Všechny účetní záznamy uvádějí původ, obsah a účetní identifikaci jednotlivých údajů a odkazy na odpovídající podklady.

Článek 242

Záznamy v deníku

(Článek 154 finančního nařízení)

Účetní operace se zaznamenávají do deníku podle jedné z následujících metod, které se vzájemně nevylučují:

Článek 243

Potvrzení zápisů

(Článek 154 finančního nařízení)

1.  Definitivní charakter zápisů do deníku a knih analytických účtů je zajištěn potvrzením, po němž již nelze daný zápis měnit ani mazat.

2.  Nejpozději před předložením konečných finančních výkazů je provedena uzávěrka, při níž je definitivně stanoveno časové pořadí a zaručena nedotknutelnost záznamů.

Oddíl 4

Odsouhlasování a ověřování

Článek 244

Odsouhlasování účtů

(Článek 154 finančního nařízení)

1.  Zůstatky účtů v předvaze jsou pravidelně a alespoň při roční uzávěrce odsouhlasovány s údaji z řídících systémů, jež používají schvalující osoby ke správě aktiv a pasiv a ke každodennímu zadávání údajů do účetního systému.

2.  Účetní pravidelně a alespoň při každé uzávěrce účtů ověřuje, zda zůstatky na bankovních účtech odpovídají skutečnosti, a kontroluje zejména:

Účty dlouhodobých aktiv jsou kontrolovány v souladu s článkem 250.

3.  Interinstitucionální spojovací účty jsou odsouhlasovány každý měsíc.

4.  Prozatímní účty zřizuje a každým rokem kontroluje účetní. Za tyto účty odpovídá schvalující osoba, která je uzavírá co nejdříve.

Oddíl 5

Rozpočtové účty

Článek 245

Obsah a vedení rozpočtových účtů

(Článek 156 finančního nařízení)

1.  Rozpočtové účty k jednotlivým úrovním členění rozpočtu uvádějí:

Prostředky na závazky a prostředky na platby podle prvního pododstavce písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.

Do rozpočtových účtů jsou zapisovány rovněž souhrnné předběžné závazky související s Evropským zemědělským záručním fondem („EZZF“) a jim odpovídající platby.

Tyto závazky se uvádějí ve vztahu k celkovým prostředkům na EZZF.

2.  Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně:

Částky, jež zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, jsou na straně příjmů vykazovány odděleně.

3.  Rozpočtové účty mohou být členěny tak, aby umožnily rozvoj nákladového účetnictví.

4.  Rozpočtové účty jsou vedeny pomocí počítačových systémů, v knihách nebo na kartách.

KAPITOLA 3

Inventární soupisy majetku

Článek 246

Inventární soupisy majetku

(Článek 157 finančního nařízení)

Systém inventárních soupisů majetku zřizuje schvalující osoba za odborné pomoci účetního. Tento inventární systém musí poskytovat veškeré informace nezbytné pro vedení účetnictví a uchování aktiv.

Článek 247

Uchovávání majetku

(Článek 157 finančního nařízení)

Jednotlivé orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení přijmou předpisy, jimiž se bude řídit uchovávání aktiv vykazovaných v jejich rozvaze, a rozhodnou, který správní útvar bude odpovídat za inventární systém.

Článek 248

Zápis majetku do inventárního soupisu

(Článek 157 finančního nařízení)

Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní pravidla Unie přijatá podle článku 152 finančního nařízení.

Článek 249

Obsah inventárního soupisu pro jednotlivé položky majetku

(Článek 157 finančního nařízení)

Inventární soupis uvádí náležitý popis jednotlivých položek majetku a upřesňuje jejich umístění, nebo – v případě movitého majetku – útvar a příslušnou osobu, a dále datum nabytí a jednotkové náklady.

Článek 250

Inventury movitého majetku

(Článek 157 finančního nařízení)

Orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení se při inventurách přesvědčují o tom, že jednotlivé položky majetku fyzicky existují a že zápis v inventárním soupisu odpovídá skutečnosti. Inventury jsou prováděny v rámci programu ročních kontrol, s výjimkou hmotných dlouhodobých aktiv a nehmotných aktiv, která jsou kontrolována nejméně jednou za tři roky.

Článek 251

Další prodej hmotných aktiv

(Článek 157 finančního nařízení)

Majetek, jejž dále prodávají orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení, nejsou oprávněni nabývat členové, úředníci ani ostatní zaměstnanci a další pracovníci těchto orgánů a subjektů, s výjimkou případu, kdy je na prodej tohoto majetku vypsáno veřejné zadávací řízení.

Článek 252

Postup při prodeji hmotných aktiv

(Článek 157 finančního nařízení)

1.  Činí-li jednotková pořizovací hodnota hmotných aktiv alespoň 8 100  EUR, je prodej těchto aktiv vyhlašován podle místních zvyklostí. Doba mezi dnem uveřejnění posledního oznámení a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně čtrnáct kalendářních dní.

Činí-li jednotková pořizovací hodnota alespoň 391 100  EUR, je prodej podle prvního pododstavce předmětem oznámení o prodeji, které je uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Vyhlášení může mít též podobu inzerce v tisku členských států. Doba mezi dnem uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně jeden měsíc.

2.  Pokud by náklady na vyhlášení překročily očekávaný výnos z transakce, mohou orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení od vyhlášení upustit.

3.  Při prodeji hmotných aktiv usilují orgány a subjekty uvedené v článku 141 finančního nařízení o dosažení co nejlepší ceny.

4.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na prodej, k němuž dochází mezi orgány Unie a jejich subjekty uvedenými v článku 208 finančního nařízení.

Článek 253

Postup při vyřazování hmotných aktiv z účetnictví

(Článek 157 finančního nařízení)

Je-li majetek, včetně budov, zapsaný v inventárním seznamu úplatně nebo bezúplatně převeden, zlikvidován, pronajat, ztracen, ukraden nebo je-li zjištěno manko z jiného důvodu, vypracuje schvalující osoba odpovídající prohlášení nebo záznam.

V tomto prohlášení nebo záznamu zejména uvede, musí-li být tato položka majetku nahrazena na náklady úředníka nebo ostatního zaměstnance Unie nebo jiné osoby.

Je-li bezúplatně poskytován nemovitý majetek nebo velká zařízení, musí být na tuto transakci uzavřena smlouva a transakce musí být oznámena Evropskému parlamentu a Radě ve výroční zprávě při předkládání návrhu rozpočtu.

Majetek zapsaný v inventárním soupisu, který je bezúplatně poskytován či likvidován, nesmí nabývat členové, úředníci, ostatní zaměstnanci ani další pracovníci orgánů a subjektů uvedených v článku 141 finančního nařízení.

Článek 254

Inventární soupis a vyhlašování prodeje majetku v delegacích Unie

(Článek 157 finančního nařízení)

1.  V případě delegací Unie jsou stálé inventární soupisy movitého majetku, který náleží Unii, vedeny na místě. Jsou pravidelně zasílány ústředním útvarům v souladu s pravidly jednotlivých orgánů.

Movitý majetek, který přechází na delegace Unie, se před zápisem do stálého inventárního soupisu zapisuje do předběžného seznamu.

2.  Prodej movitého majetku delegací Unie je vyhlašován podle místních zvyklostí.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

VÝZKUM

Článek 255

Druhy operací

(Článek 181 finančního nařízení)

1.  Přímé akce provádějí zařízení Společného výzkumného střediska (dále jen „SVS“) a tyto akce jsou financovány zpravidla v plném rozsahu z rozpočtu. Jedná se o:

2.  Nepřímých akcí se může SVS účastnit za podmínek podle článku 183 finančního nařízení.

3.  Odhady pohledávek podle čl. 181 odst. 2 finančního nařízení jsou předávány účetnímu k zaevidování.

Článek 256

Doplňující pravidla pro SVS

(Článek 183 finančního nařízení)

1.  Z činností soutěžní povahy provádí SVS:

2.  Je-li v rámci činností, jež SVS provádí pro třetí osoby, nezbytné zadat veřejnou zakázku, musí zadávací řízení splňovat zásady transparentnosti a rovného zacházení.

3.  Odhady pohledávek uvedené v čl. 183 odst. 2 finančního nařízení se předávají účetnímu k zaevidování.

HLAVA II

VNĚJŠÍ AKCE

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 257

Akce, jež lze financovat

(Článek 184 finančního nařízení)

Z prostředků na akce uvedené v části druhé hlavě IV kapitole 1 finančního nařízení lze financovat zejména veřejné zakázky, granty včetně úrokových subvencí, zvláštní půjčky, záruky za půjčky, finanční pomoc, rozpočtovou podporu a jiné specifické formy rozpočtové pomoci.

KAPITOLA II

Rozpočtová podpora a svěřenecké fondy sdružující více dárců

Článek 258

Použití rozpočtové podpory

(Článek 186 finančního nařízení)

1.  Stanoví-li tak příslušné základní právní akty, může Komise použít odvětvovou či obecnou rozpočtovou podporu ve třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.  Dohody s partnerskými zeměmi stanoví, že jsou tyto země povinny předkládat Komisi ve stanovené lhůtě spolehlivé informace, na jejichž základě bude moci Komise posoudit plnění podmínek podle odstavce 1.

Článek 259

Svěřenecké fondy pro vnější akce

(Článek 187 finančního nařízení)

Příspěvky dalších dárců připisované na zvláštní bankovní účet svěřeneckého fondu jsou zaznamenávány v eurových částkách, na něž jsou při připsání na účet přepočítávány.

Příspěvek Unie je převáděn ve stanovené lhůtě s cílem pokrýt právní závazky svěřeneckého fondu a s přihlédnutím k dostupným finančním prostředkům, jež poskytli ostatní dárci.

Úroky naběhlé na zvláštním bankovním účtu svěřeneckého fondu jsou investovány do svěřeneckého fondu, nestanoví-li zřizovací akt svěřeneckého fondu jinak.

Všechny transakce na bankovním účtu podle třetího pododstavce provedené v průběhu roku jsou řádně zaznamenávány v účetnictví svěřeneckého fondu.

Schvalující osoba předkládá dvakrát ročně finanční zprávy o činnosti jednotlivých svěřeneckých fondů.

Ve svěřeneckých fondech je každoročně prováděn nezávislý externí audit.

Správní rada svěřeneckého fondu schvaluje výroční zprávu svěřeneckého fondu, kterou vypracovává schvalující osoba, spolu s roční účetní závěrkou, kterou sestavuje účetní. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby a jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.

Pravidla složení správní rady a její jednací řád stanoví zřizovací akt svěřeneckého fondu, jejž přijme Komise a k němuž přistupují dárci. Tato pravidla zajišťují, aby byli dárci ve správní radě svěřeneckého fondu zastoupeni spravedlivým způsobem, a ohledně přijetí konečného rozhodnutí o využití finančních prostředků fondu stanoví požadavek, aby pro něj hlasovala Komise.

▼M1

KAPITOLA III

Veřejné zakázky

Článek 260

Nájem budov

(Článek 190 finančního nařízení)

Z operačních prostředků na vnější činnost lze financovat pouze ty veřejné zakázky na nemovitosti, jejichž předmětem je nájem budov, které jsou v okamžiku podpisu nájemní smlouvy již postaveny. Tyto veřejné zakázky jsou uveřejňovány v souladu s článkem 124.

Článek 261

Veřejné zakázky na služby

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Veřejné zakázky na služby zahrnují:

2.  Má-li třetí země ve svých útvarech nebo subjektech s účastí veřejného sektoru kvalifikované řídící pracovníky, mohou veřejné zakázky provést přímo tyto útvary nebo subjekty ve vlastní režii.

Článek 262

Zvláštní ustanovení o finančních limitech a postupech zadávání vnějších veřejných zakázek

(Článek 190 finančního nařízení)

Články 123 až 126 s výjimkou definic, článek 128, čl. 134 odst. 1 písm. a), čl. 135 odst. 1 písm. a) a c) až f), čl. 135 odst. 4, články 137 a 137a, čl. 139 odst. 3 až 7, čl. 148 odst. 4, čl. 151 odst. 3, článek 152, čl. 153 odst. 2 a 3, články 154, 155, 157 a 158 s výjimkou čl. 158 odst. 4 a článek 160 tohoto nařízení se nepoužijí na smlouvy na veřejné zakázky, jež uzavírají veřejní zadavatelé uvedení v čl. 190 odst. 2 finančního nařízení nebo jež jsou uzavírány jejich jménem.

O provádění ustanovení o veřejných zakázkách podle této kapitoly rozhodne Komise; Komise rozhodne též o náležitých kontrolních opatřeních, jež má uplatňovat příslušná schvalující osoba v případě, není-li Komise veřejným zadavatelem.

Článek 263

Doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek

(Článek 191 finančního nařízení)

Zadávací dokumentace vyžaduje, aby zájemci nebo uchazeči uvedli stát, v němž jsou fakticky usazeni, a tento údaj prokázali doklady, jež jsou podle práva tohoto státu běžně akceptovány.

Článek 264

Vyhlašování

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  V příslušných případech se předběžné oznámení o mezinárodním výběrovém řízení zasílá co nejdříve a elektronickými prostředky Úřadu pro publikace.

2.  Pro účely této kapitoly se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje:

Je-li oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňováno též místně, musí být shodné s oznámením uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie a k jeho uveřejnění musí dojít současně s druhým uvedeným oznámením. Komise odpovídá za uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V místním měřítku mohou oznámení uveřejnit subjekty uvedené v čl. 190 odst. 2 písm. b) finančního nařízení.

3.  Oznámení o výsledku zadávacího řízení se zasílá po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, s výjimkou případů, kdy musela být veřejná zakázka prohlášena za utajenou, kdy plnění veřejné zakázky musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními, kdy to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie anebo kdy o to požádá příslušná třetí země a kdy uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení není považováno za vhodné.

4.  V případech podle čl. 114a odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejňuje oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku, jestliže hodnota této změny dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 265

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na služby a koncesí na služby

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Pro veřejné zakázky na služby a koncese na služby jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

2.  Při mezinárodním užším řízení podle odst. 1 písm. a) je v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveden počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V případě veřejných zakázek na služby jsou k podání nabídky vyzváni alespoň čtyři zájemci. Počet zájemců, kterým je umožněno nabídku podat, musí být dostatečný na to, aby byla zajištěna řádná hospodářská soutěž.

Seznam vybraných zájemců se zveřejňuje na internetových stránkách Komise.

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr nebo minimální požadavky na způsobilost, menší než stanovený minimální počet, může veřejný zadavatel vyzvat k podání nabídky pouze ty zájemce, kteří splňují kritéria k podání nabídky.

3.  V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. b) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Uchazeče lze do soutěžního jednacího řízení vybrat ze seznamu prodejců uvedeného v čl. 136 odst. 1 písm. b) sestaveného po vyhlášení výzvy k projevení zájmu.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na uchazeče obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

4.  V případě právních služeb, na něž se nevztahuje čl. 134 odst. 1 písm. h), mohou veřejní zadavatelé použít soutěžní jednací řízení bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky.

Článek 266

Použití jednacího řízení u veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení, v nichž je podána jediná nabídka, v těchto případech:

2.  Pro účely čl. 134 odst. 1 písm. c) se má za to, že je krajní naléhavost dána v případě operací prováděných v krizových situacích podle čl. 190 odst. 2. Krajní naléhavost situace stanoví pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními dotčenými pověřenými schvalujícími osobami, a své rozhodnutí pravidelně přezkoumává z hlediska zásady řádného finančního řízení.

3.  K činnostem institucionální povahy podle odst. 1 písm. a) patří služby, jež přímo souvisejí s úlohou subjektů veřejného sektoru, která je vymezena právními předpisy.

Článek 267

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na dodávky

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Pro veřejné zakázky na dodávky jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

2.  V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. b) bodu ii) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na dodavatele obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

Článek 269

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Pro veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

2.  V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. c) tohoto článku vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří zhotovitelů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na zhotovitele obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

Článek 273

Specifikace pro nabídky

(Článek 190 finančního nařízení)

Odchylně od čl. 138 odst. 3 lze v případě všech řízení, v nichž jsou podávány žádosti o účast, rozdělit specifikaci pro nabídky v souladu s oběma fázemi řízení, přičemž je možné, aby první část obsahovala pouze informace uvedené v čl. 138 odst. 3 písm. a) a f).

Článek 274

Jistoty

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Odchylně od článku 163 jsou jistoty vyjádřeny v eurech nebo v měně smlouvy na veřejnou zakázku, k níž se vztahují.

2.  Veřejný zadavatel může požadovat poskytnutí soutěžní jistoty v souladu s článkem 156. Odchylně od čl. 156 odst. 2 veřejný zadavatel soutěžní jistotu uvolní při podpisu smlouvy na veřejnou zakázku.

3.  Odchylně od čl. 165 odst. 1 se jistota pro účely plnění vyžaduje v případech, kdy jsou překročeny tyto finanční limity:

4.  Veřejný zadavatel může požadovat záruku za uvolnění zádržného v souladu s článkem 165a.

Článek 275

Lhůty v řízeních

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Nabídky musí být veřejnému zadavateli doručeny na adresu a nejpozději v den a hodinu, jež jsou uvedeny ve výzvě k podání nabídky. Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast, které veřejný zadavatel stanoví, musí být dostatečně dlouhé na to, aby osobám, jež mají zájem, poskytovaly dostatečnou a přiměřenou dobu na přípravu a podání nabídek.

U veřejných zakázek na služby činí lhůta mezi dnem odeslání výzvy k podání nabídky a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek alespoň 50 dní. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

2.  Uchazeči mohou předložit písemné dotazy před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek. Veřejný zadavatel tyto dotazy zodpoví před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek.

3.  V mezinárodních užších řízeních činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 30 dní ode dne, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Doba mezi dnem odeslání výzvy k podání nabídky a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek činí alespoň 50 dní. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

4.  V mezinárodních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

5.  V místních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

6.  V soutěžním jednacím řízení podle čl. 265 odst. 1 písm. b), čl. 267 odst. 1 písm. b) bodu ii) a čl. 269 odst. 1 písm. c) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

Článek 276

Hodnotící výbor

(Článek 190 finančního nařízení)

1.  Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za vyhovující z hlediska požadavků vyhodnotí hodnotící výbor, jenž určí i jejich pořadí podle předem vyhlášených kritérií pro vyloučení, výběr a zadání veřejné zakázky. Výbor je složen z lichého počtu členů, nejméně tří, kteří mají nezbytnou odbornou a administrativní kapacitu k vyhodnocení nabídek. Členové hodnotícího výboru musí podepsat prohlášení o nestrannosti a neexistenci střetu zájmů.

2.  Není-li Komise veřejným zadavatelem, může si vyžádat kopii zadávací dokumentace, nabídek, záznamů o vyhodnocení nabídek i podepsaných smluv. Může se též jako pozorovatel účastnit otevírání a hodnocení nabídek.

3.  Nabídky, jež neobsahují všechny podstatné údaje požadované v zadávací dokumentaci nebo neodpovídají stanoveným specifickým požadavkům, jsou vyloučeny.

Hodnotící výbor nebo veřejný zadavatel však mohou zájemce nebo uchazeče při dodržení zásady rovného zacházení vyzvat, aby ve stanovené lhůtě předložili doplňující materiály či podali vysvětlení k podkladům, jež předložili v souvislosti s kritérii pro vyloučení, výběr a zadání veřejné zakázky.

4.  V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 151 požádá výbor o potřebná vysvětlení ke složení nabídky.

5.  Od povinnosti ustavit hodnotící výbor lze upustit v případě řízení, kde předmětná hodnota činí nejvýše 20 000  EUR, na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a dále v případě jednacích řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. c), e), písm. f) bodů i) a iii) a písm. h).

▼B

KAPITOLA IV

Granty

Článek 277

Financování v plném rozsahu

(Článek 192 finančního nařízení)

V případě odchýlení od požadavku spolufinancování musí být příslušné důvody uvedeny v rozhodnutí o udělení grantu.

HLAVA III

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 278

Evropské úřady a zřizování dalších úřadů

(Článek 195 finančního nařízení)

Úřady uvedené v článku 195 finančního nařízení jsou tyto:

Jeden nebo více orgánů mohou zřídit další úřady, je-li takový krok odůvodněn ve studii nákladů a přínosů a zaručí-li zviditelnění činnosti Unie.

Článek 279

Pověřování interinstitucionálních evropských úřadů ze strany orgánů

(Články 195 a 199 finančního nařízení)

Za rozpočtové závazky odpovídají jednotlivé orgány. Orgány mohou ředitele daného interinstitucionálního evropského úřadu pověřit výkonem všech následných úkonů, zejména přijímáním právních závazků, potvrzováním výdajů, schvalováním plateb a plněním příjmů, přičemž stanoví meze a podmínky přenesení těchto pravomocí.

Článek 280

Zvláštní pravidla pro Úřad pro publikace

(Články 195 a 199 finančního nařízení)

Pokud jde o Úřad pro publikace, rozhoduje každý orgán o své publikační politice sám. Orgán, který je původcem publikací, použije čistý výtěžek z prodeje těchto publikací jako účelově vázaný příjem v souladu s článkem 21 finančního nařízení.

Článek 281

Pověření výkonem některých úkolů ze strany účetního

(Článek 196 finančního nařízení)

Na návrh řídícího výboru dotyčného úřadu může účetní Komise pověřit výkonem některých svých úkolů v souvislosti s výběrem příjmů a úhradou výdajů, které uskutečňuje přímo tento úřad, zaměstnance tohoto úřadu.

Článek 282

Pokladna – bankovní účty

(Článek 196 finančního nařízení)

Pro potřeby pokladny interinstitucionálního úřadu může Komise na návrh řídícího výboru zřizovat jménem úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty. Roční peněžní zůstatek je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným úřadem a Komisí odsouhlasen a vypořádán.

HLAVA IV

SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY

Článek 283

Obecná ustanovení

(Článek 201 finančního nařízení)

Správními prostředky, jež jsou předmětem této hlavy, jsou prostředky vymezené v článku 41 finančního nařízení.

Rozpočtové závazky související se správními prostředky, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu a jež jsou spravovány jako celek, lze v rozpočtovém účetnictví uvádět souhrnně v členění podle druhu podle článku 25.

Odpovídající výdaje se uvádějí v rozpočtových položkách jednotlivých hlav v témže členění jako prostředky.

Článek 284

Záruky za nájem

(Článek 201 finančního nařízení)

Záruky za nájem, jež poskytují orgány, mají formu bankovní záruky nebo vkladu na blokovaném bankovním účtu na jméno orgánů a na jméno pronajímatele, vedeném v eurech, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

Nelze-li v případě transakcí ve třetích zemích použít žádnou z těchto forem záruky za nájem, může příslušná schvalující osoba přijmout jiné formy záruky za předpokladu, že tyto formy zajistí rovnocennou ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 285

Zálohy zaměstnancům a členům orgánů

(Článek 201 finančního nařízení)

Zaměstnancům a členům orgánů mohou být za podmínek stanovených ve služebním řádu vypláceny zálohy.

Článek 286

Nemovitosti

(Článek 203 finančního nařízení)

1.  Výdaje podle čl. 203 odst. 3 písm. a) finančního nařízení zahrnují náklady na instalace v budovách. Nezahrnují poplatky.

2.  Postup včasného informování podle čl. 203 odst. 4 finančního nařízení a postup předchozího schválení podle čl. 203 odst. 5 finančního nařízení se nepoužijí na bezúplatné získání pozemku ani na koupi pozemku za symbolickou cenu.

3.  Postup včasného informování a předchozího schválení podle čl. 203 odst. 3 až 7 finančního nařízení se nepoužije na obytné budovy. Evropský parlament a Rada si mohou od příslušného orgánu vyžádat k obytným budovám jakékoli informace.

4.  Za výjimečných nebo naléhavých politických okolností lze včasné informace podle čl. 203 odst. 4 finančního nařízení, jež se týkají projektů v oblasti nemovitostí se vztahem k delegacím Unie nebo kancelářím v třetích zemích, poskytnout spolu s projektem podle čl. 203 odst. 5 finančního nařízení. V tomto případě bude postup včasného informování a předchozího schválení proveden při nejbližší příležitosti.

5.  Postup předchozího schválení uvedený v čl. 203 odst. 5 a 6 finančního nařízení se nevztahuje na přípravné smlouvy nebo studie nutné k podrobnému vyhodnocení nákladů a financování projektu v oblasti nemovitostí.

6.  Finanční limity ve výši 750 000  EUR a 3 000 000  EUR uvedené v čl. 203 odst. 7 bodech ii), iii) a iv) finančního nařízení zahrnují náklady na veškeré instalace. V případě nájemních smluv a smluv o užívání tyto finanční limity zohledňují náklady na veškeré instalace, nikoli však ostatní poplatky.

7.  Jeden rok po vstupu finančního nařízení v platnost podá Komise zprávu o uplatňování postupů uvedených v čl. 203 odst. 3 až 8 finančního nařízení.

HLAVA V

ODBORNÍCI

Článek 287

Placení externí odborníci

(Článek 204 finančního nařízení)

1.  V případě hodnot, jež nedosahují finančních limitů podle čl. 170 odst. 1, mohou být placení externí odborníci vybíráni postupem podle odstavce 2.

2.  V Úředním věstníku Evropské unie nebo – je-li to nutné v zájmu maximální informovanosti případných zájemců – na internetových stránkách dotčeného orgánu je uveřejněna výzva k projevení zájmu.

Výzva k projevení zájmu obsahuje popis úkolů, délku jejich trvání a pevné podmínky odměňování. Tyto podmínky mohou vycházet z jednotkových cen.

V návaznosti na výzvu k projevení zájmu je sestaven seznam odborníků. Tento seznam platí po dobu nejdéle pěti let od svého zveřejnění nebo po dobu trvání víceletého programu, jenž s danými úkoly souvisí.

▼M1

3.  Kdykoli během doby platnosti výzvy k projevení zájmu – s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období – mohou všechny fyzické osoby, jež mají zájem, podat přihlášku.

▼B

4.  Veškeré výměny s vybranými odborníky, včetně uzavírání smluv a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny, jež orgán zřídí.

Tyto systémy musí splňovat následující požadavky:

Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a hodiny jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.

Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál dokumentu a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.

Elektronické podpisy podle druhého pododstavce písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku ručních podpisů.

5.  Seznam odborníků a předmět jejich úkolů je jednou ročně zveřejňován. Jejich odměna je zveřejňována v případě, překročí-li 15 000  EUR za vykonávaný úkol.

6.  Odstavec 5 se nepoužije v případě rizika, že by byla u příslušných jednotlivců ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy odborníků.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 288

Přechodná ustanovení

Na závazky přijaté do 31. prosince 2013 se nadále použijí články 35 až 43 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Články 33 až 44 tohoto nařízení se použijí až na závazky přijaté počínaje 1. lednem 2014.

Část první hlava VI nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se může nadále používat na grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu, jež byly podepsány, resp. oznámeny do 31. prosince 2013 v rámci souhrnných závazků v rozpočtu na rok 2012 nebo roky předchozí, rozhodne-li tak příslušná schvalující osoba při zohlednění zásad rovného zacházení a transparentnosti.

Článek 289

Zrušení

Nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Článek 290

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Články 216 až 226 se však použijí ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA

---

( 1 ) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

( 3 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).

( 6 ) Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

( 12 ) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.