1) „typem vozidla“ se rozumí skupina vozidel, jak je definována v části B přílohy II směrnice 2007/46/ES;

2) „standardním vybavením“ se rozumí základní konfigurace vozidla, jež je vybaveno všemi prvky požadovanými regulačními akty uvedenými v příloze IV nebo XI směrnice 2007/46/ES, včetně veškerých prvků, které jsou namontovány, aniž by tím vznikaly nějaké další požadavky na konfiguraci nebo úroveň vybavení;

3) „volitelným vybavením“ se rozumí veškeré prvky, jež nejsou součástí standardního vybavení a za jejichž montáž na vozidlo odpovídá výrobce, a které může zákazník objednat;

4)  ►C1  „hmotností v provozním stavu“ se rozumí ◄

a) u motorových vozidel:

b) v případě přípojného vozidla:

5) „hmotností volitelného vybavení“ se rozumí maximální hmotnost kombinací volitelného vybavení, jež může být namontována na vozidle vedle standardního vybavení podle specifikací výrobce;

6)  ►C1  „skutečnou hmotností vozidla“ se rozumí hmotnost v provozním stavu a hmotnost volitelného vybavení namontovaného na jednotlivém vozidle; ◄

7) „maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla“ (M) se rozumí maximální hmotnost stanovená pro vozidlo na základě jeho konstrukčních vlastností a konstrukční výkonnosti; technicky přípustná hmotnost naloženého přívěsu nebo návěsu zahrnuje statickou hmotnost přenesenou na přípojné vozidlo, je-li připojeno;

8) „maximální technicky přípustnou hmotností naložené jízdní soupravy“ (MC) se rozumí maximální hmotnost stanovená pro kombinaci motorového vozidla a jednoho nebo více přípojných vozidel na základě jeho konstrukčních vlastností a konstrukční výkonnosti nebo maximální hmotnost určená pro jízdní soupravu složenou z tahače návěsu a návěsu;

9) „maximální technicky přípustnou přípojnou hmotností“ (TM) se rozumí maximální hmotnost jednoho nebo více přípojných vozidel, jež mohou být tažena tažným vozidlem, odpovídající celkové hmotnosti přenášené na zem koly nápravy nebo skupiny náprav jakéhokoli přípojného vozidla připojeného k tažnému vozidlu;

10) „nápravou“ se rozumí společná osa rotace dvou či více kol, hnací či volně se otáčející, složená z jedné či více částí umístěných ve stejné rovině kolmé k podélné střednici vozidla;

11) „skupinou náprav“ se rozumí více náprav, jež mají vzdálenost mezi nápravami omezenu na vzdálenost mezi nápravami definovanou coby vzdálenost „d“ v příloze I směrnice 96/53/ES a jež spolupůsobí díky zvláštní konstrukci odpružení;

12) „jednotlivou nápravou“ se rozumí náprava, kterou nelze považovat za součást skupiny náprav;

13) „maximální technicky přípustnou hmotností na nápravu“ (m) se rozumí hmotnost, která odpovídá maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení přenášenému koly nápravy na zem, danému konstrukčními vlastnostmi nápravy a vozidla a jejich konstrukční výkonností;

14) „maximální technicky přípustnou hmotností na skupinu náprav“ (μ) se rozumí hmotnost, která odpovídá maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení přenášenému koly skupiny náprav na zem, danému konstrukčními vlastnostmi skupiny náprav a vozidla a jejich konstrukční výkonností;

15) „spojovacím zařízením“ se rozumí mechanické zařízení včetně jeho součástí, jak je vymezeno v bodech 2.1 až 2.6 předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 55 – Jednotná ustanovení týkající se schvalování mechanických spojovacích částí jízdních souprav vozidel ( 1 ) a spojení vozidel nakrátko, jak je vymezeno v bodě 2.1.1 předpisu EHK OSN č. 102 – Jednotná ustanovení pro schvalování I.A zařízení pro spojení vozidel nakrátko (ZSVN) II. vozidel, pokud jde o montáž schváleného typu ZSVN ( 2 );

16) „bodem spojení“ se rozumí střed působení spojovacího zařízení namontovaného na tažené vozidlo v rámci spojovacího zařízení namontovaného na tažné vozidlo;

17) „hmotností spojovacího zařízení“ se rozumí hmotnost vlastního spojovacího zařízení a součástí potřebných k montáži spojovacího zařízení na vozidlo;

18) „maximální technicky přípustnou hmotností působící v bodě spojení“ se rozumí:

a) u tažného vozidla hmotnost odpovídající maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení v bodě spojení (hodnota „S“ nebo „U“) tažného vozidla, danému konstrukčními vlastnostmi spojovacího zařízení a tažného vozidla;

b) v případě návěsu, přívěsu s nápravami uprostřed nebo tuhého přívěsu hmotnost odpovídající maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení (hodnota „S“ nebo „U“), jež má být přenášena přípojným vozidlem na tažné vozidlo v bodě spojení, danému konstrukčními vlastnostmi spojovacího zařízení a přípojného vozidla;

19) „hmotností cestujících“ se rozumí jmenovitá hmotnost v závislosti na kategorii vozidla násobená počtem míst k sezení, včetně míst k sezení pro členy posádky a míst k stání, jsou-li takové, jež však nezahrnuje řidiče;

20) „hmotností řidiče“ se rozumí jmenovitá hmotnost 75 kg působící v referenčním bodě místa k sezení řidiče;

21)  ►C1  „užitečnou hmotností“ se rozumí rozdíl mezi maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla a hmotností v provozním stavu zvětšenou o hmotnost cestujících a volitelného vybavení; ◄

22) „délkou“ se rozumí rozměr stanovený v bodech 6.1.1, 6.1.2 a 6.1.3 normy ISO 612:1978; tato definice se použije rovněž pro kloubová vozidla složená ze dvou či více částí;

23) „šířkou“ se rozumí rozměr stanovený v bodě 6.2 normy ISO 612:1978;

24) „výškou“ se rozumí rozměr stanovený v bodě 6.3 normy ISO 612:1978;

25) „rozvorem“ se rozumí toto:

a) rozměr uvedený v bodě 6.4.1 normy ISO 612:1978;

b) v případě přívěsu s jednou nápravou uprostřed vodorovná vzdálenost mezi svislou osou spojovacího zařízení a středem nápravy;

c) v případě přívěsu s více než jednou nápravou uprostřed vodorovná vzdálenost mezi svislou osou spojovacího zařízení a středem první nápravy;

26) „vzdáleností mezi nápravami“ se rozumí vzdálenost mezi dvěma sousedními nápravami uvedenými v bodě 6.4 normy ISO 612:1978 v případě vozidel s více než dvěma nápravami; v případě, že jsou na vozidle namontovány pouze dvě nápravy, nebo v případě návěsu, přívěsu nebo tuhého přívěsu se vzdáleností mezi nápravami, jež je uvedená v bodě 6.4.2 normy ISO 612:1978, rozumí „rozvor“ definovaný v odstavci 25;

27) „rozchodem“ se rozumí vzdálenost uvedená v bodě 6.5 normy ISO 612:1978;

28) „předsazením točnice“ se rozumí vzdálenost uvedená v bodě 6.19.2 normy ISO 612: 1978, přičemž se zohlední poznámka uvedená v bodě 6.19 této uvedené normy;

29) „předním poloměrem upevnění návěsu“ se rozumí vodorovná vzdálenost od osy návěsného čepu a kterýmkoliv bodem předku návěsu;

30) „předním převisem“ se rozumí vodorovná vzdálenost mezi svislou rovinou procházející přes první nápravu nebo osou čepu v případě návěsu a nejpřednějším bodem vozidla;

31) „zadním převisem“ se rozumí vodorovná vzdálenost mezi svislou rovinou procházející před poslední zadní nápravu a nejzadnější částí vozidla; je-li na vozidle namontováno spojovací zařízení pevně, je nejzadnějším bodem vozidla bod spojení;

32) „délkou ložné plochy“ se rozumí vzdálenost od nejpřednějšího vnitřního bodu k nejzadnějšímu vnitřnímu bodu ložného prostoru, měřená vodorovně v podélné rovině vozidla;

33) „vybočením zádi“ se rozumí vzdálenost mezi skutečným krajním bodem dosaženým zadním koncem vozidla při jízdě za podmínek stanovených v oddíle 7 části B nebo oddíle 6 části C přílohy I tohoto nařízení;

34) „zařízením pro zdvihání nápravy“ se rozumí mechanismus namontovaný na vozidle za účelem zdvižení nápravy nad zem a jejího spouštění na zem;

35) „zdvihatelnou nápravou“ se rozumí náprava, jež může být zdvižena ze své obvyklé polohy a opětovně spuštěna prostřednictvím zařízení pro zdvihání nápravy;

36) „zatížitelnou nápravou“ se rozumí náprava, jejíž zatížení lze měnit bez zvedání pomocí zařízení pro zdvihání nápravy;

37) „pneumatickým odpružením“ se rozumí systém odpružení, u kterého je nejméně 75 % pružicího účinku vyvoláno pneumatickou pružinou;

38) „třídou autobusu nebo autokaru“ se rozumí skupina vozidel, jak je definována v bodech 2.1.1 a 2.1.2 předpisu EHK OSN č. 107 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce ( 3 );

39) „kloubovým vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie M2 nebo M3, jak je definováno v bodě 2.1.3 předpisu EHK OSN č. 107;

40) „nedělitelným nákladem“ se rozumí náklad, který nemůže být pro účely silniční dopravy rozdělen na dva nebo více nákladů bez nepřiměřených výdajů nebo nebezpečí poškození a který v důsledku své hmotnosti nebo rozměrů nemůže být dopravován vozidlem, jehož hmotnosti a rozměry vyhovují maximálním přípustným hmotnostem a rozměrům použitelným v členském státě.

a) maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla;

b) maximální technicky přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy;

c) maximální technicky přípustnou přípojnou hmotnost;

d) maximální technicky přípustnou hmotnost na nápravy nebo maximální technicky přípustnou hmotnost na skupinu náprav;

e) maximální technicky přípustné hmotnosti působící v bodě (bodech) spojení, přičemž se zohlední technické vlastnosti spojovacích zařízení, jež případně jsou nebo mohou být namontována na vozidlo.

a) maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla;

b) maximální technicky přípustné hmotnosti na nápravy nebo na skupinu náprav;

c) maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti;

d) maximální technicky přípustné hmotnosti působící v bodě (bodech) spojení;

e) maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

a) maximální přípustnou hmotnost naloženého vozidla pro registraci/provoz;

b) maximální přípustnou hmotnost pro registraci/provoz na nápravu (nápravy);

c) maximální přípustná hmotnost pro registraci/provoz na skupinu náprav;

d) maximální přípustnou přípojnou hmotnost pro registraci/provoz;

e) maximální přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy pro registraci/provoz.

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.1.1 Délka: 12,00 m.

1.1.2 Šířka:

1.1.3 Výška: 4,00 m.

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se nebere v úvahu pouze zařízení nebo vybavení uvedené v dodatku 1 této přílohy.

5.1 Tažné vozidlo musí být schopno pětkrát během pěti minut rozjet jízdní soupravu na stoupajícím sklonu nejméně 12 %.

5.2 Pro vykonání zkoušky uvedené v bodě 5.1 musí být tažné vozidlo a přípojné vozidlo naloženy tak, aby se jejich hmotnost rovnala maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.1.1 Délka

a) vozidlo se dvěma nápravami složené z jedné části: 13,50 m;

b) vozidlo se třemi a více nápravami složené z jedné části: 15,00 m;

c) kloubové vozidlo: 18,75 m.

1.1.2 Šířka: 2,55 m.

1.1.3 Výška: 4,00 m.

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se nebere v úvahu pouze zařízení nebo vybavení uvedené v dodatku 1 této přílohy.

3.1 Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.

3.2 Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nesmí překročit 3 500 kg.

4.1 Maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení musí činit nejméně 4 % maximální přípustné přípojné hmotnosti nebo nejméně 25 kg, přičemž se použije větší z uvedených hodnot.

4.2 Výrobce musí uvést v příručce pro uživatele podmínky pro připevnění spojovacího zařízení k motorovému vozidlu.

4.2.1 Je-li to vhodné, musí podmínky uvedené v bodě 4.2 zahrnovat maximální technicky přípustnou hmotnost působící v bodě spojení tažného vozidla, maximální přípustnou hmotnost spojovacího zařízení, místa montáže spojovacího zařízení a maximální přípustný zadní převis spojovacího zařízení.

5.1 Vozidla konstruovaná pro tažení přípojného vozidla musí být schopna se během pěti minut pětkrát rozjet do stoupání o sklonu nejméně 12 %.

5.2 Pro vykonání zkoušky uvedené v bodě 5.1 musí být tažné vozidlo a přípojné vozidlo naloženy tak, aby se jejich hmotnost rovnala maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

6.1 Motor musí poskytovat výstupní výkon minimálně 5 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy nebo, není-li vozidlo konstruováno pro tažení přípojného vozidla, maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého samostatného vozidla.

6.2 Výkon motoru se měří podle směrnice Rady 80/1269/EHS ( 7 ) nebo podle předpisu EHK OSN č. 85 ( 8 ).

7.1 Vozidlo musí být schopno projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, jak je uvedeno na obrázku 1 dodatku 3 k této příloze, aniž by jakékoliv krajní body vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či případně přesahovaly do obvodu kružnice vnitřní.

7.1.1  ►C1  Zkouška se provádí s vozidlem jak za podmínek nenaloženého vozidla (tj. při hmotnosti vozidla v provozním stavu), tak u vozidla zatíženého na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄

7.1.2 Pro účely bodu 7.1 se v úvahu neberou části, jež mohou přesahovat šířku vozidla uvedené v dodatku 1 k této příloze.

7.2 V případě vozidel vybavených zatížitelnou nápravou se požadavek bodu 7.1 uplatní rovněž v případě použití zatížitelné nápravy (zatížitelných náprav).

7.3 Požadavky bodu 7.1 se ověřují tímto způsobem:

7.3.1 Vozidlo musí projet uvnitř plochy definované dvěma soustřednými kružnicemi, přičemž vnější kružnice má poloměr 12,50 m a vnitřní kružnice poloměr 5,30 m.

7.3.2 Krajní přední bod motorového vozidla musí sledovat vnější kružnici (viz obrázek 1 dodatku 3 k této příloze).

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.1.1 Délka: 12,00 m.

1.1.2 Šířka:

a) 2,55 m pro jakékoli vozidlo;

b) 2,60 m v případě vozidel s karosérií s izolovanými stěnami o šířce minimálně 45 mm, jak je uvedeno v dodatku 2 přílohy II směrnice 2007/46/ES;

1.1.3 Výška: 4,00 m.

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se nebere v úvahu pouze zařízení nebo vybavení uvedené v dodatku 1 této přílohy.

2.1.1 Provedou se vhodné výpočty k zajištění toho, že pro každou technickou konfiguraci v rámci typu jsou splněny požadavky stanovené v bodech 2.2 a 2.3.

2.1.2 U vozidel vybavených zatížitelnými nápravami se výpočty podle bodů 2.2 a 2.3 provedou s odpružením těchto zatížitelných náprav při běžné provozní konfiguraci.

2.1.3 U vozidel se zdvihatelnými nápravami se výpočty podle bodů 2.2 a 2.3 provedou při spuštěných nápravách.

2.2.1 Součet maximálních technicky přípustných hmotností na jednotlivé nápravy společně se součtem maximálních technicky přípustných hmotností na skupiny náprav nesmí být menší než maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla.

2.2.2 U žádné skupiny náprav označené indexem „j“ nesmí být součet maximálně technicky přípustné hmotnosti na jejích nápravách menší než maximální technicky přípustná hmotnost na skupinu náprav.

2.3.1  ►C1  Součet hmotnosti vozidla v provozním stavu, hmotnosti volitelného vybavení, hmotnosti cestujících, hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuta v hmotnosti v provozním stavu, a maximální technicky přípustné hmotnosti v bodě spojení nesmí překročit maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄

2.3.2 Je-li vozidlo zatíženo na svou maximální přípustnou hmotnost naloženého vozidla, nesmí hmotnost přenášená na nápravu „i“ překročit hmotnost mi na tuto nápravu a hmotnost na skupinu náprav „j“ nesmí překročit hmotnost μj.

2.3.3 Požadavky bodu 2.3.2 je třeba splnit při těchto podmínkách zatížení:

2.3.3.1 Rovnoměrné rozložení užitečné hmotnosti:

2.3.3.2 Nerovnoměrné rozložení užitečné hmotnosti:

2.3.3.3 Kombinace rovnoměrného a nerovnoměrného rozložení:

2.3.3.4 Hmotnost přenášená spojovacím zařízením točnice (tahač návěsu):

2.3.3.5 Požadavky bodů 2.3.3.1 musí být dodrženy vždy, je-li vozidlo vybaveno rovnou ložnou plochou.

2.3.4  ►C1  Je-li vozidlo zatíženo na součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuta v hmotnosti v provozním stavu, a maximální přípustné hmotnosti v bodě spojení tak, aby bylo dosaženo maximálního přípustného maximálního zatížení na zadní skupinu náprav (μ) nebo maximálního přípustného maximálního zatížení na zadní nápravu (m), nesmí být hmotnost působící na přední řízenou nápravu (řízené nápravy) menší než 20 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla. ◄

2.3.5 V případě vozidel zvláštního určení kategorie N2 a N3 ověřuje technická zkušebna splnění požadavků oddílu 2 po dohodě s výrobce, přičemž se zohlední zvláštní konstrukce vozidla (například autojeřábu).

3.1 Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.

4.1 Vozidla konstruovaná pro tažení přípojného vozidla a zatížená na maximální technicky přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy musí být schopna se během pěti minut pětkrát rozjet do stoupání o sklonu nejméně 12 %.

4.2 Pokud jde o stoupavost, zkouší se u terénních vozidel splnění požadavků podle přílohy II.

4.2.1 Použijí se rovněž požadavky podle oddílu 5 dodatku 1 k příloze II směrnice 2007/46/ES.

5.1 Vozidla musí mít výkon motoru nejméně 5 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

5.1.1 V případě tahače přívěsu nebo tahače návěsu určeného pro přepravu nedělitelných nákladů musí být výkon motoru nejméně 2 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

5.2 Výkon motoru se měří podle směrnice 80/1269/EHS nebo podle předpisu EHK OSN č. 85.

6.1 Vozidlo musí být schopno projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, jak je uvedeno na obrázku 1 dodatku 3 této přílohy, aniž by jakékoliv krajní body vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či případně přečnívaly do obvodu kružnice vnitřní.

6.1.1  ►C1  Zkouška se provádí s vozidlem jak za podmínek nenaloženého vozidla (tj. při hmotnosti vozidla v provozním stavu), tak u vozidla zatíženého na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄

6.1.2 Pro účely bodu 6.1 se v úvahu neberou části, jež mohou přesahovat šířku vozidla, uvedené v dodatku 1 k této příloze.

6.2 V případě vozidel vybavených zařízením pro zdvihání nápravy se požadavek bodu 6.1 použije rovněž ve zdvižené poloze zdvihatelné nápravy (zdvihatelných náprav) a v případě použití zatížitelné nápravy (zatížitelných náprav).

6.3 Požadavky bodu 6.1 se ověřují tímto způsobem:

6.3.1 Vozidlo musí projet uvnitř plochy definované dvěma soustřednými kružnicemi, přičemž vnější kružnice má poloměr 12,50 m a vnitřní kružnice poloměr 5,30 m.

6.3.2 Krajní přední bod motorového vozidla musí sledovat vnější kružnici (viz obrázek 1 dodatku 3 k této příloze).

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.1.1 Délka

a) přívěs: 12,00 m včetně oje;

b) návěs: 12,00 m a přední převis.

1.1.2 Šířka

a) 2,55 m pro jakékoli vozidlo;

b) 2,60 m v případě vozidel s karosérií s izolovanými stěnami o šířce minimálně 45 mm, jak je uvedeno v dodatku 2 k příloze II směrnice 2007/46/ES.

1.1.3 Výška: 4,00 m.

1.1.4 Přední poloměr upevnění návěsu: 2,04 m.

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Měření délky, výšky a předního poloměru upevnění se provádí za podmínek vodorovné polohy ložné plochy nebo referenční plochy uvedené ve druhém pododstavci bodu 1.2.1 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 55.

1.4 Při stanovení rozměrů uvedených v bodě 1.1 se nebere v úvahu pouze zařízení a vybavení uvedené v dodatku 1 k této příloze.

3.1 Konstrukce přívěsů nebo návěsů musí umožňovat, aby, jsou-li spojeny s tažným vozidlem, jízdní souprava mohla projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, tvořené dvěma soustřednými kružnicemi, přičemž vnější kružnice má poloměr 12,50 m a vnitřní kružnice poloměr 5,30 m, aniž by jakékoliv krajní body tažného vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či jakékoliv krajní body přívěsu nebo návěsu přečnívaly do obvodu kružnice vnitřní.

3.2 U návěsu se požadavek bodu 3.1 považuje za splněný, splňuje-li referenční rozvor jeho náprav „RWB“ tento požadavek:

3.3 Má-li jedna nebo několik těchto neřízených náprav zařízení pro zdvihání nápravy, bere se v úvahu referenční rozvor se spuštěnou nebo zdviženou nápravou, podle toho, který je větší.

1. S výhradou dodatečných omezení stanovených v následujících tabulkách se nemusí brát v úvahu při stanovení krajních rozměrů zařízení a vybavení uvedené v tabulkách I, II a III, jsou-li splněny tyto požadavky:

a) je-li na přední části namontováno několik zařízení, celkový přesah těchto zařízení nesmí překročit 250 mm;

b) celkový přesah zařízení a vybavení přidaného k délce vozidla nesmí překročit 750 mm;

c) s výjimkou zpětných zrcátek nesmí celkový přesah zařízení a vybavení přidaného k šířce vozidla překročit 100 mm.

2. Požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a b) se nepoužijí u zařízení pro nepřímý výhled.

1.1 Celková délka, šířka a výška se měří podle bodu 1.2 částí A až D této přílohy.

1.2 Pokud nejsou překročeny mezní hodnoty stanovené v bodě 1.1 části A až D této přílohy, mohou se skutečné rozměry lišit od rozměrů uváděných výrobcem maximálně o 3 %.

2.1  ►C1  Hmotnost v provozním stavu se ověřuje podle skutečné hmotnosti zvážením vozidla a odečtením hmotnosti namontovaného volitelného vybavení. ◄ Pro tyto účely musí váhy splňovat požadavky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ( 9 ).

2.2  ►C1  Hmotnost v provozním stavu určená v souladu s požadavky bodu 2.1 se může odchýlit od jmenovité hodnoty uvedené v bodě 2.6 písm. b) přílohy I nebo v oddíle I, části A nebo B přílohy III směrnice 2007/46/ES nebo v příslušné položce prohlášení o shodě nejvíce o: ◄

a) 3 %, pokud jde o spodní a horní přípustné odchylky (= záporné a kladné odchylky od deklarované hodnoty) u vozidel M, N a O s výjimkou vozidel zvláštního určení;

b) 5 %, pokud jde o spodní a horní přípustné odchylky (= záporné a kladné odchylky od deklarované hodnoty) u vozidel zvláštního určení;

c) 5 %, pokud jde o spodní a horní přípustné odchylky (= záporné a kladné odchylky od deklarované hodnoty) pro účely čl. 12 odst. 2 směrnice 2007/46/ES.

2.1.1 Vozidlo se připraví podle podmínek doporučených výrobcem a vybaví vybavením uvedeným v příloze I směrnice 2007/46/ES.

2.1.2 Nastavení brzd, spojky (příp. její obdoby), motoru a převodové skříně se provede podle doporučení výrobce pro účely jízdy v terénu.

2.1.3 V případě pneumatik se musí jednat o pneumatiky doporučené pro použití v terénu. Hloubka běhounu musí odpovídat minimálně 90 % hloubky běhounu nové pneumatiky. Tlak v pneumatice musí být upraven na hodnotu doporučenou výrobcem pneumatiky.

2.1.4 Vozidlo musí být zatíženo na svou maximální přípustnou technickou hmotnost naloženého vozidla, přičemž zatížení je rozloženo rovnoměrně ve vztahu k rozložení maximální hmotnosti na nápravy uváděné výrobcem.

2.2.1 Povrch zkušební dráhy musí být suchý, asfaltový či betonový.

2.2.2 Stoupání musí vykazovat stálou procentní hodnotu 25 % s tolerancí + 3 % (θ = 14 stupňů).

2.2.3 Po dohodě s výrobcem lze zkoušku provést na stoupání, jež vykazuje procentní hodnotu převyšující 25 %. Zkouška musí být provedena s maximálními hodnotami sníženými s ohledem na zkušební podmínky.

2.2.4 Povrch dráhy musí vykazovat dobrý koeficient přilnavosti.

1. Je-li vozidlo vybaveno jednou nebo několika zdvihatelnými nebo zatížitelnými nápravami, musí se zajistit, aby za běžných provozních podmínek nebyly překročeny hodnoty maximální přípustné hmotnosti na nápravu nebo skupinu náprav pro registraci/provoz. Za tím účelem se zdvihatelná nebo zatížitelná náprava (zdvihatelné nebo zatížitelné nápravy) musí samočinně spustit k zemi nebo být automaticky zatížena (zatíženy), je-li nejbližší náprava (nápravy) skupiny nebo přední náprava (nápravy) motorového vozidla zatížena (zatíženy) na svou maximální přípustnou hmotnost (maximální přípustné hmotnosti) pro registraci/provoz.

2. Všechna zařízení pro zdvihání nápravy namontovaná ve vozidle, jakož i systémy pro jejich činnost, musí být konstruovány a namontovány tak, aby byly chráněny proti nesprávnému použití nebo nedovolenému zásahu.

3. Požadavky pro rozjezd vozidel na kluzkém povrchu a pro zlepšení jejich manévrovacích schopností

3.1 Za účelem zlepšení rozjezdu motorových vozidel nebo jízdních souprav na kluzkém povrchu, ke zvýšení trakční schopnosti pneumatik na takovém povrchu a zlepšení manévrovacích schopností může být odchylně od požadavků podle bodu 1 prostřednictvím zařízení pro zdvihání nápravy uvedena v činnost zdvihatelná či zatížitelná náprava (zdvihatelné či zatížitelné nápravy) motorového vozidla nebo návěsu, aby se zvýšilo či snížilo zatížení hnací nápravy motorového vozidla, a to při splnění těchto podmínek:

a) hmotnost odpovídající zatížení na jednotlivé nápravy vozidla může překročit maximální přípustnou hmotnost stanovenou v členském státě až o 30 %, není-li překročena hodnota, jež je pro tento zvláštní účel uvedena výrobcem;

b) hmotnost odpovídající zbývajícímu zatížení přední nápravy (předních náprav) musí být větší než nula (tj. v případě zadní zatížitelné nápravy s velkým zadním převisem se vozidlo nesmí překlopit);

c) zdvihatelná nebo zatížitelná náprava (zdvihatelné nebo zatížitelné nápravy) musí být ovládána (ovládány) pouze zvláštním ovládacím zařízením;

d) jakmile se vozidlo rozjede a dokud nepřekročí rychlost 30 km/h, musí se náprava samočinně spustit na zem nebo se musí opět zatížit.

(b) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).

(

)

(

)

(l) Tento údaj se zaokrouhlí na nejbližší desetinu milimetru.

(o) Stanoveno podle požadavků směrnice Rady 80/1268/EHS ( 42 ).

1. Vozidlo bylo typově schváleno podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení (tj. krajní rozměry vozidla přesahují maximální rozměry uvedené v části A, B, C nebo D přílohy I): … ano/ne ( 43 )

2. Vozidlo je vybaveno pneumatickým odpružením: … ano/ne (43) 

3. Vozidlo je vybaveno odpružením, jež je považováno za rovnocenné pneumatickému odpružení: … ano/ne (43) 

4. Vozidlo splňuje požadavky pro terénní vozidla: … ano/ne (43) 

(2) Podle definice v části A přílohy II.

1) Příloha I se mění takto:

a) bod 0.5 se nahrazuje tímto:

b) bod 1.9 se nahrazuje tímto:

c) doplňuje se nový bod 1.10, který zní:

d) bod 2 se nahrazuje tímto:

e) body 2.1.1.1, 2.1.1.1.1 a 2.1.1.1.2 se nahrazují tímto:

f) body 2.5 a 2.5.1 se nahrazují tímto:

g) body 2.6 a 2.6.1 se nahrazují tímto:

a) minimální a maximální hodnota pro každou variantu: …

b) hmotnost pro každou verzi (musí být poskytnuta tabulka): …

h) vkládá se nový bod 2.6.2, který zní:

i) bod 2.10 se nahrazuje tímto:

j) bod 2.11 se nahrazuje tímto:

k) bod 2.11.4 se nahrazuje tímto:

l) bod 2.11.5 se nahrazuje tímto:

m) body 2.12, 2.12.1 a 2.12.2 se nahrazují tímto:

n) body 2.16 až 2.16.5 se nahrazují tímto:

o) doplňuje se nový bod 13.12, který zní:

p) vysvětlivky se mění takto:

i) vkládá se vysvětlivka (7), která zní:

„(7) Musí být uvedeno volitelné vybavení, jež ovlivňuje rozměry vozidla.“,

ii) vysvětlivka (h) se nahrazuje tímto:

„(h) Uvažovaná hmotnost řidiče je 75 kg.

2) V příloze III se část I mění takto:

a) oddíl A se mění takto:

i) bod 0.5 se nahrazuje tímto:

ii) doplňují se nové body 1.9. a 1.10, které znějí:

iii) bod 2 se nahrazuje tímto:

iv) doplňuje se nový bod 2.5, který zní:

v) body 2.6 a 2.6.1 se nahrazují tímto:

a) minimální a maximální hodnota pro každou variantu: …

b) hmotnost pro každou verzi (musí být poskytnuta tabulka): …

vi) vkládá se nový bod 2.6.2, který zní:

vii) bod 2.10 se nahrazuje tímto:

viii) bod 2.11 se nahrazuje tímto:

ix) bod 2.11.4 se nahrazuje tímto:

x) bod 2.11.5 se nahrazuje tímto:

xi) body 2.12, 2.12.1 a 2.12.2 se nahrazují tímto:

xii) body 2.16 až 2.16.5 se nahrazují tímto:

b) oddíl B se mění takto:

i) bod 0.5 se nahrazuje tímto:

ii) doplňují se nové body 1.9. a 1.10, které znějí:

iii) bod 2 se nahrazuje tímto:

iv) body 2.6 a 2.6.1 se nahrazují tímto:

a) minimální a maximální hodnota pro každou variantu: …

b) hmotnost pro každou verzi (musí být poskytnuta tabulka): …

v) vkládá se nový bod 2.6.2, který zní:

vi) bod 2.10 se nahrazuje tímto:

vii) body 2.12 a 2.12.2 se nahrazují tímto:

viii) body 2.16 až 2.16.3 se nahrazují tímto:

ix) bod 2.16.5 se zrušuje.

3) Příloha IX se mění takto:

a) bod 0.5 „vzoru A1 – strana 1 – úplná vozidla ES prohlášení o shodě“ se nahrazuje tímto:

b) bod 0.5 „vzoru A2 – strana 1 – Schválení typu pro úplná vozidla v malých sériích – [Rok] – [Pořadové číslo] – ES prohlášení o shodě“ se nahrazuje tímto:

c) bod 0.5 „vzoru B – strana 1 – dokončená vozidla – ES prohlášení o shodě“ se nahrazuje tímto:

d) bod 0.5 „vzoru C1 – strana 1 – neúplná vozidla – ES prohlášení o shodě“ se nahrazuje tímto:

e) bod 0.5 „vzoru A2 – strana 1 – Schválení typu pro neúplná vozidla v malých sériích – [Rok] – [Pořadové číslo] – ES prohlášení o shodě“ se nahrazuje tímto:

f) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla M1 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

g) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla M1 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

h) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla M2 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

i) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla M2 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

j) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla M3 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

k) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla M3 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

l) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla N1 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

m) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla N1 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

n) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla N2 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

o) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla N2 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

p) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla N3 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

q) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla N3 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

r) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla O1 a O2 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

s) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – kategorie vozidla O1 a O2 (úplná a dokončená vozidla)“, který zní:

t) bod 13 „strany 2 – kategorie vozidla O3 a O4 (úplná a dokončená vozidla)“ se nahrazuje tímto:

u) vkládá se bod 13.2 „strany 2 – vozidlo kategorie M1 (neúplná vozidla)“, který zní:

v) bod 14 „strany 2 – vozidlo kategorie M1 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

w) bod 14 „strany 2 – vozidlo kategorie M2 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

x) bod 14 „strany 2 – vozidlo kategorie M3 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

y) vkládá se bod 13 „strany 2 – vozidlo kategorie N1 (neúplná vozidla)“, který zní:

z) bod 14 „strany 2 – vozidlo kategorie N1 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

aa) bod 14 „strany 2 – vozidlo kategorie N2 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

ab) bod 14 „strany 2 – kategorie vozidla N3 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

ac) bod 14 „strany 2 – kategorie vozidla O1 a O2 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

ad) bod 14 „strany 2 – kategorie vozidla O3 a O4 (neúplná vozidla)“ se nahrazuje tímto:

ae) poznámka (f) uvedená ve „vysvětlivkách k příloze IX“ se vypouští.

4) Příloha XVI se mění takto:

a) do seznamu regulačních aktů se vkládá položka č. 44, jež zní:

b) Do dodatku 2 se vkládá položka č. 44, která zní:

1. Počet jednotek jednoho typu vozidla, jež mají být v Evropské unii za jeden rok podle článku 22 zaregistrovány, prodány nebo uvedeny do provozu, nesmí překročit u příslušné kategorie vozidla číselné hodnoty uvedené níže:

2. Počet jednotek jednoho typu vozidla, jež mají být za jeden rok v jednom členském státě podle článku 23 zaregistrovány, prodány nebo uvedeny do provozu, stanoví u příslušné kategorie vozidla členský stát, avšak tento počet nepřekročí číselné hodnoty uvedené níže:

3. Počet jednotek jednoho typu vozidla, jež mají být za jeden rok v jednom členském státě podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1230/2012 zaregistrovány, prodány nebo uvedeny do provozu, stanoví u příslušné kategorie vozidla členský stát, avšak tento počet nepřekročí číselné hodnoty uvedené níže:

1. V případě kategorie M1 nesmí nejvyšší množství vozidel jednoho či více typů přesáhnout 10 % a v případě všech dalších kategorií nesmí přesáhnout 30 % vozidel všech dotyčných typů, jež byla v daném členském státě uvedena do provozu v průběhu předchozího roku.

2. Vozidla jakéhokoli typu se omezí na ta, pro něž bylo platné prohlášení o shodě vydáno v den výroby nebo později, zůstalo platné alespoň tři měsíce ode dne vydání, ale poté ztratilo platnost v důsledku vstupu regulačního aktu v platnost.“