a) která zůstanou v rozestupu kanálů 25 kHz u těchto kmitočtů:

i) tísňového kmitočtu (121,5 MHz),

ii) pomocného kmitočtu pro účely pátrání a záchrany (123,1 MHz),

iii) kmitočtů VKV číslicového spoje (VDL) (136,725 MHz, 136,775 MHz, 136,825 MHz, 136,875 MHz, 136,925 MHz a 136,975 MHz),

iv) kmitočtů letadlového komunikačního adresního a oznamovacího systému (ACARS) (131,525 MHz, 131,725 MHz a 131,825 MHz);

b) je-li používán provoz s posunutou nosnou v rozestupu kanálů 25 kHz.

(1) „kanálem“ se rozumí číslicové označení použité ve spojení s naladěním vybavení pro hlasovou komunikaci, z kterého lze jednoznačně zjistit použitelný radiový kmitočet a související rozestup kanálů;

(2) „rozestupem kanálů 8,33 kHz“ se rozumí rozestup kanálů, u něhož jsou jmenovité střední kmitočty kanálů od sebe odděleny po intervalech 8,33 kHz;

(3) „rádiem“ se rozumí jakékoliv zastavěné, přenosné nebo kapesní zařízení určené k vysílání a/nebo přijímání přenosů v pásmu VKV;

(4) „ústředním rejstříkem“ se rozumí rejstřík, do něhož národní správce kmitočtů zaznamenává u každého přidělení kmitočtu potřebné provozní, technické a administrativní údaje v souladu s nařízením (EU) č. 677/2011;

(5) „převodem na rozestup 8,33 kHz“ se rozumí přidělení kmitočtu využívajícího rozestup kanálů 8,33 kHz náhradou za přidělení kmitočtu zaznamenané v ústředním rejstříku a využívající rozestup kanálů 25 kHz;

(6) „přidělením kmitočtu“ se rozumí oprávnění vydané členským státem k využívání rádiového kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za stanovených podmínek pro účely provozování rádiového vybavení;

(7) „provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik zabývající se provozováním letadel nebo nabízející provozování letadel;

(8) „lety podle pravidel pro let za viditelnosti“ se rozumějí veškeré lety prováděné podle pravidel pro let za viditelnosti, jak jsou stanoveny v příloze 2 chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“);

(9) „státním letadlem“ se rozumí jakékoliv letadlo využívané vojenskými, celními nebo policejními složkami;

(10) „provozem s posunutou nosnou“ se rozumí případ, kdy určené provozní pokrytí nelze zajistit jen jedním pozemním vysílačem a kdy za účelem minimalizace problému s interferencí jsou signály ze dvou nebo více pozemních vysílačů posunuty (offset) od jmenovitých středních kmitočtů kanálů;

(11) „rádiovým vybavením letadla“ se rozumí jedno nebo více rádií umístěných na palubě letadla a používaných za letu oprávněným členem letové posádky;

(12) „modernizací rádia“ se rozumí nahrazení rádia jiným modelem rádia nebo rádiem s jiným číslem dílu;

(13) „určeným provozním pokrytím“ se rozumí objem vzdušného prostoru, ve kterém je poskytována určitá služba a ve kterém je službě poskytována ochrana kmitočtu;

(14) „stanovištěm řízení letového provozu“ (dále jen „stanoviště ATC“) se rozumí oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

(15) „pracovním místem“ se rozumí zařízení a technické vybavení, u něhož personál letových provozních služeb (dále jen „ATS“) provádí úkoly související s jeho provozní odpovědností;

(16) „radiotelefonií“ se rozumí forma rádiové komunikace určená především pro výměnu informací ve formě řeči;

(17) „koordinační dohodou“ se rozumí dohoda mezi dvěma sousedními stanovišti ATS, která stanoví, jak mají být koordinovány jejich příslušné odpovědnosti v oblasti ATS;

(18) „integrovaným systémem počátečního zpracování letových plánů“ (dále jen „systém IFPS“) se rozumí systém v rámci evropské sítě řízení letového provozu, jehož prostřednictvím se v rámci vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení, poskytuje centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů;

(19) „státním letadlem přepravního typu“ se rozumí státní letadlo s pevnými křídly, které je určeno pro účely přepravy osob a/nebo nákladu;

(20) „provozovatelem letiště“ se rozumí řídící orgán letiště, jak je definován v nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ( 2 );

(21) „komunikací v rámci provozního řízení“ se rozumí komunikace uskutečňovaná provozovateli letadel, která rovněž ovlivňuje bezpečnost a pravidelnost letecké dopravy a efektivitu letů.

a) přidělení kmitočtů, u nichž je v rozestupu 25 kHz používán provoz s posunutou nosnou;

b) přidělení kmitočtů, která zůstávají v rozestupu 25 kHz kvůli požadavku na bezpečnost;

c) přidělení kmitočtů v rozestupu 25 kHz používaná pro státní letadla.

a) přidělení kmitočtů, která zůstávají v rozestupu 25 kHz kvůli požadavku na bezpečnost;

b) přidělení kmitočtů v rozestupu 25 kHz používaných pro státní letadla.

a) informace o vybavení letu možností rozestupu kanálů 8,33 kHz musí být přenášeny mezi stanovišti ATC;

b) informace o vybavení letu možností rozestupu kanálů 8,33 kHz musí být dostupné na příslušném pracovním místě;

c) řídící letového provozu musí mít prostředky ke změně informací o vybavení letu možností rozestupu kanálů 8,33 kHz.

a) naléhavých technických nebo rozpočtových překážek;

b) omezení spojených se zadáváním zakázek.

a) naléhavých technických nebo rozpočtových překážek;

b) omezení spojených se zadáváním zakázek.

a) vypracují a spravují provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni jejich příslušní pracovníci mohli uplatňovat toto nařízení;

b) zajistí, aby příručky uvedené v písmeni a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a dokumentace;

c) zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.

a) vypracovala a spravovala provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni příslušní pracovníci mohli uplatňovat toto nařízení;

b) zajistila, aby příručky uvedené v písmeni a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a dokumentace;

c) zajistila, aby její pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.

— Německo,

— Irsko,

— Francie,

— Itálie,

— Lucembursko,

— Maďarsko,

— Nizozemsko,

— Rakousko,

— Spojené království.

1. Hlava 2 „Letecká pohyblivá služba“, oddíl 2.1 „Charakteristiky VKV komunikačního systému letadlo-země“ a oddíl 2.2 „Systémové charakteristiky pozemního zařízení“ přílohy 10 k Chicagské úmluvě, svazek III, část 2 (druhé vydání – červenec 2007 obsahující změnu č. 90).

2. Hlava 2 „Letecká pohyblivá služba“, oddíl 2.1 „Charakteristiky VKV komunikačního systému letadlo-země“, oddíl 2.3.1 „Činnost vysílání“ a oddíl 2.3.2 „Činnost příjmu“ mimo pododdíl 2.3.2.8 „Charakteristiky odolnosti vůči rušení“ přílohy 10 k Chicagské úmluvě, svazek III, část 2 (druhé vydání – červenec 2007 obsahující změnu č. 90).

3. Oddíl 12.3.1.5 „Kanálová separace 8,33 kHz“ předpisu ICAO PANS-ATM Doc. 4444 (šestnácté vydání – 2016 obsahující změnu č. 7 A).

1. Při posouzení bezpečnosti se zohlední požadavky na interoperabilitu a výkonnost stanovené v čl. 4 odst. 6, 7 a 8 a v čl. 7 odst. 1 a 2.

2. Při posouzení bezpečnosti se zohlední požadavky na související postupy stanovené v článku 8.

3. Při posouzení bezpečnosti se zohlední opatření pro státní letadla stanovená v čl. 9 odst. 13 a 14.

4. Při posouzení bezpečnosti se zohlední požadavky k zajištění souladu s tímto nařízením stanovené v čl. 13 odst. 1, 2, 5 a 6.

5. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy má být přidělení kmitočtů převedeno na rozestup kanálů 8,33 kHz, bylo nové přidělení kmitočtů před zápisem do ústředního rejstříku testováno v rámci zkušební doby odpovídající délky, během níž se ověří bezpečný provoz.

6. Členské státy zajistí, aby převody na rozestup kanálů 8,33 kHz byly provedeny s ohledem na pokyny ICAO ke kritériím plánování přidělení kmitočtů popsaným v části II – „VHF Air-Ground Communications Frequency Assignment Planning Criteria“ („Kritéria plánování přidělení kmitočtů VKV pro komunikaci letadlo-země“) Příručky pro správu kmitočtů EUR – předpis ICAO EUR Doc 011.

7. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby byly zveřejněny a náležitě uplatňovány postupy pro provoz letadel, která nejsou vybavena možností rozestupu kanálů 8,33 kHz a která se pohybují ve vzdušném prostoru, v němž je vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz povinné.

8. Poskytovatelé letových navigačních služeb a/nebo provozovatelé letišť zajistí, aby byly zveřejněny a náležitě uplatňovány postupy pro provoz vozidel, která nejsou vybavena možností rozestupu kanálů 8,33 kHz a která se pohybují v oblastech letiště, v nichž je rozestup kanálů 8,33 kHz používán.

9. Členské státy, které v některé části svého vzdušného prostoru převádějí přidělení kmitočtů na rozestup kanálů 8,33 kHz:

a) zajistí, aby provozovatelé letadel, která se v tomto vzdušném prostoru pohybují, byli informováni o tom, že tato letadla musí být vybavena rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz;

b) zajistí, aby členové letové posádky používající rádio s rozestupem 25 kHz ve vzdušném prostoru, v němž je požadováno vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 5, prošli odpovídajícím výcvikem;

c) provedou před převodem místní posouzení bezpečnosti, při němž se zohlední veškerý předpokládaný provoz v tomto vzdušném prostoru a možné problémy způsobené systémem hlasové komunikace provozovaným v celém okolním vzdušném prostoru.

1. Ověřování musí prokázat shodu složek nebo vhodnost složek k používání v souladu s požadavky na výkonnost stanovenými tímto nařízením při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.

2. Za vhodný postup posouzení shody pro zajištění a prohlášení souladu složek je považována skutečnost, že výrobce použil modul popsaný v části B. Povoleny jsou i rovnocenné nebo přísnější postupy.

1. Tento modul popisuje postup, jímž výrobce nebo jeho oprávněný zástupce usazený v Unii, který plní povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že dotčené složky vyhovují požadavkům tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho oprávněný zástupce usazený v Unii musí vypracovat písemné prohlášení o shodě nebo vhodnosti k používání v souladu s bodem 3 přílohy III nařízení (ES) č. 552/2004.

2. Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci popsanou v bodě 4. On sám nebo jeho oprávněný zástupce usazený v Unii musí dokumentaci kdykoli zpřístupnit příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům pro účely kontroly a poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří tyto složky začleňují do svých systémů, a to nejméně po dobu deseti let po vyrobení poslední složky. Výrobce nebo jeho oprávněný zástupce usazený v Unii informuje členské státy o tom, kde a jak lze přístup k výše uvedené technické dokumentaci získat.

3. Není-li výrobce usazen v Unii, určí osobu či osoby, které složky uvedou na trh Unie. Tato osoba či tyto osoby informují členské státy o tom, kde a jak lze získat přístup k technické dokumentaci.

4. Technická dokumentace musí prokázat shodu složek s požadavky tohoto nařízení. V míře nezbytné pro posouzení musí tato dokumentace zahrnovat návrh, výrobu a provoz složek.

5. Výrobce nebo jeho oprávněný zástupce musí spolu s technickou dokumentací uchovávat kopii prohlášení o shodě nebo vhodnosti k používání.

1. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů. Především:

— ověření komunikačních systémů musí prokázat, že pro hlasovou komunikaci je používán rozestup kanálů 8,33 kHz v souladu s článkem 4 a že výkonnost systémů hlasové komunikace s rozestupem kanálů 8,33 kHz splňuje požadavky čl. 4 odst. 7,

— ověření systémů zpracování letových údajů musí prokázat, že jsou řádně zajištěny funkce popsané v čl. 7 odst. 2.

2. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 se provede v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3. Zkušební nástroje použité k ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí mít vhodné funkce.

4. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodě 3 přílohy IV k nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:

— popisu provedení,

— zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb řídí ověřování, přičemž zejména:

— určuje vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 do provozního a technického zkušebního prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost,

— zajišťuje soudržnost a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

— plánuje organizaci zkoušek, lidské zdroje a instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

— provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek,

— vypracovává zprávu předkládající výsledky kontrol a zkoušek.

6. Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 provozované v provozním zkušebním prostředí splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.

7. Po uspokojivém ověření souladu vypracují poskytovatelé letových navigačních služeb prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

1. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů. Především:

— ověření komunikačních systémů musí prokázat, že pro hlasovou komunikaci je používán rozestup kanálů 8,33 kHz v souladu s článkem 4 a že výkonnost systémů hlasové komunikace s rozestupem kanálů 8,33 kHz splňuje požadavky čl. 4 odst. 7,

— ověření systémů zpracování letových údajů musí prokázat, že jsou řádně zajištěny funkce popsané v čl. 7 odst. 2.

2. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 se provede v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3. Zkušební nástroje použité k ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí mít vhodné funkce.

4. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodě 3 přílohy IV k nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:

— popisu provedení,

— zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí, a provedení ověřování zadá oznámenému subjektu.

6. Oznámený subjekt řídí ověřování, přičemž zejména:

— ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 do provozního a technického zkušebního prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost,

— zajišťuje soudržnost a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

— plánuje organizaci zkoušek, lidské zdroje a instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

— provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek,

— vypracovává zprávu předkládající výsledky kontrol a zkoušek.

7. Oznámený subjekt zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 provozované v provozním zkušebním prostředí splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.

8. Po uspokojivém dokončení ověřování vypracuje oznámený subjekt k úkolům, které provedl, osvědčení o shodě.

9. Poskytovatel letových navigačních služeb poté vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

1. Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny metody vypracování zpráv, které zajišťují a prokazují, že ověřování bylo provedeno nestranně a nezávisle.

2. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na co nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích kontrol zájem.

3. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k vybavení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

4. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladný technický a odborný výcvik, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověřování, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv prokazujících, že ověření bylo provedeno.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených kontrol ani na výsledcích těchto kontrol.