2011R0543 — CS — 05.04.2012 — 007.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
M1	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 726/2011 ze dne 25. července 2011,	L 194	25	26.7.2011
M2	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 898/2011 ze dne 7. září 2011,	L 231	11	8.9.2011
►M3	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 996/2011 ze dne 7. října 2011,	L 264	25	8.10.2011
►M4	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1020/2011 ze dne 14. října 2011,	L 270	14	15.10.2011
M5	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1095/2011 ze dne 28. října 2011,	L 283	32	29.10.2011
►M6	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1325/2011 ze dne 16. prosince 2011,	L 335	66	17.12.2011
►M7	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 72/2012 ze dne 27. ledna 2012,	L 26	26	28.1.2012
►M8	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 302/2012 ze dne 4. dubna 2012,	L 99	21	5.4.2012

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 299, 17.11.2011, s. 13  (543/2011)

---

▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 543/2011

ze dne 7. června 2011,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti a používání pojmů

1.  Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny.

Hlavy II a III tohoto nařízení se však použijí pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1234/2007 a na produkty určené výhradně ke zpracování.

2.  Pojmy používané v nařízení (ES) č. 1234/2007 mají shodný význam, jsou-li použity v tomto nařízení, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 2

Hospodářské roky

Hospodářské roky pro ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce a zeleniny trvají od 1. ledna do 31. prosince.

HLAVA II

TŘÍDĚNÍ PRODUKTŮ

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Článek 3

Obchodní normy; držitelé

1.  Požadavky čl. 113a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 platí jako všeobecná obchodní norma. Podrobnosti všeobecné obchodní normy jsou stanoveny v části A přílohy I tohoto nařízení.

Ovoce a zelenina, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma, musí splňovat všeobecnou obchodní normu. Avšak v případech, kdy je držitel schopen prokázat, že produkty splňují platné normy přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK/OSN), považují se produkty za produkty splňující všeobecnou obchodní normu.

2.  Zvláštní obchodní normy, na které odkazuje čl. 113 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007, jsou stanoveny v části B přílohy I tohoto nařízení pro tyto produkty:

3.  Pro účely čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se „držitelem“ rozumí fyzická či právnická osoba, která fyzicky vlastní dotčené produkty.

Článek 4

Výjimky a osvobození z použití obchodních norem

1.  Odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dodržení obchodních norem nevyžaduje u těchto produktů:

2.  Odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dodržení obchodních norem v rámci dané pěstitelské oblasti nevztahuje na tyto produkty:

3.  Odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou členské státy osvobodit od povinnosti dodržovat zvláštní obchodní normy produkty nabízené k maloobchodnímu prodeji spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu a označené nápisem „produkt určený ke zpracování“ nebo jakýmkoliv jiným rovnocenným nápisem a určené ke zpracování jinému než uvedenému v odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto článku.

4.  Odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou členské státy osvobodit od povinnosti dodržovat obchodní normy produkty prodávané přímo producentem konečnému spotřebiteli pro osobní spotřebu na trzích vyhrazených pouze pro producenty v dané pěstitelské oblasti vymezené členskými státy.

5.  Pokud jde o zvláštní obchodní normy, může odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 ovoce a zelenina nezařazené do výběrové jakosti ve fázích následujících po odeslání vykazovat mírnou ztrátu čerstvosti a mírné vadnutí a lehké poškození vyplývající z jejich vývoje a náchylnosti ke zkáze.

6.  Odchylně od čl. 113a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dodržení všeobecné obchodní normy nevyžaduje u těchto produktů:

7.  U produktů, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a) a odstavec 2, je nutno příslušnému orgánu členského státu prokázat, že dané produkty splňují stanovené podmínky, zejména pokud jde o jejich zamýšlené použití.

Článek 5

Údaje pro označování

1.  Údaje pro označování vyžadované v této kapitole musí být uvedeny čitelně a viditelně na jedné straně obalu, a to tak, že jsou nesmazatelně vytištěny přímo na obalu nebo na štítku, který tvoří nedílnou součást obalu nebo je k obalu připevněn.

2.  U přepravovaného volně loženého zboží nakládaného přímo na dopravní prostředek se údaje stanovené v odstavci 1 uvádějí v průvodním dokladu ke zboží nebo na vývěsce viditelně umístěné uvnitř dopravního prostředku.

3.  V případě smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ( 7 ) vyžaduje dodržování obchodních norem, aby údaje byly k dispozici před dokončením nákupu.

4.  Faktury a průvodní doklady, s výjimkou faktury pro spotřebitele, uvádějí název a zemi původu produktů a případně jakost, odrůdu či tržní druh, požaduje-li to zvláštní obchodní norma, či skutečnost, že jsou určeny ke zpracování.

Článek 6

Údaje pro označování na maloobchodní úrovni

1.  Na maloobchodní úrovni musí být údaje pro označování vyžadované v této kapitole čitelné a viditelné. Produkty smějí být nabízeny k prodeji, pokud maloobchodní prodejce vystaví v těsné blízkosti zboží zřetelné a čitelné údaje uvádějící zemi původu a případně jakost a odrůdu či tržní druh takovým způsobem, který neuvádí spotřebitele v omyl.

2.  U produktů nabízených jako balené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ( 8 ) musí být kromě údajů stanovených obchodními normami vyznačena i čistá hmotnost. V případě produktů prodávaných na kusy se však uvedení čisté hmotnosti nevyžaduje, pokud je počet jednotek zvnějšku jasně viditelný a snadno spočitatelný, nebo pokud je tento počet uveden na etiketě.

Článek 7

Směsi

1.  Uvádění balíčků o čisté hmotnosti nepřesahující 5 kg, které obsahují směsi různých druhů ovoce a zeleniny, na trh se povoluje za předpokladu, že:

2.  Požadavky odst. 1 písm. a) neplatí pro produkty obsažené ve směsi, které nejsou produkty odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Pokud ovoce a zelenina ve směsi pochází z více členských států nebo ze třetí země, mohou být názvy zemí původu nahrazeny podle potřeby jedním z následujících označení:

KAPITOLA II

Kontroly dodržování obchodních norem

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 8

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla pro kontroly shody, kterými se rozumí kontroly prováděné u ovoce a zeleniny ve všech fázích uvádění na trh za účelem ověření, že splňují obchodní normy a jiná ustanovení této hlavy a článků 113 a 113a nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 9

Koordinační orgány a kontrolní subjekty

1.  Každý členský stát určí:

Koordinační orgány a kontrolní subjekty, na které odkazuje první pododstavec, mohou být veřejné či soukromé. Členské státy jsou však za ně odpovědné v obou případech.

2.  Členské státy oznámí Komisi:

3.  Koordinačním orgánem může být kontrolní subjekt nebo jeden z kontrolních subjektů nebo jakýkoli jiný subjekt určený podle odstavce 1.

4.  Komise způsobem, který uzná za vhodný, zpřístupní veřejnosti seznam koordinačních orgánů určených členskými státy.

Článek 10

Databáze obchodníků

1.  Členské státy zřídí databázi obchodníků s ovocem a zeleninou, v níž budou za podmínek stanovených v tomto článku uvedeni obchodníci, kteří uvádějí na trh ovoce a zeleninu, pro něž byly stanoveny normy podle článku 113 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Členské státy mohou pro tento účel použít jakoukoliv jinou databázi či databáze, které k tomuto účelu již zřídily.

2.  Pro účely tohoto nařízení se výrazem „obchodník“ rozumí každá fyzická nebo právnická osoba:

K činnostem uvedeným v prvním pododstavci písm. a) patří:

3.  Členské státy stanoví podmínky, za nichž jsou následující obchodníci zařazeni či nezařazeni do databáze:

4.  Je-li databáze složena z několika různých částí, koordinační orgán zajistí, aby databáze, její části a jejich aktualizace byly jednotné. Aktualizace databáze se provádí zejména na základě údajů získaných při kontrolách shody.

5.  Databáze obsahuje tyto údaje týkající se jednotlivých obchodníků:

Aktualizace databáze se provádí zejména na základě údajů získaných při kontrolách shody.

6.  Obchodníci musí poskytovat údaje, které členské státy považují za nezbytné pro zřízení a aktualizaci databáze. Členské státy stanoví podmínky, podle nichž se v databázi uvádějí obchodníci, kteří nejsou usazeni na jejich území, ale provádějí na něm obchodní činnost.

Oddíl 2

Kontroly shody prováděné členskými státy

Článek 11

Kontroly shody

1.  Členské státy zabezpečí výběrové a přiměřeně časté provádění kontrol shody na základě analýzy rizik, aby bylo zajištěno dodržování obchodních norem a jiných ustanovení této hlavy a článků 113 a 113a nařízení (ES) č. 1234/2007.

Ke kritériím pro posouzení rizik patří i existence osvědčení o shodě, na které odkazuje článek 14, vydaného příslušným orgánem třetí země, jejíž kontroly shody byly schváleny podle článku 15. Existence takového osvědčení se považuje za faktor snižující riziko nedodržování norem.

Kritéria pro posouzení rizik mohou zahrnovat i:

2.  Analýza rizik je založena na informacích uvedených v databázi obchodníků, na kterou odkazuje článek 10, a zařadí obchodníky do kategorií rizika.

Členské státy předem stanoví:

Členské státy se mohou na základě analýzy rizik rozhodnout, že nebudou provádět výběrové kontroly u produktů, na něž se nevztahují zvláštní obchodní normy.

3.  Pokud jsou při kontrolách zjištěny závažné nesrovnalosti, zvýší členské státy četnost kontrol u dotčených obchodníků, produktů, původu či jiných kritérií.

4.  Obchodníci kontrolním subjektům poskytnou všechny údaje, které tyto subjekty považují za nezbytné pro organizaci a provedení kontrol shody.

Článek 12

Schválení obchodníci

1.  Členské státy mohou povolit obchodníkům, kteří jsou zařazeni do kategorie nejnižšího rizika a poskytují zvláštní záruky dodržování obchodních norem, aby ve fázi odesílání umístili na každé balení štítek, jehož vzor je uveden v příloze II, a/nebo podepsali osvědčení o shodě podle článku 14.

2.  Povolení se uděluje na dobu alespoň jednoho roku.

3.  Obchodníci, kteří této možnosti využijí:

4.  Pokud schválený obchodník již nesplňuje požadavky pro povolení, členský stát mu povolení odejme.

5.  Aniž je dotčen odstavec 1, mohou schválení obchodníci až do vyčerpání zásob i nadále používat vzory, které byly k 30. červnu 2009 v souladu s nařízením (ES) č. 1580/2007.

Povolení vydaná obchodníkům před 1. červencem 2009 i nadále platí pro období, pro které byla vydána.

Článek 13

Přijetí prohlášení celními orgány

1.  Celní orgány mohou přijmout vývozní celní prohlášení a/nebo prohlášení o propuštění do volného oběhu u produktů, na něž se vztahují zvláštní obchodní normy, pouze pokud:

Tímto nejsou dotčeny kontroly shody, které členské státy mohou provést podle článku 11.

2.  Odstavec 1 platí rovněž pro produkty, na něž se vztahuje všeobecná obchodní norma uvedená v části A přílohy I, a pro produkty uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), pokud to dotčený členský stát považuje za nutné s ohledem na analýzu rizik uvedenou v čl. 11 odst. 1.

Článek 14

Osvědčení o shodě

1.  Osvědčení o shodě (dále jen „osvědčení“) může vydat příslušný orgán pro účely potvrzení, že dotčené produkty splňují příslušnou obchodní normu. Osvědčení používané příslušnými orgány v Unii je stanoveno v příloze III.

Třetí země, na které odkazuje čl. 15 odst. 4, mohou namísto osvědčení vydaných příslušnými orgány v Unii použít vlastní osvědčení za předpokladu, že tato osvědčení obsahují alespoň údaje rovnocenné osvědčení Unie. Komise zpřístupní vzory takových osvědčení třetích zemí způsobem, jenž uzná za vhodný.

2.  Osvědčení mohou být vydána buď v tištěné podobě s vlastnoručním podpisem, nebo v ověřené elektronické podobě s elektronickým podpisem.

3.  Každé osvědčení je opatřeno razítkem příslušného orgánu a podepsáno osobou k tomu zmocněnou či osobami k tomu zmocněnými.

4.  Osvědčení se vydávají alespoň v jednom z úředních jazyků Unie.

5.  Na každém osvědčení je uvedeno identifikační pořadové číslo. Příslušný orgán si ponechává jednu kopii každého vydaného osvědčení.

6.  Aniž je dotčen odst. 1 první pododstavec, mohou členské státy až do vyčerpání zásob i nadále používat osvědčení, která byla k 30. červnu 2009 v souladu s nařízením (ES) č. 1580/2007.

Oddíl 3

Kontroly shody prováděné třetími zeměmi

Článek 15

Schválení kontrol shody prováděných třetími zeměmi před dovozem do Unie

1.  Na žádost třetí země může Komise postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 schválit kontroly shody se zvláštními obchodními normami prováděné touto třetí zemí před dovozem do Unie.

2.  Schválení podle odstavce 1 mohou získat třetí země, ve kterých jsou pro produkty vyvážené do Unie dodržovány obchodní normy Unie, nebo alespoň rovnocenné normy.

Ve schválení se uvádí úřední orgán třetí země, který je odpovědný za provádění kontrol podle odstavce 1. Tento orgán je odpovědný za udržování kontaktů s Unií. Ve schválení se rovněž uvádí, které kontrolní subjekty třetí země jsou pověřeny náležitým prováděním kontrol.

Schválení může platit pouze pro produkty pocházející z dotčené třetí země a může být omezeno na některé produkty.

3.  Kontrolní subjekty třetí země jsou úředními subjekty nebo subjekty úředně uznanými orgánem uvedeným v odstavci 2, které skýtají dostatečné záruky a mají k dispozici potřebné zaměstnance, vybavení a prostory pro provádění kontrol podle metod uvedených v čl. 17 odst. 1 nebo podle rovnocenných metod.

4.  Třetí země, jejichž kontroly shody byly schváleny podle tohoto článku, a dotčené produkty jsou uvedeny v příloze IV.

Komise zpřístupní údaje o dotčených úředních orgánech a kontrolních subjektech způsobem, jenž uzná za vhodný.

Článek 16

Pozastavení schválení kontrol shody

Komise může schválení kontrol shody pozastavit, zjistí-li, že u významné části šarží nebo množství neodpovídá zboží údajům zapsaným v osvědčeních o shodě vydaných kontrolními subjekty třetí země.

Oddíl 4

Kontrolní metody

Článek 17

Kontrolní metody

1.  Kontroly shody podle této kapitoly se s výjimkou kontrol v místě maloobchodního prodeje konečnému spotřebiteli provádějí v souladu s kontrolními metodami stanovenými v příloze V, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

Pro kontrolu shody v místě maloobchodního prodeje konečnému spotřebiteli stanoví členské státy zvláštní opatření.

2.  Zjistí-li se při kontrole, že zboží je v souladu s obchodními normami, může kontrolní subjekt vydat osvědčení o shodě podle přílohy III.

3.  Není-li zboží v souladu s normami, vydá kontrolní subjekt protokol o nedodržení norem, určený obchodníkovi nebo jeho zástupci. Zboží, pro které byl vydán protokol o nedodržení norem, se nemůže převážet bez schválení kontrolního subjektu, který tento protokol vydal. Toto schválení může být podmíněno dodržením podmínek stanovených kontrolním subjektem.

Obchodníci se mohou rozhodnout, že uvedou veškeré zboží nebo jeho část do souladu s normami. Zboží uvedené do souladu s normami se nemůže uvést na trh dříve, než se příslušný kontrolní subjekt vhodným způsobem přesvědčí o tom, že zboží bylo skutečně do souladu s normami uvedeno. Teprve poté, co bylo zboží uvedeno do souladu s normami, může kontrolní subjekt v daném případě pro příslušnou šarži nebo její část vydat osvědčení o shodě podle přílohy III.

Jestliže kontrolní subjekt vyhoví obchodníkovi, který chce uvést zboží do souladu s normami v jiném členském státě než ve státě, v němž byla provedena kontrola a zjištěno nedodržení norem, oznámí obchodník příslušnému kontrolnímu subjektu v členském státu určení šarži, která nesplňuje normy. Členský stát, který vydá protokol o nedodržení norem, zašle kopii uvedeného protokolu ostatním dotčeným členským státům, včetně členského státu, do kterého směřuje šarže, jež nesplňuje normy.

Pokud u zboží nelze dosáhnout shody, ani je nelze předat k použití jako krmivo či k průmyslovému zpracování, ani k jinému nepotravinářskému využití, může kontrolní subjekt v případě potřeby požádat obchodníky, aby přijali odpovídající opatření a zajistili, aby dotčené produkty nebyly uvedeny na trh.

Obchodníci poskytnou veškeré informace, jež členské státy pokládají za nezbytné pro účely použití tohoto odstavce.

Oddíl 5

Oznámení

Článek 18

Oznámení

1.  Členský stát, v němž je zjištěno, že zásilka z jiného členského státu nesplňuje obchodní normy z důvodu závad nebo zhoršení jakosti, které mohly být zjištěny již v okamžiku balení, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi a členským státům, kterých by se to mohlo týkat.

2.  Členský stát, v němž bylo zamítnuto propuštění do volného oběhu u šarže zboží ze třetí země z důvodu nedodržení obchodních norem, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi, členským státům, kterých by se to mohlo týkat, a dotčené třetí zemi uvedené v příloze IV.

3.  Členské státy oznámí Komisi své předpisy o systémech kontrol a analýzy rizik. Oznámí Komisi veškeré následné změny těchto systémů.

4.  Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům souhrnné výsledky kontrol provedených ve všech fázích uvádění na trh v daném roce do 30. června následujícího roku.

5.  Oznámení podle odstavců 1 až 4 se uskutečňují způsobem, který určí Komise.

HLAVA III

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

KAPITOLA I

Požadavky a uznávání

Oddíl 1

Definice

Článek 19

Definice

1.  Pro účely této hlavy:

2.  Na základě svých vnitrostátních právních a správních systémů členské státy stanoví, které právnické osoby na jejich území musí splňovat článek 125b nařízení (ES) č. 1234/2007. Mohou přijmout doplňující předpisy pro uznávání organizací producentů a v případě potřeby přijmout také ustanovení týkající se jasně vymezených složek právnických osob pro účely uplatňování článku 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

Oddíl 2

Požadavky vztahující se na organizace producentů

Článek 20

Dotčené produkty

1.  Členské státy uznají organizace producentů podle článku 125b nařízení (ES) č. 1234/2007 pro produkt nebo skupinu produktů uvedené v žádosti o uznání, s výhradou všech rozhodnutí přijatých v souladu s čl. 125b odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.  Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů určené výhradně ke zpracování pouze tehdy, jsou-li organizace producentů schopny zajistit dodávání těchto produktů ke zpracování, a to buď prostřednictvím systému dodavatelských smluv, či jinak.

Článek 21

Minimální počet členů

Při stanovení minimálního počtu členů organizace producentů podle čl. 125b odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou členské státy určit, že pokud se organizace žádající o uznání skládá zcela či zčásti z členů, kteří jsou sami právnické osoby či jasně vymezené složky právnických osob složených z producentů, lze minimální počet producentů vypočítat na základě počtu producentů sdružených v rámci těchto jednotlivých právnických osob nebo jasně vymezených složek právnických osob.

Článek 22

Minimální doba členství

1.  Minimální doba členství producenta nesmí být kratší než jeden rok.

2.  Vystoupení člena z organizace se oznámí organizaci písemně. Členské státy stanoví lhůty pro vystoupení, které nesmějí být delší než šest měsíců, a data, ke kterým vystoupení nabývá účinnosti.

Článek 23

Struktura a činnost organizací producentů

Členské státy zajistí, aby organizace producentů měly k dispozici zaměstnance, infrastrukturu a vybavení nutné ke splnění požadavků uvedených v čl. 122 prvním pododstavci písm. c) a v čl. 125b odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007 a k zajištění jejich nezbytného fungování, zejména pokud jde o:

Článek 24

Hodnota nebo objem tržní produkce

1.  Pro účely čl. 125b odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 se hodnota nebo objem tržní produkce vypočte na stejném základě jako hodnota produkce uvedené na trh podle článků 50 a 51 tohoto nařízení.

2.  Pokud jeden nebo více členů organizace producentů nemá pro účely odstavce 1 dostatečné historické údaje o produkci uvedené na trh, může se hodnota tržní produkce vypočítat jako průměrná hodnota z jejich tržní produkce za tři roky, během nichž členové dotčené organizace producentů skutečně produkovali ovoce a zeleninu a které předcházely roku, v němž byla žádost o uznání podána.

Článek 25

Poskytnutí technických prostředků

Pro účely čl. 125b odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007 se v případě organizace producentů, která je uznána pro produkt vyžadující poskytnutí technických prostředků, má za to, že tato organizace producentů splnila svou povinnost, poskytne-li odpovídající úroveň technických prostředků sama, prostřednictvím svých členů, prostřednictvím dceřiného podniku či formou svěření činností vnějším subjektům.

Článek 26

Hlavní činnost organizací producentů

1.  Hlavní činnost organizace producentů se týká koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh.

2.  Organizace producentů může prodávat produkty pocházející od producentů, kteří nejsou jejími členy ani členy sdružení organizací producentů, pokud je pro uvedené produkty uznána a pokud je hospodářská hodnota této činnosti nižší než hodnota její produkce uvedené na trh vypočtená podle článku 50.

3.  Za součást činnosti organizace producentů se nepovažuje uvedení na trh u ovoce a zeleniny, které byly přímo koupeny od jiné organizace producentů, a u produktů, pro které není organizace producentů uznána.

4.  V případě uplatnění čl. 50 odst. 9 platí odstavec 3 tohoto článku od 1. ledna 2012 obdobně pro dotčené dceřiné podniky.

Článek 27

Svěření činnosti vnějším subjektům

1.  K činnostem, jejichž svěření vnějším subjektům mohou členské státy povolit podle článku 125d nařízení (ES) č. 1234/2007, může patřit mimo jiné shromažďování, skladování, balení a uvádění produkce členů organizace producentů na trh.

2.  Svěřením některé z činností organizace producentů vnějším subjektům se rozumí, že organizace producentů uzavře obchodní dohodu o zajišťování dotčené činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku. Organizace producentů však zůstává nadále odpovědná za provádění takové činnosti i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o zajišťování uvedené činnosti.

Článek 28

Nadnárodní organizace producentů

1.  Sídlo nadnárodní organizace producentů je zřízeno v členském státě, v němž má daná organizace producentů významné podniky či významný počet členů nebo v němž dosahuje významné úrovně produkce uváděné na trh.

2.  Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů, odpovídá za:

Článek 29

Fúze organizací producentů

1.  Pokud dojde k fúzi organizací producentů, nahradí organizace producentů vzniklá fúzí organizace, které fúzi provedly. Nový subjekt převezme práva a povinnosti organizací producentů, které provedly fúzi.

Subjekt vzniklý fúzí může pokračovat v souběžném a odděleném provádění programů až do 1. ledna roku následujícího po fúzi nebo operační programy od okamžiku fúze sloučit. Operační programy se slučují v souladu s články 66 a 67.

2.  Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy povolit organizacím producentů, které o to požádají na základě řádně opodstatněných důvodů, aby nadále prováděly oddělené operační programy souběžně až do jejich přirozeného ukončení.

Článek 30

Členové, kteří nejsou producenty

1.  Členské státy mohou stanovit, zda a za jakých podmínek může být přijata za člena organizace producentů fyzická osoba nebo právnická osoba, která není producentem.

2.  Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členské státy zajistí především soulad s čl. 122 prvním pododstavcem písm. a) bodem iii) a čl. 125a odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1:

Členské státy mohou omezit nebo zrušit právo fyzických nebo právnických osob hlasovat o rozhodnutích týkajících se provozních fondů, a to v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2.

Článek 31

Demokratická kontrola organizací producentů

1.  Členské státy přijmou všechna opatření, která považují za nezbytná k tomu, aby se předešlo jakémukoliv zneužití pravomoci nebo vlivu jedním nebo více členy při řízení a fungování organizace producentů, včetně hlasovacích práv.

2.  Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, mohou členské státy přijmout opatření a omezit či zrušit pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.

Oddíl 3

Sdružení organizací producentů

Článek 32

Pravidla pro organizace producentů platná pro sdružení organizací producentů

Článek 22, čl. 26 odst. 3, články 27 a 31 se použijí obdobně na sdružení organizací producentů. Pokud sdružení organizací producentů provádí prodejní činnost, použije se obdobně čl. 26 odst. 2.

Článek 33

Uznání sdružení organizací producentů

1.  Členské státy mohou uznat sdružení organizací producentů podle článku 125c nařízení (ES) č. 1234/2007 pouze pro činnost nebo činnosti týkající se produktu nebo skupiny produktů uvedených v žádosti o uznání.

2.  Sdružení organizací producentů může být uznáno podle článku 125c nařízení (ES) č. 1234/2007 a může vykonávat libovolné činnosti organizace producentů i tehdy, jestliže v uvádění dotčených produktů na trh pokračují jeho členové.

Článek 34

Členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů

1.  Členské státy mohou stanovit, zda a za jakých podmínek může být přijata za člena sdružení organizací producentů fyzická nebo právnická osoba, která není uznanou organizací producentů.

2.  Členové uznaného sdružení organizací producentů, kteří nejsou uznanými organizacemi producentů:

Členské státy mohou povolit, omezit nebo zrušit právo těchto členů hlasovat o rozhodnutích týkajících se operačních programů.

Článek 35

Nadnárodní sdružení organizací producentů

1.  Sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů se zřizuje v členském státě, v němž má dotčené sdružení významný počet členských organizací nebo v němž členské organizace dosahují významné úrovně produkce uváděné na trh.

2.  Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů, zodpovídá za:

Oddíl 4

Seskupení producentů

Článek 36

Předkládání plánů uznání

1.  Právnická osoba nebo jasně vymezená složka právnické osoby předloží příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má právnická osoba své sídlo, plán uznání uvedený v čl. 125e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.  Členské státy stanoví:

▼M8

▼B

Článek 37

Obsah plánů uznání

Návrh plánu uznání obsahuje alespoň:

▼M8

Investice uvedené v prvním pododstavci písm. c) nesmí zahrnovat investice uvedené v příloze Va.

▼B

Článek 38

Schvalování plánů uznání

▼M8

1.  Příslušný orgán členského státu učiní jedno z rozhodnutí uvedených v odstavci 3 do tří měsíců od obdržení návrhu plánu uznání a veškeré podkladové dokumentace. Členské státy mohou stanovit kratší lhůtu.

▼B

2.  Členské státy mohou přijmout doplňující pravidla týkající se způsobilosti operací a výdajů v rámci plánů uznání, včetně pravidel týkajících se způsobilosti investic, která musí seskupení producentů dodržet, aby splnilo kritéria potřebná pro uznání za organizaci producentů podle čl. 125b odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007.

▼M8

3.  Po kontrolách shody uvedených v článku 111 příslušný orgán členského státu v případě potřeby:

▼M8

4.  Příslušný orgán členského státu oznámí rozhodnutí, kterými se plány uznání předběžně přijímají, a finanční důsledky těchto plánů Komisi do 1. července daného roku prostřednictvím tabulek uvedených v příloze Vb.

5.  Poté, co budou stanoveny koeficienty přidělení uvedené v čl. 47 odst. 4 druhém pododstavci, umožní příslušný orgán členského státu dotčeným seskupením producentů jejich plán uznání změnit nebo stáhnout. Pokud seskupení producentů svůj plán nestáhne, příslušný orgán jej přijme s konečnou platností s výhradou takových změn, které příslušný orgán považuje za nezbytné.

6.  Příslušný orgán členského státu oznámí svá rozhodnutí uvedená v odstavcích 3 a 5 právnické osobě nebo jasně vymezené složce právnické osoby.

▼B

Článek 39

Provádění plánů uznání

1.  Plán uznání se provádí v ročních obdobích počínajících 1. lednem. Členské státy mohou seskupením producentů povolit, aby tato roční období rozčlenila do půlročních období.

Pro první rok provádění v souladu s navrženým datem podle čl. 37 písm. b) začíná plán uznání:

První rok provádění plánu uznání končí v každém případě dne 31. prosince téhož roku.

▼M8

2.  Členské státy stanoví podmínky, za nichž mohou seskupení producentů požádat během provádění plánů o jejich změnu. K těmto žádostem musí být přiložena veškerá nezbytná podkladová dokumentace.

Členské státy stanoví podmínky, za jakých mohou být plány uznání změněny během ročního nebo půlročního období bez předchozího souhlasu příslušného orgánu členského státu. Tyto změny jsou způsobilé pro podporu pouze v případě, že je skupina producentů neprodleně sdělí příslušnému orgánu členského státu.

Příslušný orgán členského státu může během daného roku seskupením producentů povolit, aby pro daný rok zvýšila celkovou částku výdajů stanovenou v plánu uznání o nejvýše 5 % původně schválené částky nebo aby ji snížila o maximální procentní podíl, který stanoví členské státy, a to za předpokladu, že jsou zachovány celkové cíle plánu uznání a že celkové výdaje Unie na úrovni dotčeného členského státu nepřekročí výši příspěvku Unie přiděleného danému členskému státu podle čl. 47 odst. 4.

V případě fúzí seskupení producentů podle článku 48 se 5 % limit použije na celkovou částku výdajů stanovenou v plánech uznání seskupení producentů, která fúzi provedla.

▼B

3.  Příslušný orgán členského státu rozhodne o změnách plánů do tří měsíců od obdržení žádosti o změnu a po zvážení předložených důvodů. Pokud rozhodnutí o žádosti o změny nebylo přijato v uvedené lhůtě, považuje se dotčená žádost za zamítnutou. Členské státy mohou stanovit kratší lhůtu.

Článek 40

Žádosti o uznání za organizaci producentů

1.  Seskupení producentů provádějící plán uznání může kdykoli předložit žádost o uznání podle článku 125b nařízení (ES) č. 1234/2007. Tyto žádosti se v každém případě předkládají před koncem přechodného období podle čl. 125e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.  Ode dne podání uvedené žádosti může dotčené seskupení předložit návrh operačního programu podle článku 63.

Článek 41

Hlavní činnosti seskupení producentů

1.  Hlavní činnost seskupení producentů se týká koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují jeho členové a pro které je předběžně uznáno, na trh.

2.  Seskupení producentů může prodávat produkty pocházející od producentů, kteří nejsou členy seskupení, pokud je pro uvedené produkty uznáno a pokud je hospodářská hodnota této činnosti nižší než hodnota produkce uvedené na trh pocházející od vlastních členů seskupení a členů jiných skupin producentů.

Článek 42

Hodnota produkce uvedené na trh

1.  Ustanovení čl. 50 odst. 1 až 4 a odst. 7 a čl. 50 odst. 6 první věty se použijí obdobně na seskupení producentů.

2.  Pokud dojde ke snížení hodnoty produkce uvedené na trh nejméně o 35 % z důvodů, které jsou členskému státu náležitě zdůvodněné, za něž seskupení producentů nenese odpovědnost a jimž nemohlo zabránit, vychází se z toho, že celková hodnota produkce uvedené na trh činí 65 % celkové hodnoty ověřené členským státem a deklarované v předchozí žádosti nebo žádostech o podporu s platností pro poslední předchozí roční období, a pokud žádost neexistuje, pak hodnoty deklarované prvotně ve schváleném plánu uznání.

3.  Hodnota produkce uvedené na trh se vypočte v souladu s právními předpisy platnými pro období, na něž se o podporu žádá.

Článek 43

Financování plánů uznání

1.  Sazby podpory podle čl. 103a odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se sníží o polovinu, pokud jde o produkci uvedenou na trh, jejíž hodnota převyšuje 1 000 000 EUR.

▼C1

2.  Podpora podle čl. 103a odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 nesmí u žádného seskupení producentů překročit roční strop ve výši 100 000 EUR.

▼B

3.  Podpora uvedená v čl. 103a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se vyplácí:

Pokud to vyžadují kontroly, členské státy mohou k výpočtu splátek použít jako základ produkci uvedenou na trh odpovídající jinému období nežli období, za něž je splátka vyplácena. Rozdíl mezi obdobími musí být kratší než délka skutečného daného období.

4.  Směnným kurzem platným pro částky uvedené v odstavcích 1 a 2 je směnný kurz naposledy zveřejněný Evropskou centrální bankou před prvním dnem období, za něž se předmětná podpora poskytuje.

Článek 44

Podpora na investice vyžadované pro uznání

Investice související s prováděním plánů uznání podle čl. 37 písm. c) tohoto nařízení, na které se poskytuje podpora podle čl. 103a odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007, se financují poměrně k jejich využití pro produkty členů seskupení producentů, jimž se uděluje předběžné uznání.

Z podpory Unie jsou vyloučeny investice, které mohou narušit hospodářskou soutěž v ostatních hospodářských činnostech seskupení producentů.

▼M8

Investice mohou být prováděny v jednotlivých zemědělských podnicích a/nebo v prostorách členů seskupení producentů za předpokladu, že přispívají ke splnění cílů stanovených v plánu uznání. Pokud člen vystoupí ze seskupení producentů, zajistí členské státy, aby byla investice nebo její zbytková hodnota vrácena v případě, že ještě neuplynulo období amortizace.

▼B

Článek 45

Žádost o podporu

1.  Seskupení producentů podává jedinou žádost o podporu podle čl. 103a odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1234/2007 během tří měsíců od konce každého ročního nebo půlročního období podle čl. 43 odst. 3 tohoto nařízení. Žádost obsahuje prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh pro období, na něž se o podporu žádá.

2.  Žádosti o podporu na půlroční období mohou být předkládány pouze tehdy, je-li plán uznání členěn do půlročních období podle čl. 39 odst. 1. Všechny žádosti o podporu musí být provázeny písemným prohlášením seskupení producentů, že seskupení producentů:

3.  Členské státy stanoví lhůtu pro vyplacení podpory, která v žádném případě nesmí přesahovat období šesti měsíců od přijetí žádosti.

Článek 46

Způsobilost

Členské státy vyhodnocují způsobilost seskupení producentů pro podporu podle tohoto nařízení, aby zjistily, zda je poskytnutí podpory náležitě odůvodněné, a přihlížejí při tom k podmínkám a datu všech dřívějších podpor z veřejných prostředků poskytnutých organizacím nebo seskupením producentů, z nichž členové dotčeného seskupení producentů pocházejí, jakož i ke všem pohybům členů mezi organizacemi producentů a seskupeními producentů.

▼M8

Článek 47

Příspěvek Unie

1.  S výhradou odstavce 4 tohoto článku činí příspěvek Unie na podporu podle čl. 103a odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007:

Členský stát může vnitrostátní podporu vyplatit formou paušální platby. U žádosti o podporu není nutno prokazovat použití podpory.

2.  Příspěvek Unie na podporu podle čl. 103a odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007, vyjádřený jako kapitálový příspěvek nebo ekvivalent kapitálového příspěvku, činí nejvýše tento procentní podíl způsobilých nákladů na investice:

Dotčené členské státy se zavážou, že se budou na způsobilých investičních nákladech podílet nejméně pěti procenty.

Finanční účast příjemců podpory na způsobilých investičních nákladech činí alespoň:

3.  S výhradou odstavce 4 tohoto článku se příspěvek Unie na podporu uvedenou v čl. 103a odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 určí pro každé seskupení producentů na základě hodnoty produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a podléhá těmto pravidlům:

4.  Celkové výdaje na příspěvek Unie na podporu podle článku 103a nařízení (ES) č. 1234/2007 činí maximálně 10 000 000 EUR na kalendářní rok.

Na základě oznámení uvedených v čl. 38 odst. 4 stanoví Komise koeficienty přidělení a pomocí těchto koeficientů určí celkový dostupný příspěvek Unie pro každý členský stát na jednotlivé roky. Jestliže celková částka vyplývající z oznámení uvedených v čl. 38 odst. 4 v některém roce nepřekročí maximální částku příspěvku Unie, bude koeficient přidělení stanoven na 100 %.

Příspěvek Unie se poskytuje na základě koeficientu přidělení uvedeného v druhém pododstavci. Na plány uznání, které nebyly oznámeny v souladu s čl. 38 odst. 4, Unie neposkytne žádný příspěvek.

Směnným kurzem platným pro příspěvek Unie pro jednotlivé členské státy je směnný kurz naposledy zveřejněný Evropskou centrální bankou před dnem stanoveným v čl. 38 odst. 4.

▼B

Článek 48

Fúze

1.  Podpora stanovená v čl. 103a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být poskytnuta nebo nadále poskytována seskupením producentů, kterým bylo uděleno předběžné uznání a která vznikla fúzí dvou nebo více seskupení producentů, jimž bylo uděleno předběžné uznání.

2.  Pro výpočet výše podpory splatné podle odstavce 1 nahradí seskupení producentů vzniklé fúzí seskupení producentů, která fúzi provedla.

3.  Jestliže fúzi provedou dvě a více seskupení producentů, převezme nový subjekt práva a povinnosti toho seskupení producentů, kterému bylo předběžné uznání uděleno jako prvnímu.

4.  Jestliže seskupení producentů, jemuž bylo uděleno předběžné uznání, provede fúzi s uznanou organizací producentů, není výsledný subjekt nadále způsobilý ani pro předběžné uznání za seskupení producentů, ani pro podporu podle čl. 103a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007. Výsledný subjekt je nadále posuzován jako uznaná organizace producentů, pokud splňuje platné požadavky. V nezbytných případech požádá organizace producentů o změnu svého operačního programu a k tomuto účelu se obdobně použije článek 29.

Akce provedené seskupeními producentů před takovouto fúzí však zůstávají způsobilé podle podmínek uvedených v plánu uznání.

Článek 49

Důsledky uznání

1.  Poskytování podpory stanovené v čl. 103a odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 je ukončeno, jakmile je uděleno uznání.

2.  Při předkládání operačního programu podle tohoto nařízení zajistí dotčený členský stát, aby nedocházelo ke dvojímu financování opatření stanovených v plánu uznání.

3.  Investice, na které může být poskytnuta podpora, nebo náklady podle čl. 103a odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou být převedeny do operačních programů, pokud jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení.

4.  Členské státy stanoví období počínající po provedení plánu uznání, během něhož musí seskupení producentů dosáhnout uznání jakožto organizace producentů. Toto období nesmí přesáhnout čtyři měsíce.

KAPITOLA II

Provozní fondy a operační programy

Oddíl 1

Hodnota produkce uvedené na trh

Článek 50

Základ výpočtu

1.  Hodnota produkce uvedené na trh organizací producentů se vypočítá na základě produkce organizace producentů samé a jejích členů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je organizace producentů uznána. Hodnota produkce uvedené na trh může zahrnovat ovoce a zeleninu, které nemusí splňovat obchodní normy, pokud se uvedené normy podle článku 4 neuplatňují.

2.  Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje produkci členů, kteří z organizace producentů vystupují nebo do ní vstupují. Členské státy stanoví podmínky k zamezení dvojího započítávání.

3.  Hodnota produkce uvedené na trh nezahrnuje hodnotu výrobků z ovoce a zeleniny nebo jiných produktů, které nepatří do odvětví ovoce a zeleniny.

Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděných na trh a určených ke zpracování, které byly přepracovány na některý z výrobků z ovoce a zeleniny uvedených v příloze I části X nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo na jakýkoli jiný výrobek uvedený v tomto článku a popsaný dále v příloze VI tohoto nařízení, ať už přepracování provedla organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo producenti, kteří jsou jejich členy, či jejich dceřiné podniky uvedené v odstavci 9 tohoto článku, ať už sami, nebo formou svěření činností vnějším subjektům, se však vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty takových zpracovaných produktů. Tato paušální sazba činí:

4.  Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby do hodnoty produkce uvedené na trh zahrnuly hodnotu vedlejších produktů.

5.  Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje hodnotu produktů stažených z trhu, s nimiž se naloží v souladu s ustanoveními čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, odhadem stanovenou ve výši průměrné ceny těchto produktů uvedených na trh organizací producentů v předchozím referenčním období.

6.  Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce organizace producentů nebo jejích členů, kterou na trh uvedla tato organizace. Produkce členů organizace producentů uvedená na trh jinou organizací producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, podle čl. 125a odst. 2 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 se započte do hodnoty produkce uvedené na trh u této druhé organizace producentů.

7.  Produkce ovoce a zeleniny uvedená na trh se ve fázi „z organizace producentů“ fakturuje v případě potřeby jako produkt uvedený v příloze I části IX nařízení (ES) č. 1234/2007, který je připravený a balený, bez:

8.  Hodnota produkce uvedené na trh může být rovněž vypočítána ve fázi „ze sdružení organizace producentů“, a to na stejném základě jako v odstavci 7.

9.  Hodnotu produkce uvedené na trh je také možno vypočítat ve fázi „po opuštění dceřiného podniku“ na tomtéž základě jako v odstavci 7, pokud alespoň 90 % kapitálu dceřiného podniku vlastní:

10.  V případě svěření činnosti vnějším subjektům se hodnota produkce uvedené na trh vypočítává ve fázi „z organizace producentů“ a zahrnuje přidanou hospodářskou hodnotu činnosti, kterou svěřila producentská organizace svým členům, třetím stranám nebo jinému dceřinému podniku, než který je uveden v odstavci 9.

11.  Jestliže dojde ke snížení produkce v důsledku klimatického jevu, chorob rostlin nebo zvířat či napadení škůdci, veškerá pojistná plnění obdržená z těchto důvodů v rámci opatření pro pojištění úrody podle kapitoly III oddílu 6 nebo rovnocenných opatření řízených organizací producentů mohou být zahrnuta do hodnoty produkce uvedené na trh.

Článek 51

Referenční období

1.  Roční strop podpory uvedený v čl. 103d odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se vypočítává každý rok na základě hodnoty produkce uvedené na trh během referenčního období dvanácti měsíců, které stanoví členské státy.

2.  Referenční období stanoví členské státy pro každou organizaci producentů jako:

3.  Toto dvanáctiměsíční období je účetním obdobím dotčené organizace producentů.

Metodika pro stanovování referenčního období se během operačního programu nemění, vyjma řádně odůvodněných situací.

4.  Pokud dojde ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % z důvodů, za něž organizace producentů nenese odpovědnost a jimž nemohla zabránit, vychází se z toho, že hodnota produkce uvedené na trh činí u tohoto produktu 65 % hodnoty v předcházejícím referenčním období.

Organizace producentů objasní příslušnému orgánu členského státu důvody podle prvního pododstavce.

5.  Pokud nedávno uznané organizace producentů nemají dostatečné historické údaje o produkci uvedené na trh pro účely odstavce 2, za hodnotu produkce uvedené na trh se může považovat tržní hodnota produkce, kterou uvedla organizace producentů za účelem svého uznání.

První pododstavec se použije obdobně na nové členy organizace producentů, kteří vstupují do organizace poprvé.

6.  Členské státy přijmou opatření nezbytná pro shromáždění informací o hodnotě produkce uvedené na trh organizacemi producentů, které nepředložily operační programy.

7.  Odchylně od odstavců 1 a 6 se hodnota produkce uvedené na trh za referenční období vypočte v souladu s právními předpisy platnými v daném referenčním období.

V případě operačních programů schválených do 20. ledna 2010 se však hodnota produkce uvedené na trh do roku 2007 vypočítá na základě právních předpisů platných v referenčním období, zatímco hodnota produkce uvedené na trh od roku 2008 se vypočítá na základě právních předpisů platných v roce 2008.

V případě operačních programů schválených po 20. lednu 2010 se hodnota produkce uvedené na trh od roku 2008 vypočítá na základě právních předpisů platných v době, kdy byl operační program schválen.

Oddíl 2

Provozní fondy

Článek 52

Řídící činnosti

Členské státy zajistí, aby provozní fondy byly řízeny takovým způsobem, aby externí auditoři mohli každoročně zjistit a kontrolovat jejich výdaje a příjmy a udělovat osvědčení o výdajích a příjmech.

Článek 53

Financování provozních fondů

1.  Finanční příspěvky do provozního fondu podle čl. 103b odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 určuje organizace producentů.

2.  Všichni producenti mají možnost využívat provozní fond a všichni producenti mají možnost podílet se demokraticky na rozhodnutích o využívání provozního fondu organizace producentů a o finančních příspěvcích do provozního fondu.

Článek 54

Oznamování odhadované výše příspěvku

1.  Organizace producentů oznámí svému členskému státu nejpozději do 15. září odhadovanou výši příspěvku Unie, příspěvku svých členů a organizace producentů samé do provozních fondů na následující rok spolu s operačními programy nebo žádostmi o schválení jejich změn.

Členské státy mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.  Výpočet odhadované výše příspěvku do provozních fondů se zakládá na operačních programech a hodnotě produkce uvedené na trh. Výpočet se rozdělí na výdaje na opatření na předcházení krizím a jejich řešení a na ostatní opatření.

Oddíl 3

Operační programy

Článek 55

Vnitrostátní strategie

1.  Celková struktura a obsah vnitrostátní strategie podle čl. 103f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se stanoví v souladu s pokyny podle přílohy VII. Strategie může obsahovat i regionální prvky.

Vnitrostátní strategie zohledňuje všechna rozhodnutí přijatá a ustanovení schválená členskými státy podle části II hlavy II kapitoly II oddílů I a Ia nařízení (ES) č. 1234/2007 a této hlavy.

2.  Vnitrostátní strategie, včetně začlenění vnitrostátního rámce podle čl. 103f odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, se stanoví před tím, než se v daném roce předloží návrhy operačních programů. Vnitrostátní rámec se začlení po jeho předložení Komisi a po jeho případné změně v souladu s čl. 103f odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Součástí postupu vypracování vnitrostátní strategie je analýza výchozí situace, za jejíž provedení odpovídá členský stát. Při analýze se zjišťují a vyhodnocují potřeby, jež je nutno splnit, třídí potřeby z hlediska priority, určují cíle stanovené operačními programy ke splnění těchto prioritních potřeb, očekávané výsledky a kvantifikované cíle, jichž je třeba dosáhnout ve vztahu k výchozí situaci, a stanovují se nejvhodnější nástroje a akce pro dosahování těchto cílů.

4.  Členské státy rovněž zajistí sledování a hodnocení vnitrostátní strategie a jejího provádění prostřednictvím operačních programů.

Vnitrostátní strategii lze pozměňovat, a to zejména na základě sledování a hodnocení. Tyto změny se provádějí před předložením návrhu operačních programů na daný rok.

5.  Členské státy ve vnitrostátní strategii stanoví maximální procentní podíly z fondu, které lze vynaložit na jednotlivá opatření nebo druh akce či výdaje, aby tak byla zajištěna přiměřená rovnováha mezi různými opatřeními.

Článek 56

Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření

1.  Kromě předložení navrhovaného rámce podle čl. 103f odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007 oznámí členské státy Komisi rovněž všechny změny vnitrostátního rámce, provedené postupem stanoveným v uvedeném pododstavci. Komise zpřístupní vnitrostátní rámec ostatním členským státům způsobem, jenž uzná za vhodný.

2.  Vnitrostátní rámec uvádí v samostatném oddíle obecné požadavky na doplňkovost, soudržnost a soulad, které musí environmentální opatření vybraná v rámci operačního programu splňovat v souladu s čl. 103f odst. 1 prvním pododstavcem druhou větou nařízení (ES) č. 1234/2007. Komise poskytne členským státům vzor tohoto oddílu.

Vnitrostátní rámec stanoví také neúplný seznam environmentálních opatření a s nimi souvisejících podmínek použitelných v daném členském státě pro účely čl. 103c odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. U každého environmentálního opatření se ve vnitrostátním rámci uvede:

3.  Environmentální opatření podobná agroenvironmentálním závazkům podporovaným v rámci programu rozvoje venkova mají stejnou délku trvání jako uvedené závazky. Pokračují v následném operačním programu, pokud by doba trvání podobných agroenvironmentálních závazků byla delší než doba trvání původního operačního programu. Členské státy však mohou povolit kratší dobu trvání environmentálních opatření, nebo v řádně odůvodněných případech dokonce jejich zastavení, a to zejména na základě výsledků hodnocení v polovině období podle čl. 126 odst. 3 tohoto nařízení.

Vnitrostátní rámec obsahuje dobu trvání akcí podle prvního pododstavce a v případě potřeby povinnost pokračovat v akci v rámci následného operačního programu.

Článek 57

Doplňková pravidla členských států

Členské státy mohou přijmout pravidla doplňující nařízení (ES) č. 1234/2007 a toto nařízení, která se budou týkat způsobilosti opatření, akcí nebo výdajů v rámci operačních programů.

Článek 58

Vztah k programům rozvoje venkova

1.  S výhradou odstavce 2 nelze akcím, na které se vztahují opatření stanovená tímto nařízením, udělit podporu v rámci programu nebo programů rozvoje venkova členských států schválených podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 10 ).

2.  Pokud je opatřením potenciálně způsobilým podle tohoto nařízení výjimečně udělena podpora v souladu s čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1698/2005, členské státy zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

K tomuto účelu členské státy při začlenění opatření obsahujících takové výjimky do svých programů rozvoje venkova zajistí, aby vnitrostátní strategie podle článku 55 tohoto nařízení obsahovala kritéria a správní pravidla, která budou uplatňovat v programech rozvoje venkova.

3.  V případě potřeby a aniž jsou dotčena ustanovení čl. 103a odst. 3, čl. 103d odst. 1 a 3 a článku 103e nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 47 tohoto nařízení, nepřekročí výše podpory pro opatření, na která se vztahuje toto opatření, výši použitelnou pro opatření v rámci programu rozvoje venkova.

4.  Podpora pro environmentální opatření, vyjma pořízení stálých aktiv, je omezena na maximální částky stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 1698/2005 pro agroenvironmentální platby. Tyto částky mohou být ve výjimečných případech zvýšeny, přičemž se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit ve vnitrostátní strategii podle článku 55 tohoto nařízení a v operačních programech organizací producentů. Částky na environmentální opatření mohou být rovněž zvýšeny v zájmu podpory operací souvisejících s prioritami uvedenými v článku 16a nařízení (ES) č. 1698/2005.

5.  Odstavec 4 se nepoužije na environmentální opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku.

Článek 59

Obsah operačních programů

Operační programy obsahují:

Článek 60

Způsobilost akcí v rámci operačních programů

1.  Operační programy nezahrnují akce ani výdaje uvedené na seznamu v příloze IX.

2.  Výdaje v rámci operačních programů způsobilé pro podporu jsou omezeny na skutečně vzniklé náklady. Členské státy však mohou namísto toho předem a řádně odůvodněným způsobem stanovit standardní paušální sazby v těchto případech:

Členské státy přezkoumají tyto sazby nejméně jednou za pět let.

3.  Aby akce mohla být způsobilá, musí se u více než 50 % produktů (podle hodnoty), na které se akce vztahuje, jednat o produkty, pro něž je organizace producentů uznána. Aby mohly být do těchto 50 % započítány, musí tyto produkty pocházet od členů organizace producentů nebo od členů jiné organizace producentů či sdružení organizací producentů. Článek 50 se použije obdobně pro výpočet hodnoty.

4.  Pro environmentální opatření platí tato pravidla:

Členské státy stanoví ve vnitrostátních strategiích podle článku 55 tohoto nařízení maximální procentní podíl ročních výdajů v rámci operačního programu, který je možno vynaložit na akce spojené s nakládáním s obaly šetrným k životnímu prostředí. Tento procentní podíl nesmí být vyšší než 20 %, pokud se nezohledňují zvláštní vnitrostátní nebo regionální okolnosti, které je třeba ve vnitrostátní strategii odůvodnit.

5.  Investice, včetně investic v rámci leasingových smluv, jejichž doba splácení překročí délku operačního programu, mohou být v řádně hospodářsky odůvodněných případech převedeny do následného operačního programu, a to zejména v případech, kdy je doba fiskální amortizace delší než pět let.

V případě náhrad za investice je zbytková hodnota nahrazovaných investic:

6.  Investice nebo akce se mohou provádět v jednotlivých podnicích nebo v prostorách členů organizací producentů či sdružení organizací producentů, a to i v případě, že jsou akce svěřeny členům organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, pokud přispívají k cílům operačního programu. Vystoupí-li člen z organizace producentů, členské státy zajistí, aby byla investice nebo její zbytková hodnota navrácena. V řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit, že organizace producentů nemusí investici či její zbytkovou hodnotu vracet.

7.  Investice a akce spojené s přepracováním ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto investice a akce sledují cíle uvedené v čl. 103c odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, včetně cílů uvedených v čl. 122 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle čl. 103f odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 61

Doklady, které je třeba předložit

K operačním programům se přikládá zejména:

Článek 62

Operační programy sdružení organizací producentů

1.  Členský stát může povolit sdružení organizací producentů, aby předložilo celý nebo částečný operační program, v němž budou uvedeny akce, jež byly stanoveny v operačních programech dvou nebo několika organizací producentů, které jsou jeho členy, ale které se neuskutečnily.

2.  Operační programy sdružení organizací producentů se posuzují společně s operačními programy organizací producentů, které jsou jeho členy, a to včetně plnění cílů a omezení uvedených v článku 103c nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Členské státy zajistí, aby

4.  Články 58, 59 a 60, čl. 61 písm. b) a c) a články 63 až 67 se použijí obdobně na operační programy sdružení organizací producentů. Vyváženost z hlediska činností podle čl. 59 písm. b) se však nevyžaduje u částečných operačních programů sdružení organizací producentů.

Článek 63

Lhůta pro podání

1.  Organizace producentů předkládají operační programy ke schválení příslušnému orgánu v členském státě, v němž má organizace producentů své sídlo, nejpozději do 15. září roku, který předchází roku, v němž se mají operační programy provádět. Členské státy však mohou toto datum posunout.

2.  Jestliže právnická osoba nebo jasně vymezená složka právnické osoby, včetně seskupení producentů, předloží žádost o uznání za organizaci producentů, může zároveň předložit ke schválení operační program uvedený v odstavci 1. Schválení operačního programu je podmíněno získáním uznání nejpozději do data stanoveného v čl. 64 odst. 2.

Článek 64

Rozhodnutí

1.  Příslušný orgán členského státu podle potřeby:

2.  Příslušný orgán členského státu přijme rozhodnutí o operačních programech a provozních fondech do 15. prosince roku, v němž byly předloženy.

Členské státy oznámí tato rozhodnutí organizacím producentů do 15. prosince.

V řádně zdůvodněných případech však může příslušný orgán členského státu rozhodnout o operačních programech a provozních fondech do 20. ledna po datu předložení. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení.

Článek 65

Změny operačních programů pro následující roky

1.  Organizace producentů mohou nejpozději do 15. září žádat o změny operačních programů (včetně doby jejich trvání), které mají platit od 1. ledna následujícího roku.

Členské státy však mohou datum pro předkládání žádostí posunout.

2.  K žádostem o změny se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí důvod, povaha a důsledky navrhovaných změn.

3.  Příslušný orgán členského státu přijme rozhodnutí o změnách operačních programů do 15. prosince roku podání žádosti.

V řádně zdůvodněných případech však může příslušný orgán členského státu rozhodnout o změně operačních programů do 20. ledna po datu předložení žádosti. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení žádosti.

Článek 66

Změny operačních programů během roku

1.  Členské státy mohou povolit změny operačních programů během roku za podmínek, které samy určí.

2.  Příslušný orgán členského státu přijme rozhodnutí o změnách operačních programů požadovaných podle odstavce 1 do 20. ledna roku následujícího po roce, pro který se o změny žádá.

3.  Příslušný orgán členského státu může organizacím producentů povolit, aby během roku:

4.  Členské státy určí podmínky, za nichž mohou být operační programy během roku změněny bez předchozího schválení příslušným orgánem členského státu. Tyto změny jsou způsobilé pro podporu pouze v případě, že je organizace producentů neprodleně oznámí příslušnému orgánu.

Článek 67

Doba provádění operačních programů

1.  Operační programy se provádějí v ročních obdobích od 1. ledna do 31. prosince.

2.  Operační programy schválené nejpozději 15. prosince se provádějí od 1. ledna následujícího roku.

Provádění programů schválených po 15. prosinci se posouvá o jeden rok.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce je v případě použití čl. 64 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 65 odst. 3 druhého pododstavce provádění operačních programů schválených podle uvedených ustanovení zahájeno nejpozději 31. ledna následujícího po jejich schválení.

Oddíl 4

Podpora

Článek 68

Schválená výše podpory

1.  Členské státy oznámí organizacím producentů a sdružením organizací producentů schválenou výši podpory podle čl. 103 g odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 do 15. prosince roku, který předchází roku, na nějž je podpora požadována.

2.  V případě použití čl. 64 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 65 odst. 3 druhého pododstavce oznámí členské státy schválenou výši podpory do 20. ledna roku, na který je podpora požadována.

Článek 69

Žádosti o podporu

1.  Organizace producentů podávají příslušnému orgánu členského státu žádost o podporu nebo o zbývající částku podpory na každý operační program, na který je podpora požadována, do 15. února roku následujícího po roce, na který je podpora požadována.

2.  K žádostem o podporu se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí:

3.  Žádosti o podporu se mohou vztahovat na plánované, avšak neuskutečněné výdaje, pokud se prokáže, že:

Podpora se vyplatí a jistota složená podle čl. 71 odst. 3 se uvolní pouze pod podmínkou, že se do 30. dubna roku následujícího po roce, pro který byly dotčené výdaje naplánovány, prokáže uskutečnění plánovaných výdajů uvedených v prvním pododstavci písm. b), a na základě skutečně vzniklého nároku na podporu.

4.  Pokud jsou žádosti podány po datu stanoveném v odstavci 1, podpora se sníží o 1 % za každý den prodlení.

Ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech může příslušný orgán členského státu přijmout žádosti po datu stanoveném v odstavci 1, pokud byly provedeny nezbytné kontroly a byla dodržena lhůta pro výplatu stanovená v článku 70.

5.  Sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu podle odstavce 1 za své členy a jejich jménem, pokud jsou tito členové organizacemi producentů a pokud je u každého člena předložena podkladová dokumentace požadovaná podle odstavce 2. Organizace producentů jsou konečnými příjemci podpory.

Článek 70

Výplata podpory

Členské státy vyplatí podporu do 15. října roku následujícího po roce provádění programu.

Článek 71

Zálohy

1.  Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby zažádaly o to, aby jim byla jako záloha vyplacena část podpory odpovídající předvídatelným výdajům vznikajícím v rámci operačního programu během tří až čtyřměsíčního období začínajícího v měsíci, v němž byla žádost o zálohu podána.

2.  Žádosti o zálohy se podávají podle rozhodnutí členského státu buď v režimu tří měsíců v lednu, dubnu, červenci a říjnu, nebo v režimu čtyř měsíců v lednu, květnu a září.

Celková částka záloh vyplacených na daný rok nesmí přesáhnout 80 % výše podpory původně schválené pro daný operační program.

3.  Podle nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 se zálohy vyplácejí až po složení jistoty rovnající se 110 % zálohy ( 13 ).

Členské státy stanoví podmínky, které zajistí, aby byly finanční příspěvky do provozního fondu vybírány v souladu s článkem 52 a článkem 53 tohoto nařízení a aby byly dříve vyplacené zálohy a odpovídající příspěvek organizace producentů skutečně vynaloženy.

4.  Žádosti o uvolnění jistoty se mohou podávat během roku, v němž program probíhá, a musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

Jistoty se uvolňují až do 80 % vyplacených záloh.

5.  Zásadním požadavkem ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2220/85 je provedení operací stanovených v operačních programech při dodržení závazků stanovených v čl. 61 písm. b) a c) tohoto nařízení.

Při nedodržení zásadního požadavku nebo při závažném porušení závazků stanovených v čl. 61 písm. b) a c) jistota propadne, aniž jsou dotčeny jiné sankce nebo postihy, které je možné použít podle kapitoly V oddílu 3.

V případě nesplnění jiných požadavků jistota propadá v poměru k závažnosti zjištěné nesrovnalosti.

6.  Členské státy mohou u záloh stanovit jejich minimální výši a lhůty.

Článek 72

Částečné platby

Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby žádaly o proplacení části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu vynaloženy.

Žádosti lze podávat kdykoli, avšak maximálně třikrát během jednoho roku. Musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

Platby související se žádostmi o vyplacení části podpory nesmějí převyšovat 80 % části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu za dané období vynaloženy. Členské státy mohou u částečných plateb stanovit jejich minimální výši a lhůty pro podání žádostí.

KAPITOLA III

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 73

Volba opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Členské státy mohou stanovit, že se na jejich území nepoužije jedno nebo více opatření uvedených v čl. 103c odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 74

Úvěry na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Úvěry čerpané na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 103c odst. 2 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007, jejichž lhůta splácení přesahuje dobu trvání operačního programu, mohou být z oprávněných hospodářských důvodů převedeny do následného operačního programu.

Oddíl 2

Stahování z trhu

Článek 75

Definice

Tento oddíl stanoví pravidla pro stahování z trhu podle čl. 103c odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Pro účely této kapitoly se pojmy „produkty stažené z trhu“,„stažené produkty“ a „produkty nenabízené k prodeji“ rozumějí produkty, které jsou takto staženy z trhu.

Článek 76

Obchodní normy

1.  Jestliže pro daný produkt existuje obchodní norma podle hlavy II, musí takový produkt stažený z trhu této normě odpovídat, s výjimkou ustanovení o obchodní úpravě a označování produktů. Produkty mohou být staženy hromadně bez ohledu na jejich velikost, jsou-li splněny minimální požadavky pro třídu II, zejména pokud jde o jakost a velikost.

Malé produkty definované v příslušné normě však musí splňovat platnou obchodní normu, včetně ustanovení o obchodní úpravě a označování produktů.

2.  Jestliže pro daný produkt žádná taková obchodní norma neexistuje, musí produkty stažené z trhu splňovat minimální požadavky stanovené v příloze X. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla doplňující uvedené minimální požadavky.

Článek 77

Tříletý průměr pro stažení z trhu k bezplatnému rozdělení

1.  Pětiprocentní omezení objemu produkce uvedené na trh podle čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 se vypočte na základě aritmetického průměru celkových objemů produktů, pro něž je uznána organizace producentů a které byly prostřednictvím organizace producentů uvedeny na trh během tří předcházejících let.

2.  U nedávno uznaných organizací producentů se pro hospodářské roky před uznáním použijí tyto údaje:

Článek 78

Předběžné oznámení o stažení z trhu

1.  Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznamují příslušným orgánům členského státu předem telefaxem nebo elektronicky všechna plánovaná stažení z trhu.

V tomto oznámení je zejména uveden seznam produktů, na které se intervence vztahuje, a jejich hlavní vlastnosti podle příslušných obchodních norem, odhadované množství jednotlivých dotčených produktů, jejich předpokládané určení a místo, na kterém mohou být stažené produkty zkontrolovány podle článku 108.

Oznámení obsahují potvrzení, že stažené produkty splňují platné obchodní normy nebo minimální požadavky uvedené v článku 76.

2.  Členské státy stanoví pro organizace producentů prováděcí pravidla týkající se oznámení podle odstavce 1, zejména pokud jde o lhůty.

3.  Ve lhůtách podle odstavce 2 členské státy:

Článek 79

Podpora

1.  Podpora na stažení z trhu, složená z příspěvku Unie a z příspěvku organizace producentů, nesmí převyšovat částky stanovené v příloze XI pro produkty uvedené v dané příloze. U ostatních produktů stanoví maximální výši podpory členské státy.

V případě, že organizace producentů obdržela od třetích stran náhradu za produkty stažené z trhu, snižuje se podpora uvedená v prvním pododstavci o čisté příjmy dosažené organizacemi producentů z produktů stažených z trhu. Aby byly dotčené produkty způsobilé pro podporu, musí být staženy z trhu s ovocem a zeleninou.

2.  Stažení z trhu nesmí u žádného produktu překročit 5 % podíl objemu produkce uvedené na trh danou organizací producentů. Při určování tohoto procentního podílu se však nezohledňují množství, s nimiž se nakládá jedním ze způsobů uvedených v čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo jakýmkoli jiným způsobem schváleným členskými státy podle čl. 80 odst. 2 tohoto nařízení.

Objem produkce uvedené na trh se vypočte jako průměr objemu produkce uvedené na trh v předchozích třech letech. Pokud tento údaj není k dispozici, použije se objem produkce uvedené na trh, pro kterou byla organizace producentů uznána.

Procentní podíly uvedené v prvním pododstavci jsou roční průměry za období posledních tří let s ročním rozpětím pro překročení ve výši 5 %.

3.  Finanční podpora Unie v případě ovoce a zeleniny stažených z trhu, které byly bezplatně rozděleny mezi dobročinné organizace a instituce podle čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, se vztahuje pouze na platby týkající se produktů, s nimiž bylo naloženo v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a na náklady uvedené v čl. 81 odst. 1 a čl. 82 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 80

Určení stažených produktů

1.  Členské státy stanoví přípustná určení pro produkty stažené z trhu. Přijmou předpisy zajišťující, aby stažení produktu z trhu ani jeho určení nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani žádné nepříznivé rostlinolékařské důsledky. Náklady vzniklé organizacím producentů v důsledku dosažení souladu s těmito předpisy jsou způsobilé jako součást podpory na stažení z trhu v rámci operačního programu.

2.  Určení podle odstavce 1 zahrnují bezplatné rozdělení ve smyslu čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 a rovnocenná určení schválená členskými státy.

Členské státy mohou umožnit dobročinným organizacím a institucím uvedeným v čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, aby požadovaly od konečného příjemce produktů stažených z trhu symbolický příspěvek v případě, že tyto produkty prošly zpracováním.

Příjemcům bezplatně rozdělených produktů je možno povolit, aby zaplatili zpracovatelům ovoce a zeleniny v naturáliích, pokud tato platba kompenzuje pouze náklady na zpracování a pokud členský stát, v němž dochází k platbě, stanovil pravidla, která zajistí, aby zpracované produkty byly skutečně určeny ke spotřebě konečnými příjemci podle druhého pododstavce.

Členské státy přijmou veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily kontakty a spolupráci mezi organizacemi producentů a dobročinnými organizacemi a institucemi podle čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, které schválily.

3.  Postoupení produktů zpracovatelskému průmyslu je možné. Členské státy přijmou prováděcí předpisy zajišťující, aby v Unii nedošlo k narušení hospodářské soutěže v dotčených odvětvích ani u dovezených produktů a aby se stažené produkty nedostaly znovu na trh. Alkohol získaný destilací se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

Článek 81

Dopravní náklady

1.  Náklady na přepravu pro bezplatné rozdělení všech produktů stažených z trhu jsou způsobilé v rámci operačního programu na základě paušálních částek stanovených v závislosti na vzdálenosti mezi místem stažení a místem dodávky podle přílohy XII.

V případě námořní přepravy určují členské státy vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem dodávky. Pokud je možná pozemní přeprava, nesmí náhrada přesahovat náklady na pozemní přepravu po nejkratší trase mezi místem nakládky a teoretickým místem dodání. Pro částky stanovené v příloze XII se používá opravný koeficient 0,6.

2.  Náklady na přepravu jsou hrazeny straně, která skutečně nese finanční náklady na příslušnou přepravní operaci.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

Článek 82

Náklady na třídění a balení

1.  Náklady na třídění a balení ovoce a zeleniny stažených z trhu a určených k bezplatnému rozdělení jsou způsobilé v rámci operačních programů v případě produktů v baleních o čisté hmotnosti menší než 25 kilogramů s paušální sazbou stanovenou v příloze XIII části A.

2.  Balení produktů určených k bezplatnému rozdělování jsou opatřena evropským znakem a jedním (nebo několika) z nápisů uvedených v příloze XIII části B.

3.  Náklady na třídění a balení jsou hrazeny organizaci producentů, která tyto operace provedla.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

Článek 83

Podmínky pro příjemce stažených produktů

1.  Příjemci stažených produktů podle čl. 103d odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 se zavazují:

Členské státy však mohou rozhodnout, že příjemci nemusí vést výkazy ani účetnictví podle písm. b) prvního pododstavce, pokud dostávají pouze malá množství a pokud státy posoudí riziko jako nízké. O tomto rozhodnutí a jeho odůvodnění se provede záznam.

2.  Příjemci stažených produktů pro jiná určení se zavazují:

Oddíl 3

Sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení

Článek 84

Definice sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

2.  Sklízení nezralého ovoce a zeleniny a nesklízení doplňuje běžné pěstitelské postupy a liší se od nich.

Článek 85

Podmínky sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení

1.  Pokud jde o sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení, členské státy:

2.  Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznamují příslušným orgánům členského státu předem telefaxem nebo elektronicky všechna plánovaná sklízení nezralého ovoce a zeleniny či jejich nesklízení.

Do prvního oznámení v každém roce za daný produkt zahrnou analýzu založenou na očekávané tržní situaci, která odůvodňuje sklízení nezralého ovoce a zeleniny jako opatření pro předcházení krizím.

3.  Sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení nesmí být zároveň uplatněno na stejný produkt a stejnou oblast během jednoho roku, ani během dvou po sobě následujících let.

4.  Vyrovnávací platby, které zahrnují jak příspěvek Unie, tak i příspěvek organizace producentů na sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení, stanoví členský stát podle odst. 1 písm. a) jako platby na hektar:

Oddíl 4

Propagace a komunikace

Článek 86

Provádění propagačních a komunikačních opatření

1.  Členské státy přijmou prováděcí předpisy k uplatňování propagačních a komunikačních opatření. Tyto předpisy musí v případě potřeby umožnit rychlé použití opatření.

2.  Akce v rámci propagačních a komunikačních opatření doplňují veškeré probíhající propagační a komunikační akce, které nesouvisí s opatřeními pro předcházení krizím a jejich řešení uplatňovanými dotčenou organizací producentů.

Oddíl 5

Odborná příprava

Článek 87

Provádění vzdělávacích opatření

Členské státy přijmou prováděcí předpisy k provádění vzdělávacích opatření.

Oddíl 6

Pojištění sklizně

Článek 88

Cíl pojištění sklizně

Pojištění sklizně řídí organizace producentů a toto pojištění přispívá k zabezpečení příjmů producentů a k pokrytí tržních ztrát vzniklých organizaci producentů nebo jejím členům, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, klimatickými jevy, a případně chorobami rostlin nebo škůdci.

Článek 89

Provádění pojištění sklizně

1.  Členské státy přijmou prováděcí předpisy v oblasti pojištění sklizně, včetně předpisů nutných pro zajištění, že pojistnými opatřeními nebude narušena hospodářská soutěž na pojistném trhu.

2.  Členské státy mohou dodatečným vnitrostátním financováním přispívat k podpoře opatření k pojištění sklizně, která využívají prostředky z provozního fondu. Celková veřejná podpora na pojištění sklizně však nesmí překročit:

Limit stanovený v prvním pododstavci písm. b) platí i v těch případech, kdy je jinak provozní fond způsobilý pro 60 % finanční podpory Unie podle čl. 103d odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Pojištění sklizně nekryje platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem.

4.  Pro účely tohoto článku má pojem „nepříznivý klimatický jev srovnatelný s přírodní pohromou“ stejný význam jako v čl. 2 odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ( 14 ).

Oddíl 7

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

Článek 90

Podmínky podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

1.  Členské státy přijmou prováděcí předpisy týkající se podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů.

2.  Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů sestává z příspěvku Unie a z příspěvku organizace producentů. Celková výše podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů nesmí překročit tento podíl příspěvku organizace producentů do vzájemného fondu v prvním, druhém a třetím roce jeho fungování:

3.  Organizace producentů může obdržet podporu podle odstavce 2 pouze jednou a pouze v prvních třech letech fungování fondu. Pokud požádá organizace producentů o podporu až ve druhém nebo třetím roce fungování fondu, bude podpora činit:

4.  Členské státy mohou stanovit stropy pro částky, které může organizace producentů obdržet jako podporu na správní náklady na zřizování vzájemných fondů.

KAPITOLA IV

Vnitrostátní finanční podpora

▼M7

Článek 91

Stupeň organizovanosti producentů a definice regionu

1.  Pro účely čl. 103e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu vypočítá jako hodnota produkce ovoce a zeleniny vyprodukované v daném regionu a uvedené na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny vyprodukované v daném regionu.

Hodnota produkce ovoce a zeleniny, která byla v daném regionu vyprodukována a uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů uvedenými v prvním pododstavci, zahrnuje pouze produkty, pro které jsou tyto organizace producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů uznány. Články 42 a 50 se použijí obdobně. Do výpočtu této hodnoty je zahrnuta pouze produkce organizací producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů a jejich členů vyprodukovaná v daném regionu, jež byla uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů. CS 4 CS

Pro výpočet celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny, jež byla vyprodukována v uvedeném regionu, se obdobně použije metodika uvedená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ( 15 ).

2.  Stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za obzvláště nízký, pokud jeho průměrná hodnota vypočtená podle odstavce 1 činí za poslední tři roky, za něž jsou údaje k dispozici, méně než 20 %.

3.  Vnitrostátní finanční podporu je možné čerpat pouze na produkci ovoce a zeleniny vyprodukovanou v regionu uvedeném v tomto článku.

4.  Pro účely této kapitoly vymezí členské státy regiony jako určitou část svého území podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické charakteristiky a jejich regionální zemědělský/ovoce a zeleniny se týkající potenciál, nebo jejich institucionální či administrativní struktura, u nichž jsou v souladu s odstavcem 1 k dispozici údaje pro výpočet stupně organizovanosti.

Regiony vymezené členským státem pro účely této kapitoly nesmí být změněny po dobu nejméně 5 let, pokud by taková změna nebyla objektivně odůvodněna závažnými příčinami, které nesouvisejí s výpočtem stupně organizovanosti producentů v daném regionu či regionech.

▼B

Článek 92

Schvalování výplaty vnitrostátní finanční podpory

1.  Členské státy předkládají Komisi žádost o schválení poskytnutí vnitrostátní finanční podpory podle čl. 103e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 pro operační programy, které mají být provedeny ve kterémkoli příslušném kalendářním roce, do 31. ledna daného roku.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím, že stupeň organizovanosti producentů v dotčeném regionu je obzvláště nízký podle definice v článku 91 tohoto nařízení a že podporu lze čerpat pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny vyprodukované v daném regionu, a dále údaji o dotčené organizaci producentů, výši příslušné podpory a podílu finančních příspěvků poskytovaných v souladu s čl. 103b odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007.

▼M8

2.  Komise schválí nebo zamítne žádost prostřednictvím rozhodnutí do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet v den následující po dni, kdy Komise obdržela úplnou žádost. Pokud si Komise během tříměsíční lhůty nevyžádá dodatečné informace, je žádost považována za úplnou.

▼B

Článek 93

Změny operačního programu

Organizace producentů, která chce žádat o vnitrostátní finanční podporu, upraví podle potřeby svůj operační program podle článků 65 nebo 66.

Článek 94

Žádost o platbu a platba vnitrostátní finanční podpory

1.  Organizace producentů žádají o vnitrostátní finanční podporu a členské státy tuto podporu vyplácejí podle článků 69 až 70.

2.  Členské státy mohou přijmout doplňující pravidla týkající se platby vnitrostátní finanční podpory, včetně možnosti poskytnout zálohu a částečnou platbu.

Článek 95

Uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií

1.  Členské státy mohou požádat Unii o uhrazení schválené vnitrostátní finanční podpory skutečně vyplacené organizacím producentů nejpozději do 1. ledna druhého roku následujícího po roce provádění programu.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím, že ve třech ze čtyř předchozích let byly splněny podmínky uvedené v čl. 103e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, a dále údaji o dotčených organizacích producentů, výši skutečně vyplacené podpory a popisem provozního fondu rozděleným na celkovou výši, příspěvky Unie, členského státu (vnitrostátní finanční podpora) a organizací producentů a členů.

2.  Komise přijme rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí této žádosti. Žádost se zamítne, pokud nebyla dodržena pravidla o schvalování a uhrazení vnitrostátní finanční podpory či pokud žádající členský stát nedodržel pravidla týkající se organizací producentů, provozního fondu a operačních programů stanovená v tomto nařízení nebo v nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.  Jestliže bylo uhrazení podpory Unií schváleno, ohlásí se způsobilé výdaje Komisi postupem stanoveným v článku 5 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ( 16 ).

4.  Podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory z prostředků Unie nesmí překročit 60 % vnitrostátní finanční podpory poskytnuté organizaci producentů. ►M8  Uhrazená částka nesmí překročit 48 % finanční podpory podle čl. 103b odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007. ◄

KAPITOLA V

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Zprávy a oznámení

Článek 96

Zprávy seskupení producentů a organizací producentů

1.  Na žádost příslušného orgánu členského státu poskytne seskupení producentů a organizace producentů veškeré příslušné údaje potřebné pro vypracování výroční zprávy podle čl. 97 písm. b).

2.  Spolu se žádostmi o podporu předkládají organizace producentů výroční zprávy o provádění operačních programů.

Tyto zprávy se týkají:

3.  U každého prováděného operačního programu se ve výroční zprávě uvedou:

Ve výročních zprávách se případně uvede, které účinné záruky byly zavedeny v souladu s vnitrostátní strategií a při uplatňování čl. 103c odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007 s cílem chránit životní prostředí před možným zvýšeným tlakem v důsledku investic podporovaných v rámci operačního programu.

4.  Za závěrečný rok provádění operačního programu nahrazuje výroční zprávu podle odstavce 1 zpráva závěrečná.

Závěrečné zprávy uvedou, do jaké míry bylo dosaženo cílů sledovaných v programech. Vysvětlí změny akcí nebo metod a určí faktory, které přispěly k úspěchu či nezdaru při provádění programu a o nichž se uvažuje nebo bude uvažovat při vypracování následných operačních programů nebo při změně stávajících operačních programů.

5.  Jestliže seskupení producentů nebo organizace producentů nepředloží členském státu oznámení v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo pokud se oznámení zdá být nesprávné s ohledem na objektivní skutečnosti známé členskému státu, pozastaví členský stát, aniž jsou tím dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení, uznání seskupení producentů nebo uznání organizace producentů až do okamžiku, kdy je předloženo správné oznámení.

Členský stát uvede ve své výroční zprávě podle čl. 97 písm. b tohoto nařízení podrobné údaje o těchto případech.

Článek 97

Oznámení členských států týkající se organizací producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů

Členské státy Komisi oznámí tyto údaje a předají tyto dokumenty:

▼M8

▼B

Článek 98

Oznámení členských států týkající se produkčních cen ovoce a zeleniny na vnitřním trhu

1.  Příslušné orgány členských států oznámí Komisi každou středu do 12:00 hodin (bruselského času) průměrné zjištěné ceny ovoce a zeleniny pro každý tržní den na reprezentativních trzích uvedených v příloze XV části A.

U ovoce a zeleniny, na které se vztahuje všeobecná obchodní norma, se oznamují pouze ceny produktů, které splňují normu, zatímco ceny u produktů, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma, se týkají pouze produktů třídy I.

Oznámené ceny jsou ceny produktů při výstupu z balíren, tříděných, balených a případně na paletách, vyjádřené v eurech na 100 kilogramů čisté hmotnosti.

Pokud mají členské státy k dispozici příslušné údaje, oznámí ceny podle druhů a odrůd produktů, velikosti a obchodní úpravy specifikovaných v příloze XV části A. Pokud se zaznamenané ceny týkají jiných druhů, odrůd, velikostí nebo obchodní úpravy, než které jsou uvedeny v příloze XV části A, oznámí příslušné orgány členských států Komisi druhy, odrůdy, velikosti nebo obchodní úpravu produktů, kterým ceny odpovídají.

2.  Členské státy určí reprezentativní trhy v pěstitelské oblasti pro dotčené ovoce a zeleninu na základě obchodních transakcí uskutečněných na fyzicky zjistitelných trzích (např. velkoobchodní trhy, aukce nebo jiná místa provádění nabídky a poptávky), nebo na základě přímých obchodních transakcí mezi producenty, včetně organizací producentů, a individuálními odběrateli (velkoobchodníky, obchodníky, distribučními středisky a jinými hospodářskými subjekty). Reprezentativní trhy mohou být určeny také na základě kombinace obchodních transakcí uskutečněných na fyzicky zjistitelných trzích a přímých transakcí.

3.  Produkční ceny ovoce a zeleniny a jiných produktů uvedených v příloze XV části B příslušné orgány členských států mohou Komisi oznámit na dobrovolném základě.

▼M8

4.  Oznámení uvedená v odstavci 3 musí být v souladu se vzory, které členským státům poskytne Komise. Uvedené vzory se nepoužijí, dokud nebyl informován Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů.

▼B

Oddíl 2

Kontroly

Článek 99

Systém jednoznačné identifikace

Členské státy zajistí používání systému jednoznačné identifikace u všech žádostí o podporu předkládaných stejnou organizací producentů nebo seskupením producentů. Tato identifikace musí být slučitelná se systémem identifikace totožnosti uvedeným v čl. 15 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ( 18 ).

Článek 100

Postupy předkládání

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení, stanoví členské státy vhodné postupy pro podávání žádostí o podpory, žádostí o uznání nebo o schválení operačního programu i o požadované platby.

Článek 101

Výběr vzorku

Tam, kde je vhodné provádět kontroly na základě odebraných vzorků, zajistí členské státy povahou a četností těchto kontrol a na základě analýzy rizika, aby kontroly byly přiměřené dotčenému opatření.

Článek 102

Správní kontroly

Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu nebo o požadované platby a týkají se všech prvků, které je možné a vhodné kontrolovat. Tyto postupy vyžadují evidenci provedených operací, výsledků ověřování a opatření přijatých v případě zjištěných nesrovnalostí.

Článek 103

Kontroly na místě

1.  O každé kontrole na místě se vypracuje kontrolní zpráva, aby bylo možné ověřovat údaje o provedených kontrolách. Tato zpráva uvádí zejména:

2.  Příjemci může být dána možnost zprávu podepsat za účelem potvrzení jeho přítomnosti při kontrole a připojit poznámky. V případě zjištění nesrovnalostí může příjemce obdržet kopii kontrolní zprávy.

3.  Kontroly na místě lze oznámit předem za podmínky, že tím není ohrožen účel kontroly. Předběžné oznámení by mělo být omezeno na nezbytnou minimální lhůtu.

4.  Pokud je to možné, provádějí se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jiné kontroly podle právních předpisů Unie, které se týkají zemědělských subvencí, ve stejnou dobu.

Článek 104

Udělení uznání a schválení operačních programů

1.  Členské státy před tím, než uznají organizaci producentů podle čl. 125b odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, provádějí návštěvy na místě v organizaci producentů, aby ověřily splnění podmínek pro uznání.

2.  Před schválením operačního programu podle článku 64 ověří příslušný orgán členského státu všemi vhodnými prostředky, včetně kontrol na místě, operační programy předložené ke schválení a podle okolností také žádosti o změny. Tyto kontroly se týkají zejména:

Článek 105

Správní kontroly žádostí o podporu na operační programy

1.  Před poskytnutím podpory provádějí členské státy správní kontroly všech žádostí o podporu; tyto kontroly mohou být doplněny kontrolami na místě na základě vzorků podle článku 106.

2.  Správní kontroly žádostí o podporu musí zejména, a pokud je to přiměřené z hlediska předložené žádosti, zahrnovat ověření:

3.  Výdaje vzniklé v rámci operačního programu musí být doloženy fakturami a doklady o provedení platby, např. výpisy z bankovního účtu. Není-li to možné, dokládají se platby doklady stejné průkazní hodnoty. Použité faktury musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku v situaci uvedené v čl. 50 odst. 9 nebo, s výhradou souhlasu členského státu, jménem jednoho nebo několika členů. V případě potřeby však musí být faktury týkající se osobních nákladů podle přílohy IX bodu 2 písm. b) vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizace producentů či dceřiného podniku v situaci uvedené v čl. 50 odst. 9.

Článek 106

Kontroly na místě u žádostí o podporu na operační programy

1.  V souvislosti s ověřováním žádosti o podporu uvedené v čl. 69 odst. 1 provádějí členské státy kontroly na místě u organizací producentů, aby zajistily soulad s podmínkami pro poskytnutí podpory nebo zbývající částky podpory pro daný rok.

Tyto kontroly se týkají zejména:

2.  Kontroly uvedené v odstavci 1 se musí každý rok vztahovat k významnému vzorku žádostí. Vzorek v členských státech, které mají více než deset uznaných organizací producentů, musí představovat nejméně 30 % celkové požadované podpory. V ostatních případech musí být každá organizace producentů navštívena nejméně jednou za tři roky.

Před výplatou podpory nebo zbývající částky podpory, která se vztahuje k poslednímu roku operačního programu, musí být u každé organizace provedena alespoň jedna kontrola.

3.  Výsledky kontrol na místě se vyhodnocují, aby bylo možné stanovit, zda některé ze zjištěných problémů jsou systémového charakteru a zda z nich plyne riziko pro další podobné akce, příjemce nebo subjekty. Hodnocení rovněž označí příčiny těchto situací, případnou potřebu dalšího přezkoumání a nezbytná nápravná a preventivní opatření.

Pokud kontroly odhalí vážné nesrovnalosti v regionu nebo v části regionu nebo u konkrétní organizace producentů, provede členský stát během dotčeného roku dodatečné kontroly a zvýší procentní podíl odpovídajících žádostí, které mají být zkontrolovány v následujícím roce.

4.  Členské státy na základě analýzy rizik určí, které organizace producentů je třeba kontrolovat.

Při analýze rizik je třeba zejména přihlédnout:

Článek 107

Kontroly na místě zaměřené na opatření operačních programů

1.  Členské státy prostřednictvím kontrol na místě zaměřených na opatření operačních programů ověřují zejména:

2.  Hodnota produkce uvedené na trh se ověřuje na základě údajů z finančního účetního systému kontrolovaných a potvrzených podle vnitrostátních předpisů.

Za tímto účelem se členské státy mohou rozhodnout, že prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh bude ověřeno stejným způsobem jako údaje finančního účetnictví.

Kontrola prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh může být provedena před předáním příslušné žádosti o podporu. Nejpozději se provádí před vyplacením podpory.

3.  Až na výjimečné okolnosti zahrnuje kontrola na místě návštěvu akce, nebo jde-li o akci nehmotnou, návštěvu jejího navrhovatele. Zejména akce v jednotlivých podnicích, které patří do vzorku podle čl. 106 odst. 2, musí být navštíveny nejméně jednou, aby se ověřilo jejich provádění.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že neprovedou tyto návštěvy u menších akcí nebo v případech, kdy posoudí riziko, že nejsou splněny podmínky pro poskytnutí podpory nebo že operace není provedena, jako nízké. O tomto rozhodnutí a jeho odůvodnění se provede záznam.

4.  Kontrola na místě se týká všech závazků a povinností organizace producentů nebo jejích členů, které lze v době návštěvy zkontrolovat.

5.  Do plnění četnosti kontrol podle čl. 106 odst. 2 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům tohoto článku.

Článek 108

Kontroly prvního stupně při stažení z trhu

1.  Členské státy provádějí při stažení z trhu ve všech organizacích producentů kontroly prvního stupně, které zahrnují kontrolu dokladů a totožnosti a rovněž fyzickou kontrolu, případně kontrolu hmotnosti produktů stažených z trhu formou odběru vzorků, a kontrolu dodržování podmínek podle článku 76 v souladu s postupy stanovenými v hlavě II kapitole II. Kontrola se provádí po přijetí oznámení podle čl. 78 odst. 1 ve lhůtách podle čl. 78 odst. 2.

2.  Kontroly prvního stupně podle odstavce 1 se vztahují na 100 % množství produktů stažených z trhu. Po skončení této kontroly jsou stažené produkty, kromě produktů určených k bezplatnému rozdělení, denaturovány nebo vyřazovány pro zpracovatelský průmysl pod dohledem příslušných orgánů a za podmínek stanovených členským státem podle článku 80.

3.  Jsou-li však produkty určeny k bezplatnému rozdělení, mohou členské státy odchylně od odstavce 2 kontrolovat menší procentní podíl, než je stanoveno v uvedeném odstavci, za předpokladu, že tento podíl nebude u žádné organizace producentů během hospodářského roku menší než 10 % příslušných množství. Kontrola může proběhnout v prostorách organizace producentů nebo příjemců produktů. V případě, že kontroly odhalí závažné nesrovnalosti, provedou příslušné orgány členského státu dodatečné kontroly.

Článek 109

Kontroly druhého stupně při stažení z trhu

1.  V rámci kontrol uvedených v článku 106 provádějí členské státy při stažení z trhu kontroly druhého stupně.

Členské státy stanoví kritéria analýzy a posouzení rizik nedodržení předpisů organizacemi producentů při stažení z trhu. Tato kritéria mimo jiné berou v úvahu závěry předchozích kontrol prvního a druhého stupně a skutečnost, zda organizace producentů dodržuje určitý postup pro zajištění jakosti. Tato kritéria se používají pro stanovení minimální četnosti kontrol druhého stupně pro každou organizaci producentů.

2.  Kontroly podle odstavce 1 zahrnují kontroly na místě u organizací producentů a u příjemců produktů stažených z trhu, aby bylo zaručeno, že byly dodrženy potřebné podmínky pro vyplacení podpory Unie. Tyto kontroly zahrnují:

3.  Kontroly uvedené v odstavci 2 se provádějí v prostorách dotčených organizací producentů a příjemců s těmito organizacemi spojených. Každá kontrola zahrnuje odběr vzorků, který se týká nejméně 5 % množství produktů stažených organizací producentů během hospodářského roku.

4.  Skladové a účetní výkazy podle odst. 2 písm. a) zaznamenávají pro každý stažený produkt tyto operace (vyjádřené v množství):

5.  Kontroly týkající se určení produktů podle odst. 4 písm. c) zahrnují zejména:

6.  V případě, že kontroly druhého stupně odhalí závažné nesrovnalosti, příslušné orgány členského státu provádějí důkladnější kontroly druhého stupně pro příslušný hospodářský rok a zvýší četnost kontrol druhého stupně v prostorách dotčených organizací producentů nebo jejich sdružení během následujícího hospodářského roku.

Článek 110

Sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení

1.  Členské státy ověří před sklízením nezralého ovoce a zeleniny formou kontroly na místě, že dotčené produkty nejsou poškozené a že daná plocha je dobře obhospodařována. Po sklizení nezralého ovoce a zeleniny členské státy ověří, že dotčená plocha byla zcela sklizena a že sklizený produkt byl denaturován.

Po skončení období sklizně ověří členské státy spolehlivost analýzy založené na očekávané situaci na trhu podle čl. 85 odst. 2. Provedou rovněž analýzu všech rozdílů mezi očekávanou a skutečnou situací na trhu.

2.  Dříve než proběhne nesklízení ovoce a zeleniny, ověří členské státy formou kontroly na místě, že daná plocha byla dobře obhospodařována, že nedošlo k žádné částečné sklizni a že produkt je řádně vyvinut a celkově zdravý, přiměřený a splňuje požadavky na prodejní jakost.

Členské státy zajistí, aby produkce byla denaturována. Pokud to není možné, zajistí formou návštěvy nebo návštěv na místě během období sklizně, aby neproběhlo žádné sklízení.

3.  Ustanovení čl. 109 odst. 1, 2, 3 a 6 se použijí obdobně.

Článek 111

Kontroly před schválením plánů uznání provedené u seskupení producentů

1.  Členské státy předtím, než schválí plán uznání seskupení producentů podle čl. 125e odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, provádějí kontroly na místě u právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnické osoby.

2.  Členské státy ověří všemi vhodnými prostředky, včetně kontrol na místě:

Článek 112

Kontroly žádostí o podporu podaných seskupeními producentů

1.  Před poskytnutím platby provádějí členské státy správní kontroly všech žádostí o podporu předložených seskupeními producentů a na základě vzorků také kontroly na místě.

2.  Po předložení žádosti o podporu podle článku 45 provádějí členské státy kontroly na místě u seskupení producentů, aby zajistily soulad s podmínkami pro poskytnutí podpory pro daný rok.

Tyto kontroly se týkají zejména:

3.  Kontroly uvedené v odstavci 2 se musí každý rok vztahovat k významnému vzorku žádostí. Vzorek představuje nejméně 30 % celkové částky podpory.

Všechna seskupení producentů se kontrolují alespoň jednou za pět let.

▼M8

3a.  Výsledky kontrol na místě uvedených v odstavci 2 se vyhodnocují, aby bylo možné stanovit, zda některé ze zjištěných problémů jsou systémového charakteru, což by ukazovalo na pravděpodobnost nesrovnalostí, pokud jde o podobné akce, příjemce nebo subjekty. V hodnocení se rovněž uvedou příčiny těchto situací, případná potřeba dalšího přezkoumání a nezbytná nápravná a preventivní opatření.

Pokud kontroly odhalí závažné nesrovnalosti v regionu nebo v části regionu či u konkrétního seskupení producentů, provede členský stát během dotčeného roku dodatečné kontroly a zvýší procentní podíl odpovídajících žádostí, které mají být zkontrolovány v následujícím roce.

3b.  Členský stát určí seskupení producentů, která mají být předmětem kontroly na místě, na základě analýzy rizika.

Při analýze rizika je třeba zejména přihlédnout:

▼B

4.  Články 105 a 107 se použijí obdobně.

Článek 113

Nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů

1.  Členský stát, v němž má sídlo nadnárodní organizace producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů, má celkovou odpovědnost za organizování kontrol této organizace nebo sdružení, zejména pokud jde o operační program a provozní fond, a podle potřeby uplatňuje sankce.

2.  Ostatní členské státy, od nichž se vyžaduje správní spolupráce podle čl. 28 odst. 2 písm. c) a čl. 35 odst. 2 písm. c), provádějí takové správní kontroly a kontroly na místě, které vyžaduje členský stát uvedený v odstavci 1 tohoto článku, a podávají mu zprávy o jejich výsledcích. Dodržují všechny termíny stanovené členským státem podle odstavce 1.

3.  Předpisy platné v členském státě podle odstavce 1 se použijí na organizaci producentů, operační program i provozní fond. Pokud však jde o environmentální a rostlinolékařské otázky a dále o nakládání s produkty staženými z trhu, použijí se právní předpisy členského státu, kde se uskutečňuje produkce.

Oddíl 3

Sankce

Článek 114

Nedodržení kritérií uznání

1.  Členské státy odejmou uznání organizaci producentů, pokud dojde k podstatnému nedodržení kritérií uznání, které je výsledkem úmyslného jednání nebo hrubé nedbalosti organizace producentů.

Členské státy zejména odejmou uznání organizaci producentů tehdy, jestliže se nedodržení kritérií uznání týká:

Odnětí uznání podle tohoto odstavce nabývá účinnosti dnem, od něhož nebyly plněny podmínky uznání, s výhradou jakýchkoli použitelných horizontálních právních předpisů na vnitrostátní úrovni týkajících se časových lhůt.

2.  Jestliže se nepoužije odstavec 1, členské státy pozastaví uznání organizace producentů v případě, kdy je nedodržení kritérií uznání podstatné, avšak pouze dočasné.

Během doby pozastavení se nevyplácí žádná podpora. Uvedené pozastavení nabývá účinnosti dnem, kdy proběhla kontrola, a končí dnem kontroly, která prokáže, že dotčená kritéria jsou splněna.

Období pozastavení nepřesáhne 12 měsíců. Nejsou-li splněna dotčená kritéria po 12 měsících, je uznání odňato.

Členské státy mohou provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 70, je-li toho zapotřebí k použití tohoto odstavce. Tyto pozdější platby však v žádném případě nelze provést po 15. říjnu druhého roku následujícího po roce provádění programu.

3.  V jiných případech nedodržení kritérií uznání, v nichž se nepoužije odstavec 1 a 2, zašlou členské státy písemné varování, v němž se uvedou nápravná opatření, jež je třeba přijmout. Členské státy mohou odložit platby podpory do doby přijetí těchto nápravných opatření.

Členské státy mohou provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 70, je-li toho zapotřebí k použití tohoto odstavce. Tyto pozdější platby však v žádném případě nelze provést po 15. říjnu druhého roku následujícího po roce provádění programu.

Nejsou-li nápravná opatření přijata během lhůty 12 měsíců, pokládá se to za podstatné nedodržení kritérií a následně se použije odstavec 2.

Článek 115

Podvody

1.  Pokud se zjistí, že se organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů dopustilo podvodného jednání týkajícího se podpory v působnosti nařízení (ES) č. 1234/2007, pak aniž jsou dotčeny veškeré další sankce a postihy použitelné podle právních předpisů Unie a podle vnitrostátních předpisů, členské státy:

2.  Členské státy mohou pozastavit uznání organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo seskupení producentů nebo pozastavit platby těmto subjektům, pokud existuje podezření, že se tyto subjekty dopustily podvodného jednání, pokud jde o podporu v působnosti nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 116

Seskupení producentů

1.  Na plány uznání uplatňují členské státy obdobně sankce a postihy stanovené v článku 114 nebo 117.

2.  Pokud po uplynutí období stanoveného členským státem podle čl. 49 odst. 4 seskupení producentů není uznáno za organizaci producentů, členské státy kromě opatření podle odstavce 1 vyžadují navrácení:

Článek 117

Operační program

1.  Platby se vypočtou na základě toho, co je shledáno způsobilým.

2.  Členské státy prozkoumají žádost o podporu zaslanou příjemcem a stanoví částky, které jsou pro podporu způsobilé. Určí:

3.  Pokud je částka stanovená podle odst. 2 písm. a) vyšší než částka stanovená podle odst. 2 písm. b) o více než 3 %, uplatňuje se postih. Výše postihu se stanoví jako rozdíl mezi částkami vypočtenými v odst. 2 písm. a) a v odst. 2 písm. b).

Žádný postih se však nepoužije tehdy, pokud organizace producentů nebo seskupení producentů mohou doložit, že nenesou odpovědnost za zahrnutí nezpůsobilé částky.

4.  Odstavce 2 a 3 se obdobně použijí na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě nebo následných kontrol.

5.  Pokud je hodnota produkce uvedené na trh ohlášena a zkontrolována před podáním žádosti o podporu, použijí se tyto ohlášené a schválené hodnoty při stanovování částek podle odst. 2 písm. a) a b).

Článek 118

Sankce po kontrolách prvního stupně při stažení z trhu

Jestliže jsou po kontrole uvedené v článku 108 zjištěny nesrovnalosti týkající se obchodních norem nebo minimálních požadavků podle článku 76, je příjemce povinen:

Článek 119

Ostatní sankce použitelné vůči organizacím producentů při stažení z trhu

1.  Postihy uvedené v článku 117 se vztahují na podporu, o niž se žádá v případech stažení z trhu, které jsou začleněny do výdajů operačních programů.

2.  Výdaje na stažení z trhu se pokládají za nezpůsobilé tehdy, pokud s produkty nenabídnutými k prodeji nebylo naloženo způsobem stanoveným členským státem podle čl. 80 odst. 1, nebo má-li stažení produktu z trhu nebo jeho určení nepříznivý dopad na životní prostředí nebo jakékoli nepříznivé rostlinolékařské důsledky v rozporu s ustanoveními přijatými podle čl. 80 odst. 1.

Článek 120

Sankce použitelné vůči příjemcům stažených produktů

Jsou-li při kontrolách prováděných v souladu s články 108 a 109 zjištěny nesrovnalosti způsobené příjemci stažených produktů, použijí se tyto sankce:

Sankce podle písmene a) nabývá účinnosti okamžitě a uplatňuje se nejméně po dobu jednoho hospodářského roku. V závislosti na závažnosti nesrovnalosti může být její uplatňování prodlouženo.

Článek 121

Sklízení nezralého ovoce a zeleniny a jejich nesklízení

1.  Jestliže je v případě sklízení nezralého ovoce a zeleniny zjištěno, že organizace producentů nesplnila své povinnosti, je tato organizace producentů povinna zaplatit formou penále částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

2.  Jestliže je v případě nesklízení zjištěno, že organizace producentů nesplnila své povinnosti, je tato organizace producentů povinna zaplatit formou penále částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

3.  Penále uvedené v odstavcích 1 a 2 se použije navíc k veškerým postihům uloženým podle článku 117.

Článek 122

Bránění kontrole na místě

Žádost o podporu je zamítnuta pro dotčenou část příslušných výdajů, pokud organizace producentů, její člen nebo příslušný zástupce zabrání provedení kontroly na místě.

Článek 123

Placení vymáhaných podpor a penále

1.  Organizace producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů nebo jiné dotčené subjekty navrátí neoprávněně vyplacenou podporu spolu s úroky a zaplatí penále stanovené v tomto oddíle.

Úroky se vypočítávají:

2.  Vrácená podpora, úroky a uložené penále se zaplatí do Evropského zemědělského záručního fondu.

Článek 124

Oznámování nesrovnalostí

Uplatňováním správních sankcí a postihů a navracením neoprávněně vyplacených částek podle tohoto oddílu není dotčeno oznamování nesrovnalostí Komisi podle nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ( 19 ).

Oddíl 4

Monitorování a hodnocení operačních programů a vnitrostátních strategií

Článek 125

Společné výkonnostní ukazatele

1.  Vnitrostátní strategie i operační programy jsou monitorovány a hodnoceny za účelem posouzení pokroku dosaženého v plnění cílů stanovených pro operační programy a jejich účelnosti a účinnosti s ohledem na tyto cíle.

2.  Pokrok, účelnost a účinnost se posuzují prostřednictvím společných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze VIII a vztahujících se k výchozí situaci a finančnímu plnění, výstupům, výsledkům a dopadům prováděných operačních programů.

3.  Jestliže to členský stát uzná za vhodné, vnitrostátní strategie stanoví omezený soubor doplňujících ukazatelů konkrétně pro danou strategii, které odrážejí vnitrostátní nebo regionální potřeby, podmínky a cíle specifické pro operační programy prováděné organizacemi producentů. Jsou-li k dispozici, jsou zohledněny rovněž doplňkové ukazatele týkající se environmentálních cílů, které nespadají pod společné výkonnostní ukazatele.

Článek 126

Postupy monitorování a hodnocení operačních programů

1.  Organizace producentů zajistí monitorování a hodnocení svých operačních programů prostřednictvím příslušných ukazatelů ze společných výkonnostních ukazatelů podle článku 125 a případně doplňkových ukazatelů stanovených ve vnitrostátní strategii.

Za tímto účelem zavedou systém shromažďování, evidence a uchovávání údajů sloužících k sestavování uvedených ukazatelů.

2.  Cílem monitorování je posouzení pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených pro daný operační program. Provádí se prostřednictvím finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a výsledků. Výsledky této činnosti slouží:

Údaje o výsledcích monitorovacích činností se zahrnou do každé výroční zprávy podle čl. 96 odst. 1, kterou je organizace producentů povinna předložit vnitrostátnímu orgánu pověřenému řízením vnitrostátní strategie.

3.  Hodnocení má formu samostatné zprávy o hodnocení v polovině období.

Cílem hodnocení v polovině období, které lze provést s pomocí specializované konzultantské firmy, je prozkoumání stupně využití finančních prostředků, účinnosti a účelnosti operačního programu a posouzení pokroku dosaženého při plnění celkových cílů programu. K tomuto účelu se použijí společné výkonnostní ukazatele týkající se výchozí situace, výsledků a případně dopadů.

Hodnocení v polovině období může případně zahrnovat i kvalitativní vyhodnocení výsledků a dopadu environmentálních opatření zaměřených na:

Výsledky tohoto hodnocení se použijí:

Hodnocení v polovině období se uskutečňuje během provádění operačního programu, a to dostatečně včas, aby bylo možné posoudit výsledky hodnocení pro potřeby přípravy následného operačního programu.

Zpráva o hodnocení v polovině období se připojí jako příloha k příslušné výroční zprávě uvedené v čl. 96 odst. 1.

Článek 127

Postupy monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie

1.  Monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie se provádí prostřednictvím příslušných ukazatelů ze společných výkonnostních ukazatelů podle článku 125 a případně doplňkových ukazatelů stanovených ve vnitrostátní strategii.

2.  Členské státy zavedou systém shromažďování, evidence a elektronického uchovávání údajů sloužících k sestavování ukazatelů uvedených v článku 125. Za tímto účelem vycházejí z údajů předaných organizacemi producentů a týkajících se monitorování a hodnocení jejich operačních programů.

3.  Monitorování je průběžné a jeho cílem je posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených pro dané operační programy. Provádí se prostřednictvím finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů a výsledků. K tomuto účelu se použijí údaje předložené organizacemi producentů v rámci výročních zpráv o pokroku v souvislosti s monitorováním a hodnocením jejich operačních programů. Výsledky monitorování se použijí:

4.  Cílem hodnocení je posouzení pokroku dosaženého při plnění celkových cílů stanovených pro vnitrostátní strategii. Provádí se prostřednictvím ukazatelů týkajících se výchozí situace, výsledků a případně dopadů. K tomuto účelu se použijí výsledky monitorování operačních programů a jejich hodnocení v polovině období uvedené ve výročních zprávách o pokroku a závěrečných zprávách předaných organizacemi producentů. Výsledky hodnocení se použijí:

Hodnocení zahrnuje hodnocení, jež má být provedeno v roce 2012, ale musí být provedeno včas, aby bylo možné jeho výsledky zahrnout do samostatné hodnotící zprávy, která bude v tomtéž roce připojena k výroční zprávě členského státu uvedené v čl. 97 písm. b). Zpráva prozkoumá míru využití finančních prostředků, účinnost a účelnost prováděných operačních programů a posoudí účinky a dopad těchto programů ve vztahu k cílům stanoveným strategií, a případně také k dalším cílům stanoveným v čl. 103c odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007. Zaměří se na získání poznatků užitečných pro zlepšení kvality budoucích vnitrostátních strategií, a zejména na odhalování možných nedostatků v definování cílů nebo opatření způsobilých pro podporu nebo pro potřebu definování nových nástrojů.

KAPITOLA VI

Rozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

Článek 128

Oznámení seznamu hospodářských obvodů

Oznámení seznamu hospodářských obvodů podle čl. 125f odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1182/2007 zahrnuje veškeré údaje potřebné k posouzení toho, zda byly splněny podmínky stanovené v čl. 125f odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení.

Článek 129

Oznámení závazných pravidel; reprezentativnost

1.  Členský stát při oznamování pravidel, která stanovil jako závazná pro daný produkt a hospodářský obvod podle článku 125 g nařízení (ES) č. 1234/2007, současně uvědomí Komisi:

2.  Členské státy určí pro účely stanovení reprezentativnosti ve smyslu čl. 125f odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 pravidla, kterými vylučují:

Článek 130

Finanční příspěvky

Pokud členský stát rozhodne podle článku 125i nařízení (ES) č. 1234/2007, že producenti, kteří nepatří do organizací producentů, mají povinnost platit finanční příspěvek, zašle Komisi informace potřebné k posouzení souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku.

K těmto informacím patří zejména základ, ze kterého se příspěvek vypočítá, a jednotková výše tohoto základu, příjemce nebo příjemci a charakter různých nákladů uvedených v článku 125i nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 131

Rozšíření nad rámec jednoho hospodářského roku

Pokud je rozhodnuto použít rozšíření na období delší než jeden hospodářský rok, členské státy ověří pro každý hospodářský rok, že podmínky týkající se reprezentativnosti stanovené v čl. 125f odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou nadále dodržovány po celé období, na které je použito rozšíření.

Pokud členské státy zjistí, že podmínky již nejsou dodržovány, neprodleně zruší rozšíření s účinností od začátku následujícího hospodářského roku.

Členské státy o každém zrušení neprodleně uvědomí Komisi a ta tyto informace zveřejní prostředky, jež uzná za vhodné.

Článek 132

Ovoce prodané na stromě; odběratelé

1.  V případech, kdy producenti, kteří nejsou členy organizace producentů, prodají ovoce na stromě, je odběratel za účelem dosažení souladu s předpisy uvedenými v bodě 1 písm. e), bodě 1 písm. f) a v bodě 3 přílohy XVIa nařízení (ES) č. 1234/2007 považován za producenta tohoto ovoce.

2.  Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že pravidla uvedená v příloze XVIa nařízení (ES) č. 1234/2007 s výjimkou těch, která jsou uvedena v odstavci 1, mohou být závazná pro odběratele, pokud odpovídají za správu dotčené produkce.

HLAVA IV

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I

Dovozní cla a režim vstupní ceny

Oddíl 1

Režim vstupní ceny

Článek 133

Oblast působnosti a definice

1.  Tento oddíl stanoví pravidla pro použití článku 140a nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.  Pro účely tohoto oddílu:

Článek 134

Oznámení cen a množství dovezených produktů

1.  U každého produktu a období uvedených v příloze XVI části A, pro každý tržní den a každý původ oznámí členské státy Komisi nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) následujícího pracovního dne:

Jestliže je celkové množství uvedené v písmenu b) nižší než jedna tuna, příslušné ceny se Komisi neoznamují.

2.  Ceny uvedené v odst. 1 písm. a) se zaznamenávají:

Z těchto cen se odečtou tyto částky:

Pro náklady na dopravu a pojištění, které je nutno odečíst podle druhého pododstavce, mohou členské státy stanovit standardní částky odpočtu. Tyto standardní částky a metody jejich výpočtu se neprodleně oznámí Komisi.

3.  Pokud jsou ceny zaznamenané v souladu s odstavcem 2 zjištěny na úrovni velkoobchodník/maloobchodník, nejprve se sníží o 9 % s ohledem na obchodní rozpětí velkoobchodníka a poté o částku 0,7245 EUR na 100 kg s ohledem na náklady na manipulaci a daně a poplatky na trhu.

4.  U produktů uvedených v příloze XVI části A, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují:

Vyrovnávací koeficient uvedený v písm. c) prvního pododstavce se použije na ceny, z nichž byly odečteny částky uvedené v odstavci 2.

U produktů uvedených v příloze XVI části A, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují ceny produktů splňujících všeobecnou obchodní normu.

Článek 135

Reprezentativní trhy

Členské státy uvědomí Komisi o obvyklých tržních dnech na trzích uvedených v příloze XVII, které se považují za reprezentativní trhy.

Článek 136

Paušální dovozní hodnoty

1.  U každého produktu a období uvedených v příloze XVI části A a pro každý původ Komise stanoví každý pracovní den paušální dovozní hodnotu, která se rovná váženému průměru reprezentativních cen podle článku 134, od nichž je odečtena paušální částka 5 EUR na 100 kg a valorická cla.

2.  Pokud je pro produkty a období použití uvedené v příloze XVI části A stanovena paušální dovozní hodnota v souladu s tímto oddílem, nepoužije se jednotková cena podle čl. 152 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ( 21 ). Nahradí se paušální dovozní hodnotou podle odstavce 1.

3.  Pokud pro produkt určitého původu není v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, použije se průměr paušálních dovozních hodnot platných pro daný produkt.

4.  Během období použití stanovených v příloze XVI část A zůstávají paušální dovozní hodnoty v platnosti, dokud nejsou změněny. Přestávají však platit, pokud není Komisi po sedm po sobě následujících tržních dnů oznámena žádná průměrná reprezentativní cena.

Jestliže podle prvního pododstavce není pro daný produkt v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, rovná se paušální dovozní hodnota platná pro uvedený produkt jeho poslední průměrné paušální dovozní hodnotě.

5.  Odchylně od odstavce 1 není s účinností od prvního dne období použití uvedených v příloze XVI části A v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, pokud ji není možné vypočítat.

6.  Reprezentativní ceny v eurech se převádějí s pomocí reprezentativního tržního kurzu vypočítaného pro daný den.

7.  Paušální dovozní hodnoty vyjádřené v eurech zveřejní Komise způsobem, jaký uzná za vhodný.

Článek 137

Základ vstupní ceny

1.  Vstupní cena, na jejímž základě jsou produkty uvedené v příloze XVI části A zařazeny do společného celního sazebníku, je podle volby dovozce rovna:

2.  Vstupní cena, na jejímž základě jsou produkty uvedené v příloze XVI části B zařazeny do společného celního sazebníku, je podle volby dovozce rovna:

3.  Jestliže je vstupní cena vypočtena na základě ceny FOB produktů v zemi původu, vypočte se celní hodnota na základě příslušného prodeje za tuto cenu.

Jestliže je vstupní cena vypočtena v souladu s některým z postupů stanovených v odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. b), vypočte se celní hodnota na stejném základě jako vstupní cena.

4.  Dovozce má jeden měsíc od data prodeje dotčených produktů, s výhradou maximální lhůty čtyř měsíců ode dne přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, na to, aby prokázal, že šarže byla prodána za podmínek potvrzujících správnost cen uvedených v odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a), nebo aby určil celní hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b). Nedodržení jednoho z těchto konečných termínů má za následek propadnutí jistoty, aniž je dotčeno použití odstavce 5.

Složená jistota se uvolní v tom rozsahu, ve kterém je celním orgánům poskytnut uspokojivý důkaz o podmínkách prodeje.

V opačném případě jistota propadá na zaplacení dovozních cel.

5.  Lhůtu čtyř měsíců uvedenou v odstavci 4 mohou příslušné orgány členského státu na základě řádně zdůvodněné žádosti dovozce prodloužit maximálně o tři měsíce.

6.  Pokud příslušné orgány při kontrole zjistí, že nebyly splněny požadavky tohoto článku, vymáhají dlužné clo podle článku 220 nařízení (EHS) č. 2913/92. Do částky vymahatelného cla nebo částky, kterou ještě zbývá uhradit, se započítá také úrok ode dne propuštění zboží do volného oběhu až do dne úhrady. Použije se úroková sazba platná pro úhradu pohledávek podle vnitrostátního práva.

Oddíl 2

Dodatečná dovozní cla

Článek 138

Oblast působnosti a definice

1.  Dodatečné dovozní clo podle čl. 141 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 (dále jen „dodatečné clo“) může být použito na produkty a období uvedené v příloze XVIII za podmínek stanovených v tomto oddílu.

2.  Spouštěcí hodnoty pro dodatečná cla jsou uvedeny v seznamu v příloze XVIII.

Článek 139

Oznámení objemů

1.  U každého produktu uvedeného v příloze XVIII a během vyznačených období oznámí členské státy Komisi údaje týkající se objemů produktů propuštěných do volného oběhu, přičemž použijí metodu pro dohled nad preferenčními dovozy uvedenou v článku 308d nařízení (EHS) č. 2454/93.

Toto oznámení o objemech produktů propuštěných do volného oběhu během předchozího týdne musí být učiněno každý týden ve středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času).

2.  Celní prohlášení pro propuštění do volného oběhu v případě produktů v působnosti tohoto oddílu, která celní orgány mohou přijmout na žádost dovozce a která neobsahují některé údaje uvedené v příloze 37 nařízení (EHS) č. 2454/93, musí kromě údajů uvedených v článku 254 uvedeného nařízení obsahovat údaje o čisté hmotnosti (v kg) dotčených produktů.

Jestliže se pro účely propuštění produktů v působnosti tohoto oddílu do volného oběhu použije zjednodušené celní prohlášení podle článku 260 nařízení (EHS) č. 2454/93, musí zjednodušená celní prohlášení obsahovat kromě ostatních požadavků údaje o čisté hmotnosti (v kg) dotčených produktů.

Jestliže se pro účely propuštění produktů v působnosti tohoto oddílu do volného oběhu použije místní celní řízení podle článku 263 nařízení (EHS) č. 2454/93, musí sdělení celním orgánům uvedené v čl. 266 odst. 1 uvedeného nařízení obsahovat veškeré nezbytné údaje pro identifikaci zboží a také vyznačení čisté hmotnosti (v kg) dotčených produktů.

Ustanovení čl. 266 odst. 2 písm. b) nařízení (EHS) č. 2454/93 se na dovozy produktů v působnosti tohoto oddílu nepoužije.

Článek 140

Vybírání dodatečného cla

1.  Pokud se zjistí, že u jednoho z produktů v jednom z období uvedených v příloze XVIII překračuje množství uvedené do volného oběhu odpovídající spouštěcí objem, uloží Komise dodatečné clo kromě případů, kdy je nepravděpodobné, že by dovozy narušily trh Unie, nebo kdyby účinky nebyly s ohledem na zamýšlený cíl přiměřené.

2.  Dodatečné clo se vybírá z množství uvedeného do volného oběhu po datu uložení uvedeného cla za předpokladu, že:

Článek 141

Výše dodatečného cla

Dodatečné clo uložené podle článku 140 se rovná jedné třetině cla, které je pro daný produkt stanoveno v souladu se společným celním sazebníkem.

U dovážených produktů, na něž se vztahují celní preference spojené s valorickým clem, se dodatečné clo rovná jedné třetině specifického cla pro daný produkt, pokud se použije čl. 140 odst. 2.

Článek 142

Výjimky z dodatečného cla

1.  Dodatečné clo se neuloží na:

2.  Za zboží dopravované do Unie se považuje zboží, které:

3.  Zúčastněné strany uspokojivě prokážou celním orgánům, že podmínky uvedené v odstavci 2 byly splněny.

Celní orgány však mohou mít za to, že vyvážené produkty opustily zemi původu přede dnem uložení dodatečného cla, pokud je předložen některý z těchto dokladů:

HLAVA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 143

Kontroly

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné právní předpisy Unie, zavedou členské státy kontroly a opatření v míře nezbytné pro zajištění řádného používání nařízení (ES) č. 1234/2007 a tohoto nařízení. Kontroly a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Zajistí zejména, aby:

Článek 144

Vnitrostátní sankce

Aniž jsou dotčeny sankce uvedené v tomto nařízení nebo v nařízení (ES) č. 1234/2007, zajistí členské státy, aby byly v případě nesrovnalostí ve vztahu k požadavkům uvedeným v tomto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1234/2007 použity sankce na vnitrostátní úrovni, které musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 145

Uměle vytvořené situace

Aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní opatření stanovená v tomto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1234/2007, neprovádí se žádná platba ve prospěch osob, u nichž je zjištěno, že uměle vytvořily podmínky požadované pro poskytnutí takových plateb, a získaly tak výhodu, která je v rozporu s cíli dotčeného režimu podpor.

Článek 146

Oznámení

1.  Členské státy určí jeden příslušný orgán nebo subjekt odpovědný za plnění oznamovací povinnosti ohledně:

2.  Členské státy oznámí Komisi, které příslušné orgány a subjekty určily, a kontakty na ně, včetně veškerých změn těchto údajů.

Seznam určených orgánů nebo subjektů, včetně jejich názvů a adres, se zpřístupní členským státům a veřejnosti všemi vhodnými prostředky za pomoci informačních systémů zavedených Komisí, včetně zveřejnění na internetu.

3.  Aniž by byla dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení, členské státy předkládají všechna oznámení určená Komisi podle tohoto nařízení elektronicky přes informační systém, který příslušným orgánům a subjektům členských států zpřístupní Komise, a to ve formátu, který Komise stanoví.

Oznámení, které nebyla předložena stanoveným způsobem a ve stanoveném formátu podle prvního pododstavce, mohou být pokládána za nepředložená, aniž je dotčen odstavec 5.

4.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení, přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly schopny dodržet lhůty pro oznámení stanovená v tomto nařízení.

5.  Jestliže členský stát nepředloží oznámení v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo pokud se oznámení zdá být nesprávné s ohledem na objektivní skutečnosti známé Komisi, může Komise částečně nebo zcela pozastavit měsíční platby uvedené v článku 14 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ( 23 ), pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a to do až doby, kdy je oznámení předloženo správně.

Článek 147

Zjevné omyly

Veškeré oznámení, žádosti a požadavky předložené členskému státu podle tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1234/2007, včetně žádostí o podporu, mohou být po svém podání kdykoli upraveny v případě, že v nich příslušný orgán členského státu zjistí zjevné chyby.

Článek 148

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

Jestliže má být v souladu s tímto nařízením nebo nařízením (ES) č. 1234/2007 uložena sankce či penále nebo odňata výhoda nebo uznání, nejsou takové sankce či penále uloženy nebo odnětí provedeno v případech vyšší moci nebo mimořádných okolností ve smyslu článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009.

Případ vyšší moci však musí být včetně příslušných důkazů, uspokojivě doložených příslušnému orgánu členského státu, oznámen orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je dotčená osoba schopna tak učinit.

Článek 149

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1580/2007 se zrušuje.

Článek 134 nařízení (ES) č. 1580/2007 však zůstává použitelný až do 31. srpna 2011.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIX.

Článek 150

Přechodná ustanovení

1.  Operační programy, které využívají čl. 203 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, mohou pokračovat až do konce za předpokladu, že jsou v souladu s pravidly platnými před 1. lednem 2008.

2.  Pravidly týkajícími se minimálních vlastností surovin dodaných ke zpracování a minimálních požadavků na jakost hotových výrobků, která zůstávají v platnosti pro suroviny sklizené na území členských států, jež využívají přechodného opatření uvedeného odstavce, jsou pro účely čl. 203a odst. 6 nařízení (ES) č. 1234/2007, kromě příslušných obchodních norem uvedených v hlavě II tohoto nařízení, pravidla obsažená v nařízeních Komise uvedených v příloze XX.

3.  Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96, které nadále využívají výhod spojených s přijetím podle čl. 203a odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, pro seskupení producentů mimo členské státy, které ke Společenství přistoupily dne 1. května 2004 nebo později, a mimo nejvzdálenější regiony Unie podle článku 349 Smlouvy nebo menší ostrovy v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ( 24 ) jsou financovány podle čl. 103a odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96, které využívaly výhod čl. 14 odst. 7 uvedeného nařízení a nadále využívají výhod spojených s přijetím podle čl. 203a odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007, jsou financovány podle čl. 103a odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007.

4.  V případě potřeby upraví členské státy své vnitrostátní strategie nejpozději do 15. září 2011 tak, aby:

5.  Operační programy schválené před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost mohou pokračovat až do konce, aniž by byl dodržen maximální procentní podíl podle čl. 60 odst. 4 druhého pododstavce.

Článek 151

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

OBCHODNÍ NORMY, NA KTERÉ ODKAZUJE ČLÁNEK 3

ČÁST A

Všeobecná obchodní norma

1.    Minimální požadavky na jakost

S výhradou povolených odchylek jsou produkty:

Stav produktů musí být takový, aby umožňoval:

2.    Minimální požadavky na zralost

Produkty musí být dostatečně vyvinuté, nikoli však příliš, a musí vykazovat uspokojivou zralost, nesmí však být přezrálé.

Stav vývoje a zralosti produktů musí být takový, aby jim dovolil pokračovat v procesu zrání a dosáhnout uspokojivého stupně zralosti.

3.    Odchylky

V každé šarži se povoluje odchylka ve výši 10 % početních nebo hmotnostních produktů nesplňujících minimální požadavky na jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

4.    Označování země původu produktu

Úplný název země původu ( 25 ). U produktů pocházejících z členského státu se původ uvede v jazyce země původu či jakémkoliv jiném jazyce, který je spotřebitelům v zemi určení srozumitelný. U ostatních produktů se původ uvede v jazyce, který je spotřebitelům v zemi určení srozumitelný.

ČÁST B

Zvláštní obchodní normy

ČÁST 1:    OBCHODNÍ NORMA PRO JABLKA

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro jablka odrůd (kultivarů) vypěstovaných z Malus domestica Borkh, určená k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na jablka určená k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost jablek po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být jablka všech jakostí:

Jablka musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Požadavky na zralost

Plody jablek musí být dostatečně vyvinuté a musí vykazovat uspokojivou zralost.

Stav vývoje a zralosti jablek musí být takový, aby jim dovolil pokračovat v procesu zrání a dosáhnout uspokojivého stupně zralosti požadovaného podle odrůdových vlastností.

Při ověřování minimálních požadavků na zralost lze posuzovat několik parametrů (např. morfologický aspekt, chuť, pevnost a index lomu).

C.    Třídy jakosti

Jablka se zařazují do tří níže uvedených jakostí.

i)    Výběrová jakost

Jablka zařazená do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí být typická pro svou odrůdu ( 26 ) a musí mít neporušenou stopku.

Podle odrůdy musí jablka vykazovat typické zabarvení na minimálním povrchu:

Dužina musí být naprosto zdravá.

Jablka musí být prosta všech nedostatků s výjimkou velmi malých povrchových vad, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

ii)    I. jakost

Jablka zařazená do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu ( 28 ).

Podle odrůdy musí jablka vykazovat typické zabarvení na minimálním povrchu:

Dužina musí být naprosto zdravá.

Jsou však povoleny tyto malé vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují jablka, která nelze zařadit do vyšších jakostí, která ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Dužina musí být prostá větších vad.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si jablka uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje buď podle největšího průměru příčného řezu, nebo podle hmotnosti.

Minimální velikost je 60 mm měřeno podle průměru, nebo 90 g měřeno podle hmotnosti. Plody menších velikostí jsou přípustné, jestliže je stupeň Brix produktu větší než nebo rovný 10,5° Brix a velikost není menší než 50 mm nebo 70 g.

Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních jablek, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jablek, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jablek, která nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jablek, která nesplňují požadavky velikosti. Tato odchylka nesmí být rozšířena tak, aby zahrnovala produkty o velikosti:

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze jablka stejného původu, odrůdy, jakosti a velikosti (jsou-li tříděna podle velikosti) a stejného stupně zralosti.

Ve výběrové jakosti platí rovněž jednotnost zbarvení.

Maloobchodní balení však může obsahovat směs jablek zřetelně odlišných odrůd, jsou-li jednotné jakosti a je-li každá příslušná odrůda jednotného původu.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Jablka musí být balena způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu. Zejména maloobchodní balení o čisté hmotnosti nad 3 kg musí být dostatečně pevná, aby zajišťovala náležitou ochranu produktů.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné své straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku.

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele.

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 31 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální nebo místní název.

U směsí zřetelně odlišných odrůd jablek různého původu je vedle názvu příslušné odrůdy uvedeno označení každé země původu.

D.    Obchodní specifikace

Při třídění podle velikosti se uvádějí tyto informace:

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

Jablka odrůd, které nejsou uvedeny v seznamu, se třídí podle svých odrůdových vlastností.

ČÁST 2:    OBCHODNÍ NORMA PRO CITRUSOVÉ PLODY

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro následující odrůdy (kultivary) označované jako „citrusové plody“ určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na citrusové plody určené k průmyslovému zpracování:

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost citrusových plodů po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být citrusové plody všech jakostí:

Citrusový plod musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Požadavky na zralost

Citrusové plody musí vykazovat přiměřený stupeň vývoje a zralosti s ohledem na typické vlastnosti odrůdy, čas sklizně a pěstitelskou oblast.

Zralost citrusových plodů se definuje pro níže uvedené druhy těmito parametry:

Stupeň zbarvení je takový, že na konci normálního vývoje dosáhnou citrusové plody na místě určení barvy typické pro svoji odrůdu.

Citrusové plody vyhovující těmto požadavkům na zralost mohou být uměle zbaveny zelené barvy. Tento postup je povolen pouze v případě, že se nezmění ostatní přirozené organoleptické vlastnosti.

C.    Třídy jakosti

Citrusové plody se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Citrusové plody zařazené do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí mít typické vlastnosti odrůdy a/nebo tržního druhu.

Nedovolují se vady s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu.

ii)    I. jakost

Citrusové plody zařazené do této třídy musí být dobré jakosti. Musí mít typické vlastnosti odrůdy a/nebo tržního druhu.

Jsou však povoleny tyto lehké vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují citrusové plody, které nelze zařadit do vyšších jakostí, které ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si citrusové plody uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a obchodní úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle největšího průměru příčného řezu plodu nebo podle počtu plodů.

A.    Minimální velikost

Platí tato minimální velikost:

B.    Jednotnost

Citrusové plody se mohou třídit jedním z těchto způsobů:

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních citrusových plodů, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních citrusových plodů, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních citrusových plodů, které nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních citrusových plodů o velikosti bezprostředně menší a/nebo větší, než je velikost (nebo velikosti, v případě kombinace tří velikostí) uvedená na balení.

V každém případě platí odchylka 10 % pouze pro plody, které nejsou menší než tato minima:

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze citrusové plody stejného původu, odrůdy nebo tržního druhu, jakosti, velikosti a znatelně stejného stupně zralosti a vývoje.

U výběrové jakosti se navíc požaduje jednotnost zbarvení.

Maloobchodní balení však může obsahovat směs citrusových plodů zřetelně odlišných druhů, jsou-li jednotné jakosti a je-li každý příslušný druh jednotné odrůdy nebo tržního druhu a původu.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Citrusové plody musí být baleny způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Papír pro balení plodů musí být tenký, suchý, nový a bez zápachu ( 33 ).

Je zakázáno použití látek, které mohou změnit přirozené vlastnosti citrusových plodů, zejména jejich chuť a vůni ( 34 ).

Balení musí být prosta všech cizích látek. Je však povolena úprava, kde je s plodem spojena krátká stopka (nezdřevnatělá) s několika zelenými listy.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné své straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku.

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele.

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 3:    OBCHODNÍ NORMA PRO KIWI

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro kiwi (také známé jako „Actinidia“) odrůd (kultivarů) vypěstovaných z Actinidia chinesis (Planch.) a Actinidia deliciosa (A. Chev.), C. F. Liang a A.R. Ferguson, určená k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na kiwi určená k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost kiwi po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být kiwi všech jakostí:

Kiwi musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Minimální požadavky na zralost

Plody kiwi musí být dostatečně vyvinuté a musí vykazovat uspokojivou zralost.

Aby byl dodržen tento požadavek, musí plody při balení dosáhnout stupně zralosti alespoň 6,2° Brix nebo 15 % průměrného obsahu sušiny, což by mělo vést k 9,5° Brix při vstupu do distribučního řetězce.

C.    Třídy jakosti

Kiwi se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    „Výběrová“ jakost

Kiwi zařazená do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu.

Plody musí být pevné a dužina musí být naprosto zdravá.

Nedovolují se vady s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu.

Poměr mezi minimálním průměrem a maximálním průměrem plodu měřený v příčném řezu musí být nejméně 0,8.

ii)    I. jakost

Kiwi zařazená do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu.

Plody musí být pevné a dužina musí být naprosto zdravá.

Jsou však povoleny tyto malé vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

Poměr mezi minimálním průměrem a maximálním průměrem plodu měřený v příčném řezu musí být nejméně 0,7.

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují kiwi, která nelze zařadit do vyšších jakostí, která ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Plody musí být přiměřeně pevné a dužina nesmí vykazovat žádné vážné vady.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si plody kiwi uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle hmotnosti plodu.

Minimální hmotnost pro výběrovou jakost je stanovena na 90 g, pro I. jakost na 70 g a pro II. jakost na 65 g.

Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních kiwi, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních kiwi, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních kiwi, která nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních kiwi, která nesplňují požadavky velikosti.

Kiwi však nesmějí vážit méně než 85 g ve výběrové jakosti, 67 g v I. jakosti a 62 g ve II. jakosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat jen kiwi stejného původu, odrůdy, jakosti a velikosti.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Kiwi musí být balena způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálů, zvláště papíru nebo nálepek s obchodními údaji se dovoluje, pokud je potisk nebo štítkování provedeno barvou nebo lepidlem zdravotně nezávadnými.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele.

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 37 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální nebo místní název.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 4:    OBCHODNÍ NORMA PRO SALÁTY, ENDIVII KADEŘAVOU LETNÍ A ENDIVII ZIMNÍ

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro:

určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu.

Tato norma se nevztahuje na produkty určené k průmyslovému zpracování, produkty upravené jako jednotlivé listy, saláty s hroudou zeminy nebo saláty v květináčích.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost produktů po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé třídy jakosti a povolených odchylek musí být produkty všech jakostí:

V případě salátu se povoluje začervenalé zbarvení, způsobené nízkou teplotou při růstu, pokud tím není vážně narušen jeho vzhled.

Kořeny musí být odříznuty hladce pod spodními listy.

Produkt musí být normálně vyvinutý. Produkt musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Třídy jakosti

Produkty se zařazují do dvou tříd jakosti:

i)    I. jakost

Produkt zařazený do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat typické znaky pro odrůdu nebo tržní druh.

Musí být také:

Hlávkový salát musí mít jedno dobře vyvinuté srdíčko. Hlávkový salát pěstovaný v chráněném prostředí však může mít malé srdíčko.

Lociky musí mít srdíčko, které může být malé.

Střed endivie kadeřavé letní nebo endivie zimní musí mít žlutou barvu.

ii)    II. jakost

Do této třídy patří produkty, který nevyhovují pro zařazení do třídy I, ale splňují shora uvedené minimální požadavky.

Produkt musí být:

Jsou povoleny tyto vady, pokud si produkty uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

Hlávkový salát musí mít srdíčko, které může být malé. U hlávkového salátu pěstovaného v chráněném prostředí je však povolena nepřítomnost srdíčka.

Lociky nemusí mít žádné srdíčko.

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle hmotnosti jednoho kusu.

Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

a)   Saláty

b)   Endivie kadeřavá letní a endivie zimní

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % kusů neodpovídajících požadavkům I. jakosti, avšak odpovídajících požadavkům II. jakosti. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

ii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % kusů neodpovídajících požadavkům této jakosti ani minimálním požadavkům. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % kusů, které nesplňují požadavky velikosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a musí obsahovat pouze produkty stejného původu, odrůdy nebo tržního druhu, jakosti a velikosti.

Balení však může obsahovat směs salátů a/nebo endivií zřetelně odlišných odrůd, tržních druhů a/nebo barev, pokud je jejich jakost stejnorodá a pokud je pro každou dotčenou barvu, odrůdu a/nebo tržní druh stejnorodý jejich původ.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Produkt musí být balen způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu. Musí být přiměřeně zabalen s ohledem na velikost a druh obalu, bez prázdných nebo nadměrně stlačených míst.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálů, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné své straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 5:    OBCHODNÍ NORMA PRO BROSKVE A NEKTARINKY

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro broskve a nektarinky odrůd (kultivarů) vypěstovaných z Prunus persica Sieb. a Zucc., určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na broskve a nektarinky určené k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost broskví a nektarinek po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek, musí být broskve a nektarinky všech jakostí:

B.    Požadavky na zralost

Plody musí být dostatečně vyvinuté a musí vykazovat uspokojivou zralost. Minimální index lomu dužiny by měl minimálně 8° Brix.

C.    Třídy jakosti

Broskve a nektarinky se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Broskve a nektarinky zařazené do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu.

Dužina musí být naprosto zdravá.

Nedovolují se vady s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu.

ii)    I. jakost

Broskve a nektarinky zařazené do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu. Dužina musí být naprosto zdravá.

Dovolují se však, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu, tyto lehké vady slupky:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují broskve a nektarinky, které nelze zařadit do vyšších jakostí, které ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Dužina nesmí vykazovat vážné vady. Jsou povoleny tyto vady, pokud si broskve a nektarinky uchovávají své základní znaky, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle maximálního průměru příčného řezu, podle hmotnosti nebo podle počtu.

Minimální velikost je:

V období od 1. července do 31. října (na severní polokouli) a od 1. ledna do 30. dubna (na jižní polokouli) se však neuvádějí na trh plody menší než 56 mm nebo o hmotnosti nižší než 85 g.

Následující ustanovení jsou nepovinná pro II. jakost.

Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních broskví nebo nektarinek, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních broskví nebo nektarinek, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních broskví nebo nektarinek, které nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti (jsou-li tříděny podle velikosti): Povoluje se celková odchylka ve výši 10 % početních nebo hmotnostních broskví nebo nektarinek, které nesplňují požadavky velikosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze broskve nebo nektarinky stejného původu, odrůdy, jakosti, stejného stupně zralosti a stejné velikosti (pokud jsou podle velikosti tříděny) a u výběrové jakosti i jednotného zbarvení.

Viditelná část obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Broskve a nektarinky musí být baleny způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele.

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 39 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální nebo místní název.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 6:    OBCHODNÍ NORMA PRO HRUŠKY

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro hrušky odrůd (kultivarů) vypěstované z Pyrus communis L. určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na hrušky určené k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost hrušek po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být hrušky všech jakostí:

Hrušky musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Požadavky na zralost

Stav vývoje a zralosti hrušek musí být takový, aby jim dovolil pokračovat v procesu zrání a dosáhnout uspokojivého stupně zralosti požadovaného podle odrůdových vlastností.

C.    Třídy jakosti

Hrušky jsou tříděny do tří níže uvedených tříd:

i)    Výběrová jakost

Hrušky zařazené do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu ( 40 ).

Dužina musí být naprosto zdravá a slupka prostá hrubé rzivosti.

Hrušky musí být prosté všech nedostatků s výjimkou velmi lehkých povrchových vad, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení.

Musí mít neporušenou stopku.

Hrušky nesmějí být krupičnaté.

ii)    I. jakost

Hrušky zařazené do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu ( 41 ).

Dužina musí být naprosto zdravá.

Jsou však povoleny tyto lehké vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

Stopka může být mírně poškozena.

Hrušky nesmějí být krupičnaté.

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují hrušky, které nelze zařadit do vyšších jakostí, které ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Dužina nesmí vykazovat vážné vady.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si hrušky uchovají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje buď podle maximálního průměru příčného řezu, nebo podle hmotnosti.

Minimální velikost je:

Letní hrušky uvedené v dodatku této normy nemusí minimální velikost splňovat.

Pro zajištění jednotné velikosti nesmí překročit rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

U plodů II. jakosti balených volně v balení nebo maloobchodním balení není stanovena jednotnost velikosti.

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních hrušek, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních hrušek, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních hrušek, které nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % hmotnostních nebo početních hrušek, které nesplňují požadavky velikosti, s maximální odchylkou:

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze hrušky stejného původu, odrůdy, jakosti a velikosti (jsou-li tříděny podle velikosti) a stejného stupně zralosti.

Ve výběrové jakosti platí rovněž jednotnost zbarvení.

Maloobchodní balení však může obsahovat směs hrušek zřetelně odlišných odrůd, jsou-li jednotné jakosti a pokud je pro každou dotčenou odrůdu stejnorodý jejich původ.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Hrušky jsou baleny tak, aby byly náležitě chráněny.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné své straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku.

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 42 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, oblastní nebo místní název. U směsí zřetelně odlišných odrůd hrušek různého původu je vedle názvu příslušné odrůdy uvedeno označení každé země původu.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

VP

=

velkoplodá odrůda

L

=

letní hruška, pro niž není vyžadována žádná minimální velikost.

Maloplodé a jiné odrůdy, které nejsou uvedeny v seznamu, mohou být uváděny na trh, pokud vyhovují požadavkům velikosti pro jiné odrůdy uvedeným v oddílu III normy.

Některé níže uvedené odrůdy mohou být uváděny na trh pod obchodní značkou, pro kterou byla v jedné nebo více zemích požadována nebo získána ochrana. První a druhý sloupec tabulky tyto obchodní značky neuvádějí. Odkazy na známé obchodní značky jsou pro informaci uvedeny ve třetím sloupci.

ČÁST 7:    OBCHODNÍ NORMA PRO JAHODY

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma se vztahuje na jahody odrůd (kultivarů) vypěstovaných z Fragaria L., určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na jahody určené k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost jahod po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být jahody všech jakostí:

Jahody musí být dostatečně vyvinuté a musí vykazovat uspokojivou zralost. Jahody musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Třídy jakosti

Jahody se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Jahody v této třídě musí být vynikající jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu.

Musí být, s přihlédnutím k odrůdě, vynikajícího vzhledu.

Musí být bez zeminy.

Plody musí být prosté všech nedostatků s výjimkou velmi lehkých povrchových vad, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení.

ii)    I. jakost

Jahody této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu.

Jsou však povoleny tyto lehké vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

Musí být v podstatě bez zeminy.

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují jahody, které nelze zařadit do vyšších jakostí, které ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si jahody uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle maximálního průměru příčného řezu.

Minimální velikost je:

U lesních jahod se nevyžaduje žádná minimální velikost.

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži dovoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních jahod, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jahod, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jahod, které nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních jahod, které nesplňují požadavky minimální velikosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze jahody stejného původu, odrůdy a jakosti.

Ve výběrové jakosti musí být jahody – s výjimkou lesních jahod – obzvláště jednotné a pravidelné s ohledem na stupeň zralosti, barvu a velikost. V I. jakosti mohou být jahody velikostně méně jednotné.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Jahody musí být baleny způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 43 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální či místní název.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 8:    OBCHODNÍ NORMA PRO PAPRIKU ZELENINOVOU

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma se vztahuje na papriku zeleninovou odrůd ( 44 ) (kultivarů) vypěstovanou z Capsicum annuum L. určenou k dodání v čerstvém stavu spotřebiteli. Nevztahuje se na papriku zeleninovou určenou k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost papriky zeleninové po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být paprika zeleninová všech jakostí:

Paprika zeleninové musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Třídy jakosti

Paprika zeleninová se zařazuje do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Paprika zeleninová zařazená do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu a/nebo tržní druh.

Nedovolují se vady s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu.

ii)    I. jakost

Paprika zeleninová zařazená do této třídy musí být dobré jakosti. Musí vykazovat znaky typické pro odrůdu a/nebo tržní druh.

Jsou však povoleny tyto lehké vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazuje paprika zeleninová, kterou nelze zařadit do vyšších jakostí, která ale splňuje výše uvedené minimální požadavky.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si paprika zeleninová uchová své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle největšího průměru příčného řezu nebo podle hmotnosti. Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

Paprika zeleninová podlouhlá by měla být i přibližně stejné délky.

Jednotná velikost není povinná u II. jakosti.

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních papriky zeleninové, která nesplňuje požadavky této jakosti, ale splňuje požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních papriky zeleninové, která nesplňuje požadavky této jakosti, ale splňuje požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních papriky zeleninové, která nesplňuje požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti (jsou-li tříděny podle velikosti): Povoluje se celková odchylka ve výši 10 % početních nebo hmotnostních papriky zeleninové, která nesplňuje požadavky velikosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat jen papriku zeleninovou stejného původu, odrůdy nebo tržního druhu, stejné jakosti, skupiny velikosti (je-li paprika zeleninová tříděna podle velikosti) a u výběrové a I. jakosti i přibližně stejné zralosti a zbarvení.

Balení však může obsahovat směs papriky zeleninové zřetelně odlišných tržních druhů a/nebo barev, pokud je jejich jakost jednotná a pokud je pro každý dotčený tržní druh a/nebo barvu stejnorodý jejich původ.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Paprika zeleninová musí být balena způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálů, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 45 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální či místní název.

V případě směsi zeleninových paprik různého původu, zřetelně odlišných tržních druhů a/nebo různých barev se vedle názvu dotčeného tržního druhu a/nebo barvy uvede označení příslušné země původu.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 9:    OBCHODNÍ NORMA PRO STOLNÍ HROZNY RÉVY VINNÉ

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro stolní hrozny révy vinné odrůd (kultivarů) vypěstovaných z Vitis vinifera L., určené k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na stolní hrozny révy vinné určené k průmyslovému zpracování.

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost stolních hroznů révy vinné po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být hrozny a bobule všech jakostí:

Kromě toho bobule musí být:

Pigmentace vyvolaná sluncem se nepovažuje za vadu.

Stolní hrozny musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Požadavky na zralost

Šťáva z bobulí musí vykazovat index lomu nejméně:

Kromě toho musí všechny odrůdy vykazovat uspokojivé hodnoty poměru cukr/kyselost.

C.    Třídy jakosti

Stolní hrozny révy vinné se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Stolní hrozny révy vinné zařazené do této třídy musí být vynikající jakosti. S přihlédnutím k pěstitelské oblasti musí vykazovat znaky typické pro odrůdu. Bobule musí být pevné, pravidelně rozmístěné a dobře držící na třapině a musí mít v podstatě zachované ojínění.

Nedovolují se vady s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v obalu.

ii)    I. jakost

Stolní hrozny révy vinné zařazené do této třídy musí být dobré jakosti. S přihlédnutím k pěstitelské oblasti musí vykazovat znaky typické pro odrůdu. Bobule musí být pevné, dobře držící na třapině a musí mít v nejvyšší možné míře zachované ojínění. Rozmístění bobulí na třapině však může být méně pravidelné než u výběrové jakosti.

Jsou však povoleny tyto malé vady, které nenarušují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují stolní hrozny révy vinné, které nelze zařadit do vyšších jakostí, které ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

U hroznů se povolují malé vady tvaru, vývoje a zbarvení, pokud s přihlédnutím k pěstitelské oblasti zůstanou zachovány jejich základní odrůdové znaky.

Bobule musí být dostatečně pevné a dostatečně pevně držící na třapině a musí mít v největší možné míře zachované ojínění. Rozmístění bobulí na třapině může být méně pravidelné než u I. jakosti.

Mohou být povoleny tyto vady, pokud si stolní hrozny révy vinné uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle hmotnosti hroznů.

Minimální hmotnost hroznu je 75 g. Toto ustanovení se nevztahuje na balení určená jako jednotlivé porce.

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních hroznů, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních hroznů, které nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % hmotnostních hroznů, které nesplňují ani požadavky této jakosti, ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka 10 % hmotnostních hroznů, které nesplňují požadavky velikosti. V každém maloobchodním balení se povoluje pro dosažení uvedené hmotnosti jeden hrozen o hmotnosti nižší než 75 g, pokud všemi ostatními znaky odpovídá uvedené jakosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat jen hrozny stejného původu, odrůdy, jakosti a stejného stupně zralosti.

Hrozny výběrové jakosti musí být i přibližně stejného zbarvení a velikosti.

Balení však může obsahovat směs stolních hroznů zřetelně odlišných odrůd, jsou-li jednotné jakosti a je-li každá příslušná odrůda jednotného původu.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Stolní hrozny révy vinné musí být baleny způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Štítky umístěné jednotlivě na produkty musí být takové, že po jejich odstranění nezůstanou viditelné stopy lepidla ani nezpůsobí vady slupky.

Balení musí být prosta všech cizích látek, s výjimkou nejvýše 5 cm dlouhého zbytku réví přirostlého k třapině hroznu, který se povoluje při zvláštní obchodní úpravě.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné své straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

ČÁST 10:    OBCHODNÍ NORMA PRO RAJČATA

I.    DEFINICE PRODUKTU

Tato norma platí pro rajčata odrůd (kultivarů) vypěstovaná z Solanum lycopersicum určená k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu, nevztahuje se na rajčata určená k průmyslovému zpracování.

Rozlišují se čtyři tržní druhy rajčat:

II.    USTANOVENÍ O JAKOSTI

Účelem normy je stanovit požadavky na jakost rajčat po obalové úpravě a zabalení.

A.    Minimální požadavky

S výhradou zvláštních ustanovení pro jednotlivé jakosti a povolených odchylek musí být rajčata všech jakostí:

Rajčata v hroznech musí vykazovat zelené části svěží, zdravé, čisté a bez listů a bez jakýchkoliv viditelných cizích látek.

Rajčat musí být v takovém stadiu vývoje a v takovém stavu, aby:

B.    Třídy jakosti

Rajčata se zařazují do tří níže uvedených jakostí:

i)    Výběrová jakost

Rajčata zařazená do této třídy musí být vynikající jakosti. Musí být pevná a musí vykazovat znaky typické pro odrůdu a/nebo tržní druh.

Jejich zbarvení, v závislosti na stavu zralosti, musí být takové, aby umožňovalo splnění požadavků třetího pododstavce části A uvedené výše.

Nepovoluje se zelené zbarvení (prstenec) kolem stopečné jamky ani jiné vady, s výjimkou velmi lehkých povrchových poškození slupky, pokud nezhoršují celkový vzhled, jakost a uchovatelnost produktu a obchodní úpravu v balení.

ii)    I. jakost

Rajčata zařazená do této třídy musí být dobré jakosti. Musí být dostatečně pevná a musí vykazovat znaky typické pro odrůdu a/nebo tržní druh.

Musí být bez prasklin a zjevného zeleného zbarvení kolem stopečné jamky. Jsou však povoleny tyto malé vady, které nenarušují celkový vzhled produktu, jakost a uchovatelnost produktu a jeho obchodní úpravu v balení:

„Žebernatá“ rajčata mohou kromě toho vykazovat:

iii)    II. jakost

Do této jakosti se zařazují rajčata, která nelze zařadit do vyšších jakostí, která ale splňují výše uvedené minimální požadavky.

Musí být dostatečně pevná (ale o něco méně pevná než v I. jakosti) a nesmí vykazovat nezhojené praskliny.

Jsou povoleny tyto vady, pokud si rajčata uchovávají své základní vlastnosti, co se týče jakosti, uchovatelnosti a úpravy:

„Žebernatá“ rajčata mohou kromě toho vykazovat:

III.    USTANOVENÍ O VELIKOSTI

Velikost se určuje podle maximálního průměru příčného řezu, podle hmotnosti nebo podle počtu.

Níže uvedená ustanovení se nevztahují na rajčata v hroznech a na třešňovitá rajčata a pro II. jakost jsou nepovinná.

Pro zajištění jednotné velikosti nepřekračuje rozdíl ve velikosti mezi produkty ve stejném balení:

IV.    USTANOVENÍ O ODCHYLKÁCH

Ve všech fázích uvádění na trh jsou pro každou šarži povoleny odchylky jakosti a velikosti pro produkty, které nesplňují požadavky příslušné jakosti.

A.    Dovolené odchylky jakosti

i)    Výběrová jakost

Je dovolena celková odchylka 5 % početních nebo hmotnostních rajčat, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro I. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 0,5 % sestávat z produktů, které splňují požadavky II. jakosti.

ii)    I. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních rajčat, která nesplňují požadavky této jakosti, ale splňují požadavky stanovené pro II. jakost. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 1 % sestávat z produktů, které nesplňují požadavky II. jakosti ani minimální požadavky, nebo z produktů postižených hnilobou. U rajčat v hroznech je povoleno 5 % početních nebo hmotnostních rajčat odpadlých od hroznu.

iii)    II. jakost

Je dovolena celková odchylka 10 % početních nebo hmotnostních rajčat, která nesplňují požadavky této jakosti ani minimální požadavky. V rámci této odchylky smí celkem nejvýše 2 % sestávat z produktů postižených hnilobou. U rajčat v hroznech je povoleno 10 % početních nebo hmotnostních rajčat odpadlých od hroznu.

B.    Dovolené odchylky velikosti

Pro všechny jakosti: Povoluje se celková odchylka ve výši 10 % početních nebo hmotnostních rajčat, která nesplňují požadavky velikosti.

V.    USTANOVENÍ O OBCHODNÍ ÚPRAVĚ

A.    Jednotnost

Obsah každého balení musí být jednotný a obsahovat pouze rajčata stejného původu, odrůdy nebo tržního druhu, jakosti a skupiny velikosti (jsou-li rajčata podle velikosti tříděna).

Rajčata zařazená do „výběrové“ jakosti a I. jakosti musí být v podstatě stejné zralosti a vybarvení. Rajčata „podlouhlá“ musí být kromě toho i přibližně stejné délky.

V balení však může být zabalena směs rajčat zřetelně odlišných barev, odrůd a/nebo tržních druhů, pokud je jejich jakost jednotná a pokud je pro každou dotčenou barvu, odrůdu a/nebo tržní druh stejnorodý jejich původ.

Viditelná součást obsahu balení musí být reprezentativní pro celý obsah.

B.    Balení

Rajčata musí být balena způsobem zajišťujícím náležitou ochranu produktu.

Materiály použité uvnitř obalů musí být čisté a takové jakosti, aby nedocházelo k žádnému vnějšímu ani vnitřnímu poškození produktů. Použití materiálu, zejména papíru nebo nálepek s obchodními údaji, je povoleno, pokud jsou pro tisk nebo štítkování použity zdravotně nezávadné barvy nebo lepidlo.

Balení musí být prosta všech cizích látek.

VI.    USTANOVENÍ O OZNAČOVÁNÍ

Každý obal musí být označen na jedné straně následujícími údaji, které musí být uvedeny čitelně, nesmazatelně a tak, aby byly viditelné zvenku:

A.    Identifikace

Jméno a adresa balírny a/nebo odesílatele.

Tento údaj může být nahrazen:

B.    Druh produktu

C.    Původ produktu

Země původu ( 47 ) a případně pěstitelská oblast nebo národní, regionální nebo místní název.

V případě směsi zřetelně odlišných barev, odrůd a/nebo tržních druhů rajčat různého původu se vedle názvu dotčené barvy, odrůdy a/nebo tržního druhu uvede označení příslušné země původu.

D.    Obchodní specifikace

E.    Úřední kontrolní značka (nepovinná)

Obaly nemusí být označeny údaji uvedenými v prvním pododstavci, obsahují-li maloobchodní balení, která jsou jasně viditelná zvenčí a všechna jsou označena těmito údaji. Na těchto obalech nesmějí být přítomny žádné údaje, které by mohly být zavádějící. Pokud jsou balení uložena na paletách, údaje musí být uvedeny na vývěsce umístěné na jasně viditelném místě, a to alespoň na dvou stranách palety.

---

PŘÍLOHA II

VZOR UVEDENÝ V ČL. 12 ODST. 1

---

PŘÍLOHA III

OSVĚDČENÍ O SHODĚ S OBCHODNÍMI NORMAMI EVROPSKÉ UNIE PRO ČERSTVÉ OVOCE A ZELENINU PODLE ČLÁNKU 12, 13 A 14

---

PŘÍLOHA IV

---

PŘÍLOHA V

KONTROLNÍ METODY UVEDENÉ V ČL. 17 ODST. 1

Následující kontrolní metody jsou založeny na ustanoveních návodu pro provádění kontroly jakosti čerstvého ovoce a zeleniny přijatého režimem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro uplatňování mezinárodních norem pro ovoce a zeleninu.

1.   DEFINICE

1.1.    Balení

Samostatně zabalená část šarže včetně obsahu. Účelem balení je usnadnit manipulaci a dopravu množství maloobchodních balení nebo volných či upravených produktů, aby se tak předešlo jejich poškození fyzickou manipulací a dopravou. Balení může tvořit maloobchodní balení. Kontejnery pro silniční, železniční, lodní a leteckou přepravu se nepokládají za balení.

1.2.    Maloobchodní balení

Samostatně zabalená část šarže včetně obsahu. Účelem maloobchodních balení je vytvořit prodejní jednotku pro konečného uživatele nebo spotřebitele v místě nákupu.

1.3.    Hotová balení

Hotová balení jsou maloobchodní balení, která zcela nebo částečně uzavírají zboží, avšak způsobem, kdy obsah nelze změnit bez otevření nebo změny obalu. Ochranné fólie obalující jednotlivé produkty se nepovažují za hotové balení.

1.4.    Zásilka

Množství produktů, které je zjištěno v okamžiku kontroly, prodávaných daným obchodníkem a definovaných v dokladu. Zásilka může být složena z jednoho nebo několika druhů produktů; může obsahovat jednu nebo více šarží čerstvého, suchého či sušeného ovoce a zeleniny.

1.5.    Šarže

Množství produktů, které mají v okamžiku kontroly na jednom místě podobné znaky, pokud jde o tato hlediska:

Je-li však při kontrole shody zásilek (uvedených v bodu 1.4) obtížné rozlišovat různé šarže a/nebo obchodní úpravu jednotlivých šarží není možné rozlišit, mohou být všechny šarže v konkrétní zásilce považovány za jedinou šarži, pokud jsou podobné z hlediska druhu produktů, odesílatele, země původu, jakosti a odrůdy či tržního druhu, stanoví-li to příslušná obchodní norma.

1.6.    Výběr vzorku

Souborné vzorky přechodně odebrané z šarže během kontroly shody.

1.7.    Prvotní vzorek

Balení odebrané namátkově ze šarže u balených produktů, nebo u volně ložených produktů (naložených přímo do dopravního prostředku nebo jeho součásti) množství odebrané namátkově z určitého místa v šarži.

1.8.    Hromadný vzorek

Několik prvotních vzorků považovaných za reprezentativní vzorky šarže, přičemž celkové množství musí být dostatečné pro vyhodnocení šarže podle všech kritérií.

1.9.    Druhotný vzorek

Rovnocenné množství produktů odebrané namátkově z prvotního vzorku.

V případě balených ořechů má druhotný vzorek hmotnost od 300 g do 1 kg. Pokud je prvotní vzorek tvořen baleními obsahujícími maloobchodní balení, odebere se jako druhotný vzorek jedno či více maloobchodních balení, jejichž celková hmotnost je alespoň 300 g.

U jiných balených produktů obsahuje druhotný vzorek 30 jednotek v případě, že čistá váha balení je nejvýše 25 kg a balení neobsahuje žádná maloobchodní balení. V některých případech to znamená, že musí být zkontrolován celý obsah balení, pokud prvotní vzorek neobsahuje více než 30 jednotek.

1.10.    Smíšený vzorek (pouze suché a sušené produkty)

Smíšený vzorek je směs o hmotnosti nejméně 3 kg složená ze všech druhotných vzorků odebraných z hromadného vzorku. Produkty ve smíšeném vzorku musí být rovnoměrně smíšeny.

1.11.    Omezený vzorek

Množství produktů odebraných namátkově z hromadného či smíšeného vzorku, jejichž objem je omezený na minimální potřebné množství, avšak dostatečný pro vyhodnocení některých konkrétních kritérií.

Pokud by byl produkt v důsledku kontrolní metody zničen, nepřesahuje velikost omezeného vzorku 10 % hromadného vzorku nebo v případě ořechů ve skořápce 100 ořechů odebraných ze smíšeného vzorku. U malých suchých či sušených produktů (tj. 100 g obsahuje více než 100 jednotek) nepřesahuje omezený vzorek hmotnost 300 g.

Pro účely vyhodnocení kritérií týkajících se míry vývoje a/nebo zralosti se vzorky sestaví podle objektivních metod uvedených v Návodu k objektivním zkouškám prováděným za účelem určení kvality ovoce a zeleniny a suchých a sušených produktů.

Z hromadného či smíšeného vzorku může být odebráno několik omezených vzorků za účelem kontroly shody šarže s různými kritérii.

2.   PROVÁDĚNÍ KONTROLY SHODY

2.1.    Obecné poznámky

Kontrola shody se provádí vyhodnocením vzorků odebraných namátkově z různých míst v kontrolované šarži. Kontrola je založena na předpokladu, že kvalita vzorku je reprezentativní pro kvalitu šarže.

2.2.    Místo kontroly

Kontrolu shody lze provádět během balení, v místě odesílání, během přepravy, v místě příjmu, ve velkoobchodním i maloobchodním prodeji.

V případech, kdy kontrolní subjekt neprovádí kontrolu shody ve svých vlastních prostorách, poskytne prostory pro provedení kontroly shody držitel.

2.3.    Identifikace šarží a/nebo celkový dojem ze zásilky

Identifikace šarží se provádí na základě jejich označení nebo jiných kritérií, jako např. údajů podle směrnice Rady 89/396/EHS ( 48 ). U zásilek, které jsou složeny z několika šarží, je nutné, aby inspektor získal celkový dojem o zásilce na základě průvodních dokladů nebo prohlášení k zásilkám. Inspektor poté stanoví, nakolik předvedené šarže odpovídají údajům v těchto dokladech.

Nakládají-li se produkty nebo jsou-li již naloženy na dopravní prostředek, používá se při identifikaci zásilky registrační číslo tohoto prostředku.

2.4.    Předvedení produktů

Inspektor rozhodne, která balení se budou kontrolovat. Předvedení provede hospodářský subjekt, přičemž je předveden hromadný vzorek a jsou poskytnuty všechny údaje, které jsou potřebné pro identifikaci zásilky nebo šarže.

Požadují-li se omezené či druhotné vzorky, určuje je sám inspektor z hromadného vzorku.

2.5.    Fyzická kontrola

2.6.    Kontrola produktů

U balených produktů se ke kontrole celkového vzhledu produktu, jeho úpravy, čistoty balení a označování použijí primární vzorky. Ve všech ostatních případech se kontroly provedou na základě šarže či dopravního prostředku.

Produkty musí být při kontrole shody zcela vyňaty z obalů. Inspektor nemusí toto opatření dodržet pouze v případě, že se jedná o smíšené vzorky.

Kontrola jednotnosti, minimálních požadavků, tříd jakosti a velikosti se provádí na základě hromadného či smíšeného vzorku s přihlédnutím k informačním brožurám zveřejněným režimem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro uplatňování mezinárodních norem pro ovoce a zeleninu.

Při zjištění vad určí inspektor příslušné početní nebo hmotnostní procento produktů, které nesplňují normu.

Vnější vady se kontrolují na základě hromadného či smíšeného vzorku. Některá kritéria, jako míra vývoje a/nebo zralosti nebo přítomnost či nepřítomnost vnitřních vad, se mohou kontrolovat na základě omezených vzorků. Kontrola na základě omezeného vzorku se týká zejména kontrol, v jejichž důsledku dochází ke zničení obchodní hodnoty produktu.

Kritéria týkající se míry vývoje a/nebo zralosti se prověří za použití nástrojů a metod stanovených za tímto účelem v příslušné obchodní normě či v souladu s Návodem k objektivním zkouškám prováděným za účelem určení kvality ovoce a zeleniny a suchých a sušených produktů.

2.7.    Zpráva o výsledcích kontroly

V případě potřeby se vydávají doklady podle článku 14.

Jsou-li zjištěny vady způsobující nesplnění norem, musí být obchodník nebo jeho zástupce písemně informován o těchto vadách a jejich procentuálním podílu, jakož i o důvodech nesplnění norem. Je-li možné uvést produkt do souladu s normou změnou označení produktů, musí o tom být obchodník nebo jeho zástupce informován.

Při zjištění vad na produktech se uvádí procento produktu, které není v souladu s normou.

2.8.    Snížení hodnoty zboží v důsledku kontroly shody

Po provedení kontroly shody se hromadný nebo smíšený vzorek poskytne hospodářskému subjektu nebo jeho zástupci.

Kontrolní subjekt není povinen vrátit části hromadného nebo smíšeného vzorku zničené při kontrole shody.

▼M8

---

PŘÍLOHA Va

NEZPŮSOBILÉ INVESTICE UVEDENÉ V DRUHÉM PODODSTAVCI ČLÁNKU 37

---

PŘÍLOHA Vb

Tabulky pro oznamování jednotlivých seskupení producentů podle čl. 38 odst. 4

▼B

---

PŘÍLOHA VI

---

PŘÍLOHA VII

STRUKTURA A OBSAH VNITROSTÁTNÍ STRATEGIE PRO UDRŽITELNÉ OPERAČNÍ PROGRAMY PODLE ČL. 55 ODST. 1

1.   Doba trvání vnitrostátní strategie

Stanoví členské státy.

2.

Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek a potenciálu rozvoje, strategie zvolené k dosažení cílů a odůvodnění zvolených priorit podle čl. 103f odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1234/2007. 2.1.   Analýza situace Popište současnou situaci v odvětví ovoce a zeleniny s využitím kvantifikovaných údajů, zdůrazněte silné a slabé stránky, rozdíly, potřeby a nedostatky a potenciál rozvoje na základě příslušných společných ukazatelů výchozího stavu podle definice v příloze VIII a dalších příslušných dodatečných ukazatelů. Popis se musí přinejmenším týkat: — výkonnosti odvětví ovoce a zeleniny, včetně klíčových trendů: silných a slabých stránek odvětví, včetně podmínek konkurenceschopnosti a potenciálu rozvoje organizací producentů, — vlivů na životní prostředí (dopady/tlaky a přínosy) vyvolávaných produkcí ovoce a zeleniny, včetně klíčových trendů. 2.2.   Strategie zvolená na podporu silných stránek a k odstranění slabých stránek Popište klíčové oblasti, ve kterých má intervence přinést maximální přidanou hodnotu: — relevance cílů stanovených pro operační programy a související očekávané výsledky, cíle pro identifikované (prioritní) potřeby a míra, v níž jich lze reálně dosáhnout, — vnitřní soudržnost strategie a existence vzájemně posilujících interakcí, neexistence možných střetů a rozporů mezi provozními cíli a různými zvolenými akcemi, — provázanost a doplňkovost zvolených akcí vzájemně a s dalšími vnitrostátními nebo regionálními akcemi, a zejména s činnostmi podporovanými z prostředků Unie, obzvláště s opatřeními pro rozvoj venkova, — očekávané výsledky a dopad ve srovnání s výchozí situací a jejich příspěvek k cílům Unie. 2.3.   Dopad předchozích operačních programů (pokud je k dispozici) Popište podle potřeby dopad operačních programů prováděných v nedávné době. Uveďte souhrn dostupných výsledků.

3.

Cíle operačních programů a nástrojů, výkonnostní ukazatele podle čl. 103f odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007 Popište druhy akcí zvolených jako způsobilé k podpoře (neúplný seznam) a uveďte sledované cíle, ověřitelné cíle a ukazatele, jež umožňují posoudit pokrok v plnění cílů, účinnosti a účelnosti. 3.1.   Požadavky týkající se všech nebo více druhů akcí Kritéria a správní předpisy přijaté k zajištění požadavku, aby určité akce způsobilé pro podporu nebyly zároveň podporovány dalšími příslušnými nástroji společné zemědělské politiky, zejména opatřeními na podporu rozvoje venkova. Účinné prostředky zavedené podle čl. 103c odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007 na ochranu životního prostředí před možným zvýšeným zatížením v důsledku investic podporovaných v rámci operačních programů a kritéria způsobilosti přijatá podle čl. 103f odst. 1 uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby investice do jednotlivých podniků podporovaných v rámci operačních programů dodržovaly cíle stanovené v článku 191 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí. 3.2.   Zvláštní údaje vyžadované k jednotlivým druhům akcí (vyplní se pouze pro zvolené druhy akcí) Vyžaduje se uvedení těchto zvláštních údajů k předpokládaným akcím: 3.2.1.   Akce zaměřené na plánování produkce (neúplný seznam) 3.2.1.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.1.2.   Jiné akce — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.2.   Akce zaměřené na zvyšování a udržování jakosti produktů (neúplný seznam) 3.2.2.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.2.2.   Jiné akce — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.3.   Akce zaměřené na zlepšení uvádění na trh (neúplný seznam) 3.2.3.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.3.2.   Jiné druhy akcí zahrnující propagační a komunikační činnosti, kromě akcí souvisejících s předcházením krizím a jejich řešením — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.4.   Výzkum a experimentální produkce (neúplný seznam) 3.2.4.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.4.2.   Jiné druhy akcí — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.5.   Druhy vzdělávacích akcí (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řešení) a akce zaměřené na podporu přístupu k poradenským službám (neúplný seznam) — popis druhů akcí způsobilých k podpoře (včetně druhů vzdělávání a/nebo témat, jichž se poradenské služby týkají), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.6.   Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.7.   Druhy environmentálních opatření (neúplný seznam) — potvrzení, že environmentální opatření zvolená jako způsobilá k podpoře splňují požadavky stanovené v čl. 103c odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007, — potvrzení, že podpora na způsobilá environmentální opatření splňuje požadavky stanovené v čl. 103c odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007. 3.2.7.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.7.2.   Jiné druhy akcí — seznam environmentálních opatření způsobilých k podpoře; — popis druhů akcí způsobilých k podpoře včetně konkrétního závazku nebo závazků, které z nich plynou, jejich odůvodnění na základě jejich očekávaného environmentálního dopadu v souvislosti s environmentálními potřebami a prioritami; — případná výše podpory; — kritéria pro výpočet výší podpory. 3.2.8.   Jiné druhy akcí (neúplný seznam) 3.2.8.1.   Pořízení stálých aktiv — druhy investic způsobilých k podpoře (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing (včetně druhu dotčených stálých aktiv), — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře. 3.2.8.2.   Jiné akce — popis druhů akcí způsobilých k podpoře, — bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře.

4.	Určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů Členský stát určí vnitrostátní orgán odpovědný za řízení, monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.

5.

Popis monitorovacích a hodnotících systémů Jsou vytvořeny na základě seznamu společných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze VIII. Tam, kde je to považováno za vhodné, specifikuje vnitrostátní strategie dodatečné ukazatele, které odrážejí vnitrostátní anebo regionální potřeby, podmínky a cíle specifické pro vnitrostátní operační programy. 5.1. Hodnocení operačních programů a oznamovací povinnosti organizací producentů podle čl. 103f odst. 2 písm. d) a e) nařízení (ES) č. 1234/2007 Popište monitorovací a hodnotící požadavky a postupy týkající se operačních programů, včetně oznamovacích povinností organizací producentů. 5.2. Monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie Popište požadavky a postupy monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.

---

PŘÍLOHA VIII

Seznam společných výkonnostních ukazatelů uvedených v čl. 59 písm. a), čl. 96 odst. 3 písm. a) a čl. 125 odst. 2

Systém společných výkonnostních ukazatelů pro akce prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a jejich členy v rámci operačního programu nezohledňuje nutně všechny faktory, které se mohou objevit a mohou ovlivnit výstupy, výsledky a dopad operačního programu. V této souvislosti by měly být informace poskytnuté na základě společných výkonnostních ukazatelů vykládány s ohledem na kvantitativní a kvalitativní informace týkající se jiných klíčových faktorů přispívajících k úspěchu či neúspěchu provedení programu.

1.   SPOLEČNÉ UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE FINANČNÍHO PROVÁDĚNÍ (UKAZATELE VSTUPŮ) (ROČNÍ)

2.   SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPU (ROČNÍ)

3.   SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSLEDKŮ

Poznámka: Ukazatele výsledků se sdělují až po vyhodnocení výsledků.

4.   SPOLEČNÉ UKAZATELE DOPADU

Poznámka: Ukazatele týkající se dopadu se sdělují až po vyhodnocení dopadu.

5.   SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝCHOZÍHO STAVU

Poznámka: Ukazatele výchozího stavu jsou potřebné pro analýzu situace v době zahájení programového období. Některé společné ukazatele výchozího stavu jsou relevantní pouze pro jednotlivé operační programy na úrovni organizací producentů (např. objem produkce uváděné na trh za méně než 80 % průměrné ceny obdržené OP/SOP). Jiné společné ukazatele výchozího stavu jsou rovněž relevantní pro vnitrostátní strategie na úrovni členských států (např. celková hodnota produkce uváděné na trh).

Ukazatele výchozího stavu se zpravidla vypočtou jako průměr za tři roky. Pokud nejsou k dispozici žádné údaje, měly by se vypočítat alespoň s pomocí údajů týkajících se jednoho roku.

---

PŘÍLOHA IX

SEZNAM AKCÍ A VÝDAJŮ NEZPŮSOBILÝCH V RÁMCI OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PODLE ČL. 60 ODST. 1

---

PŘÍLOHA X

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA STAŽENÍ PRODUKTŮ PODLE ČL. 76 ODST. 2

▼M4

---

PŘÍLOHA XI

▼B

---

PŘÍLOHA XII

---

PŘÍLOHA XIII

ČÁST A

NÁKLADY NA TŘÍDĚNÍ A BALENÍ UVEDENÉ V ČL. 82 ODST. 1

ČÁST B

PROHLÁŠENÍ NA OBALECH PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 82 ODST. 2

---

PŘÍLOHA XIV

Údaje, které je třeba zahrnout do výroční zprávy členských států podle čl. 97 písm. B)

Všechny údaje se vztahují k tomu roku, za nějž se podává zpráva. Zpráva zahrnuje údaje o výdajích uskutečněných po skončení roku, za nějž se podává zpráva. Obsahuje informace o provedených kontrolách a sankcích uplatněných s ohledem na daný rok, včetně takových, které byly provedeny nebo uplatněny po daném roce. Údaje (které se v průběhu roku mění) jsou platné k 31. prosinci roku, za nějž se podává zpráva.

ČÁST A —    ÚDAJE PRO ŘÍZENÍ TRHU

1.   Správní údaje

▼M3 —————

▼B

2.   Informace o výdajích

3.

Údaje o provádění vnitrostátní strategie: — stručný popis pokroku dosaženého při provádění operačních programů, rozdělený podle jednotlivých druhů opatření podle čl. 19 odst. 1 písm. g). Popis vychází z finančních a společných ukazatelů výstupů a výsledků a shrnuje údaje poskytnuté ve výročních zprávách o pokroku předkládaných organizacemi producentů v souvislosti s operačními programy, — pokud členský stát použije čl. 182 odst. 6 nařízení (ES) č. 1234/2007, je třeba popsat dotčenou státní podporu, — přehled výsledků hodnocení operačních programů v polovině období, jak byly předány organizacemi producentů, případně včetně kvalitativních posouzení výsledků a dopadu environmentálních opatření zaměřených na zamezení eroze půdy, omezování používání produktů na ochranu rostlin a/nebo lepší hospodaření s nimi, ochranu přirozeného prostředí a biologickou rozmanitost nebo zachování krajiny, — přehled všech závažných obtíží, které se vyskytly při provádění a řízení vnitrostátní strategie, a veškerá přijatá opatření, případně včetně uvedení toho, zda byla vnitrostátní strategie aktualizována, a důvod této aktualizace. K výroční zprávě je nutno přiložit kopii aktualizované strategie, — shrnutí analýz provedených v souladu s čl. 110 odst. 1 druhým pododstavcem. Výroční zpráva musí v roce 2012 obsahovat také hodnotící zprávu za rok 2012 podle čl. 127 odst. 4 druhého pododstavce.

4.	Seznam schválených prvních zpracovatelů a nákupčích rozdělených podle produktů u členských států, jež využívají přechodného opatření podle čl. 203a odst. 6 nařízení (ES) č. 1234/2007.

ČÁST B —    ÚDAJE PRO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU

5.	Údaje o kontrolách a sankcích: — kontroly provedené členským státem: údaje o navštívených subjektech a data návštěv, — četnost kontrol, — výsledky kontrol, — uplatněné sankce.

---

PŘÍLOHA XV

ČÁST A

Oznámení cen podle čl. 98 odst. 1

ČÁST B

Seznam ovoce, zeleniny a jiných produktů uvedených v čl. 98 odst. 3

---

PŘÍLOHA XVI

SYSTÉM VSTUPNÍCH CEN UVEDENÝ V HLAVĚ IV KAPITOLE I ODDÍLU 1

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, je třeba považovat popis produktů pouze za orientační. Oblast působnosti opatření stanovených v hlavě IV kapitole I oddílu 1 je pro účely této přílohy vymezena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí posledního pozměnění tohoto nařízení. Tam kde se před kódem KN uvádí „ex“, je působnost dodatečných cel určena jednak působností kódu KN, tak i působností názvů produktů a odpovídající dobou platnosti.

---

PŘÍLOHA XVII

▼M6

---

PŘÍLOHA XVIII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA: HLAVA IV KAPITOLA I ODDÍL 2

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, popis produktů se chápe pouze jako orientační. Působnost dodatečných cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí tohoto nařízení.

▼B

---

PŘÍLOHA XIX

---

PŘÍLOHA XX

NAŘÍZENÍ UVEDENÁ V ČL. 150 ODST. 2

nařízení Komise (EHS) č. 1764/86 ze dne 27. května 1986 o minimálních požadavcích na jakost produktů zpracovaných z rajčat, na které se vztahuje podpora produkce ( 50 )

nařízení Komise (EHS) č. 2320/89 ze dne 28. července 1989 o minimálních požadavcích na jakost broskví v sirupu a broskví ve vlastní šťávě, na které se vztahuje režim podpory produkce ( 51 )

článek 2 a příloha I části A a B nařízení Komise (ES) č. 464/1999 ze dne 3. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpor pro sušené švestky ( 52 )

ustanovení čl. 1 odst. 1 a 2 a přílohy II a III nařízení Komise (ES) č. 1573/1999 ze dne 19. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o vlastnosti sušených fíků, na které se vztahuje režim podpory produkce ( 53 )

příloha I a II nařízení Komise (ES) č. 1621/1999 ze dne 22. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o podporu pro pěstování vinných hroznů k produkci některých druhů sušených vinných hroznů ( 54 )

nařízení Komise (ES) č. 1666/1999 ze dne 28. července 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o minimální požadavky na jakost určitých odrůd sušených vinných hroznů uváděných na trh ( 55 )

nařízení Komise (ES) č. 1010/2001 ze dne 23. května 2001 o minimálních požadavcích na jakost pro ovocné směsi, na které se vztahuje režim podpory produkce ( 56 )

článek 3 nařízení Komise (ES) č. 217/2002 ze dne 5. února 2002, kterým se stanoví kritéria pro zařazení surovin do režimu podpory produkce podle nařízení (ES) č. 2201/96 ( 57 )

článek 2 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny ( 58 )

článek 16 a příloha I nařízení Komise (ES) č. 2111/2003 ze dne 1. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2202/96, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů ( 59 )

nařízení Komise (ES) č. 1559/2006 ze dne 18. října 2006 o minimálních požadavcích na jakost hrušek odrůdy Williamsova čáslavka a Rocha v sirupu a/nebo ve vlastní šťávě, na které se vztahuje režim podpory produkce ( 60 )

---

( 1 ) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29.

( 5 ) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 46.

( 6 ) Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19.

( 8 ) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33.

( 9 ) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

( 10 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15.

( 12 ) Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10.

( 13 ) Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

( 14 ) Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3.

( 15 ) Úř. věst. L 33, 5. 2. 2004, s. 1.

( 16 ) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3.

( 18 ) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

( 19 ) Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56.

( 20 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

( 21 ) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

( 22 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

( 23 ) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

( 24 ) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

( 25 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 26 ) Neúplný seznam odrůd tříděných podle kritérií zbarvení a rzivosti je uvedenv dodatku této normy.

( 27 ) Na odrůdy označené v dodatku písmenem „R“ se ustanovení o rzivosti nevztahují.

( 28 ) Neúplný seznam odrůd tříděných podle kritérií zbarvení a rzivosti je uvedenv dodatku této normy.

( 29 ) Na odrůdy označené v dodatku písmenem „R“ se ustanovení o rzivosti nevztahují.

( 30 ) Na odrůdy označené v dodatku písmenem „R“ se ustanovení o rzivosti nevztahují.

( 31 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 32 ) Vypočtený podle návodu OECD na objektivní zkoušky.

( 33 ) Je povoleno použití konzervačních látek nebo jiných chemických látek, které zanechávají na slupce plodu cizí pach, pokud to vyhovuje platným předpisům Evropské unie.

( 34 ) Je povoleno použití konzervačních látek nebo jiných chemických látek, které zanechávají na slupce plodu cizí pach, pokud to vyhovuje platným předpisům Evropské unie.

( 35 ) Citrusové plody bez jader mohou příležitostně obsahovat jádra.

( 36 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 37 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 38 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 39 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 40 ) Neúplný seznam velkoplodých a letních odrůd hrušek je uveden v dodatku k této normě.

( 41 ) Neúplný seznam velkoplodých a letních odrůd hrušek je uveden v dodatku k této normě.

( 42 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 43 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 44 ) Některé odrůdy papriky zeleninové mohou mít pálivou chuť.

( 45 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 46 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 47 ) Uvede se celý název nebo běžně užívaný název.

( 48 ) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

( 49 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

( 50 ) Úř. věst. L 153, 7.6.1986, s. 1.

( 51 ) Úř. věst. L 220, 29.7.1989, s. 54.

( 52 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1999, s. 8.

( 53 ) Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 27.

( 54 ) Úř. věst. L 192, 24.7.1999, s. 21.

( 55 ) Úř. věst. L 197, 29.7.1999, s. 32.

( 56 ) Úř. věst. L 140, 24.5.2001, s. 31.

( 57 ) Úř. věst. L 35, 6.2.2002, s. 11.

( 58 ) Úř. věst. L 218, 30.8.2003, s. 14.

( 59 ) Úř. věst. L 317, 2.12.2003, s. 5.

( 60 ) Úř. věst. L 288, 19.10.2006, s. 22.