a) pro hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty stanovená nařízením (ES) č. 1069/2009;

b) týkající se určitých vzorků a předmětů osvobozených od veterinárních kontrol na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 97/78/ES.

a) bionaftu, která splňuje požadavky na neškodné odstraňování a využívání získaných produktů stanovené v odst. 2 písm. b) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;

b) zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které splňuje zvláštní požadavky na zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu stanovené v odst. 7 písm. a) kapitoly II přílohy XIII;

c) žvýkací pamlsky pro psy, které splňují zvláštní požadavky na žvýkací pamlsky pro psy stanovené v odst. 7 písm. b) kapitoly II přílohy XIII;

d) kůže kopytníků, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly V přílohy XIII;

e) vlnu a srst, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě B kapitoly VII přílohy XIII;

f) peří a prachové peří, které splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly VII přílohy XIII;

g) kožešinu, která splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole VIII přílohy XIII;

h) rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků, který splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole XIII přílohy XIII;

i) benzin a paliva, které splňují zvláštní požadavky na produkty katalytického procesu sestávajícího z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv stanovené v odst. 2 písm. c) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV.

a) ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2000/76/ES; nebo

b) v případě zařízení, která nemusí mít povolení podle směrnice 2000/76/ES, ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, která příslušný orgán schválil pro účely neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spalováním nebo neškodného odstraňování nebo využívání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spoluspalováním, pokud představují odpad, a to v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (ES) č. 1069/2009.

a) dovezeného nebo z dovezených materiálů vyrobeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu získaného z materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

b) materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009 za předpokladu, že:

a) obecné podmínky pro zpracování stanovené v oddíle 1;

b) požadavky na čištění odpadních vod stanovené v oddíle 2;

c) zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 1 a 2 stanovené v oddíle 3;

d) zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 3 stanovené v oddíle 4.

a) hygienické požadavky a požadavky na zpracování stanovené v kapitole II;

b) standardní zpracovatelské metody stanovené v kapitole III, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány;

c) alternativní zpracovatelské metody stanovené v kapitole IV, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány.

a) požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole I;

b) hygienické požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole II;

c) standardní parametry přeměny stanovené v oddíle 1 kapitoly III;

d) normy pro zbytky rozkladu a kompost stanovené v oddíle 3 kapitoly III.

a) materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;

b) zpracovaných živočišných bílkovin.

a) materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;

b) zpracovaných živočišných bílkovin.

a) zvířat chovaných v zoologických zahradách;

b) kožešinových zvířat;

c) psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;

d) psů a koček v útulcích;

e) larev a červů pro rybí návnady.

a) zvířat chovaných v zoologických zahradách;

b) kožešinových zvířat;

c) psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;

d) psů a koček v útulcích;

e) larev a červů pro rybí návnady.

a) ohrožených či chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti v krmných stanicích za účelem podpory biologické rozmanitosti, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 2 kapitoly II přílohy VI;

b) volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 kapitoly II přílohy IV mimo krmné stanice, ve vhodných případech bez předchozího sběru mrtvých zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 3 uvedené kapitoly.

a) zvláštních pravidel pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu stanovených v oddíle 1;

b) pravidel pro spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech stanovených v oddíle 2;

c) pravidel pro spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství stanovených v oddíle 3.

a) splňují požadavky na sběr, přepravu a identifikaci stanovené v kapitolách I a II přílohy VIII;

b) jsou během přepravy provázeny obchodními doklady nebo veterinárními osvědčeními v souladu s požadavky stanovenými v kapitole III přílohy VIII.

a) v kapitole I, pokud vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení;

b) v kapitole II, pokud skladují vedlejší produkty živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení a manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru, přičemž vykonávají jednu z následujících činností uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:

c) v kapitole III, pokud skladují získané produkty pro určitá plánovaná použití podle čl. 24 odst. 1 písm. j) uvedeného nařízení.

a) schválené provozovatele, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty v rámci vedlejší činnosti;

b) provozovatele, kteří byli registrováni pro účely přepravních činností v souladu s nařízením (ES) č. 183/2005.

a) provozovatele, kteří manipulují s loveckými trofejemi nebo jinými preparáty uvedenými v kapitole VI přílohy XIII tohoto nařízení nebo je vyrábějí, a to pro soukromé nebo nekomerční účely;

b) provozovatele, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky pro vzdělávací účely nebo tyto vzorky neškodně odstraňují;

c) provozovatele, kteří přepravují suchou neošetřenou vlnu a srst tak, že jsou bezpečně uzavřené v obalech a odesílány přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec, nebo do zařízení, které provádí mezioperace, a to za podmínek, které brání rozšíření patogenních původců;

d) provozovatele, kteří používají malá množství materiálů kategorie 2 a 3 uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo produktů z nich získaných za účelem přímé dodávky produktů v rámci regionu konečnému spotřebiteli, na místní trh nebo místním maloobchodním zařízením, pokud se příslušný orgán domnívá, že taková činnost nepředstavuje riziko rozšíření žádného závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata; toto písmeno se nepoužije, pokud se tyto materiály používají jako krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová.

a) obecné požadavky na zpracování a uvádění na trh stanovené v kapitole I;

b) zvláštní požadavky na zpracované živočišné bílkoviny a jiné získané produkty stanovené v kapitole II;

c) požadavky na určitá krmiva pro ryby a rybí návnady stanovené v kapitole III.

a) zařízení nebo podnik disponují odpovídajícím vybavením pro příjem meziproduktů, které brání přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;

b) meziprodukty nepředstavují riziko přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata v důsledku čištění nebo jiného ošetření, kterým byly vedlejší produkty živočišného původu v meziproduktu podrobeny, v důsledku koncentrace vedlejších produktů živočišného původu v meziproduktu nebo v důsledku odpovídajících opatření biologické ochrany pro manipulaci s meziprodukty;

c) zařízení nebo podnik vedou záznamy o množství přijatých materiálů, jejich kategorii, je-li to relevantní, a o zařízení, podniku nebo provozovateli, jimž své produkty dodaly; a

d) jsou nevyužité meziprodukty nebo jiné přebytečné materiály ze zařízení nebo podniku, například výrobky, u nichž uplynula doba trvanlivosti, neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

a) nezpracovaného hnoje;

b) neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří;

c) včelího vosku ve formě voštin.

a) vlny a srsti, které byly průmyslově vyprány nebo ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;

b) kožešin, které byly alespoň po dobu dvou dnů sušeny při okolní teplotě 18 °C a vlhkosti 55 %;

c) vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které byly ošetřeny průmyslovým vypráním spočívajícím v ponoření vlny a srsti do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného;

d) vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které jsou odesílány přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny a srsti pro textilní průmysl a byly ošetřeny nejméně jednou z těchto metod:

e) vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které jsou suché a bezpečně uzavřené v obalech, určeny k odeslání do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny a srsti pro textilní průmysl a splňují všechny tyto požadavky:

a) zvláštní požadavky na dovoz a tranzit materiálu kategorie 3 a získaných produktů pro využití v krmivovém řetězci k jiným účelům než pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata, stanovené v kapitole I uvedené přílohy;

b) zvláštní požadavky na dovoz a tranzit vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro využití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, stanovené v kapitole II uvedené přílohy.

a) uvedené materiály nesmí být materiály kategorie 1 získané z těchto zvířat:

b) uvedené materiály nesmí být určeny k žádnému z těchto způsobů použití:

c) materiály musí být dováženy s označením a musí splňovat zvláštní požadavky pro určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu stanovené v oddíle 1 kapitoly IV přílohy XIV tohoto nařízení;

d) materiály musí být dováženy v souladu s požadavky hygienického osvědčení stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech.

a) dovoz zásilek musí být předem povolen příslušným orgánem členského státu určení; a

b) zásilky musí být z místa vstupu do Unie zaslány přímo schválenému uživateli.

a) zásilka je na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie zaplombována veterinárním útvarem příslušného orgánu plombou s pořadovým číslem;

b) doklady přiložené k zásilce a uvedené v článku 7 směrnice 97/78/ES byly úředním veterinárním lékařem příslušného orgánu, který odpovídá za stanoviště hraniční kontroly, na každé straně opatřeny razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES EU“;

c) jsou splněny procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;

d) zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu, který je stanoven v příloze III nařízení (ES) č. 136/2004, úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu osvědčena jako přijatelná pro tranzit.

a) úřední kontroly ve zpracovatelských zařízeních podle kapitoly I;

b) úřední kontroly jiných činností, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, podle oddílů 1 až 9 kapitoly III.

a) zpracovaných živočišných bílkovin a jiných získaných produktů uvedených v kapitole II přílohy X tohoto nařízení;

b) krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a určitých jiných získaných produktů uvedených v příloze XIII tohoto nařízení;

c) vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů dovezených do Unie nebo v režimu tranzitu přes Unii podle přílohy XIV tohoto nařízení.

a) nařízení (ES) č. 811/2003;

b) rozhodnutí 2003/322/ES;

c) rozhodnutí 2003/324/ES;

d) nařízení (ES) č. 878/2004;

e) rozhodnutí 2004/407/ES;

f) nařízení (ES) č. 79/2005;

g) nařízení (ES) č. 92/2005;

h) nařízení (ES) č. 181/2006;

i) nařízení (ES) č. 197/2006;

j) nařízení (ES) č. 1192/2006;

k) nařízení (ES) č. 2007/2006.

a) pokud byly vyrobeny z/ze:

b) i když nebyly smíchány se složkou, která vylučuje následné použití směsi ke krmným účelům.

1. „kožešinovými zvířaty“ se rozumějí zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;

2. „krví“ se rozumí čerstvá plná krev;

3. „krmnými surovinami“ se rozumějí takové krmné suroviny, definované v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 767/2009, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru;

4. „krevními výrobky“ se rozumějí výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi;

5. „zpracovanými živočišnými bílkovinami“ se rozumějí živočišné bílkoviny získané v plném rozsahu z materiálu kategorie 3, které byly ošetřeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X (včetně krevní moučky a rybí moučky), aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, nebo k využití v organických hnojivech a půdních přídavcích; nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen;

6. „krevní moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X;

7. „rybí moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců;

8. „tavenými/škvařenými tuky“ se rozumějí tuky získané zpracováním:

9. „rybím tukem“ se rozumí tuk získaný zpracováním vodních živočichů nebo tuk ze zpracování ryb určených k lidské spotřebě, který provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;

10. „vedlejšími produkty včelařství“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl neurčené k lidské spotřebě;

11. „kolagenem“ se rozumějí produkty na bázi bílkovin vyrobené z kůží a kožek, kostí a šlach zvířat;

12. „želatinou“ se rozumí přírodní rozpustná bílkovina, želírující nebo neželírující, získaná částečnou hydrolýzou kolagenu vyráběného z kostí, kůží a kožek, šlach a vaziv zvířat;

13. „škvarky“ se rozumějí zbytky po tavení/škvaření obsahující bílkoviny po částečném oddělení tuku a vody;

14. „hydrolyzovanými bílkovinami“ se rozumějí polypeptidy, peptidy a aminokyseliny a jejich směsi získané hydrolýzou produktů živočišného původu;

15. „proplachovou vodou“ se rozumí směs mléka, mléčných výrobků nebo produktů z nich získaných a vody, která je sbírána při vyplachování zařízení mlékárny, včetně nádob používaných pro mléčné výrobky, před tím, než je zařízení očištěno a vydezinfikováno;

16. „krmivem v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí tepelně ošetřené krmivo pro zvířata v zájmovém chovu v hermeticky uzavřené nádobě;

17. „žvýkacími pamlsky pro psy“ se rozumějí produkty určené ke žvýkání pro zvířata v zájmovém chovu, které jsou vyrobeny z nevyčiněných kůží kopytníků nebo z jiného materiálu živočišného původu;

18. „dochucovacími masovými výtažky“ se rozumí tekutý nebo dehydrovaný získaný produkt živočišného původu, který se používá ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;

19. „krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy, které

20. „zpracovaným krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než syrové, které bylo zpracováno v souladu s odstavcem 3 kapitoly II přílohy XIII;

21. „syrovým krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující určité materiály kategorie 3, které neprošlo žádným konzervačním postupem kromě zchlazení nebo zmrazení;

22. „odpadem ze stravovacích zařízení“ se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti;

23. „zbytky rozkladu“ se rozumějí zbytky, které jsou výsledkem přeměny vedlejších produktů živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu;

24. „obsahem trávicího traktu“ se rozumí obsah trávicího traktu savců a ptáků nadřádu běžci;

25. „tukovými deriváty“ se rozumějí produkty získané z tavených/škvařených tuků, které byly, pokud jde o tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, zpracovány v souladu s kapitolou XI přílohy XIII;

26. „guánem“ se rozumí přírodní produkt, který byl sebrán z trusu netopýrů nebo volně žijících mořských ptáků a není mineralizovaný;

27. „masokostní moučkou“ se rozumí živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s jednou ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV;

28. „ošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí produkty získané z jiných neošetřených kůží a kožek než ze žvýkacích pamlsků pro psy, které byly:

29. „neošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí všechny kožní a podkožní tkáně, které neprošly žádným jiným ošetřením než dělením, chlazením nebo zmrazením;

30. „neošetřeným peřím a jeho částmi“ se rozumí peří a jeho části kromě peří nebo jeho částí, které byly ošetřeny:

31. „neošetřenou vlnou“ se rozumí vlna kromě vlny, která:

32. „neošetřenou srstí“ se rozumí srst kromě srsti, která:

33. „neošetřenými prasečími štětinami“ se rozumějí prasečí štětiny kromě prasečích štětin, které:

34. „výstavním předmětem“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené k výstavám nebo uměleckým činnostem;

35. „meziproduktem“ se rozumí získaný produkt:

36. „laboratorním činidlem“ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty a je jako samostatně nebo v kombinaci s látkami, které nejsou živočišného původu, určen ke zvláštnímu použití v laboratoři jako činidlo nebo reagenční výrobek, kalibrátor nebo kontrolní materiál s cílem odhalit, změřit, vyšetřit nebo vyrábět jiné látky;

37. „produktem určeným k diagnostice in vitro “ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje krevní výrobek nebo jiný vedlejší produkt živočišného původu a je používán samostatně nebo v kombinaci jako činidlo, reagenční výrobek, kalibrátor, jako sestava nebo jiný systém a určen k využití in vitro k vyšetření vzorků lidského nebo živočišného původu, a to výlučně nebo zásadně pro účely diagnostiky fyziologického stavu, zdravotního stavu, choroby nebo genetické anomálie nebo k určení bezpečnosti a slučitelnosti s činidly; nezahrnuje darované orgány nebo krev;

38. „výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k těmto účelům: vyšetření v rámci diagnostických činností nebo analýze na podporu pokroku v oblasti vědy a techniky v rámci vzdělávacích nebo výzkumných činností;

39. „vzorky zboží“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené pro konkrétní studie nebo analýzy, které mají sloužit k provádění výrobního procesu nebo k vývoji krmiv nebo jiných získaných produktů a také ke zkoušení strojního zařízení k použití v zařízení nebo podniku, které:

40. „spoluspalováním“ se rozumí využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve spoluspalovacím zařízení, pokud představují odpad;

41. „spalováním pro energetické účely“ se rozumí proces oxidace paliva, jehož cílem je využít energetickou hodnotu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud nepředstavují odpad;

42. „spalováním“ se rozumí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako odpadu ve spalovacím zařízení, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

43. „zbytky ze spalování a spoluspalování“ se rozumějí zbytky podle definice v čl. 3 odst. 13 směrnice 2000/76/ES, které vznikají ve spalovacích nebo spoluspalovacích zařízeních, v nichž se ošetřují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;

44. „barevným kódováním“ se rozumí systematické používání barev, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) kapitoly II přílohy VIII, pro poskytnutí informací, jak je stanoveno tímto nařízením, na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených;

45. „mezioperacemi“ se rozumějí operace kromě skladování uvedené v čl. 19 písm. b);

46. „činěním“ se rozumí tvrzení kůží a kožek s využitím rostlinných tvrdicích činidel, solí chromu nebo jiných látek, jako jsou například soli hliníku, železa, křemíku, aldehydy, chinony nebo jiná umělá tvrdicí činidla;

47. „preparováním zvířat“ se rozumí preparace, vycpávání a napínání kůží a kožek zvířat tak, aby zvířata působila jako živá, aniž by se přes napnutou kůži a kožku přenášela nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

48. „obchodem“ se rozumí obchod zbožím mezi členskými státy uvedený v článku 28 Smlouvy o fungování Evropské unie;

49. „zpracovatelskými metodami“ se rozumějí metody uvedené v kapitolách III a IV přílohy IV;

50. „šarží“ se rozumí produkční jednotka vyrobená v jednom podniku s využitím jednotných výrobních parametrů, jako je například původ materiálů, nebo několik takovýchto jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně v jednom podniku a uskladněny společně jako expediční jednotka;

51. „hermeticky uzavřenou nádobou“ se rozumí nádoba, která je konstruovaná tak, aby byla odolná proti vniknutí mikroorganismů;

52. „zařízením na výrobu bioplynu“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za anaerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

53. „sběrnými středisky“ se rozumějí jiná zařízení než zpracovatelská zařízení, v nichž jsou sbírány vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, aby byly použity ke krmení zvířat uvedených v tomtéž článku;

54. „zařízením na kompostování“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za aerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

55. „spoluspalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní zařízení, jehož hlavním účelem je výroba energie nebo hmotných produktů, jak je definováno v čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/76/ES;

56. „spalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní technická jednotka a zařízení určené k tepelnému zpracování odpadu, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

57. „zařízením na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo dochucovacích masových výtažků, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009;

58. „zpracovatelským zařízením“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu zpracovávány v souladu s přílohou IV a/nebo přílohou X.

1. V Estonsku, Lotyšsku a Finsku mohou být následující kožešinová zvířata krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu:

▼M1

▼B

2. V Estonsku a Lotyšsku mohou být kožešinová zvířata druhu norek americký (Mustela vison) krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu se zpracovatelskými metodami stanovenými v kapitole III přílohy IV a které jsou získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu.

3. Krmení uvedené v odstavcích 1 a 2 musí probíhat za těchto podmínek:

a) musela být dodržena ochranná lhůta alespoň 21 dnů uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

b) byla použita pouze organická hnojiva a půdní přídavky, které jsou v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 a kapitolou I přílohy XI tohoto nařízení.

a) hnůj a guáno;

b) obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.

1. Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení zaručí, že jsou v zařízeních, která podléhají jejich kontrole, splněny tyto hygienické podmínky:

2. Provozovatel spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení přijme veškerá nezbytná preventivní opatření týkající se přijímání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, aby zabránil nebo v nejvyšší možné míře omezil přímá rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

3. Zvířata nesmějí mít přístup k zařízením, vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům, které čekají na spálení nebo spoluspálení, ani k popelu ze spalování nebo spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu.

4. Pokud jsou spalovací nebo spoluspalovací zařízení umístěna v chovném hospodářství:

5. Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které čekají na spálení nebo spoluspálení, a popel musí být uskladněny v zakrytých, správně označených a, je-li to vhodné, nepropustných nádobách.

6. Vedlejší produkty živočišného původu, které nebyly zcela spáleny, musí být spáleny znovu nebo neškodně odstraněny jinak než na povolené skládce, a to podle situace v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

1. Zbytky ze spalování a spoluspalování musí být minimalizovány jak z hlediska množství, tak škodlivosti. Takovéto zbytky musí být ve vhodných případech využity, a to přímo v zařízení nebo mimo něj v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, nebo neškodně odstraněny na povolené skládce.

2. Přeprava a prozatímní uskladnění suchých zbytků včetně prachu musí probíhat takovým způsobem, aby se zabránilo rozptýlení do okolního prostředí, například v uzavřených nádobách.

1. Ke sledování parametrů a podmínek vztahujících se k procesu spalování nebo spoluspalování se využijí technické postupy.

2. Ve schválení vydaném příslušným orgánem nebo v podmínkách, které jsou k němu připojené, musí být stanoveny požadavky na měření teploty.

3. Fungování veškerého automatizovaného monitorovacího zařízení musí být kontrolováno a podrobováno ročnímu kontrolnímu přezkušování.

4. Výsledky měření teploty musí být zaznamenány a předloženy v náležité úpravě, aby příslušný orgán mohl ověřit, zda jsou splněny přípustné provozní podmínky stanovené v tomto nařízení, a to v souladu s postupy, o nichž rozhodne uvedený příslušný orgán.

a) každá linka zařízení musí být vybavena nejméně jedním pomocným hořákem. Tento hořák se automaticky zapne, pokud teplota spalin po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod teplotu 850 °C nebo 1 100 °C podle toho, která teplota se použije. Tento hořák musí být rovněž využíván během uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo, že teplota 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, bude udržena po celou dobu těchto operací, dokud je v komoře, v níž spalování nebo spoluspalování probíhá, nějaký nespálený materiál;

b) při kontinuálním vkládání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory, kde probíhá spalování nebo spoluspalování, musí zařízení používat automatizovaný systém, který brání vložení vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory během uvádění do provozu, dokud není dosaženo teploty 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, a také pokaždé, když teplota není dodržena.

c) Provozovatel musí spalovací zařízení provozovat tak, aby bylo dosaženo takové úrovně spalování, aby obsah celkového organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu. Podle potřeby se použijí vhodné metody předběžné úpravy.

1. Prostory vysokokapacitních zařízení včetně přidružených prostor k uskladnění vedlejších produktů živočišného původu musí být navrženy tak, aby bylo zabráněno neoprávněnému a náhodnému úniku jakýchkoli znečišťujících látek do půdy a povrchové a podzemní vody.

2. Musí být zřízeny skladovací kapacity k zadržení úniku kontaminované dešťové vody z prostoru zařízení nebo zadržení kontaminované vody vzniklé v důsledku rozlití nebo hasičského zásahu.

Je-li to nutné, provozovatel zaručí, že je možné takovouto dešťovou vodu a takovouto vodu před vypuštěním v nezbytném případě otestovat a ošetřit.

a) používána pouze k neškodnému odstraňování:

b) vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;

c) provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.

1. Zpracovatelská zařízení musí splňovat následující požadavky na zpracování tlakovou sterilizací nebo v souladu se zpracovatelskými metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009:

2. Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

3. K dispozici musí být odpovídající vybavení, aby bylo možné podle potřeby vydezinfikovat kola vozidla a jiné části vozidla v okamžiku, kdy vozidlo opouští nečistý sektor zpracovatelského zařízení.

4. Všechna zpracovatelská zařízení musí být vybavena systémem odstraňování odpadní vody, který splňuje požadavky stanovené příslušným orgánem v souladu s právními předpisy Unie.

5. Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vlastní laboratoří nebo musí využívat služeb externí laboratoře. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem na základě posouzení schopnosti laboratoře provádět tyto analýzy, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být pravidelně kontrolována příslušným orgánem, aby byla posouzena schopnost laboratoře provádět tyto analýzy.

6. Pokud z posouzení rizik vyplývá, že objem ošetřovaných produktů vyžaduje pravidelnou nebo stálou přítomnost příslušného orgánu, musí zpracovatelské zařízení disponovat uzamykatelnou místností, která je odpovídajícím způsobem vybavena a je určena výhradně k využívání kontrolním útvarem.

1. Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1, a jiná zařízení, ve kterých je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jatka a zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 2, musí provádět předběžné ošetření za účelem zadržení a shromáždění materiálů živočišného původu, což je první fáze čištění odpadních vod.

Zařízení pro předběžné ošetření se musí skládat z odtokových jímek nebo česlí umístěných na dolním konci procesu, přičemž velikost jejich otvorů s filtrovými póry nebo ok nesmí přesáhnout 6 mm, nebo z rovnocenných systémů zaručujících, že velikost pevných částic v odpadní vodě, která těmito systémy proteče, nepřesáhne 6 mm.

2. Odpadní voda ze zařízení uvedených v odstavci 1 musí být podrobena předběžnému ošetření, kterým se zaručí, že je před odtokem ze zařízení všechna odpadní voda tímto procesem přefiltrována. Nesmí se provádět žádné drcení, macerace ani jiné zpracování nebo použití tlaku, jimiž by se mohl usnadnit průchod pevných materiálů živočišného původu procesem předběžného ošetření.

3. Veškerý materiál živočišného původu, který je v průběhu předběžného ošetření zachycen v zařízeních uvedených v odstavci 1, se shromažďuje a přepravuje jako materiál kategorie 1 nebo případně kategorie 2 a neškodně se odstraňuje v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

4. Odpadní voda, která byla podrobena předběžnému ošetření v zařízeních uvedených v odstavci 1, a odpadní voda ze zařízení, která manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu nebo je zpracovávají, se ošetří v souladu s právními předpisy Unie bez omezení v souladu s tímto nařízením.

5. Kromě požadavků stanovených v odstavci 4 může příslušný orgán uložit provozovatelům povinnost ošetřit odpadní vody z nečistého sektoru zpracovatelských zařízení nebo zařízení či podniků, které provádějí mezioperace s materiálem kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo skladují materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, v souladu s podmínkami, které zaručují, že jsou zmírněna rizika z patogenních původců.

6. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, je zakázáno neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu včetně krve a mléka nebo získané produkty do toku odpadních vod.

Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, však lze neškodně odstraňovat do toku odpadních vod, pokud byl podroben jednomu z ošetření určených pro kal z odstředivky nebo separátoru, která jsou stanovena v části III oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení.

1. Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.

2. Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:

3. Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.

1. K nepřetržitému sledování podmínek zpracování musí být využívány přesně kalibrované měřicí přístroje/záznamníky. Záznamy prokazující datum kalibrace měřicích přístrojů/záznamníků musí být uchovány.

2. Materiál, který pravděpodobně neprošel specifikovaným tepelným ošetřením, například materiál vypuštěný při uvádění do provozu nebo uniklý z kotlů, musí tepelným ošetřením projít znovu nebo musí být sebrán a znovu zpracován nebo neškodně odstraněn v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

1. Kritické kontrolní body, které určují rozsah tepelných ošetření uplatněných při zpracování, u každé ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III musí zahrnovat:

2. U chemických ošetření, která příslušný orgán povolil jako zpracovatelskou metodu č. 7 v souladu s bodem G kapitoly III, musí kritické kontrolní body, které určují rozsah použitých chemických ošetření, zahrnovat dosaženou úpravu pH.

3. Záznamy se uchovávají po dobu minimálně dvou let, aby se prokázalo, že jsou uplatňovány minimální procesní hodnoty pro každý kritický kontrolní bod.

4. Materiál kategorie 3 se zpracovává v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 a se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III.

1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 50 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 50 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 50 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2. Vedlejší produkty živočišného původu o velikosti části nepřesahující 50 mm musí být zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 133 °C po dobu minimálně 20 minut bez přerušení a při tlaku (absolutním) minimálně 3 bary. Tlak musí být vyvinut odčerpáním veškerého vzduchu ve sterilizační komoře a nahrazením tohoto vzduchu párou („nasycenou párou“); tepelné ošetření může být uplatněno jako jediný postup nebo jako prvotní nebo závěrečná fáze sterilizace.

3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 150 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 150 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 125 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 120 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 50 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3. Zpracování musí být prováděno v dávkovém systému.

1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 95 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 55 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 13 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu umístěny do nádoby s přidaným tukem a zahřáty takovým způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 16 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C po dobu alespoň 13 minut, teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 8 minut a teploty v jádře vyšší než 130 °C po dobu alespoň 3 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 20 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 20 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.

2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřívány, dokud se nevysráží, a potom stlačeny tak, aby se z bílkovinné hmoty odstranila voda a tuk. Bílkovinná hmota musí být následně zahřáta způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 80 °C po dobu alespoň 120 minut a teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 60 minut.

Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.

3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být zmenšeny na velikost částic, která nepřesahuje:

Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se pH snížilo na hodnotu 4,0 nebo nižší a aby se na této hodnotě udrželo. Před dalším ošetřením musí být směs uskladněna alespoň po dobu 24 hodin.

2. Po zmenšení musí být směs zahřáta na:

Je-li použit systém s kontinuálním průtokem, postup produktu měničem tepla musí být řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty.

3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.

1. Každá zpracovatelská metoda schválená příslušným orgánem, u které provozovatel tomuto orgánu prokázal tyto body:

2. Podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, podle kterých každé zpracovatelské zařízení uspokojivě splňuje mikrobiologické normy, musí být zaznamenány a uchovány, aby provozovatel a příslušný orgán mohli sledovat provoz zpracovatelského zařízení. Údaje, které mají být zaznamenávány a sledovány, musí obsahovat velikost částic a v příslušných případech kritickou teplotu, absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.

3. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit použití zpracovatelských metod, které byly schváleny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, a to v souladu s kapitolou III přílohy V nařízení (ES) č. 1774/2002.

4. Příslušný orgán trvale nebo dočasně pozastaví uplatňování zpracovatelských metod uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud získá důkaz, že se některá z okolností upřesněných v odst. 1 písm. a) nebo b) podstatně změnila.

5. Příslušný orgán na žádost sdělí příslušnému orgánu jiného členského státu informace, které má podle odstavců 1 a 2 k dispozici o schválené zpracovatelské metodě.

1. Materiály vzniklé zpracováním materiálů kategorie 1 a 2 musí být trvale označeny v souladu s požadavky na označování určitých získaných produktů stanovenými v kapitole V přílohy VIII.

Takové označení se však nepožaduje pro tyto materiály uvedené v oddíle 2:

2. Příslušný orgán členského státu dá výsledky úředních kontrol na žádost k dispozici příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud je v tomto členském státě alternativní metoda použita poprvé, aby zavedení nové alternativní metody usnadnil.

a) musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.

Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;

b) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);

c) nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:

d) proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a

e) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

a) vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;

b) proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a

c) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

a) vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;

b) po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;

c) proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;

d) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;

e) výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;

f) v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.

a) pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

b) zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:

a) dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;

b) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;

c) vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;

d) každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení 2 sekundy při teplotě nejméně 950 °C;

e) při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;

f) proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;

g) zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.

a) pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

b) frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;

c) po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:

d) spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;

e) spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:

f) spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.

a) vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;

b) materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;

c) velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;

d) vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.

e) během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;

f) po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;

g) proces musí být prováděn v dávkovém systému.

a) materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodě i), ii) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009, které pocházejí z prasat;

b) materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. h) uvedeného nařízení, které pocházejí z prasat.

a) Vedlejší produkty živočišného původu se po sběru v hospodářství, kterému příslušný orgán povolil použití zpracovatelské metody na základě posouzení hustoty zvířat v hospodářství, pravděpodobné úmrtnosti a potenciálních rizik pro zdraví lidí a zvířat, musí umístit do kontejneru zkonstruovaného v souladu s písmenem b) (dále jen „kontejner“) a umístěného na vyhrazeném místě v souladu s písmeny c) a d) („vyhrazené místo“).

b) Kontejner musí:

c) Kontejner musí být umístěn na vyhrazeném místě fyzicky odděleném od hospodářství.

K uvedenému místu musí vést přístupové cesty vyhrazené pro přemísťování materiálů a sběrná vozidla.

d) Kontejner musí být zkonstruován a dané místo uspořádáno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, aby se zabránilo zápachům a rizikům pro půdu a podzemní vody.

e) Kontejner musí být napojen na potrubí na plynové emise, které musí být vybaveno náležitými filtry zabraňujícími přenosu nákaz přenosných na člověka a na zvířata.

f) Kontejner musí být pro proces hydrolýzy uzavřen alespoň tři měsíce tak, aby se zabránilo jakémukoli nepovolenému otevření.

g) Provozovatel musí zavést postupy zabraňující přenosu nákaz přenosných na člověka nebo na zvířata pohybem personálu.

h) Provozovatel musí:

i) Provozovatel musí vést záznamy o:

j) Provozovatel musí vyprazdňovat kontejner v pravidelných intervalech, aby se:

k) Po skončení hydrolýzy se musí materiály sebrat, použít a neškodně odstranit v souladu s čl. 13 písm. a), b), c) nebo čl. 13 písm. e) bodem i) nařízení (ES) č. 1069/2009.

l) Proces musí být prováděn v dávkovém systému.

m) Každá jiná manipulace s hydrolyzovanými materiály nebo jejich použití včetně jejich aplikace na půdu se zakazuje.

a) Obsah sušiny v hnoji se musí stanovit použitím metody CEN EN 12880:2000 ( 53 )„Charakterizace kalů – Stanovení veškerých látek a obsahu vody.“

V tomto procesu se musí obsah sušiny pohybovat mezi 15 % a 70 %.

b) Množství vápna, které má být přidáno, se musí stanovit tak, aby se dosáhlo jedné z kombinací dob a teplot stanovených v písmeni f).

c) Velikost částic vedlejších produktů živočišného původu, které mají být zpracovány, nesmí přesahovat 12 mm.

V případě potřeby se musí velikost částic hnoje snížit tak, aby se dosáhlo maximální velikosti částic.

d) Hnůj se musí smíchat s nehašeným vápnem (CaO) se střední až vyšší reaktivitou, aby se dosáhlo zvýšení teploty o 40 °C během doby kratší než šest minut podle kritérií ve zkoušce reaktivity 5.10 v metodě podle CEN EN 459-2:2002 ( 54 ).

Mísení se musí provádět dvěma míchačkami umístěnými v řadě, z nichž každá má dva šneky.

Obě míchačky musí:

Střední doba míchání musí být přibližně dvě minuty.

e) Směs se musí mísit po dobu alespoň šesti hodin, dokud se nevytvoří hromada o minimální hmotnosti dvou tun.

f) V kontrolních bodech povinně zavedených do hromady se musí provádět nepřetržitá měření, aby se prokázalo, že směs v hromadě dosáhla hodnoty pH alespoň 12, a to během jedné z následujících dob, během nichž se musí dosáhnout jedné z odpovídajících teplot:

g) Proces musí být prováděn v dávkovém systému.

h) Musí se zavést stálý písemný postup vycházející ze zásad HACCP.

i) Provozovatelé mohou prokázat příslušnému orgánu prostřednictvím ověření podle následujících požadavků, že proces, při kterém se používá jiné míchací zařízení než míchací zařízení uvedené v písmeni d) nebo při kterém se používá dolomitické vápno (CaOMgO) místo nehašeného vápna, je přinejmenším stejně účinný jako proces stanovený v písmenech a) až h).

Uvedené ověření musí:

a) V tomto procesu lze použít tyto materiály:

b) Použití tavených/škvařených tuků získaných z materiálů kategorie 1 se v tomto procesu zakazuje.

a) Tavené/škvařené tuky musí být podrobeny předběžnému ošetření, které sestává z:

b) Předběžně ošetřené materiály musí být podrobeny katalytickému procesu sestávajícímu z hydrodeoxygenace, po které následuje izomerace.

Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 20 barů při teplotě alespoň 250 °C po dobu alespoň 20 minut.

1. Produkty získané zpracováním:

2. Materiál, který je výsledkem zpracování v souladu s:

▼M1

▼B

3. Jakýkoli odpad, který je výsledkem zpracování vedlejších produktů živočišného původu v souladu s tímto oddílem, například kal, obsah filtrů, popel a zbytky rozkladu, se neškodně odstraní v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.

1. Zařízení na výrobu bioplynu musí být vybavena pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít, určenou pro vkládané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty o maximální velikosti částic 12 mm před vstupem do jednotky, a to s/se:

2. Odchylně od odstavce 1 není pasterizačně/hygienická jednotka povinná pro zařízení na výrobu bioplynu, která přeměňují pouze:

3. Je-li zařízení na výrobu bioplynu umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na výrobu bioplynu rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na výrobu bioplynu od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4. Každé zařízení na výrobu bioplynu musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

1. Zařízení na kompostování musí být vybavena uzavřeným kompostujícím reaktorem nebo uzavřeným prostorem, který není možné obejít, určeným pro vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty vkládané do zařízení a musí být vybavena:

2. Odchylně od odstavce 1 lze povolit i jiné systémy kompostování, pokud:

3. Je-li zařízení na kompostování umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.

Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na kompostování rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.

V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na kompostování od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.

4. Každé zařízení na kompostování musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.

1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být přeměněny co nejdříve po příjezdu do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování. Až do ošetření musí být řádným způsobem uskladněny.

2. Kontejnery, nádoby a vozidla používané k přepravě neošetřeného materiálu musí být očištěny a vydezinfikovány ve vyhrazeném prostoru.

Tento prostor musí být umístěn nebo navržen tak, aby se zabránilo riziku kontaminace ošetřených produktů.

3. Systematicky musí být prováděna preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu nebo jiným škůdcům.

K tomuto účelu musí být využíván zdokumentovaný program hubení škůdců.

4. Pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.

5. Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány.

6. Zařízení a vybavení musí být udržováno v dobrém technickém stavu a měřicí zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrováno.

7. Se zbytky rozkladu a kompostem musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulováno a musí být uskladněny tak, aby se zabránilo opětovné kontaminaci.

1. Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na výrobu bioplynu vybavených pasterizačně/hygienickou jednotkou, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

Mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, které patří do kategorie 3, však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata.

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování vkládán do zařízení na výrobu bioplynu v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2. Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na kompostování, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:

Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování kompostován v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.

1. Příslušný orgán však může povolit použití jiných parametrů než parametrů stanovených v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I a než standardních parametrů pro přeměnu, pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují odpovídající snížení biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí v souladu s těmito požadavky:

2. Dokud však nebudou přijata pravidla uvedená v čl. 15 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, příslušný orgán může odchylně od odstavce 1 povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud v souvislosti se snížením patogenních původců zaručují rovnocenný účinek u:

3. Pokud jsou materiály uvedené v odst. 2 písm. b) nebo získané produkty uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009 jediným výchozím materiálem živočišného původu, který je ošetřován v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, může příslušný orgán povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud:

4. Provozovatelé mohou na trh uvádět zbytky rozkladu a kompost vyrobené podle parametrů, které byly povoleny příslušným orgánem:

kde v případě písmene a) nebo b):

2. Zbytky rozkladu nebo kompost, které nesplňují požadavky uvedené v tomto oddíle, se znovu podrobí přeměně nebo kompostování a v případě salmonely s nimi musí být manipulováno nebo musí být neškodně odstraněny v souladu s pokyny příslušného orgánu.

3. Jestliže se vedlejší produkty živočišného původu přeměňují na bioplyn nebo se kompostují společně s materiály, které nejsou živočišného původu, příslušný orgán může povolit provozovateli odebrání reprezentativních vzorků po pasterizaci uvedené v kapitole I oddíle 1 odst. 1 písm. a), případně po kompostování uvedeném v oddíle 2 odst. 1, a před tím, než budou smíchány s materiály, které nejsou živočišného původu, s cílem sledovat účinnost přeměny, případně kompostování vedlejších produktů živočišného původu.

1. Provozovatelé zaručí, že k zásilkám výzkumných a diagnostických vzorků je přiložen obchodní doklad, který musí uvádět:

2. Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, přijmou veškerá nezbytná opatření, aby po dobu, kdy dochází k manipulaci s materiálem, který podléhá jejich kontrole, zabránili šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, a to zejména tím, že uplatní správnou laboratorní praxi.

3. Následné využití výzkumných a diagnostických vzorků k jiným účelům než těm, které jsou uvedeny v bodě 38 přílohy I, se zakazuje.

4. Pokud nejsou drženy pro referenční účely, musí být výzkumné a diagnostické vzorky a jakékoli produkty získané z používání těchto vzorků neškodně odstraněny:

5. Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, musí vést rejstřík zásilek takovýchto vzorků.

Tento rejstřík musí obsahovat informace uvedené v odstavci 1 a datum a metodu neškodného odstranění vzorků a jakýchkoli získaných produktů.

6. Odchylně od odstavců 1, 4 a 5 může příslušný orgán souhlasit s tím, aby se s výzkumnými a diagnostickými vzorky používanými pro vzdělávací účely manipulovalo a byly neškodně odstraněny za jiných podmínek, které zaručují, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.

1. Vzorky zboží a výstavní předměty mohou být přepravovány, používány a neškodně odstraňovány pouze v souladu s odstavci 1 až 4 a 6 oddílu 1.

2. Pokud nejsou vzorky zboží drženy pro referenční účely, musí být poté, co byly dokončeny příslušné studie nebo analýzy:

3. Po ukončení výstavy nebo umělecké činnosti musí být výstavní předměty odeslány zpět do členského státu původu, odeslány nebo neškodně odstraněny v souladu s odstavcem 2.

1. Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.

2. Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:

3. Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.

4. Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:

1. Příslušný orgán může povolit, aby byl materiál kategorie 1 uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009 použit ke krmení následujících ohrožených nebo chráněných druhů v krmných stanicích za těchto podmínek:

2. Pokud členský stát žádá Komisi, aby byl zařazen do seznamu stanoveného v odst. 1 písm. a), předloží:

1. Příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší.

2. Příslušný orgán musí v povolení určit hospodářství nebo stáda v zeměpisně vymezené krmné oblasti podle těchto podmínek:

a) příslušný orgán musí provozovateli odpovědnému za krmení udělit povolení. Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

b) povolení udělené příslušným orgánem musí být neprodleně pozastaveno v případě:

c) provozovatel odpovědný za krmení musí:

1. Pokud příslušný orgán povolí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na místě v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009, může k takovému neškodnému odstranění dojít:

2. Spalování vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou spáleny:

3. Zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou zahrabány:

4. Při neškodném odstranění podle čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu přemísťovány z místa původu do místa neškodného odstranění za těchto podmínek:

a) 10 % populace skotu v dotčeném členském státě;

b) 25 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě;

c) 10 % populace prasat v dotčeném členském státě; a

d) procentní podíl populace jiných druhů, který příslušný orgán určí na základě posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat, která vznikají při neškodném odstranění zvířat těchto druhů spálením nebo zahrabáním na místě.

a) materiály nepřesahují objemem 20 kg týdně ze zařízení nebo podniku, kde jsou sbírány, bez ohledu na druh, z nějž materiály pocházejí;

b) materiály jsou sbírány, přepravovány a neškodně odstraňovány prostředky, které brání přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat;

c) příslušný orgán provádí v zařízeních nebo podnicích, kde jsou materiály sbírány, pravidelné kontroly včetně ověřování záznamů vedených provozovateli, aby zaručil, že jsou dodržována ustanovení tohoto oddílu.

1. Žádosti o povolení alternativní metody používání nebo neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 1069/2009 (žádosti) se předkládají v jednom z úředních jazyků Evropské unie uvedených v článku 1 nařízení č. 1 z roku 1958.

2. Zainteresované subjekty, které předkládají takové žádosti v jiném jazyce než v angličtině, před posouzením validují úřední překlad své žádosti, který zajistí úřad EFSA.

Doba uvedená v čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 1069/2009 začíná teprve tedy, když zainteresovaný subjekt validoval úřední překlad žádosti.

1. Žádosti musí obsahovat všechny nezbytné informace o následujících bodech, aby mohl úřad EFSA posoudit bezpečnost alternativní metody, která je v nich navržena, a zejména musí popisovat:

2. Kromě toho se v žádosti uvedené v odstavci 1:

3. Ověřenými přímými měřeními uvedenými v odst. 2 písm. d) se rozumí:

4. Plán HACCP uvedený v odst. 2 písm. b) musí být založen na kritických parametrech, které slouží k dosažení snížení rizika, zejména:

Kritické limity uvedené v plánu HACCP musí být vymezeny na základě výsledků pokusného ověření a/nebo poskytnutého modelu.

Jestliže se úspěšné fungování procesu může prokázat pouze odkazem na technické parametry, které se konkrétně pojí s vybavením použitým v procesu, musí plán HACCP také obsahovat technické limity, které musí být splněny, zejména příjem energie, počet zdvihů pumpy nebo dávkování chemických látek.

Musí být uvedeny informace o kritických a technických parametrech, které je třeba sledovat a zaznamenávat nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech, a o metodách používaných pro měření a sledování.

Musí být zohledněna variabilita parametrů za typických výrobních podmínek.

Plán HACCP musí odrážet běžné a neobvyklé/mimořádné provozní podmínky, včetně selhání procesu, a musí specifikovat nápravná opatření, která se použijí v případě neobvyklých/mimořádných provozních podmínek.

5. Žádosti musí také obsahovat dostatek informací o:

6. Žádosti se předkládají spolu s dokumentací, zejména:

7. Žádosti musí obsahovat kontaktní adresu zainteresovaného subjektu, která zahrnuje jméno a úplnou adresu, telefonní a/nebo faxové číslo a/nebo adresu elektronické pošty konkrétní osoby, která nese odpovědnost buď jako zainteresovaný subjekt, nebo jeho jménem.

1. Od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty sbírány a přepravovány v zaplombovaných nových obalech nebo zakrytých nepropustných nádobách nebo vozidlech.

2. Vozidla a nádoby k opakovanému využití a všechno zařízení a přístroje k opakovanému využití, které se dostanou do styku s vedlejšími produkty živočišného původu nebo získanými produkty kromě získaných produktů, které jsou uváděny na trh v souladu s nařízením (ES) č. 767/2009 a jsou uskladněny a přepravovány v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 183/2005, musí být udržovány v čistém stavu.

Pokud nejsou vyhrazeny k přepravě konkrétních vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů tak, aby se zabránilo křížové kontaminaci, musí být zejména:

3. Nádoby k opakovanému využití musí být vyhrazeny k přepravě konkrétního vedlejšího produktu živočišného původu nebo získaného produktu v takové míře, aby se zabránilo křížové kontaminaci.

Nádoby k opakovanému využití lze nicméně používat, pokud příslušný orgán takovéto použití povolil:

4. Obalový materiál musí být neškodně odstraněn spálením nebo jinými prostředky v souladu s právními předpisy Unie.

1. Přeprava vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny k výrobě krmných surovin nebo syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, musí probíhat při odpovídající teplotě, v případě vedlejších produktů živočišného původu z masa nebo masných výrobků, které byly určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě, při teplotě nejvýše 7 °C, pokud nejsou použity ke krmným účelům v souladu s kapitolou I přílohy II, aby se zabránilo vzniku rizik pro zdraví zvířat nebo lidí.

2. Nezpracovaný materiál kategorie 3 určený k výrobě krmných surovin nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí být skladován a přepravován zchlazený, zmrazený nebo zesilážovaný, pokud:

3. Konstrukce vozidel využívaných k přepravě zmrazených zásilek musí zajišťovat, že je po celou dobu přepravy udržována přiměřená teplota, a umožňovat, aby teplota byla sledována.

1. Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, že:

2. Během přepravy a skladování musí etiketa připojená k obalu, nádobě nebo vozidlu:

3. Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro barevné kódování obalů, nádob nebo vozidel používaných pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které pocházejí z jejich území a zůstávají na něm, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nelze zaměnit se systémem barevného kódování stanoveným v odst. 1 písm. c).

4. Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro označování vedlejších produktů živočišného původu, které pocházejí z jejich území nebo na něm zůstávají, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nejsou v rozporu s požadavky na označování stanovenými pro získané produkty v kapitole V této přílohy.

5. Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou členské státy používat systémy nebo pravidla uvedené ve zmíněných odstavcích pro vedlejší produkty živočišného původu, které pocházejí z jejich území, které však nemají na jejich území zůstat, pokud s tím daný členský stát anebo třetí země určení vyjádří souhlas.

6. Avšak:

1. K vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům musí být během přepravy přiložen obchodní doklad podle vzoru stanoveného v této kapitole nebo veterinární osvědčení, pokud to požaduje toto nařízení.

Takovýto doklad či osvědčení však nejsou nutné, pokud:

2. Obchodní doklad musí být vyhotoven minimálně v trojím provedení (jeden originální doklad a dvě kopie). Originál musí doprovázet zásilku na místo konečného určení. Příjemce je povinen jej uchovat. Jednu z kopií je povinen uchovat výrobce, druhou přepravce.

Členské státy mohou požadovat, aby byl důkaz o doručení zásilky poskytnut prostřednictvím systému TRACES nebo formou čtvrté kopie obchodního dokladu, která je příjemcem zaslána zpět výrobci.

3. Veterinární osvědčení musí vydat a podepsat příslušný orgán.

4. Během přepravy v rámci Unie musí být k vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 přiložen obchodní doklad podle vzoru uvedeného v odstavci 6.

Nicméně kromě povolení předávat informace prostřednictvím alternativního systému uvedeného v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které jsou přepravovány po jeho území, byly provázeny:

5. Záznamy a související obchodní doklady nebo veterinární osvědčení se uchovávají alespoň po dobu dvou let, aby bylo možné předložit je příslušnému orgánu.

6. Vzor obchodního dokladu

Poznámky

1. Záznamy uvedené v čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu a získaných produktech kromě krmných směsí definovaných v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a jsou uváděny na trh v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009, musí obsahovat:

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto oddílu nemusí provozovatelé uchovávat informace uvedené v odst. 1 písm. a), odst. 1 písm. b) bodě i) a odst. 1 písm. c) bodech i) a iii) a odst. 1 písm. d) bodech ii) a iii) odděleně, pokud u každé zásilky uchovávají kopii obchodního dokladu stanoveného v kapitole III a dávají tyto informace k dispozici společně s ostatními informacemi, které jsou požadovány podle odstavce 1 tohoto oddílu.

3. Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení musí vést záznamy o množstvích a kategorii spálených nebo případně spoluspálených vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů a o datu, kdy k těmto úkonům došlo.

1. v případě konečných uživatelů o použitém množství, zvířatech, která mají být krmena, a datu použití;

2. v případě sběrných středisek:

a) počtu kožešin a jatečně upravených těl zvířat, která byla krmena materiály pocházejícími ze zvířat stejného druhu; a

b) o každé zásilce, aby se zaručila sledovatelnost materiálu.

1. o množství aplikovaných organických hnojiv a půdních přídavků;

2. o datu, kdy byly organická hnojiva a půdní přídavky aplikovány na půdu, a o místech aplikace;

3. o datech následujících po aplikaci organického hnojiva nebo půdního přídavku, kdy bylo hospodářským zvířatům povoleno pást se na dané půdě nebo kdy byl na dané půdě posekán rostlinný porost určený ke krmení.

a) o denně vyrobených množstvích;

b) o druzích původu včetně údaje, zda byli vodní živočichové uloveni ve volné přírodě nebo chováni v rámci akvakultury;

c) v případě rybí moučky z ryb ve farmovém chovu, která je určena ke krmení jiných druhů ryb ve farmovém chovu, o vědeckém názvu druhu původu.

a) o množstvích, kategoriích a druzích spálených nebo zahrabaných vedlejších produktů živočišného původu;

b) o datu a místě spálení a zahrabání.

1. Ve zpracovatelských zařízeních, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, musí být získané produkty trvale označeny glycerol-triheptanoátem (GTH) tímto způsobem:

2. Provozovatelé zpracovatelských zařízení uvedených v odstavci 1 musí mít zavedený systém monitorování a zaznamenávání parametrů, které jsou vhodným prostředkem k tomu, aby bylo příslušnému orgánu prokázáno, že je dosaženo požadované jednotné minimální koncentrace GTH.

Uvedený systém monitorování a zaznamenávání musí zahrnovat určování obsahu intaktního GTH jako triglyceridu ve vyčištěném extraktu GTH v petroletheru 40–70 ze vzorků odebraných v pravidelných intervalech.

3. Označení GTH se nevyžaduje u:

▼B

a) ke zcela bezpečnému skladování a ošetření příchozího materiálu; a

b) k neškodnému odstraňování nevyužitých vedlejších produktů živočišného původu zbylých po výrobě výrobků v souladu s tímto nařízením, nebo musí být takovýto materiál zaslán do spalovacího zařízení, spoluspalovacího zařízení, zpracovatelského zařízení nebo, jde-li o materiál kategorie 3, do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením.

a) třídění;

b) dělení;

c) chlazení;

d) mražení;

e) solení nebo konzervování jinými postupy;

f) odstraňování kůží a kožek;

g) odstraňování specifikovaného rizikového materiálu;

h) úkony, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a které jsou prováděny v souladu s povinnostmi podle veterinárních předpisů Unie; například prohlídka po porážce nebo odběr vzorků;

i) pasterizačně/hygienické ošetření vedlejších produktů živočišného původu určených k přeměně na bioplyn nebo zkompostování, a to před takovouto přeměnou nebo zkompostováním v jiném zařízení nebo podniku v souladu s přílohou V tohoto nařízení;

j) prosévání.

1. Prostory a vybavení, v nichž jsou prováděny mezioperace, musí splňovat alespoň následující požadavky:

2. Zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány. K dispozici musí být odpovídající vybavení k dezinfekci kol vozidel.

1. Třídění vedlejších produktů živočišného původu se provádí způsobem, který zamezí jakémukoli riziku šíření nákaz zvířat.

2. S vedlejšími produkty živočišného původu musí být po celou dobu skladování manipulováno a musí být uskladněny odděleně od ostatního zboží tak, aby se zabránilo šíření patogenních původců.

3. Vedlejší produkty živočišného původu musí být až do dalšího odeslání náležitým způsobem uskladněny při vhodných teplotách.

1. Prostory a vybavení pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 3 se nesmějí nacházet ve stejném místě jako prostory pro skladování získaných produktů z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, pokud není prostorovým rozvržením a řízením prostor, například skladováním ve zcela oddělených budovách, zabráněno křížové kontaminaci.

2. Zařízení musí:

3. Zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých získané produkty obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.

4. Získané produkty musí být až do dalšího odeslání náležitým způsobem uskladněny.

1. Produkty uvedené v části II oddílu 4 kapitoly II přílohy X musí být skladovány při odpovídající teplotě, aby se zabránilo vzniku rizika pro zdraví lidí nebo zvířat, a to ve vyhrazeném schváleném nebo registrovaném skladovacím zařízení nebo podniku nebo ve vyhrazeném odděleném skladovacím prostoru v rámci schváleného nebo registrovaného skladovacího zařízení nebo podniku.

2. Vzorky konečných produktů, které byly odebrány během skladování nebo při vyskladnění, musí splňovat alespoň mikrobiologické normy stanovené v kapitole I přílohy X.

1. Provozovatelé registrovaných podniků nebo zařízení nebo jiní registrovaní provozovatelé musí manipulovat s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty za těchto podmínek:

2. Provozovatelé musí vést záznamy ve formě, ke které má příslušný orgán přístup.

3. Registrovaní provozovatelé, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty jinde než mezi prostorami stejného provozovatele, musí dodržovat zejména tyto body:

Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;

Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g;

1. Zpracované živočišné bílkoviny pocházející ze savců musí být podrobeny zpracovatelské metodě č. 1 (tlakové sterilizaci) uvedené v kapitole III přílohy IV.

Nicméně,

2. Zpracované živočišné bílkoviny, které nepocházejí ze savců, s výjimkou rybí moučky, musí být podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV.

3. Rybí moučka musí být podrobena:

1. Zpracované živočišné bílkoviny musí být zabaleny a uskladněny v nových nebo sterilizovaných pytlích nebo uskladněny v řádně zkonstruovaných zásobnících pro volně ložené látky nebo skladovacích halách.

Musí být přijata odpovídající opatření k minimalizaci kondenzace uvnitř zásobníků, přepravníků nebo výtahů.

2. Produkty na přepravnících, výtazích a v zásobnících musí být chráněny proti náhodné kontaminaci.

3. Zařízení k manipulaci se zpracovanými živočišnými bílkovinami musí být udržováno v čistém a suchém stavu a musí být vybaveno odpovídajícími kontrolními body, aby bylo možné čistotu zařízení kontrolovat.

Veškeré prostředky uskladnění musí být pravidelně vyprazdňovány a čištěny v míře nezbytné k zabránění kontaminaci.

4. Zpracované živočišné bílkoviny musí být uchovávány v suchu.

Musí být zabráněno prosakování a kondenzaci ve skladovacím prostoru.

a) některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo

b) jiné metodě, která zaručuje, že krevní výrobek splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

a) za použití zpracovatelských metod č. 1 až 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV; nebo

b) v souladu s jinou metodou, která zaručuje, že tento produkt splňuje mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I této přílohy.

1. Mléko musí být ošetřeno jedním z následujících způsobů:

2. Mléčné výrobky a produkty získané z mléka musí být buď ošetřeny nejméně jedním způsobem uvedeným v odstavci 1, nebo musí být vyrobeny z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1.

3. Syrovátka určená ke krmení zvířat druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce a vyrobená z mléka ošetřeného v souladu s odstavcem 1 musí:

4. Kromě požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka splňovat tyto požadavky:

5. Syrové mléko musí být vyráběno za podmínek, které poskytují odpovídající záruky ve vztahu ke zdraví zvířat.

6. Mlezivo a výrobky z mleziva musí:

1. Požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 této části se vztahují na zpracování, používání a skladování mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, které představují materiál kategorie 3, uvedených v čl. 10 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009, kromě kalu z odstředivky a separátoru, a mléka uvedeného v čl. 10 písm. f) a h) uvedeného nařízení, které nebyly zpracovány v souladu s částí I tohoto oddílu.

2. Příslušný orgán povolí zařízením na zpracování mléka, která byla schválena nebo registrována v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, aby dodávala mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka pro účely uvedené v odstavci 3 této části, pokud dotčené zařízení zaručí sledovatelnost produktů.

3. Mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka mohou být dodávány a používány jako krmná surovina:

4. Příslušný orgán může povolit dodávku mleziva, které nesplňuje podmínky stanovené v bodě B odst. 6 části I, od jednoho zemědělce druhému zemědělci v rámci téhož členského státu pro krmné účely, a to za podmínek, které brání přenosu rizik pro zdraví.

1. Pokud nebyla želatina vyrobena v souladu s oddílem XIV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být vyrobena procesem, který zaručuje, že je materiál kategorie 3 podroben ošetření kyselinou nebo zásadou, po němž následuje jedno nebo několikeré propláchnutí.

Hodnota pH musí být odpovídajícím způsobem upravena. Želatina musí být extrahována zahřátím jednou nebo několikrát po sobě, po němž následuje pročištění prostřednictvím filtrace a sterilizace.

2. Poté, co byla želatina podrobena procesům uvedeným v odstavci 1, může projít sušením a je-li to vhodné, procesem rozmělnění nebo laminace.

3. Použití konzervačních prostředků jiných než oxidu siřičitého a peroxidu vodíku je zakázáno.

a) musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;

b) balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

a) pH vyššímu než 11 po dobu delší než tři hodiny při teplotě vyšší než 80 °C a následně tepelnému ošetření při teplotě vyšší než 140 °C po dobu 30 minut při tlaku vyšším než 3,6 baru; nebo

b) pH v rozmezí 1 až 2 následovanému vystavení pH vyššímu než 11 a následně tepelnému ošetření při teplotě 140 °C po dobu 30 minut při tlaku 3 bary.

1. Hydrogenfosforečnan vápenatý musí být vyráběn postupem, který má tyto tři fáze:

2. Pokud je hydrogenfosforečnan vápenatý získáván z kostí zbavených tuku, musí být získán z kostí uvedených v čl. 10 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009.

a) že všechny kosti, které představují materiál kategorie 3, jsou najemno nadrceny a pomocí protiproudu horké vody odtučněny (úlomky kostí musí být menší než 14 mm);

b) nepřetržité vaření v páře při teplotě 145 °C po dobu 30 minut při tlaku 4 bary;

c) odstředění vývaru z bílkovin od hydroxyapatitu (fosforečnanu vápenatého);

d) granulaci fosforečnanu vápenatého po sušení ve fluidním loži vzduchem o teplotě 200 °C.

1. Pokud nebyl kolagen vyroben v souladu s požadavky na kolagen stanovenými v oddíle XV přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být vyroben postupem, který zajišťuje, že nezpracovaný materiál kategorie 3 je podroben ošetření, které zahrnuje promytí, úpravu pH pomocí kyseliny či zásady s následným jedním či několikerým propláchnutím, filtrací a extruzí.

Po ošetření může kolagen projít procesem sušení.

2. Používání jiných konzervačních prostředků, než které povolují právní předpisy Unie, je zakázáno.

a) musí být poskytnuta místnost nebo vyhrazený prostor k uskladnění obalového materiálu pro primární a sekundární balení;

b) balení a vkládání do dalšího obalu musí probíhat v místnosti nebo v prostoru, které jsou pro tento účel určené.

a) podrobeny některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metodě č. 7, které jsou stanoveny v kapitole III přílohy IV;

b) podrobeny jiné metodě a parametrům, které zaručují, že produkty splňují mikrobiologické normy pro získané produkty stanovené v kapitole I; nebo

c) ošetřeny v souladu s požadavky na vejce a vaječné výrobky, které jsou stanoveny v kapitolách I, II a III oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

a) materiál není tvořen materiálem živočišného původu ani se nedostal do styku s tímto materiálem, který neprošel zpracováním:

b) byla přijata veškerá nezbytná preventivní opatření, aby se zabránilo kontaminaci materiálu.

1. Vedlejší produkty živočišného původu z ryb nebo vodních bezobratlých živočichů a produkty z nich získané, které jsou určeny k použití jak krmivo pro ryby ve farmovém chovu nebo jiné druhy pocházející z akvakultury, musí splňovat tyto podmínky:

2. Příslušný orgán může stanovit podmínky, jejichž cílem je zabránit vzniku nepřijatelných rizik přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata a upravují používání vodních živočichů a vodních a suchozemských bezobratlých živočichů:

1. Na obchod s nezpracovaným hnojem od jiných druhů než drůbeže nebo koňovitých mezi členskými státy se kromě souhlasu členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 vztahují tyto podmínky:

2. Na obchod s nezpracovaným drůbežím hnojem mezi členskými státy se kromě souhlasu členského státu určení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 vztahují tyto podmínky:

3. Vzor potvrzení o zdravotní nezávadnosti, které má být doplněno k obchodnímu dokladu:

4. Mezi členskými státy může probíhat obchod s nezpracovaným hnojem z koňovitých, pokud s obchodem vyjádřil souhlas členský stát určení, jak je uvedeno v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, a pokud hnůj nepochází z hospodářství podléhajícího veterinárním omezením týkajícím se vozhřivky, vezikulární stomatitidy, sněti slezinné nebo vztekliny podle čl. 4 odst. 5 směrnice 2009/156/ES.

5. V souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán členského státu určení od provozovatelů, kteří odesílají nezpracovaný hnůj z jiného členského státu, požadovat, aby:

6. Příslušný orgán může povolit odeslání hnoje přepravovaného mezi dvěma body umístěnými v jednom hospodářství za podmínek umožňujících zvládání možných rizik pro zdraví, mezi něž patří například povinnost dotčených provozovatelů vést odpovídající záznamy.

a) musí pocházet ze zařízení na získané produkty určené k použití mimo krmivový řetězec nebo ze zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování nebo ze zařízení na výrobu organických hnojiv nebo půdních přídavků;

b) musí být podrobeny tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut a snížení počtu sporotvorných a toxinogenních bakterií, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko;

c) příslušný orgán však může povolit použití jiných standardních parametrů procesu, než jsou parametry uvedené v písmeni b), pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zaručují minimalizaci biologických rizik.

Součástí takového prokázání je ověření, které se provádí takto:

Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto písmene;

d) reprezentativní vzorky hnoje odebrané v průběhu zpracování v zařízení nebo ihned po něm za účelem sledování procesu musí splňovat tyto normy:

kde:

Zpracovaný hnůj nebo zpracované výrobky z hnoje, které nesplňují normy v tomto písmeni, jsou považovány za nezpracované;

e) musí být uskladněny tak, aby po zpracování byla minimalizována jejich kontaminace nebo sekundární infekce a zvlhnutí. Musí proto být skladovány:

1. Organická hnojiva a půdní přídavky kromě hnoje, obsahu trávicího traktu, kompostu, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů na bioplyn se vyrábějí:

2. Organická hnojiva a půdní přídavky, které sestávají nebo byly vyrobeny z masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2 nebo ze zpracovaných živočišných bílkovin, se v registrovaném zařízení nebo podniku smíchají s dostatečným minimálním podílem složky, která je povolena příslušným orgánem členského státu, v němž má být produkt aplikován na půdu, aby se vyloučilo následné použití směsi ke krmným účelům.

3. Příslušný orgán povolí složku uvedenou v odstavci 2 v souladu s těmito podmínkami:

Příslušný orgán na požádání poskytne seznam povolených složek Komisi a ostatním členským státům.

4. Požadavky uvedené v odstavci 2 se však nevztahují na:

5. Výrobci organických hnojiv a půdních přídavků musí zaručit, že je před uvedením těchto hnojiv a přídavků na trh provedena dekontaminace patogenních původců, a to v souladu s:

a) volně ložené za vhodných podmínek, které brání kontaminaci;

b) zabalené nebo v žocích, jedná-li se o organická hnojiva nebo půdní přídavky určené k prodeji konečným uživatelům; nebo

c) pokud jsou skladovány v hospodářství, v odpovídajícím prostoru pro skladování, k němuž nemají přístup žádná hospodářská zvířata.

1. Dovoz a tranzit meziproduktů se povolí, pokud:

2. Příslušný orgán třetí země může registrovat nebo schválit zařízení nebo podnik, jak je uvedeno v odst. 1 písm. e), pokud:

3. Meziprodukty dovezené do Unie se zkontrolují na stanovišti hraniční kontroly v souladu s článkem 4 směrnice 97/78/ES a přepraví se ze stanoviště hraniční kontroly přímo do:

4. Meziprodukty, které se v rámci tranzitu přemísťují přes Unii, se přepravují v souladu s článkem 11 směrnice 97/78/ES.

5. Úřední veterinární lékař na dotčeném stanovišti hraniční kontroly uvědomí prostřednictvím systému TRACES orgán, který je odpovědný za zařízení nebo podnik v místě určení zásilky.

6. Provozovatel nebo vlastník zařízení nebo podniku v místě určení nebo jeho zástupce musí vést záznamy v souladu článkem 22 nařízení (ES) č. 1069/2009 a za účelem ověření souladu s tímto nařízením poskytne příslušnému orgánu na požádání nezbytné údaje o nákupu, prodeji, použití, skladování a neškodném odstranění přebytečných meziproduktů.

7. Příslušný orgán v souladu se směrnicí 97/78/ES zaručí, že jsou zásilky meziproduktů odesílány z členského státu, v němž se musí provést kontrola na stanovišti hraniční kontroly, do zařízení nebo podniku v místě určení, jak je uvedeno v odstavci 3, nebo v případě tranzitu na stanoviště hraniční kontroly v místě výstupu.

8. Příslušný orgán provádí v pravidelných intervalech kontrolu dokumentů za účelem odsouhlasení souladu množství meziproduktů, které jsou dováženy, a meziproduktů, které jsou skladovány, používány, odeslány nebo neškodně odstraněny, aby ověřil soulad s tímto nařízením.

9. V případě zásilek meziproduktů v režimu tranzitu příslušné orgány odpovědné za stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu a místě výstupu podle potřeby spolupracují, aby zaručily, že jsou prováděny účinné kontroly a že jsou takovéto zásilky sledovatelné.

a) skladování a ošetřování příchozího materiálu za podmínek, které brání vzniku rizik pro zdraví lidí a zvířat;

b) neškodné odstraňování nepoužitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů zbylých po výrobě, pokud není nevyužitý materiál zaslán do jiného zařízení nebo podniku ke zpracování nebo neškodnému odstranění v souladu s tímto nařízením.

a) z materiálu kategorie 3 jiného než materiálu uvedeného v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009; a

b) v případě dovezeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu vyrobeného z dovezených materiálů, z materiálu kategorie 1 sestávajícího z vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES.

a) Krmivo v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu musí být podrobeno tepelnému ošetření, při kterém je dosaženo hodnoty Fc rovné minimálně 3;

b) zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než v konzervách musí být:

Po výrobě musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby se zaručilo, že takto zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu není vystaveno kontaminaci.

Zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu musí být zabaleno do nového obalu.

1. Provozovatelé mohou používat pouze vedlejší produkty živočišného původu, které lze použít jako surovinu pro zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy v souladu s odstavcem 2 kapitoly II určené k výrobě tekutých nebo dehydrovaných získaných produktů používaných ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu.

2. Dochucovací masové výtažky musí být podrobeny metodě a parametrům ošetření, které zaručují, že produkt splňuje mikrobiologické normy stanovené v odstavci 5 kapitoly II této přílohy. Po ošetření musí být přijata veškerá preventivní opatření, aby bylo zaručeno, že produkt není vystaven kontaminaci.

3. Konečný produkt musí být:

1. Krev může být uvedena na trh pro tyto účely, pokud byla odebrána:

2. Krevní výrobky mohou být uváděny na trh pro tyto účely, pokud:

3. Krev a krevní výrobky z koňovitých musí být zabaleny do zaplombovaných nepropustných nádob, které jsou v případě krve z koňovitých opatřeny číslem schválení jatek nebo zařízení odběru uvedených v odst. 1 písm. b).

a) zařízení nebo podnik disponuje skladovacími prostory s pevnými podlahami a hladkými stěnami, které lze snadno vyčistit a vydezinfikovat, a v příslušných případech jsou vybaveny chladicím zařízením;

b) skladovací prostory jsou udržovány v uspokojivé čistotě a dobrém technickém stavu, aby nebyly zdrojem kontaminace surovin;

c) pokud se v těchto prostorách skladuje nebo zpracovává surovina, která nesplňuje požadavky této kapitoly, musí být po celou dobu příjmu, skladování, zpracování a odeslání oddělena od suroviny, která požadavky této kapitoly splňuje;

d) v případě odřezků a plátků získaných z vápněných kůží se odřezky a plátky podrobí ošetření, které zaručuje, že nepředstavují žádné riziko pro zdraví lidí a zvířat, než jsou použity pro výrobu:

1. Neošetřené kůže lze uvádět na trh za veterinárních podmínek vztahujících se na čerstvé maso podle směrnice 2002/99/ES.

2. Ošetřené kůže lze uvádět na trh, pokud:

1. Kůže kopytníků, které jsou podle rozhodnutí provozovatele určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě a splňují požadavky nařízení (ES) č. 853/2004 na suroviny pro želatinu nebo kolagen určené k použití v potravinách, lze uvádět na trh bez omezení v souladu s tímto nařízením.

2. Bez omezení v souladu s tímto nařízením je možné uvádět na trh tyto ošetřené kůže:

3. Odchylně od bodu C odstavce 2 může příslušný orgán požadovat, aby byl k zásilkám ošetřených kůží uvedených v odst. 2 písm. c) a d) přiložen obchodní doklad podle vzoru stanoveného v odstavci 6 kapitoly III přílohy VIII, pokud jsou dodávány do zařízení nebo podniků vyrábějících krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, organická hnojiva nebo půdní přídavky nebo přeměňujících tyto materiály na bioplyn.

1. Neošetřená vlna, neošetřená srst, neošetřené prasečí štětiny a neošetřené peří, jeho části a prachové peří musí představovat materiál kategorie 3 uvedený v čl. 10 písm. b) bodech iii), iv), v) a čl. 10 písm. h) a n) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Musí být bezpečně uzavřeny v obalech a suché.

Nicméně u neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří, které jsou z jatek odesílány přímo do zpracovatelského zařízení, může příslušný orgán povolit odchylku od požadavku, aby byly materiály přepravované na jeho území vysušeny, pokud:

2. Přemísťování prasečích štětin a vlny a srsti prasat z oblastí s endemickým výskytem afrického moru prasat je zakázáno s výjimkou prasečích štětin a vlny a srsti prasat, která:

3. Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na dekorativní peří nebo peří:

a) prošla průmyslovým praním spočívajícím v jejím ponoření do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného; nebo

b) odesílá se přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny či srsti pro textilní průmysl a byla ošetřena alespoň jedním z těchto způsobů:

1. nesmějí pocházet z oblasti, na kterou se vztahuje zákaz z důvodu výskytu:

2. musí splňovat požadavky stanovené v čl. 8 písm. a) směrnice 92/65/EHS.

1. Tavené/škvařené tuky, které byly získány z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2 a jsou určeny ke zpracování v tukovém zařízení, musí být vyrobeny pomocí některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 stanovených v kapitole III přílohy IV.

2. Tavené/škvařené tuky získané z přežvýkavců musí být pročištěny tak, aby maximální úroveň zbývajících nerozpustných nečistot nepřesahovala 0,15 % hmotnostních.

1. K výrobě tukových derivátů z tavených/škvařených tuků získaných z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 mohou být využity tyto postupy:

2. Tukové deriváty vyrobené v souladu s touto kapitolou mohou být uváděny na trh pouze:

a) musí pocházet ze zvířat, která:

b) musí být tepelně ošetřeny po dobu jedné hodiny při teplotě v jádře alespoň 80 °C;

c) rohy musí být odděleny tak, aby nedošlo k otevření dutiny lebeční;

d) ve všech fázích zpracování, uskladnění a přepravy jsou uplatněna veškerá preventivní opatření k zabránění křížové kontaminace;

e) jsou zabaleny v nových obalech nebo nádobách nebo přepravovány ve vozidlech nebo kontejnerech pro volně ložené látky, které byly před nakládkou vydezinfikovány přípravkem schváleným příslušným orgánem;

f) obaly nebo nádoby a kontejnery musí:

a) musí v příslušných případech sestávat nebo být vyrobeny z materiálu kategorie 3 uvedeného ve sloupci „Suroviny“ v tabulce 1;

b) musí splňovat podmínky dovozu a tranzitu stanovené ve sloupci „Podmínky dovozu a tranzitu“ v tabulce 1;

c) musí pocházet ze třetí země nebo části třetí země uvedené ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v tabulce 1; a

d) jsou během přepravy do místa vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, provázeny veterinárním osvědčením uvedeným ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 1; nebo

e) jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, předloženy společně s dokumentem, který odpovídá vzoru uvedenému ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 1;

f) pocházejí ze zařízení nebo podniku registrovaných nebo v příslušném případě schválených příslušným orgánem třetí země, které jsou na seznamu zařízení a podniků uvedených v článku 30.

1. Před tím, než jsou zásilky uvolněny do volného oběhu v Unii, musí příslušný orgán odebrat vzorky zpracovaných živočišných bílkovin z dovezených zásilek v místě stanoviště hraniční kontroly, aby zaručil soulad s obecnými požadavky kapitoly I přílohy X.

Příslušný orgán musí:

2. Pokud jsou výsledky šesti po sobě jdoucích vyšetření zásilek volně ložených produktů pocházejících z dané třetí země negativní, může příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly odchylně od odstavce 1 provést u následujících zásilek volně ložených produktů z této třetí země namátkový odběr vzorků.

Pokud se ukáže, že jeden z těchto namátkových vzorků je pozitivní, musí o tom příslušný orgán, který odběr vzorků provedl, uvědomit příslušný orgán ve třetí zemi původu, aby mohl tento orgán přijmout odpovídající opatření k nápravě situace.

Příslušný orgán ve třetí zemi původu musí o těchto opatřeních uvědomit příslušný orgán, který provedl odběr vzorků.

V případě dalšího pozitivního výsledku ze stejného zdroje musí příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly odebrat vzorky z každé zásilky z téhož zdroje, dokud nejsou výsledky šesti dalších po sobě jdoucích vyšetření opět negativní.

3. Příslušné orgány musí uchovávat záznamy o výsledcích odběru vzorků ze všech zásilek, které byly podrobeny odběru, a to alespoň po dobu tří let.

4. Pokud se ukáže, že je zásilka dovezená do Unie pozitivní na salmonelu, nebo pokud nesplňuje mikrobiologické normy pro Enterobacteriaceae stanovené v kapitole I přílohy X, musí:

a) musí být výlučně nebo částečně získané z vepřových surovin a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 24 měsících prostá slintavky a kulhavky a v předchozích 12 měsících prostá klasického moru prasat a afrického moru prasat;

b) musí být výlučně nebo částečně získané z drůbežích surovin a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 6 měsících prostá newcastleské choroby a influenzy ptáků;

c) musí být výlučně nebo částečně získané ze surovin z přežvýkavců a pocházet ze třetí země nebo z části třetí země, která byla v předchozích 24 měsících prostá slintavky a kulhavky a v předchozích 12 měsících prostá moru skotu; nebo

d) v případě, že v průběhu příslušného časového období uvedeného v písmenech a), b) a c) se vyskytlo ohnisko jedné z nákaz uvedených ve zmíněných písmenech, musí být podrobeny jednomu z těchto tepelných ošetření:

Provozovatelé musí zaznamenávat a uchovávat podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a v nezbytném případě příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení; zaznamenané informace musí obsahovat velikost částic, kritickou teplotu a v příslušných případech absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.

A. Na dovoz mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva a výrobků z mleziva se vztahují tyto požadavky:

B. Na dovoz mleziva a výrobků z mleziva se vztahují tyto požadavky:

a) musí sestávat nebo být vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu uvedených ve sloupci „Suroviny“ v tabulce 2;

b) musí splňovat podmínky dovozu a tranzitu stanovené ve sloupci „Podmínky dovozu a tranzitu“ v tabulce 2;

c) musí pocházet ze třetí země nebo části třetí země uvedené ve sloupci „Seznamy třetích zemí“ v tabulce 2; a

d) pocházejí ze zařízení nebo podniku registrovaných nebo v příslušném případě schválených příslušným orgánem třetí země, které jsou na seznamu zařízení a podniků uvedených v článku 30; a

e) jsou během přepravy do místa vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, provázeny veterinárním osvědčením uvedeným ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 1; nebo

f) jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly, předloženy společně s dokumentem, který odpovídá vzoru uvedenému ve sloupci „Osvědčení / vzory dokumentů“ v tabulce 2.

1. Krevní výrobky musí pocházet ze zařízení na výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, které splňuje zvláštní podmínky stanovené v tomto nařízení, nebo ze zařízení odběru.

2. Krev, z níž jsou vyráběny krevní výrobky určené k výrobě získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, musí být odebrána:

3.1. Krevní výrobky pro výrobu získaných produktů určených k použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, které byly získány ze zvířat řádů Artiodactyla, Perissodactyla a Proboscidea včetně jejich kříženců, musí splňovat podmínky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

3.2. Kromě ustanovení odst. 3.1 písm. b) bodů i) a ii) musí být v případě zvířat jiných než čeledí Suidae a Tayassuidae splněna jedna z těchto podmínek:

3.3. Kromě ustanovení odst. 3.1 písm. b) bodů i) a ii) nebyl v případě zvířat čeledí Suidae a Tayassuidae ve třetí zemi nebo oblasti původu po dobu nejméně 12 měsíců zaznamenán žádný případ vezikulární choroby prasat, klasického moru prasat a afrického moru prasat, nebylo provedeno očkování proti těmto nákazám po dobu nejméně 12 měsíců a je splněna jedna z těchto podmínek:

4. Krevní výrobky pro výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, které byly získány z drůbeže a jiných druhů ptáků, musí splňovat podmínky uvedené buď v písmeni a), nebo písmeni b):

1. Krev musí splňovat podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) kapitoly IV přílohy XIII a musí být odebrána pod veterinárním dohledem buď:

2. Krevní výrobky musí splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 kapitoly IV přílohy XIII.

Kromě toho musí být krevní výrobky uvedené v odst. 2 písm. b) bodě i) kapitoly IV přílohy XIII vyrobeny z krve odebrané od koňovitých, kteří byli alespoň tři měsíce před dnem odběru nebo od narození, jsou-li zvířata mladší než tři měsíce, drženi v hospodářstvích s veterinárním dohledem ve třetí zemi odběru, která byla během zmíněného období a v době odběru krve prostá:

3. Krevní výrobky musí pocházet ze zařízení nebo podniku, které byly schváleny nebo registrovány příslušným orgánem třetí země.

4. Krev a krevní výrobky musí být zabaleny a označeny v souladu s odstavcem 3 kapitoly IV přílohy XIII.

1. Čerstvé nebo chlazené kůže mohou být dováženy, pokud:

2. Ošetřené kůže uvedené v bodě C odst. 2 kapitoly V přílohy XIII mohou být dováženy bez omezení.

3. Jiné ošetřené kůže mohou být dováženy, pokud:

4. Čerstvé, chlazené nebo ošetřené kůže kopytníků musí být dováženy v nádobách, silničních vozidlech, železničních vagonech nebo balících zaplombovaných v rámci odpovědnosti příslušného orgánu třetí země odeslání.

1. Lovecké trofeje a jiné preparáty ze zvířat, které splňují podmínky uvedené v bodě B a bodě C odst. 1 kapitoly VI přílohy XIII, mohou být dováženy bez omezení.

2. Ošetřené lovecké trofeje nebo jiné preparáty z ptáků a kopytníků ze třetích zemí, které se skládají pouze z kostí, rohů, kopyt/paznehtů, drápů, parohů, zubů, kůží či kožek, mohou být dováženy, pokud splňují požadavky v bodě C odst. 1 písm. a), bodě C odst. 2 písm. a) bodech i) až iii) a bodě C odst. 2 písm. b) bodě i) a ii) kapitoly VI přílohy XIII.

V případě kůží nasolených za sucha nebo za mokra a přepravovaných lodí však kůže nemusí být nasoleny 14 dnů před odesláním za předpokladu, že byly nasoleny po dobu 14 dnů před dovozem.

3. Lovecké trofeje nebo jiné preparáty z ptáků a kopytníků sestávající z celých anatomických částí, které nebyly nijak ošetřeny, mohou být dováženy, pokud:

a) pokud se jedná o ošetřené dekorativní peří, ošetřené peří přepravované cestujícími k soukromému užití nebo zásilky ošetřeného peří nebo prachového peří zaslané soukromým osobám k neprůmyslovému využití; nebo

b) pokud je k nim přiložen obchodní doklad, který uvádí, že peří, jeho části nebo prachové peří byly ošetřeny proudem páry nebo jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika, a jsou bezpečně uzavřené v obalu a suché; a

c) v případě, že obchodní doklad neuvádí, že byly průmyslově vyprány a ošetřeny horkou párou při teplotě 100 °C po dobu nejméně 30 minut, jsou zaslány do registrovaného zařízení nebo podniku k takovému ošetření.

1. Kosti a výrobky z nich (kromě kostní moučky), rohy a výrobky z nich (kromě rohové moučky) a kopyta a paznehty a výrobky z nich (kromě moučky z kopyt a paznehtů) mohou být dováženy pro účely výroby získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec, pokud:

2. Ke každé zásilce musí být přiložen obchodní doklad opatřený razítkem příslušného orgánu, který dohlíží na zařízení původu, na němž jsou uvedeny tyto informace:

3. Při odeslání do Unie musí být materiál uzavřen v zaplombovaných nádobách nebo vozidlech nebo musí být přepravován volně ložený lodí.

Pokud je přepravován v nádobách, musí nádoby a ve všech případech všechny průvodní doklady uvádět název a adresu registrovaného zařízení nebo podniku určení.

4. Po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice musí být materiál přepraven přímo do registrovaného zařízení nebo podniku určení.

1. vedlejší produkty živočišného původu byly hluboce zmraženy v zařízení původu nebo byly konzervovány v souladu s právními předpisy Unie takovým způsobem, aby se v době mezi odesláním a dodávkou do zařízení nebo podniku určení nezkazily;

2. vedlejší produkty živočišného původu prošly veškerými preventivními opatřeními, aby se zabránilo kontaminaci patogenními původci;

3. vedlejší produkty živočišného původu byly zabaleny do nových nepropustných obalů nebo obalů, které byly před použitím vyčištěny a vydezinfikovány;

4. po provedení veterinárních kontrol podle směrnice 97/78/ES a v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice jsou vedlejší produkty živočišného původu převezeny buď přímo:

5.1. v případě suroviny pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu uvedeného v čl. 35 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 surovina:

5.2. v případě, že zásilky sestávají ze suroviny, která byla ošetřena způsobem uvedeným v odstavci 5.1 výše, a z jiné neošetřené suroviny, byly všechny suroviny v zásilce označeny způsobem uvedeným výše v odst. 5.1 písm. a) a b);