2009R1122 — CS — 01.07.2013 — 007.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, p.65)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 146/2010 ze dne 23. února 2010	L 47	1	24.2.2010
M2	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 173/2011 ze dne 23. února 2011,	L 49	16	24.2.2011
►M3	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1368/2011 ze dne 21. prosince 2011,	L 341	33	22.12.2011
►M4	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 666/2012 ze dne 20. července 2012,	L 194	3	21.7.2012
►M5	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 937/2012 ze dne 12. října 2012,	L 280	1	13.10.2012
►M6	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 129/2013 ze dne 14. února 2013	L 44	2	15.2.2013
►M7	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 393/2013 ze dne 29. dubna 2013,	L 118	15	30.4.2013
►M8	NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 426/2013 ze dne 8. května 2013,	L 127	17	9.5.2013

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1122/2009

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“), které jsou upraveny v kapitole 4 hlavy II nařízení (ES) č. 73/2009, a pro podmíněnost podle článků 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007. Nejsou jím dotčena zvláštní ustanovení v nařízeních, která se týkají jednotlivých režimů podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

Použijí se rovněž tyto definice:

▼M3

▼B

▼M3

▼B

HLAVA II

ZACHOVÁNÍ STÁLÉ PASTVINY

Článek 3

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na úrovni členského státu

1.  Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 6 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce dbají o to, aby zůstal zachován poměr půdy využívané jako stálé pastviny k celkové zemědělské ploše. Tato povinnost se použije buď na celostátní, nebo na regionální úrovni.

Pokud je však zachována rozloha půdy využívané jako stálé pastviny v absolutním vyjádření, stanovená v souladu s odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) a odst. 7 písm. a) tohoto článku, povinnost uvedená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 se považuje za splněnou.

2.  Pro účely čl. 6 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 zajistí členské státy, aby poměr uvedený v odst. 1 tohoto článku neklesl na úkor půdy využívané jako stálé pastviny o více než 10 % vůči poměru v příslušném referenčním roce uvedeném v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení (dále jen „referenční poměr“).

3.  Poměr uvedený v odstavci 1 se stanoví každoročně na základě ploch ohlášených zemědělci pro daný rok.

4.  V případě členských států jiných než nové členské státy se referenční poměr stanoví takto:

5.  V případě nových členských států, které pro rok 2004 neuplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

6.  V případě nových členských států, které pro rok 2004 uplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

7.  Referenční poměr pro Bulharsko a Rumunsko se stanoví takto:

▼M8

7a.  Referenční poměr pro Chorvatsko se stanoví takto:

▼B

8.  Členské státy upraví referenční poměr, pokud z objektivních ukazatelů vyplyne, že vývoj tohoto poměru neodpovídá aktuálnímu vývoji půdy využívané jako stálé pastviny. V takovém případě Komisi neprodleně informují o provedených úpravách a jejich odůvodněních.

Článek 4

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na individuální úrovni

1.  Pokud se zjistí, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení klesá, dotyčný členský stát uloží na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, povinnost nepřeměňovat půdu využívanou jako stálé pastviny bez předchozího povolení.

Jestliže povolení uvedené v prvním pododstavci je podmíněno zřízením stálé pastviny na určité ploše půdy, tato půda se odchylně od definice v čl. 2 odst. 2 považuje za stálou pastvinu od prvního dne přeměny. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

2.  Pokud se zjistí, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení nelze zajistit, uloží dotyčný členský stát kromě opatření, která je třeba přijmout v souladu s odst. 1 tohoto článku, na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny a poté přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, povinnost obnovit na této půdě stálé pastviny.

Tato povinnost se vztahuje na půdu takto přeměněnou ode dne začátku období 24 měsíců předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčeném členském státě v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

V takovém případě zemědělci znovu přemění určité procento této plochy na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčlení odpovídající rozlohu jako půdu využívanou jako stálé pastviny. Toto procento se vypočítá na základě rozlohy plochy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy nezbytné k opětovnému vytvoření rovnováhy.

Pokud však taková půda poté, co byla přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, byla převedena, tato povinnost se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po vstupu nařízení (ES) č. 796/2004 v platnost.

Odchylně od čl. 2 odst. 2 se plochy znovu přeměněné na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčleněné jako půda využívaná jako stálé pastviny považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovného přeměnění nebo vyčlenění. Uvedené plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

3.  Povinnosti zemědělců stanovené v odstavcích 1 a 2 se však nevztahují na případy, kdy zemědělci vyčlenili půdu využívanou jako stálé pastviny v rámci programů podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ( 14 ), (ES) č. 1257/1999 ( 15 ) a (ES) č. 1698/2005 ( 16 ).

ČÁST II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

HLAVA I

SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY A PODMÍNĚNOST

KAPITOLA I

Systém identifikace a evidence

Článek 5

Identifikace zemědělců

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, jednotný systém evidence totožnosti každého zemědělce podle čl. 15 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení zaručuje jednotnou identifikaci všech žádostí o podporu podaných týmž zemědělcem.

Článek 6

Identifikace zemědělských pozemků

1.  Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009 funguje na úrovni referenčních pozemků, jako je katastrální pozemek nebo soubor několika spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků, čímž je zajištěna jednotná identifikace každého referenčního pozemku.

U každého referenčního pozemku se určí maximální plocha, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. GIS funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému. Pokud se používají různé souřadnicové systémy, musejí být slučitelné uvnitř každého členského státu.

Členské státy kromě toho zajistí, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména vyžadují, aby jednotné žádosti obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušný orgán, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku.

▼M1

2.  Členské státy každoročně zhodnotí kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků. Uvedené hodnocení se týká těchto prvků kvality:

Při hodnocení podle prvního pododstavce členské státy:

Hodnotící zpráva a v případě potřeby nápravná opatření a časový harmonogram jejich realizace musí být zaslány Komisi nejpozději do 31. ledna následujícího po dotyčném kalendářním roce. Pokud jde o kalendářní rok 2010, musí však být tyto údaje zaslány Komisi nejpozději do 28. února 2011.

▼B

Článek 7

Identifikace a evidence platebních nároků

1.  Systém identifikace a evidence platebních nároků, stanovený v článku 18 nařízení (ES) č. 73/2009 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle článku 28 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

▼M8

▼B

2.  Členské státy, ve kterých existuje více než jedna platební agentura, se mohou rozhodnout provozovat elektronický rejstřík na úrovni platební agentury. V takovém případě dotyčný členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

KAPITOLA II

Podmíněnost

Článek 8

Kontrolní systém podmíněnosti

1.  Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém, v souladu s kapitolou III hlavy III této části, zejména zahrnuje:

2.  Členské státy mohou stanovit postup, podle kterého zemědělci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 9

Vyplacení podpory ve vztahu ke kontrole podmíněnosti

Pokud jde o kontroly podmíněnosti uvedené v kapitole III hlavy III této části, všechny neoprávněně vyplacené platby v případě, že není možné takové kontroly dokončit před platbou, se získávají zpět podle článku 80.

HLAVA II

ŽÁDOSTI O PODPORU

KAPITOLA I

Jednotná žádost

Článek 10

Obecná ustanovení pro jednotnou žádost

1.  Členské státy mohou rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 73/2009 zahrnují do jednotné žádosti. V tomto případě se kapitoly II až V této hlavy, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené s ohledem na žádost o podporu v rámci těchto režimů, použijí obdobně.

2.  Pokud je správou režimů podpory, které jsou předmětem jednotné žádosti podané jedním a týmž zemědělcem, pověřeno více platebních agentur, dotyčný členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil, že informace požadované v jednotné žádosti budou sděleny všem dotyčným platebním agenturám.

Článek 11

Den podání jednotné žádosti

1.  Zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory „na plochu“, smí podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

Zemědělec, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory „na plochu“, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 nebo o podporu podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud disponuje zemědělskou půdou, podá formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede seznam těchto ploch v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.

Zemědělec, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, podá formulář jednotné žádosti každý kalendářní rok, ve kterém se dané povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou zemědělce od povinností stanovených ve druhém a třetím pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  Jednotná žádost musí být podána v termínu stanoveném členskými státy, který smí být nejpozději 15. května. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Při stanovení data vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpor, a zajistily, aby bylo možno naplánovat účinné kontroly.

Komise však může postupem podle čl. 141 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 povolit posunutí termínů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky neumožňují dodržet obvyklé lhůty.

Článek 12

Obsah jednotné žádosti

1.  Jednotná žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

2.  Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 tohoto nařízení.

3.  Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v hospodářství uvedených podle odst. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. Kromě toho geografický materiál poskytovaný zemědělcům podle téhož ustanovení uvádí hranice referenčních pozemků a jejich jednotnou identifikaci, a zemědělec uvede umístění každého zemědělského pozemku.

4.  Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář uvedený v odstavci 2 a 3, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků podle článku 43 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném formuláři nesprávný.

Pokud se oprava týká plochy referenčního pozemku, ohlásí zemědělec aktualizovanou plochu každého dotyčného zemědělského pozemku a v případě potřeby uvede nové hranice referenčního pozemku.

5.  V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby se členské státy mohou odchýlit od ustanovení tohoto článku a článku 13 týkajících se platebních nároků, pokud platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti.

Odchylky stanovené v prvním pododstavci se také použijí s ohledem na první rok, kdy jsou do režimu jednotné platby zavedena nová odvětví a platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny pro zemědělce, kterých se toto zavedení týká.

Článek 13

Zvláštní požadavky týkající se jednotné žádosti a prohlášení vzhledem ke zvláštním způsobům využití plochy

1.  V případě, že má zemědělec v úmyslu produkovat konopí v souladu s článkem 39 nařízení (ES) č. 73/2009, musí jednotná žádost obsahovat:

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) musejí být návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po lhůtě pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným písmenem vrací zpět zemědělci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

▼M3 —————

▼B

5.  V případě žádosti o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost:

▼M3

6.  V případě žádosti o přechodné platby na ovoce a zeleninu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 8 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o zpracování nebo závazku k dodávce podle článku 32 nařízení (ES) č. 1121/2009.

▼B

Členské státy mohou stanovit, že informace v prvním pododstavci lze odděleně poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 1. prosinec roku podání žádosti.

7.  V případě žádosti o jakékoli opatření na plochu v rámci zvláštní podpory obsahuje jednotná žádost některé doklady vyžadované členským státem.

▼M3

8.  Způsoby využití plochy uvedené v čl. 6 odst. 2 a příloze VI nařízení (ES) č. 73/2003 nebo ploch ohlášených pro účely zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud uvedené plochy nemusejí být ohlášeny v souladu s tímto článkem, se ohlašují pod samostatnou hlavičkou na formuláři jednotné žádosti.

▼B

Způsoby využití plochy k jiným účelům než těm, které jsou stanoveny v rámci režimů podpory podle hlavy III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, a způsoby využití, které nejsou uvedeny v příloze VI uvedeného nařízení, se ohlašují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Členské státy však mohou stanovit, že první a druhý pododstavec se nepoužijí v případě, že příslušné orgány obdrží tyto informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

9.  Každý členský stát určí minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

Článek 14

Změny jednotné žádosti

1.  Po uplynutí lhůty pro podání jednotné žádosti mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky doplněny do jednotné žádosti, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotyčných režimů podpory.

Změny způsobu využití nebo režimu podpory, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již ohlášené v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud změny uvedené v prvním a druhém pododstavci mají spojitost s jakýmikoli podklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, jsou odpovídající změny takových dokladů nebo smluv rovněž povoleny.

2.  Aniž jsou dotčeny termíny pro podání jednotné žádosti stanovené Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Finskem nebo Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května daného kalendářního roku, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, v němž se oznámení provede nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.

▼M3

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit dřívější nejzazší termín pro oznámení změn. Toto datum však musí být minimálně 15 kalendářních dní po nejzazším termínu pro podání jednotné žádosti stanovené v souladu s čl. 11 odst. 2.

▼B

3.  Pokud již příslušný orgán informoval zemědělce o nesrovnalostech v jednotné žádosti nebo mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a tato kontrola na místě odhalí nesrovnalosti, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se dané nesrovnalosti týkají.

KAPITOLA II

Žádosti o platební nároky

Článek 15

Přiznání nebo zvýšení platebních nároků

▼M8

1.  Žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků v rámci režimu jednotné platby se podávají do dne stanoveného členskými státy, avšak nejpozději do 15. května v prvním roce provádění režimu jednotné platby, začlenění vázané podpory, uplatnění článků 46, 47 a 48 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo v letech uplatnění článků 41, 57, 57a nebo čl. 68 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

▼B

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o přiznání platebních nároků se podává zároveň se žádostí o platbu v rámci režimu jednotné platby.

KAPITOLA III

Žádosti o podporu „na zvířata“

Článek 16

Požadavky týkající se žádostí o podporu „na zvířata“

1.  Žádost o podporu „na zvířata“ obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

Pokud je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu, ledaže se příslušný členský stát rozhodne nevyžadovat tuto informaci, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu režimů podpory a že informace v databázi jsou dostatečné k identifikaci umístění zvířat.

2.  Členské státy zaručí každému držiteli zvířat právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi skotu, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo podle okolností opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3.  Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

4.  Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím jimi schváleného subjektu nebo subjektů. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost zemědělec.

KAPITOLA IV

▼M3

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělená platba na cukr a oddělená platba na ovoce a zeleninu a oddělená platba na bobuloviny

▼B

Článek 17

▼M3

Požadavky týkající se žádostí o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělenou platbu na cukr a oddělenou platbu na ovoce a zeleninu a oddělenou platbu na bobuloviny

1.  Zemědělci, kteří žádají o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009, o oddělenou platbu na cukr podle článku 126 uvedeného nařízení nebo o oddělenou platbu na ovoce a zeleninu podle článku 127 nebo o oddělenou platbu na bobuloviny podle článku 129 uvedeného nařízení, předloží žádost o podporu, jež obsahuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro stanovení způsobilosti pro podporu, a to zejména:

▼B

Žádost o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny rovněž obsahuje kopii smlouvy o dodávce podle článku 94 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  Žádosti o podporu podle odstavce 1 se podávají ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen, a v případě Estonska, Lotyšska a Litvy nejpozději 15. červen.

Členské státy mohou stanovit, že kopie smlouvy o dodávce uvedená v odst. 1 druhém pododstavci může být předložena samostatně k pozdějšímu datu, avšak nejpozději 1. prosince roku podání žádosti.

KAPITOLA V

Žádosti o zvláštní podporu, jiné než platby „na plochu“ nebo „na zvířata“

Článek 18

Požadavky týkající se žádostí o zvláštní podporu, jiných než plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“

1.  Zemědělci, kteří žádají o zvláštní podporu, na kterou se nevztahují žádosti uvedené v kapitole I, II nebo II této hlavy, podají žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

Žádost o podporu se podává ke dni stanovenému členskými státy. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu na investiční operaci, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů, jako jsou faktury a doklady prokazující platbu zemědělce. Pokud tyto kopie nebo doklady nelze předložit, musí být platby zemědělce doloženy doklady rovnocenné průkazní hodnoty.

3.  Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 a je-li jednotlivá platba založena na skutečných nákladech nebo skutečné ztrátě příjmů, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů prokazujících skutečně vzniklé dodatečné náklady a ztrátu příjmů v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) uvedeného nařízení.

4.  Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, obsahuje žádost také kopii pojistné smlouvy uvedené v článku 13 nařízení (ES) č. 1120/2009, jakož i důkaz o platbě pojistného.

5.  Členské státy mohou stanovit, že kopie nebo doklady uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 lze předložit odděleně k pozdějšímu datu. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 19

Žádosti vzájemných fondů

1.  Vzájemné fondy, které žádají o zvláštní podporu, podají žádost o podporu obsahující všechny informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

2.  Členské státy stanoví termín pro předložení žádostí o zvláštní podporu vzájemnými fondy. Stanovený termín poskytne dostatečný času k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

KAPITOLA VI

Společná ustanovení

Článek 20

Zjednodušení postupů

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 73/2009, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi zemědělcem a orgány byla zasílána elektronicky. V takovém případě je třeba přijmout vhodná opatření, která zejména zajistí, aby:

2.  Pokud jde o podávání žádostí o podporu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odstavci 1 stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu v rámci dotyčného režimu podpory.

3.  Informace vyžadované v jakýchkoli podkladech, které se mají předložit spolu s žádostí o podporu, může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

Článek 21

Opravy zjevných chyb

Aniž jsou dotčeny články 11 až 20, lze žádost o podporu v případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem kdykoli po jejím podání opravit.

Článek 22

Odchylka od posledního dne pro podání

Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, pokud poslední den pro podání žádosti o podporu nebo předložení jakýchkoli podkladů, smluv nebo prohlášení podle této hlavy nebo poslední den pro změny jednotné žádosti připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se za poslední den první následující pracovní den ( 18 ).

První pododstavec se použije i na žádosti zemědělců o účast na režimu jednotné platby v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 73/2009 a žádosti zemědělců o platební nároky v souladu s článkem 15 tohoto nařízení.

Článek 23

Opožděné podání

1.  S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podkladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.

2.  S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání změny jednotné žádosti po uplynutí termínu podle čl. 14 odst. 2 za následek snížení částek odpovídajících skutečnému využívání dotyčných zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti jsou přípustné pouze do termínu pro opožděné podání jednotné žádosti, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den předchází termínu stanovenému v čl. 14 odst. 2 nebo s ním spadá vjedno, změny jednotné žádosti po termínu stanoveném v čl. 14 odst. 2 se považují za nepřípustné.

Článek 24

Opožděné podání žádosti o přiznání platebních nároků

S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků po uplynutí termínu podle článku 15 tohoto nařízení nebo čl. 56 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 za následek snížení částek, které mají v daném roce být zemědělci vyplaceny na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

Článek 25

Zpětvzetí žádosti o podporu

1.  Žádost o podporu lze kdykoli zcela nebo zčásti vzít písemně zpět.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že písemné zpětvzetí lze nahradit oznámením v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství.

2.  Pokud však příslušný orgán již informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo pokud oznámil zemědělci svůj úmysl provést kontrolu na místě a pokud tato kontrola odhalí nesrovnalosti, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části žádosti o podporu, jichž se nesrovnalosti týkají.

3.  Zpětvzetí žádosti podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházel před podáním předmětné žádosti o podporu nebo její části.

HLAVA III

KONTROLY

KAPITOLA I

Společná pravidla

Článek 26

Obecné zásady

1.  Administrativní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto rozhodnutím se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor a požadavků a norem platných v oblasti podmíněnosti.

2.  Pokud zemědělec nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou.

Článek 27

Oznámení kontrol na místě

1.  Není-li ohrožen účel kontroly, mohou být kontroly na místě oznámeny. Oznámení je přísně omezené na nezbytné minimální časové období, které nepřekročí 14 dní. U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu „na zvířata“ však oznámení, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nesmí být učiněno dříve než 48 hodin předem. Kromě toho se v případě, že právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě nebyla oznámena, použijí tato pravidla také v případě kontrol na místě souvisejících s podmíněností.

2.  Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle právních předpisů Společenství provádějí současně.

KAPITOLA II

Kontroly ohledně kritérií způsobilosti

Oddíl I

Administrativní kontroly

Článek 28

Křížové kontroly

1.  Administrativní kontroly uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 73/2009 mají umožnit odhalování nesrovnalostí, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků, a zahrnují křížové kontroly:

▼M3 —————

▼B

2.  Pokud z křížových kontrol vyplyne podezření, že došlo k nesrovnalostem, následují další přiměřená správní opatření, a v případě nutnosti kontrola na místě.

3.  Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková ohlášená plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici přípustné odchylky podle čl. 34 odst. 1, mohou členské státy stanovit poměrné snížení příslušných ploch. V tomto případě se mohou dotčení zemědělci odvolat proti rozhodnutí o snížení na základě toho, že některý z dotčených zemědělců ohlásil k jejich újmě plochy přesahující tuto odchylku.

Článek 29

Administrativní kontroly zvláštní podpory

1.  U každého opatření v rámci zvláštní podpory, u něhož jsou administrativní kontroly technicky možné, by se měly zkontrolovat všechny žádosti. Kontroly zejména zajistí, aby:

2.  Členské státy mohou případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, aby ověřily dodržování kritérií způsobilosti. Musí se však zajistit, že tento útvar, subjekt či organizace pracuje na takové úrovni, která jim umožňuje kontrolovat dodržování kritérií způsobilosti.

Oddíl II

Kontroly na místě

Pododdíl I

Společná ustanovení

Článek 30

Míra kontrol

1.  Celkový počet každoročně prováděných kontrol na místě se musí vztahovat na alespoň 5 % všech zemědělců, kteří podávají žádost v rámci režimu jednotné platby, režimu jednotné platby na plochu nebo žádají o platby „na plochu“ v rámci zvláštní podpory. Členské státy zajistí, aby se kontroly na místě vztahovaly na alespoň 3 % zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci ostatních režimů podpory „na plochu“ podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  Celkový počet kontrol na místě prováděných každý rok musí pokrýt nejméně:

3.  Pokud by kontroly na místě odhalily významné nesrovnalosti v souvislosti s určitým režimem podpory nebo v určitém regionu či jeho části, zvýší příslušný orgán přiměřeně počet kontrol na místě v běžném roce a procentní podíl zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v následujícím roce.

4.  Pokud je stanoveno, že určité části kontroly na místě lze provádět na základě vzorku, musí tento vzorek zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr vzorku. Pokud kontroly tohoto vzorku odhalí nesrovnalosti, bude velikost vzorku přiměřeně zvětšena.

Článek 31

Výběr kontrolního vzorku

1.  Kontrolní vzorky pro kontroly na místě podle tohoto nařízení vybere příslušný orgán na základě analýzy rizik a reprezentativnosti podaných žádostí o podporu.

Členské státy pro zajištění reprezentativnosti namátkově vyberou 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 30 odst. 1 a 2.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 30 odst. 1 a 2, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

2.  Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

3.  Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého zemědělce pro kontrolu na místě. Inspektorovi, který provádí kontrolu na místě, jsou příslušné informace poskytnuty před zahájením kontroly na místě.

4.  V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

▼M3

Článek 31a

Kombinované kontroly na místě

1.  Odchylně od článku 31 a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku mohou členské státy v případě režimu jednotné platby a režimu jednotné platby na plochu podle hlavy III a hlavy V kapitoly 2 nařízení (ES) č. 73/2009 rozhodnout o nahrazení kontrol kontrolního vzorku, které se stanoví na základě analýzy rizik uvedené v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci tohoto nařízení, kontrolami založenými na ortosnímcích používaných pro aktualizaci identifikačního systému zemědělských pozemků podle článku 6.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci může být učiněno na národní nebo regionální úrovni. Region tvoří celá oblast, kterou pokrývá jeden nebo více autonomních identifikačních systémů zemědělských pozemků.

Členské státy identifikační systém zemědělských pozemků systematicky aktualizují a kontrolují všechny zemědělce v celé oblasti, na něž se vztahuje, maximálně po dobu tří let, přičemž ročně pokryjí minimálně 25 % způsobilých hektarů zaznamenaných v identifikačním systému zemědělských pozemků. Členský stát, který má v identifikačním systému zemědělských pozemků zaregistrováno méně než 150 000 hektarů způsobilých k podpoře, se může odchýlit od požadavku na minimální roční pokrytí.

Před uplatněním tohoto článku členské státy provedou úplnou aktualizaci identifikačního systému zemědělských pozemků, na něž se vztahuje, za předchozí tři roky.

Ortosnímky použité k aktualizaci nesmějí být k datu jejich použití pro účely aktualizace identifikačního systému zemědělských pozemků, jak je uvedeno v prvním pododstavci, starší než 15 měsíců.

2.  Kvalita identifikačního systému zemědělských pozemků posuzovaná v souladu s čl. 6 odst. 2 za dva roky předcházející uplatnění tohoto článku musí být dostatečná, aby bylo zaručeno účinné ověření podmínek, za kterých se podpory udělují.

3.  Chybovost zjištěná v náhodně vybraném vzorku zkontrolovaném na místě nesmí překročit 2 % během dvou let předcházejících uplatnění tohoto článku. Chybovost navíc nesmí překročit 2 % během dvou po sobě jdoucích let při uplatňování tohoto článku.

Členský stát musí chybovost potvrdit v souladu s metodikou vypracovanou na úrovni Unie.

4.  Ustanovení čl. 35 odst. 1 se vztahují na kontroly prováděné v souladu s odstavci 1, 2 a 3.

▼B

Článek 32

Zpráva o kontrole

1.  O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví zpráva o kontrole, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

2.  Zemědělec může zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, zemědělec obdrží kopii zprávy o kontrole.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 35, mohou členské státy rozhodnout, že zemědělci nebo jeho zástupci nemusí být dána příležitost podepsat zprávu o kontrole, pokud při kontrole dálkovým průzkumem Země nebyly odhaleny žádné nesrovnalosti. Pokud tyto kontroly odhalí nesrovnalosti, dostane zemědělec příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení nebo vyloučení.

Pododdíl II

Kontroly na místě u jednotné žádosti ve vztahu k režimům podpory na „plochu“

Článek 33

Části kontrol na místě

►M3  Kontroly na místě zahrnují všechny zemědělské pozemky, pro které byla žádána podpora v rámci režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009. ◄ Skutečné určení ploch jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň 50 % zemědělských pozemků, pro něž byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že daný vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly z hlediska kontrolované plochy i požadované podpory. Pokud kontrola vzorku odhalí anomálie, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Členské státy mohou využít dálkový průzkum Země v souladu s článkem 35, a pokud je to možné, techniky globálního družicového navigačního systému.

Článek 34

Určení ploch

1.  Plochy zemědělských pozemků se určí osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžaduje platná technická norma stanovená na úrovni Společenství.

Přípustná odchylka je definována maximální nárazníkovou zónou 1,5 m po obvodu zemědělského pozemku. Maximální přípustná odchylka však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

2.  Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.

Pokud jde o regiony, v nichž jsou některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.

Pokud však členské státy oznámily Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s čl. 30 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 796/2004 šířku větší než 2 metry, použije se nadále tato šířka.

3.  Do celkové plochy zemědělského pozemku patří jakýkoli charakteristický prvek, který je uvedený v aktech podle přílohy II nařízení (ES) č. 73/2009 nebo který může být součástí dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6 a přílohy III uvedeného nařízení.

4.  Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se zalesněný pozemek za plochu, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu podpory na „plochu“, za předpokladu, že zemědělské činnosti nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.

5.  Je-li nějaká plocha ve společném užívání, rozdělí ji příslušné orgány pomyslně mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

6.  Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

Článek 35

Dálkový průzkum Země

1.  Pokud se členský stát rozhodne využít možnost provádět kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země stanovenou v druhém odstavci článku 33:

2.  Pokud tyto kontroly již nelze v běžném roce provést prostřednictvím dálkového průzkumu Země, musí být provedeny dodatečné kontroly uvedené v čl. 30 odst. 3 prostřednictvím tradičních kontrol na místě.

Článek 36

Kontroly na místě týkající se zvláštních nároků

Členské státy stanoví postup pro kontroly na místě u zemědělců, kteří ohlásí zvláštní nároky, aby zajistili splnění požadavku aktivace uvedeného v článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009.

▼M3 —————

▼B

Článek 38

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích ověří u žádostí o podporu v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 dodržování kritérií schválení těchto organizací a seznam jejich členů.

Článek 39

Kontroly na místě u výrobců cukru

Kontrolami na místě u výrobců cukru v rámci žádostí o podporu pro cukrovou řepu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009 se ověří:

Článek 40

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1.  Metoda, kterou použijí členské státy v souladu s čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v pěstovaných plodinách, je stanovena v příloze I tohoto nařízení.

2.  Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření na vnitrostátní úrovni.

▼M7 —————

▼B

3.  Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího hospodářského roku postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších hospodářských roků, ledaže všechny analytické výsledky dané odrůdy jsou nižší než obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, členský stát si vyžádá povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice Rady 2002/53/ES ( 19 ). Tato žádost se zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku. Od následujícího roku není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

4.  Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po skončení květu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

Pododdíl III

Kontroly na místě u žádostí o podporu na „zvířata“

▼M3

Článek 41

Časové rozvržení kontrol na místě

1.  Na celé retenční období pro dotyčný režim podpory se rozloží alespoň 60 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci. Zbývající procentní podíl kontrol na místě se rozloží na celý rok.

Pokud však retenční období začíná před podáním žádosti o podporu nebo nelze-li jej stanovit předem, kontroly na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci se rozloží na celý rok.

2.  Na celé retenční období se rozloží alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. c). Avšak v těch členských státech, ve kterých není plně zaveden a používán systém stanovený nařízením (ES) č. 21/2004, pokud jde o kozy a ovce, zejména ve vztahu k identifikaci zvířat a řádnému vedení evidence, se v průběhu retenčního období provede a rozloží celková minimální míra kontrol na místě v plném rozsahu.

▼B

Článek 42

Části kontrol na místě

▼M3

1.  Kontroly na místě ověří, jestli jsou splněny všechny podmínky způsobilosti a zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu, včetně zvířat nahrazených během retenčního období v souladu s článkem 64, která se stále nacházejí v hospodářství, v rámci režimů podpory podléhajících kontrole. V případě kontrol režimů podpory pro skot a v případech, kdy členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 16 odst. 3, je nutné zkontrolovat také potenciálně způsobilý skot.

Kontroly na místě zahrnují zejména ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu, a případně počet kusů skotu, které jsou potenciálně způsobilé, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích, a pokud jde o skot, počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze skotu.

▼B

2.  Ve vztahu k režimům podpory pro skot zahrnují kontroly na místě rovněž kontroly, zda:

▼M3 —————

▼M3

▼B

Kontroly uvedené v písmenu d) se provedou jednotlivě u každého jedince samčího pohlaví dosud drženého v rámci retenční povinnosti, pro kterého byla podána žádost o zvláštní prémii na hovězí maso, s výjimkou žádostí podaných v souladu s čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009. Ve všech ostatních případech lze zkontrolovat správnost záznamů do zvířecích pasů, evidence a hlášení do databáze na základě vzorku.

3.  Ve vztahu k režimům podpory pro ovce/kozy zahrnují kontroly na místě rovněž:

▼M3 —————

▼B

Článek 45

Zvláštní ustanovení týkající se zprávy o kontrole

1.  Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude zpráva o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1082/2003.

▼M3 —————

▼B

4.  Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004, musí být kopie zprávy o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění uvedených nařízení.

Pododdíl IV

Kontroly na místě týkající se zvláštní podpory

Článek 46

Zvláštní ustanovení týkající se zvláštní podpory

1.  Pokud jde o zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy ustanovení této hlavy. Pokud však použití těchto ustanovení není přiměřené vzhledem ke struktuře dotyčného režimu, stanoví členské státy kontroly, které zajistí úroveň kontroly rovnocennou úrovni stanovené v této hlavě.

Členské státy zejména ověří:

Kontroly uvedené v písm. a) druhého pododstavce lze provést za použití vzorku alespoň 10 % dotyčných zemědělců.

2.  Z předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA III

Kontroly týkající se podmíněnosti

Oddíl I

Společná ustanovení

Článek 47

Obecná pravidla týkající se porušení

1.  Pro účely této kapitoly se „opakovaným“ porušením rozumí nedodržení téhož požadavku, normy nebo povinnosti uvedené v článku 4, zjištěné více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let, pokud byl zemědělec informován o předchozím porušení a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k jeho nápravě.

2.  „Rozsah“ porušení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má porušení dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

3.  „Závažnost“ porušení závisí zejména na tom, jak významné jsou důsledky porušení s ohledem na cíle dotyčného požadavku nebo normy.

4.  Zda je porušení „trvalé“, závisí zejména na délce trvání účinku nebo na možnosti ukončení těchto účinků rozumnými prostředky.

Článek 48

Příslušný kontrolní orgán

1.  Odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem nesou specializované kontrolní subjekty.

Platební agentury nesou odpovědnost za stanovení snížení nebo vyloučení v jednotlivých případech podle hlavy IV kapitoly III.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti provádí platební agentura, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádí specializovaný kontrolní subjekt.

Oddíl II

Administrativní kontroly

Článek 49

Administrativní kontroly

V závislosti na daných požadavcích, normách, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění administrativních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, normu, akt nebo oblast podmíněnosti.

Oddíl III

Kontroly na místě

Článek 50

Minimální míra kontrol

1.  Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, též zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce a za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Minimální míra kontrol uvedená v prvním pododstavci může být dosažena na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, nebo na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem. V případech, kdy kontroly neprovede platební agentura podle článku 48, však tato minimální míra kontrol může být dosažena na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou alternativně rozhodnout, že všechny případy porušení zjištěné během kontrol na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy, které se uskuteční mimo vzorek uvedený v prvním pododstavci, jsou nahlášeny příslušnému kontrolnímu orgánu pověřenému dotčeným aktem nebo normou a následně jím sledovány. Použijí se ustanovení této hlavy.

▼M1

1a  Aby se na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem dosáhlo minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1, může členský stát odchylně od uvedeného odstavce:

V takových případech se kontroly na místě týkají všech aspektů příslušných aktů nebo norem, jak jsou definovány v rámci podmíněnosti. Členské státy kromě toho zajistí, aby účinnost uvedených kontrol na místě byla přinejmenším stejná jako u kontrol na místě provedených příslušnými kontrolními orgány.

▼B

2.  Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezohlední požadovaná opatření podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

3.  Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň porušení daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. V rámci zvláštního aktu může příslušný kontrolní orgán rozhodnout, že omezí působnost těchto dalších kontrol na místě na nejčastěji porušované požadavky.

Článek 51

Výběr kontrolního vzorku

1.  Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné v případech porušení, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, je výběr každého vzorku zemědělských podniků, které mají být kontrolovány v souladu s článkem 50, založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých zemědělských podniků, kategorií zemědělských podniků, zeměpisných oblastí, nebo v případě uvedeném v odst. 5 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku na úrovni podniků.

Při analýze rizik se může zohlednit jeden nebo oba tyto faktory:

▼M1

Členský stát může na základě analýzy rizik rozhodnout, že z výběru kontrolního vzorku na základě rizika vyloučí zemědělce účastnící se certifikačního systému podle písm. b) druhého pododstavce. Pokud se však certifikační systém vztahuje pouze na část požadavků a norem, které má zemědělec v rámci podmíněnosti dodržovat, použijí se na ty požadavky nebo normy, na něž se certifikační systém nevztahuje, vhodné rizikové faktory.

Pokud se analýzou výsledků kontrol odhalí časté porušování požadavků nebo norem obsažených v certifikačním systému podle písm. b) druhého pododstavce, budou rizikové faktory týkající se dotyčných požadavků nebo norem znovu posouzeny a případně rozšířeny.

▼B

Aniž je dotčen čl. 50 odst. 1, členský stát se může rozhodnout vybrat zemědělce, kteří dostávají přímé platby, a zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, na základě téže analýzy rizik.

2.  Pro zajištění reprezentativnosti se namátkově vybere 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 50 odst. 1, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

3.  V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

4.  Vzorky zemědělců, kteří mají být zkontrolováni podle článku 50, jsou vybrány ze vzorku zemědělců, kteří již byli vybráni na základě článků 30 a 31 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Vzorek uvedený v čl. 50 odst. 1 prvním pododstavci druhé větě se však vybere ze zemědělců, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce.

5.  Odchylně od odstavce 4 mohou být vzorky zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na základě článku 50, vybrány ze skupiny zemědělců, kteří podávají žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, a mezi zemědělci, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 a kteří jsou povinni dodržovat příslušné požadavky nebo normy.

V takovém případě:

6.  Lze rozhodnout, že se využije kombinace postupů stanovených v odstavcích 4 a 5, pokud taková kombinace zvýší účinnost kontrolního systému.

Článek 52

Ověření souladu s požadavky a normami

1.  Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky upravenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2.  V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky definovanými příslušným kontrolním orgánem, které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3.  Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu Země.

Článek 53

Části kontrol na místě

1.  Při provádění kontrol na vzorku uvedeném v článku 50 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u takto vybraných zemědělců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které odpovídá.

Aniž je dotčen první pododstavec, je-li minimální míra kontrol dosažena na úrovni každého aktu nebo normy či skupiny aktů nebo norem podle čl. 50 odst. 1 druhého pododstavce, zkontrolují se vybraní zemědělci, pokud jde o dodržování požadavků daného aktu nebo normy či dané skupiny aktů nebo norem.

Obecně každý zemědělec, který byl vybrán ke kontrole na místě, je kontrolován v době, kdy lze kontrolovat většinu požadavků a norem, pro které byl vybrán. Členské státy však zajistí, že je během roku dosažena přiměřená míra kontrol u všech požadavků a norem.

2.  Kontroly na místě zahrnují případně veškerou zemědělskou půdu hospodářství. Skutečná inspekce v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, kterých se týká požadavek nebo norma na hospodářství, za předpokladu, že tento vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly požadavků a norem. Pokud kontrola vzorku odhalí porušení, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Pokud tak kromě toho stanoví právní předpisy použitelné na akty nebo normy, může se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami, jako součást kontrol na místě, omezit na reprezentativní vzorek předmětů kontroly. Členské státy však zajistí, že kontroly jsou prováděny u všech požadavků a norem, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy.

3.  Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy a jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy, s cílem zjistit jakékoli možné porušení těchto požadavků a norem a označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

4.  Za předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků podle čl. 51 odst. 5 písm. b) druhého pododstavce.

5.  Při provádění kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám, pokud zajistí, aby účinnost kontroly dotčených požadavků a norem byla alespoň rovnocenná kontrolám na místě, které jsou prováděny bez použití ukazatelů.

Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat při ověřování těchto požadavků nebo norem.

6.  Kontroly na místě týkající se vzorku stanoveného v čl. 50 odst. 1 se provedou ve stejném kalendářním roce, kdy byly podány žádosti o podporu.

Článek 54

Zpráva o kontrole

1.   ►M1  O každé kontrole na místě podle této kapitoly bude vypracována zpráva o kontrole buď příslušným kontrolním orgánem, nebo na jeho odpovědnost, bez ohledu na to, zda byl dotyčný zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 51, zkontrolován na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy podle čl. 50 odst. 1a nebo v důsledku porušení, na které byl příslušný kontrolní orgán jakýmkoli jiným způsobem upozorněn. ◄

Tato zpráva se dělí na tyto části:

2.  Zemědělci by měli být informováni o jakémkoli zjištěném porušení ve lhůtě tří měsíců po dni kontroly na místě.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření, kterými se ukončí zjištěné porušování ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je informován o tom, že nápravné opatření má být přijato podle uvedeného ustanovení ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je dotyčný zemědělec nejpozději do jednoho měsíce od rozhodnutí neuplatnit snížení nebo vyloučení platby, informován o tom, že má přijmout nápravné opatření.

3.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, zpráva o kontrole se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Toto období však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se zpráva platební agentuře nebo orgánu odpovědnému za koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

▼M1

Pokud však zpráva neobsahuje žádná zjištění, může členský stát rozhodnout tuto zprávu nezasílat, pokud je měsíc po jejím dokončení k dispozici přímo platební agentuře nebo koordinačnímu orgánu.

▼B

HLAVA IV

ZÁKLAD PRO VÝPOČET PODPORY, SNÍŽENÍ A VYLOUČENÍ

KAPITOLA I

Neohlášení ploch

Článek 55

Neohlášení všech ploch

1.  Jestliže zemědělec v daném roce neohlásí všechny plochy uvedené v čl. 13 odst. 8 a rozdíl mezi celkovou plochou ohlášenou v jednotné žádosti a součtem ohlášené plochy a celkové plochy neohlášených pozemků je větší než 3 % ohlášené plochy, celková částka přímých plateb splatných tomuto zemědělci v uvedeném roce se sníží až o 3 % v závislosti na závažnosti opomenutí.

2.  Odstavec 1 se také použije na platby spojené s režimy podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud se na zemědělce vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z uvedeného nařízení. Procentní podíl snížení se uplatní na celkovou částku, jež má být vyplacena, dělenou počtem let uvedeným v článcích 85 t a 103z téhož nařízení.

KAPITOLA II

Zjištění týkající se kritérií způsobilosti

Oddíl I

Režim jednotné platby a ostatní režimy podpory na „plochu“

Článek 56

Obecné zásady

1.  Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

Pro účely písmene a) prvního pododstavce se bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků vázaných k příslušné ohlášené ploše.

2.  Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu v rámci několika režimů podpory na „plochu“, tato plocha se bere v úvahu samostatně pro každý z těchto režimů podpory.

Článek 57

Základ pro výpočet u ohlášených ploch

▼M3

1.  Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, zjistí, že zjištěná plocha s určitou skupinou plodin je větší než plocha ohlášená v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory ohlášená plocha.

▼B

2.  Pokud jde o žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby:

▼M3

3.  Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 58 a 60, překročí-li plocha ohlášená v jednotné žádosti plochu zjištěnou pro určitou skupinu plodin v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin.

▼B

Aniž je však dotčen článek 30 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud je rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou ohlášenou pro platbu v rámci režimů podpor stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 menší nebo roven 0,1 hektaru, rovná se zjištěná plocha ohlášené ploše. Pro tento výpočet se zohlední pouze ohlášení větší rozlohy ploch na úrovni stejné skupiny plodin.

Druhý pododstavec se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy ohlášené pro platby.

Článek 58

Snížení a vyloučení v případě ohlášení větší rozlohy

▼M3

Pokud plocha ve vztahu k určité skupině plodin vykazovaná pro účely jakéhokoli režimu podpory týkajícího se plochy přesahuje plochu zjištěnou v souladu s článkem 57 tohoto nařízení, vypočte se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale ne více než 20 % zjištěné plochy.

▼B

Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora na „plochu“.

Pokud rozdíl činí více než 50 %, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 tohoto nařízení. Uvedená částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ( 20 ). Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

▼M3 —————

▼B

Článek 60

Úmyslné ohlášení větší rozlohy

Pokud rozdíly mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 vyplývají z ohlášení větší rozlohy, ke kterému došlo úmyslně, neposkytne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok v rámci dotyčného režimu podpory podle článku 57, činí-li tento rozdíl více než 0,5 % zjištěné plochy nebo více než 1 ha.

Kromě toho, činí-li tento rozdíl více než 20 % zjištěné plochy, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

▼M3 —————

▼B

Článek 62

Snížení a vyloučení, která se týkají zvláštní podpory pro bavlnu

Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení, která se použijí v souladu s články 58 nebo 60 tohoto nařízení, zjistí-li se, že zemědělec nedodržuje povinnosti vyplývající ►M1  z čl. 29 odst. 1 a 2 ◄ nařízení (ES) č. 1121/2009, ztratí právo na zvýšení podpory stanovené v čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009. Kromě toho se podpora pro bavlnu na hektar způsobilý pro podporu podle článku 90 nařízení (ES) č. 73/2009 tomuto zemědělci sníží o částku zvýšení stanovenou v čl. 92 odst. 2 uvedeného nařízení.

Oddíl II

Prémie na zvířata

Článek 63

Základ pro výpočet

1.  Pokud platí individuální limit nebo individuální strop, musí se počet zvířat uvedených v žádosti o podporu snížit až na limit nebo strop stanovený pro dotyčného zemědělce.

2.  V žádném případě nelze poskytnout podporu na vyšší počet zvířat, než je uvedeno v žádosti o podporu.

3.  Aniž jsou dotčeny články 65 a 66, převýší-li počet zvířat ohlášený v žádosti o podporu počet zjištěný na základě administrativních kontrol nebo kontrol na místě, vypočte se podpora na základě zjištěných zvířat.

▼M3

3a.  Jestliže zemědělec neuvědomí příslušné orgány, že zvířata byla v průběhu retenčního období přemístěna jinam, jak požaduje čl. 16 odst. 1 druhý pododstavec, považují se dotčená zvířata za zjištěná, pokud byla provedena bezprostřední lokalizace zvířat v hospodářství v rámci kontroly na místě.

▼B

4.  Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

▼M3

▼B

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 21.

▼M3

5.  Ovce nebo koza, která ztratila jednu ušní značku, se považuje za zjištěnou za předpokladu, že ji lze identifikovat prostřednictvím prvního identifikačního prostředku podle čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 21/2004 a za předpokladu, že jsou splněny všechny ostatní požadavky systému na identifikaci a evidenci ovcí a koz.

▼B

Článek 64

Nahrazení

1.  Skot, který se nachází v hospodářství, lze považovat za zjištěný pouze tehdy, pokud je identifikován v žádosti o podporu. Krávy bez tržní produkce mléka nebo jalovice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 111 nebo 115 nařízení (ES) č. 73/2009, lze však v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v těchto článcích bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

2.  Nahrazení podle odstavce 1 se musí uskutečnit během 20 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

▼M3

Členský stát však může stanovit, že oznámení v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství, a jiných zvířatech, která dorazila do hospodářství ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci, mohou nahradit informace, které je třeba zaslat příslušnému orgánu v souladu s prvním pododstavcem. V tomto případě, jestliže členský stát nevyužívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3, zajistí jakýmkoli způsobem, že neexistují žádné pochybnosti ohledně toho, na která zvířata se žádosti zemědělců vztahují.

▼B

3.  Pokud zemědělec žádá o podporu pro ovce a kozy a pokud výše vyplacené podpory je u obou druhů stejná, lze ovci nahradit kozou a naopak. Ovce a kozy, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 101 nařízení (ES) č. 73/2009, lze v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v uvedeném článku bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

4.  Nahrazení podle odstavce 3 se musí uskutečnit během 10 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Článek 65

Snížení a vyloučení týkající se skotu, pro který byla podána žádost o podporu

1.  Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory pro skot zjistí rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.

2.  Pokud jsou nesrovnalosti zjištěny u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci režimů uvedených v odstavci 1 pro dotyčné prémiové období, o:

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 přesahuje 20 %, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3, se v rámci těchto režimů pro dotyčné prémiové období zamítne.

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 50 %, je zemědělec kromě toho opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3.  Pro stanovení procentních podílů uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet skotu, pro který byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpory pro skot v průběhu dotyčného prémiového období a u kterého byly zjištěny nesrovnalosti, vydělí celkovým počtem skotu zjištěného pro dotyčné prémiové období.

▼M3

V případě použití čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce jsou zvířata, pro která lze potenciálně poskytnout podporu, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti.

▼B

Pokud jde o prémii na krávy bez tržní produkce mléka podle článku 111 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nesrovnalosti zjištěné ohledně systému pro identifikaci a evidenci skotu se úměrně rozdělí mezi počet zvířat potřebných pro získání prémie a zvířat potřebných pro dodávku mléka nebo mléčných výrobků podle čl. 111 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení. Takové nesrovnalosti se však nejprve přidělí počtu zvířat nepotřebných v rámci individuálních limitů nebo stropů uvedených v čl. 111 odst. 2 písm. b) a v článku 112 uvedeného nařízení.

4.  Pokud rozdíly mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3 se v rámci režimu nebo režimů podpory pro skot pro dané prémiové období zamítne.

Pokud rozdíl zjištěný v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 20 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 66

Snížení a vyloučení týkající se ovcí a koz, pro které byla podána žádost o podporu

▼M3

1.  Pokud je v případě žádosti o podporu v rámci režimu podpory pro ovce/kozy zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených a zjištěných zvířat v souladu s čl. 63 odst. 3, 3a a 5, použije se přiměřeně čl. 65 odst. 2, 3 a 4 od prvního zvířete, u něhož byly nesrovnalosti zjištěny.

▼B

2.  Pokud se zjistí, že chovatel ovcí, který uvádí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, ve své žádosti o prémii tuto činnost neohlásil, částka podpory, na kterou má nárok, je omezena na prémii náležející chovatelům ovcí, kteří uvádějí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, sníženou o rozdíl mezi touto částkou a celkovou částkou prémie na ovce.

3.  Pokud se v případě žádostí o doplňkovou prémii zjistí, že v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 se nachází méně než 50 % plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na kozy a ovce se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

4.  Pokud se zjistí, že procentuální podíl plochy hospodářství užívané k zemědělské produkci, která se nachází v oblastech uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1121/2009, je nižší než 50 %, prémie na kozy se nevyplatí.

5.  Pokud se zjistí, že chovatel provádějící sezónní přesun zvířat, který podává žádost o doplňkovou prémii, nepásl 90 % svých zvířat po dobu nejméně 90 dnů v některé z oblastí uvedených v čl. 102 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na ovce a kozy se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

6.  Pokud se zjistí, že nesrovnalosti uvedené v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5 vyplývají z úmyslného porušení pravidel, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

7.  Pokud kontrola na místě provedená u zemědělců, kteří chovají jak ovce, tak kozy, na které lze poskytnout prémii ve stejné výši, odhalí rozdíl ve složení stáda z hlediska počtů zvířat podle jednotlivých druhů, považují se zvířata za součást stejné skupiny.

Článek 67

Přírodní okolnosti

Snížení a vyloučení stanovená v článcích 65 a 66 se neuplatní v případech, kdy zemědělec není z důvodů přírodních okolností, které zasáhly stádo, schopen splnit svůj závazek držet zvířata, pro která podal žádost o podporu, po celé retenční období, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat zejména tyto případy přírodních okolností stáda:

▼M3 —————

▼B

Oddíl III

Zvláštní podpora

Článek 69

Zjištění týkající se zvláštní podpory

Pokud jde o platbu, jež má být poskytnuta na zvláštní podporu, členské státy stanoví u každého opatření snížení a vyloučení, která musí být ve své podstatě rovnocenná těm, jež jsou stanovena v této hlavě. V případě plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“ se ustanovení této hlavy použijí obdobně. Kromě toho se v případě potřeby obdobně použije článek 18 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ( 21 ).

Pokud jde o důkaz poskytnutý útvary, subjekty nebo organizacemi podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení, je-li zjištěno, že byl poskytnut nesprávný důkaz v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, dotyčný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným útvarům, subjektům nebo organizacím se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo poskytovat důkazy platné pro účely poskytnutí prémie.

KAPITOLA III

Zjištění týkající se podmíněnosti

Článek 70

Obecné zásady a definice

1.  Pro účely této kapitoly se použije článek 47.

2.  Pro účely uplatňování čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 na zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, se podáním žádosti o podporu uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 rozumí každoroční podávání formuláře jednotné žádosti.

3.  Pokud je správou různých režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, opatření uvedených v čl. 36 písm. a) bodech i) až v) a písm. b) bodech iv) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005 a plateb týkajících se režimů podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 pověřeno více platebních agentur, členské státy zajistí, aby na zjištěná porušení a případná odpovídající snížení a vyloučení byly upozorněny všechny platební agentury příslušné pro uvedené platby, včetně případů, kdy nedodržení kritérií způsobilosti rovněž představuje porušení a naopak. Členské státy případně zajistí, aby se použila jediná sazba snížení.

4.  Za „zjištěná“ se považují taková porušení, která vyplynou na základě jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na která byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, případně platební agentura.

5.  S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností uvedených v článku 75 tohoto nařízení se v případech, kdy zemědělec, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, nepodá formulář jednotné žádosti ve lhůtě stanovené článkem 11 tohoto nařízení, uplatní 1 % snížení za každý pracovní den. Maximální snížení nepřekročí 25 %. Snížení se uplatní na celkovou částku plateb k vyplacení týkajících se režimů stanovených články 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 dělenou počtem let podle článků 85 t a 103z téhož nařízení.

6.  Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účely stanovení snížení podle čl. 71 odst. 1 a čl. 72 odst. 1 považují za jediné porušení.

7.  Porušení normy, která představuje rovněž požadavek, se považuje za jediné porušení. Pro účely výpočtu snížení se porušení považuje za část oblasti požadavku.

8.  Pro uplatnění snížení se procentní podíl snížení použije na celkovou částku:

Článek 71

Uplatnění snížení v případě nedbalosti

1.  Aniž je dotčen článek 77, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije se snížení. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky podle čl. 70 odst. 8.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 54 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.

2.  Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení nebo vyloučení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

3.  Pokud členský stát využije možnost považovat porušení za méně závažné podle čl. 24 odst. 2 druhého a třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

Dané porušení se nepovažuje za méně závažné a použije se snížení alespoň 1 % podle odstavce 1.

Kromě toho porušení, které bylo shledáno jako méně závažné a jež zemědělec ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce napravil, se pro účely odstavce 5 nepovažuje za porušení.

4.  Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení v rámci různých oblastí podmíněnosti, použije se postup pro stanovení snížení podle odstavce 1 zvlášť na každý případ porušení.

Výsledné procentní podíly snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

5.  Aniž jsou dotčeny případy úmyslného porušení podle článku 72, pokud byla zjištěna opakovaná porušení, procentní podíl stanovený pro opakované porušení podle odstavce 1 tohoto článku se při prvním případu opakování porušení vynásobí koeficientem tři. Za tímto účelem v případě, že procentní podíl byl stanoven v souladu s čl. 70 odst. 6, stanoví platební agentura procentní podíl, který by byl použit na opakované porušení dotyčného požadavku nebo normy.

V případě dalších opakování se násobící koeficient tři použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

V případě dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému zemědělci, že pokud bude totéž porušení zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné ve smyslu článku 72. Jestliže poté dojde ke zjištění dalšího porušení, použije se procentní podíl snížení, které se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15 % podle poslední věty druhého pododstavce vynásobí koeficientem tři.

6.  V případě zjištění opakovaného porušení spolu s dalším porušením nebo dalším opakovaným porušením se výsledné procentní podíly snížení sčítají. Aniž je dotčen odstavec 5 třetí pododstavec, maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

Článek 72

Uplatnění snížení a vyloučení v případech úmyslného porušení

1.  Aniž je dotčen článek 77, pokud se zjištěného porušení dopustil zemědělec úmyslně, použije se na celkovou částku uvedenou v čl. 70 odst. 8 snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout o snížení tohoto procentního podílu na nejméně 15 %, nebo případně o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

2.  Pokud se úmyslné porušení týká zvláštního režimu podpory, je zemědělec vyloučen z tohoto režimu podpory pro dotyčný kalendářní rok. V případech mimořádného rozsahu, závažnosti nebo trvalého charakteru nebo v případě zjištění opakovaného úmyslného porušení je zemědělec navíc vyloučen z dotyčného režimu podpory v následujícím kalendářním roce.

KAPITOLA IV

Společná ustanovení

Článek 73

Výjimky z uplatnění snížení a vyloučení

1.  Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní v případě, že zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jiným způsobem prokázat, že nenese zavinění.

2.  Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní, pokud jde o ty části žádosti o podporu, u kterých zemědělec písemně informoval příslušný orgán, že jsou chybné nebo se staly chybnými po podání žádosti, za předpokladu, že zemědělec nebyl informován o úmyslu příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že orgán dosud neinformoval zemědělce o nesrovnalostech v jeho žádosti.

Na základě informací poskytnutých zemědělcem podle prvního pododstavce je žádost o podporu opravena podle skutečné situace.

Článek 74

Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi skotu

Pokud jde o skot, pro který byla podána žádost o podporu, použije se článek 73 od okamžiku podání žádosti o podporu na chyby a opomenutí týkající se záznamů v počítačové databázi skotu.

Pokud jde o skot, pro který nebyla podána žádost o podporu, použijí se ohledně snížení a vyloučení, která mají být uplatněna podle kapitoly III, stejná ustanovení.

Článek 75

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

1.  Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o plochu nebo zvířata, na která bylo možno poskytnout podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti. Pokud se kromě toho porušení v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností týká podmíněnosti, odpovídající snížení se nepoužije.

2.  Případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 se spolu s příslušnými důkazy písemně uspokojivým způsobem oznamují příslušnému orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je zemědělec schopen tak učinit.

HLAVA V

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Minimální platby

Členské státy mohou rozhodnout, že neposkytnou žádnou podporu, pokud částka žádosti o podporu nepřesahuje 100 EUR.

Článek 77

Souběh snížení

Pokud případ porušení představuje rovněž nesrovnalost, a proto je relevantní pro uplatnění snížení nebo vyloučení podle kapitol II i III hlavy IV:

Snížení nebo vyloučení podle prvního pododstavce se použije v souladu s čl. 78 odst. 2, aniž jsou dotčeny dodatečné sankce podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátního práva.

Článek 78

Uplatnění snížení na jednotlivé režimy podpory

1.  Částku platby, která má být poskytnuta zemědělci v rámci režimu podpory uvedenému v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, vypočtou členské státy na základě podmínek stanovených v dotyčném režimu podpory, přičemž případně vezmou v úvahu překročení základní plochy, maximální zaručené plochy či počtu zvířat, na která se mohou vztahovat prémie.

2.  Pro každý režim podpory uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 se provedou v případě potřeby snížení či vyloučení z důvodu nesrovnalostí, opožděných podání, neohlášení pozemků, překročení rozpočtových stropů, modulace, finanční kázně a nedodržení podmíněnosti, a to tímto způsobem a v tomto pořadí:

▼M3

▼B

Ke každému z těchto režimů podpor se určí koeficient daný vydělením částky příslušného rozpočtového stropu součtem částek uvedených v prvním pododstavci. Pokud je takto získaný koeficient vyšší než 1, uplatní se koeficient, který je roven 1.

K vypočtení platby, jež má být poskytnuta jednotlivému zemědělci v rámci režimu podpory, pro nějž je stanoven rozpočtový strop, se částka vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c) prvního pododstavce vynásobí koeficientem, určeným ve druhém pododstavci.

Článek 79

Základ pro výpočet snížení v důsledku modulace, finanční kázně a podmíněnosti

▼M6

1.  Snížení v důsledku modulace stanovená v článcích 7 a 10 nařízení (ES) č. 73/2009 a popřípadě v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ( 22 ) a pro rok 2013 v důsledku dobrovolné úpravy stanovené v článku 10b nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i snížení v důsledku finanční kázně stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009 a snížení stanovené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení se uplatní na součet plateb z různých režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, na které má zemědělec nárok, postupem podle článku 78 tohoto nařízení.

▼B

2.  Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 1 slouží jako základ výpočtu jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou III.

Článek 80

Zpětné získávání neoprávněných plateb

1.  V případě neoprávněně provedené platby je zemědělec povinen vrátit příslušnou částku včetně úroků vypočtených v souladu s odstavcem 2.

▼M5

2.  Úroky se vypočítají za období od platební lhůty pro zemědělce uvedené v inkasním příkazu, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů, do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

▼B

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

3.  Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud zemědělec nemohl chybu přiměřeným způsobem objevit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

Článek 81

Zpětné získávání neoprávněných nároků

1.  Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že některé platební nároky byly přiznány neoprávněně, vzdá se dotčený zemědělec neoprávněně přiznaných nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

V případě, že dotčený zemědělec mezitím převedl platební nároky na jiné zemědělce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li zemědělec, kterému byly platební nároky původně přiděleny, dostatečným počtem platebních nároků, aby pokryl hodnotu neoprávněně přiznaných platebních nároků.

U nároků přiznaných neoprávněně se má zato, že nebyly přiznány od počátku.

2.  Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že hodnota platebních nároků je příliš vysoká, upraví se tato hodnota odpovídajícím způsobem. Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné zemědělce. Hodnota snížení se převede do vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

U daných platebních nároků se má zato, že byly od počátku přiznány ve výši po úpravě.

3.  Je-li pro účely odstavců 1 a 2 stanoveno, že počet nároků přiznaných zemědělci v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 je nesprávný, a pokud neoprávněné přiznání nemá dopad na celkovou hodnotu nároků, které zemědělec dostal, přepočítá členský stát platební nároky a v případě potřeby opraví druh nároků přiznaných danému zemědělci.

První pododstavec se však nepoužije, pokud zemědělci mohli přiměřeným způsobem chyby objevit.

4.  Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou na zemědělci vymáhat neoprávněně přiznané nároky, pokud jejich celková částka nepřesahuje 50 EUR. Kromě toho nepřesahuje-li celková hodnota uvedená v odstavci 3 částku 50 EUR, mohou členské státy rozhodnout, že neprovedou nový výpočet.

5.  Jestliže zemědělec převedl platební nároky v rozporu s čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo s čl. 43 odst. 1, čl. 43 odst. 2, čl. 62 odst. 1, čl. 62 odst. 3 a čl. 68 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se převod za neuskutečněný.

6.  Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 80.

Článek 82

Převod hospodářství

1.  Pro účely tohoto článku se:

2.  Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého po podání žádosti o podporu, ale před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděné hospodářství.

3.  Podpora, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

4.  Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

5.  Pokud byla žádost o podporu podána poté, co byly podniknuty veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory, a hospodářství se převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého poté, co byly tyto kroky započaty, ale ještě předtím, než byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory, může být podpora poskytnuta nabyvateli za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b). V takovém případě se použije odst. 4 písm. b).

6.  Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

Článek 83

Doplňující opatření a vzájemná pomoc mezi členskými státy

Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc potřebnou pro účely kontrol požadovaných podle tohoto nařízení.

V této souvislosti mohou členské státy v případech, kdy toto nařízení nestanoví přiměřená snížení a vyloučení, uložit producentům nebo jiným hospodářským subjektům, jako jsou jatky nebo sdružení zapojená do procesu poskytování podpory, vhodné vnitrostátní sankce, aby zajistily dodržování kontrolních požadavků, jako například vedení aktuální evidence stáda v hospodářství nebo plnění oznamovacích povinností.

Článek 84

Oznámení

1.  Členské státy předloží Komisi nejpozději do 15. července každého roku pro režimy podpory, na které se vztahuje integrovaný systém, zprávu za předchozí kalendářní rok, která se obsahuje zejména tyto body:

2.  Členské státy zasílají Komisi nejpozději do 31. října každého roku elektronicky za použití formuláře, který jim Komise poskytne, sdělení o poměru půdy využívané jako stálé pastviny k celkové ploše zemědělské půdy podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

3.  Ve výjimečných řádně odůvodněných situacích se mohou členské státy se souhlasem Komise odchýlit od lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2.

4.  Počítačové údaje stanovené jako součást integrovaného systému se využijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

5.  Členské státy v případě použití lineárního snížení přímých plateb v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a článkem 79 tohoto nařízení neprodleně informují Komisi o použitém procentním podílu snížení.

▼M4

6.  Oznámení uvedená v článku 40 a v odstavcích 2 a 5 tohoto článku se provádějí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 ( 23 ).

▼B

Článek 85

Klíč pro rozdělení

Klíč pro rozdělení částek odpovídajících 4 procentním bodům podle čl. 9 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 se sestaví z podílů členských států na zemědělské ploše, kterým je přidělena váha 65 %, a na zaměstnanosti v zemědělství, kterým je přidělena váha 35 %.

Podíl každého členského státu na ploše a zaměstnanosti se upraví v závislosti na jeho hrubém domácím produktu (HDP) na jednoho obyvatele, vyjádřeném v paritě kupní síly, pomocí jedné třetiny rozdílu v průměru členských států, na které se modulace používá.

K tomuto účelu se použijí níže uvedené základní údaje, které vycházejí z údajů uveřejněných Eurostatem v srpnu 2003:

ČÁST III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 86

Zrušení

1.  Nařízení (ES) č. 796/2004 se ruší s platností od 1. ledna 2010.

Použije se však nadále na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím počínajícím před 1. lednem 2010.

2.  Odkazy na nařízení (ES) č. 796/2004 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.

Článek 87

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu, které se týkají hospodářských roků nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA I

Metoda společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí

1.   Rozsah a oblast použití

Tato metoda slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou zde popsány.

Metoda je založena na kvantitativním určení delta-9-THC pomocí plynové chromatografie (GC) po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1.   Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 30 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

1.2.   Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a v čl. 40 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Odběr vzorků

2.1.   Vzorky

2.2.   Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3.   Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3.   Stanovení obsahu THC

3.1.   Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2.   Činidla a extrakční roztok

Činidla

Extrakční roztok

3.3.   Extrakce delta-9-THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4.   Plynová chromatografie

4.   Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech delta-9-THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

---

PŘÍLOHA II

---

( 1 ) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

( 3 ) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

( 4 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 5 ) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 9.

( 8 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

( 9 ) Úř. věst. L 171, 2.7.2005, s. 6.

( 10 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 11 ) Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 27.

( 12 ) Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

( 13 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

( 14 ) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

( 15 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

( 16 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

( 18 ) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

( 19 ) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

( 20 ) Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

( 21 ) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 74.

( 22 ) Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

( 23 ) Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3.

( 24 ) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

( 25 ) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.