a) každý odkaz na „úvěrové instituce“ se považuje za odkaz na „investiční podniky“;

b) v článku 125 a čl. 140 odst. 2 směrnice 2006/48/ES se každý odkaz na další články uvedené směrnice považuje za odkaz na směrnici 2004/39/ES;

c) pro účely čl. 39 odst. 3 směrnice 2006/48/ES se odkazy na Evropský bankovní výbor považují za odkazy na Radu a Komisi;

d) odchylně od čl. 140 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, kde skupina nezahrnuje úvěrovou instituci, se první věta uvedeného článku nahrazuje tímto: „Tam, kde investiční podnik, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost kontroluje jeden nebo více dceřiných podniků, které jsou pojišťovnami, příslušné orgány úzce spolupracují s orgány pověřenými úředním dohledem nad pojišťovnami.“

a) „úvěrovými institucemi“ úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES;

b) „investičními podniky“ instituce ve smyslu definice čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES, které podléhají požadavkům stanoveným v uvedené směrnici, s výjimkou:

c) „institucemi“ úvěrové instituce a investiční podniky;

d) „uznanými investičními podniky z třetích zemí“ podniky, které splňují tyto podmínky:

e) „finančními nástroji“ smlouvy, kterými vznikají jak finanční aktiva jedné strany, tak finanční závazky nebo kapitálové nástroje druhé strany;

f) „mateřským investičním podnikem v členském státě“ investiční podnik, jehož dceřiným podnikem je instituce nebo finanční instituce nebo který drží podíl v takových podnicích a který sám není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě;

g) „mateřským investičním podnikem v EU“ mateřský investiční podnik v členském státě, který není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v kterémkoli členském státě nebo finanční holdingové společnosti zřízené v kterémkoli členském státě;

h) „mimoburzovními (OTC) derivátovými nástroji“ položky uvedené na seznamu v příloze IV směrnice 2006/48/ES jiné než položky, kterým je přidělena hodnota expozice nula podle části 2 přílohy III uvedené směrnice;

i) „regulovaným trhem“ trh podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice 2004/39/ES ;

j) „konvertibilním cenným papírem“ cenný papír, který lze podle rozhodnutí držitele vyměnit za jiný cenný papír;

k) „opčním listem (warrantem)“ cenný papír, který držitele opravňuje k zakoupení podkladových aktiv za smluvenou cenu, a to až do doby uplynutí platnosti opčního listu, včetně posledního dne jeho platnosti, a který může být vypořádán dodáním uvedených podkladových aktiv nebo platbou v hotovosti;

l) „financováním zásob“ pozice, u nichž byl fyzické zásoby prodány termínově (forward) a náklady financování byly zablokovány až do data termínového prodeje;

m) „dohodou o zpětném odkupu“ a „dohodou o zpětném odprodeji“ dohoda, ve které instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity nebo zaručené právní nároky na cenné papíry nebo komodity, pokud je tato záruka poskytována uznávanou burzou, která je držitelem práv na tyto cenné papíry nebo komodity, a pokud dohoda instituci nedovoluje současně převést nebo zastavit určitý cenný papír nebo komoditu najednou více než jedné straně, a to s ohledem na závazek zpětného odkupu těchto cenných papírů nebo komodit – nebo náhradních cenných papírů či komodit stejného druhu – za stanovenou cenu a k datu, které je určeno nebo které má být určeno převodcem, přičemž u instituce, jež cenné papíry či komodity zcizuje, jde o dohodu o zpětném odkupu, a u instituce, na niž jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o dohodu o zpětném odprodeji;

n) „půjčkami cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ transakce, jimiž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry nebo komodity coby protihodnotu odpovídajícího kolaterálu, a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry či komodity stejné hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u instituce, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

o) „zúčtujícím členem“ člen burzy nebo clearingového střediska, který má přímý smluvní vztah s centrální protistranou (ručitelem trhu);

p) „místním podnikem“ podnik, který obchoduje na vlastní účet na trzích finančních termínových smluv (financial futures) či opcí nebo jiných derivátů a na hotovostních trzích s jediným účelem zajistit pozice na trzích derivátů nebo který obchoduje na účty jiných členů uvedených trhů a za které ručí zúčtující členové týchž trhů, přičemž odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovými podniky nesou zúčtující členové týchž trhů;

q) „deltou“ očekávaná změna v ceně opce v poměru k malému výkyvu ceny podkladového nástroje opce;

r) „kapitálem“ kapitál podle definice uvedené ve směrnici 2006/48/ES; a

s) netýká se českého znění ; a

t) ‚sekuritizační pozicí‘ a ‚resekuritizační pozicí‘ sekuritizační pozice a resekuritizační pozice ve smyslu směrnice 2006/48/ES.

a) „finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo hlavně investiční podniky nebo jiné finanční instituce, z nichž alespoň jedna je investiční podnik, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 9 );

b) „smíšenou holdingovou společností“ se rozumí mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností nebo investičním podnikem nebo smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu směrnice 2002/87/ES a jehož dceřiné podniky zahrnují alespoň jeden investiční podnik; a

c) „příslušnými orgány“ se rozumějí vnitrostátní orgány, které podle právních nebo správních předpisů vykonávají dohled nad investičními podniky.

a) přijímání a předávání pokynů investorů ohledně finančních nástrojů,

b) provádění pokynů investorů ohledně finančních nástrojů nebo

c) správu jednotlivých portfolií investic do finančních nástrojů.

a) tyto pozice vznikají pouze v důsledku toho, že se podniku nepodařilo navzájem přesně přiřadit pokyny investorů,

b) celková tržní hodnota všech takových pozic nepřesahuje 15 % počátečního kapitálu podniku,

c) podnik splňuje požadavky uvedené v článcích 18, 20 a 28, a

d) tyto pozice jsou svou povahou náhodné a dočasné a jsou striktně omezeny na dobu potřebnou k provedení příslušné transakce.

a) počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR; nebo

b) pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 1 000 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 1 500 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

a) počáteční kapitál ve výši 25 000 EUR; nebo

b) pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 500 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 750 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; nebo

c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

a) kapitál, tak jak je definovaný ve směrnici 2006/48/ES, pouze s vyloučením čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice pro ty investiční podniky, u nichž se vyžaduje, aby odečetly položku pod písmenem d) tohoto odstavce od celkového součtu položek pod písmeny a) až c);

b) čistý zisk instituce z obchodního portfolia po odečtení veškerých předvídatelných výdajů nebo dividend minus čisté ztráty z jejích jiných obchodů za předpokladu, že žádná z těchto částek už nebyla podle čl. 57 písm. b) nebo k) směrnice 2006/48/ES zahrnuta pod písmeno a) tohoto odstavce;

c) podřízený dluh nebo položky uvedené v odstavci 5 tohoto článku, s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a v článku 14; a

d) nelikvidní aktiva, jak jsou určena v článku 15.

a) hmotná fixní aktiva s výjimkou míry, v jaké lze pozemky a budovy započíst proti půjčkám, které zajišťují,

b) majetkové podíly včetně podřízených pohledávek v úvěrových nebo finančních institucích, které mohou být zahrnuty do kapitálu uvedených institucí, pokud nebyly odečteny podle čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES nebo podle čl. 16 písm. d) této směrnice,

c) majetkové podíly a jiné investice do podniků jiných než úvěrových nebo finančních institucí, které nelze snadno uplatnit na trhu,

d) schodky v dceřiných podnicích,

e) vklady s výjimkou těch, které lze vyplatit do 90 dnů; vyňaty jsou rovněž platby ve spojitosti s maržovými termínovými nebo opčními smlouvami,

f) půjčky a jiné splatné částky s výjimkou těch, které mají být splaceny do 90 dnů, a

g) fyzické zásoby, pokud již nepodléhají kapitálovým požadavkům alespoň tak přísným, jako jsou požadavky stanovené v článcích 18 a 20.

a) nelikvidní aktiva uvedená v čl. 13 odst. 2 písm. d) se odečtou;

b) vyloučení uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. a) nezahrne ty složky uvedené v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES, které investiční podnik drží v podnicích zahrnutých do konsolidace, jak ji definuje čl. 2 odst. 1 této směrnice;

c) limity uvedené v čl. 66 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES se vypočtou s přihlédnutím k původnímu kapitálu minus složky v čl. 57 písm. l) až p) uvedené směrnice uvedené v písmenu b) tohoto článku, které jsou součástí původního kapitálu uvedených podniků;

d) složky v čl. 57 písm. l) až p) směrnice 2006/48/ES uvedené v písmenu c) tohoto článku se spíše odečtou od původního kapitálu než od celkové částky všech položek, jak je stanoveno v čl. 66 odst. 2 uvedené směrnice zejména pro účely čl. 13 odst. 4 a 5 a článku 14 této směrnice.

a) úpravy ocenění provedené za účelem zohlednění úvěrové kvality protistrany mohou být zahrnuty do součtu úprav ocenění a rezerv, které byly vytvořeny pro expozice uvedené v příloze II; a

b) jestliže je úvěrové riziko protistrany přiměřeně zohledněno při oceňování pozice zahrnuté v obchodním portfoliu, je, s výhradou souhlasu příslušných orgánů, výše očekávané ztráty pro rizikovou expozici vůči protistraně rovna nule.

a) kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v článcích 28 až 32 a v přílohách I, II a VI a případně v příloze V pro jejich obchody zahrnuté v obchodním portfoliu a v bodech 1 až 4 přílohy II pro jejich obchody zahrnuté v neobchodním portfoliu.

b) kapitálových požadavků vypočítaných podle metod a možností stanovených v přílohách III a IV a případně v příloze V pro všechny jejich podnikatelské činnosti.

a) podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí zpravidla nepřesahuje 5 % jejich celkových obchodů;

b) celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu zpravidla nepřesahuje 15 milionů EUR; a

c) podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí nikdy nepřesahuje 6 % jejich celkových obchodů a celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu nikdy nepřesahuje 20 milionů EUR.

a) součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES a

b) částka stanovená v článku 21 této směrnice.

a) investiční podniky, které obchodují na vlastní účet výhradně za účelem splnění nebo provedení pokynu klienta nebo za účelem získání přístupu k zúčtovacímu a vypořádacímu systému nebo uznávané burze, jestliže jednají v postavení zprostředkovatele nebo provádějí pokyn klienta; a

b) investiční podniky:

a) každý investiční podnik v EU v takové skupině používá výpočet kapitálu uvedený v článku 16;

b) všechny investiční podniky v takové skupině spadají do kategorií uvedených v čl. 20 odst. 2 a 3;

c) každý investiční podnik v EU v takové skupině splňuje na individuálním základě požadavky ukládané články 18 a 20 a současně odečítá od kapitálu veškeré podmíněné závazky ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány; a

d) jakákoli finanční holdingová společnost, která je mateřským podnikem jakéhokoli investičního podniku v členském státě v takové skupině, drží alespoň tolik kapitálu zde definovaného jako součet písmen a) až h) článku 57 směrnice 2006/48/ES, kolik je součet účetních hodnot veškerých účastí v plné výši, podřízených pohledávek a nástrojů uvedených v článku 57 uvedené směrnice v investičních podnicích, finančních institucích, společnostech spravujících aktiva a podnicích pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány, a celkové částky veškerých podmíněných závazků ve prospěch investičních podniků, finančních institucí, společností spravujících aktiva a podniků pomocných služeb, které by jinak byly konsolidovány;

a) součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES; a

b) částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

a) součet kapitálových požadavků obsažených v čl. 75 písm. a) až c) směrnice 2006/48/ES; a

b) částka předepsaná v článku 21 této směrnice.

a) tyto podniky byly povoleny ve třetí zemi a buď odpovídají definici úvěrové instituce uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, nebo to jsou uznané investiční podniky z třetích zemí;

b) tyto podniky individuálně splňují požadavky kapitálové přiměřenosti ekvivalentní požadavkům stanoveným v této směrnici; a

c) v dotyčných třetích zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.

a) existuje uspokojivé rozdělení kapitálu uvnitř skupiny; a

b) regulační, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

a) převaha dlouhých pozic instituce nad jejími krátkými pozicemi – tam, kde je kladná – u všech finančních nástrojů emitovaných daným klientem, přičemž se čistá pozice u každého z různých nástrojů vypočítá podle metod uvedených v příloze I;

b) čistá expozice v případě převzetí emisí dluhových nebo kapitálových nástrojů; a

c) expozice vyplývající z transakcí, dohod a smluv s dotyčným klientem uvedené v příloze II, přičemž tyto expozice se vypočítají způsobem stanoveným pro výpočet hodnoty expozice ve výše uvedené příloze.

a) angažovanost v neobchodním portfoliu daného klienta nebo skupiny klientů nepřekračuje limit stanovený v čl. 111 odst. 1 směrnice 2006/48/ES vypočtený s přihlédnutím ke kapitálu specifikovanému v uvedené směrnici, takže převýšení vzniká výlučně v obchodním portfoliu;

b) instituce splňuje dodatečný kapitálový požadavek na částky převyšující limit stanovený v čl. 111 odst. 1 směrnice 2006/48/ES; uvedený dodatečný kapitálový požadavek je vypočtený v souladu s přílohou VI této směrnice;

c) tam, kde uplynulo deset dnů nebo méně od vzniku překročení limitů, nepřevýší angažovanost u daného klienta nebo ekonomicky spjaté skupiny klientů v obchodním portfoliu 500 % kapitálu instituce;

d) jakékoliv překročení limitů, které trvalo déle než deset dnů, nesmí ve svém součtu převyšovat 600 % kapitálu instituce; a

e) instituce hlásí příslušným orgánům každé tři měsíce veškeré případy, kdy došlo k překročení limitu stanoveného v čl. 111 odst. 1 směrnice 2006/48/ES během předchozích tří měsíců.

a) odkazy na článek 6 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na článek 5 směrnice 2004/39/ES;

b) odkazy na článek 22 a 123 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na článek 34 této směrnice; a

c) odkazy na články 44 až 52 směrnice 2006/48/ES se považují za odkazy na články 54 a 58 směrnice 2004/39/ES.

a) pro investiční podniky povinnostem stanoveným v článcích 54 a 58 směrnice 2004/39/ES; a

b) pro úvěrové instituce povinnostem stanoveným v článcích 44 až 52 směrnice 2006/48/ES.

a) vyjasnění definic v článku 3 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

b) vyjasnění definic v článku 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

c) úprava částek počátečního kapitálu stanovených v článcích 5 až 9 a částky uvedené v čl. 18 odst. 2 s přihlédnutím k vývoji v hospodářské a měnové oblasti,

d) úprava kategorií investičních podniků v čl. 20 odst. 2 a 3 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

e) vyjasnění požadavků stanovených v článku 21 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice,

f) harmonizace terminologie definic a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených,

g) úprava technických ustanovení příloh I až VII v důsledku vývoje na finančních trzích, měření rizika, účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Společenství, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu nebo

h) technické úpravy s přihlédnutím k výsledkům přezkumu uvedeného v čl. 65 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

a) investiční podnik poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti, které se vztahují k finančním nástrojům uvedeným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

b) tyto investiční služby a investiční činnosti, které investiční podnik poskytuje nebo provádí, nejsou určeny pro retailového klienta nebo vykonávány jeho jménem;

c) k porušení limitů uvedených v návětí tohoto odstavce dochází v souvislosti s expozicemi ze smluv, které jsou finančními nástroji uvedenými pod písmenem a) a vztahují se na komodity nebo podkladové nástroje ve smyslu oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES (MiFID) a počítají se v souladu s přílohami III a IV směrnice 2006/48/ES, nebo ve spojení s expozicemi ze smluv týkajících se dodávek komodit nebo povolenky na emise; a

d) investiční podnik má k dispozici zdokumentovanou strategii řízení a zejména dohledu a omezování rizika vyplývajícího z koncentrace expozic. Investiční podnik informuje neprodleně příslušné orgány o této strategii a o všech materiálních změnách této strategie. Investiční podnik provede odpovídající opatření k zajištění nepřetržitého monitorování úvěruschopnosti dlužníka, pokud jde o jeho dopad na koncentraci rizika. Tato opatření umožní investičnímu podniku adekvátně a dostatečně pružně reagovat na jakékoli zhoršení úvěruschopnosti dlužníka.

a) kapitálové požadavky vyplývající z čl. 75 písm. d) směrnice 2006/48/ES; a

b) 12/88 vyšší z těchto částek:

a) vhodném systému obezřetného dohledu nad investičními podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu ke komoditním a finančním derivátům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES; a

b) nezbytnosti změny směrnice 2004/39/ES pro vytvoření další kategorie investičního podniku, jehož hlavní podnikatelskou činností je poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům stanoveným v oddíle C bodech 5, 6, 7, 9 a 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES ve vztahu k dodávce energie (včetně elektřiny, uhlí, plynu a ropy).

a) odkazy v bodě 7 přílohy II této směrnice na směrnici 2006/48/ES se považují za odkazy na směrnici 2000/12/ES ve znění platném před 1. lednem 2007; a

b) bod 4 přílohy II této směrnice se použije ve znění platném před 1. lednem 2007.

1. Přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce nad jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejných akciích, dluhopisech a konvertibilních cenných papírech a totožných finančních termínových obchodech (futures), opcích, opčních listech a krytých opčních listech je její čistá pozice v každém z těchto rozdílných nástrojů. Při výpočtu čisté pozice povolí příslušné orgány, aby se pozice v derivátových nástrojích posuzovaly jako pozice v podkladovém (neboli pomyslném) cenném papíru či podkladových (neboli pomyslných) cenných papírech, jak je uvedeno v bodech 4 až 7. Při výpočtu specifického rizika podle bodu 14 se nebere v úvahu skutečnost, zda instituce drží vlastní dluhové nástroje.

2. Není povoleno započtení pozice v konvertibilním cenném papíru proti kompenzující pozici v podkladových nástrojích, pokud příslušné orgány nepřijmou postup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován, nebo pokud vyžadují kapitál ke krytí možných ztrát při konverzi.

3. Veškeré čisté pozice, bez ohledu na jejich znaménka, je nutno denně konvertovat do zúčtovací měny instituce v převládajícím okamžitém směnném kurzu před jejich celkovým součtem.

4. Termínové úrokové smlouvy (futures), dohody o budoucích úrokových sazbách (FRA) a forwardové závazky k nákupu či prodeji dluhových nástrojů se posuzují jako kombinace dlouhých a krátkých pozic. Tak například dlouhá pozice u termínových úrokových obchodů se posuzuje jako kombinace výpůjčky splatné v den dodání termínové smlouvy a držení aktiva se splatností v den splatnosti podkladového nástroje nebo podkladové pomyslné pozice dotyčné termínové smlouvy. Podobně se prodaná dohoda o budoucích úrokových sazbách (FRA) posuzuje jako dlouhá pozice se splatností v den vypořádání plus doba smlouvy a jako krátká pozice se splatností v den vypořádání. Výpůjčka i držení aktiva se pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí specifického rizika u termínových úrokových obchodů a dohod o budoucích úrokových sazbách zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1. Forwardový závazek k nákupu dluhového nástroje se posuzuje jako kombinace výpůjčky s dnem splatnosti v den dodání a dlouhé (okamžité) pozice u dluhového nástroje samého. Výpůjčka se pro účely specifického rizika zahrne do první kategorie stanovené v bodě 14 tabulce 1 a dluhový nástroj do odpovídající kolonky v téže tabulce.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby kapitálový požadavek pro smlouvu OTC derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem byl roven marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá míře rizika spojeného s touto smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo použitím metody interních modelů popsané v příloze V.

Pro účely tohoto bodu se „dlouhou pozicí“ rozumí pozice, v níž instituce stanovila úrokovou sazbu, kterou dostane v určitou dobu v budoucnosti, a „krátkou pozicí“ se rozumí pozice, v níž stanovila úrokovou sazbu, kterou zaplatí v určitou dobu v budoucnosti.

5. Opce na úrokové sazby, dluhové nástroje, akcie, indexy akcií, termínové finanční smlouvy, swapy a cizí měny se posuzují, jako by to byly pozice v hodnotě částky podkladového nástroje opce vynásobené jejich deltou pro účely této přílohy. Tyto pozice lze odčítat proti kompenzujícím pozicím v identických podkladových cenných papírech nebo derivátech. Použitá delta je delta příslušné burzy, delta vypočtená příslušnými orgány nebo tam, kde není k dispozici, nebo pro OTC opce faktor vypočtený samotnou institucí, přičemž model použitý touto institucí musí odpovídat nárokům ze strany příslušných orgánů.

Příslušné orgány však mohou stanovit, aby instituce vypočítávaly delty za použití metodiky stanovené těmito příslušnými orgány.

Ostatní rizika spojená s opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna. Příslušné orgány mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro prodanou opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro OTC opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V. Kromě toho mohou povolovat, aby se kapitálový požadavek pro koupenou opci obchodovanou na burze nebo OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladový nástroj, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k jejímu podkladovému nástroji.

6. Opční listy vztahující se k dluhovým nástrojům a akciím se posuzují jako opce uvedené v bodě 5.

7. Swapy se pro účely úrokového rizika posuzují jako rozvahové nástroje. Tak se úrokový swap, podle kterého instituce obdrží úrok s pohyblivou sazbou a zaplatí úrok s pevnou sazbou, posuzuje jako ekvivalent dlouhé pozice u nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se splatností rovnající se období do příštího stanovení úroku a krátké pozice u nástroje s pevnou úrokovou sazbou se stejnou splatností, jako je splatnost swapu.

8. Při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku strany, která úvěrové riziko podstupuje („prodávající zajištění“), se musí použít pomyslná částka smlouvy o úvěrovém derivátu, není-li stanoveno jinak. Bez ohledu na první větu se může instituce rozhodnout, že pomyslnou hodnotu nahradí pomyslnou hodnotou bez veškerých změn v tržní hodnotě úvěrového derivátu od zahájení obchodování. Pro účely výpočtu požadavků ke specifickému riziku, s výjimkou swapu veškerých výnosů, se použije splatnost smlouvy o úvěrových derivátech namísto splatnosti závazku. Pozice se stanovují takto:

9. Instituce, které své pozice denně oceňují podle tržní hodnoty a řídí úrokové riziko u derivátových nástrojů uvedených v bodech 4 až 7 na základě diskontovaného peněžního toku, mohou používat modely citlivosti pro výpočet pozic uvedených ve zmíněných bodech a mohou je používat pro jakýkoli dluhopis, který je umořován během zbytkové splatnosti, nikoliv jedním konečným splacením jistiny. Uvedený model i jeho použití institucí musí schválit příslušné orgány. Tyto modely by měly vytvářet pozice se stejnou citlivostí na změny úrokových sazeb jako podkladové peněžní toky. Tuto citlivost je nutno posoudit s přihlédnutím k nezávislým pohybům vzorových sazeb na výnosové křivce, s minimálně jedním bodem citlivosti v každém z pásem splatnosti uvedeném v tabulce 2 v bodě 20. Pozice se zahrnují do výpočtu kapitálových požadavků podle bodů 17 až 32 ….

11. Převodce cenných papírů nebo zaručených práv vztahujících se na cenné papíry v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel cenných papírů v případě půjček cenných papírů zahrnou tyto cenné papíry do výpočtu svého kapitálového požadavku podle této přílohy, pokud tyto cenné papíry splňují kritéria stanovená v článku 11.

12. Poziční riziko u obchodovaného dluhového nástroje nebo akcií (nebo úrokového nebo akciového derivátu) se pro výpočet kapitálu potřebného k jeho krytí rozdělí na dvě složky. První je složka specifického rizika – je to riziko změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů ve vztahu k jeho emitentovi nebo v případě derivátů k emitentovi podkladového nástroje. Druhá složka kryje obecné riziko – to je riziko změny v ceně příslušného nástroje (v případě obchodovaného dluhového nástroje nebo dluhového derivátu) v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo (v případě akcií nebo akciových derivátů) rozsáhlého pohybu na trhu akcií nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů.

13. Čisté pozice se klasifikují podle měny, v níž jsou denominovány, a kapitálový požadavek se vypočte pro obecné a specifické riziko v každé jednotlivé měně odděleně.

14. Instituce přiřadí své čisté pozice v obchodním portfoliu v nástrojích, které nejsou sekuritizačními pozicemi vypočtenými podle bodu 1, do příslušných kategorií v tabulce 1 na základě emitenta nebo dlužníka, externího nebo interního úvěrového ohodnocení a zbytkové splatnosti a pak je vynásobí váhou uvedenou v dané tabulce. Sečte své vážené pozice vyplývající z použití tohoto bodu (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika. Svůj kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika vypočítá pro pozice, které jsou sekuritizačními pozicemi v souladu s bodem 16a.

Pro účely tohoto bodu a bodů 14a a 16a může instituce omezit součin váhy a čisté pozice na výši maximální možné ztráty související s rizikem selhání. U krátké pozice by tento limit mohl být vypočítáván jako změna v hodnotě vyplývající ze skutečnosti, že podkladové složky okamžitě přestanou obsahovat riziko selhání.

▼M2

▼B

Aby se instituce, které uplatňují pravidla pro stanovení rizikových vah expozic podle článků 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, mohly kvalifikovat na úroveň hodnocení úvěrové kvality, musí mít dlužník expozice interní rating s pravděpodobností selhání (PD) stejnou nebo nižší, než je PD spojená s příslušnou úrovní hodnocení úvěrové kvality podle pravidel pro stanovení rizikových vah expozic vůči podnikům podle článků 78 až 83 uvedené směrnice.

Nástroje emitované nekvalifikovaným emitentem obdrží kapitálový požadavek pro specifické riziko 8 % nebo 12 % podle tabulky 1. Příslušné orgány mohou od institucí požadovat, aby uplatnily vyšší kapitálový požadavek pro specifické riziko na tyto nástroje nebo aby zamítly kompenzaci za účelem vymezení rozsahu obecného tržního rizika mezi takovými nástroji a jakýmikoli jinými dluhovými nástroji.

Na sekuritizační expozice, na které by se vztahoval postup odečtu, jak je stanoven v čl. 66 odst. 2 směrnice 2006/48/ES nebo riziková váha ve výši 1 250 %, jak je stanoveno v části 4 přílohy VI uvedené směrnice, se vztahuje riziková váha, jež není menší než váha stanovená podle uvedených postupů. Na likviditní facility bez ratingu se vztahuje kapitálový požadavek, jež není nižší než požadavek stanovený v části 4 přílohy IX směrnice 2006/48/ES.

14a. Odchylně od bodu 14 může instituce stanovit vyšší z těchto částek, jež představuje kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika pro portfolio obchodování s korelací:

14b. Portfolio obchodování s korelací se skládá ze sekuritizačních pozic a úvěrových derivátů n-tého selhání, které splňují tato kritéria:

14c. Součástí portfolia obchodování s korelací nemohou být pozice, které se vztahují k jedné z těchto položek:

Instituce může do portfolia obchodování s korelací zahrnout pozice, které nejsou sekuritizačními pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podklady existuje likvidní obousměrný trh uvedený v bodě 14b b).

Způsob, jakým jsou dluhové nástroje posuzovány, je podroben přezkoumání příslušných orgánů, které zvrátí rozhodnutí instituce, pokud jsou podle jejich názoru příslušné nástroje vystaveny příliš vysokému specifickému riziku na to, aby byly kvalifikujícími položkami.

16. Příslušné orgány od instituce vyžadují, aby použila maximální váhy uvedené v tabulce 1 k bodu 14 na nástroje, které vykazují zvláštní riziko z důvodu nedostatečné platební schopnosti emitenta.

16a. U nástrojů v obchodním portfoliu, které jsou sekuritizačními pozicemi, udělí instituce svým čistým pozicím váhu na základě výpočtu provedeného v souladu s bodem 1 s přihlédnutím k:

Pro účely písmen a) a b) mohou metodu regulatorního vzorce se souhlasem orgánu dohledu použít pouze jiné instituce než instituce, která je původcem a která může danou metodu použít pro stejnou sekuritizační pozici ve svém neobchodním portfoliu. Odhady pravděpodobnosti selhání a ztrát ze selhání jako vstupy pro metodu regulatorního vzorce lze případně určit v souladu s články 84 až 89 směrnice 2006/48/ES či alternativně a s výhradou zvláštního souhlasu orgánu dohledu na základě odhadů, které vycházejí z přístupu stanoveného v bodě 5a přílohy V a jsou v souladu s kvantitativními standardy pro přístup založený na interním ratingu, přičemž Evropský výbor orgánů bankovního dohledu stanoví pokyny za účelem zajištění postupného sblížení způsobu používání odhadů pravděpodobnosti selhání a ztrát ze selhání jako vstupů, pokud tyto odhady vycházejí z přístupu uvedeného v bodě 5a přílohy V;

Bez ohledu na písmena a) a b) se na sekuritizační pozice, na které by se vztahovala riziková váha podle článku 122a směrnice 2006/48/ES, pokud by byly v neobchodním portfoliu stejné instituce, použije 8 % rizikové váhy podle uvedeného článku.

Instituce sečte své vážené pozice vyplývající z použití tohoto bodu (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké), aby vypočítala kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika.

Odchylně od odstavce 4 po přechodné období končící dnem 31. prosince 2013 sečte instituce odděleně své vážené čisté dlouhé pozice a své vážené čisté krátké pozice. Vyšší z těchto součtů bude kapitálovým požadavkem ke krytí specifického rizika. Po toto přechodné období nicméně instituce oznamuje příslušnému orgánu domovského členského státu součet svých vážených čistých dlouhých a čistých krátkých pozic rozdělených podle druhů podkladových aktiv.

17. Postup pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí obecného rizika zahrnuje dva základní kroky. Za prvé, všechny pozice se váží podle doby splatnosti (jak je vysvětleno v bodě 18), aby se vypočetla částka kapitálu potřebného na jejich krytí. Za druhé, tento požadavek může být snížen, když je držena vážená pozice současně s opačnou váženou pozicí ve stejném pásmu splatnosti. Kapitálový požadavek se může také snížit v případě, že opačné vážené pozice spadají do různých pásem splatnosti, přičemž velikost snížení závisí jak na tom, zda obě pozice spadají nebo nespadají do stejné zóny, tak na tom, do které zóny spadají. Celkem existují tři zóny (skupiny pásem splatnosti).

18. Instituce přiřadí své čisté pozice do příslušných pásem splatnosti v bodě 20 tabulce 2 sloupci 2 nebo 3. Přiřazení provede na základě zbytkové splatnosti u nástrojů s pevnou úrokovou sazbou a na základě období zbývajícího do dalšího stanovení úrokové sazby v případě nástrojů, u nichž je úroková sazba pohyblivá až do konečné splatnosti. Také rozlišuje mezi dluhovými nástroji s kuponem 3 % nebo vyšším a dluhovými nástroji s kuponem pod 3 % a zařadí je podle toho do sloupce 2 nebo sloupce 3 v tabulce 2. Pak každý vynásobí vahou pro příslušné pásmo splatnosti ve sloupci 4 v tabulce 2.

19. Poté vypočítá součet vážených dlouhých pozic a součet vážených krátkých pozic v každém pásmu splatnosti. Částka součtu vážených dlouhých pozic, které jsou porovnány se součtem vážených krátkých pozic v daném pásmu splatnosti, je porovnaná vážená pozice v daném pásmu a zbývající dlouhá nebo krátká pozice je neporovnaná vážená pozice v témže pásmu. Poté se vypočtou celkové porovnané vážené pozice ve všech pásmech.

21. Poté se vypočítá částka neporovnané vážené dlouhé (krátké) pozice v zóně 1, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou (dlouhou) pozicí v zóně 2. To se v bodě 25 označuje jako vážená pozice mezi zónami 1 a 2. Stejný výpočet se pak provede u té části neporovnané vážené pozice v zóně 2, která zbývá, a neporovnané vážené pozice v zóně 3, aby se vypočítala porovnaná vážená pozice mezi zónami 2 a 3.

22. Instituce může případně změnit sled v bodě 21, takže vypočítá porovnanou váženou pozici mezi zónami 2 a 3 před výpočtem uvedené pozice mezi zónami 1 a 2.

23. Zbytek neporovnané vážené pozice v zóně 1 se pak porovná s tím, co zbývá v zóně 3 po porovnání se zónou 2, aby se odvodila porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 3.

24. Po provedení tří oddělených porovnávacích výpočtů v bodech 21, 22 a 23 se zbývající pozice sečtou.

26. Příslušné orgány mohou institucím obecně nebo individuálně povolit používání systému pro výpočet kapitálového požadavku pro obecné riziko u obchodovaných dluhových nástrojů, který odráží trvání, místo systému uvedeného v bodech 17 až 25, a to za předpokladu, že jej instituce používá soustavně.

27. V systému uvedeném v bodě 26 instituce vypočítá z tržní hodnoty každého dluhového nástroje s pevnou úrokovou sazbou jeho výnos do doby splatnosti, což je implicitní diskontní sazba pro tento nástroj. V případě nástrojů s pohyblivou úrokovou sazbou instituce vypočítá z tržní hodnoty každého nástroje jeho výnos za předpokladu, že jistina je splatná v době, kdy může dojít k příští změně úrokové sazby.

28. Instituce poté vypočítá modifikovanou dobu trvání každého dluhového nástroje podle následujícího vzorce: modifikovaná doba trvání = ((doba trvání(D))/(1 + r)), kde:

kde:

r = výnos do doby splatnosti (viz bod 25),

Ct = platba v hotovosti v době t,

m = celková doba splatnosti (viz bod 25).

30. Instituce pak vypočítá pozici váženou dobou trvání pro každý nástroj tak, že vynásobí jeho tržní cenu jeho modifikovanou dobou trvání a předpokládanou změnou úrokové sazby pro nástroj s příslušnou modifikovanou dobou trvání (viz sloupec 3 v tabulce 3).

31. Instituce vypočítá své dlouhé pozice vážené dobou trvání a krátké pozice vážené dobou trvání v každé zóně. Částka jejích dlouhých pozic vážených dobou trvání porovnaná s částkou krátkých pozic vážených dobou trvání v každé zóně pak bude porovnaná pozice vážená dobou trvání pro tuto zónu.

Instituce pak vypočítá neporovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu. Poté použije postup pro neporovnané vážené pozice uvedený v bodech 21 až 24.

33. Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Součet těchto dvou čísel je její celková hrubá pozice. Rozdíl mezi nimi je její celková čistá pozice.

34. Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle bodu 1. Vynásobí svou celkovou hrubou pozici osmi procenty, aby vypočítala svůj kapitálový požadavek na krytí specifického rizika.

36. Její kapitálový požadavek na krytí obecného rizika je její celková čistá pozice násobená osmi procenty.

37. Termínové smlouvy (futures) na akciové indexy, delta ekvivalenty opcí na termínové smlouvy na akciové indexy a opce na akciové indexy, dále souhrnně jen „termínové smlouvy na akciové indexy“, lze rozložit na pozice v jednotlivých akciích, které je tvoří. Tyto pozice lze posuzovat jako podkladové pozice v příslušných akciích a pod podmínkou schválení příslušnými orgány je lze odečíst od opačných pozic přímo v podkladových akciích.

38. Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce, která odečetla své pozice u jedné nebo více akcií, které vytvářejí termínovou smlouvu na akciové indexy, od jedné nebo více pozic přímo v termínové smlouvě na akciové indexy, měla přiměřený kapitál ke krytí rizika ztráty způsobené tím, že hodnoty termínové smlouvy nesledují přesně hodnotu akcií, které smlouvu tvoří; zajistí to i tehdy, pokud je instituce držitelem opačných pozic v termínových smlouvách na akciové indexy, které nejsou totožné, pokud jde o jejich splatnost nebo jejich složení nebo obojí.

39. Odchylně od bodů 37 a 38 termínové smlouvy na akciové indexy, které jsou obchodovány na burze a podle názoru příslušných orgánů představují široce diverzifikované indexy, vyžadují kapitál ve výši 8 % na krytí obecného rizika, na krytí specifického rizika však žádný kapitál nevyžadují. Takové termínové smlouvy na akciové indexy se zahrnují do výpočtu celkové čisté pozice v bodě 33, ale nepřihlíží se k nim při výpočtu celkové hrubé pozice ve stejném bodě.

40. Jestliže se termínová smlouva na akciové indexy nerozloží na své podkladové pozice, posuzuje se tak, jako by to byla jednotlivá akcie. Specifické riziko u této individuální akcie lze však pominout, pokud je dotyčná termínová smlouva na akciové indexy obchodována na burze a pokud podle názoru příslušných orgánů představuje široce diverzifikovaný index.

„Pracovní den 0“ je pracovní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

Za třetí vypočte své kapitálové požadavky za použití snížených pozic v převzatých nových emisích.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce měla dostatečný kapitál na krytí rizika ztráty, které existuje mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1.

42. V souladu se zásadami uvedenými v bodech 43 až 46 se povolí zajištění poskytované úvěrovými deriváty.

V těchto situacích by na žádnou stranu pozice neměl být použit kapitálový požadavek ke specifickému riziku.

44. Kompenzace ve výši 80 % se použije, pokud se hodnota obou stran vždy pohybuje v opačném směru a pokud existuje přesný soulad mezi referenčním závazkem, splatností referenčního závazku i úvěrového derivátu a měnou podkladové expozice. Kromě toho by klíčové prvky smlouvy o úvěrovém derivátu neměly způsobit, aby se cenový pohyb úvěrového derivátu podstatně lišil od cenových pohybů hotovostní pozice. V míře, ve které transakce uskutečňuje přenos rizika, se kompenzace ve výši 80 % pro účely specifického rizika použije na tu stranu transakce, která má vyšší kapitálový požadavek, zatímco kapitálový požadavek ke specifickému riziku druhé strany transakce je nulový.

V každé z těchto situací se namísto sčítání kapitálových požadavků ke specifickému riziku za každou stranu transakce spíše použije pouze vyšší z obou kapitálových požadavků.

46. Ve všech situacích, které nesplňují podmínky bodů 43 až 45, je kapitálový požadavek ke specifickému riziku posuzován vzhledem k oběma stranám pozic.

47. Kapitálové požadavky k pozicím v podnicích kolektivního investování (CIU), které splňují podmínky vymezené v článku 11 pro zacházení s kapitálem obchodního portfolia, budou vypočítány v souladu s metodami vymezenými v bodech 48 až 56.

48. Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto oddílu, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) ve výši 32 %. Aniž jsou dotčeny ustanovení bod 2.1 čtvrtý odstavec přílohy III nebo bod 12 šestý odstavec (komoditní riziko) přílohy V společně s bodem 2.1 čtvrtým odstavcem přílohy III, ve kterých se používá modifikovaná metoda zacházení se zlatem vymezená v uvedených bodech, podléhají pozice v podnicích kolektivního investování kapitálovému požadavku k pozičnímu riziku (specifickému a obecnému) a devizovému riziku ve výši ne více než 40 %.

49. Instituce mohou určit kapitálový požadavek k pozicím v podnicích kolektivního investování, které splňují kritéria stanovená v bodě 51, s použitím metod stanovených v bodech 53 až 56.

50. Pokud není uvedeno jinak, není povoleno započtení mezi podkladovými investicemi podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí.

52. Podniky kolektivního investování třetí země mohou být způsobilé, pokud jsou splněny požadavky uvedené v bodě 51 písm. a) až e) a příslušný orgán udělil instituci schválení.

53. Tam, kde jsou na denní bázi instituci známy podkladové investice podniku kolektivního investování, může instituce tyto podkladové investice přezkoumat, aby vypočítala kapitálové požadavky k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro tyto pozice v souladu s metodami vymezenými v této příloze nebo, byl-li udělen souhlas, v souladu s metodami vymezenými v příloze V. V tomto případě se s pozicemi v podnicích kolektivního investování zachází jako s pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování. Započtení je povoleno mezi pozicemi v podkladových investicích podniku kolektivního investování a ostatními pozicemi drženými institucí za podmínky, že instituce drží dostatečné množství podílů k tomu, aby bylo možné uskutečnit splacení/vytvoření výměnou za podkladové investice.

56. Při výpočtu a vykazování kapitálových požadavků k pozičnímu riziku (obecnému a specifickému) pro pozice v podnicích kolektivního investování splňujících podmínky bodů 53 a 55 v souladu s metodami stanovenými v této příloze se instituce mohou spolehnout na třetí stranu za předpokladu, že je adekvátním způsobem zajištěna správnost výpočtu a vykazování.

3. Při uplatňování rizikové váhy na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES přiřadit PD protistranám, pro které nemají jinou expozici neobchodního portfolia, na základě externího ratingu protistrany. Instituce, které využívají vlastních odhadů ztrát ze selhání (dále jen „LGD“), mohou uplatnit LGD stanovené v části 2 bodě 8 přílohy IX směrnice 2006/48/ES na expozice volných dodávek, s nimiž se nakládá podle tabulky 2 sloupce 3, za předpokladu, že jej uplatní na všechny takové expozice. Alternativně mohou instituce využívající přístup stanovený v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES uplatnit rizikové váhy stanovené v článcích 78 až 83 uvedené směrnice za předpokladu, že jej uplatní na všechny takového expozice nebo mohou uplatnit 100 % rizikovou váhu na všechny takové expozice.

Pokud výše kladné expozice z transakcí volných dodávek není významná, mohou instituce uplatnit na tyto expozice rizikovou váhu 100 %.

4. V případech celosystémového selhání vypořádacího nebo clearingového systému mohou příslušné orgány upustit od kapitálových požadavků vypočtených podle bodů 1 a 2 dokud nedojde k nápravě situace. V tomto případě nebude selhání protistrany při vypořádání obchodu považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.

6. S výhradou bodů 7 až 10 se hodnoty expozice a hodnoty rizikově vážené expozice pro tyto expozice vypočítají v souladu s hlavou V kapitolou 2 oddílem 3 směrnice 2006/48/ES; v uvedeném oddíle se odkazy na „úvěrové instituce“ vykládají jako odkazy na „instituce“, odkazy na „mateřské úvěrové instituce“ se vykládají jako odkazy na „mateřské instituce“ a průvodní pojmy se vykládají odpovídajícím způsobem.

7. Pro účely bodu 6:

se příloha IV směrnice 2006/48/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že zahrnuje oddíl C bod 8 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

se příloha III směrnice 2006/48/ES považuje za změněnou v tom smyslu, že se za poznámky pod čarou u tabulky 1 doplňuje text, který zní:

▼M4

V případě swapu úvěrového selhání však platí, že instituce, jejíž expozice vznikající ze swapu představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může použít číselnou hodnotu 0 % na možnou budoucí úvěrovou expozici za předpokladu, že swap úvěrového selhání nepodléhá uzavření v případě platební neschopnosti subjektu, jehož expozice vznikající ze swapu představuje krátkou pozici v podkladovém nástroji, ačkoliv u podkladového nástroje selhání nenastalo, v takovém případě je hodnota pro možnou budoucí úvěrovou expozici instituce omezena na částku prémií, které subjekt instituci dosud nevyplatil.“

▼B

Tam, kde úvěrový derivát poskytuje zajištění ve vztahu k „n-tému případu selhání“ z určitého počtu podkladových závazků, je ukazatelem pro to, který z výše předepsaných procentních údajů se použije, závazek n-té nejnižší úvěrové kvality, přičemž je nutno určit, zda by se v případě, že instituci závazek vznikne, jednalo či nejednalo o kvalifikující položku pro účely přílohy I.

8. Pro účely bodu 6 se institucím k výpočtu hodnot rizikově vážených expozic nedovolí používat jednoduchou metodu finančního kolaterálu uvedenou v části 3 bodech 24 až 29 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES pro uznání účinků finančního kolaterálu.

9. Pro účely bodu 6 v případě repo obchodů a půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit zahrnutých do obchodního portfolia, mohou být jako uznatelný kolaterál uznány veškeré finanční nástroje a komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia. Pro expozice z titulu mimoburzovních (OTC) derivátových nástrojů zahrnutých do obchodního portfolia lze komodity, které jsou způsobilé k zahrnutí do obchodního portfolia, též uznat jako uznatelný kolaterál. Pro účely výpočtu koeficientu volatility se tam, kde jsou takové finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII směrnice 2006/48/ES, půjčovány, prodávány nebo poskytovány, nebo vypůjčovány, nakupovány nebo obdrženy jako kolaterál či jiným způsobem v rámci takové transakce a instituce používá regulatorní koeficient volatility podle části 3 přílohy VIII uvedené směrnice, zachází s takovými nástroji a komoditami stejným způsobem jako s akciemi nezahrnutými do hlavního indexu a kotovanými na uznávané burze.

Pokud instituce používají vlastní odhady koeficientu volatility podle části 3 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES, s ohledem na finanční nástroje nebo komodity, které nejsou uznány podle přílohy VIII uvedené směrnice, musí se koeficient volatility vypočítat pro každou individuální položku. Pokud instituce používají přístup interních modelů stanovených v části 3 přílohy III směrnice 2006/48/ES, mohou také použít tento přístup v obchodním portfoliu.

11. Tam, kde úvěrový derivát zahrnutý do obchodního portfolia tvoří součást interního zajištění a zajištění úvěrového rizika je uznané podle směrnice 2006/48/ES, se má za to, že z pozice v úvěrovém derivátu riziko protistrany nevzniká. Alternativně může instituce pro účely výpočtu kapitálových požadavků na krytí úvěrového rizika protistrany konzistentně zařazovat všechny úvěrové deriváty zahrnuté do obchodního portfolia, které tvoří součást interního zajištění nebo jsou nakupovány jako zajištění úvěrového rizika protistrany, je-li zajištění úvěrového rizika uznáno podle směrnice 2006/48/ES.

12. Kapitálový požadavek je roven 8 % úhrnu hodnot rizikově vážených expozic.

1. Jestliže suma celkové čisté devizové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě vypočítaná postupem podle bodu 2 přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, je při výpočtu kapitálových požadavků na krytí devizového rizika vynásobena suma její čisté devizové pozice a čisté pozice ve zlatě osmi procenty.

2. Pro kapitálové požadavky na krytí devizového rizika se použije dvoustupňový výpočet.

2.1. Za prvé se vypočítá čistá otevřená pozice instituce v každé měně (včetně zúčtovací měny) a ve zlatě.

Z výpočtu čistých otevřených měnových pozic lze vyloučit veškeré pozice, které instituce vědomě převzala, aby se zajistila vůči nepříznivému působení změn směnného kurzu na svůj kapitálový ukazatel. Takové pozice by měly být neobchodní nebo strukturální povahy a jejich vyloučení a jakákoli změna podmínek jejich vyloučení vyžaduje souhlas příslušných orgánů. Stejným způsobem za stejných, výše uvedených podmínek se posuzují pozice, které instituce má a které se vztahují k položkám, jež jsou už odečteny při výpočtu kapitálu.

Pro účely výpočtu uvedeného v prvním pododstavci se u podniků kolektivního investování zohlední skutečné devizové pozice podniku kolektivního investování. Instituce se mohou spolehnout na hlášení třetí strany o devizových pozicích v podniku kolektivního investování, je-li správnost tohoto hlášení náležitým způsobem zajištěna. Jestliže si instituce není vědoma devizových pozic v podniku kolektivního investování, předpokládá se, že podnik kolektivního investování v maximální možné míře povolené v rámci svého pověření investoval do devizových nástrojů, a instituce v případě pozic obchodního portfolia zohlední při výpočtu kapitálového požadavku k devizovému riziku maximální nepřímou expozici, které by mohly dosáhnout zaujmutím pozic s využitím pákového efektu prostřednictvím podniku kolektivního investování. Toto se uskuteční proporcionálním navýšením pozice v podniku kolektivního investování do úrovně maximální expozice vůči položkám podkladových investic plynoucím z investičního pověření. S předpokládanou pozicí podniku kolektivního investování v cizí měně se zachází jako se samostatnou měnou způsobem, jakým se zachází s investicemi ve zlatě, s výhradou úpravy, že pokud je směr investic podniku kolektivního investování znám, celkovou dlouhou pozici lze přičíst k celkové dlouhé otevřené devizové pozici a celkovou krátkou pozici lze přičíst k celkové krátké otevřené devizové pozici. Započtení mezi takovými pozicemi před výpočtem není přípustné.

Příslušné orgány mohou uvážit, zda při výpočtu čisté otevřené pozice v každé měně a ve zlatě povolí institucím použít čistou současnou hodnotu.

2.2. Za druhé budou čisté krátké a dlouhé pozice v každé měně s výjimkou zúčtovací měny a čistá dlouhá nebo krátká pozice ve zlatě převedeny v okamžitých směnných kurzech do zúčtovací měny. Pak se odděleně sečtou, aby se získal celkový objem čistých krátkých pozic a celkový objem čistých dlouhých pozic. Vyšší z těchto dvou celkových objemů pak bude celková čistá devizová pozice instituce.

3. Odchylně od bodů 1 a 2 a až do doby další koordinace mohou příslušné orgány nařídit nebo dovolit institucím, aby pro účely této přílohy použily následující postupy.

3.1. Příslušné orgány mohou povolit institucím, aby na krytí pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, použily nižší kapitálové požadavky, než jsou požadavky, které by vyplývaly z použití bodů 1 a 2. Příslušné orgány mohou pokládat dvě měny za měny v úzkém vzájemném vztahu pouze v případě, jestliže pravděpodobnost ztráty, která se vypočítává na základě denních směnných kurzů za předcházející období tří nebo pěti let, týká se stejných a opačných pozic v těchto měnách v následujících deseti pracovních dnech a činí 4 % nebo méně z hodnoty příslušné porovnané pozice (hodnocené v zúčtovací měně), je alespoň 99 %, když se použije tříleté období sledování, nebo 95 %, když se použije pětileté období sledování. Kapitálový požadavek u porovnané pozice ve dvou měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, se násobí 4 % hodnoty porovnané pozice. Kapitálový požadavek u neporovnaných pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, a u všech pozic v ostatních měnách činí 8 %, což se vynásobí vyšším ze součtů čistých krátkých nebo čistých dlouhých pozic v těchto měnách po odstranění porovnané pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu.

3.2. Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby odstranily pozice v kterékoliv měně, která je předmětem právně závazné mezivládní dohody o omezení jejích výkyvů vůči jiným měnám zahrnutým ve stejné dohodě, z výpočtu podle kterékoliv z metod popsaných v bodech 1, 2 a 3.1. Instituce vypočítají své porovnané pozice v takových měnách a podřídí je kapitálovému požadavku, který není nižší než polovina maximální povolené odchylky stanovené v dotyčné mezivládní dohodě ohledně příslušných měn. Neporovnané pozice v těchto měnách se posuzují stejným způsobem jako jiné měny.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit, aby kapitálové požadavky na porovnané pozice v měnách členských států účastnících se druhého stadia hospodářské a měnové unie činily 1,6 %, vynásobeno hodnotou těchto porovnaných pozic.

4. Čisté pozice u složených měn lze rozložit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.

1. Každá pozice v komoditách nebo komoditních derivátech se vyjadřuje prostřednictvím standardní jednotky měření. Okamžitá cena jednotlivých komodit se vyjadřuje v zúčtovací měně.

2. Pozice ve zlatě nebo derivátech zlata jsou považovány za pozice vystavené devizovému riziku a pro účely výpočtu tržního rizika se s nimi zachází podle přílohy III, popřípadě podle přílohy V.

3. Pro účely této přílohy mohou být pozice, které slouží výhradně financování zásob, vyloučeny pouze z výpočtu komoditního rizika.

4. Úroková a devizová rizika, na která se nevztahují jiná ustanovení této přílohy, jsou zahrnuta do výpočtu obecného rizika pro obchodované dluhové nástroje a do výpočtu devizového rizika.

5. Nastane-li splatnost krátké pozice dříve než dlouhé pozice, přijmou instituce také opatření na ochranu proti riziku nedostatku likvidity, které může existovat na některých trzích.

6. Pro účely bodu 19, přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce ve srovnání s jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejné komoditě a komoditními termínovými smlouvami, opcemi a opčními listy k této komoditě je její čistá pozice v dané komoditě.

Příslušné orgány povolují, aby se s pozicemi v derivátových nástrojích, jak jsou uvedeny v bodech 8, 9 a 10, zacházelo jako s pozicemi v podkladové komoditě.

7. Příslušné orgány mohou následující pozice posuzovat jako pozice ve stejné komoditě:

8. Komoditní termínové smlouvy a forwardové závazky k nákupu či prodeji jednotlivých komodit se zahrnují do systému měření rizika jako pomyslné částky vyjádřené ve standardní jednotce měření a ve vztahu ke dni uplynutí platnosti se stanovuje jejich splatnost.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro termínovou smlouvu obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou plně přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s termínovou smlouvou a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro termínovou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolovat, aby se kapitálový požadavek pro mimoburzovní (OTC) smlouvu komoditních derivátů ve smyslu tohoto bodu zúčtovaný jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto smlouvou s deriváty a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku na dotyčnou smlouvu, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou uvedenou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

9. Komoditní swapy, při nichž je jednou stranou transakce pevná cena a druhou stranou současná tržní cena, se při metodě časových pásem, jak je uvedena v bodech 13 až 18, posuzují jako řada pozic odpovídajících pomyslné částce smlouvy, přičemž jedna pozice vždy odpovídá jedné platbě swapu a zahrnuje se do odpovídajícího časového pásma v tabulce 1 v bodě 13. Platí-li instituce pevnou cenu a obdrží cenu plovoucí, jde o dlouhé pozice, obdrží-li instituce pevnou cenu a platí plovoucí, jde o krátké pozice.

Komoditní swapy, při nichž se obě strany transakce týkají různých komodit, se zanesou odděleně pro obě komodity do příslušné kolonky v metodě časových pásem.

10. S opcemi na komodity nebo na komoditní deriváty se pro účely této přílohy zachází jako s pozicemi, jejichž hodnota odpovídá podkladovému nástroji opce vynásobenému deltou. Takové pozice mohou být kompenzovány proti vyrovnávacím pozicím identické podkladové komodity nebo komoditního derivátu. Při tom by mělo být použito delty dotyčné burzy nebo vypočítané příslušnými orgány; nebo pro OTC opce nebo pokud taková delta není k dispozici, by měla být vypočítána institucí samotnou s podmínkou, že model použitý institucí odpovídá požadavkům příslušných orgánů.

Nicméně příslušné orgány mohou také předepsat, aby instituce vypočítaly deltu pomocí metodiky těmito orgány specifikované.

Ostatní rizika spojená s komoditními opcemi, kromě rizika delty, musí být zajištěna.

Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro prodanou komoditní opci obchodovanou na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s touto opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Příslušné orgány mohou také povolit, aby se kapitálový požadavek pro OTC komoditní opci zúčtovanou jimi uznávaným clearingovým střediskem rovnal marži požadované tímto střediskem, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že dosahuje minimálně výše kapitálového požadavku pro OTC opci, který by vyplýval z výpočtu provedeného metodou popsanou níže v této příloze nebo metodou interních modelů popsanou v příloze V.

Kromě toho mohou povolit, aby se kapitálový požadavek pro koupenou komoditní opci obchodovanou na burze nebo na OTC trzích rovnal požadavku pro její podkladovou komoditu, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Kapitálový požadavek pro prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k její podkladové komoditě.

11. S opčními listy vztahujícími se ke komoditám se zachází stejným způsobem jako s komoditními opcemi uvedenými v bodě 10.

12. Převodce komodit nebo ručených práv vztahujících se na vlastnictví komodit v rámci dohod o zpětném odkupu a půjčovatel komodit v případě půjček komodit zahrnou takovéto komodity do výpočtu kapitálového požadavku podle této přílohy.

13. Instituce použije pro každou komoditu samostatnou tabulku odpovídající tabulce 1, která se týká časových pásem. Všechny pozice v dotyčné komoditě a všechny pozice, které jsou podle bodu 7 považovány za pozice ve stejné komoditě, se zařazují do odpovídajících časových pásem. Fyzickým zásobám je přiděleno první časové pásmo.

14. Příslušné orgány mohou povolit, aby pozice v téže komoditě nebo ty, které jsou za pozice v téže komoditě považovány podle bodu 7, byly navzájem kompenzovány a byly přiřazeny coby čisté pozice do odpovídajících časových pásem, pokud

15. Instituce pak v každém časovém pásmu vypočítají sumu dlouhých pozic a sumu krátkých pozic. Částka dlouhých (krátkých) pozic, která se porovná s krátkými (dlouhými) pozicemi uvnitř daného časového pásma, představuje porovnanou pozici v tomto pásmu, zatímco zbytková dlouhá nebo krátká pozice je neporovnanou pozicí v tomto pásmu.

16. Část neporovnané dlouhé (krátké) pozice pro dané časové pásmo, která je porovnána s neporovnanou krátkou (dlouhou) pozicí pro časové pásmo s delší splatností, představuje porovnanou pozici mezi dvěma časovými pásmy. Část neporovnané dlouhé nebo neporovnané krátké pozice, která nemůže být takto porovnána, představuje neporovnanou pozici.

17. Kapitálový požadavek instituce pro každou komoditu se vypočítá na základě odpovídající tabulky časových pásem jako součet:

18. Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 17.

19. Kapitálový požadavek instituce se vypočítává pro každou komoditu jako součet:

20. Celkový kapitálový požadavek instituce pro komoditní rizika se vypočítá jako součet kapitálových požadavků pro každou komoditu vypočítaných podle bodu 19.

21. Příslušné orgány mohou institucím povolovat použití minimálních sazeb rozdílových (spread-rate), držení (carry-rate) a přímých (outright-rate), jak jsou stanoveny v následující tabulce (tabulka 2), namísto sazeb uvedených v bodech 13, 14, 17 a 18, pokud podle názoru příslušných orgánů tyto instituce:

1. Jsou-li splněny podmínky této přílohy, příslušné orgány institucím povolí, aby k výpočtu svého kapitálového požadavku pro poziční riziko, devizové riziko nebo komoditní riziko používaly místo metod uvedených v přílohách I, III a IV nebo v kombinaci s nimi interní modely. V každém jednotlivém případě je za účelem dohledu nad kapitálovými požadavky potřeba pro použití takových modelů výslovného schválení ze strany příslušných orgánů.

2. Toto schválení obdrží instituce pouze tehdy, jsou-li příslušné orgány přesvědčeny o tom, že interní model instituce je koncepčně správný a celistvě používaný, a obzvláště, že jsou splněny tyto kvalitativní standardy:

Revize uvedená v prvním pododstavci písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru kontroly a řízení rizika. Nejméně jednou ročně musí instituce provést revizi svého celkového systému řízení rizika.

Tato revize se vztahuje na tyto prvky:

3. Instituce musí zavést postupy, kterými zajistí, aby jejich interní modely byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, aby bylo zaručeno, že jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna zásadní rizika. Validace se provádí, když je interní model vypracován, a vždy, když jsou v něm provedeny významné změny. Validace se provádí také v pravidelných intervalech, ale zejména když dojde k významných strukturálním změnám na trhu nebo ke změnám ve složení portfolia, které by mohly vést k tomu, že interní model již není adekvátní. S vývojem nových metod a osvědčených postupů budou instituce těchto zlepšení využívat. Validace interního modelu se neomezuje na zpětné testování, ale zahrnuje přinejmenším také:

4. Instituce dohlíží na přesnost a výkonnost svého interního modelu pomocí programu zpětného testování. Tímto zpětným testováním se každý obchodní den srovnávají hodnoty rizikového potenciálu pozic portfolií na konci dne, které se pro daný den vypočítávají na základě interního modelu, a jednodenní změna v hodnotě portfolia následujícího obchodního dne na jeho konci.

Příslušné orgány přezkoumají, zda je instituce schopná provádět zpětné testování jak pro skutečné, tak pro hypotetické změny hodnoty portfolia. Zpětné testování pro hypotetické změny v hodnotě portfolia je založeno na srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a za předpokladu nezměněných pozic jeho hodnotou na konci následujícího dne. Příslušné orgány budou vyžadovat, aby instituce přijala vhodná opatření pro zlepšení svého programu zpětného testování, jestliže jej považují za nedostatečný. Příslušné orgány požadují alespoň to, aby instituce prováděly zpětné testování na hypotetických výsledcích (využívajíce změn v hodnotě portfolia, ke kterým by došlo, kdyby se koncové pozice po dni obchodování nezměnily).

5. Za účelem výpočtu kapitálových požadavků pro specifické riziko spojené s obchodovanými dluhovými nástroji a akciemi schválí příslušné orgány použití interního modelu instituce, pokud tento interní model kromě předpokladů níže uvedených v této příloze splňuje tyto podmínky:

Interní model instituce konzervativně hodnotí riziko vznikající z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen za realistických tržních scénářů. Kromě toho musí interní model splňovat minimální standardy pro údaje. Odhady nebo zástupné indikátory musí být přiměřeně konzervativní a lze je používat pouze tehdy, pokud jsou dostupné údaje nedostačující nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.

Instituce se může rozhodnout, že z výpočtu svého kapitálového požadavku pro specifické riziko pomocí interního modelu vyloučí ty pozice v sekuritizacích či úvěrových derivátech n-tého selhání, u nichž splňuje kapitálový požadavek pro poziční rizika podle přílohy I, s výjimkou těch pozic, pro které platí přístup stanovený v bodě 5 l.

S vývojem nových metod a osvědčených postupů budou instituce těchto nových metod a postupů využívat.

Od instituce se nepožaduje zachycování rizik selhání a migrace v případě obchodovaných dluhových nástrojů v jejím interním modelu, pokud tato rizika zachycuje prostřednictvím požadavků stanovených v bodech 5a až 5k.

5a. Instituce, pro které v souvislosti s obchodovanými dluhovými nástroji platí bod 5, musí mít takový přístup, aby se ve výpočtu jejich kapitálových požadavků zachytila rizika selhání a migrace jejích pozic obchodního portfolia, která jsou dodatečná vzhledem k rizikům zachyceným v hodnotě rizikového potenciálu, jak je specifikováno v bodě 5. Instituce musí prokázat, že její přístup splňuje přiměřené standardy srovnatelné s přístupem stanoveným v článcích 84 až 89 směrnice 2006/48/ES, za předpokladu konstantní úrovně rizika a případně upravené tak, aby odrážely dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a nelinearity.

5b. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí zahrnovat všechny pozice, pro které platí kapitálový požadavek pro specifické úrokové riziko, nesmí však zahrnovat sekuritizační pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání. Se souhlasem orgánu dohledu se může instituce rozhodnout, že bude konzistentně zařazovat všechny kótované akciové pozice a derivátové pozice odvozené od kótovaných akcií, u nichž je takové zařazení konzistentní se způsobem, jakým instituce interně měří a řídí riziko. Přístup odráží dopad korelací mezi případy selhání a migrace. Dopad diverzifikace mezi případy selhání a migrace na jedné straně a ostatními faktory tržního rizika na straně druhé daný přístup odrážet nesmí.

5c. Přístup k zachycování dodatečných rizik musí měřit ztráty způsobené selháním a migrací mezi interními či externími ratingy s intervalem spolehlivosti 99,9 % v kapitálovém horizontu jednoho roku.

Korelační předpoklady musí být podpořeny analýzou objektivních dat v koncepčně spolehlivém rámci. Přístup k zachycování dodatečných rizik musí odpovídajícím způsobem odrážet koncentrace emitentů. Rovněž musí odrážet koncentrace, které mohou za stresových podmínek vznikat v rámci tříd produktů a napříč těmito třídami. Základem přístupu musí být předpoklad konstantní úrovně rizika v kapitálovém horizontu jednoho roku, z něhož vyplývá, že dané jednotlivé pozice či soubory pozic v obchodním portfoliu, u nichž během jejich horizontu likvidity došlo k selhání či migraci, jsou na konci svého horizontu likvidity znovu vyváženy, aby dosáhly prvotní úrovně rizika. Alternativně se instituce může rozhodnout, že bude konzistentně používat předpoklad konstantní pozice po dobu jednoho roku.

5d. Horizonty likvidity se stanoví podle doby nutné k prodeji pozice nebo zajištění všech podstatných příslušných cenových rizik za stresové situace na trhu, se zvláštním přihlédnutím k velikosti dané pozice. Horizonty likvidity odrážejí skutečné postupy a zkušenosti z období systematických i idiosynkratických stresů. Horizont likvidity se určuje za konzervativních předpokladů a musí být dostatečně dlouhý k tomu, aby samotný akt prodeje či zajištění podstatně neovlivnil cenu, za kterou se prodej či zajištění uskuteční.

Pro určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či soubor pozic platí minimální horizont tří měsíců.

Určení vhodného horizontu likvidity pro pozici či soubor pozic musí zohlednit interní zásady instituce týkající se úprav ocenění a řízení nehybných pozic. Jestliže instituce určuje horizonty likvidity spíše pro soubory pozic než pro jednotlivé pozice, musí být kritéria pro definování souborů pozic stanovena způsobem, který věrohodně odráží rozdíly likvidity. Horizonty likvidity musí být větší pro pozice, které jsou koncentrované, a odrážet tak delší období nutné k likvidaci takových pozic. Horizont likvidity pro aktiva uskladněná k sekuritizaci (securitisation warehouse) musí odrážet dobu nutnou k vybudování, prodeji a sekuritizaci aktiv nebo k zajištění podstatných rizikových faktorů za stresové situace na trhu.

5e. Do přístupu instituce k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace lze začlenit zajištění. Pozice lze započíst, pokud se dlouhé a krátké pozice týkají stejného finančního nástroje. Zajišťovací nebo diverzifikační vlivy spojené s dlouhými a krátkými pozicemi zahrnujícími různé nástroje nebo různé cenné papíry stejného dlužníka i s dlouhými a krátkými pozicemi u různých emitentů lze zohlednit pouze výslovným modelováním hrubých dlouhých a krátkých pozic v různých nástrojích. Instituce musí zohlednit dopad podstatných rizik, která by mohla vzniknout v intervalu mezi splatností zajištění a horizontem likvidity, i potenciál významných bazických rizik v zajišťovacích strategiích podle produktu, úrovně v kapitálové struktuře, interního či externího ratingu, doby splatnosti, stáří a jiných rozdílů v nástrojích. Instituce zohledňuje zajištění pouze v rozsahu, v němž je lze zachovat i v v situaci, kdy z celkového stavu dlužníka je patrná zvyšující se pravděpodobnost úvěrové či jiné události.

U pozic v obchodním portfoliu zajištěných pomocí dynamických zajišťovacích strategií lze uznat opětné vyvážení zajištění v rámci horizontu likvidity zajištěné pozice, za předpokladu, že se instituce

5f. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí odrážet nelineární dopad opcí, strukturovaných úvěrových derivátů a ostatních pozic s podstatným nelineárním chováním ve vztahu k cenovým změnám. Instituce musí rovněž řádně zohlednit hodnotu rizika modelu spojeného s oceňováním a odhadováním cenových rizik spojených s takovými produkty.

5g. Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí vycházet z údajů, které jsou objektivní a aktuální.

5h. V rámci nezávislého přezkumu svého systému měření rizik a validace svých interních modelů podle požadavků této přílohy musí instituce s ohledem na přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace zejména:

Přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace musí být v souladu s metodikami interního řízení rizik instituce pro určování, měření a řízení rizik spojených s obchodováním.

5i. Instituce dokumentuje svůj přístup k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace tak, aby byly její korelační a jiné předpoklady pro modelování pro příslušné orgány transparentní.

5j. Jestliže instituce používá k zachycování dodatečných rizik selhání a migrace přístup, který nesplňuje všechny požadavky tohoto bodu, ale je v souladu s interními metodikami dané instituce pro určování, měření a řízení rizik, musí být instituce schopna prokázat, že její přístup vede ke kapitálovému požadavku, který je neméně tak vysoký, jako by byl odvozen od přístupu plně splňujícího požadavky tohoto bodu. Příslušné orgány nejméně jednou ročně přezkoumají, zda je předcházející věta dodržována. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu sleduje celou škálu postupů v této oblasti a vypracovává pokyny, aby zajistil rovné podmínky.

5k. Instituce musí výpočty požadované na základě zvoleného přístupu k zachycování dodatečných rizik provádět alespoň jednou týdně.

5l. Příslušné orgány schválí použití interního přístupu pro výpočet dodatečného kapitálového požadavku namísto kapitálového požadavku pro portfolio obchodování s korelací v souladu s bodem 14a přílohy I, pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto bodě.

Tento interní přístup odpovídajícím způsobem zachycuje všechna cenová rizika s intervalem spolehlivosti 99,9 % v kapitálovém horizontu jednoho roku za předpokladu konstantní úrovně rizika, s případnou úpravou tak, aby odrážel dopad likvidity, koncentrací, zajišťování a volby. Instituce může do přístupu uvedeného v tomto bodě zahrnout jakékoli pozice, které jsou spravovány společně s pozicemi portfolia obchodování s korelací, a následně pak může tyto pozice vyloučit z přístupu požadovaného podle bodu 5a této přílohy.

Hodnota tohoto kapitálového požadavku pro všechna cenová rizika nesmí být nižší než 8 % kapitálového požadavku, který by byl vypočítán podle bodu 14a přílohy I pro všechny pozice zahrnuté do požadavku pro všechna cenová rizika.

Přiměřeným způsobem je nutno zachytit zejména tato rizika:

Pro účely tohoto bodu musí mít instituce dostatek tržních údajů, aby zajistila, že ve svém interním přístupu plně zachytí hlavní rizika těchto expozic v souladu se standardy stanovenými v tomto bodě, dále pomocí zpětného testování či jiných vhodných prostředků prokáže, že její měření rizik je schopno odpovídajícím způsobem vysvětlit cenové změny těchto produktů v průběhu času, a rovněž zajistí, že pozice, jež může na základě obdrženého souhlasu zahrnout do kapitálového požadavku podle tohoto bodu, je schopna oddělit od pozic, pro něž příslušný souhlas neobdržela.

Na portfolia, na něž se vztahuje tento bod, instituce pravidelně uplatňuje soubor zvláštních, předem určených stresových scénářů. Tyto stresové scénáře posoudí vliv zátěže na podíly selhání, výtěžnost, úvěrová rozpětí a korelace zisků a ztrát v útvaru obchodování s korelací. Instituce tyto stresové scénáře použije alespoň jednou týdně a alespoň jednou za čtvrt roku podá příslušným orgánům zprávu o výsledcích, která bude zahrnovat srovnání s kapitálovým požadavkem dané instituce stanoveným podle tohoto bodu. Veškeré případy, v nichž stresové testy prokáží výrazně nedostatečnou výši kapitálového požadavku, musí být včas oznámeny příslušným orgánům. Na základě těchto výsledků stresového testování zváží příslušné orgány uložení zvláštního dodatečného kapitálového požadavku ve vztahu k portfoliu obchodování s korelací podle čl. 136 odst. 2 směrnice 2006/48/ES.

Instituce musí kapitálový požadavek k zachycování všech cenových rizik vypočítávat alespoň jednou týdně.

6. Instituce používající interní modely, které nejsou schváleny v souladu s bodem 5, podléhají zvláštnímu kapitálovému požadavku pro specifické riziko vypočítanému podle přílohy I.

7. Pro účely bodu 10b písm. a) a b) se výsledky vlastního výpočtu instituce násobí koeficienty (mc) a (ms). Hodnota těchto koeficientů je nejméně 3.

8.  ►M4  Pro účely bodu 10b písm. a) a b) se násobící koeficienty (mc) a (ms) zvyšují plus faktorem v hodnotě mezi 0 a 1 podle tabulky 1, a to v závislosti na počtech překročení limitu prokázaných zpětným testováním instituce u hodnoty rizikového potenciálu podle bodu 10 za posledních 250 obchodních dnů. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce konzistentně počítaly překročení zpětným testováním na základě hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia. Za překročení se považuje, pokud jednodenní změna v hodnotě portfolia překročí rizikový potenciál pro dotyčný den, vypočítaný pomocí interního modelu instituce. Za účelem určení plus faktoru se počet překročení vyhodnocuje alespoň čtvrtletně a rovná se vyššímu z počtu překročení na základě hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia. ◄

Příslušné orgány smějí v jednotlivých případech a za výjimečných okolností prominout požadavek zvýšit násobící koeficient přídavným faktorem podle tabulky 1, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že takové zvýšení by bylo neoprávněné a že interní model je v podstatě správný.

Jestliže velký počet překročení naznačuje, že interní model není dostatečně přesný, revokují příslušné orgány schválení interního modelu nebo uloží vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení interního modelu.

Instituce neprodleně oznámí příslušným orgánům, v každém případě nejpozději do pěti obchodních dnů, překročení, které vychází z programu zpětného testování a které by podle výše uvedené tabulky vyžadovalo zvýšení přídavného faktoru, z toho důvodu, aby umožnily příslušným orgánům průběžně dohlížet na přiměřenost tohoto přídavného faktoru.

10. Pro výpočet hodnoty rizikového potenciálu platí tyto minimální požadavky:

▼M4

▼B

▼M4

10a. Kromě toho každá instituce vypočítává ‚stresový rizikový potenciál‘ na základě hodnoty rizikového potenciálu aktuálního portfolia pro období držení rovnocenné deseti dnům a jednostranný interval spolehlivosti 99 % se vstupy modelu rizikového potenciálu kalibrovanými podle historických údajů z nepřetržitého dvanáctiměsíčního období velkého finančního stresu významného pro portfolio instituce. Volba těchto historických údajů podléhá schválení ze strany příslušných orgánů a každoročnímu přezkumu ze strany instituce. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu sleduje celou škálu postupů v této oblasti a vypracovává pokyny, aby zajistil sbližování. Instituce musí stresový rizikový potenciál vypočítávat alespoň jednou týdně.

10b. Každá instituce denně splní kapitálový požadavek, který odpovídá součtu písmen a) a b). Instituce, která pro výpočet kapitálového požadavku pro specifické poziční riziko používá svůj interní model, splní navíc kapitálový požadavek vyjádřený jako součet písmen c) a d):

10c. Instituce také provádějí reverzní stresové testy.

11. Příslušné orgány vyžadují, aby interní model přesně zachycoval všechna podstatná cenová rizika opcí nebo pozic podobných opcím a aby jakákoliv jiná rizika nezachycená modelem byla přiměřeně kryta kapitálem.

12. Interní model zachycuje v závislosti na úrovni činností instituce na příslušných trzích dostatečný počet rizikových faktorů. Je-li faktor rizika součástí modelu oceňování instituce, ale nikoli modelu měření rizika, musí být instituce schopna toto nezařazení do modelu odůvodnit ke spokojenosti příslušného orgánu. Kromě toho musí model měření rizika zachycovat nelineárnosti pro opce a jiné produkty i riziko korelace a bazické riziko. Jsou-li pro faktory rizika používány odhady, musí pro skutečnou drženou pozici vykazovat spolehlivé záznamy minulého vývoje. Kromě toho pro jednotlivé druhy rizik platí následující:

13. Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby používaly empirické korelace v rámci jednotlivých kategorií rizika a mezi nimi, jestliže jsou přesvědčeny, že systém instituce pro měření korelací je správný a správně používaný.

1. Převýšení uvedené v čl. 31 písm. b) se vypočítá tak, že se vyberou ty složky celkové míry angažovanosti obchodního portfolia vůči danému klientovi nebo skupině klientů, které mají nejvyšší požadavky na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavky v příloze II, jejichž součet se rovná částce převýšení uvedené v čl. 31 písm. a).

2. Tam, kde převýšení netrvá déle než deset dnů, bude dodatečný kapitálový požadavek u těchto složek činit 200 % požadavků uvedených v bodě 1.

3. Od deseti dnů po vzniku převýšení se složky převýšení vybrané podle bodu 1 zanesou na příslušnou řádku v sloupci 1 tabulky I ve stoupajícím pořadí podle požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo požadavků v příloze II. Dodatečný kapitálový požadavek se rovná součtu požadavků na krytí specifického rizika v příloze I nebo v příloze II pro tyto složky násobené odpovídajícím faktorem ve sloupci 2 tabulky I.

1. Pozice nebo portfolia držená se záměrem obchodovat musí splňovat tyto požadavky:

1. Instituce musí zavést a udržovat systémy a kontroly dostatečné k poskytování obezřetných a spolehlivých odhadů ocenění.

2. Systémy a kontroly zahrnují alespoň tyto prvky:

▼M4

▼B

Linie podávání hlášení musí dosahovat až k úrovni výkonného člena představenstva.

3. Instituce musí své pozice oceňovat podle tržní hodnoty vždy, kdy je to možné. Oceňování podle tržní hodnoty je ocenění pozic uskutečňované s minimálně denní periodicitou pomocí uzavíracích cen, které jsou snadno k dispozici a které jsou získávány z nezávislých zdrojů. Příkladem jsou burzovní ceny, ceny z obrazovek, či kotace od několika renomovaných nezávislých brokerů.

4. Při oceňování podle tržní hodnoty se použije obezřetnější z cen nákup/prodej (bid/offer), ledaže je instituce významným tvůrcem trhu v konkrétním typu daného finančního nástroje či komodity a je schopna uzavírat za cenu střed.

5. Tam, kde není ocenění podle tržní hodnoty možné, musí instituce pro svoje pozice nebo portfolia používat konzervativní ocenění pomocí modelu, než uplatní kapitálové požadavky podle zásad pro obchodní portfolio. Ocenění pomocí modelu je definováno jako jakékoli ocenění, které musí být stanoveno prostřednictvím srovnávacího standardu, extrapolováno či jinak vypočítáno z tržního vstupu.

6. Při ocenění pomocí modelu musí být splněny tyto požadavky:

▼M4

▼B

Pro účely písmene d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na útvaru sjednávání obchodů (front office). Je třeba, aby byl nezávisle testován. To zahrnuje validaci matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.

7. Nezávislé ověřování cen by mělo být prováděno navíc k dennímu ocenění podle tržní hodnoty nebo ocenění pomocí modelu. Spočívá v pravidelném ověřování přesnosti a nezávislosti tržních cen či vstupů modelu. Zatímco denní oceňování podle tržní hodnoty může být uskutečňováno obchodníky, ověřování tržních cen a vstupů modelu by mělo být uskutečňováno jednotkou nezávislou na útvaru obchodování minimálně každý měsíc (nebo častěji, v závislosti na povaze tržní nebo obchodní činnosti). Obezřetná opatření, jako jsou úpravy ocenění, mohou být na místě v situaci, kdy nejsou k dispozici nezávislé zdroje ocenění nebo zdroje ocenění jsou spíše subjektivní.

8. Instituce musí zavést a udržovat postupy pro zvažování tvorby úprav ocenění.

9. Příslušné orgány vyžadují, aby byly formálně brány v úvahu tyto úpravy ocenění: nepodchycená úvěrová rozpětí, náklady na uzavření pozice, operační rizika, předčasné ukončení, investiční náklady a náklady financování, budoucí administrativní náklady a tam, kde je to relevantní, riziko modelu.

10. Méně likvidní pozice by mohly vznikat z příčin na trhu i uvnitř instituce, např. koncentrované pozice nebo nehybné pozice.

11. Instituce musí zavést a udržovat postupy pro výpočet úpravy aktuálního ocenění méně likvidních pozic. Takové úpravy dle potřeby doplní jakékoli změny hodnoty pozice vyžadované pro účely finančního výkaznictví a jejich cílem je odrážet nelikvidnost pozice. Na základě těchto postupů instituce zváží několik faktorů při rozhodování, zda je pro méně likvidní pozice nezbytná úprava ocenění. Mezi tyto faktory patří čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice, volatilita a průměr rozpětí nákup/prodej, dostupnost tržních kotací (počet a identita tvůrců trhu) a volatilita a průměrné obchodované objemy včetně objemů obchodovaných během stresových situací na trhu, tržní koncentrace, stárnutí pozic, stupeň, v němž se oceňování opírá o ocenění podle modelu, a dopad dalších rizik modelu.

12. Při použití ocenění třetí stranou nebo ocenění pomocí modelu instituce zvažují, zda použijí úpravu ocenění. Kromě toho instituce zvažují potřebu stanovení úprav pro méně likvidní pozice a průběžně přezkoumávají jejich trvající adekvátnost.

13. Pokud jde o složité produkty, zahrnující kromě jiného i sekuritizační expozice a úvěrové deriváty n-tého selhání, instituce výslovně posoudí, zda je nutné provést úpravy ocenění, které by odrážely riziko modelu spojené s použitím potenciálně nesprávné metodiky oceňování a riziko spojené s použitím nezjistitelných (a potenciálně nesprávných) kalibračních parametrů v oceňovacím modelu.

1. Interní zajištění je pozice, která podstatně nebo úplně kompenzuje složky rizika pozice nebo skupiny pozic v neobchodním portfoliu. Pozice, které vznikly v důsledku interního zajištění, jsou způsobilé pro stanovení kapitálových požadavků podle zásad pro obchodní portfolio, jestliže jsou drženy se záměrem obchodovat a jsou splněna obecná kritéria týkající se záměru obchodovat a obezřetného oceňování, která jsou vymezena v částech A a B. Zejména platí, že:

Sledování musí být zajištěno náležitými postupy.

2. Zacházením uvedeným v bodě 1 nejsou dotčeny kapitálové požadavky použitelné na tu složku interního zajištění, která náleží do neobchodního portfolia.

3. Odchylně od ustanovení bodů 1 a 2, jestliže instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika neobchodního portfolia s použitím úvěrových derivátů vedených v jejím obchodním portfoliu (s použitím interního zajištění), nepovažuje se expozice neobchodního portfolia za zajištěnou pro účely výpočtu kapitálových požadavků, pokud instituce nekoupí od způsobilé třetí strany poskytující ochranu úvěrový derivát splňující požadavky stanovené v části 2 bodě 19 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES z hlediska expozice neobchodního portfolia. Aniž je dotčena druhá věta bodu 11 přílohy II, v případech, že je zakoupena ochrana třetí strany a je uznána jako zajištění neobchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků, nezahrne se do obchodního portfolia pro účely výpočtu kapitálových požadavků ani interní ani externí zajištění úvěrovým derivátem.

1. Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro účely výpočtu jejich kapitálových požadavků v souladu s kritérii stanovenými v článku 11 a s ohledem na schopnosti a praxi řízení rizik dané instituce. Dodržování těchto zásad a postupů se plně zaznamenává a podléhá pravidelnému vnitřnímu auditu.

2. Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkovou správu obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy se musí zabývat alespoň:

3. Příslušné orgány mohou umožnit institucím, aby zacházely s pozicemi, které jsou majetkovými podíly, jak je stanoveno v čl. 57 písm. l), m) a n) směrnice 2006/48/ES, v obchodním portfoliu jako akcie nebo dluhové nástroje, pokud instituce prokáže, že to je v těchto pozicích aktivním tvůrcem trhu. V takovém případě musí mít instituce odpovídající systémy a kontroly týkající se obchodování způsobilých kapitálových nástrojů.

4. Termínové transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia a které instituce zařazuje do svého neobchodního portfolia, lze zařadit do obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků, pokud tam budou zařazeny všechny takové transakce podobné repo obchodům. Pro tento účel se definují transakce podobné repo obchodům, které se týkají obchodního portfolia, jako transakce, které splňují požadavky čl. 11 odst. 2 a části A přílohy VII a obě strany jsou buď v hotovosti, nebo ve formě cenných papírů, jež lze zahrnout do obchodního portfolia. Bez ohledu na to, kde jsou vedeny, všechny transakce podobné repo obchodům podléhají sazbě úvěrového rizika neobchodního portfolia protistrany.