2005L0036 — CS — 26.12.2007 — 002.002

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	►C1  SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací ◄ (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, p.22)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	SMĚRNICE RADY 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006,	L 363	141	20.12.2006
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1430/2007 ze dne 5. prosince 2007,	L 320	3	6.12.2007

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 265, 11.10.2007, s. 27  (05/36)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 271, 16.10.2007, s. 18  (05/36)
►C3	Oprava, Úř. věst. L 093, 4.4.2008, s. 28  (05/36)

---

▼B

►C1  SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES

ze dne 7. září 2005

o uznávání odborných kvalifikací ◄

(Text s významem pro EHP)

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členský stát, který podmiňuje přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon na svém území získáním určité odborné kvalifikace (dále jen „hostitelský členský stát“), uznává pro přístup k tomuto povolání a jeho výkon odborné kvalifikace nabyté v jednom nebo více jiných členských státech (dále jen „domovský členský stát“), které jejich držitele opravňují vykonávat v tomto členském státě stejné povolání.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu, který chce vykonávat regulované povolání včetně svobodných povolání, v jiném státě, než ve kterém získal svou odbornou kvalifikaci, buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec.

2.  Každý členský stát může na svém území podle svých předpisů povolit státním příslušníkům členských států, ►C3  kteří jsou držiteli odborné kvalifikace, která nebyla získána v členském státě, ◄ vykonávat regulované povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V případě povolání uvedených v hlavě III kapitole III musí toto první uznání respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v této kapitole.

3.  Pokud je pro dané regulované povolání stanovena v samostatném právním nástroji Společenství jiná zvláštní úprava, která přímo souvisí s uznáváním odborných kvalifikací, neuplatňují se odpovídající ustanovení této směrnice.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

2.  Povolání vykonávané členy sdružení nebo organizace uvedené v příloze I se považuje za regulované povolání.

►C3  Účelem sdružení nebo organizací uvedených v prvním pododstavci ◄ je zejména podporovat a zachovávat vysokou úroveň v dotyčném oboru. Za tímto účelem jsou uznány členským státem ve zvláštní formě a svým členům vydávají doklady o dosažené kvalifikaci, zajišťují, aby jejich členové dodržovali pravidla pro výkon povolání, která stanoví, ►C3  a udělují jim právo užívat označení nebo jeho zkratku ◄ nebo výhody z postavení odpovídajícího této dosažené kvalifikaci.

Pokud členský stát uzná sdružení nebo organizaci podle prvního odstavce, uvědomí o tom Komisi, která zveřejní tuto informaci v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Doklad o dosažené kvalifikaci vydaný třetí zemí se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci, pokud má držitel tříletou odbornou praxi v dotyčném povolání na území členského státu, který v souladu s čl. 2 odst. 2 doklad o dosažené kvalifikaci uznal, a která byla osvědčena tímto členským státem.

Článek 4

Účinky uznání

1.  Uznání odborné kvalifikace hostitelským členským státem umožňuje, aby oprávněná osoba měla v tomto členském státě přístup ke stejnému povolání, pro které získala kvalifikaci v domovském členském státě, a vykonávala je v hostitelském členském státě za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci.

2.  Pro účely této směrnice se povolání, které chce žadatel vykonávat v hostitelském členském státě, považuje za stejné, jako je povolání, pro které získal kvalifikaci v domovském členském státě, pokud jsou činnosti, které zahrnuje, srovnatelné.

HLAVA II

VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Článek 5

Zásada volného poskytování služeb

1.  Aniž jsou dotčeny zvláštní právní předpisy Společenství a články 6 a 7 této směrnice, neomezí členské státy z žádného důvodu vztahujícího se k odborné kvalifikaci poskytování služeb v jiném členském státě:

2.   ►C3  Tato hlava se použije pouze tehdy, pokud se poskytovatel služby pohybuje na území hostitelského členského státu, ◄ aby zde dočasně a příležitostně vykonával povolání uvedené v odstavci 1.

Povaha dočasného a příležitostného poskytování služeb se posuzuje případ od případu, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost.

3.   ►C3  Pokud se poskytovatel služeb pohybuje, podléhá pravidlům pro výkon povolání stavovské, zákonné nebo správní povahy, která jsou přímo spojena s odbornou kvalifikací, například definice povolání, užívání profesních označení a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, ◄ které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele, jakož i disciplinárním předpisům, které se v hostitelském členském státě vztahují na ►C3  příslušníky povolání ◄ , kteří zde vykonávají stejné povolání.

Článek 6

Osvobození

Podle čl. 5 odst. 1 osvobodí hostitelský členský stát poskytovatele služeb usazené v jiném členském státě od požadavků, které ukládá ►C3  příslušníkům povolání ◄ usazeným na svém území, týkajících se:

Poskytovatel služby však předem a v naléhavém případě následně uvědomí subjekt uvedený v písmenu b) o službách, které poskytl.

Článek 7

▼C3

Předběžné ohlášení v případě, že se poskytovatel služby pohybuje

▼B

1.   ►C3  Členské státy mohou požadovat, aby v případě, že se poskytovatel služby poprvé pohybuje z jednoho členského státu do druhého ◄ za účelem poskytování služeb, předem uvědomil příslušný orgán v hostitelském členském státě v písemném ohlášení, které zahrne rovněž údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání. Toto ohlášení se jednou ročně obnovuje, pokud poskytovatel služeb chce v daném roce dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v tomto členském státě. Poskytovatel služeb může doručit ohlášení jakoukoli formou.

2.  Pro první poskytnutí služby nebo v případě věcné změny oproti situaci doložené doklady mohou členské státy požadovat, aby k ohlášení byly připojeny tyto doklady:

3.  Služba se poskytuje pod profesním označením členského státu usazení, existuje-li v tomto státě pro dotyčnou odbornou činnost takové označení. Toto označení je uvedeno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu usazení tak, aby se předešlo záměně s profesním označením hostitelského členského státu. Pokud v členském státě usazení neexistuje takové profesní označení, uvede poskytovatel služeb svou dosaženou kvalifikaci v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků tohoto státu. Výjimečně je v případech uvedených v hlavě III kapitole III služba poskytována pod profesním označením hostitelského členského státu.

4.  V případě prvního poskytnutí služeb u regulovaných povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a která nevyužívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly III, může příslušný orgán hostitelského členského státu zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před tímto prvním poskytnutím. Tato předběžná kontrola je možná pouze tehdy, je-li jejím účelem předejít vážnému poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby kvůli nedostatečné odborné kvalifikaci poskytovatele služeb a pokud nepřesahuje to, co je za tímto účelem nezbytné.

Příslušný orgán se snaží uvědomit poskytovatele služby o svém rozhodnutí nekontrolovat jeho kvalifikaci nebo o výsledku této kontroly ve lhůtě nanejvýš jednoho měsíce po obdržení ohlášení a průvodních dokladů. Existují-li obtíže, které by mohly vést k prodlení, uvědomí příslušný orgán poskytovatele služeb ve lhůtě jednoho měsíce o důvodech prodlení a o časovém rámci pro rozhodnutí, které musí být vydáno do dvou měsíců po přijetí kompletních dokladů.

Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací poskytovatele služeb a odbornou přípravou, ►C3  která je vyžadována v hostitelském členském státě ◄ , a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost, poskytne hostitelský členský stát poskytovateli služby možnost, aby prokázal, zejména pomocí zkoušky způsobilosti, že nabyl chybějící znalosti nebo schopnosti. V každém případě musí být možné poskytovat služby ve lhůtě jednoho měsíce po vydání rozhodnutí podle předchozího pododstavce.

Službu je možné poskytovat, pokud příslušný orgán nereaguje ve lhůtách stanovených v předchozích pododstavcích.

V případech, kdy kvalifikace byla ověřena podle tohoto odstavce, poskytuje se služba pod profesním označením hostitelského členského státu.

Článek 8

Správní spolupráce

1.  Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou pro každé poskytnutí služeb požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o usazení poskytovatele služeb v souladu s právními předpisy, jeho bezúhonnosti a o tom, že neexistují žádné disciplinární nebo trestněprávní sankce profesní povahy. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 56.

2.  Příslušné orgány zajistí výměnu všech informací, které jsou nezbytné pro správné vyřízení stížnosti příjemce služby na poskytovatele služeb. Příjemci jsou o výsledku stížnosti informováni.

Článek 9

Informace poskytované příjemcům služeb

Je-li služba poskytována pod profesním označením členského státu usazení nebo pod dosaženou kvalifikací poskytovatele služby, mohou vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství příslušné orgány hostitelského členského státu požadovat, aby poskytovatel služeb poskytl příjemcům služeb některou nebo všechny tyto informace:

HLAVA III

SVOBODA USAZOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecný systém uznávání dokladů o odborné kvalifikaci

Článek 10

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na všechna povolání, na která se nevztahují kapitoly II a III této hlavy a v níže uvedených případech, kdy žadatel ze zvláštních a výjimečných důvodů nesplňuje podmínky stanovené v těchto kapitolách:

▼C3

▼B

Článek 11

Úrovně kvalifikace

Pro účely uplatňování článku 13 jsou odborné kvalifikace rozděleny do těchto úrovní:

▼C3

Článek 12

Rovnocenné kvalifikace

Jakýkoli doklad o dosažené kvalifikaci nebo jakýkoli soubor dokladů o dosažené kvalifikaci, který byl vydán příslušným orgánem v členském státě a který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu ve Společenství, kterou tento členský stát uznává jako rovnocennou odbornou přípravu a která uděluje držiteli stejná práva na přístup nebo výkon povolání nebo připravuje na výkon tohoto povolání, se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci druhu uvedeného v článku 11, včetně dotyčné úrovně.

►C3  Odborná kvalifikace, která, přestože nesplňuje požadavky stanovené v platných právních a správních předpisech domovského členského státu pro přístup k povolání a jeho výkon, přiznává držiteli nabytá práva na základě těchto předpisů, se také považuje za doklad o dosažené kvalifikaci za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v prvním pododstavci. To platí zejména tehdy, ◄ když členský stát, ze kterého držitel pochází, zvýší úroveň odborné přípravy vyžadované pro přístup k povolání a jeho výkon a pokud osoba, která absolvovala dřívější odbornou přípravu, jež nesplňuje nároky nové kvalifikace, požívá práva nabytá na základě vnitroprávních právních nebo správních předpisů; v tomto případě považuje hostitelký členský stát tuto odbornou přípravu pro účely uplatnění článku 13 za odpovídající nové úrovni odborné přípravy.

Článek 13

Podmínky uznávání

1.  Pokud je v hostitelském členském státě přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon podmíněn držením zvláštní odborné kvalifikace, povolí příslušné orgány tohoto členského státu přístup k tomuto povolání a jeho výkon za stejných podmínek, jaké se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, žadatelům, které jsou držiteli osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci, který jiný členský stát požaduje k získání přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu na svém území.

Osvědčení způsobilosti nebo doklad o dosažené kvalifikaci splňuje tyto podmínky:

2.  Přístup k povolání a jeho výkon podle odstavce 1 se přizná rovněž žadatelům, kteří vykonávali dotyčné povolání uvedené v tomto odstavci na plnou pracovní dobu po dobu dvou let během předchozích deseti let v jiném členském státě, ve kterém toto povolání není regulováno, za předpokladu, že jsou držiteli jednoho nebo více osvědčení způsobilosti nebo dokladů o dosažené kvalifikaci.

Osvědčení způsobilosti a doklady o dosažené kvalifikaci splňují tyto podmínky:

Dvouletou odbornou praxi podle prvního pododstavce však nelze vyžadovat, pokud doklad o dosažené kvalifikaci, jehož je žadatel držitelem, potvrzuje regulované vzdělávání a odbornou přípravu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. e) na úrovních kvalifikace podle čl. 11 písm. b), c), d) nebo e). Regulované vzdělávání a odborná příprava uvedená v příloze III se považuje za regulované vzdělávání a odbornou přípravu na úrovni popsané v čl. 11 písm. c). Postupem podle čl. 58 odst. 2 lze změnit seznam uvedený v příloze III, aby se zohlednilo regulované vzdělávání a odborná příprava, která zajišťuje srovnatelnou odbornou úroveň a která připravuje uchazeče o vzdělání na srovnatelnou úroveň odpovědností a funkcí.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) může hostitelský členský stát umožnit přístup k regulovanému povolání a jeho výkon, pokud je přístup k tomuto povolání na jeho území podmíněn získáním kvalifikace, která potvrzuje úspěšné ukončení vysokoškolského nebo univerzitního vzdělání v délce čtyři roky, a je-li žadatel držitelem kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. c).

Článek 14

Vyrovnávací opatření

1.  Bez ohledu na článek 13 může hostitelský stát také požadovat, aby žadatel absolvoval adaptační období nepřesahující tři roky nebo složil zkoušku způsobilosti, pokud:

2.  Pokud hostitelský členský stát využije možnosti podle odstavce 1, musí poskytnout žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti.

Pokud se členský stát s ohledem na dané povolání domnívá, že je nutné odchýlit se od požadavku stanoveného v předchozím pododstavci, který poskytuje žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, uvědomí o tom předem ostatní členské státy a Komisi a dostatečně tuto odchylku odůvodní.

Pokud se Komise po obdržení všech nezbytných informací domnívá, že odchylka uvedená v druhém pododstavci není přiměřená nebo neodpovídá právu Společenství, požádá ve lhůtě tří měsíců dotčený členský stát, aby od plánovaného opatření upustil. Neodpoví-li Komise ve výše uvedené lhůtě, lze odchylku použít.

3.  Odchylně od zásady práva žadatele na volbu podle odstavce 2 může pro povolání, jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným předpokladem dotyčné odborné činnosti, hostitelský členský stát stanovit buď adaptační období, nebo zkoušku způsobilosti.

►C3  To platí rovněž pro případy stanovené v čl. 10 písm. b) a c), v čl. 10 písm. d) týkajícím se lékařů a zubních lékařů, v čl. 10 písm. písm. f), pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou dotyčné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost a kteří museli absolvovat odbornou přípravu vedoucí k získání označení ◄ uvedených v příloze V bodu 5.2.2 a v čl. 10 písm. g).

V případech podle čl. 10 odst. a) může hostitelský členský stát požadovat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, chce-li migrující osoba vykonávat odborné činnosti v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, které vyžadují znalost a uplatňování zvláštních platných vnitrostátních předpisů, za předpokladu, že znalost a uplatňování těchto předpisů vyžadují příslušné orgány hostitelského členského státu od vlastních státních příslušníků pro přístup k těmto činnostem.

4.  Pro účely uplatňování odst. 1 písm. b) a c) se „podstatně se lišícím obsahem“ rozumí záležitosti, jejichž znalost je nezbytným předpokladem pro výkon povolání a u kterých odborná příprava migrující osoby vykazuje významné rozdíly oproti odborné přípravě vyžadované hostitelským členským státem, pokud jde o délku nebo obsah.

5.  Odstavec 1 se uplatňuje při řádném zohlednění zásady proporcionality. Zejména pokud hostitelský členský stát zamýšlí vyžadovat od žadatele absolvování adaptačního období nebo složení zkoušky způsobilosti, musí nejprve zjistit, zda znalosti, které žadatel nabyl během odborné praxe v členském státě nebo v třetí zemi, mohou zcela nebo částečně vyrovnat podstatné rozdíly uvedené v odstavci 4.

Článek 15

Upuštění od vyrovnávacích opatření na základě společných platforem

1.  Pro účely tohoto článku se výrazem „společné platformy“ rozumí soubor kritérií pro odborné kvalifikace, která jsou s to vyrovnat podstatné rozdíly, které byly zjištěny u požadavků na odbornou přípravu u daného povolání v různých členských státech. Podstatné rozdíly se stanoví srovnáním délky a obsahu odborné přípravy v nejméně dvou třetinách členských států, včetně všech členských států, které toto povolání regulují. Rozdíly v obsahu odborné přípravy mohou vyplývat z podstatných rozdílů v rozsahu odborných činností.

2.  Společné platformy podle odstavce 1 mohou Komisi předložit členské státy nebo profesní sdružení nebo organizace, které jsou reprezentativní na vnitrostátní i evropské úrovni. Pokud Komise po konzultaci členských států zastává názor, že návrh společné platformy usnadní vzájemné uznávání odborných kvalifikací, může navrhnout opatření k jejich přijetí postupem podle čl. 58 odst. 2.

3.  Pokud odborná kvalifikace žadatele splňuje kritéria stanovená v opatření přijatém podle odstavce 2, hostitelský členský stát upustí od uplatňování vyrovnávacích opatření podle článku 14.

4.  Odstavce 1 až 3 se nedotýkají pravomoci členských států určit odborné kvalifikace požadované pro výkon povolání na jejich území, stejně jako obsah a organizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.

5.  Má-li členský stát za to, že kritéria stanovená v opatření přijatém podle odstavce 2 již nenabízejí dostatečné záruky s ohledem na odborné kvalifikace, uvědomí o tom Komisi, která případně předloží návrh opatření postupem podle čl. 58 odst. 2.

6.  Do 20. října 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku a případně navrhne jeho změny.

KAPITOLA II

Uznávání odborné praxe

Článek 16

Požadavky na odbornou praxi

Pokud je v členském státě přístup k některé z činností vyjmenovaných v příloze IV nebo její výkon podmíněn získáním obecných, obchodních nebo odborných znalostí a schopností, uzná členský stát předchozí výkon činnosti v jiném členském státě za dostatečný důkaz o těchto znalostech a schopnostech. Činnost musela být vykonávána v souladu s články 17, 18 a 19.

Článek 17

Činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

2.  V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

3.  Ustanovení odst. 1 písm. e) se nepoužije pro činnosti skupiny ex 855 (kadeřnictví) podle klasifikace ISIC.

Článek 18

Činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

2.  V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

Článek 19

Činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV

1.  Pro činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:

2.  V případech podle písmen a) a c) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.

Článek 20

Změna seznamů činností v příloze IV

Seznamy činností v příloze IV, pro které se uznává odborná praxe podle článku 16, lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 za účelem aktualizace nebo vyjasnění klasifikace za předpokladu, že to nepředstavuje změnu činností týkajících se jednotlivých kategorií.

KAPITOLA III

Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 21

Zásada automatického uznávání

1.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci zajišťující přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, farmaceuta a architekta uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1, které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 44 a 46, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává.

Takové doklady o dosažené kvalifikaci musí být vydány příslušnými orgány členských států a případně doplněny osvědčeními uvedenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1.

První a druhý pododstavec se nedotýkají nabytých práv podle článků 23, 27, 33, 37, 39 a 49.

2.  Každý členský stát uznává pro výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států ostatními členskými státy v souladu s minimálními požadavky na odbornou přípravu podle článku 28.

Předchozí pododstavec se nedotýká nabytých práv podle článku 30.

3.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40 a kritéria podle článku 41, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává. Toto ustanovení se nedotýká nabytých práv podle článků 23 a 43.

4.  Členské státy nejsou povinny uznat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.6.2 pro zřizování nových lékáren otevřených pro veřejnost. Za účelem tohoto odstavce se za nové lékárny považují rovněž lékárny, které jsou otevřeny po dobu kratší než tři roky.

5.  Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze V bodu 5.7.1, které podléhají automatickému uznávání podle odstavce 1, prokazují ukončení studia, které bylo zahájeno nejdříve v referenčním akademickém roce uvedeném v této příloze.

6.  Každý členský stát podmíní přístup k odborné činnosti lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek a farmaceutů a jejich výkon získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, který potvrzuje, že dotyčná osoba získala během své odborné přípravy znalosti a dovednosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3.

Znalosti a dovednosti podle čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

7.  Členské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou s ohledem na vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci v oblasti, na niž se vztahuje tato kapitola. U dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v oddíle 8 je toto oznámení určeno navíc i ostatním členským státům.

▼C2

Komise zveřejní tuto informaci v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením označení přijatých členskými státy pro doklady o dosažené kvalifikaci a případně subjektu, který tyto doklady vydává, průvodních osvědčení a příslušných profesních označení uvedených v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1.

▼B

Článek 22

Společná ustanovení o odborné přípravě

Pokud jde o odbornou přípravu uvedenou v článcích 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46:

Článek 23

Nabytá práva

1.  Aniž jsou dotčena specifická nabytá práva dotyčných profesí, v případech, kdy doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, jichž jsou státní příslušníci členských států držiteli, nevyhovují všem požadavkům na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, uzná každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy, dokládají-li úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před referenčními dny stanovenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

2.  Stejná ustanovení se použijí na doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, získané na území bývalé Německé demokratické republiky, které nesplňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, pokud takovýto doklad potvrzuje úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před:

Doklad o dosažené kvalifikaci podle prvního pododstavce opravňuje držitele vykonávat odborné činnosti na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady o dosažené kvalifikaci vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.

3.  Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Československu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Českou republiku a Slovensko před 1. lednem 1993, pokud orgány některého z těchto dvou států potvrdí, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci mají na jejich území stejnou platnost jako doklady o dosaženém vzdělání, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou, ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

4.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:

pokud orgány některého z těchto tří výše uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře vydané v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Estonsko před 20. srpnem 1991, musí být osvědčení uvedené v předchozím pododstavci doplněno potvrzením vydaným estonskými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání potvrzení.

5.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalé Jugoslávii nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Slovinsko před 25. červnem 1991, pokud orgány výše uvedeného členského státu osvědčí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ , zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ , veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto činností.

Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

6.  Státním příslušníkům členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty.

Osvědčení uvedené v prvním pododstavci potvrzuje, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci dokládají úspěšné ukončení odborné přípravy v souladu s články 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40 a 44 a jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné kvalifikacím, jejichž označení je uvedeno v příloze V bodech 5.1.1., 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.

▼M1

Článek 23a

Zvláštní okolnosti

1.  Odchylně od ustanovení této směrnice může Bulharsko držitelům kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, kteří tuto profesi ke dni 1. ledna 2000 vykonávali v rámci bulharského systému sociálního zabezpečení, povolit pokračovat v jejím výkonu, i když část jejich činnosti spadá do oblasti působnosti této směrnice týkající se lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za výkon všeobecné péče.

2.  Držitelé bulharské kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) uvedené v odstavci 1 nejsou oprávněni k uznání odborné kvalifikace podle této směrnice v jiném členském státě jako lékaři či zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za výkon všeobecné péče podle této směrnice.

▼B

Oddíl 2

Lékaři

Článek 24

Základní lékařská odborná příprava

1.  Přijetí na základní lékařskou odbornou přípravu je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách.

2.  Celková doba základní lékařské odborné přípravy zahrnuje nejméně šest let studia nebo 5 500 hodin teoretické a praktické výuky na vysoké škole nebo pod dohledem vysoké školy.

Pro osoby, které zahájily studium před 1. lednem 1972, může odborná příprava uvedená v prvním pododstavci zahrnovat šestiměsíční praktickou výuku na vysokoškolské úrovni vykonanou pod dohledem příslušných orgánů v rámci řádné odborné přípravy.

3.  Základní lékařská odborná příprava zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Článek 25

Specializovaná lékařská odborná příprava

1.  Přijetí na specializovanou lékařskou odbornou přípravu je podmíněno dokončením a potvrzením šestiletého studia v rámci programu odborné přípravy uvedeném v článku 24, v jehož průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.

2.  Specializovaná lékařská odborná příprava zahrnuje teoretickou a praktickou výuku na vysoké škole nebo ve fakultní nemocnici nebo případně v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.

Členské státy zajistí, aby minimální délka oborů specializované odborné přípravy uvedených v příloze V bodu 5.1.3 nebyla kratší než délka stanovená v uvedeném bodu. Odborná příprava se uskutečňuje pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast lékaře — uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.

3.  Odborná příprava probíhá jako řádné studium ve specifických zařízeních schválených příslušnými orgány. Zahrnuje účast na veškerých lékařských činnostech v oboru, ve kterém příprava probíhá, včetně pohotovostní služby, a to tak, že uchazeč o odborné vzdělání věnuje veškerou svou odbornou činnost praktické a teoretické výuce během celého pracovního týdne a během celého roku v souladu s postupy stanovenými příslušnými orgány. V souladu s tím jsou tato místa přiměřeně odměňována.

4.  Členské státy podmíní vydání ►C3  dokladu o dosažené kvalifikaci ve specializačním oboru lékařství ◄ získáním dokladu o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.

5.  Minimální délky odborné přípravy uvedené v příloze V bodu 5.1.3 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.

Článek 26

Druhy specializované lékařské odborné přípravy

Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ podle článku 21 vydané příslušnými orgány nebo subjekty uvedenými v příloze V bodu 5.1.2 odpovídají pro dotyčnou specializovanou odbornou přípravu označením používaným v různých členských státech a uvedeným v příloze V bodu 5.1.3.

►C3  O zařazení nových specializačních oborů lékařství ◄ , které jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.1.3 lze rozhodnout postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem aktualizovat směrnici na základě změn vnitrostátních právních předpisů.

Článek 27

Specifická nabytá práva odborných lékařů

1.  Hostitelský stát může požadovat od ►C3  specializovaných lékařů ◄ , jejichž rozvolněná specializovaná odborná příprava se řídila právními a správními předpisy platnými ke dni 20. června 1975 a kteří zahájili specializovanou odbornou přípravu nejpozději 31. prosince 1983, doplnění jejich dokladů o dosažené kvalifikace potvrzením osvědčujícím, že skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení.

2.  Každý členský stát uznává doklady o kvalifikaci ►C3  specializovaných lékařů ◄ vydané ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání stanovených v královském dekretu 1497/99, za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ uvedeného pro Španělsko v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3.

3.  Každý členský stát, který zrušil právní a správní předpisy týkající se vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄ uvedené v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3 a který přijal opatření týkající se nabytých práv ve prospěch vlastních státních příslušníků, přiznává státním příslušníkům ostatních členských států právo využívat tato opatření, pokud jejich doklady o dosažené kvalifikaci byly vydány přede dnem, od kterého hostitelský členský stát přestal vydávat takové ►C3  doklady o dosažené kvalifikaci v dotyčných specializačních oborech. ◄

Dny, od kterých dotyčné členské státy zrušily tyto předpisy, jsou uvedeny v příloze V bodu 5.1.3.

Článek 28

Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství

1.  Přijetí na zvláštní odbornou přípravu ve všeobecném lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením šestiletého studia v rámci programu odborné přípravy uvedeného v článku 24.

2.  Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vydanému před 1. lednem 2006, představuje nejméně dvouleté řádné studium. V případě dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných po tomto dni představuje nejméně tříleté řádné studium.

Pokud program odborné přípravy uvedený v článku 24 zahrnuje praktickou výuku zajištěnou schválenou nemocnicí s vhodným vybavením a odděleními všeobecného lékařství nebo v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči, lze dobu této praktické výuky v délce maximálně jednoho roku zahrnout do doby stanovené v prvním pododstavci pro ►C3  potvrzení o odborné přípravě vydaná od 1. ledna 2006. ◄

Možnosti stanovené v druhém pododstavci mohou využít pouze členské státy, ve kterých zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství trvala k 1. lednu 2001 dva roky.

3.  Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství představuje řádné studium vykonávané pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Má spíše praktickou než teoretickou povahu.

Praktická výuka je zajištěna jednak nejméně po dobu šesti měsíců ve schválené nemocnici s vhodným vybavením a odděleními, a jednak nejméně po dobu šesti měsíců v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči.

Praktická výuka probíhá ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními nebo strukturami, které se zabývají všeobecným lékařstvím. Aniž jsou tím však dotčeny minimální délky výuky stanovené v druhém pododstavci, může být praktická výuka v dalších zdravotnických zařízeních nebo strukturách zabývajících se všeobecným lékařstvím poskytována nejvýše po dobu šesti měsíců.

Výuka vyžaduje osobní účast uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech osob, s nimiž pracuje.

4.  Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství získáním dokladu o dosažené kvalifikaci na základě základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.

5.  Členské státy mohou vydat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4 lékaři, který nesplnil odbornou přípravu uvedenou v tomto článku, ale který absolvoval jinou další odbornou přípravu doloženou dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným příslušnými orgány členského státu. Členské státy však mohou vydat takovýto doklad o dosažené kvalifikaci, pouze dokládá-li znalosti na úrovni kvalitativně rovnocenné úrovni znalostí dosažených odbornou přípravou stanovenou v tomto článku.

Členské státy určí mimo jiné rozsah další odborné přípravy, kterou uchazeč splnil, a rozsah jeho odborné praxe, které mohou nahradit odbornou přípravu stanovenou v tomto článku.

Členské státy však mohou vydat doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v příloze V bodu 5.1.4, pouze získal-li uchazeč nejméně šestiměsíční zkušenost ve všeobecném lékařství v rámci všeobecné lékařské praxe nebo ve středisku, v němž lékaři poskytují primární lékařskou péči, podle odstavce 3.

Článek 29

Výkon činností všeobecného lékaře

Každý členský stát podmíní, s výhradou ustanovení o nabytých právech, výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.

Členské státy mohou od této podmínky osvobodit osoby, které se právě účastní zvláštní odborné přípravy ve všeobecném lékařství.

Článek 30

Specifická nabytá práva všeobecných lékařů

1.  Každý členský stát určí nabytá práva. Za nabyté právo musí nicméně považovat právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4 všech lékařů, kteří mají toto právo k referenčnímu dni uvedenému ve zmíněném bodu na základě ustanovení použitelných pro povolání lékaře a týkajících se přístupu k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a kteří jsou s využitím článků 21 nebo 23 k tomuto dni usazeni na území daného státu.

Příslušné orgány každého členského státu na požádání vydají lékařům, kterým náleží nabytá práva podle prvního pododstavce, osvědčení potvrzující právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.

2.  Každý členský stát uznává osvědčení uvedená v odst. 1 druhém pododstavci vydávaná státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a přiznává jim na svém území stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci, které sám vydává a které umožňují výkon činností všeobecného lékaře v rámci jeho vnitrostátního systému sociálního zabezpečení.

Oddíl 3

Zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči

Článek 31

Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

1.  Přijetí na odbornou přípravu zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči je podmíněno ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání deseti let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni do školy pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.

2.  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči představuje řádné studium a zahrnuje přinejmenším předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.2.1.

Obsah uvedený v příloze V bodu 5.2.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

3.  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje nejméně tři roky studia nebo 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku osobám, které absolvovaly část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň.

Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.

4.  Teoretická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které uchazeč o odborné vzdělání získává odborné znalosti, pochopení a dovednosti nezbytné pro organizování, poskytování a vyhodnocování celkové zdravotní péče. Výuka je zajištěna učiteli ošetřovatelství a jinými kvalifikovanými osobami ve školách ošetřovatelství nebo jiných vzdělávacích zařízeních vybraných vzdělávacím ústavem.

5.  Klinická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které se uchazeč o odborné vzdělání učí jako součást týmu a v přímém kontaktu se zdravými nebo nemocnými jednotlivci nebo skupinou organizovat, poskytovat a vyhodnocovat požadovanou komplexní ošetřovatelskou péči na základě znalostí a dovedností, které získal. Uchazeč o vzdělání se učí nejen jak pracovat v týmu, ale také jak tým vést a organizovat celkovou zdravotní péči, včetně zdravotnické výchovy pro jednotlivce a malé skupiny v rámci zdravotnického zařízení nebo ve skupině.

Tato výuka se uskutečňuje v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a ve skupině pod odpovědností učitelů ošetřovatelství ve spolupráci s jinými kvalifikovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli a s jejich pomocí. Na výuce se může podílet i jiný kvalifikovaný personál.

Uchazeči o odborné vzdělání se podílejí na činnostech dotyčného oddělení, pokud tyto činnosti přispívají k jejich odborné přípravě tak, že jim umožňují získat informace o úkolech ošetřovatelské péče.

6.  Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Článek 32

Výkon odborných činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

Pro účely této směrnice se činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči rozumějí činnosti vykonávané na odborném základě a uvedené v příloze V bodu 5.2.2.

Článek 33

Specifická nabytá práva zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči

1.  Vztahují-li se všeobecné předpisy o nabytých právech na zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, musí činnosti podle článku 23 zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizování a provádění ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.

2.  V případě polských dokladů o kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, uplatňují se pouze tato ustanovení o nabytých právech. V případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly vydány nebo jejichž odborná příprava byla zahájena v Polsku před 1. lednem 2004 a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Polsku po níže uvedenou dobu:

Uvedené činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizaci a výkon ošetřovatelské péče o pacienta.

3.  Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v Polsku zdravotním sestrám a ošetřovatelům, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky ze dne 30. dubna 2004 č. 92, pol. 885) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita — matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky ze dne 13. května 2004 č. 110, pol. 1170), za účelem ověření, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou se zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodu 5.2.2.

▼M1

Článek 33a

Co se týče rumunských dokladů o kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, použijí se pouze tato ustanovení o nabytých právech:

V případě státních příslušníků členských států, jejichž osvědčení o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry, resp. ošetřovatele byly vydány v Rumunsku před dnem přistoupení, popř. se tito státní příslušníci začali v tomto oboru vzdělávat přede dnem vstoupení a nesplňují minimální požadavky odborné přípravy stanovené v článku 31, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz pro výkon činnosti zdravotní sestry, resp. ošetřovatele v oblasti všeobecné péče (Certificat de competențe profesionale de asistent medical generalist) osvědčení o dosažené kvalifikaci získané na vyšší odborné škole (școală postliceală), jsou-li doloženy potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za výkon všeobecné péče v Rumunsku po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let v průběhu sedmi let předcházejících vydání osvědčení.

Uvedené činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizaci a výkon ošetřovatelské péče o pacienta.

▼B

Oddíl 4

Zubní lékaři

Článek 34

►C3  Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství

1.  Přijetí na ►C3  základní odbornou přípravu ◄ v oboru zubního lékařství předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

2.  Celková doba ►C3  základní odborné přípravy ◄ v oboru zubního lékařství zahrnuje nejméně pět let řádné teoretické a praktické výuky předmětů vyjmenovaných v příloze V bodu 5.3.1 na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy.

Obsah uvedený v příloze V bodu 5.3.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

3.   ►C3  Základní odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Toto vzdělání musí poskytnout dovednosti nezbytné pro veškeré činnosti prevence, diagnostiky a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání.

Článek 35

►C3  Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství

1.  Přijetí na ►C3  specializovanou odbornou přípravu ◄ v oboru zubního lékařství zahrnuje řádné ukončení a potvrzení pětiletého teoretického a praktického studia v rámci vzdělávání podle článku 34 nebo získání dokladů podle článků 23 a 37.

2.   ►C3  Specializovaná odborná příprava ◄ v oboru zubního lékařství zahrnuje teoretickou a praktickou výuku ve vysokoškolském středisku, v léčebném výukovém nebo výzkumném středisku nebo popřípadě v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.

Jedná se o řádné denní studium po dobu alespoň tří let pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast zubního lékaře uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.

Minimální délku odborné přípravy uvedenou v druhém pododstavci lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit ji vědeckému a technickému pokroku.

3.  Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného zubního lékaře ◄ získáním dokladu o  ►C3  základní odborné přípravě ◄ uvedeného v příloze V bodu 5.3.2.

Článek 36

Výkon odborných činností zubního lékaře

1.  Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi zubních lékařů rozumějí činnosti uvedené v odstavci 3 a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2.

2.  Povolání zubního lékaře je založeno na odborné přípravě v oboru zubního lékařství podle článku 34 a představuje zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře a  ►C3  specializovaného lékaře ◄ . Výkon činností zubního lékaře vyžaduje získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.3.2. Držitelé těchto dokladů o dosažené kvalifikaci se považují za rovné osobám, na něž se uplatňuje článek 23 nebo 37.

3.  Členské státy zajistí, aby zubní lékaři měli právo na přístup k činnostem prevence, diagnózy a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání a k výkonu těchto činností v souladu s předpisy a pravidly profesní etiky k referenčním dnům uvedeným v příloze V bodu 5.3.2.

Článek 37

Specifická nabytá práva zubních lékařů

1.  Za účelem výkonu odborných činností zubních lékařů pod označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2 uznává každý členský stát doklady o dosažené kvalifikaci lékaře ►M1  vydané v Itálii, Španělsku, Rakousku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku ◄ osobám, jejichž lékařská odborná příprava byla zahájena před referenčními dny uvedenými pro dotčený členský stát ve zmíněné příloze, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státu.

Toto osvědčení musí prokázat splnění dvou podmínek:

Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od tříletého výkonu činností podle druhého pododstavce písm. a).

V případě České republiky a Slovenska se uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v bývalém Československu stejně jako české a slovenské doklady o dosažené kvalifikaci a za stejných podmínek uvedených v předchozích pododstavcích.

2.  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 28. lednu 1980 a nejpozději 31. prosince 1984, doplněné osvědčením vydaným příslušnými italskými orgány.

Toto osvědčení musí prokázat splnění tří podmínek:

Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od složení zkoušky způsobilosti uvedené v druhém pododstavci písm. a).

Osoby, které zahájily univerzitní studium v oboru lékařství po 31. prosinci 1984, se považují za rovné výše uvedeným osobám za předpokladu, že zmíněné tříleté studium bylo zahájeno před 31. prosincem 1994.

Oddíl 5

Veterinární lékaři

Článek 38

Odborná příprava veterinárních lékařů

1.  Celková doba odborné přípravy v oboru veterinárního lékařství celkem zahrnuje nejméně pět let řádné denní teoretické a praktické výuky předmětů, které jsou vyjmenovány v příloze V bodu 5.4.1, na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy.

Obsah uvedený v příloze V bodu 5.4.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

2.  Přijetí na tuto odbornou přípravu předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

3.  Odborná příprava veterinárního lékaře zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Článek 39

Specifická nabytá práva veterinárních lékařů

Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4, s ohledem na státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře byly vydány a jejichž odborná příprava byla zahájena v Estonsku před 1. květnem 2004, uznávají členské státy takové doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře, pokud jsou doplněny potvrzením osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly v Estonsku dotyčné činnosti po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.

Oddíl 6

Porodní asistentky

Článek 40

Odborná příprava porodních asistentek

1.  Odborná příprava porodních asistentek zahrnuje celkem nejméně:

Členské státy zajišťují, aby zařízení pověřená vzděláváním porodních asistentek odpovídala za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.

Obsah uvedený v příloze V bodu 5.5.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

2.  Přístup k odborné přípravě pro porodní asistentky je vázán na splnění jedné z těchto podmínek:

3.  Odborná příprava porodních asistentek zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Článek 41

Postupy pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky

1.  Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2 jsou automaticky uznávány podle článku 21, pokud splňují jedno z těchto kritérií:

2.  Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydávají příslušné orgány domovského členského státu. Toto osvědčení potvrzuje, že držitel po získání dokladu o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu v nemocnici nebo zařízení zdravotní péče schváleném za tímto účelem.

Článek 42

Výkon odborných činností porodní asistentky

1.  Tento oddíl se vztahuje na činnosti porodních asistentek stanovené každým členským státem, aniž je dotčen odstavec 2, a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.5.2.

2.  Členské státy zajistí, aby porodní asistentky měly přístup alespoň k těmto činnostem a jejich výkonu:

Článek 43

Specifická nabytá práva porodních asistentek

1.  Každý členský stát v případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky splňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, avšak podle článku 41 nejsou uznány, nejsou-li doplněny osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, uznává za dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci vydaný těmito členskými státy před referenčními dny uvedenými v příloze V bodu 5.5.2 doplněný potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci vykonávali skutečně a v souladu se zákonem dotyčné činnosti po dobu nejméně dvou po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.

2.  Podmínky odstavce 1 se použijí pro státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky potvrzují ukončení odborné přípravy na území bývalé Německé demokratické republiky splňující všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, kdy však doklad o dosažené kvalifikaci podle článku 41 nelze uznat, není-li doplněn osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, v případě, že osvědčuje studium zahájené před 3. říjnem 1990.

3.  V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky se uplatňují pouze tato ustanovení o nabytých právech.

V případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky byly vydány nebo jejichž odborná příprava byla zahájena v Polsku před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, členské státy uznávají následující doklad o dosažené kvalifikaci porodní asistentky, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti porodní asistentky po níže uvedenou dobu:

4.  Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky vydané v Polsku porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky ze dne 30. dubna 2004 č. 92, pol. 885) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita — matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky ze dne 13. května 2004 č. 110, pol. 1170), za účelem ověření, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodu 5.5.2.

▼M1

Článek 43a

Co se týče rumunských dokladů o kvalifikaci porodní asistentky, použijí se pouze tato ustanovení o nabytých právech:

V případě státních příslušníků členských států, jejichž osvědčení o dosažené kvalifikaci porodní asistentky (asistent medical obstetrică-ginecologie) byly vydány v Rumunsku před dnem přistoupení a nesplňují minimální požadavky odborné přípravy stanovené v článku 40, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz pro výkon činnosti porodní asistentky osvědčení o dosažené kvalifikaci, jsou-li doloženy potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti porodní asistentky v Rumunsku po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let v průběhu sedmi let předcházejících vydání osvědčení.

▼B

Oddíl 7

Farmaceuti

Článek 44

Odborná příprava farmaceutů

1.  Přijetí na odbornou přípravu farmaceuta je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.

2.  Doklad o dosažené kvalifikaci farmaceuta musí potvrzovat absolvování odborné přípravy v trvání nejméně pěti let zahrnující:

Studium zahrnuje alespoň program uvedený v příloze V bodu 5.6.1. Obsahy uvedené v příloze V bodu 5.6.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

3.  Odborná příprava farmaceutů zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:

Článek 45

Výkon odborných činností farmaceuta

1.  Pro účely této směrnice se činnostmi farmaceuta rozumí činnosti, které v jednom nebo více členských státech podléhají požadavku na odbornou kvalifikaci vztahujícího se na přístup k těmto činnostem a na jejich výkon a které mohou vykonávat držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.6.2.

2.  Členské státy zajistí, aby držitelé dokladů o dokladu o vysokoškolském nebo rovnocenném vzdělání ve farmacii vyhovujícího podmínkám stanoveným v článku 44 měli právo na přístup alespoň k těmto činnostem a na výkon těchto činností, ►C3  s výhradou případného uložení povinnosti doplnit si odbornou praxi: ◄

3.  Je-li v členském státě přístup k některé z činností farmaceuta a jejich výkon podmíněn vedle získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.6.2 i požadavkem na doplňkovou odbornou praxi, uznává dotyčný členský stát jako dostatečný důkaz potvrzení vydané příslušnými orgány domovského členského státu osvědčující, že zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v domovském členském státě.

4.   ►C3  Uznávání podle odstavce 3 se však nevztahuje na získání odborné praxe po dobu dvou let ◄ požadované v Lucemburském velkovévodství jako podmínka pro udělení státní koncese na provoz veřejné lékárny.

5.  Pokud v některém členském státě existoval k 16. září 1985 mechanismus výběrového řízení na základě testů za účelem vybrat osoby z držitelů dokladů uvedených v odstavci 2, ►C3  které mají být jmenovány provozovateli nových lékáren ◄ , jež mají být zřízeny v rámci vnitrostátního geografického distribučního systému, může takový členský stát odchylně od odstavce 1 zachovat tento mechanismus výběrového řízení a může uložit státním příslušníkům členských států držícím doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta uvedené v příloze V bodu 5.6.2 nebo kteří využívají článek 23, aby se takového výběrového řízení účastnili.

Oddíl 8

Architekti

Článek 46

Odborná příprava architektů

1.  Celková délka odborné přípravy architekta zahrnuje nejméně buď čtyři roky řádného studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného studia. Odborná příprava musí být ►C3  zakončena úspěšným složením zkoušky na vysokoškolské úrovni; ◄

Tato odborná příprava je zajištěna studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury a které musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zaručit získání těchto znalostí a dovedností:

2.  Znalosti a dovednosti uvedené v odstavci 1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.

Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.

Článek 47

Odchylky od požadavků na odbornou přípravu architektů

1.  Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo v délce tří let ve formě, která existovala k 5. srpnu 1985, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v článku 46 a umožňuje přístup k činnostem uvedeným v článku 48 v dotyčném členském státu s profesním označením architekt, za předpokladu, že tato příprava byla doplněna čtyřletou dobou odborné praxe ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je architekt, který chce využít této směrnice, zapsán.

Profesní organizace musí předem prokázat, že práce provedené dotyčným architektem v oboru architektury představují přesvědčivý důkaz praktického uplatnění všech znalostí a dovedností podle čl. 46 odst. 1. Osvědčení se vydává stejným postupem, jenž se používá pro zápis na seznam architektů.

2.  Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v článku 46 a kterou zakončila úspěšně složenou zkouškou z architektury osoba, která již sedm nebo více let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. ►C3  Tato zkouška musí být na úrovni vysokoškolské zkoušky ◄ a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle čl. 46 odst. 1 prvního pododstavce.

Článek 48

Výkon odborných činností architektů

1.  Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi v oboru architektury rozumí činnosti obvykle vykonávané pod profesním označením „architekt“.

2.  Za osoby, které splňují požadavky stanovené pro výkon odborných činností v oboru architektury pod profesním označením „architekt“, se považují státní příslušníci členského státu oprávnění používat toto profesní označení v souladu se zákonem, který poskytuje příslušnému orgánu členského státu možnost udělit toto profesní označení státním příslušníkům členských států, kteří obzvláště vynikli svými úspěchy v oboru architektury. Výkon činností v oboru architektury je dotyčným osobám potvrzen v osvědčení, které vydává jejich domovský členský stát.

Článek 49

Specifická nabytá práva architektů

1.   ►C3  Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze VI, ◄ které byly vydány ostatními členskými státy a dosvědčují studium, jež bylo zahájeno nejpozději v referenčním akademickém roce uvedeném ve zmíněné příloze, a přiznává těmto dokladům o dosažené kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky podle článku 46, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon, stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci v oboru architektury, které sám vydává.

Za těchto okolností se uznávají osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými ve zmíněné příloze.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, každý členský stát uznává následující doklady o dosažené kvalifikaci a přiznává jim na svém území, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon pod profesním označením architekt, stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává: osvědčení vydávaná státním příslušníkům členských států členskými státy, ve kterých platí pravidla upravující přístup k činnostem architekta a jejich výkon, a to k těmto referenčním dnům:

►C3  Osvědčení uvedená v prvním pododstavci prokazují, ◄ že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt před příslušným dnem a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených pravidel.

KAPITOLA IV

Společná ustanovení o usazení

Článek 50

Dok lady a formality

1.  Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou o žádosti o povolení vykonávat dotyčné regulované povolání podle této hlavy, mohou vyžadovat doklady a osvědčení uvedená v příloze VII.

Doklady uvedené v příloze VII bodu 1 písm. d), e) a f) nesmějí být ke dni předložení starší tří měsíců.

Členské státy, subjekty a jiné právnické osoby zajistí důvěrnost obdržených informací.

2.  V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požadovat od příslušných orgánů členského státu potvrzení o pravosti osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných v tomto jiném členském státě a případně potvrzení o tom, že oprávněná osoba splňuje pro povolání uvedená v kapitole III této hlavy minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46.

3.  V případě důvodných pochybností, pokud byl doklad o dosažené kvalifikaci podle čl. 3 odst. 1 písm. c) vydán příslušným orgánem členského státu a zahrnuje odbornou přípravu, která byla zcela nebo částečně absolvována v zařízení zřízeném v souladu se zákonem na území jiného členského státu, je hostitelský členský stát oprávněn ověřit u příslušného orgánu členského státu, ve kterém byl doklad vydán:

4.  Pokud hostitelský členský stát požaduje od státních příslušníků tohoto členského státu pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, aby učinili místopřísežné nebo čestné prohlášení, a toto místopřísežné nebo čestné prohlášení nemohou učinit státní příslušníci jiných členských států, zajistí hostitelský členský stát, aby byla dotyčné osobě nabídnuta jeho rovnocenná a vhodná formulace.

Článek 51

Postup pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací

1.  Příslušný orgán hostitelského členského státu potvrdí přijetí žádosti ve lhůtě jednoho měsíce a případně žadatele informuje o chybějících dokladech.

2.  Vyřizování žádosti o povolení vykonávat regulované povolání musí být ukončeno co nejdříve a výsledek musí být sdělen spolu s odůvodněným rozhodnutím příslušného orgánu hostitelského členského státu nejpozději do tří měsíců po předložení všech dokladů žadatele. V případech patřících do kapitol I a II této hlavy lze však tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.

3.  Proti tomuto rozhodnutí nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve stanovené lhůtě, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 52

Užívání profesních označení

1.  Pokud je v hostitelském členském státě regulováno užívání profesního označení činností dotyčného povolání, používají státní příslušníci členských států, kteří jsou oprávnění vykonávat regulované povolání na základě hlavy III, profesní označení hostitelského státu odpovídající uvedenému povolání v tomto členském státě a příslušné zkratky.

2.  Pokud je v hostitelském členském státě povolání regulováno sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2, jsou státní příslušníci členských států oprávněni užívat profesní označení nebo jeho zkratku udělované organizací nebo sdružením, pouze prokáží-li členství v této organizaci nebo sdružení.

Pokud sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, mohou je použít na státní příslušníky ostatních členských států, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci, pouze v souladu s touto směrnicí.

HLAVA IV

PRAVIDLA PRO VÝKON POVOLÁNÍ

Článek 53

Jazykové znalosti

Osoby, které využijí uznávání odborných kvalifikací, musí mít jazykové znalostí nezbytné k výkonu povolání v hostitelském členském státě.

Článek 54

Užívání akademických titulů

Aniž jsou dotčeny články 7 a 52, hostitelské členské státy přiznávají dotyčným osobám právo užívat jejich akademické tituly přiznané v domovských členských státech a popřípadě zkratky těchto titulů v jazyce domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat, aby tento titul byl doprovázen názvem a sídlem zařízení nebo zkušební komise, které jej udělily. Je-li možné zaměnit akademický titul domovského členského státu s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul domovského členského státu ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.

Článek 55

Schválení zdravotní pojišťovnou

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a článek 6 první pododstavec písm. b), členské státy, které podmiňují uzavření smlouvy o poskytování zdravotní péče mezi osobou, jež získala odbornou kvalifikaci na jejich území, a zdravotní pojišťovnou absolvováním přípravné zkušební doby nebo délkou odborné praxe, zprostí této povinnosti držitele dokladů o dosažené kvalifikaci lékaře a zubního lékaře získané v jiném členském státě.

HLAVA V

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A ODPOVĚDNOST ZA PROVEDENÍ

Článek 56

Příslušné orgány

1.  Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc s cílem usnadnit uplatňování této směrnice. Zajistí důvěrnost údajů, které si vymění.

2.  Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu si vyměňují informace o disciplinárních a trestněprávních sankcích nebo jiných závažných zvláštních okolnostech, které by mohly mít důsledky na výkon činností podle této směrnice, přitom je nutno dodržovat ustanovení o ochraně osobních údajů obsažená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 24 ) a 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) ( 25 ).

Domovský členský stát prozkoumá správnost okolností a jeho orgány rozhodnou o povaze a rozsahu šetření, která je nutno provést, a uvědomí hostitelský členský stát o závěrech, které z dostupných údajů vyvodil.

3.  Každý členský stát určí do 20. října 2007 orgány a subjekty pověřené vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace a orgány a subjekty pověřené přijímat žádosti a vydávat rozhodnutí podle této směrnice a neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

4.  Každý členský stát jmenuje koordinátora pro činnosti orgánů uvedených v odstavci 1 a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.

Úkolem koordinátora je:

Ke splnění úkolu uvedeného v písmenu b) mohou koordinátoři využít kontaktních míst uvedených v článku 57.

Článek 57

Kontaktní místa

Do 20. října 2007 každý členský stát určí kontaktní místo, jehož úkolem je:

Kontaktní místa informují Komisi na její žádost o výsledcích případů, kterými se zabývají podle písmene b), ve lhůtě dvou měsíců od obdržení této žádosti.

Článek 58

Výbor pro uznávání odborných kvalifikací

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro uznávání odborných kvalifikací (dále jen „výbor“), složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 59

Konzultace

Komise zajistí náležité konzultace s odborníky z příslušných profesních skupin, zejména v souvislosti s prací výboru uvedeného v článku 58, a předloží výboru zprávu o těchto konzultacích opatřenou komentářem.

HLAVA VI

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Zprávy

1.  Od 20. října 2007 překládají členské státy každé dva roky Komisi zprávu o uplatňování tohoto systému. Kromě obecných poznámek je ve zprávě uveden statistický přehled vydaných rozhodnutí a popis hlavních problémů, které vyplývají z uplatňování této směrnice.

2.  Od 20. října 2007 vypracuje Komise každých pět let zprávu o provádění této směrnice.

Článek 61

Ustanovení o odchylce

Setká-li se členský stát v určitých oblastech při provádění této směrnice s vážnými obtížemi, prověří Komise tyto obtíže společně s dotyčným členským státem.

Komise případně postupem podle čl. 58 odst. 2 rozhodne o tom, že povolí dotyčnému členskému státu, aby se po určitou dobu odchýlil od dotyčného ustanovení.

Článek 62

Zrušení

Směrnice 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS, 89/48/EHS, 92/51/EHS, 93/16/EHS a 1999/42/ES se zrušují s účinkem ode dne 20. října 2007. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici a právní akty přijaté na základě těchto směrnic nejsou zrušením dotčeny.

Článek 63

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. října 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 64

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 65

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

---

PŘÍLOHA I

Seznam profesních sdružení nebo organizací, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2

IRSKO ( 26 )

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

---

PŘÍLOHA II

Seznam oborů, které mají zvláštní strukturu, uvedených v čl. 11 písm. c) bodu ii)

1.   Oblast zdravotnická a péče o dítě

Odborná příprava pro povolání:

v Německu:

▼M2

▼B

▼M2 —————

▼B

▼M2

▼C2

která odpovídá vzdělávání a odborné přípravě o celkové délce nejméně třinácti let zahrnující:

▼B

v České republice:

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a 4 roky středního odborného vzdělání na střední zdravotnické škole, zakončeného maturitní zkouškou,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a 4 roky středního odborného vzdělání na střední zdravotnické škole, zakončeného maturitní zkouškou;

v Itálii:

▼C2

která odpovídá vzdělávání a odborné přípravě o celkové délce nejméně třinácti let zahrnující:

▼B

na Kypru:

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrunujícímu nejméně 6 let základního vzdělání, 6 let středního vzdělání a 2 roky postsekundárního odborného vzdělání, následovaného 1 rokem odborné praxe,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrnujícímu nejméně 6 let základního vzdělání, 6 let středního vzdělání a 2 roky postsekundárního vzdělání, následovaného 1 rokem odborné praxe;

v Lotyšsku:

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 3 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o  ►C3  specializaci ◄ ,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o  ►C3  specializaci ◄ ,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o  ►C3  specializaci ◄ ,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 3 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o  ►C3  specializaci ◄ ;

v Lucembursku:

▼M2

▼B

▼C2

která odpovídá vzdělávání a odborné přípravě o celkové délce nejméně třinácti let zahrnující:

▼B

v Nizozemsku:

▼C2

která odpovídá vzdělávání a odborné přípravě o celkové délce nejméně třinácti let zahrnující nejméně tříletou odbornou přípravu na specializované škole (typu „MBO“) nebo tři roky odborné přípravy v duálním učňovském systému („LLW“), v obou případech zakončené zkouškou;

▼B

v Rakousku:

▼M2

která odpovídá vzdělání a odborné přípravě o celkové délce nejméně 13 let, zahrnující nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 3 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, která musí být pro obdržení diplomu zakončena úspěšným složením zkoušky,

▼B

▼M2

která odpovídá vzdělání a odborné přípravě o celkové délce nejméně 13 let, zahrnující nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 3 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, která musí být pro obdržení diplomu zakončena úspěšným složením zkoušky,

▼B

která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy rozdělené na alespoň tříletý učňovský výcvik, zahrnující odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu, a období odborné praxe a přípravy zakončené odbornou zkouškou opravňující vykonávat povolání a připravovat učně,

která odpovídá vzdělání v celkové délce 14 let, včetně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy zahrnující 2 roky učňovského výcviku, období odborné praxe a přípravy trvající 2 roky a jednoletou přípravu zakončenou odbornou zkouškou opravňující vykonávat povolání a připravovat učně,

která odpovídá vzdělání v celkové délce 13 let, včetně 5 let odborné přípravy ve specializované škole, zakončené zkouškou;

na Slovensku:

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14,5 let, zahrnujícímu 8 let základního vzdělání, 4 roky vzdělání na specializované střední škole a 5 semestrů odborné přípravy v taneční pedagogice,

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrnujícímu 8/9 let základního vzdělání, 4 roky studia na střední pedagogické škole nebo na jiné střední škole a 2 roky doplňkového distančního pedagogického studia.

2.   Obor mistra řemesel („Mester/Meister/Maître“), který představuje obory vzdělávání a odborné přípravy týkající se dovedností, na které se nevztahuje hlava III kapitola II této směrnice

Odborná příprava pro povolání:

v Dánsku:

toto studium trvá celkem 14 let, včetně 5 let odborné přípravy rozdělené na 2,5 roku teoretického vzdělávání zajišťovaného zařízením pro odbornou přípravu a 2,5 roku praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznávanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“,

toto studium trvá celkem 12,5 roku, včetně odborné přípravy v délce 3,5 roku rozdělené na 6 měsíců teoretického vzdělávání v zařízení pro odbornou přípravu a 3 roky praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“,

toto studium trvá celkem 13,5 roku, včetně odborné přípravy v délce 4,5 roku rozdělené na 2 roky teoretického vzdělávání v zařízení pro odbornou přípravu a 2,5 roku praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznávanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“;

v Německu:

▼M2

▼B

▼M2 —————

▼B

v Lucembursku:

toto studium trvá celkem 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy získávané částečně na pracovišti a částečně zajišťované zařízením pro odbornou přípravu, a je zakončeno zkouškou, jejíž úspěšné složení je nezbytné pro výkon činnosti považované za řemeslnou, ať již jako samostatně výdělečně činná osoba či jako zaměstnanec se srovnatelnou odpovědností;

v Rakousku:

která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy, rozdělené na alespoň 3 roky učňovského výcviku, zahrnujícího odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu, a nejméně 2 roky odborné praxe a přípravy zakončené mistrovskou zkouškou opravňující vykonávat povolání, připravovat učně a používat titul „Meister“;

odborná příprava v oblasti zemědělství a lesnictví:

která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 15 let, včetně nejméně 6 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy rozdělené na nejméně 3 roky učňovského výcviku zahrnujícího odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu a 3 roky odborné praxe zakončen mistrovskou zkouškou pro dotyčné povolání, která opravňuje připravovat učně a užívat titul „Meister“;

v Polsku:

která odpovídá vzdělání v délce:

na Slovensku:

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu 8 let základního vzdělání, 4 roky odborného vzdělání (dokončené střední odborné vzdělání nebo vyučení v daném (obdobném) kursu odborné přípravy nebo vyučení), odbornou praxi o celkové délce nejméně 3 roky v oblasti dokončeného vzdělání nebo vyučení osoby a doplňkové pedagogické studium na pedagogické fakultě nebo na technické univerzitě, anebo dokončené střední odborné vzdělání nebo vyučení v daném (obdobném) kursu odborné přípravy nebo vyučení, odbornou praxi o celkové délce nejméně 3 roky v oblasti dokončeného vzdělání nebo vyučení osoby a dodatečné studium pedagogiky na pedagogické fakultě, anebo k 1. září 2005 specializovaného vzdělání v oblasti speciální pedagogiky poskytovaného metodologickými středisky pro mistry odborné výchovy na zvláštních školách bez doplňkového pedagogického studia.

▼M2

2a.   Mistr řemesel (Meister/Maître) (všeobecné školní vzdělání a odborná příprava vedoucí k titulu mistra řemesel (Meister/Maître)) v těchto oborech:

v Německu:

v Lucembursku:

v Rakousku:

který odpovídá vzdělání a odborné přípravě o celkové délce nejméně 13 let, zahrnující nejméně 3 roky strukturované odborné přípravy získávané částečně na pracovišti a částečně zajišťované zařízením pro odbornou přípravu a zakončené zkouškou a nejméně roční teoretickou i praktickou přípravou pro obor mistra řemesel. Úspěšné složení zkoušky mistra řemesel opravňuje vykonávat povolání jako samostatně výdělečnou činnost, připravovat učně a používat profesní označení mistra řemesel („Meister/Maître“).

▼B

3.   Oblast námořnictví

Odborná příprava pro povolání:

v České republice:

v Dánsku:

v Německu:

v Itálii:

v Lotyšsku:

v Nizozemsku:

▼M1

v Rumunsku:

▼B

která odpovídá vzdělání:

▼M1

▼B

Odborná příprava pro povolání:

v Německu:

v Nizozemsku:

která odpovídá vzdělání:

a je uznané Úmluvou z Torremolinos (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti rybářských plavidel z roku 1977).

4.   Technická oblast

Odborná příprava pro povolání:

v České republice:

která odpovídá odborné přípravě v délce nejméně 9 let, zahrnující 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a 5 let odborné praxe a zkoušku odborné způsobilosti pro výkon vybraných činností ve výstavbě (podle zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon) a zákona č. 360/1992 Sb.);

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného státní zkouškou o pohonu vozidel;

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání na střední strojní nebo elektrotechnické škole, zakončeného maturitní zkouškou;

osoba nejméně 24 let věku; odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zaměřeného na dopravu nebo strojnictví, zakončeného maturitní zkouškou;

osoba nejméně 21 let věku; odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného nejméně 2 roky technické praxe; dotyčná osoba musí být držitelem řidičského průkazu, nesmí mít záznam v trestním rejstříku a musí absolvovat zvláštní výcvik pro státní kontrolní techniky v délce nejméně 120 hodin a úspěšně složit zkoušku;

odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání, zakončeného maturitní zkouškou; dále musí žadatel absolvovat nejméně 3 roky technické praxe a zvláštní výcvik pro mechaniky měření emisí v délce 8 hodin a úspěšně složit zkoušku;

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 15 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 3 roky středního vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného zkouškou potvrzenou průkazem způsobilosti. Toto odborné vzdělání musí být následováno 4 roky odborné praxe zakončené zkouškou;

která odpovídá vzdělání o celkové délce 12 let, pokud zahrnuje úplné střední odborné vzdělání v oboru restaurování, nebo 10 až 12 let studia v příbuzném oboru a 5 letům odborné praxe v případě úplného středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou, nebo 8 letům odborné praxe v případě středního odborného vzdělání zakončeného závěrečnou zkouškou;

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let a 5 letům odborné praxe v případě úplného středního odborného vzdělání v oboru restaurování, zakončeného maturitní zkouškou;

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného nejméně 5 lety praxe v oboru odpadového hospodářství během posledních 10 let;

která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání, zakončeného maturitní zkouškou,

a následovaného

2 roky praxe jako střelmistr v podzemí (pro činnost v podzemí) nebo 1 rokem praxe na povrchu (pro činnost na povrchu), včetně 6 měsíců jako pomocník střelmistra,

výcvikovým kursem v délce 100 hodin teoretické a praktické přípravy, následovaným zkouškou před příslušným obvodním báňským úřadem,

odbornou praxí v délce nejméně 6 měsíců při projektování a provádění trhacích prací velkého rozsahu,

výcvikovým kursem v délce 32 hodin teoretické a praktické přípravy, následovaným zkouškou před Českým báňským úřadem;

▼M2 —————

▼B

v Lotyšsku:

osoba nejméně 18 let věku, odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky odborného vzdělání; odborná příprava je zakončena zvláštní zkouškou zaměstnavatele; průkaz způsobilosti vydává příslušný orgán na dobu 5 let;

v Nizozemsku:

která představuje studium a odbornou přípravu:

v Rakousku:

která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 15 let, včetně 8 let povinné školní docházky, následované alespoň 5 lety technického nebo obchodního středoškolského studia zakončeného technickou nebo obchodní maturitní zkouškou a doplněné nejméně 2 lety vzdělávání a výcviku na pracovišti zakončenými odbornou zkouškou;

která odpovídá vzdělání v celkové délce 15 let, včetně 6 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy, rozdělené na 3 roky učňovského výcviku a 3 roky odborné praxe a výcviku, zakončené zkouškou;

která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 18 let včetně nejméně 9 let odborné přípravy rozdělené na 4 roky středoškolského technického studia a 5 let odborné praxe a výcviku zakončené odbornou zkouškou, která opravňuje vykonávat povolání a připravovat učně, pokud se taková odborná příprava týká práva plánovat stavby, provádět technické výpočty a stavební dozor („privilegium Marie Terezie“);

v Polsku:

která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti motorových vozidel a 3 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně, jež zahrnuje 51 hodin základní odborné přípravy v kontrole způsobilosti motorových vozidel k provozu a složení zkoušky způsobilosti;

která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti motorových vozidel a 4 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně, jež zahrnuje 51 hodin základní odborné přípravy v kontrole způsobilosti motorových vozidel k provozu a složení zkoušky způsobilosti;

která odpovídá:

Délka v hodinách a obecný obsah jednotlivých kursů v rámci úplné odborné přípravy pro diagnostika jsou odděleně uvedeny v nařízení ministra infrastruktury ze dne 28. listopadu 2002 o podrobných požadavcích na diagnostiky (Úřední věstník z roku 2002, č. 208, pol. 1769);

která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 4 rokům středního odborného vzdělání se zaměřením na železniční dopravu, následovanému přípravným kursem pro práci jako výpravčí v délce 45 dnů a složením zkoušky způsobilosti, nebo která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 rokům středního odborného vzdělání se zaměřením na železniční dopravu, následovanému přípravným kursem pro práci jako výpravčí v délce 63 dnů a složením zkoušky způsobilosti.

5.   Studium ve Spojeném království schválené jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“)

Odborná příprava pro povolání:

která vede k získaní kvalifikací schválených jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo ve Skotsku schválených jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“) a odpovídá úrovním 3 a 4 Národního rámce profesních kvalifikací Spojeného království („United Kingdom National Framework of Vocational Qualifications“).

Tyto úrovně jsou vymezeny takto:

---

PŘÍLOHA III

Seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy podle čl. 13 odst. 2 třetího pododstavce

Ve Spojeném království:

Regulované vzdělávání a odborná příprava vedoucí k získaní kvalifikací schválených jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo ve Skotsku schválených jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“) na úrovni 3 a 4 Národního rámce profesních kvalifikací Spojeného království („United Kingdom National Framework of Vocational Qualifications“).

Tyto úrovně jsou vymezeny takto:

V Německu:

Následující regulované vzdělávání:

Německé orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.

V Nizozemsku:

▼M2

Regulované vzdělávání, které odpovídá úrovni kvalifikace 3 a 4 vnitrostátního centrálního rejstříku odborných příprav stanovených zákonem o vzdělávání a odborné přípravě či odborných příprav staršího data, jejichž úroveň je považována za uvedené úrovně kvalifikace.

Úrovně 3 a 4 kvalifikační struktury odpovídají těmto popisům:

Obě dvě úrovně odpovídají regulovanému vzdělávání v celkové délce nejméně 15 let, jehož podmínkou je úspěšné ukončení 8 let základního vzdělávání a alespoň 4 let středního přípravného odborného vzdělávání („VMBO“), po kterém následují nejméně 3 roky odborné přípravy úrovně 3 nebo 4 ve středním odborném vzdělávacím zařízení zakončené zkouškou. (Délka odborné přípravy může být zkrácena ze 3 na 2 roky, pokud dotyčná osoba má kvalifikaci nezbytnou k přijetí na vysokou školu (14 let předchozího vzdělávání) či pro přijetí na vyšší odbornou školu (13 let předchozího vzdělávání)).

Nizozemské orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.

▼B

V Rakousku:

Rakouské orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.

---

PŘÍLOHA IV

Činnosti související s kategoriemi odborné praxe podle článků 17, 18 a 19

Seznam I

Oddíly zahrnuté směrnicí 64/427/EHS ve znění směrnice 69/77/EHS a směrnicemi 68/366/EHS a 82/489/EHS

1   Směrnice 64/427/EEC

2   Směrnice 68/366/EHS

3   Směrnice 82/489/EHS

Seznam II

Oddíly směrnic 75/368/EHS, 75/369/EHS a 82/470/EHS

1   Směrnice 75/368/EHS (činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1)

2   Směrnice 75/369/EHS (článek 6: pokud je činnost považována za průmyslovou nebo řemeslnou)

Ambulantní výkon těchto činností:

3   Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 1 a 3)

Činnosti zahrnují zejména:

Seznam III

Směrnice 64/222/EHS, 68/364/EHS, 68/368/EHS, 75/368/EHS, 75/369/EHS, 70/523/EHS a 82/470/EHS

1   Směrnice 64/222/EEC

2   Směrnice 68/364/EHS

Skupina ex 612 ISIC: Maloobchod

Vyloučené činnosti:

3   Směrnice 68/368/EHS

Oddíl ex 85 ISIC

4   Směrnice 75/368/EHS (článek 7)

5   Směrnice 75/369/EHS (článek 5)

Ambulantní výkon těchto činností:

6   Směrnice 70/523/EHS

Samostatně výdělečné činnosti v oblasti velkoobchodu s uhlím a zprostředkovatelské činnosti v obchodu s uhlím (třída ex 6112 klasifikace ISIC)

7   Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 2)

[Činnosti uvedené v čl. 2 bodu A písm. c) a e), bodu B písm. b) bodu C a bodu D]

Tyto činnosti zahrnují zejména:

---

PŘÍLOHA V

Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu

V. 1   LÉKAŘI

5.1.1   Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy

5.1.2   Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaného lékaře ◄

▼M1

5.1.3   Názvy oborů odborné přípravy ►C3  specializovaných lékařů ◄

▼B

5.1.4   Doklady o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství

V.2   ZDRAVOTNÍ SESTRY A OŠETŘOVATELÉ ODPOVĚDNÍ ZA VŠEOBECNOU PÉČI

5.2.1   Studijní program pro zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědné za všeobecnou péči

Odborná příprava vedoucí k udělení dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči se skládá ze dvou částí.

Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.

Teoretická výuka musí být vyvážená a koordinovaná s praktickou klinickou výukou tak, aby znalosti a zkušenosti uvedené v této příloze mohly být získány odpovídajícím způsobem.

5.2.2   Doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči)

V.3   ZUBNÍ LÉKAŘI

5.3.1   Studijní program pro zubní lékaře

Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci v zubním lékařství, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty. Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.

5.3.2   Doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů

5.3.3   Doklady o dosažené kvalifikaci ►C3  specializovaných zubních lékařů ◄

V.4   VETERINÁRNÍ LÉKAŘI

5.4.1   Studijní program pro veterinární lékaře

Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty.

Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.

Praktická výuka může mít podobu školení, pokud je takové školení celodenní, uskutečňuje se pod přímým dohledem příslušného orgánu nebo subjektu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než šest měsíců.

Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivé skupiny předmětů musí být vyrovnané a koordinované tak, aby znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.

5.4.2   Doklady o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů

V.5   PORODNÍ ASISTENTKY

5.5.1   Studijní program pro porodní asistentky (odborná přípravy typu I a II)

Studijní program k získání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky zahrnuje dvě části:

5.5.2   Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky

V.6   FARMACEUTI

5.6.1   Studijní program pro farmaceuty

Poměr mezi teoretickým a praktickým vzděláním musí k zachování univerzitní povahy studia u každého předmětu ponechávat dostatečně významné místo teorii.

5.6.2   Doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta

V. 7   ARCHITEKTI

5.7.1   Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uznávané podle článku 46

---

PŘÍLOHA VI

Nabytá práva pro povolání, která jsou uznávána na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu

►C3  ————— ◄    Doklady o dosažené kvalifikaci architekta, které mohou využít nabytá práva podle čl. 49 odst. 1

---

PŘÍLOHA VII

Doklady a osvědčení požadované podle čl. 50 odst. 1

1.   Doklady

2.   Osvědčení

Aby se usnadnilo uplatňování hlavy III kapitoly III této směrnice, mohou členské státy stanovit, že kromě dokladů o dosažené kvalifikaci musí osoba, která splňuje požadavky na odbornou přípravu, předložit osvědčení od příslušných orgánů svého domovského členského státu potvrzující, že na tento doklad o dosažené kvalifikaci se vztahuje tato směrnice.

---

( 1 ) Úř. věst. C 181 E, 30.7.2002, s. 183.

( 2 ) Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 67.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 2004 (Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 230), společný postoj Rady ze dne 21. prosince 2004 (Úř. věst. C 58 E, 8.3.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2005. Rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2005.

( 4 ) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 19, 24.1.1989, s. 16. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES (Úř. věst. L 206, 31.7.2001, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/108/ES (Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 15).

( 7 ) Úř. věst. L 201, 31.7.1999, s. 77.

( 8 ) Úř. věst. L 176, 15.7.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 9 ) Úř. věst. L 176, 15.7.1977, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.

( 10 ) Úř. věst. L 233, 24.8.1978, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 11 ) Úř. věst. L 233, 24.8.1978, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 12 ) Úř. věst. L 362, 23.12.1978, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.

( 13 ) Úř. věst. L 362, 23.12.1978, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.

( 14 ) Úř. věst. L 33, 11.2.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 15 ) Úř. věst. L 33, 11.2.1980, p. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.

( 16 ) Úř. věst. L 223, 21.8.1985, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 17 ) Úř. věst. L 253, 24.9.1985, s. 34. Směrnice ve znění směrnice 2001/19/ES.

( 18 ) Úř. věst. L 253, 24.9.1985, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 19 ) Úř. věst. L 165, 7.7.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 20 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 21 ) Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

( 22 ) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

( 23 ) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

( 24 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

( 25 ) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

( 26 ) Státní příslušníci Irska jsou rovněž členy těchto sdružení nebo organizací ve Spojeném království:

( 27 ) Pouze pro činnost účetního auditu.

( 28 ) Od 1. června 1994 bylo profesní označení „Krankengymnast(in)“ nahrazeno označením „Physiotherapeut(in)“. Nicméně příslušníci tohoto povolání, kteří obdrželi diplomy před tímto datem, mohou, pokud chtějí, i nadále užívat dřívější označení „Krankengymnast(in)“.

( 29 ) Minimální délka může být zkrácena ze 3 na 2 roky, pokud dotyčná osoba má kvalifikaci nezbytnou k přijetí na vysokou školu („Abitur“), tj. 13 let předchozího vzdělávání a odborné přípravy, nebo kvalifikaci nezbytnou k přijetí na „Fachhochschule“ („Fachhochschulreife“), tj. 12 let předchozího vzdělávání a odborné přípravy.