This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02004L0022-20081211
Directive 2004/22/EC of the European Parliament and of the Council of 31 March 2004 on measuring instruments (Text with EEA relevance)
Consolidated text: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích (Text s významem pro EHP)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích (Text s významem pro EHP)
2004L0022 — CS — 11.12.2008 — 002.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích (Úř. věst. L 135, 30.4.2004, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 363 |
81 |
20.12.2006 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 311 |
1 |
21.11.2008 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/22/ES
ze dne 31. března 2004
o měřicích přístrojích
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 uvedené smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Na řadu měřicích přístrojů se vztahují zvláštní směrnice přijaté na základě směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly ( 4 ). Zvláštní směrnice, které jsou technicky zastaralé, je třeba zrušit a nahradit samostatnou směrnicí, v souladu s usnesením Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normalizaci ( 5 ). |
|
(2) |
Přesné a ověřitelné měřicí přístroje lze používat pro různá měření. Ta měření, která odpovídají veřejnému zájmu, ochraně veřejného zdraví, bezpečnosti a pořádku, ochraně životního prostředí a spotřebitele, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování, a která různým způsobem, přímo nebo nepřímo, ovlivňují každodenní život občanů, mohou vyžadovat použití právně kontrolovaných měřících přístrojů. |
|
(3) |
Právní metrologická kontrola nesmí vést k překážkám volného pohybu měřicích přístrojů. Ustanovení, která se na ně vztahují, by měla být ve všech členských státech stejná a prokázání shody by mělo být přijato v rámci celého Společenství. |
|
(4) |
Právní metrologická kontrola vyžaduje soulad se zvláštními požadavky na provoz. Požadavky na provoz, které musí měřicí přístroje splňovat, by měly zajišťovat vysoký stupeň ochrany. Posuzování shody musí poskytovat vysokou úroveň spolehlivosti. |
|
(5) |
Členské státy by měly ukládat právní metrologickou kontrolu jako obecné pravidlo. Je-li předepsána právní metrologická kontrola, je nutné používat pouze ty měřicí přístroje, které splňují společné požadavky na provoz. |
|
(6) |
Zásada volného výběru zavedená touto směrnicí, podle které mohou členské státy vykonávat své právo rozhodnout, zda podřídí nebo nepodřídí regulaci měřicí přístroj, na nějž se vztahuje tato směrnice, by měla být použitelná pouze v takovém rozsahu, aby nezpůsobila nekalou hospodářskou soutěž. |
|
(7) |
Odpovědnost výrobce za soulad s požadavky této směrnice by měla být výslovně stanovena. |
|
(8) |
Provoz měřicích přístrojů je zvláště citlivý na okolní prostředí, zejména pak na elektromagnetické prostředí. Odolnost měřicích přístrojů proti elektromagnetickému rušení tvoří nedílnou součást této směrnice. Požadavky na odolnost stanovené ve směrnici 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility ( 6 ) by proto neměly být použitelné. |
|
(9) |
Právní předpisy Společenství by měly stanovit základní požadavky, které nebrání technickému pokroku. Proto by právní požadavky měly být přednostně požadavky na provoz. Ustanovení k odstranění technických překážek obchodu by měla být v souladu s usnesením Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normalizaci. |
|
(10) |
Aby bylo možné vzít v úvahu rozdíly v klimatických podmínkách nebo různé úrovně ochrany spotřebitele, které mohou existovat na vnitrostátní úrovni, mohou základní požadavky vést ke stanovení tříd přesnosti nebo tříd prostředí. |
|
(11) |
Aby se zjednodušila práce spočívající v prokazování shody se základními požadavky a aby bylo možné shodu posoudit, je vhodné mít harmonizované normy. Tyto harmonizované normy jsou vypracovávány soukromoprávními subjekty a měly by si zachovat povahu nezávazných dokumentů. Pro tento účel jsou Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) uznány za subjekty příslušné k přijímání harmonizovaných norem v souladu s obecnými řídicími zásadami pro spolupráci mezi Komisí a evropskými normalizačními subjekty, které byly podepsány dne 13. listopadu 1984. |
|
(12) |
Technické specifikace a požadavky na provoz v mezinárodně dohodnutých normativních dokumentech mohou být také zčásti nebo zcela v souladu se základními požadavky stanovenými touto směrnicí. V takových případech může být používání těchto mezinárodně dohodnutých normativních dokumentů alternativou k používání harmonizovaných norem a za určitých podmínek zajišťuje předpoklad shody. |
|
(13) |
Shoda se základními požadavky stanovenými v této směrnici může být rovněž zajištěná specifikacemi, které nejsou obsaženy v evropské technické normě nebo v mezinárodně dohodnutém normativním dokumentu. Použití evropských technických norem nebo mezinárodně dohodnutých normativních dokumentů by proto mělo být volitelné. |
|
(14) |
Posuzování shody přístrojových podskupin by se mělo provádět v souladu s toto směrnicí. Jestliže se přístrojové podskupiny prodávají samostatně a nezávisle na přístroji, mělo by se posuzování shody provádět nezávisle na dotyčném přístroji. |
|
(15) |
Stav techniky v oboru technologie měření podléhá neustálému vývoji, což může vyvolat změny v potřebách posuzování shody. Pro každou kategorii měření, popřípadě pro přístrojové podskupiny, proto musí existovat vhodný postup nebo volba mezi různými postupy s rovnocennou náročností. Přijaté postupy odpovídají postupům uvedeným v rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace ( 7 ). Aby však bylo možné vzít v úvahu specifická hlediska metrologické kontroly, je možné zavést u těchto modulů určité odchylky. Je třeba připojit ustanovení týkající se připojování označení CE během výrobního procesu. |
|
(16) |
Neustálý vývoj technologie měření a snahy zúčastněných osob zasahovat do osvědčování kladou důraz na potřebu zajistit pro průmyslové výrobky konzistentní postupy posuzování shody podle požadavků usnesení Rady ze dne 10. listopadu 2003 ( 8 ). |
|
(17) |
Členské státy by neměly bránit uvádění měřicích přístrojů, které jsou opatřeny označením CE a doplňkovým metrologickým označením v souladu s touto směrnicí, na trh a do provozu. |
|
(18) |
Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zabránily uvádění přístrojů, kterou nejsou ve shodě s touto směrnicí, na trh nebo do provozu. K tomuto účelu je nezbytná odpovídající spolupráce mezi příslušnými orgány členských států, která by zajistila dosažení tohoto cíle v měřítku Společenství. |
|
(19) |
Výrobci by měli být informováni o důvodech, které byly příčinou přijetí záporných rozhodnutí týkajících se jejich výrobků, a o jim dostupných opravných prostředcích. |
|
(20) |
Výrobci by měli mít možnost během přechodného období vykonávat práva získaná před vstupem této směrnice v platnost. |
|
(21) |
Vnitrostátní specifikace, které se týkají příslušných platných vnitrostátních požadavků, by neměly být v rozporu s ustanoveními této směrnice o uvádění do provozu. |
|
(22) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 9 ). |
|
(23) |
Činnost Výboru pro měřicí přístroje by měla zahrnovat vhodné konzultace se zástupci zúčastněných osob. |
|
(24) |
Směrnice 71/318/EHS, 71/319/EHS, 71/348/EHS, 73/362/EHS, 75/33/EHS, pokud jde o měřidla definovaná v příloze MI-001 této směrnice, 75/410/EHS, 76/891/EHS, 77/95/EHS, 77/313/EHS, 78/1031/EHS a 79/830/EHS by proto měly být zrušeny, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na zařízení a systémy s měřicí funkcí definované ve zvláštních přílohách pro přístroje, a sice pro vodoměry (MI-001), plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002), elektroměry k měření činné energie (MI-003), měřiče tepla (MI-004), měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda (MI-005), váhy s automatickou činností (MI-006), taxametry (MI-007), hmotné měrky (MI-008), přístroje pro měření rozměrů (MI-009) a analyzátory výfukových plynů (MI-010).
Článek 2
1. Členské státy mohou nařídit použití měřicích přístrojů uvedených v článku 1 pro měřící práce z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování, jestliže to považují za důvodné.
2. Jestliže členské státy takové použití nenařídí, oznámí důvody svého rozhodnutí Komisi a ostatním členským státům.
Článek 3
Účel
Tato směrnice stanoví požadavky, které zařízení a systémy uvedené v článku 1 musí splňovat s ohledem na jejich uvádění na trh nebo do provozu pro práce uvedené v čl. 2 odst. 1.
Tato směrnice je zvláštní směrnicí, pokud jde o požadavky na elektromagnetickou odolnost ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 89/336/EHS. Směrnice 89/336/EHS se použije i nadále, pokud jde o požadavky týkající se elektromagnetického vyzařování.
Článek 4
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „měřicím přístrojem“ zařízení nebo systém s měřicí funkcí, na které se vztahují články 1 a 3;
b) „přístrojovou podskupinou“ technické zařízení uvedené jako takové ve zvláštních přílohách, které pracuje nezávisle a tvoří měřicí přístroj společně
— s dalšími přístrojovými podskupinami, se kterými je kompatibilní, nebo
— s měřicím přístrojem, se kterým je kompatibilní;
c) „právní metrologickou kontrolou“ kontrola měření v oblasti použití měřicího přístroje z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybírání daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování;
d) „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba odpovědná za shodu měřicího přístroje s touto směrnicí vzhledem k uvádění přístroje na trh pod vlastním jménem nebo uvádění přístroje do provozu pro vlastní potřebu;
e) „uvedením na trh“ první zpřístupnění přístroje na trhu Společenství pro konečného uživatele, za úhradu nebo zdarma;
f) „uvedením do provozu“ první použití přístroje určeného pro konečného uživatele pro určené účely;
g) „zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je usazená ve Společenství a byla písemnou formou pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při určených pracích ve smyslu této směrnice;
h) „harmonizovanou normou“ technická specifikace přijatá CEN, CENELEC nebo ETSI nebo společně dvěma nebo všemi těmito organizacemi na žádost Komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů ( 10 ) a která byla vypracována v souladu s obecnými řídicími zásadami, na kterých se shodla Komise s evropskými normalizačními organizacemi;
i) „normativním dokumentem“ dokument, který obsahuje technické specifikace přijaté Mezinárodní organizací pro legální metrologii (OIML) a na který se vztahuje postup uvedený v čl. 16 odst. 1.
Článek 5
Použitelnost pro přístrojové podskupiny
Pokud existují zvláštní přílohy, které stanovují základní požadavky pro přístrojové podskupiny, uplatňují ustanovení této směrnice obdobně na tyto přístrojové podskupiny.
Přístrojové podskupiny a měřicí přístroje lze pro účely zjišťování shody posuzovat nezávisle a odděleně.
Článek 6
Základní požadavky a posuzování shody
1. Měřicí přístroj musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I a v příslušné zvláštní příloze pro daný přístroj.
Členské státy mohou vyžadovat, pokud je to nezbytné pro správné používání přístroje, aby informace uvedené v příloze I nebo v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje byly poskytovány v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém se daný přístroj uvádí na trh.
2. Shoda měřicího přístroje se základními požadavky se posuzuje podle článku 9.
Článek 7
Označení shody
1. Shoda měřicího přístroje se všemi ustanoveními této směrnice musí být vyznačena umístěním označení CE a doplňkového metrologického označení v souladu s článkem 17.
2. Označení CE a doplňkové metrologické označení jsou připojovány výrobcem nebo na jeho odpovědnost. Pokud je to odůvodněné, mohou být tato označení připojena na přístroj během výrobního procesu.
3. Je zakázáno připojovat na měřicí přístroj označení, které by mohlo uvádět třetí osoby v omyl ohledně významu a tvaru označení CE nebo doplňkového metrologického označení. Na měřicí přístroj lze připevnit jakékoliv jiné označení za předpokladu, že tím není snížena viditelnost a čitelnost označení CE a doplňkového metrologického označení.
4. Pokud se na měřicí přístroj vztahují opatření přijatá podle jiných směrnic, které se týkají jiných hledisek a v nichž se rovněž stanoví připojení označení CE, vyjadřuje toto označení, že se u daného přístroje rovněž předpokládá shoda s požadavky těchto jiných směrnic. V tom případě musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, které jsou těmito směrnicemi vyžadovány a které jsou k měřicímu přístroji přiloženy, uvedeny odkazy na uvedené směrnice, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 8
Uvádění na trh a do provozu
1. Členské státy nesmějí bránit z důvodů vyplývajících z této směrnice uvádění žádného měřicího přístroje, který je opatřen označením CE a doplňkovým metrologickým označením v souladu s článkem 7, na trh nebo do provozu.
2. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že měřicí přístroje smějí být uváděny na trh a do provozu pouze tehdy, jestliže splňují požadavky této směrnice.
3. Členský stát může požadovat, aby měřicí přístroj splňoval požadavky na uvedení do provozu, které jsou z hlediska místních klimatických podmínek odůvodněné. V tom případě členský stát vybere z tabulky 1 přílohy I vhodnou dolní a horní mez teploty; kromě toho může stanovit vlhkost (s kondenzací nebo bez kondenzace) a uvést, zda se předpokládá umístění přístroje v otevřeném nebo uzavřeném prostoru.
4. Jestliže jsou pro měřicí přístroj definovány různé třídy přesnosti,
a) mohou zvláštní přílohy pro přístroje pod nadpisem „Uvedení do provozu“ udávat třídu nebo třídy přesnosti, které se pro určité aplikace používají;
b) ve všech ostatních případech může členský stát určit třídy přesnosti v rámci definovaných tříd, které se mají používat pro určité aplikace, za předpokladu, že na svém území umožní používání všech tříd přesnosti.
V obou výše uvedených případech a) i b) může být používán měřicí přístroj s lepší třídou přesnosti, pokud se tak vlastník rozhodne.
5. Členské státy nesmějí na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobně bránit předvádění přístrojů, které nejsou ve shodě s touto směrnicí, za předpokladu, že tuto skutečnost a rovněž to, že je nelze uvádět na trh nebo do provozu, dokud nedosáhnou shody, jasně uvádí zřetelné označení.
Článek 9
Posuzování shody
Posuzování shody měřicího přístroje s příslušnými základními požadavky se provádí, podle volby výrobce, jedním z postupů posuzování shody uvedených ve zvláštní příloze pro přístroje. Výrobce v případě potřeby poskytne podle článku 10 technickou dokumentaci ke specifickým přístrojům nebo skupině přístrojů.
Moduly pro posuzování shody, ze kterých se skládají příslušné postupy, jsou popsány v přílohách A až H1.
Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.
Článek 10
Technická dokumentace
1. Technická dokumentace musí srozumitelně vystihovat návrh, výrobu a funkci měřicího přístroje a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky této směrnice.
2. Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byla zajištěna
— definice metrologických vlastností,
— reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných přístrojů, jestliže jsou správně justovány pomocí vhodných určených prostředků,
— a celistvost přístroje.
3. Nakolik je to potřebné pro posuzování a identifikaci typu nebo přístroje, musí technická dokumentace obsahovat:
a) celkový popis přístroje;
b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, přístrojových podskupin, obvodů atd.;
c) výrobní postupy zajišťující shodnost výroby;
d) popřípadě popis elektronických zařízení s výkresy, schématy, vývojovými diagramy logických obvodů a obecnými informacemi o vlastnostech a funkci prvků programového vybavení;
e) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení písmen b), c) a d) včetně funkce přístroje;
f) seznam norem nebo normativních dokumentů podle článku 13, které byly zcela nebo zčásti použity;
g) popisy řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud nebyly použity normy nebo normativní dokumenty podle článku 13;
h) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.;
i) v případě potřeby výsledky odpovídajících zkoušek dokazující, že typ nebo přístroje jsou v souladu
— s požadavky směrnice za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za stanovených rušení prostředí,
— se specifikacemi odolnosti pro plynoměry, vodoměry, měřiče tepla a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda;
j) osvědčení ES přezkoušení typu nebo osvědčení ES přezkoumání návrhu u přístrojů, které obsahují části shodné s těmi, které byly použity v návrhu.
4. Výrobce musí stanovit, kde mají být umístěny plomby a značky.
5. V případě potřeby musí výrobce stanovit podmínky pro kompatibilitu s rozhraními a přístrojovými podskupinami.
Článek 11
Oznámení
1. Členské státy oznamují ostatním členským státům a Komisi subjekty spadající do jejich pravomoci, které určily k provádění úkolů souvisejících s moduly posuzování shody podle článku 9, spolu s identifikačními čísly, která jim byla Komisí přidělena podle odstavce 4 tohoto článku, druh nebo druhy měřicích přístrojů, pro které byl každý ze subjektů určen, a popřípadě také třídy přesnosti přístrojů, měřicí rozsah, technologii měření a jakékoliv další vlastnosti přístroje, které omezují oblast působnosti oznámení.
2. Členské státy použijí pro určení těchto subjektů kritéria stanovená v článku 12. U subjektů, které splňují kritéria uvedená ve vnitrostátních normách provádějících související harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, se předpokládá, že odpovídající kritéria splňují. Členské státy zveřejní odkazy na tyto vnitrostátní normy.
Jestliže členský stát nezavedl pro úkoly uvedené v článku 2 vnitrostátní právní předpisy, ponechává si právo určit a oznamovat subjekt pro práce související s tímto přístrojem.
3. Členský stát, který subjekt oznámil,
— zajistí, aby tento subjekt i nadále splňoval kritéria stanovená v článku 12,
— vezme toto oznámení zpět, pokud zjistí, že daný subjekt již stanovená kritéria nesplňuje.
O každém zpětvzetí oznámení neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi.
4. Každému ze subjektů, které mají být oznámeny, přidělí Komise identifikační číslo. Komise zveřejní seznam oznámených subjektů spolu s informacemi týkajícími se oblasti působnosti oznámení uvedené v odstavci 1 v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a zajistí, aby byl tento seznam pravidelně aktualizován.
Článek 12
Kritéria, která musí určené subjekty splňovat
Členské státy musí při určení subjektů podle čl. 11 odst. 1 používat tato kritéria.
1. Subjektem, jeho ředitelem a pracovníky zapojenými do úkolů souvisejících s posuzováním shody nesmějí být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují nebo používají měřicí přístroje, jejichž inspekci provádějí, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto osob. Nesmějí se podílet ani přímo, ani jako zástupci osob, které se na těchto činnostech podílejí, na návrhu, výrobě, prodeji ani údržbě přístrojů. Předešlá kritéria však nijak nevylučují možnost výměny technických informací mezi výrobcem a uvedeným subjektem pro účely posuzování shody.
2. Subjekt, jeho ředitel a pracovníci zapojení do úkolů souvisejících s posuzováním shody nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích posuzování zájem.
3. Úkoly související s posuzováním shody musí být prováděny na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a vyžadují maximální způsobilost v oblasti metrologie. Jestliže si subjekt zajišťuje některé úkoly subdodavatelsky, musí nejprve zajistit, že subdodavatel splňuje ustanovení této směrnice, a zejména tohoto článku. Subjekt musí uchovávat pro potřeby oznamujícího orgánu související dokumenty posuzující kvalifikace subdodavatelů a činnosti jimi prováděné podle této směrnice.
4. Subjekt musí být schopen provádět všechny úkoly posuzování shody, pro které byl určen, ať již tyto úkoly provádí subjekt samotný, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost. Musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a musí mít přístup k potřebnému vybavení, aby mohl řádně vykonávat technické a administrativní úkony spojené s posuzováním shody.
5. Pracovníci subjektu musí mít
— řádné technické a odborné vzdělání zahrnující všechny úkony posuzování shody, pro které byl subjekt určen;
— dostatečné znalosti předpisů týkajících se úkonů, které provádějí, a náležité zkušenosti s těmito úkony;
— náležitou schopnost vypracovat osvědčení, záznamy a zprávy, jimiž se dokládají provedené úkony.
6. Musí být zaručena nestrannost subjektu, jeho ředitele a pracovníků. Odměňování subjektu nesmí záviset na výsledcích provedených úkonů. Odměňování ředitele subjektu a jeho pracovníků nesmí záviset na počtu provedených úkonů, ani na jejich výsledcích.
7. Subjekt uzavře pojištění zákonné odpovědnosti, pokud jeho zákonnou odpovědnost nepřevzal členský stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
8. Ředitel subjektu a jeho pracovníci zachovávají profesní tajemství ohledně všech informací získaných při plnění svých povinnosti na základě této směrnice, s výjimkou styku s orgánem členského státu, který jej určil.
Článek 13
Harmonizované normy a normativní dokumenty
1. Členské státy předpokládají shodu se základními požadavky uvedenými v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje u měřicího přístroje, který je v souladu s prvky vnitrostátních norem provádějících evropskou harmonizovanou normu vztahující se na příslušný měřicí přístroj, které odpovídají příslušným prvkům této evropské harmonizované normy, na niž byly zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Jestliže měřicí přístroj splňuje prvky vnitrostátních norem uvedených v prvním pododstavci pouze částečně, předpokládají členské státy shodu s těmi základními požadavky, které odpovídají prvkům vnitrostátních norem, které přístroj splňuje.
Členské státy zveřejní odkazy na vnitrostátní normy uvedené v prvním pododstavci.
2. Členské státy předpokládají shodu se základními požadavky uvedenými v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje u měřicího přístroje, který splňuje odpovídající části normativních dokumentů a seznamů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a), na něž byly zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Jestliže měřicí přístroj je v souladu s normativním dokumentem zmíněným v prvním pododstavci pouze částečně, předpokládají členské státy shodu s těmi základními požadavky, které odpovídají článkům normativního dokumentu, s kterými je přístroj v souladu.
Členské státy zveřejní odkazy na normativní dokument uvedený v prvním pododstavci.
3. Výrobce si může zvolit jakékoliv technické řešení, které splňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních směrnicích pro přístroje (MI-001 až MI-010). Aby mohl výrobce využít předpoklad shody, musí navíc správně použít řešení uvedená buď v patřičných evropských harmonizovaných normách, nebo v odpovídajících částech normativních dokumentů a seznamů podle odstavců 1 a 2.
4. Členské státy předpokládají shodu s náležitými zkouškami uvedenými v čl. 10 písm. i), jestliže byl proveden odpovídající program zkoušek v souladu se souvisejícími dokumenty uvedenými v odstavcích 1 až 3 a jestliže výsledky zkoušek zajišťují shodu se základními požadavky.
Článek 14
Stálý výbor
Jestliže má členský stát nebo Komise za to, že evropská harmonizovaná norma podle čl. 13 odst. 1 zcela nesplňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje, přednese tento členský stát nebo Komise věc stálému výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES a uvede své důvody. Výbor vydá stanovisko co nejdříve.
S ohledem na stanovisko výboru Komise uvědomí členské státy o tom, zda je či není nutné stáhnout odkazy na tyto vnitrostátní normy ze zveřejnění podle čl. 13 odst. 1 třetího pododstavce.
Článek 15
Výbor pro měřicí přístroje
1. Komisi je nápomocen Výbor pro měřicí přístroje.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článku 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
▼M2 —————
5. Komise zajistí, že informace o zamýšlených opatřeních uvedených v článku 16 jsou v řádné lhůtě dostupné zúčastněným osobám.
Článek 16
Funkce výboru pro měřicí přístroje
1. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout veškerá vhodná opatření, aby
a) určila normativní dokumenty zpracované OIML a vypracovala seznam částí těchto dokumentů, soulad s nimiž zajišťuje předpokládanou shodu s odpovídajícími základními požadavky této směrnice;
b) zveřejnila odkazy na normativní dokumenty a seznam uvedené v písmenu a) v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
2. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu změnit zvláštní přílohy pro přístroje (MI-001 až MI-010), pokud jde o
a) maximální dovolené chyby a třídy přesnosti;
b) stanovené pracovní podmínky;
c) hodnoty kritické změny;
d) rušení.
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 15 odst. 3.
3. Jestliže má členský stát nebo Komise za to, že normativní dokument, na nějž byly v souladu s odst. 1 písm. b) zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, zcela nesplňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje, přednese tento členský stát nebo Komise věc Výboru pro měřicí přístroje a uvede své důvody.
Komise postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 uvědomí členské státy o tom, zda je či není nutné stáhnout odkazy na tento normativní dokument ze zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
4. Členské státy mohou přijmout vhodná opatření za účelem vedení konzultací se zúčastněnými osobami na vnitrostátní úrovni o činnosti OIML, která se týká oblasti působnosti této směrnice.
Článek 17
Označení
1. Označení CE uvedené v článku 7 se skládá z iniciál „CE“ podle návrhu uvedeného v bodě I.B písm. d) přílohy rozhodnutí 93/465/EHS. Označení CE musí být nejméně 5 mm vysoké.
2. Doplňkové metrologické označení se skládá z velkého písmene „M“ a posledních dvou číslic roku, ve kterém byla značka připojena, ohraničených obdélníkem. Výška obdélníku se rovná výšce označení CE. Doplňkové metrologické označení následuje bezprostředně za označením CE.
3. Pokud to postup posuzování shody stanoví, následuje za označením CE a doplňkovým metrologickým označením identifikační číslo dotyčného oznamovaného subjektu uvedeného v článku 11.
4. Jestliže se měřicí přístroj skládá ze souboru zařízení, která však nejsou přístrojovými podskupinami, ale pracují dohromady, umístí se označení na hlavní zařízení přístroje.
Jestliže je měřicí přístroj příliš malý nebo citlivý na to, aby na něm mohlo být umístěno označení CE a doplňkové metrologické označení, umístí se tato označení na obal, pokud existuje, a na průvodní dokumenty, které jsou vyžadovány touto směrnicí.
5. Označení CE a doplňkové metrologické označení musí být nesmazatelné. Identifikační číslo dotyčného oznamovaného subjektu musí být nesmazatelné anebo připojené tak, že je nelze bez poškození odstranit. Všechna označení musí být jasně viditelná nebo snadno přístupná.
Článek 18
Dozor nad trhem a správní spolupráce
1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, že měřicí přístroje, které podléhají právní metrologické kontrole a které nesplňují odpovídající ustanovení této směrnice, nebudou uváděny na trh nebo do provozu.
2. Příslušné orgány členských států si poskytují vzájemnou pomoc při plnění svých povinností souvisejících s prováděním dozoru nad trhem.
Příslušné orgány si vyměňují zejména
— informace o tom, v jakém rozsahu měřicí přístroje, které zkoušejí, splňují ustanovení této směrnice, a výsledky těchto zkoušek,
— osvědčení ES přezkoušení typu a přezkoumání návrhu a jejich přílohy vydané oznamovanými subjekty a doplňky, změny a odejmutí, které se týkají již vydaných osvědčení,
— schválení systémů jakosti vydaná oznámenými subjekty a informace o systémech jakosti, jejichž schválení bylo zamítnuto nebo staženo,
— zprávy o hodnocení zajišťovaném těmito oznamovanými subjekty, pokud jsou požadovány jinými orgány.
3. Členské státy zajistí, aby všechny nezbytné informace týkající se osvědčení a schválení systémů jakosti byly k dispozici subjektům, které oznámily.
4. Každý členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o tom, které příslušné orgány pro tuto výměnu informací určily.
Článek 19
Ochranná doložka
1. Jestliže členský stát zjistí, že celý měřicí přístroj určitého typu nebo jeho část, které jsou opatřeny označením CE a doplňkovým metrologickým označením a které jsou správně instalovány a používány v souladu s pokyny výrobce, nesplňují základní požadavky z hlediska metrologických funkcí stanovených v této směrnici, přijme veškerá vhodná opatření, aby stáhl tyto přístroje z trhu, zakázal nebo omezil jejich další uvádění na trh nebo zakázal nebo omezil jejich další používání.
Při rozhodování o výše zmíněných opatřeních musí členský stát zvážit, zda je neshoda systematické, nebo náhodné povahy. Jestliže členský stát zjistí, že neshoda je systematické povahy, uvědomí neprodleně Komisi o přijatých opatřeních a uvede důvody svého rozhodnutí.
2. Komise neprodleně zahájí konzultace s dotčenými osobami.
a) Pokud Komise zjistí, že opatření přijatá příslušným členským státem jsou oprávněná, neprodleně o tom uvědomí tento členský stát a ostatní členské státy.
Příslušný členský stát přijme vhodná opatření proti tomu, kdo připojil příslušné označení, a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.
Jestliže je neshoda přisuzována nedostatkům v normách nebo normativních dokumentech, přednese Komise po konzultacích s dotčenými osobami záležitost co nejdříve příslušnému výboru uvedenému v článku 14 nebo 15.
b) Pokud Komise zjistí, že opatření přijatá členským státem nejsou důvodná, uvědomí o tom neprodleně tento členský stát a dotyčného výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.
Komise zajistí, aby byly členské státy průběžně informovány o průběhu a výsledcích postupu.
Článek 20
Neoprávněně připojená označení
1. Jestliže členský stát zjistí, že označení CE a doplňkové metrologické označení byly připojeny neoprávněně, je výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce povinen
— zajistit, aby byl přístroj uveden ve shodu s ustanoveními o označení CE a o doplňkovém metrologickém označení, která nejsou zahrnuta v čl. 19 odst. 1, a
— ukončit porušování za podmínek uložených daným členským státem.
2. Pokud porušování uvedené v odstavci 1 přetrvává, přijme členský stát veškerá vhodná opatření, aby omezil nebo zakázal uvádění daného přístroje na trh nebo aby zajistil, že bude tento přístroj stažen z trhu, nebo aby zakázal nebo omezil jeho další používání v souladu s postupy uvedenými v článku 19.
Článek 21
Rozhodnutí mající za následek zamítnutí nebo omezení
Každé rozhodnutí přijaté podle této směrnice, které má za následek stažení měřicího přístroje z trhu nebo zákaz nebo omezení jeho uvádění na trh nebo do provozu, musí obsahovat přesné důvody, na kterých je založeno. Toto rozhodnutí musí být bezodkladně oznámeno zúčastněným osobám, které musí být současně informovány o opravných prostředcích dostupných podle platných právních předpisů daného členské státu a o lhůtách pro jejich uplatnění.
Článek 22
Zrušení
Aniž je dotčen článek 23, zrušují se s účinkem od 30. října 2006 tyto směrnice:
— směrnice Rady 71/318/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se plynoměrů ( 11 ),
— směrnice 71/319/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se průtokoměrů pro kapaliny jiné než voda ( 12 ),
— směrnice 71/348/EHS ze dne 12. října 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přídavných zařízení k průtokoměrům pro kapaliny jiné než voda ( 13 ),
— směrnice 73/362/EHS ze dne 19. listopadu 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hmotných délkových měrek ( 14 ),
— směrnice 75/33/EHS ze dne 17. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vodoměrů na studenou vodu ( 15 ), pokud jde o měřidla definovaná v příloze MI-001 této směrnice,
— směrnice 75/410/EHS ze dne 24. června 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kontinuálních součtových měřících zařízení ( 16 ),
— směrnice 76/891/EHS ze dne 4. listopadu 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektroměrů ( 17 ),
— směrnice 77/95/EHS ze dne 21. prosince 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících taxametrů ( 18 ),
— směrnice 77/313/EHS ze dne 5. dubna 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se měřicích systémů pro kapaliny jiné než voda ( 19 ),
— směrnice 78/1031/EHS ze dne 5. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení ( 20 ),
— směrnice 79/830/EHS ze dne 11. září 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vodoměrů na teplou vodu ( 21 ).
Článek 23
Přechodná ustanovení
Odchylně od čl. 8 odst. 2 umožní členské státy pro měřicí úkony, pro které předepsaly použití právně kontrolovaných měřicích přístrojů, uvádět na trh a do provozu měřicí přístroje, které vyhovují pravidlům platným před 30. říjnem 2006, až do uplynutí platnosti schválení typu těchto měřicích přístrojů, nebo v případě schválení typu s neomezenou platností po dobu nejdéle deseti let od 30. října 2006.
Pro účely tohoto přechodného období se peněžní hodnoty podle bodu 4.8.1 kapitoly IV přílohy směrnice 71/348/EHS pro Bulharsko a Rumunsko stanoví ve výši:
1 стотинка (1 stotinka)
1 nuevo leu.
Článek 24
Provádění
1. Členské státy do 30. dubna 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Členské státy budou tyto předpisy používat ode dne 30. října 2006.
2. Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 25
Ustanovení o revizi
Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby nejpozději do 30. dubna 2011 podala zprávu o provedení této směrnice, mimo jiné na základě zpráv poskytnutých členskými státy, a případně předložila návrh změn.
Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby zhodnotila, zda jsou postupy posuzování shody průmyslových výrobků správně používány, a případně navrhla změny, aby bylo zajištěno soustavné osvědčování.
Článek 26
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 27
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Měřicí přístroj musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navržen a vyroben s vysokou jakostí z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených dat.
Požadavky, které musí měřicí přístroje splňovat, jsou uvedeny dále a v případě potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na přístroje uvedenými v přílohách MI-001 až MI-010, které jsou v určitých hlediscích obecných požadavků mnohem podrobnější.
Řešení přijatá v důsledku těchto požadavků musí brát v úvahu předpokládaná použití přístroje a jeho předvídatelné zneužití.
DEFINICE
Měřená veličinaMěřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem měření.
Ovlivňující veličinaOvlivňující veličina je veličina, která není měřenou veličinou, která však ovlivňuje výsledek měření.
Stanovené pracovní podmínkyStanovené pracovní podmínky jsou hodnoty měřené veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky přístroje.
RušeníRušení je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřicího přístroje. Ovlivňující veličina je rušením, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.
Hodnota kritické změnyHodnota kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku měření považována za nežádoucí.
Hmotná měrkaHmotná měrka je zařízení určené k reprodukování nebo poskytování jedné nebo více známých hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání.
Přímý prodej
Obchodní transakce je přímým prodejem tehdy, jestliže
— výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení; a
— alespoň jednou ze stran této transakce, která je spojena s měřením, je spotřebitel nebo jakákoliv jiná osoba vyžadující stejnou úroveň ochrany; a
— všechny strany transakce přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.
Klimatické prostředíKlimatické prostředí představuje podmínky, v nichž lze měřicí přístroje používat. Aby bylo možné zohlednit klimatické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, byl definován rozsah teplotních mezí.
Distribuční společnostZa distribuční společnost se považuje dodavatel elektrické energie, plynu, tepla nebo vody.
POŽADAVKY
1. Dovolené chyby
|
1.1 |
Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba měření překročit hodnotu maximální dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na daný přístroj. Pokud není ve zvláštních přílohách pro přístroje stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření. |
|
1.2 |
Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí požadavek na funkci odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný přístroj. Pokud je přístroj určen pro používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE. |
|
1.3 |
Výrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí, v nichž se má daný přístroj používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly ovlivňovat jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje. 1.3.1 Klimatické prostředí Pokud není v přílohách MI-001 až MI-010 stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je přístroj navržen pro vlhkost s kondenzací, nebo bez kondenzace, a také předpokládané umístění daného přístroje, tj. otevřený nebo uzavřený prostor.
Tabulka 1
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
1.4 |
Na provádění zkoušek podle této směrnice se vztahují následující odstavce: 1.4.1 Základní pravidla pro zkoušení a pro stanovení chyb Základní požadavky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu. Pokud není ve zvláštní příloze pro přístroje stanoveno jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina použita a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu přístroje, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví. 1.4.2 Vlhkost okolního prostředí — Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém se předpokládá používání příslušného přístroje, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem konstantním (bez kondenzace) nebo vlhkým teplem cyklickým (s kondenzací). — Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná tam, kde je významná kondenzace, nebo tam, kde je pronikání vodních par urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek, kdy je významným faktorem vlhkost bez kondenzace, je vhodná zkouška vlhkým teplem konstantním. |
2. Reprodukovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
3. Opakovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
4. Rozlišitelnost a citlivost
Měřicí přístroj musí být dostatečně citlivý a musí mít pro přepokládané účely měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.
5. Odolnost
Měřicí přístroj musí být konstruován tak, aby si zachoval odpovídající stálost svých metrologických vlastností po celé časové období předběžně stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalován, udržován a používán v souladu s pokyny výrobce v podmínkách prostředí, pro které je určen.
6. Spolehlivost
Měřicí přístroj musí být konstruován tak, aby co možná nejvíce omezil vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.
7. Použitelnost
|
7.1 |
Měřicí přístroj nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat úmyslné podvodné zneužití, a možnosti pro neúmyslné nesprávné použití musí být minimální. |
|
7.2 |
Měřicí přístroj musí být vhodný pro předpokládané použití, přičemž je třeba vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky. |
|
7.3 |
Chyby měřicího přístroje pro měření spotřeby médií v distribuční síti mimo sledovaný rozsah nesmějí být nadměrně odlišné. |
|
7.4 |
Jestliže je měřicí přístroj určen pro měření hodnot měřené veličiny, která je v průběhu času konstantní, musí být měřicí přístroj necitlivý na malé kolísání hodnoty měřené veličiny, nebo musí vhodným způsobem reagovat. |
|
7.5 |
Měřicí přístroj musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruován, musí odpovídat podmínkám, ve kterých se má používat. |
|
7.6 |
Měřicí přístroj musí být navržen tak, aby po uvedení na trh a do provozu umožňoval kontrolu měřicích úkonů. Pokud je třeba, musí být součástí přístroje i speciální zařízení nebo programové vybavení určené pro tuto kontrolu. Postup této zkoušky musí být popsán v návodu k obsluze. Jestliže je součástí měřicího přístroje programové vybavení, které kromě měřicí funkce zajišťuje ještě další přídavné funkce, musí být toto programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelné a nesmí být nepřípustně ovlivnitelné přídavným programovým vybavením. |
8. Ochrana před ovlivněním
|
8.1 |
Metrologické vlastnosti měřicího přístroje nesmějí být žádným nepřípustným způsobem ovlivněny připojením tohoto přístroje k jinému zařízení, žádnou vlastností připojeného zařízení nebo dálkově připojeným zařízením, které s tímto měřicím přístrojem komunikuje. |
|
8.2 |
Část technického vybavení, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací zařízení musí poskytovat důkaz o každém zásahu. |
|
8.3 |
Programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být jako takové identifikovatelné a musí být zabezpečeno. Identifikaci programového vybavení musí jednoduchým způsobem umožňovat měřicí přístroj. Důkaz o každém zásahu musí být k dispozici po přiměřené časové období. |
|
8.4 |
Hodnoty měření, programové vybavení, které je zásadní pro měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným poškozením. |
|
8.5 |
U měřicích přístrojů pro měření spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možné během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství nebo indikační jednotky, ze kterých lze odvodit celkové dodané množství, které jako celek nebo částečně tvoří základ účtované ceny. |
9. Informace umístěné na přístroji nebo k němu přiložené
|
9.1 |
Měřicí přístroj musí být opatřen těmito nápisy: — značka nebo název výrobce, — informace o jeho přesnosti, a v případě potřeby: — informace týkající se podmínek použití, — měřicí schopnost, — měřicí rozsah, — identifikační označení, — číslo osvědčení ES přezkoušení typu nebo osvědčení ES přezkoumání návrhu, — informace o tom, zda doplňková zařízení poskytující metrologické výsledky splňují nebo nesplňují ustanovení této směrnice týkající se právní metrologické kontroly. |
|
9.2 |
Přístroj, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít vhodně označený obal, pokud existuje, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují ustanovení této směrnice. |
|
9.3 |
K přístroji musí být přiloženy informace týkající se jeho funkce, pokud ovšem není přístroj tak jednoduchý, že jsou tyto informace zbytečné. Informace musí být snadno pochopitelné a musí v případě potřeby obsahovat: — stanovené pracovní podmínky; — třídy mechanického a elektromagnetického prostředí; — horní a dolní teplotní meze, zda je možná kondenzace nebo nikoliv, umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách; — návody k instalaci, údržbě, opravě, přípustným justováním; — pokyny pro správný provoz a veškeré zvláštní podmínky použití; — podmínky pro soulad s rozhraními, přístrojovými podskupinami nebo měřicími přístroji. |
|
9.4 |
Skupiny stejných přístrojů používané na stejném místě nebo pro měření spotřeby médií v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze. |
|
9.5 |
Pokud není ve zvláštní příloze pro přístroje stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 × 10n, 2 × 10n nebo 5 × 10n, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo její značka musí být ukázána v blízkosti číselné hodnoty. |
|
9.6 |
Hmotná měrka musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s příslušnou jednotkou měření. |
|
9.7 |
Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu s ustanoveními právních předpisů Společenství týkajícími se jednotek měření a jejich značek. |
|
9.8 |
Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoliv požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné. |
10. Indikace výsledku
|
10.1 |
Výsledek měření musí být indikován pomocí ukazovatele nebo trvalého záznamu. |
|
10.2 |
Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významnosti výsledku. Za normálních podmínek použití musí být indikovaný výsledek snadno čitelný. Mohou být uvedeny i další indikace za předpokladu, že je není možné zaměnit s metrologicky kontrolovanými indikacemi. |
|
10.3 |
V případě trvalého záznamu musí být výtisk nebo záznam rovněž snadno čitelný a nesmazatelný. |
|
10.4 |
Měřicí přístroj určený pro obchodní transakce s přímým prodejem musí být navržen tak, aby při předpokládané instalaci ukazoval výsledek měření oběma stranám transakce. Pokud je to z hlediska přímého prodeje zásadní, musí každá stvrzenka poskytovaná zákazníkovi prostřednictvím pomocného zařízení, které nesplňuje požadavky této směrnice, obsahovat informace o příslušném omezení. |
|
10.5 |
Bez ohledu na to, zda údaj měřicího přístroje pro měření spotřeby médií v distribuční síti může, či nemůže být zjišťován na dálku, musí být v každém případě vybaven metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoliv nástroje. Čtený údaj indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ pro stanovení účtované ceny. |
11. Další zpracování dat sloužící k dokončení obchodní transakce
|
11.1 |
Měřicí přístroj jiný než měřicí přístroj pro měření spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušné transakce, jestliže — je měření neopakovatelné; a — měřicí přístroj běžně slouží pro použití bez přítomnosti jedné ze stran obchodní transakce. |
|
11.2 |
Kromě toho musí být na požádání v okamžiku dokončení měření k dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci transakce. |
12. Posouzení shody
Měřicí přístroj musí být navržen tak, aby umožňoval snadné posouzení shody s příslušnými požadavky této směrnice.
PŘÍLOHA A
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
PŘÍLOHA A1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A ZKOUŠENÍ VÝROBKU OZNÁMENÝM SUBJEKTEM
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby a zkoušení výrobku oznámeným subjektem“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA B
PŘEZKOUŠENÍ TYPU
|
1. |
„Přezkoušení typu“ je část postupu posuzování shody, při níž oznamovaný subjekt přezkoumává technický návrh měřicího přístroje a zjišťuje a prohlašuje, že technický návrh splňuje příslušné požadavky této směrnice. |
|
2. |
Přezkoušení typu může být provedeno některým z následujících způsobů. O vhodném způsobu a o požadovaných vzorcích rozhodne oznamovaný subjekt: a) přezkoušení reprezentativního vzorku celého měřicího přístroje plánované výroby; b) přezkoušení reprezentativních vzorků jedné nebo více podstatných částí měřicího přístroje plánované výroby a posouzení přiměřenosti technického návrhu ostatních částí měřicího přístroje prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3; c) posouzení přiměřenosti technického návrhu měřicího přístroje prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 bez přezkoušení vzorku. |
|
3. |
Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o přezkoušení typu. Žádost musí obsahovat: — jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu; — písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu; — technickou dokumentaci popsanou v článku 10. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody přístroje s příslušnými požadavky této směrnice. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci přístroje; — reprezentativní vzorky předpokládané výroby podle požadavků oznámeného subjektu; — podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu těch částí měřicího přístroje, u kterých nejsou vyžadovány žádné vzorky. Tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné dokumenty uvedené v článku 13 nebyly použity zcela, a v případě nutnosti zahrnou výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost. |
|
4. |
Oznámený subjekt: U vzorků: 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s touto dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s odpovídajícími ustanoveními příslušných dokumentů uvedených v článku 13, jakož i části, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení těchto dokumentů; 4.2 provede nebo dá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných dokumentů podle článku 13, byly tyto dokumenty správně použity; 4.3 provede nebo dá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce nepoužil řešení příslušných dokumentů podle článku 13, splňují řešení zvolená výrobcem základní požadavky této směrnice; 4.4 dohodne se se žadatelem na kterém místě budou kontroly a zkoušky provedeny. U ostatních částí měřicího přístroje: 4.5 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy, aby posoudil přiměřenost technického návrhu ostatních částí měřicího přístroje. U výrobního procesu: 4.6 přezkoumá technickou dokumentaci aby se ujistil, že výrobce má odpovídající prostředky pro zajištění pravidelné výroby. |
|
5.1 |
Oznámený subjekt vypracuje zprávu o hodnocení, která zaznamená činnosti provedené podle bodu 4 a jejich výstupy. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 12 odst. 8, oznámený subjekt může zveřejnit obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobce. |
|
5.2 |
Jestliže technický návrh splňuje požadavky této směrnice, které se na příslušný měřicí přístroj vztahují, vydá oznámený subjekt výrobci osvědčení ES přezkoušení typu. Osvědčení musí obsahovat název a adresu výrobce a popřípadě jeho zplnomocněného zástupce, závěry přezkoušení, podmínky jeho platnosti (pokud existují) a údaje nezbytné k identifikaci přístroje. K osvědčení může být přiložena jedna nebo více příloh. Osvědčení a jeho přílohy musí obsahovat všechny informace potřebné pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Aby bylo umožněno zejména posouzení shody vyrobených přístrojů s přezkoušeným typem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou správně justovány pomocí vhodných prostředků, musí tyto informace obsahovat: — metrologické vlastnosti typu přístroje; — opatření nezbytná pro zajištění integrity přístrojů (plombování, identifikaci programového vybavení atd.); — informace o další prvcích nezbytných pro identifikaci přístrojů a pro vnější vizuální kontrolu shody s typem; — v případě potřeby veškeré další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených přístrojů; — u přístrojových podskupin všechny nezbytné informace pro zabezpečení slučitelnosti s dalšími přístrojovými podskupinami nebo měřicími přístroji. Osvědčení je platné po dobu deseti let ode dne vydání a může být prodlouženo na další desetiletá období. |
|
5.3 |
Oznámený subjekt vypracuje zprávu o hodnocení v tomto znění a uchovává ji k dispozici členskému státu, který jej určil. |
|
6. |
Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci týkající se osvědčení ES přezkoušení typu, o všech úpravách přístroje, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu tohoto přístroje se základními požadavky nebo podmínkami platnosti osvědčení. Tyto úpravy vyžadují další schválení formou dodatku k původnímu osvědčení ES přezkoušení typu. |
|
7. |
Každý oznámený subjekt neprodleně informuje členský stát, který jej určil, o — vydaných osvědčeních ES přezkoušení typu a jejich přílohách, — dodatcích a změnách týkajících se již vydaných osvědčení. Každý oznámený subjekt neprodleně informuje členský stát, který jej určil, o odnětí osvědčení ES přezkoušení typu. Oznámený subjekt uchovává soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem až do ukončení doby platnosti osvědčení. |
|
8. |
Výrobce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii osvědčení ES přezkoušení typu, jeho přílohy a dodatky po dobu deseti let od vyrobení posledního přístroje. |
|
9. |
Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit povinnosti uvedené v bodech 6 a 8. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici na požádání osoba určená výrobcem. |
PŘÍLOHA C
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S TYPEM ZALOŽENÉ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY
|
1. |
„Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby“ je část postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje jsou ve shodě s typem popsaným v osvědčení ES přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
PŘÍLOHA C1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S TYPEM ZALOŽENÉ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A ZKOUŠENÍ VÝROBKU OZNÁMENÝM SUBJEKTEM
|
1. |
„Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby a zkoušení výrobku oznámeným subjektem“ je část postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje jsou ve shodě s typem popsaným v osvědčení ES přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
PŘÍLOHA D
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S TYPEM ZALOŽENÉ NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBNÍHO PROCESU
|
1. |
„Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výrobního procesu“ je část postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje jsou ve shodě s typem popsaným v osvědčení ES přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA D1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBNÍHO PROCESU
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výrobního procesu“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA E
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S TYPEM ZALOŽENÉ NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝSTUPNÍ KONTROLY VÝROBKU A ZKOUŠENÍ
|
1. |
„Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení“ je část postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje jsou ve shodě s typem popsaným v osvědčení ES přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA E1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝSTUPNÍ KONTROLY VÝROBKU A ZKOUŠENÍ
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA F
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S TYPEM ZALOŽENÉ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ
|
1. |
„Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobků“ je část postupu posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze, zajišťuje a prohlašuje, že měřicí přístroje podle ustanovení bodu 3 jsou ve shodě s typem popsaným v osvědčení ES přezkoušení typu a splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
PŘÍLOHA F1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKů
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že měřicí přístroje podle ustanovení bodu 5 splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA G
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO jednotlivého VÝROBKU
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na ověřování každého jednotlivého výrobku“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že měřicí přístroje podle ustanovení bodu 4 splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA H
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA KOMPLEXNÍM ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA H1
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ZALOŽENÉ NA KOMPLEXNÍM ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU
|
1. |
„Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu“ je postup posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této příloze a zajišťuje a prohlašuje, že dané měřicí přístroje splňují příslušné požadavky této směrnice. |
|
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA MI-001
VODOMĚRY
Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na vodoměry určené pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody v obytných a obchodních prostorách a lehkém průmyslu.
DEFINICE
VodoměrPřístroj určený k měření, zaznamenávání a indikaci objemu vody protékající měřicím snímačem za podmínek měření.
Minimální průtok (Q 1)Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na maximální dovolené chyby (MPE).
Přechodový průtok (Q 2)Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Trvalý průtok (Q 3)Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za obvyklých podmínek použití, tj. za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.
Přetěžovací průtok (Q 4)Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro vodoměr určit stanovené pracovní podmínky, zejména
|
1. |
Rozsah průtoku vody Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky: Q 3/Q 1 ≥ 10 Q 2/Q 1 = 1,6 Q 4/Q 3 = 1,25 Po dobu 5 let ode dne vstupu této směrnice v platnost může mít poměr Q 2/Q 1 tyto hodnoty: 1,5; 2,5; 4 nebo 6,3. |
|
2. |
Rozsah teploty vody Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky: od 0,1 °C do nejméně 30 °C, nebo od 30 °C do nejméně 90 °C. Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích. |
|
3. |
Rozsah relativního tlaku vody: tento rozsah je při Q 3 od 0,3 barů do nejméně 10 barů. |
|
4. |
Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení. |
MAXIMÁLNÍ DOVOLENÉ CHYBY (MPE)
|
5. |
MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q 4) je 2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C, 3 % pro vodu o teplotě > 30 °C. |
|
6. |
MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q 1) do přechodového průtoku (Q 2) je 5 % pro vodu libovolné teploty. |
Přípustný vliv rušení
7.1 Elektromagnetická odolnost
|
7.1.1 |
Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že — změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 8.1.4, nebo — indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako výsledek měření. |
|
7.1.2 |
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr — obnovit svou činnost v rozmezí MPE, a — mít zachovány všechny měřicí funkce, a — umožňovat obnovení všech hodnot měření přítomných bezprostředně před výskytem rušení. |
|
7.1.3 |
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot: — objem odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu, — objem odpovídající MPE pro objem proteklý za jednu minutu při průtoku Q 3. |
7.2 Stálost
Po provedení vhodné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
|
7.2.1 |
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než — 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 včetně do Q2 vyjma, — 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně. |
|
7.2.2 |
Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než — ± 6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 včetně do Q2 vyjma, — ± 2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C, — ± 3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 včetně do Q4 včetně pro vodoměry určené pro měření vody o teplotě v rozsahu od 30 °C do 90 °C. |
Použitelnost
|
8.1 |
Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak. |
|
8.2 |
Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V takovém případě se musí objem zpětného toku buď odečítat od celkového objemu, nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné MPE. Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických vlastností. |
Jednotky měření
|
9. |
Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech. |
Uvedení do provozu
|
10. |
Členský stát zajistí, aby požadavky podle bodů 1, 2 a 3 byly distributorem nebo osobou právně pověřenou instalací vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, mezi kterými může výrobce zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1.
PŘÍLOHA MI-002
PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na plynoměry a přepočítávače množství plynu definované dále a určené pro použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu.
DEFINICE
PlynoměrPřístroj navržený k měření, zaznamenávání a indikaci množství (objemu nebo hmotnosti) topného plynu, které jím proteklo.
Přepočítávač množstvíZařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
Minimální průtok (Q min)Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na maximální dovolenou chybu (MPE).
Maximální průtok (Q max)Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na MPE.
Přechodový průtok (Q t)Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Přetěžovací průtok (Q r)Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.
Základní podmínkyStanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.
ČÁST I – ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY – PLYNOMĚRY
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce uvede stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:
|
1.1 |
Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
|
|
1.2 |
Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C. |
|
1.3 |
Podmínky vztahující se na palivo/plyn Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména — skupinu nebo typ plynu, — maximální provozní tlak. |
|
1.4 |
Minimální rozsah teploty je 50 °C pro klimatické prostředí. |
|
1.5 |
Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení. |
2. Maximální dovolené chyby (MPE)
2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost
Tabulka 1
|
Třída |
1,5 |
1,0 |
|
Q min ≤ Q < Q t |
3 % |
2 % |
|
Q t ≤ Q ≤ Q max |
1,5 % |
1 % |
Jestliže chyby v rozsahu od Q t do Q max mají všechny stejné znaménko, pak jejich hodnota nesmí být větší než 1 % pro třídu 1,5 a 0,5 % pro třídu 1,0.
|
2.2 |
U plynoměru s teplotním přepočítáváním, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se MPE zvýší o 0,5 %. Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %. |
3. Přípustný vliv rušení
3.1 Elektromagnetická odolnost
|
3.1.1 |
Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že — změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.1.3, nebo — indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako výsledek měření. |
|
3.1.2 |
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr — obnovit svou činnost v rozmezí MPE, a — mít zachovány všechny měřicí funkce, a — umožňovat obnovení všech hodnot měření přítomných bezprostředně před výskytem rušení. |
|
3.1.3 |
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot: — množství odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu, — množství odpovídající MPE pro množství proteklé za jednu minutu při maximálním průtoku. |
3.2 Vliv rušení průtoku na vstupu a výstupu
Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv rušení průtoku větší než jedna třetina MPE.
4. Stálost
Po provedení vhodné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
4.1 Plynoměry třídy 1,5
|
4.1.1 |
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Q t do Q max nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %. |
|
4.1.2 |
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek MPE uvedené v bodě 2. |
4.2 Plynoměry třídy 1,0
|
4.2.1 |
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina MPE uvedené v bodě 2. |
|
4.2.2 |
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než MPE uvedená v bodě 2. |
5. Použitelnost
|
5.1 |
Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, že během selhání základního zdroje budou všechny měřicí funkce zajištěny. |
|
5.2 |
Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň pět let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění. |
|
5.3 |
Indikační zařízení musí mít dostatečný počet číslic, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Q max nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty. |
|
5.4 |
Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci. |
|
5.5 |
Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku. |
|
5.6 |
Plynoměr musí dodržovat MPE v libovolném směru proudění nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen. |
6. Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.
ČÁST II – ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY – PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
Přepočítávač množství plynu tvoří přístrojovou podskupinu podle druhé odrážky čl. 4 písm. b).
Pro přepočítávače množství plynu platí, pokud se dají použít, základní požadavky pro plynoměry. Vedle nich platí následující požadavky:
7. Základní podmínky pro přepočítávané veličiny
Výrobce upřesní základní podmínky pro přepočítávané veličiny.
8. Maximální dovolené chyby (MPE)
— 0,5 % při teplotě okolí 20 °C ± 3 °C, vlhkosti okolního prostředí 60 % ±15 %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
— 0,7 % pro teplotní přepočítávač při stanovených provozních podmínkách,
— 1 % pro jiné přepočítávače při stanovených provozních podmínkách.
Poznámka:
Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
9. Použitelnost
|
9.1 |
Elektronický přepočítávač musí být schopen zaznamenat, že je mimo provozní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač přestat načítat přepočítávanou veličinu a může ji samostatně načítat pouze po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy). |
|
9.2 |
Elektronický přepočítávač musí být schopen indikovat všechny příslušné hodnoty měření bez doplňkového zařízení. |
ČÁST III – UVEDENÍ DO PROVOZU A POSUZOVÁNÍ SHODY
Uvedení do provozu
|
10. |
a) Jestliže členský stát nařídí měření pro potřeby domácností, musí povolit, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, která mají poměr Q max/Q min větší nebo roven 150. b) Jestliže členský stát nařídí měření pro obchodní účely nebo pro účely lehkého průmyslu, musí povolit, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5. c) Členský stát zajistí, aby požadavky podle bodů 1.2 a 1.3 byly distributorem nebo osobou právně pověřenou instalací měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1.
PŘÍLOHA MI-003
ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE
Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na elektroměry k měření činné energie určené pro použití v obytných a obchodních prostorách a lehkém průmyslu.
Poznámka:
Elektroměry se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory. Tato příloha se však zabývá pouze elektroměry, nikoliv měřicími transformátory.
DEFINICE
Elektroměr k měření činné energie je zařízení, které měří činnou elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu.
|
I |
= |
elektrický proud protékající elektroměrem; |
|
In |
= |
stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr s transformátorem navržen; |
|
Ist |
= |
nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží); |
|
Imin |
= |
hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích maximálních dovolených chyb (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží); |
|
Itr |
= |
hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší MPE odpovídající označení třídy elektroměru; |
|
Imax |
= |
maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích MPE; |
|
U |
= |
napětí přiváděné do elektroměru; |
|
Un |
= |
stanovené referenční napětí; |
|
f |
= |
kmitočet napětí přiváděného do elektroměru; |
|
fn |
= |
stanovený referenční kmitočet; |
|
PF |
= |
účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U. |
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Přesnost
Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.
2. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, zejména:
hodnoty f n, U n, I n, I st, I min, I tr a I max. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1;
Tabulka 1
|
Třída A |
Třída B |
Třída C |
|
|
Přímo zapojené elektroměry |
|||
|
I st |
≤ 0,05 . I tr |
≤ 0,04 . I tr |
≤ 0,04 . I tr |
|
I min |
≤ 0,5 . I tr |
≤ 0,5 . I tr |
≤ 0,3 . I tr |
|
I max |
≥ 50 . I tr |
≥ 50 . I tr |
≥ 50 . I tr |
|
Elektroměry s měřicím transformátorem |
|||
|
I st |
≤ 0,06 . I tr |
≤ 0,04 . I tr |
≤ 0,02 . I tr |
|
I min |
≤ 0,4 . I tr |
≤ 0,2 . Itr (1) |
≤ 0,2 . I tr |
|
I n |
= 20 . I tr |
= 20 . I tr |
= 20 . I tr |
|
I max |
≥ 1,2 . I n |
≥ 1,2 . I n |
≥ 1,2 . I n |
|
(1) Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být I min ≤ 0,4 I tr. |
|||
Elektroměr musí splňovat požadavky na MPE v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí.
Rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,9 . U n ≤ U ≤ 1,1 . U n
0,98 . f n ≤ f ≤ 1,02 . f n,,
rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.
3. Maximální dovolené chyby (MPE)
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c, …) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než MPE uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:
Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
MPE v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě.
|
Pracovní teploty |
Pracovní teploty |
Pracovní teploty |
Pracovní teploty |
|||||||||
|
Třída elektroměru |
+5°C … +30°C |
–10 °C … +5 °C nebo +30 °C … +40 °C |
–25 °C … –10 °C nebo +40 °C … +55 °C |
–40 °C …–25 °C nebo +55 °C … +70 °C |
||||||||
|
A |
B |
C |
A |
B |
C |
A |
B |
C |
A |
B |
C |
|
|
Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží |
||||||||||||
|
I min ≤ I < I tr |
3,5 |
2 |
1 |
5 |
2,5 |
1,3 |
7 |
3,5 |
1,7 |
9 |
4 |
2 |
|
I tr ≤ I ≤ I max |
3,5 |
2 |
0,7 |
4,5 |
2,5 |
1 |
7 |
3,5 |
1,3 |
9 |
4 |
1,5 |
|
Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží |
||||||||||||
|
I tr ≤ I ≤ I max, viz dále uvedená výjimka |
4 |
2,5 |
1 |
5 |
3 |
1,3 |
7 |
4 |
1,7 |
9 |
4,5 |
2 |
|
Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr ≤ I ≤ Imax |
||||||||||||
Jestliže elektroměr pracuje v jiných rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty MPE.
4. Přípustný vliv rušení
4.1 Obecně
Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, používá se pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.
Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat dodatečné požadavky uvedené v bodech 4.2 a 4.3.
Elektromagnetické prostředí a přípustné vlivy se musí vyrovnat se situací, kdy působí dlouhodobá rušení, která však nesmí ovlivnit přesnost více než činí hodnoty kritické změny, a dále přechodová rušení, která mohou způsobit dočasné zhoršení nebo ztrátu funkce nebo provozuschopnosti, ale po jejich doznění se musí funkce elektroměru a jeho provozuschopnost obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více než činí hodnoty kritické změny.
Tam, kde existuje nebezpečí častého výskytu blesku nebo kde převládá nadzemní elektrické vedení, musí být metrologické vlastnosti elektroměru ochráněny.
4.2 Vliv dlouhodobých rušení
Tabulka 3
Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé rušení
|
Rušení |
Hodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru |
||
|
A |
B |
C |
|
|
Obrácený sled fází |
1,5 |
1,5 |
0,3 |
|
Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry) |
4 |
2 |
1 |
|
Harmonické v proudových obvodech (1) |
1 |
0,8 |
0,5 |
|
Stejnosměrná složka a harmonické v proudovém obvodu (1) |
6 |
3 |
1,5 |
|
Rychlá přechodová rušení |
6 |
4 |
2 |
|
Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované vysokofrekvenční) elektromagnetické pole; rušení indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám |
3 |
2 |
1 |
|
(1) U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny. |
|||
4.3 Přípustný vliv přechodových elektromagnetických jevů
|
4.3.1 |
Účinek elektromagnetického rušení na elektroměr musí být takový, že během něj a bezprostředně po jeho ukončení — nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny, a v přiměřeném časovém úseku po skončení rušení musí elektroměr — obnovit svoji funkci v mezích MPE, a — zajišťovat všechny měřicí funkce, a — umožnit obnovu všech hodnot naměřených bezprostředně před rušením, a — nesmí uvádět změnu zaznamenané elektrické energie větší než je hodnota kritické změny. Hodnota kritické změny v kWh je m . U n . I max . 10–6 (kde m je počet měřicích prvků elektroměru, U n je ve voltech a I max v ampérech). |
|
4.3.2 |
Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %. |
5. Použitelnost
|
5.1 |
U napětí menších, než je jmenovité pracovní napětí, nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %. |
|
5.2 |
Ukazovatel celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikované údaje nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = I max, U = Un a PF = 1) a nesmí být možné ukazovatel za provozu vynulovat. |
|
5.3 |
V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat čitelná po dobu alespoň 4 měsíců. |
|
5.4 |
Chod naprázdno Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 .Un do 1,1 .Un . |
|
5.5 |
Náběh Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při U n, PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven Ist . |
6. Jednotky
Naměřená elektrická energie musí být ukazována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.
7. Uvedení do provozu
a) Jestliže členský stát uloží měření pro potřeby domácností, musí povolit, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A. Pro zvláštní účely může členský stát vyžadovat libovolný elektroměr třídy B.
b) Jestliže členský stát uloží měření pro potřeby obchodní nebo pro potřeby lehkého průmyslu, musí povolit, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B. Pro zvláštní účely může členský stát vyžadovat libovolný elektroměr třídy C.
c) Členský stát je povinen zajistit, aby byl rozsah proudu určen distributorem nebo osobou právně určenou k instalaci elektroměru tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1.
PŘÍLOHA MI-004
MĚŘIČE TEPLA
Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na měřiče tepla definované dále a určené pro použití v obytných a obchodních prostorách a lehkém průmyslu.
DEFINICE
Měřič tepla je přístroj navržený pro měření tepla, které se ve výměníku tepla předává kapalině nazývané teplonosná kapalina.
Měřič tepla je buď kompaktní přístroj nebo kombinovaný přístroj skládající se z přístrojových podskupin, jak jsou uvedeny v čl. 4 písm. b), kterými jsou snímač průtoku, dvojice snímačů teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo z kombinace těchto přístrojových podskupin.
|
θ |
= |
teplota teplonosné kapaliny; |
|
θin |
= |
hodnota θ na přívodu k výměníku; |
|
θout |
= |
hodnota θ na výstupu výměníku; |
|
Δθ |
= |
teplotní rozdíl θ in – θ out, přičemž platí Δθ ≥ 0; |
|
θmax |
= |
horní mez θ, při níž měřič tepla pracuje správně v mezích MPE; |
|
θmin |
= |
dolní mez θ, při níž měřič tepla pracuje správně v mezích MPE; |
|
Δθmax |
= |
horní mez Δθ, při níž měřič tepla pracuje správně v mezích MPE; |
|
Δθmin |
= |
dolní mez Δθ, při níž měřič tepla pracuje správně v mezích MPE; |
|
q |
= |
průtok teplonosné kapaliny; |
|
qs |
= |
nejvyšší hodnota q přípustná po krátké časové intervaly, při níž bude měřič tepla pracovat správně; |
|
qp |
= |
nejvyšší hodnota q trvale přípustná, při níž bude měřič tepla pracovat správně; |
|
qi |
= |
nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřič tepla pracovat správně; |
|
P |
= |
tepelný výkon výměny tepla; |
|
Ps |
= |
horní přípustná mez P, při níž bude měřič tepla pracovat správně. |
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být upřesněny výrobcem takto:
|
1.1 |
pro teplotu kapaliny: θ max, θ min, — pro teplotní rozdíly: Δθ max, Δθ min, — při těchto omezeních: Δθ max/Δθ min ≥ 10; Δθ min = 3 K nebo 5 K nebo 10 K. |
|
1.2 |
pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřič tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě. |
|
1.3 |
pro průtoky kapaliny: q s, q p, q i, přičemž hodnoty q p a q i podléhají následujícímu omezení: q p/q i ≥ 10. |
|
1.4 |
pro tepelný výkon: P S. |
2. Třídy přesnosti
Pro měřiče tepla jsou definovány následující třídy přesnosti: 1, 2, 3.
3. Maximální dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřiče tepla
Maximální dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřič tepla pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou:
— Pro třídu 1: E = E f + E t + E c, hodnoty E f, E t, E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
— Pro třídu 2: E = E f + E t + E c, hodnoty E f, E t, E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
— Pro třídu 3: E = E f + E t + E c, hodnoty E f, E t, E c se stanoví podle bodů 7.1 až 7.3.
4. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení
|
4.1 |
Přístroj nesmí být vystaven vlivu statických magnetických polí a elektromagnetických polí o síťovém kmitočtu. |
|
4.2 |
Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 4.3 nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze vykládat jako platný výsledek měření. |
|
4.3 |
Hodnota kritické změny pro kompaktní měřič tepla je rovna absolutní hodnotě MPE použitelné pro měřič tepla (viz bod 3). |
5. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující kritéria:
|
5.1 |
Snímače průtoku: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny. |
|
5.2 |
Snímače teploty: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C. |
6. Nápisy na měřiči tepla
— Třída přesnosti
— Mezní hodnoty průtoku
— Mezní hodnoty teploty
— Mezní hodnoty teplotního rozdílu
— Místo instalace snímače průtoku: přívodní nebo vratná větev
— Znázornění směru průtoku.
7. Přístrojové podskupiny
Ustanovení pro přístrojové podskupiny se mohou používat pro přístrojové podskupiny vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřič tepla skládá z přístrojových podskupin, vztahují se základní požadavky pro měřiče tepla odpovídajícím způsobem na jednotlivé přístrojové podskupiny. Navíc platí následující požadavky:
|
7.1 |
Relativní MPE snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti: — třída 1: E f = (1 + 0,01 q p/q), ale ne větší než 5 %, — třída 2: E f = (2 + 0,02 q p/q), ale ne větší než 5 %, — třída 3: E f = (3 + 0,05 q p/q), ale ne větší než 5 %, přičemž chyba E f vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem. |
|
7.2 |
Relativní MPE páru snímačů teploty vyjádřená v %: — E t = (0,5 + 3 Δθ min/Δθ), přičemž chyba E t vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot. |
|
7.3 |
Relativní MPE kalorimetrického počitadla vyjádřená v %: — E c = (0,5 + Δθ min/Δθ), přičemž chyba E c vyjadřuje vztah mezi uváděnou a konvenčně pravou hodnotou tepla. |
|
7.4 |
Hodnota kritické změny pro přístrojovou podskupinu měřiče tepla je rovna příslušné absolutní hodnotě MPE použitelné pro danou přístrojovou podskupinu (viz body 7.1, 7.2 nebo 7.3). |
|
7.5 |
Nápisy na jednotlivých přístrojových podskupinách
|
UVEDENÍ DO PROVOZU
|
8. |
a) Jestliže členský stát uloží měření pro potřeby domácností, musí povolit, aby byla tato měření prováděna jakýmkoliv měřidlem třídy 3. b) Jestliže členský stát nařídí měření pro obchodní potřeby nebo pro potřeby lehkého průmyslu, má právo vyžadovat použití měřidla třídy 2. c) Členský stát zajistí, aby požadavky podle bodů 1.1 až 1.4 byly distributorem nebo osobou právně pověřenou instalací měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H 1.
PŘÍLOHA MI-005
MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na měřicí systémy určené pro kontinuální a dynamické měření množství (objemu nebo hmotnosti) kapalin jiných než voda. Pokud je to vhodné lze termín „objem“ a symbol „L“ v této příloze číst jako „hmotnost“ a „kg“.
DEFINICE
MěřidloPřístroj navržený pro kontinuální měření, zaznamenávání a indikaci množství kapaliny protékající měřicím převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí za podmínek měření.
PočitadloČást měřidla, která přijímá výstupní signály z jednoho nebo více měřicích převodníků) a případně z připojených měřicích přístrojů a indikuje výsledky měření.
Připojený měřicí přístrojPřístroj připojený k počitadlu pro měření určitých veličin, které jsou charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo přepočítání.
Přepočítávací zařízení
Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny (teplota, hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřicích přístrojů nebo uložené v paměti a automaticky přepočítává
— objem kapaliny naměřené za podmínek měření na objem při základních podmínkách nebo na hmotnost, nebo
— hmotnost kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo objem při základních podmínkách.
Poznámka:
Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušné připojené měřicí přístroje.
Základní podmínkyStanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny naměřené za podmínek měření.
Měřicí systémSystém, který obsahuje měřidlo samotné a všechna zařízení nezbytná k zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích činností.
Výdejní stojanMěřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových vozidel, malých lodí a malých letadel.
Samoobslužné uspořádáníUspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat měřicí systém k získávání kapaliny určené pro jeho vlastní použití.
Samoobslužné zařízeníZvláštní zařízení, které je součástí samoobslužného uspořádání a které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v samoobslužném uspořádání.
Nejmenší odměr (MMQ)Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném měřicím systému metrologicky přijatelné.
Přímá indikace
Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině, kterou je měřidlo schopno fyzikálně měřit.
Poznámka:
Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího zařízení převést na indikaci jiné veličiny.
Přerušitelný / nepřerušitelnýMěřicí systém lze považovat za přerušitelný / nepřerušitelný, jestliže proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.
Rozsah průtokuRozsah mezi minimálním průtokem (Q min) a maximálním průtokem (Q max).
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro přístroj určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
|
1.1 |
Rozsah průtoku Rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky: i) rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho prvku, zejména pak měřidla; ii) měřidlo a měřicí systém:
Tabulka 1
|
|
1.2 |
Vlastnosti kapaliny, která se má měřit přístrojem, uvedením názvu nebo druhu kapaliny nebo příslušných jejích vlastností, například: — rozsah teploty, — rozsah tlaku, — rozsah hustoty, — rozsah viskozity. |
|
1.3 |
Jmenovitou hodnotu napětí střídavého zdroje nebo mezní hodnoty napětí stejnosměrného zdroje. |
|
1.4 |
Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty. Poznámka: Bod 1.4 platí aniž jsou dotčeny povinnosti členských států vyžadovat buď použití teploty 15 °C podle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 92/81/EHS z 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů ( 22 ), nebo v případě těžkých topných olejů, LPG a metanu použití jiné teploty podle čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice. |
2. Klasifikace přesnosti a maximální dovolené chyby (MPE)
|
2.1 |
U množství rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 2
|
||||||||||||||||||||||||
|
2.2 |
U množství menších než dva litry jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 3
|
|
2.3 |
Bez ohledu na měřené množství je však velikost MPE dána větší z následujících dvou hodnot: — absolutní hodnota MPE uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3, — absolutní hodnota MPE pro nejmenší odměr (E min). |
|
2.4.1 |
Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí následující podmínky:
E min musí splňovat podmínku: E min ≥ 2R, kde R je nejmenší dílek stupnice indikačního zařízení.
E min je dáno vzorcem: E min = (2 MMQ) × (A/100), kde — MMQ je nejmenší odměr, — A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2. |
|
2.4.2 |
Pro nejmenší odměry menší než dva litry platí výše uvedená podmínka 1 a E min je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a vztahuje se k řádku A tabulky 2. |
|
2.5 |
Přepočítávaný indikovaný údaj V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí MPE z řádku A tabulky 2. |
|
2.6 |
Přepočítávací zařízení MPE přepočítávaných indikovaných údajů získaných přepočítávacím zařízením jsou rovny ±(A – B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v tabulce 2. Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně a) MPE indikovaných hodnot množství kapaliny platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině MPE uvedené v řádku A tabulky 2. b) Připojené měřicí přístroje musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají hodnoty v tabulce 4:
Tabulka 4
Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických množství kapaliny indikovaných přepočítávacím zařízením. c) MPE výpočtu každého charakteristického množství kapaliny, kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené pod písm. b). |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
2.7 |
Požadavek v bodě 2.6 písm. a) se vztahuje na jakýkoli výpočet, nejen na přepočet. |
3. Největší přípustný vliv rušení
|
3.1 |
Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry, že — změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 3.2, nebo — indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vykládat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření. Vedle toho v případě přerušitelných systémů může tato situace také znamenat, že nebude možné provádět měření, nebo — změna výsledku měření je větší než hodnota kritické změny, přičemž v tomto případě měřicí systém musí umožnit obnovení výsledku měření provedeného bezprostředně před výskytem hodnoty kritické změny a musí přerušit průtok. |
|
3.2 |
Hodnota kritické změny odpovídá větší z následujících hodnot: jedné pětině MPE pro určitou měřenou veličinu nebo E min. |
4. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota pro měřidla uvedená v řádku B tabulky 2.
5. Použitelnost
|
5.1 |
Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí platit, že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí navzájem lišit o více než o jeden dílek stupnice, jestliže tato zařízení mají stejný dílek stupnice. V případě, že tato zařízení mají různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší, než je největší z dílků stupnice. V případě samoobslužného uspořádání však musí být dílky stupnice hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice samoobslužného zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí navzájem lišit. |
|
5.2 |
Měřené množství za obvyklých podmínek použití nesmí být možné odvést jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé. |
|
5.3 |
Jakékoliv procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v kapalině snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než — 0,5 % pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž viskozita není větší než 1 mPa.s, nebo — 1 % pro pitné kapaliny a pro kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s. Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % nejmenšího odměru (MMQ). Tato hodnota platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes. |
|
5.4 |
Přístroje určené pro přímý prodej
|
|
5.5 |
Výdejní stojany
|
6. Selhání napájecího zdroje
Měřicí systém musí být buď vybaven záložním zdrojem, který zajistí provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů tak, aby bylo umožněno ukončení probíhající transakce, a dále prostředky pro zastavení proudění v okamžiku selhání hlavního napájecího zdroje.
7. Uvedení do provozu
Tabulka 5
|
Třída přesnosti |
Druhy měřicích systémů |
|
0,3 |
Měřicí systémy na potrubí |
|
0,5 |
Všechny měřicí systémy, pokud není jinde v této tabulce stanoveno jinak, zejména: — výdejní stojany (s výjimkou stojanů pro zkapalněné plyny) — měřicí systémy na silničních cisternách pro kapaliny s nízkou viskozitou (< 20 mPa.s) — měřicí systémy pro nakládku (vykládku) lodí a železničních a silničních cisteren (1) — měřicí systémy na mléko — měřicí systémy pro doplňování paliva letadel |
|
1,0 |
Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě – 10 °C nebo vyšší |
|
Měřicí systémy běžně třídy 0,3 nebo 0,5, ale používané pro kapaliny, — jejichž teplota je nižší než –10 °C nebo vyšší než 50 °C — jejichž dynamická viskozita je vyšší než 1 000 mPa.s — jejichž maximální objemový průtok nepřekročí 20 L/h |
|
|
1,5 |
Měřicí systémy pro zkapalněný oxid uhličitý |
|
Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě nižší než –10 °C (s výjimkou kryogenních kapalin) |
|
|
2,5 |
Měřicí systémy pro kryogenní kapaliny (o teplotě nižší než –153 °C) |
|
(1) Členské státy však mohou vyžadovat měřicí systémy třídy přesnosti 0,3 nebo 0,5 pro účely vybírání daní na minerální oleje při nakládce (vykládce) lodí, železničních a silničních cisteren. Poznámka:Výrobce však může pro určitý druh měřicího systému stanovit vyšší přesnost. |
|
8. Jednotky měření
Měřené množství musí být indikováno v mililitrech, krychlových centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo tunách.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1 nebo G.
PŘÍLOHA MI-006
VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v kapitole I této přílohy se vztahují na váhy s automatickou činností definované dále a určené pro stanovení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso.
DEFINICE
Váhy s automatickou činnostíZařízení, které určuje hmotnost produktu bez zásahu operátora a postupuje přitom podle předem stanoveného programu automatických postupů charakteristických pro tento přístroj.
Dávkovací váhy s automatickou činnostíVáhy s automatickou činností, které určují hmotnost předem seskupených samostatných zátěží (např. hotově baleného zboží) nebo jednotlivých množství volně loženého materiálu.
Kontrolní váhy s automatickou činnostíDávkovací váhy s automatickou činností, které třídí zboží rozdílné hmotnosti do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu mezi jejich hmotností a jmenovitým bodem nastavení.
Etiketovací váhyDávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti.
Váhy s tiskem cenových etiketDávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti a informací o ceně.
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činnostíVáhy s automatickou činností, které plní kontejnery předem stanovenou a prakticky konstantní hmotností sypkého produktu.
Diskontinuální součtové váhy (součtové zásobníkové váhy)Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost velkého množství sypkého produktu tak, že toto množství rozdělí do samostatných dávek. Určuje se hmotnost každé samostatné dávky a postupně se přičítá. Každá samostatná dávka se pak přidá k již odváženému celkovému množství.
Kontinuální součtové váhyVáhy s automatickou činností, které určují hmotnost určitého množství produktu na dopravním pásu bez systematického dělení produktu a bez přerušení pohybu dopravního pásu.
Kolejové váhyVáhy s automatickou činností s nosičem zatížení, který zahrnuje koleje pro pohyb železničních kolejových vozidel.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Kapitola I – Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené pracovní podmínky takto:
|
1.1 |
Pro měřenou veličinu: Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální váživostí. |
|
1.2 |
Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje: Pro zdroj střídavého napětí : jmenovité střídavé napájecí napětí nebo meze střídavého napětí. Pro zdroj stejnosměrného napětí : jmenovité a minimální stejnosměrné napájecí napětí nebo meze stejnosměrného napětí. |
|
1.3 |
Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny: Pokud není v následujících kapitolách této přílohy stanoveno jinak, je minimální rozsah teploty 30 °C. Třídy mechanického prostředí podle bodu 1.3.2 přílohy I se nepoužijí. Pro váhy, které se používají pod vlivem zvláštního mechanického namáhání, např. váhy zabudované do vozidel, musí výrobce definovat mechanické podmínky používání. |
|
1.4 |
Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné): Rychlost (rychlosti) provozu. Vlastnosti váženého produktu (produktů). |
2. Přípustný vliv rušení – Elektromagnetické prostředí
Pro každý druh vah je v příslušné kapitole této přílohy uvedeno požadované provedení a hodnota kritické změny.
3. Použitelnost
|
3.1 |
K omezení vlivu naklonění, zatěžování a rychlosti provozu musí být poskytnuty takové prostředky, které zajistí, že za normálních podmínek provozu nebudou MPE překročeny. |
|
3.2 |
Musí být zajištěno odpovídající materiálové vybavení pro ovládání, aby bylo umožněno, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE. |
|
3.3 |
Každé řídicí rozhraní pro operátora musí být jasné a účinné. |
|
3.4 |
Neporušenost ukazovatele (pokud existuje) musí být ověřitelná operátorem. |
|
3.5 |
K dispozici musí být vhodné prostředky pro nastavení indikace na nulu, které umožní, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE. |
|
3.6 |
Každý výsledek mimo rozsah měření musí být jako takový identifikovatelný, pokud existuje možnost tisku. |
4. Posuzování shody
Postupy posuzování shody zmíněné v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
Pro mechanické systémy:
B + D nebo B + E nebo B + F nebo D1 nebo F1 nebo G nebo H1.
Pro elektromechanické váhy:
B + D nebo B + E nebo B + F nebo G nebo H1.
Pro elektronické systémy nebo systémy obsahující programové vybavení:
B + D nebo B + F nebo G nebo H1.
Kapitola II – Dávkovací váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
|
1.1 |
Váhy se dělí do primárních kategorií označených jako: X nebo Y podle toho, jak uvede výrobce. |
|
1.2 |
Tyto primární kategorie se dále dělí do čtyř tříd přesnosti: XI, XII, XIII a XIV a Y(I), Y(II), Y(a) a Y(b), které stanoví výrobce. |
2. Váhy kategorie X
|
2.1 |
Do kategorie X patří váhy používané pro kontrolu hotově baleného zboží vyrobeného podle požadavků směrnice Rady 75/106/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých kapalných výrobků v hotovém balení podle objemu ( 23 ) a směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu ( 24 ). |
|
2.2 |
Třídy přesnosti jsou doplněny faktorem (x), kterým se určuje největší dovolená směrodatná odchylka podle bodu 4.2. Výrobce musí specifikovat faktor (x), kde (x) musí být ≤ 2 a vyjádřeno ve tvaru 1 × 10k, 2 × 10k nebo 5 × 10k, kde k je záporné celé číslo nebo nula. |
3. Váhy kategorie Y
Do kategorie Y patří všechny ostatní dávkovací váhy s automatickou činností.
4. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÁ CHYBA (MPE)
4.1 Střední chyba pro váhy kategorie X/Maximální dovolená chyba (MPE) pro váhy kategorie Y
Tabulka 1
|
(m) eNetto zatížení vyjádřené pomocí ověřovacích dílků () |
Maximální dovolená střední chyba |
MPE |
|||||||
|
XI |
Y(I) |
XII |
Y(II) |
XIII |
Y(a) |
XIV |
Y(b) |
X |
Y |
|
0 < m ≤ 50 000 |
0 < m ≤ 5 000 |
0 < m ≤ 500 |
0 < m ≤ 50 |
± 0,5e |
± 1e |
||||
|
50 000 < m ≤ 200 000 |
5 000 < m ≤ 20 000 |
500 < m ≤ 2 000 |
50 < m ≤ 200 |
± 1,0e |
± 1,5e |
||||
|
200 000 < m |
20 000 < m ≤ 100 000 |
2 000 < m ≤ 10 000 |
200 < m ≤ 1 000 |
± 1,5e |
± 2e |
||||
4.2 Směrodatná odchylka
Největší dovolená hodnota směrodatné odchylky pro váhy třídy X (x) je výsledkem vynásobení koeficientu (x) hodnotou uvedenou v tabulce 2 dále.
Tabulka 2
|
Netto zatížení (m) |
Největší dovolená směrodatná odchylka pro třídu X(I) |
|
m ≤ 50 g |
0,48 % |
|
50 g < m ≤ 100 g |
0,24 g |
|
100 g < m ≤ 200 g |
0,24 % |
|
200 g < m ≤ 300 g |
0,48 g |
|
300 g < m ≤ 500 g |
0,16 % |
|
500 g < m ≤ 1 000 g |
0,8 g |
|
1 000 g < m ≤ 10 000 g |
0,08 % |
|
10 000 g < m ≤ 15 000 g |
8 g |
|
15 000 g < m |
0,053 % |
|
Pro třídy XI a XII musí být (x) menší než 1. Pro třídu XIII nesmí být (x) větší než 1. Pro třídu XIV musí být (x) větší než 1. |
|
4.3 Ověřovací dílek – jednorozsahové váhy
Tabulka 3
|
Třídy přesnosti |
Ověřovací dílek |
n ePočet ověřovacích dílků = Max/ |
||
|
Minimum |
Maximum |
|||
|
XI |
Y(I) |
0,001 g ≤ e |
50 000 |
– |
|
XII |
Y(II) |
0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g |
100 |
100 000 |
|
0,1 g ≤ e |
5 000 |
100 000 |
||
|
XIII |
Y(a) |
0,1 g ≤ e ≤ 2 g |
100 |
10 000 |
|
5 g ≤ e |
500 |
10 000 |
||
|
XIV |
Y(b) |
5 g ≤ e |
100 |
1 000 |
4.4 Ověřovací dílek – vícerozsahové váhy
Tabulka 4
|
Třídy přesnosti |
Ověřovací dílek |
n ePočet ověřovacích dílků = Max/ |
||
|
Nejmenší hodnota (1) n = Maxi/e (i + 1) |
Největší hodnota n = Maxi/ei |
|||
|
XI |
Y(I) |
0,001 g ≤ e i |
50 000 |
– |
|
XII |
Y(II) |
0,001 g ≤ e i ≤ 0,05 g |
5 000 |
100 000 |
|
0,1 g ≤ e i |
5 000 |
100 000 |
||
|
XIII |
Y(a) |
0,1 g ≤ e i |
500 |
10 000 |
|
XIV |
Y(b) |
5 g ≤ e i |
50 |
1 000 |
|
(1) Pro i = r se použije odpovídající sloupec tabulky 3, přičemž e se nahradí e r. Platí, že: i = 1, 2, …r i = dílčí vážicí rozsah r = celkový počet dílčích rozsahů |
||||
5. Vážicí rozsah
Při stanovení vážicího rozsahu pro váhy třídy Y musí vzít výrobce v úvahu, že minimální váživost nesmí být menší než
|
třída Y(I) |
: |
100e |
|
třída Y(II) |
: |
20e pro 0,001 g ≤ e ≤ 0,05 g, 50e pro 0,1 g ≤ e |
|
třída Y(a) |
: |
20e |
|
třída Y(b) |
: |
10e |
|
Třídicí váhy, např. poštovní váhy a váhy pro vážení odpadu: |
: |
5e |
6. Dynamické nastavení
|
6.1 |
Zařízení pro dynamické nastavení musí pracovat v rozsahu zatížení stanoveném výrobcem. |
|
6.2 |
Po namontování nesmí být zařízení pro dynamické nastavení, které kompenzuje dynamické vlivy zatížení za pohybu, v činnosti mimo rozsah zatížení a musí být možné ho zajistit. |
7. Provoz při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických rušení
|
7.1 |
MPE způsobené ovlivňujícími veličinami:
|
|
7.2 |
Hodnota kritické změny v důsledku poruchy je jeden ověřovací dílek. |
|
7.3 |
Rozsah teploty: — Pro třídu XI a Y(I) je minimální rozsah 5 °C, — Pro třídu XII a Y(II) je minimální rozsah 15 °C. |
Kapitola III – Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
|
1.1 |
Výrobce musí stanovit referenční třídu přesnosti Ref(x) a pracovní třídu (třídy) přesnosti X(x). |
|
1.2 |
Určitému typu váhy je přiřazena referenční třída přesnosti, Ref(x), která odpovídá nejlepší možné přesnosti pro váhy daného typu. Po instalaci jsou příslušné váhy přiděleny do jedné nebo více pracovních tříd přesnosti, X(x), přičemž se vezmou v úvahu konkrétní produkty, které se na nich budou vážit. Faktor (x) pro označení třídy musí být ≤2 a musí být ve tvaru 1 × 10k, 2 × 10k nebo 5 × 10k, kde k je záporné celé číslo nebo nula. |
|
1.3 |
Referenční třída přesnosti Ref(x) se používá pro statická zatížení. |
|
1.4 |
Pro pracovní třídu přesnosti X(x) představuje X režim, který vztahuje přesnost k hmotnosti zátěže, a (x) je násobitel pro meze chyby jak jsou stanoveny pro třídu X(1) v bodě 2.2. |
2. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÁ CHYBA (MPE)
2.1 Chyba statického vážení
|
2.1.1 |
Pro statická zatížení za stanovených pracovních podmínek je maximální dovolená chyba pro referenční třídu přesnosti Ref(x) 0,312 největší dovolené odchylky každé náplně od průměru uvedeného v tabulce 5, vynásobeného faktorem označujícím třídu (x). |
|
2.1.2 |
U vah, u kterých může být náplň tvořena více než jednou zátěží (např. kumulativní nebo selektivní kombinované váhy), musí být MPE pro statická zatížení rovna přesnosti požadované pro náplň podle bodu 2.2 (tj. nikoliv součtu největších dovolených odchylek pro jednotlivá zatížení). |
2.2 Odchylka od průměrné náplně
Tabulka 5
|
Hodnota hmotnosti m (g) náplní |
Největší dovolená odchylka každé náplně od průměru pro třídu X(1) |
|
m ≤ 50 |
7,2 % |
|
50 < m ≤ 100 |
3,6 g |
|
100 < m ≤ 200 |
3,6 % |
|
200 < m ≤ 300 |
7,2 g |
|
300 < m ≤ 500 |
2,4 % |
|
500 < m ≤ 1 000 |
12 g |
|
1 000 < m ≤ 10 000 |
1,2 % |
|
10 000 < m ≤ 15 000 |
120 g |
|
15 000 < m |
0,8 % |
| Poznámka: Vypočtenou odchylku každé náplně od průměru je možné nastavit tak, aby se zahrnul vliv velikosti částic materiálu. |
|
2.3 Chyba vzhledem k předem nastavené hodnotě (chyba nastavení)
U vah, u nichž je možné předem nastavit hmotnost náplně, nesmí být maximální rozdíl mezi přednastavenou hodnotou a průměrnou hmotností náplní větší než 0,312 krát největší dovolená odchylka každé náplně od průměru, jak je uvedeno v tabulce 5.
3. Provoz při působení ovlivňující veličiny a elektromagnetického rušení
|
3.1 |
MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle bodu 2.1. |
|
3.2. |
Hodnota kritické změny způsobená rušením je změna indikace statického zatížení rovnající se MPE uvedené v bodě 2.1 a vypočtené pro jmenovitou minimální náplň nebo změna, která by měla na náplň u vah, u nichž se náplň skládá z několika zátěží, rovnocenný vliv. Vypočtená hodnota kritické změny se zaokrouhluje na nejbližší vyšší dílek stupnice (d). |
|
3.3 |
Výrobce musí stanovit hodnotu minimální jmenovité náplně. |
Kapitola IV – Diskontinuální součtové váhy
1. Třídy přesnosti
Váhy se děli do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2; 0,5; 1; 2.
2. Maximální dovolené chyby (MPE)
Tabulka 6
|
Třída přesnosti |
MPE sečtené zátěže |
|
0,2 |
± 0,10 % |
|
0,5 |
± 0,25 % |
|
1 |
± 0,50 % |
|
2 |
± 1,00 % |
3. Dílek sčítací stupnice
Dílek sčítací stupnice (d t) musí být v rozsahu:
0,01 % Max ≤ d t ≤ 0,2 % Max
4. Minimální sčítané zatížení (Σmin)
Minimální sčítané zatížení (Σmin) nesmí být menší než zatížení, při němž je maximální dovolená chyba rovna dílku sčítací stupnice (d t), a nesmí být menší než minimální zatížení stanovené výrobcem.
5. Nastavení nuly
Váhy, které po každém vyprázdnění neprovádějí tárování, musí mít zařízení pro nastavení nuly. Automatická činnost musí být zakázána, pokud se indikace nuly liší o
— 1 d t u vah s automatickým zařízením pro nastavení nuly,
— 0,5 d t u vah s poloautomatickým nebo neautomatickým zařízením pro nastavení nuly.
6. Rozhraní operátora
Během automatické činnosti nesmí být možné, aby operátor prováděl funkce seřizování a nulování.
7. Výtisk
U vah vybavených tiskacím zařízením nesmí být možné součet vynulovat, dokud tento součet není vytisknutý. K výtisku celkového součtu musí dojít také tehdy, když je automatický provoz přerušen.
8. Provoz při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického rušení
|
8.1 |
MPE způsobené ovlivňujícími veličinami musí být podle tabulky 7.
Tabulka 7
|
|
8.2 |
Hodnota kritické změny způsobená rušením je jeden dílek sčítací stupnice pro libovolnou indikaci hmotnosti a pro jakýkoliv uložený součet. |
Kapitola V – Kontinuální součtové váhy
1. Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto tří tříd přesnosti: 0,5; 1; 2.
2. Vážicí rozsah
|
2.1 |
Výrobce musí stanovit vážicí rozsah, poměr mezi minimálním zatížením netto na vážicí jednotce a maximální váživostí, a minimální sčítané zatížení. |
|
2.2 |
Minimální sčítané zatížení Σmin nesmí být menší než 800 d pro třídu 0,5; 400 d pro třídu 1; 200 d pro třídu 2, kde d je dílek sčítací stupnice zařízení pro celkový součet. |
3. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÁ CHYBA (MPE)
Tabulka 8
|
Třída přesnosti |
MPE pro sečtené zatížení |
|
0,5 |
± 0,25 % |
|
1 |
± 0,5 % |
|
2 |
± 1,0 % |
4. Rychlost pásu
Rychlost pásu musí být stanovena výrobcem. U pásových vah s jednou rychlostí a u pásových vah s proměnnou rychlostí, které mají ruční ovládání rychlosti, se rychlost nesmí od jmenovité hodnoty lišit o více než o 5 %. Produkt nesmí mít jinou rychlost, než je rychlost pásu.
5. Zařízení pro celkový součet
Zařízení pro celkový součet nesmí být možné vynulovat.
6. Provoz při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického rušení
|
6.1 |
MPE způsobená ovlivňující veličinou pro zatížení ne menší než Σmin musí být rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 8 zaokrouhlenému na nejbližší dílek sčítací stupnice (d). |
|
6.2 |
Hodnota kritické změny způsobené rušením musí být pro zatížení rovné Σ min a pro stanovenou třídu pásové váhy rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 8, zaokrouhlenému na nejbližší vyšší dílek sčítací stupnice (d). |
Kapitola VI – Kolejové váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti:
0,2; 0,5; 1; 2.
2. MAXIMÁLNÍ DOVOLENÁ CHYBA (MPE)
|
2.1 |
MPE pro vážení za pohybu jednotlivého železničního kolejového vozidla nebo celého vlaku jsou uvedeny v tabulce 9.
Tabulka 9
|
|
2.2 |
MPE pro hmotnost spojených nebo rozpojených železničních kolejových vozidel vážených za pohybu musí být rovny větší z následujících hodnot: — hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice; — hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice pro hmotnost rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle údaje uvedeného na popisném značení); — jeden dílek stupnice (d). |
|
2.3 |
MPE pro hmotnost vlaku váženého za pohybu musí být rovny větší z následujících hodnot: — hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice; — hodnota vypočtená podle tabulky 9 pro hmotnost jednoho železničního kolejového vozidla rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle údaje uvedeného na popisném označení), vynásobená počtem referenčních železničních kolejových vozidel ve vlaku (ne větším než 10) a zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice; — jeden dílek stupnice (d) pro každé železniční kolejové vozidlo zařazené do vlaku, nejvýše však 10 d. |
|
2.4 |
Při vážení spojených železničních kolejových vozidel mohou chyby maximálně 10 % výsledků vážení získaných z jednoho nebo více průjezdů vlaku překročit MPE uvedenou v bodě 2.2, ale nesmí překročit dvojnásobek této MPE. |
3. Dílek stupnice (d)
Vztah mezi třídou přesnosti a dílkem stupnice musí být podle tabulky 10.
Tabulka 10
|
Třída přesnosti |
Dílek stupnice (d) |
|
0,2 |
d ≤ 50 kg |
|
0,5 |
d ≤ 100 kg |
|
1 |
d ≤ 200 kg |
|
2 |
d ≤ 500 kg |
4. Vážicí rozsah
|
4.1 |
Nejmenší váživost nesmí být menší než 1 t a větší než hodnota výsledku získaného vydělením minimální hmotnosti železničního kolejového vozidla počtem dílčích vážení. |
|
4.2 |
Minimální hmotnost železničního vozu nesmí být menší než 50 d. |
5. Provoz při působení ovlivňující veličiny a elektromagnetického rušení
|
5.1 |
MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle tabulky 11.
Tabulka 11
|
|
5.2 |
Hodnota kritické změny způsobená rušením je rovna jednomu dílku stupnice. |
PŘÍLOHA MI-007
TAXAMETRY
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na taxametry.
DEFINICE
Taxametr
Zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu ( 25 ) a tvoří s ním měřicí přístroj.
Toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu vzdálenosti vypočítává vzdálenost. Vedle toho na základě vypočtené vzdálenosti nebo doby trvání jízdy vypočítává a ukazuje jízdné k zaplacení.
Jízdné
Celková finanční částka účtovaná za jízdu, založená na pevném počátečním poplatku z pronájmu nebo na vzdálenosti nebo na době trvání jízdy. Jízdné nezahrnuje příplatky účtované za mimořádné služby.
Přepínací rychlost
Hodnota rychlosti zjištěná jako podíl hodnoty sazby za čas a hodnoty sazby za vzdálenost.
Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)
Výpočet jízdného založený na využití sazby pro čas pro rychlosti nižší než přepínací rychlost a na využití sazby pro vzdálenost pro rychlosti vyšší než přepínací rychlost.
Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)
Výpočet jízdného založený na současném využití sazby pro čas a sazby pro vzdálenost v průběhu celé jízdy.
Pracovní poloha
Rozdílné režimy, v nichž taxametr vykonává různé funkce. Pracovní polohy jsou rozlišeny následovně:
|
„Volný“ |
: |
Pracovní poloha, v níž není výpočet jízdného v provozu. |
|
„Obsazeno“ |
: |
Pracovní poloha, v níž probíhá výpočet jízdného na základě možného počátečního poplatku a sazby za ujetou vzdálenost nebo doby trvání jízdy. |
|
„Jízdné“ |
: |
Pracovní poloha, v níž je ukazováno jízdné účtované za jízdu a alespoň výpočet jízdného založený na čase je zároveň mimo provoz. |
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI
|
1. |
Taxametr musí být zkonstruován tak, aby počítal vzdálenost a měřil dobu trvání jízdy. |
|
2. |
Taxametr musí být zkonstruován tak, aby při pracovní poloze „Obsazeno“ počítal a ukazoval jízdné po určitých přírůstcích, které se rovnají rozlišení stanovenému členským státem. Taxametr musí být rovněž zkonstruován tak, aby v pracovní poloze „Jízdné“ ukazoval konečnou částku za jízdu. |
|
3. |
Taxametr musí být schopen využívat běžně režimy výpočtu S a D. Mezi těmito režimy výpočtu musí existovat možnost volby prostřednictvím zabezpečeného nastavení. |
|
4. |
Taxametr musí být schopen prostřednictvím vhodně zabezpečeného (zabezpečených) rozhraní poskytovat tyto údaje: — údaj o pracovním poloze: — „Volný“, „Obsazeno“ nebo „Jízdné“; — souhrnná data podle bodu 15.1; — všeobecné informace: konstantu generátoru signálu vzdálenosti, datum zapečetění, identifikaci vozidla, reálný čas, identifikaci sazby; — informace o jízdném za cestu: celkovou účtovanou cenu, jízdné, výpočet jízdného, příplatek, datum, počáteční čas jízdy, konečný čas jízdy, ujetou vzdálenost; — informace o sazbě (sazbách): parametry sazby (sazeb). Vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat, aby byla k rozhraní (rozhraním) taxametru připojena určitá zařízení. Jestliže je takové zařízení vyžadováno, pak musí být prostřednictvím zabezpečeného nastavení možné vyřadit automaticky taxametr z provozu z důvodů nepřipojení nebo nesprávné funkce tohoto požadovaného zařízení. |
|
5. |
Jestliže je to nezbytné, musí být možné taxametr nastavit na konstantu generátoru signálu vzdálenosti, k němuž má být připojen, a toto nastavení zabezpečit. |
STANOVENÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY
|
6.1 |
Platí třída mechanického prostředí M3. |
|
6.2 |
Výrobce musí pro přístroj určit stanovené pracovní podmínky, zejména: — minimální rozsah teploty 80 °C pro klimatické prostředí; — mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí, pro které byl přístroj zkonstruován. |
MAXIMÁLNÍ dovolené chyby (MPE)
|
7. |
MPE, do kterých se nezahrnují chyby způsobené použitím taxametru ve vozidle, jsou: — Pro uplynulou dobu: ±0,1 % — minimální hodnota MPE: 0,2 s — Pro ujetou vzdálenost: ±0,2 % — minimální hodnota MPE: 4 m — Pro výpočet jízdného: ±0,1 % — minimální hodnota včetně zaokrouhlení: odpovídá nejmenší platné číslici indikace jízdného |
PŘÍPUSTNÝ VLIV RUŠENÍ
8. Elektromagnetická odolnost
|
8.1 |
Platí třída elektromagnetického prostředí E3. |
|
8.2 |
MPE stanovené v bodě 7 musí platit i v případě výskytu elektromagnetického rušení. |
SELHÁNÍ NAPÁJECÍHO ZDROJE
|
9. |
V případě poklesu napájecího napětí na hodnotu menší, než je dolní pracovní mez stanovená výrobcem, musí taxametr — pokračovat ve správné funkci nebo obnovit svou správnou funkci bez ztráty dat dostupných před poklesem napětí pokud je tento pokles pouze dočasný, tj. v důsledku znovu spuštění motoru; — zrušit prováděné měření a vrátit se do polohy „Volný“, trvá-li pokles napětí delší dobu. |
DALŠÍ POŽADAVKY
|
10. |
Výrobce taxametru musí stanovit podmínky slučitelnosti taxametru s generátorem signálu vzdálenosti. |
|
11. |
Pokud se účtuje příplatek za mimořádné služby zadávaný ručně řidičem vozidla, nesmí být tento příplatek zahrnut do ukazovaného jízdného. V tomto případě však může taxametr dočasně ukázat hodnotu jízdného včetně příplatku. |
|
12. |
Jestliže se jízdné vypočítává podle režimu výpočtu D, může mít taxametr doplňkový indikační režim, při kterém ukazuje v reálném čase pouze celkovou vzdálenost a dobu trvání jízdy. |
|
13. |
Všechny hodnoty ukazované zákazníkovi musí být vhodným způsobem identifikovatelné. Tyto hodnoty i jejich identifikace musí být ve dne i v noci snadno čitelné. |
|
14.1 |
Jestliže jízdné k zaplacení nebo opatření přijatá proti podvodnému zneužití mohou být ovlivněny volbou funkce z naprogramovaného nastavení nebo volným nastavením dat, musí existovat možnost zabezpečit nastavení přístroje a vložená data. |
|
14.2 |
Prostředky pro zabezpečení, které jsou v taxametru k dispozici, musí být takové, aby bylo možné jednotlivá nastavení zabezpečit samostatně. |
|
14.3 |
Ustanovení bodu 8.3 přílohy I se vztahují také na sazby. |
|
15.1 |
Taxametr musí být vybaven nevynulovatelnými součtovými zařízeními pro všechny následující hodnoty: — Celková vzdálenost ujetá vozidlem; — Celková vzdálenost ujetá během pronájmu; — Celkový počet pronájmů; — Celková finanční částka zaplacená jako příplatky; — Celková finanční částka zaplacená jako jízdné. V souhrnných hodnotách musí být v případě výpadku napájecího zdroje obsaženy uložené hodnoty v souladu s bodem 9. |
|
15.2 |
Pokud je taxametr odpojen od zdroje, musí existovat možnost, aby byly souhrnné hodnoty uloženy po dobu jednoho roku a mohly být přečteny z taxametru na jiné médium. |
|
15.3 |
Je třeba učinit vhodná opatření, aby se zabránilo použití indikačního zařízení se souhrnnými hodnotami k oklamání zákazníka. |
|
16. |
Automatická změna sazeb je povolena na základě — vzdálenosti jízdy, — doby trvání jízdy, — denního času, — data, — dne v týdnu. |
|
17. |
Jestliže jsou vlastnosti vozidla podstatné pro správnou funkci taxametru, musí taxametr obsahovat prostředky pro zabezpečení připojení taxametru k vozidlu, ve kterém je instalován. |
|
18. |
Pro účely zkoušení po instalaci musí být taxametr vybaven takovými prostředky, aby bylo možné zkoušet měření přesnosti času a vzdálenosti a přesnosti výpočtu nezávisle na sobě. |
|
19. |
Taxametr a pokyny k jeho instalaci stanovené výrobcem musí být takové, aby v případě instalace taxametru podle pokynů výrobce bylo dostatečně znemožněno provádění neoprávněných změn měřicího signálu ujeté vzdálenost. |
|
20. |
Obecný základní požadavek týkající se ochrany proti podvodnému zneužití musí být splněn takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy zákazníka, řidiče vozidla, zaměstnavatele řidiče vozidla a finančních úřadů. |
|
21. |
Taxametr musí být zkonstruován tak, aby byl v mezích MPE bez justování po dobu jednoho roku běžného používání. |
|
22. |
Taxametr musí být vybaven hodinami s reálným časem, pomocí nichž se uchovává denní čas a datum, přičemž jedna z těchto hodnot nebo obě lze používat pro automatickou změnu sazeb. Požadavky na hodiny se skutečným časem jsou: — Měření času musí mít přesnost 0,02 %. — Možnost korekce hodin nesmí být větší než 2 minuty za týden. Korekce letního a zimního času se musí provádět automaticky. — V průběhu jízdy nesmí být možné provést automatickou nebo ruční korekci. |
|
23. |
Hodnoty ujeté vzdálenosti a uplynulé doby ukazované nebo vytištěné v souladu s touto směrnicí musí používat následující jednotky: Ujetá vzdálenost: — ve Spojeném království a Irsku: až do data, které bude stanoveno těmito členskými státy podle čl. 1 písm. b) směrnice 80/181/EHS: kilometry nebo míle; — ve všech ostatních členských státech: kilometry. Uplynulá doba: — sekundy, minuty nebo hodiny podle potřeby; je však třeba vzít v úvahu nezbytné rozlišení a nutnost vyhnout se nedorozumění. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1.
PŘÍLOHA MI-008
HMOTNÉ MĚRKY
KAPITOLA I – Hmotné délkové měrky
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na hmotné délkové měrky definované dále. Požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě lze však vykládat tak, že se vztahuje spíše na celou dávku nebo zásilku než na každý jednotlivý nástroj.
DEFINICE
Hmotná délková měrka Zařízení obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost je uvedena v zákonných jednotkách délky.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Referenční podmínky
|
1.1 |
Pásmové měrky o délce pět metrů nebo delší musí vyhovovat požadavku na maximální dovolené chyby (MPE), jestliže je aplikována tažná síla o velikosti 50 N nebo jiné hodnoty síly stanovené výrobcem a odpovídajícím způsobem vyznačené na pásmové měrce; v případě neohebných nebo poloohebných měrek není třeba žádná tažná síla. |
|
1.2 |
Pokud není výrobcem stanoveno jinak a není to odpovídajícím způsobem na měrce vyznačeno, je referenční teplota 20 °C. |
Maximální dovolené chyby (MPE)
|
2. |
MPE, kladná nebo záporná, vyjádřená v mm, mezi dvěma nesousedícími značkami stupnice je (a + bL), kde: — L je hodnota délky zaokrouhlená na nejbližší celý metr, — a, b jsou uvedeny v tabulce 1 dále. Jestliže je konec stupnice omezen plochou, zvětší se MPE pro libovolnou vzdálenost počínající tímto bodem o hodnotu c uvedenou v tabulce 1.
Tabulka 1
Ponorné pásmové měrky mohou být také třídy I nebo II, přičemž v tomto případě je MPE pro každou délku mezi dvěma značkami stupnice, z nichž jedna je na napínacím závaží a druhá na pásmové měrce, rovna ± 0,6, jestliže je podle vzorce vypočtena hodnota menší než 0,6 mm. MPE pro délku mezi dvěma po sobě jdoucími značkami stupnice a největší dovolený rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími dílky jsou uvedeny v tabulce 2 dále.
Tabulka 2
Je-li měrka skládací, musí být spoje takové, aby kromě výše uvedených chyb nezpůsobovaly žádné další chyby, které by byly větší než 0,3 mm pro třídu II a 0,5 mm pro třídu III. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Materiály
|
3.1 |
Materiály použité pro hmotné měrky musí být takové, aby změny délky způsobené výchylkami teploty do ± 8 °C od referenční teploty nebyly větší než MPE. Tento požadavek se nevztahuje na měrky třídy S a třídy D, u nichž výrobce předpokládá, že se v případě potřeby k zjištěným údajům připočtou korekce na tepelnou roztažnost. |
|
3.2 |
Měrky vyrobené z materiálu, jehož rozměry se mohou při vystavení vlivu širokého rozsahu relativní vlhkosti podstatně změnit, mohou být zahrnuty pouze do tříd II nebo III. |
Označení
|
4. |
Jmenovitá hodnota musí být vyznačena na měrce. Milimetrové stupnice musí být označeny číslem na každém centimetru a měrky s dílkem stupnice větším než 2 cm musí mít označeny čísly všechny značky stupnice. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
F1 nebo D1 nebo B + D nebo H nebo G.
KAPITOLA II – Odměrné nádoby
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na odměrné nádoby definované dále. Požadavek na předložení kopie prohlášení o shodě lze však vykládat tak, že se vztahuje spíše na celou dávku nebo zásilku než na jednotlivá zařízení. Neplatí požadavek, aby byly na měřidle uvedeny informace o jeho přesnosti.
DEFINICE
Odměrná nádobaOdměrná nádoba (např. výčepní sklo, džbán nebo odlivka) navržená pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu.
Odměrná nádoba s ryskouOdměrná nádoba označená ryskou udávající jmenovitý objem.
Koncová odměrná nádobaOdměrná nádoba, jejíž vnitřní objem se rovná jmenovitému objemu.
Odměrná nádoba sloužící k přeléváníOdměrná nádoba, z níž se kapalina před spotřebou přelije.
ObjemObjem představuje vnitřní objem u koncové odměrné nádoby nebo vnitřní objem k plnicí značce u odměrných nádob s ryskou.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Referenční podmínky
|
1.1 |
Teplota: referenční teplota pro měření objemu je 20 °C. |
|
1.2 |
Poloha pro zjištění správných údajů: volně stojící na rovné ploše. |
2. Maximální dovolené chyby (MPE)
Tabulka 1
|
Ryska |
Okraj |
|
|
Odměrné nádoby sloužící k přelévání |
||
|
< 100 ml |
± 2 ml |
–0 + 4 ml |
|
≥ 100 ml |
± 3 % |
–0 + 6 % |
|
Odměrné nádoby |
||
|
< 200 ml |
± 5 % |
–0 + 10 % |
|
≥ 200 ml |
± 5 ml + 2,5 % |
–0 + 10 ml + 5 % |
3. Materiály
Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích MPE.
4. Tvar
|
4.1 |
Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby změna objemu rovnající se MPE vyvolala změnu úrovně hladiny alespoň o 2 mm na okraji odměrné nádoby nebo u plnicí značky. |
|
4.2 |
Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby nebránily úplnému vylití měřené kapaliny. |
5. Označení
|
5.1 |
Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a nesmazatelně vyznačen. |
|
5.2 |
Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně odlišitelnými objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s ostatními. |
|
5.3 |
Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se zajistilo, že MPE nebudou při používání překročeny. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
A1 nebo F1 nebo D1 nebo E1 nebo B + E nebo B + D nebo H.
PŘÍLOHA MI-009
PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ
Příslušné základní požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na přístroje dále definovaných druhů pro měření rozměrů.
DEFINICE
Přístroje pro měření délkyPřístroje pro měření délky slouží pro určení délky navinutelných materiálů (např. textilie, pásy, kabely) během navíjení měřeného předmětu.
Přístroje pro měření plochyPřístroje pro měření plochy slouží k určení plochy objektů nepravidelných tvarů, např. usní.
Přístroje pro vícerozměrová měřeníPřístroje pro vícerozměrová měření slouží k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu obsahujícího měřený předmět.
KAPITOLA I – Požadavky společné pro všechny přístroje pro měření rozměrů
Elektromagnetická odolnost
|
1. |
Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry, že — změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2.3; nebo — není možné provádět žádné měření; nebo — výsledek měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vyložit, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření; nebo — výsledek měření vykazuje dostatečně výrazné změny, aby je zaznamenali všichni, kdo mají na výsledku měření zájem. |
|
2. |
Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
Pro mechanické nebo elektromechanické přístroje:
F1 nebo E1 nebo D1 nebo B + F nebo B + E nebo B + D nebo H nebo H1 nebo G.
Pro elektronické přístroje nebo přístroje obsahující programové vybavení:
B + F nebo B + D nebo H1 nebo G.
KAPITOLA II – Přístroje pro měření délky
Vlastnosti měřeného produktu
|
1. |
Textilie jsou charakterizovány koeficientem K. Tento koeficient představuje roztažitelnost a sílu na jednotku plochy měřeného předmětu a je definován následujícím vztahem:
|
Pracovní podmínky
2.1 Rozsah
Rozměry a popřípadě koeficient K, v rozsahu stanoveném pro daný přístroj výrobcem. Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1:
Tabulka 1
|
Skupina |
Rozsah K |
Produkt |
|
I |
0 < K < 2 x 10–2 N/m2 |
nízká roztažitelnost |
|
II |
2 x 10–2 N/m2 < K < 8 x 10–2 N/m2 |
střední roztažitelnost |
|
III |
8 x 10–2 N/m2 < K < 24 x 10–2 N/m2 |
vysoká roztažitelnost |
|
IV |
24 x 10–2 N/m2 < K |
velmi vysoká roztažitelnost |
|
2.2 |
Jestliže měřený předmět není posouván měřicím přístrojem, musí být jeho rychlost v rozsahu stanoveném pro daný přístroj výrobcem. |
|
2.3 |
Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, jakosti povrchu a způsobu podávání (např. z velké role nebo hromady), výrobce stanoví příslušná omezení. |
Maximální dovolené chyby (MPE)
3. Přístroj
Tabulka 2
|
Třída přesnosti |
MPE |
|
I |
0,125 %, ale ne méně než 0,005 L m |
|
II |
0,25 %, ale ne méně než 0,01 L m |
|
III |
0,5 %, ale ne méně než 0,02 L m |
L m je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená výrobcem, k jejímuž měření je přístroj určen.
Konvenčně pravá hodnota délky různých druhů materiálů by měla být měřena pomocí vhodných přístrojů (např. měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se rozloží na vhodnou podložku (např. vhodný stůl) rovný a nenapnutý.
Další požadavky
|
4. |
Přístroje musí zajišťovat, aby byl produkt měřen nenapnutý, v souladu s předpokládanou roztažitelností, pro kterou je přístroj navržen. |
KAPITOLA III – –Přístroje pro měření plochy
Pracovní podmínky
1.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro daný přístroj výrobcem.
1.2 Stav produktu
Výrobce musí popřípadě stanovit omezení přístrojů z hlediska rychlosti, tloušťky a případně stavu povrchu měřeného předmětu.
Maximální dovolené chyby (MPE)
2. Přístroj
MPE je 1,0 %, ale nesmí být menší než 1 dm2.
Další požadavky
3. Podávání produktu
V případě, že se měřený produkt posune zpět nebo zastaví, nesmí se to projevit jako chyba měření, anebo se musí ukazovatel vynulovat.
4. Dílek stupnice
Přístroje musí mít dílek stupnice o velikosti 1,0 dm2. Vedle toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti 0,1 dm2.
KAPITOLA IV – Přístroje pro vícerozměrová měření
Pracovní podmínky
1.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro daný přístroj výrobcem.
1.2 Nejmenší rozměr
Dolní mez nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku stupnice je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1
|
Dílek stupnice (d) |
Nejmenší rozměr (dolní mez) |
|
d ≤ 2 cm |
10 d |
|
2 cm < d ≤ 10 cm |
20 d |
|
10 cm < d |
50 d |
1.3 Rychlost produktu
Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro daný přístroj výrobcem.
MAXIMÁLNÍ DOVOLENÁ CHYBA (MPE)
2. Přístroj:
MPE je ± 1,0 d.
PŘÍLOHA MI-010
ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ
Příslušné požadavky přílohy I, zvláštní požadavky této přílohy a postupy posuzování shody stanovené v této příloze se vztahují na analyzátory výfukových plynů definované dále a určené pro kontrolu a profesionální údržbu používaných motorových vozidel.
DEFINICE
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů je měřicí přístroj, který slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku.
Složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC).
Obsah uhlovodíků musí být vyjádřený koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod využívajících blízké infračervené absorpce.
Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro CO, CO2 a O2 a v miliontinách objemu (ppm obj.) pro HC.
Analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu veličiny lambda.
LambdaLambda je bezrozměrná veličina vyjadřující účinnost spalování motoru jako poměr vzduch/palivo ve výfukovém plynu. Určuje se pomocí referenčního normalizovaného vzorce.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Třídy přístrojů
|
1. |
Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I). Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1 Třídy a měřicí rozsahy
|
Stanovené pracovní podmínky
|
2. |
Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:
|
|
Přípustný vliv poruch
|
4. |
Pro každý z objemových podílů měřených přístrojem je hodnota kritické změny rovna MPE pro příslušný parametr. |
|
5. |
Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že — změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4, nebo — výsledek měření je indikován takovým způsobem, že jej není možné považovat za platný výsledek. |
Další požadavky
|
6. |
Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
Tabulka 3 Rozlišení
Hodnota veličiny lambda musí být indikována s rozlišením 0,001. |
|||||||||||||||
|
7. |
Směrodatná odchylka dvaceti měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní hodnoty MPE pro každý objemový podíl příslušného plynu. |
|
8. |
Při měření CO, CO2 a HC musí přístroj včetně přívodu plynu indikovat 95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu od plynu s nulovým obsahem, např. čerstvého vzduchu. Při měření O2 musí přístroj za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku. |
|
9. |
Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty MPE, jestliže jsou tyto složky přítomny v následujících maximálních objemových podílech: 6 % obj. CO, 16 % obj. CO2, 10 % obj. O2, 5 % obj. H2, 0,3 % obj. NO, 2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan), vodní pára až do nasycení. |
|
10. |
Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje provádět nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní justování. Nastavení nuly a vnitřní justování musí být automatické. |
|
11. |
Při automatických nebo poloautomatických justovacích zařízeních musí být přístroj neschopen provádět měření až do tehdy, než jsou justování provedena. |
|
12. |
Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoliv měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření. |
|
13. |
Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí. |
|
14. |
Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými palivy (např. benzin nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty veličiny lambda, aby nedocházelo k nejednoznačnostem ve vztahu k příslušnému vzorci. |
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v článku 9, které výrobce může zvolit, jsou:
B + F nebo B + D nebo H1.
( 1 ) Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 1, a
Úř. věst. C 126 E, 28.5.2002, s. 368.
( 2 ) Úř. věst. C 139, 11.5.2001, s. 4.
( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. července 2001 (Úř. věst. C 65 E, 14.3.2002, s. 34), společný postoj Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. C 252 E, 21.10.2003, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2003 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 26. února 2004.
( 4 ) Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).
( 5 ) Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).
( 7 ) Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23.
( 8 ) Úř. věst. C 282, 25.11.2003, s. 3.
( 9 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 10 ) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).
( 11 ) Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 82/623/EHS (Úř. věst L 252, 27.8.1982, s. 5).
( 12 ) Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 32.
( 13 ) Úř. věst. L 239, 25.10.1971, s. 9. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.
( 14 ) Úř. věst. L 335, 5.12.1973, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 85/146/EHS (Úř. věst. L 54, 23.2.1985, s. 29).
( 15 ) Úř. věst. L 14, 20.1.1975, s. 1.
( 16 ) Úř. věst. L 183, 14.7.1975, s. 25.
( 17 ) Úř. věst. L 336, 4.12.1976, s. 30.
( 18 ) Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 59.
( 19 ) Úř. věst. L 105, 28.4.1977, s. 18. Směrnice ve znění směrnice Komise 82/625/EHS (Úř. věst. L 252, 27.8.1982, s. 10).
( 20 ) Úř. věst. L 364, 27.12.1978, s. 1.
( 21 ) Úř. věst. L 259, 15.10.1979, s. 1.
( 22 ) Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 12. Směrnice zrušená směrnicí 2003/96/ES (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
( 23 ) Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 89/676/EHS (Úř. věst. L 398, 30.12.1989, s. 18).
( 24 ) Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná Dohodou o EHP.
( 25 ) Generátor signálu ujeté vzdálenosti je mimo oblast působnosti této směrnice.
( 26 ) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 17.