2003R1782 — CS — 01.01.2009 — 013.003

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M2	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003	L 5	8	9.1.2004
►M3	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 583/2004 ze dne 22. března 2004,	L 91	1	30.3.2004
►M4	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 864/2004 ze dne 29. dubna 2004,	L 161	48	30.4.2004
►M5	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2217/2004 ze dne 22. prosince 2004,	L 375	1	23.12.2004
M6	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 118/2005 ze dne 26. ledna 2005,	L 24	15	27.1.2005
►M7	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2183/2005 ze dne 22. prosince 2005,	L 347	56	30.12.2005
►M8	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 247/2006, ze dne 30. ledna 2006,	L 42	1	14.2.2006
►M9	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006,	L 58	32	28.2.2006
►M10	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 953/2006 ze dne 19. června 2006,	L 175	1	29.6.2006
►M11	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1156/2006 ze dne 28. července 2006,	L 208	3	29.7.2006
►M12	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006,	L 265	1	26.9.2006
►M13	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2011/2006 ze dne 19. prosince 2006,	L 384	1	29.12.2006
►M14	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2012/2006, ze dne 19. prosince 2006,	L 384	8	29.12.2006
►M15	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2013/2006 ze dne 19. prosince 2006,	L 384	13	29.12.2006
►M16	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 552/2007 ze dne 22. května 2007,	L 131	10	23.5.2007
►M17	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č 1182/2007 ze dne 26. září 2007,	L 273	1	17.10.2007
M18	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1276/2007 ze dne 29. října 2007,	L 284	11	30.10.2007
►M19	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 146/2008 ze dne 14. února 2008	L 46	1	21.2.2008
►M20	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 293/2008 ze dne 1. dubna 2008,	L 90	5	2.4.2008
►M21	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 470/2008 ze dne 26. května 2008,	L 140	1	30.5.2008
►M22	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008	L 148	1	6.6.2008
►M23	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 615/2008 ze dne 23. června 2008,	L 168	1	28.6.2008
►M24	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 637/2008 ze dne 23. června 2008,	L 178	1	5.7.2008
►M25	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 674/2008 ze dne 16. července 2008,	L 189	5	17.7.2008
►M26	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1009/2008 ze dne 9. října 2008,	L 276	1	17.10.2008

Ve znění:

A1	Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie	L 236	33	23.9.2003
		L 093	1	..
►A2		L 157	203	21.6.2005

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 238, 5.9.2008, s. 34  (1782/03)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 238, 5.9.2008, s. 33  (864/04)
►C3	Oprava, Úř. věst. L 238, 5.9.2008, s. 33  (247/06)
►C4	Oprava, Úř. věst. L 238, 5.9.2008, s. 38  (319/06)
►C5	Oprava, Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 22  (1182/07)

---

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1782/2003

ze dne 29. září 2003,

kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001

▼

OBSAH
HLAVA I	OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
HLAVA II	OBECNÁ USTANOVENÍ
Kapitola 1	Podmíněnost
Kapitola 2	►C1  Modulace ◄ a finanční kázeň
Kapitola 3	Zemědělský poradenský systém
Kapitola 4	Integrovaný administrativní a kontrolní systém
Kapitola 5	Ostatní obecná ustanovení
HLAVA III	REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Kapitola 2	Stanovení referenční částky
Kapitola 3	Platební nároky
Oddíl 1	Platební nároky podle plochy
Oddíl 2	Platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám
Kapitola 4	Využití půdy v rámci režimu jednotné platby
Oddíl 1	Využití půdy
Oddíl 2	Nároky při vynětí půdy z produkce
Kapitola 5	Regionální a nepovinné provádění
Oddíl 1	Regionální provádění
Oddíl 2	Částečné provádění
Oddíl 3	Nepovinná vyloučení
Oddíl 4	Nepovinná přechodná úprava
Kapitola 6	Provádění v nových členských státech
HLAVA IV	DALŠÍ REŽIMY PODPOR
Kapitola 1	Zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou
Kapitola 2	Prémie na bílkovinné plodiny
Kapitola 3	Zvláštní podpora pro rýži
Kapitola 4	Platba na plochu pro skořápkové ovoce
Kapitola 5	Podpora pro energetické plodiny
Kapitola 6	Podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu 56
Kapitola 7	Prémie na mléko a dodatečné platby
Kapitola 8	Zvláštní regionální podpory pro plodiny na orné půdě
Kapitola 9	Podpora pro osivo
Kapitola 10	Platba na plochu pro plodiny na orné půdě
Kapitola 10a	Zvláštní podpora pro bavlnu
Kapitola 10b	Podpora pro olivové háje
Kapitola 10c	Podpora pro tabák
Kapitola 10d	Podpora na plochu pro chmel
Kapitola 10e	Platba na cukr
Kapitola 10f	Podpora společenství pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny
Kapitola 10g	Přechodné platby za ovoce a zeleninu
Kapitola 10h	Přechodná platba za bobuloviny
Kapitola 11	Prémie na skopové a kozí maso
Kapitola 12	Platby pro hovězí a telecí maso
Kapitola 13	Podpora pro luskoviny pěstované na zrno
HLAVA IVA	PROVÁDĚNÍ REŽIMŮ PODPOR V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH
HLAVA IVB	FINANČNÍ PŘEVODY
HLAVA V	PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
PŘÍLOHA I	Seznam přímých plateb uvedených v článku 1
PŘÍLOHA II	Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 12 odst.2
PŘÍLOHA III	Požadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v článcích 3 a 4
PŘÍLOHA IV	►C1  Dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ podle článku 5
PŘÍLOHA V	Slučitelné režimy podpor uvedené v článku 26
PŘÍLOHA VI	Seznam přímých plateb spojených s jednotnou platbou podle článku 33
PŘÍLOHA VII	Výpočet referenční částky podle článku 37
PŘÍLOHA VIII	Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41
PŘÍLOHA VIIIA	Vnitrostátní stropy uvedené v článku 71c
PŘÍLOHA IX	Seznam plodin na orné půdě uvedených v článku 66
PŘÍLOHA X	Tradiční produkční oblasti pšenice tvrdé uvedené v článku 74
PŘÍLOHA XI	Seznam osiv uvedených v článku 99
PŘÍLOHA XIA	Stropy podpory pro osivo v nových členských státech uvedené v čl. 99 odst. 3
PŘÍLOHA XIB	Vnitrostátní základní plochy pro plodiny na orné půdě a referenční výnosy v nových členských státech uvedené v článcích 101 a 103
PŘÍLOHA XII
PŘÍLOHA XIII	Státní podpora Kypr
PŘÍLOHA XIV	Státní podpora lotyšsko

▼B

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

▼

▼M4

▼B

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

▼A2

▼B

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

PODMÍNĚNOST

Článek 3

Hlavní požadavky

1.  Každý zemědělec, který dostává přímé platby, musí dodržovat ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ uvedené v příloze III v souladu s harmonogramem stanoveným v uvedené příloze, jakož i ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ podle článku 5.

2.  Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci seznam ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ a ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ , který má být dodržován.

Článek 4

►C1  Povinné požadavky na hospodaření ◄

1.   ►C1  Povinné požadavky na hospodaření ◄ , uvedené v příloze III, jsou stanoveny právními předpisy Společenství v těchto oblastech:

2.  Akty uvedené v příloze III se použijí v rámci tohoto nařízení, v platném znění a v případě směrnic ve znění prováděném členskými státy.

Článek 5

►C1  Dobrý zemědělský a environmentální stav ◄

1.  Členské státy dbají o to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ . Na základě rámce stanoveného v příloze IV stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ , které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků, aniž jsou dotčeny normy, jimiž se řídí náležité zemědělské praktiky používané v rámci nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, a agroenvironmentální opatření, jejichž použití přesahuje referenční úroveň náležitých zemědělských praktik.

2.  Členské státy dbají o to, aby půda užívaná jako stálé pastviny ke dni žádostí o podporu na plochu v roce 2003 zůstala vyčleněna na toto použití. ►M3  Nové členské státy dbají o to, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. květnu 2004 zůstala vyčleněna pro toto použití. ◄ ►A2  Bulharsko a Rumunsko však dbají o to, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. lednu 2007 zůstala vyčleněna pro toto použití. ◄

Členský stát se však může v řádně odůvodněných případech odchýlit od prvního pododstavce pod podmínkou, že přijme opatření, aby zabránil značnému snížení celkové plochy, kterou věnuje na stálé pastviny.

První pododstavec se nepoužije na půdu užívanou jako stálé pastviny určené k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné se životním prostředím, a s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích druhů pěstovaných krátkodobě.

Článek 6

Snížení plateb nebo vyloučení z plateb

▼M19

1.  Pokud nejsou ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ nebo ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ v kterémkoli okamžiku daného kalendářního roku (dále jen „příslušný kalendářní rok“) dodržovány a toto nedodržování požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, které může být zemědělci, jenž v příslušném kalendářním roce podal žádost o podporu, přímo přičítáno, pak se celková výše přímých plateb, jež mají být po použití článků 10 a 11 tomuto zemědělci poskytnuty, sníží nebo zruší v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 7.

První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

Pro účely použití prvního a druhého pododstavce v roce 2008 odpovídá kalendářní rok době od 1. dubna do 31. prosince 2008.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.

▼B

2.  Snížení nebo vyloučení podle odstavce 1 se použijí pouze tehdy, jestliže se neplnění týká:

▼M19

3.  Aniž je dotčen odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech uvedených v čl. 7 odst. 1, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit snížení nebo vyloučení ve výši 100 EUR a méně na zemědělce a kalendářní rok.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.

▼B

Článek 7

Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení

1.  Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení podle článku 6 se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.  V případě nedbalosti nepřesáhne míra snížení 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %.

▼M19

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout, že se neuplatní žádné snížení, pokud určitý případ nedodržení požadavků je s ohledem na jeho závažnost, rozsah a trvalost třeba pokládat za méně závažný. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný vnitrostátní orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na správní kontrolu s cílem zajistit, že zemědělec nedostatky zjištěné v dodržování požadavků odstraní. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.

▼B

3.  V případě úmyslného nedodržení není míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpor a může se uplatnit za jeden či více kalendářních roků.

4.  V každém případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok vyšší než celková částka podle čl. 6 odst. 1.

Článek 8

Přezkum

Nejpozději do 31. prosince 2007 předloží Komise zprávu o používání systému podmíněnosti, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, určené zejména ke změně seznamu ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ uvedených v příloze III.

Článek 9

Částky vyplývající z podmíněnosti

Částky vyplývající z používání této kapitoly jsou připsány ve prospěch záruční sekce EZOZF. Členské státy si mohou ponechat 25 % uvedených částek.

KAPITOLA 2

►C1  MODULACE ◄ A FINANČNÍ KÁZEŇ

Článek 10

►C1  Modulace ◄

1.  Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě na daný kalendářní rok, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

2.  Částky vyplývající z uplatnění snížení stanovených v odstavci 1 po odečtení celkových částek uvedených v příloze II jsou vyčleněny jako doplňková podpora Společenství na opatření v rámci programu rozvoje venkova, která jsou financována záruční sekcí EZOZF podle nařízení (ES) č. 1257/1999.

3.  Částka odpovídající jednomu procentnímu bodu je přidělena členskému státu, kde byly odpovídající částky vytvořeny. Zbývající částky jsou přiděleny dotyčným členským státům postupem podle čl. 144 odst. 2 na základě těchto kritérií:

Každý členský stát však obdrží alespoň 80 % celkových částek vytvořených v uvedeném členském státě ►C1  modulace ◄ .

4.  Odchylně od odst. 3 druhého pododstavce, pokud přesáhne v členském státě podíl žita na jeho celkové produkci obilovin v průměru 5 % za období 2000 – 2002 a pokud jeho produkce představuje více než 50 % celkové produkce žita Společenství během téhož uvedeného období, nejméně 90 % částek vytvořených ►C1  modulace ◄ v dotyčném členském státě je znovu vyčleněno pro tento členský stát, a to až do roku 2013 včetně.

V tomto případě, aniž je dotčena možnost stanovená v článku 69, je alespoň 10 % částky přidělené dotyčnému členskému státu vyčleněno na opatření podle odstavce 2 tohoto článku v regionech produkujících žito.

Pro účely tohoto odstavce se „obilovinami“ rozumějí obiloviny uvedené v příloze IX.

5.  Odstavec 1 se nepoužije na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorech a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.

Článek 11

Finanční kázeň

▼M4

1.  Počínaje rozpočtem na rok 2007, aby bylo zajištěno, že částky určené k financování společné zemědělské politiky uvedené v současnosti v rubrice 1a (tržní opatření a přímé podpory) dodrží roční stropy stanovené v rozhodnutí zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě dne 18. listopadu 2002, o závěrech Evropské rady, která zasedala ve dnech 24. a 25. října 2002 v Bruselu, se stanoví úprava přímých plateb, pokud odhady financování opatření v rubrice 1a pro dané rozpočtové období, zvýšené o částky uvedené v článcích 143d a 143e a ►C2  před použitím modulace podle čl. 10 odst. 2 ◄ , uvedou, že výše uvedený roční strop bude s ohledem na rozpětí 300 milionů eur pod tímto stropem překročen, a to aniž jsou dotčeny finanční výhledy pro léta 2007 až 2013.

▼B

2.  Rada na základě návrhu předloženého Komisí nejpozději do 31. března každého kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví tyto úpravy nejpozději do 30. června téhož roku.

Článek 12

Doplňková částka podpory

1.  Doplňková částka podpory se poskytuje zemědělcům, kteří dostávají přímé platby podle tohoto nařízení.

Doplňková částka podpory se rovná částce vyplývající z procent snížení podle článku 10 použitých nejvýše na prvních 5 000 EUR přímých plateb.

2.  Celková výše doplňkových částek podpory, která může být poskytnuta v členském státě na jeden kalendářní rok, nemůže překročit stropy stanovené v příloze II. Členské státy použijí popřípadě lineární procento snížení na doplňkové částky podpory, aby dodržely stropy stanovené v příloze II.

3.  Doplňková částka podpory není předmětem snížení uvedených v článku 10.

4.  Počínaje rozpočtem pro rok 2007 přezkoumá Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 stropy stanovené v příloze II, aby přihlédla ke strukturálním změnám v zemědělských podnicích.

▼M3

5.  Komise stanoví stropy uvedené v odstavci 2 pro nové členské státy postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 12a

Použití na nové členské státy

1.  Články 10 a 12 se nepoužijí na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb ve Společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004.

2.  V rámci použití rozvrhu zvýšení podle článku 143a na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech se článek 11 nepoužije na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb ve Společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004.

▼B

KAPITOLA 3

ZEMĚDĚLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM

Článek 13

Zemědělský poradenský systém

1.  Do 1. ledna 2007 zřídí členské státy pro zemědělce poradenský systém v oblasti obhospodařovávání půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen „zemědělský poradenský systém“) spravovaný jedním či několika určenými orgány nebo soukromými subjekty.

2.  Poradenská činnost se přinejmenším vztahuje na ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ a na ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ podle kapitoly 1.

Článek 14

Podmínky

1.  Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému dobrovolně.

2.  Členské státy dají přednost zemědělcům, kteří dostávají více než 15 000 EUR přímých plateb za rok.

Článek 15

Povinnosti schválených soukromých subjektů a určených orgánů

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se přístupu veřejnosti k informacím, členské státy dbají o to, aby soukromé subjekty a určené orgány podle článku 13 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace nebo údaje, které získají v rámci jejich poradenské činnosti, jiným osobám, než je zemědělec, který spravuje dotyčný zemědělský podnik, s výjimkou případu nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci jejich poradenské činnosti, pro kterou vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu.

Článek 16

Přezkum

Nejpozději do 31. prosince 2010 předloží Komise zprávu o používání zemědělského poradenského systému, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy určené k tomu, aby se systém stal povinným.

KAPITOLA 4

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 17

Oblast působnosti

Každý členský stát vytvoří integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“).

Integrovaný systém se použije pro režimy podpor stanovené v hlavách III a IV tohoto nařízení, jakož i v článku 2a nařízení (ES) č. 1259/1999.

V nezbytné míře se rovněž použije na správu a kontrolu pravidel stanovených v kapitolách 1, 2 a 3.

Článek 18

Prvky integrovaného systému

1.  Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

▼M2

2.  V případě použití článků 67, 68, 69, 70 a 71, integrovaný systém zahrnuje systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu ( 21 ) a o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa na jedné straně a na druhé straně v souladu s nařízením Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS ( 22 ).

▼B

Článek 19

Počítačová databáze

1.  Do počítačová databáze se zaznamenávají pro každý zemědělský podnik údaje získané ze žádostí o podporu.

▼M4

Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000 a, pokud jde o podporu poskytovanou podle kapitoly 10b hlavy IV, od 1. května 1998.

▼B

2.  Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby umožnily křížové kontroly.

▼M4

Článek 20

Systém identifikace zemědělských pozemků

1.  Systém identifikace zemědělských pozemků ►C2  je vytvořen na základě map a dokumentů evidence pozemků nebo dalších kartografických údajů ◄ . Využívá se technik počítačového systému geografických informací zahrnujících nejlépe letecké nebo družicové snímky se stejnými normami, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10 000.

▼M14

2.  V případě členských států používajících podporu pro olivové háje stanovenou v hlavě IV kapitole 10b zahrnuje identifikační systém zeměpisný informační systém pro pěstování oliv, který se skládá z počítačové alfanumerické databáze a počítačové grafické referenční databáze pro olivovníky a dotyčné oblasti.

▼M14

3.  Členské státy, které nepoužívají podporu pro olivové háje stanovenou v hlavě IV kapitole 10b, mohou rozhodnout o tom, že zahrnou zeměpisný informační systém pro pěstování oliv uvedený v odstavci 2 do identifikačního systému pro zemědělské pozemky.

▼B

Článek 21

Systém identifikace a evidence platebních nároků

1.  Systém identifikace a evidence platebních nároků je zaveden tak, aby umožnil ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2.  Tento systém musí umožnit přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům přinejmenším za poslední tři po sobě jdoucí kalendářní a/nebo hospodářské roky.

Článek 22

Žádosti o podporu

1.  Zemědělec předkládá každý rok žádost o přímé platby v rámci integrovaného systému, v níž jsou popřípadě uvedeny:

▼M14

▼B

▼M4

2.  Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu obsahuje pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce. Členský stát rozděluje předtištěné tiskopisy na základě ploch stanovených v předcházejícím roce a poskytuje grafické dokumenty s uvedením polohy těchto ploch, případně umístění olivovníků.

▼B

3.  Členský stát může rozhodnout, že jediná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jiné režimy podpor.

Článek 23

Ověřování podmínek pro poskytnutí podpory

1.  Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu a přitom zejména ověřují plochu, na kterou lze poskytnout podporu, a odpovídající platební nároky.

2.  Správní kontroly doplňuje systém kontrol na místě, aby se ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. Za tím účelem stanoví členské státy plán výběru zemědělských podniků.

Členské státy mohou využívat techniky dálkového průzkumu země, aby prováděly kontroly zemědělských pozemků na místě.

3.  Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v této kapitole.

Pokud členské státy svěří některé dílčí práce, jež mají být provedeny podle této kapitoly, specializovaným agenturám nebo podnikům, určenému orgánu zůstane zachován dohled a odpovědnost za jejich plnění.

Článek 24

Snížení a vyloučení

1.  Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení uvedená v článku 6, pokud se zjistí, že zemědělec nedodržuje podmínky požadované pro poskytnutí podpory stanovené tímto nařízením nebo článkem 2a nařízení (ES) č. 1259/1999, je platba nebo část platby, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta a pro kterou byly dodrženy podmínky, předmětem snížení a vyloučení stanovených postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení.

2.  Procento snížení závisí na závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nedodržení a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpor během jednoho nebo více kalendářních roků.

Článek 25

Kontroly podmíněnosti

1.  Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

2.  Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování ►C1  povinné požadavky na hospodaření ◄ a ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ podle kapitoly 1.

▼M2

Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí 92/102/EHS, nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízením Rady (ES) č. 21/2004 musí být ve smyslu článku 26 tohoto nařízení slučitelné s integrovaným systémem.

▼B

Článek 26

Slučitelnost

Pro účely použití režimů podpor uvedených v příloze V dbají členské státy o to, aby byly administrativní a kontrolní postupy používané pro tyto režimy slučitelné s integrovaným systémem, pokud jde o tyto záležitosti:

Za tímto účelem musí být uvedené systémy zřízeny tak, aby mohly fungovat společně nebo aby umožnily bezproblémovou a bezkonfliktní výměnu údajů.

Členské státy mohou začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému do svých administrativních a kontrolních postupů, aby použily jiné režimy Společenství nebo vnitrostátní režimy, než jsou režimy uvedené v příloze V.

Článek 27

Informace a kontrola

1.  Komise je pravidelně informována o používání integrovaného systému.

Organizuje k tomu výměny názorů s členskými státy.

2.  Poté, co o tom ve vhodnou dobu uvědomí příslušné orgány, mohou zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí provádět:

Takových kontrol se mohou účastnit zástupci dotyčných členských států. Výše uvedené pravomoci nemají vliv na uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které vyhrazují určité úkony pro zástupce zvláště určené vnitrostátními právními předpisy. Zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí se neúčastní zejména domovních prohlídek nebo formálních výslechů osob v rámci vnitrostátní právních předpisů členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3.  Aniž jsou dotčeny odpovědnosti členských států v provádění a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných osob nebo specializovaných organizací, aby napomohla zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména aby poskytla technické rady příslušným orgánům členských států na jejich žádost.

KAPITOLA 5

OSTATNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Platební podmínky

1.  Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I vyplaceny oprávněným osobám v plné výši.

2.  Platby se provádějí jednou ročně během období které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku.

Doplňková částka podpory stanovená v článku 12 je však vyplacena nejpozději do 30. září kalendářního roku, který následuje po dotyčném kalendářním roce.

3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku a postupem podle čl. 144 odst. 2 může Komise:

Článek 29

Omezení plateb

►C1  Aniž jsou dotčena případná ustanovení v jednotlivých režimech podpor ◄ , žádná platba nebude provedena ve prospěch osob, u nichž je zjištěno, že vytvořily uměle podmínky požadované pro poskytnutí takových plateb a získaly tak výhodu, která není v souladu s cíli dotyčného režimu podpor.

Článek 30

Přezkum

Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj trhů a rozpočtovou situaci.

Článek 31

Hodnocení

S cílem zhodnotit jejich účinnost podléhají platby prováděné v rámci režimů podpor uvedených v příloze I postupu, který se týká posouzení jejich dopadu s ohledem na stanovené cíle a analýzy jejich účinků na dotyčných trzích.

Článek 32

Intervence podle nařízení (ES) č. 1258/1999

Režimy podpor uvedené v příloze I se považují za „intervence“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1258/1999.

HLAVA III

REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Poskytnutí podpory

1.  Zemědělci mají přístup k režimu jednotné platby:

▼M22

▼B

2.  Pokud zemědělec, kterému byla poskytnuta přímá platba během referenčního období, změní svůj právní status nebo svůj název v daném období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně.

3.  Pokud došlo k fúzím během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má zemědělec spravující nový zemědělský podnik přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělci, kteří spravovali původní zemědělské podniky.

Pokud došlo k rozdělení během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, mají zemědělci, kteří spravují zemědělské podniky, poměrný přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který spravoval původní zemědělský podnik.

Článek 34

Žádost

1.  První rok použití režimu jednotné platby zašle příslušný orgán členského státu zemědělci uvedenému v čl. 33 odst. 1 písm. a) tiskopis žádosti, který uvádí:

2.  Zemědělci zašlou svoji žádost o účast v rámci režimu jednotné platby do data stanoveného členskými státy, avšak nejpozději do 15. května.

Komise však může postupem podle čl. 144 odst. 2 povolit posunutí termínu 15. května v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky způsobují, že nelze použít obvyklé lhůty.

3.  S výjimkou případu vyšší moci a mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4, není přiznán žádný nárok zemědělcům uvedeným v čl. 33 odst. 1 písm. a) a b), ani zemědělcům, kteří získají platební nároky ze vnitrostátní rezervy, pokud nezaslali svoji žádost o účast v režimu jednotné platby nejpozději do 15. května prvního roku použití uvedeného režimu.

Částky odpovídající uvedeným nepřiznaným nárokům jsou převedeny zpět do vnitrostátní rezervy uvedené v článku 42 a mohou být opět přiznány do data stanoveného členskými státy, nejpozději však do 15. srpna prvního roku použití režimu jednotné platby.

▼M4

Článek 35

Kumulace podpor

1.  Plocha, odpovídající počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, pro kterou je podána žádost o jednotnou platbu, může být předmětem žádosti o jakoukoli jinou přímou platbu i jakoukoli jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, není-li stanoveno jinak.

2.  Zemědělci, kteří se zúčastnili programu zpětného odkupu kvót tabáku podle nařízení (EHS) č. 2075/92, mají nárok buď na jednotnou platbu nebo na cenu za zpětný odkup kvót. Pokud je však cena za zpětný odkup kvót vyšší než částka vypočtená pro tabák, jež má být zahrnuta do referenční částky, má zemědělec nárok vedle jednotné platby i na část odkupní ceny odpovídající rozdílu mezi částkou ceny a částkou vypočtenou v souladu s přílohou VII bodem I tohoto nařízení.

▼B

Článek 36

Platební podmínky

1.  Podpora poskytnutá podle režimu jednotné platby je vyplacena pro platební nároky stanovené v kapitole 3, doprovázené stejným počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu a které jsou stanoveny v čl. 44 odst. 2.

2.  Členské státy mohou rozhodnout o spojení plateb poskytnutých podle režimu jednotné platby s platbami podle jakéhokoli jiného režimu podpor.

KAPITOLA 2

STANOVENÍ REFERENČNÍ ČÁSTKY

Článek 37

Výpočet částky

1.  Referenční částka představuje tříletý průměr celkových částek plateb poskytnutých zemědělci podle režimů podpor uvedených v příloze VI, vypočítaná a upravená v souladu s přílohou VII, v každém kalendářním roce referenčního období podle článku 38.

▼M4

Pokud však jde o olivový olej, referenční částka, vypočítaná a upravená v souladu s přílohou VII, představuje čtyřletý průměr celkových částek plateb poskytnutých zemědělci v rámci režimu podpory pro olivový olej uvedeného v příloze VI v hospodářských letech 1999/2000, 2000/01, 2001/02 a 2002/03.

▼M9

Pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku používané k výrobě cukru nebo inulinového sirupu se referenční částka vypočte a upraví v souladu s písmenem K přílohy VII.

▼M15

Pro banány se referenční částka vypočítá a upraví v souladu s písm. L přílohy VII.

▼M17

Pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky se referenční částka vypočítá a upraví v souladu s písm. M přílohy VII.

▼M22

Pro víno se referenční částka vypočítá a upraví v souladu s body N a O přílohy VII.

▼B

2.  Odchylně od odstavce 1, pokud zemědělec začne vykonávat zemědělskou činnost během referenčního období, vypočítá se průměr na základě plateb poskytnutých v kalendářních letech, během nichž vykonával zemědělskou činnost.

Článek 38

Referenční období

Referenční období zahrnuje kalendářní roky 2000, 2001 a 2002.

Článek 39

Použití ►C1  modulace ◄ a podmíněnosti stanovených v nařízení (ES) č. 1259/1999

V případě použití článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 1259/1999 během referenčního období jsou částkami uvedenými v příloze VII částky, které by byly poskytnuty před použitím uvedených článků.

Článek 40

Mimořádné okolnosti

1.  Odchylně od článku 37 je každý zemědělec, jehož produkce byla během referenčního období vážně ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi, které nastaly před uvedeným referenčním obdobím nebo během něj, oprávněn požádat, aby byla referenční částka vypočítána na základě kalendářního roku nebo kalendářních let referenčního období, která nebyla ovlivněna případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi.

▼M17

2.  Pokud bylo případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněno celé referenční období, vypočítá členský stát referenční částku na základě období 1997 až 1999.

V případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. K přílohy VII. V případě banánů se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. L přílohy VII. V případě ovoce a zeleniny, konzumních brambor a školek se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. M přílohy VII. V těchto případech se odstavec 1 použije obdobně.

▼B

3.  Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, jakož i vztahující se důkazy, které jsou doloženy ke spokojenosti příslušného orgánu, oznámí dotyčný zemědělec písemně příslušnému orgánu ve lhůtě, kterou každý členský stát stanoví.

4.  Případy uznané příslušným orgánem jako vyšší moc nebo mimořádné okolnosti jsou například:

▼M4

5.  Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se přiměřeně použijí na zemědělce, kteří během referenčního období podléhali agroenvironmentálním závazkům podle nařízení (EHS) č. 2078/92 ( 24 ) a (ES) č. 1257/1999, na producenty chmele, kteří ve stejném období podléhali závazku vyklučení podle nařízení (ES) č. 1098/98 ( 25 ), i na producenty tabáku, kteří se zúčastnili programu zpětného odkupu kvót podle nařízení (EHS) č. 2075/92.

Pokud se opatření uvedená v prvním pododstavci vztahují zároveň na referenční období i na období uvedené v odstavci 2 tohoto článku, stanoví členské státy podle objektivních kritérií referenční částku v souladu s prováděcími pravidly, která budou stanovena Komisí postupem podle čl. 144 odst. 2, a to takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

▼B

Článek 41

Strop

1.  Pro každý členský stát nemůže být součet referenčních částek vyšší než vnitrostátní strop uvedený v příloze VIII.

▼M9

V případě čekanky může Komise s přihlédnutím k posledním údajům, které jí členské státy dají k dispozici do 31. března 2006, postupem podle čl. 144 odst. 2 přerozdělit částky stanovené pro členský stát v písm. K bodě 2 přílohy VII a odpovídajícím způsobem upravit vnitrostátní stropy stanovené v příloze VIII, nesmí však změnit celkové částky a stropy.

1a.  Pokud byla některá množství cukru podléhajícího kvótám nebo inulinového sirupu podléhajícího kvótám vyrobena v členském státě na bázi cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky vypěstované v jiném členském státě během kteréhokoli z hospodářských roků 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005 nebo 2005/2006, jsou stropy stanovené v písmenu K přílohy VII a vnitrostátní stropy stanovené v přílohách VIII a VIIIa dotčených členských států upraveny převodem částek odpovídajících příslušným množstvím z vnitrostátních stropů členského státu, v němž byl tento cukr nebo inulinový sirup vyroben, ve prospěch stropů členského státu, v němž byla daná množství cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky vypěstována.

Tyto členské státy uvědomí Komisi o dotyčných množstvích do 31. března 2006.

O převodu rozhoduje Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼M22

1b.  Komise může v případě vína a s přihlédnutím k posledním údajům, které jí členské státy poskytnou v souladu s článkem 9 a čl. 102 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 479 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem ( 26 ), postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení upravit vnitrostátní stropy stanovené v příloze VIII tohoto nařízení. Do 1. prosince roku, jenž předchází úpravě vnitrostátních stropů, sdělí členské státy Komisi regionální průměrnou hodnotu nároků uvedených v písm. N přílohy VII tohoto nařízení.

▼B

2.  Členský stát popřípadě použije na referenční částky lineární procento snížení, aby zajistil dodržování svého vnitrostátního stropu.

Článek 42

Vnitrostátní rezerva

1.  Po případném snížení podle čl. 41 odst. 2 použijí členské státy lineární procento snížení na referenční částky, aby vytvořily vnitrostátní rezervu. Toto snížení nemůže být vyšší než 3 %.

2.  Vnitrostátní rezerva dále zahrnuje rozdíl mezi stropem uvedeným v příloze VIII a součtem referenčních částek, které mají být poskytnuty zemědělcům podle režimu jednotné platby před použitím snížení uvedeného v odst. 1 druhé větě.

3.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně poskytly referenční částky zemědělcům, kteří začínají vykonávat zemědělskou činnost po 31. prosinci 2002 nebo v roce 2002, avšak aniž by čerpali v uvedeném roce přímé platby, podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

4.  Členské státy použijí vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, kterou Komise určí postupem podle čl. 144 odst. 2.

5.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, že by zemědělské půdy byly opuštěny, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

6.  Na základě odstavců 3 až 5 mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu v mezích regionálního průměru hodnoty nároků a/nebo počet nároků přiznaných zemědělcům.

7.  Členské státy přistoupí k lineárním snížením nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva nestačí k pokrytí případů uvedených v odstavcích 3 a 4.

8.   ►M14  S výjimkou případu převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví a případu fúzí a rozdělení a odchylně od článku 46 se nároky stanovené při použití vnitrostátní rezervy nepřevádějí během pěti let od jejich přiznání. V případě fúzí nebo rozdělení zůstanou zemědělcům řídícím nové podniky nároky původně přidělené z vnitrostátní rezervy až do uplynutí pětiletého období. ◄

Odchylně od čl. 45 odst. 1 je každý nárok, který nebyl využit v žádném roce pětiletého období, okamžitě převeden zpět do vnitrostátní rezervy.

▼M17

V případě použití odstavce 5 však mohou členské státy rozhodnout, že pro rok 2007 nepřevedou nevyužité platební nároky, které odpovídají rovnocennému počtu hektarů ohlášených zemědělcem a využívaných pro konzumní brambory nebo pro ovoce a zeleninu, zpět do vnitrostátní rezervy.

▼B

9.  Odchylně od článků 33 a 34 se v případě prodeje nebo pronájmu zemědělského podniku na dobu šesti let nebo více nebo jeho části či nároků na prémie během referenčního období nebo nejpozději do ►M4  15. května 2004 ◄ může část nároků, které mají být přiznány prodávajícímu či pronajímateli, převést zpět do vnitrostátní rezervy za podmínek, které stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 3

PLATEBNÍ NÁROKY

Oddíl 1

Platební nároky podle plochy

Článek 43

Stanovení platebních nároků

1.  Aniž je dotčen článek 48, každý zemědělec využije nárok na platbu na hektar, který se vypočítá vydělením referenční částky tříletým průměrem všech hektarů, které udělují nárok během referenčního období na přímé platby, jejichž seznam je uveden v příloze VI.

Celkový počet platebních nároků se rovná uvedenému průměrnému počtu hektarů.

V případě uvedeném v čl. 37 odst. 2 se však celkový počet platebních nároků rovná průměrnému počtu hektarů v období, které sloužilo ke stanovení referenčních částek, a na uvedené platební nároky se použije čl. 42 odst. 8.

2.  Počet hektarů podle odstavce 1 rovněž zahrnuje:

▼M17

▼M22

▼B

3.  Pro účely odst. 2 písm. b) tohoto článku se „krmnou plochou“ rozumí plocha zemědělského podniku, která byla v průběhu celého kalendářního roku dostupná v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ( 27 ) pro chov zvířat, včetně ploch ve společném užívání a ploch se smíšenými kulturami. Krmná plocha nezahrnuje:

4.  Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.

Článek 44

Použití platebních nároků

1.  Každý platební nárok vázaný na hektar, na který lze poskytnout podporu, uděluje právo na výplatu částky, která je stanovena platebním nárokem.

▼M22

2.  „Hektarem, na který lze poskytnout podporu,“ se rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku kromě ploch, na nichž jsou lesy nebo které jsou vyčleněny pro nezemědělskou činnost.

▼B

3.  Zemědělec ohlásí pozemky odpovídající ploše, na kterou se váže platební nárok. ►M19  S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí mít zemědělec tyto pozemky k dispozici k datu stanovenému členským státem, které nesmí být pozdější než datum stanovené v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu. ◄

4.  Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech oprávnit zemědělce ke změně jeho prohlášení pod podmínkou, že dodrží počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a podmínky stanovené pro poskytnutí jednotné platby na dotyčnou plochu.

Článek 45

Nevyužité platební nároky

1.  Každý platební nárok, který nebyl využit během tří let, je přidělen do vnitrostátní rezervy.

2.  Nevyužité platební nároky se však nevracejí do vnitrostátní rezervy v případě vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 40 odst. 4.

▼M17

3.  Pro rok 2007 se však v členských státech, které nevyužily možnosti uvedené v článku 71 a které nevyužívají možnosti uvedené v čl. 51 druhém pododstavci, nevyužité platební nároky, které odpovídají rovnocennému počtu hektarů oznámených zemědělcem a využívaných pro konzumní brambory nebo ovoce a zeleninu, nepřevedou zpět do vnitrostátní rezervy.

▼B

Článek 46

Převod platebních nároků

1.  Převody platebních nároků se mohou provádět pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny.

Členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu.

2.  Převody platebních nároků s půdou nebo bez půdy se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem. Naopak, pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co využil ve smyslu článku 44 alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.

3.  V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez půdy mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že se část prodaných platebních nároků převede zpět do vnitrostátní rezervy nebo že se jejich jednotková hodnota se sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy podle kritérií, která stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 2

Platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám

Článek 47

Platby, které zakládají platební nároky podléhající zvláštním podmínkám

1.  Odchylně od článků 43 a 44 jsou následující částky, které vyplývají z plateb poskytnutých během referenčního období, začleněny do referenční částky v souladu s podmínkami stanovenými v článku 48 a příloze VII písm. C:

2.  Počínaje rokem 2007 a odchylně od článků 33, 43 a 44 se do režimu jednotné platby podle podmínek stanovených v článcích 48 až 50 zahrnou částky, které pocházejí z ►C1  prémie na mléko ◄ a z dodatečných plateb, které jsou stanovené v článcích 95 a 96 a které mají být poskytnuty v roce 2007.

Článek 48

Stanovení platebních nároků, které podléhají zvláštním podmínkám

Pokud zemědělec, který obdržel platby podle článku 47 a který nevlastnil během referenčního období žádné hektary ve smyslu článku 43 nebo jehož výše nároku na hektar je vyšší než 5 000 EUR, má právo na platební nárok:

Článek 49

Podmínky

1.  Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na platební nároky, které podléhají zvláštním podmínkám, ostatní ustanovení této hlavy.

2.  Odchylně od čl. 36 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 je zemědělec, který má takové platební nároky, pro něž neměl během referenčního období hektary, oprávněn členskými státy odchýlit se od povinnosti dodat počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, který je rovnocenný počtu nároků, pod podmínkou, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti, kterou vykonával po dobu referenčního období, vyjádřenou ve velkých dobytčích jednotkách (VDJ).

Osoba, která využije výhody převodu platebních nároků, může využít této odchylky pouze tehdy, pokud byly převedeny všechny platební nároky, které jsou předmětem odchylky.

3.  Platební nároky stanovené v souladu s článkem 48 se nemění.

Článek 50

►C1  Prémie na mléko ◄ a dodatečné platby

1.  Aniž je dotčen článek 48 a odchylně od článků 37 a 43, obdrží zemědělec dodatečnou částku na nárok, která se získá vydělením částek, které mají být poskytnuty podle článků 95 a 96, počtem nároků v jeho vlastnictví v roce 2007, s výjimkou nároků při vynětí půdy z produkce.

Jednotková hodnota každého platebního nároku v jeho vlastnictví v roce 2007 se zvýší o tuto dodatečnou částku.

2.  V případě, že nevlastní žádný nárok, se použijí přiměřeně články 48 a 49. V tomto případě se pro účely použití článku 48 „hektary“ rozumí hektary, na něž lze poskytnout podporu, ve vlastnictví zemědělce v roce 2007.

KAPITOLA 4

VYUŽITÍ PŮDY V RÁMCI REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY

Oddíl 1

Využití půdy

▼M22

Článek 51

Zemědělské využití půdy

Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost.

Odchylně od prvního pododstavce se může kterýkoli členský stát do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že až do dne, který určí, nejdéle však do 31. prosince 2010, nemusí být pozemky v jedné nebo více oblastech členského státu ani nadále využívány pro:

▼M10

Článek 52

Produkce konopí

1.  V případě produkce konopí je obsah ►C1  tetrahydrokanabinolu ◄ v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah ►C1  tetrahydrokanabinolu ◄ v plodinách pěstovaných nejméně na 30 % ploch konopí. Pokud však členský stát zavede systém předběžného schválení pro uvedené pěstování, činí toto minimum 20 %.

2.  V souladu s postupem podle čl. 144 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd.

▼B

Oddíl 2

Nároky při vynětí půdy z produkce

Článek 53

Stanovení nároků při vynětí půdy z produkce

1.  Odchylně od článků 37 a 43 tohoto nařízení, pokud se během referenčního období vztahuje na zemědělce závazek vyjmout část půdy svého zemědělského podniku z produkce podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1251/1999, nejsou tříletá průměrná částka odpovídající povinné platbě za vynětí půdy z produkce vypočítané a upravené v souladu s přílohou VII a tříletý průměrný počet hektarů povinně vyňatých z produkce zahrnuty do výpočtu nároků uvedených v článku 43 tohoto nařízení.

2.  V případě uvedeném v odstavci 1 obdrží zemědělec nárok na hektar (dále jen „nárok při vynětí půdy z produkce“), který se vypočítá vydělením tříleté průměrné částky při vynětí půdy z produkce tříletým průměrným počtem hektarů vyňatých z produkce uvedených v odstavci 1.

Celkový počet nároků při vynětí půdy z produkce se rovná průměrnému počtu hektarů povinně vyňatých z produkce.

Článek 54

Využití nároků při vynětí půdy z produkce

1.  Každý nárok při vynětí půdy z produkce vázaný na hektar, na který lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce, uděluje právo na výplatu částky, která je stanovena nárokem při vynětí půdy z produkce.

2.  Odchylně od čl. 44 odst. 2 se „hektarem, na který lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce“ rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která se využívá jako orná půda, kromě ploch, na nichž ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu v roce 2003 byly trvalé kultury nebo lesy nebo které byly vyčleněny pro nezemědělskou činnost nebo jako stálé pastviny. ►M3  Pro nové členské státy se odkaz na datum stanovené pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 považuje za odkaz na 30. červen 2003. ◄ ►A2  Pro Bulharsko a Rumunsko je však datem stanoveným pro žádosti o podporu na plochu 30. červen 2005. ◄

Následující plochy mohou být však počítány mezi plochy vyňaté z produkce na základě žádosti předložené po 28. červnu 1995:

3.  Zemědělci vyjmou z produkce hektary, na něž lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce.

4.  Plochy vyňaté z produkce nemohou být o velikostí menší než 0,1 ha a o šířce menší než 10 metrů. Z řádně odůvodněných ekologických důvodů mohou členské státy uznat plochy, které jsou alespoň 5 metrů široké a mají rozlohu 0,05 ha.

5.  Členské státy se mohou odchýlit od odst. 2 prvního pododstavce tohoto článku v případech, které mají být stanoveny postupem podle čl. 144 odst. 2, pod podmínkou, že přijmou opatření s cílem zabránit jakémukoli výraznému zvýšení celkové zemědělské plochy, na kterou se mohou vztahovat nároky při vynětí půdy z produkce.

6.  Odchylně od čl. 36 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 jsou nároky při vynětí půdy z produkce požadovány před jakýmkoli jiným nárokem.

7.  Závazek vyjmout půdu z produkce se nadále použije, pokud jde o nároky při vynětí půdy z produkce, které jsou převedeny.

Článek 55

Osvobození od vynětí půdy z produkce

Na zemědělce se nevztahuje závazek vyjmout půdu z produkce uvedený v článku 54, pokud:

Článek 56

Využití půdy vyňaté z produkce

1.  Půda vyňatá z produkce se udržuje v ►C1  dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ , jak je stanoveno v článku 5.

Aniž je dotčen článek 55, není vyčleněna k zemědělskému využití a neprodukuje žádnou plodinu určenou k uvedení na trh.

2.  Může na ní docházet ke střídání plodin.

3.  Pokud množství vedlejších produktů určených k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, které může být k dispozici v důsledku pěstování olejnatých semen na půdě vyňaté z produkce podle čl. 55 písm. b), přesáhne ročně na základě stanovených množství, na něž se vztahují smlouvy uzavřené se zemědělci, 1 milion tun, vyjádřených jako ekvivalent mouky a šrotu ze sojových bobů, je množství stanovené každou smlouvou, které může být použito k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, sníženo s cílem omezit toto množství na 1 milion tun.

▼M14

4.  Členské státy jsou oprávněny vyplatit vnitrostátní podporu až do výše 50 % počátečních nákladů, které vzniknou při pěstování trvalých kultur určených k produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce.

▼B

Článek 57

Použití dalších ustanovení

Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na nároky při vynětí půdy z produkce ostatní ustanovení této hlavy.

KAPITOLA 5

REGIONÁLNÍ A NEPOVINNÉ PROVÁDĚNÍ

Oddíl 1

Regionální provádění

Článek 58

Přidělení stropu uvedeného v článku 41 na regionální úrovni

1.  Členský stát může rozhodnou nejpozději do 1. srpna 2004 o provádění režimu jednotné platby stanoveného v kapitolách 1 až 4 na regionální úrovni.

2.  Členské státy určí regiony podle objektivních kritérií.

Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, se mohou pokládat za jediný region.

3.  Členské státy rozdělí strop uvedený v článku 41 mezi regiony podle objektivních kritérií.

Článek 59

Regionalizace režimu jednotné platby

1.  V řádně odůvodněných případech a podle objektivních kritérií může členský stát rozdělit celkovou výši regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 nebo část tohoto stropu mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kteří nesplňují kritéria způsobilosti podle článku 33.

2.  V případě rozdělení celkové výše regionálního stropu využijí zemědělci nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni.

3.  V případě částečného rozdělení celkové výše regionálního stropu využijí zemědělci nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením odpovídající části regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 58 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni.

V případě, že může zemědělec rovněž využít nároky vypočítané ze zbývající části regionálního stropu, zvýší se regionální jednotková hodnota každého z nároků tohoto zemědělce, s výjimkou nároků při vynětí půdy z produkce, o částku, která odpovídá referenční částce vydělené počtem nároků zemědělce stanoveným v souladu s odstavcem 4.

Články 48 a 49 se použijí přiměřeně.

4.  Počet nároků na zemědělce se musí rovnat počtu hektarů, které ohlásí v souladu s čl. 44 odst. 2 pro první rok použití režimu jednotné platby, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 40 odst. 4.

Článek 60

Využití půdy

▼M14

1.  Pokud členský stát využije možnosti stanovené v článku 59, mohou zemědělci odchylně od čl. 51 písm. b) a c) a v souladu s ustanoveními tohoto článku rovněž využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96, jakož i brambor jiných, než jsou brambory určené pro výrobu škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93 tohoto nařízení, s výjimkou plodin uvedených v čl. 51 písm. a).

▼B

2.  Členský stát stanoví počet hektarů, které se mohou využívat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, tak, že rozdělí na základě objektivních kritérií průměrný počet hektarů, které se během tříletého období 2000–2002 využívaly na vnitrostátní úrovni pro produkci produktů uvedených v odstavci 1, mezi regiony ve smyslu čl. 58 odst. 2. Průměrný počet hektarů na vnitrostátní úrovni a počet hektarů na regionální úrovni jsou stanoveny Komisí postupem podle čl. 144 odst. 2 na základě údajů sdělených členským státem.

3.  V rámci omezení stanovených v souladu s odstavcem 2 pro dotyčný region je zemědělec oprávněn využít možnosti podle odstavce 1:

4.  V rámci omezení počtu hektarů, která zůstávají k dispozici po použití odstavce 3, jsou zemědělci oprávněni produkovat produkty uvedené v odstavci 1 na počtu hektarů jiném, než je počet hektarů, na který se vztahuje odstavec 3, v rámci omezení počtu hektarů využívaných pro produkci produktů uvedených v odstavci 1 v roce 2004 a/nebo 2005, přičemž se přednost dává zemědělcům, kteří již produkovali dotyčné produkty v roce 2004 v rámci omezení počtu hektarů využívaných v roce 2004.

V případě použití článku 71 se roky 2004 a 2005 nahrazují, každý z nich, rokem, který předchází roku použití režimu jednotné platby, a samotným rokem použití.

5.  Pro stanovení individuálních omezení uvedených v odstavcích 3 a 4 použije členský stát jednotlivé údaje zemědělce, pokud o něm existují, nebo jakýkoli jiný důkaz, který zemědělec předložil ke spokojenosti uvedeného členského státu.

6.  Počet hektarů, pro které bylo v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku vystaveno povolení, nepřesáhne v žádném případě počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, který byl ohlášen v prvním roce použití režimu jednotné platby.

7.  Povolení se použije v dotyčném regionu s odpovídajícím platebním nárokem.

▼M17

8.  Pokud se členský stát rozhodne využít odchylky uvedené v čl. 51 druhém pododstavci, může rovněž do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že bude ve stejném období uplatňovat odstavce 1 až 7 tohoto článku. Odstavce 1 až 7 tohoto článku se nepoužijí v žádném jiném případě.

▼B

Článek 61

Pastviny

V případě použití článku 59 mohou členské státy podle objektivních kritérií rovněž stanovit v mezích regionálního stropu nebo jeho části různé jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 59 odst. 1, pro hektary pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2003 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu v roce 2003 a pro jakýkoli jiný způsobilý hektar.

Článek 62

►C1  Prémie na mléko ◄ a dodatečné platby

Odchylně od čl. 47 odst. 2 může členský stát rozhodnout, že částky pocházející z prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb, které jsou stanoveny v článcích 95 a 96, se zahrnou na vnitrostátní nebo regionální úrovni zcela nebo zčásti do režimu jednotné platby od roku 2005. Nároky stanovené podle tohoto odstavce budou proto změněny.

Referenční částka pro uvedené platby se rovná částkám, které mají být poskytnuty v souladu s články 95 a 96 a které jsou vypočítány na základě individuálního referenčního množství pro mléko, které je dostupně v zemědělském podniku ke dni 31. března roku, kdy budou uvedené platby zcela nebo zčásti zahrnuty do režimu jednotné platby.

Články 48, 49 a 50 se použijí přiměřeně.

Článek 63

Podmínky týkající se nároků stanovených podle tohoto oddílu

1.  V případě použití článku 59 se mohou nároky přiznané podle tohoto oddílu převést nebo využít ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné.

2.  V případě použití článku 59, odchylně od článku 53, využije každý zemědělec v dotyčném regionu nároky při vynětí půdy z produkce.

Počet nároků při vynětí půdy z produkce se stanoví vynásobením půdy zemědělce, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2, ohlášené během prvního roku použití režimu jednotné platby, sazbou pro vynětí půdy z produkce.

Sazba pro vynětí půdy z produkce se vypočítá vynásobením základní sazby pro povinné vynětí půdy z produkce, tj. 10 %, poměrem, v dotyčném regionu, mezi půdou, na kterou byly poskytnuty platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle přílohy VI během referenčního období, a půdou, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2 během referenčního období.

Hodnotou nároků při vynětí půdy z produkce je regionální hodnota pro platební nároky stanovená v souladu s čl. 59 odst. 2 nebo popřípadě s čl. 59 odst. 3 prvním pododstavcem.

Nároků při vynětí půdy z produkce nevyužijí zemědělci, kteří ohlásí méně, než je počet hektarů ve smyslu čl. 54 odst. 2, který by byl nutný pro produkci počtu tun, který se rovná 92 tunám obilovin uvedených v příloze IX, na základě výnosu stanoveného podle regionalizačního plánu v dotyčném regionu v roce předcházejícím roku použití režimu jednotné platby, vyděleného poměrem uvedeným v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku.

3.  Odchylně od čl. 43 odst. 4 a čl. 49 odst. 3 mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rovněž rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že nároky stanovené podle tohoto oddílu podléhají postupným změnám podle předem stanovených kroků a objektivních kritérií.

▼M9

V souvislosti se začleněním složky plateb za cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku do režimu jednotné platby se však členské státy mohou do 30. dubna 2006 rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním pododstavci.

▼M17

V souvislosti se začleněním plateb pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky do režimu jednotné platby se členské státy mohou do 1. dubna 2008 rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním pododstavci.

▼M22

S ohledem na zahrnutí položky „víno“ do režimu jednotné platby se členské státy mohou do 1. dubna 2009 rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním pododstavci.

▼B

4.  Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se ostatní ustanovení této hlavy.

Oddíl 2

Částečné provádění

Článek 64

Obecná ustanovení

1.  Členský stát může nejpozději do 1. srpna 2004 rozhodnout, že bude používat na vnitrostátní nebo regionální úrovni režim jednotné platby stanovený v kapitolách 1 až 4 za podmínek, které jsou stanoveny v tomto oddílu.

▼M17

2.  Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 66 až 69.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41 vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 66 až 69.

Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼B

3.  Nejpozději do dvou let poté, co všechny členské státy prováděly režim jednotné platby, nebo nejpozději do 31. prosince 2009, Komise předloží Radě zprávu, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, týkající se případných důsledků provádění možností stanovených v oddílu 2 a v oddílu 3 členskými státy vzhledem ke strukturálnímu a tržnímu vývoji.

Článek 65

Stanovení nároků podle tohoto oddílu

▼M17

1.  Pokud jde o nároky, které mají být přiznány zemědělcům, složka referenční částky, která vyplývá z každé přímé platby stanovené v článcích 66 až 69, se po případném snížení podle článku 41 dále sníží o procentní podíl, který stanoví členské státy v rámci omezení stanovených v uvedených článcích, a pro přímé platby stanovené v článku 68b v období stanoveném členskými státy podle uvedeného článku.

▼B

2.  Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na nároky stanovené ze zbývající části referenční částky ostatní ustanovení této hlavy.

Článek 66

Platby pro plodiny na orné půdě

Pokud jde o platby pro plodiny na orné půdě, členské státy si mohou:

Článek 67

Platby pro skopové a kozí maso

Členské státy si mohou ponechat až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá platbám pro skopové a kozí maso uvedeným v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, až do výše 50 % plateb pro skopové a kozí maso uvedených v příloze VI, které mají být poskytnuty za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 11.

Článek 68

Platby pro hovězí a telecí maso

1.  Pokud jde o platby pro hovězí a telecí maso, mohou si členské státy ponechat až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá porážkové prémii na telata uvedené v příloze VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje při porážce telat až do výše 100 % porážkové prémie na telata uvedené v příloze VI, která má být poskytnuta za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 12.

2.  Členské státy si mohou rovněž:

▼M4

Článek 68a

Platby pro chmel

Pokud jde o platby pro chmel, mohou si členské státy ponechat až 25 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá platbám na plochu pro chmel a podpoře na dočasné vyřazení z užívání podle přílohy VI.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům a/nebo seskupením producentů uznaným podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1696/71.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím chmel na základě hektarů v maximální výši 25 % plateb na hektar uvedených v příloze VI, které mají být poskytnuty za podmínek stanovených v kapitole 10d hlavy IV.

Platba uznaným seskupením producentům se poskytuje na financování činností uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EHS) č. 1696/71.

▼M17

Článek 68b

Přechodné platby pro ovoce a zeleninu

1.  Členské státy mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si do 31. prosince 2011 ponechají až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 odpovídající některým rajčatům dodávaným ke zpracování, na něž bylo možné poskytovat podporu v rámci režimu podpory stanoveném v nařízení (ES) č. 2201/96.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného podle čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují tato rajčata za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10g.

2.  Členské státy mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si ponechají

V tom případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečné platby se poskytují zemědělcům, kteří produkují jeden nebo více z následujících druhů ovoce a zeleniny, jež jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu podle režimů podpor uvedených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96, kterou stanoví dotyčný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě IV kapitole 10g:

3.  Složka vnitrostátních stropů podle odstavce 1, která odpovídá rajčatům, se stanoví takto:

4.  Složka vnitrostátních stropů podle odstavce 2, která odpovídá kulturám ovoce a zeleniny kromě jednoletých plodin, se stanoví takto:

▼B

Článek 69

Nepovinné provádění, pokud jde o zvláštní druhy zemědělské činnosti a o jakostní produkci

▼C1

Členské státy mohou zadržet až 10 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá každému odvětví uvedenému v příloze VI. Pokud jde o odvětví plodin na orné půdě, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa, zohlední se toto zadržení pro použití maximálních procentních sazeb, které jsou stanoveny v článcích 66, 67 a 68 v uvedeném pořadí.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům v odvětví nebo v odvětvích, kterých se týká uvedené zadržení.

▼B

Dodatečná platba se poskytuje pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh, za podmínek, které Komise stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 3

Nepovinná vyloučení

Článek 70

Nepovinné vyloučení některých přímých plateb

1.  Členský stát může rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že z režimu jednotné platby vyloučí:

▼M12

2.  Členské státy poskytují přímé platby uvedené v odstavci 1 v mezích stropů stanovených v souladu s čl. 64 odst. 2 za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV.

▼B

Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 v souladu s postupem podle čl. 144 odst. 2.

Oddíl 4

Nepovinná přechodná úprava

Článek 71

Nepovinné přechodné období

1.  Pokud k tomu zvláštní zemědělské podmínky opravňují, může členský stát rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že bude používat režim jednotné platby po přechodném období, které skončí buď 31. prosince 2005, nebo 31. prosince 2006.

Pokud dotyčný členský stát rozhodne o používání režimu jednotné platby před koncem přechodného období, rozhodne o tom nejpozději do 1. srpna kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který se bude režim jednotné platby používat.

▼M4

V případě chmele skončí přechodné období uvedené v prvním pododstavci dne 31. prosince 2005. Přechodné období uvedené v prvním pododstavci se nepoužije na bavlnu, olivový olej, stolní olivy a tabák.

▼M12

2.  Aniž je dotčen čl. 70 odst. 2, provede dotyčný členský stát během přechodného období každou z přímých plateb uvedených v příloze VI za podmínek stanovených v kapitolách 3, 6 a 7 až 13 hlavy IV, a to v mezích rozpočtových stropů odpovídajících složce, kterou tyto přímé platby představují ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 41, stanoveném postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼B

Pokud jde o platbu pro sušená krmiva, poskytují členské státy podporu za podmínek, které mají být stanoveny postupem podle čl. 144 odst. 2, ve výše uvedených rozpočtových mezích.

3.  Režim jednotné platby se použije od 1. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, během něhož končí přechodné období.

V tomto případě dotyčný členský stát přijme rozhodnutí podle čl. 58 odst. 1, čl. 63 odst. 3, čl. 64 odst. 1 a článku 70 nejpozději do 1. srpna 2005 nebo 2006 podle dne stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

4.  Komise přijme postupem podle čl. 144 odst. 2 nezbytná opatření, pokud použití uvedeného přechodného období vyvolá vážné narušení hospodářské soutěže na trhu Společenství, a aby dbala o dodržování mezinárodních závazků Společenství.

▼M3

KAPITOLA 6

PROVÁDĚNÍ V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 71a

1.  Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použijí se ustanovení této hlavy na nové členské státy.

Články 33, 34, 37, 38, 39, čl. 40 odst. 1, 2, 3 a 5, články 41, 42, 43, 47 až 50, 53 a 58 až 63 se nepoužijí.

2.  Každý nový členský stát, který použije režim jednotné platby, přijme rozhodnutí uvedená v čl. 64 odst. 1 a čl. 71 odst. 1 do 1. srpna roku předcházejícího roku, ve kterém poprvé použije režim jednotné platby.

▼M9

3.  Každý nový členský stát, který uplatňoval režim jednotné platby na plochu, může stanovit, že vedle podmínek způsobilosti stanovených v čl. 44 odst. 2 se „hektarem, na který lze poskytnout podporu,“ rozumí každá zemědělská plocha zemědělského podniku, která byla k 30. červnu 2003 udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k produkci nebo ne.

Každý nový členský stát, který uplatňoval režim jednotné platby na plochu, rovněž může stanovit, že minimální rozloha plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na zemědělský podnik, pro niž se stanoví platební nároky a na niž se poskytují platby, odpovídá minimální rozloze plochy zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, jež byla stanovena v souladu s čl. 143b odst. 5 druhým pododstavcem.

▼M3

Článek 71b

Žádost o podporu

1.  Zemědělci zažádají o podporu v rámci režimu jednotné platby do určitého data, které stanoví nové členské státy, avšak nejpozději do 15. května.

2.  S výjimkou případu vyšší moci a výjimečných okolností ve smyslu čl. 40 odst. 4 se zemědělcům nepřizná žádný nárok, pokud nepožádají o režim jednotné platby do 15. května prvního roku provádění režimu jednotné platby.

3.  Částky odpovídající uvedeným nepřiznaným nárokům se převedou zpět do vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71d a jsou k dispozici pro opětovné přiznání.

▼M9

Článek 71c

Strop

Vnitrostátní stropy pro nové členské státy jsou uvedeny v příloze VIIIa. Kromě složek plateb za sušená krmiva, cukr a čekanku se při výpočtu stropů zohlední plán zvýšení podle článku 143a, a nemusí proto dojít k jejich snížení.

▼M13

V případě Bulharska a Rumunska se plán zvýšení podle článku 143a použije i pro cukr a čekanku.

▼M9

Ustanovení čl. 41 odst. 1a se použije obdobně.

▼M22

Komise v případě vína a s přihlédnutím k posledním údajům, které jí členské státy poskytnou v souladu s článkem 9 a čl. 92 odst. 6 nařízení (ES) č. 479, postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení upraví vnitrostátní stropy stanovené v příloze VIIIa tohoto nařízení. Do 1. prosince roku, který předchází úpravě vnitrostátních stropů, sdělí členské státy Komisi regionální průměr nároků uvedených v písm. N přílohy VII tohoto nařízení.

▼M3

Článek 71d

Vnitrostátní rezerva

▼M9

1.  Každý nový členský stát přistoupí k lineárnímu procentnímu snížení svého vnitrostátního stropu s cílem vytvořit vnitrostátní rezervu. Toto snížení nesmí být větší než 3 %, aniž je dotčeno použití čl. 71b odst. 3. Může však překročit 3 %, pokud je větší snížení nutné k použití odstavce 3 tohoto článku.

▼M3

2.  Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, kterou Komise určí postupem uvedeným v čl. 144 odst. 2.

3.  Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby. Tyto platební nároky se rozdělí podle pravidel, která Komise určí postupem uvedeným v čl. 144 odst. 2.

4.  Při použití odstavců 2 a 3 mohou nové členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu nároků do výše 5 000 eur a/nebo počet nároků přiznaných zemědělcům.

5.  Nové členské státy přistoupí k lineárním snížením nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva není dostačující k pokrytí případů uvedených v odstavcích 2 a 3.

▼M14

6.  S výjimkou případu převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví, případu fúzí a rozdělení a případu použití odstavce 3 a odchylně od článku 46 se nároky stanovené při použití vnitrostátní rezervy nepřevádějí po dobu pěti let od jejich přiznání. V případě fúzí nebo rozdělení zůstanou zemědělcům řídícím nové podniky nároky původně přidělené z vnitrostátní rezervy pro zbývající část pětiletého období.

▼M3

Odchylně od čl. 45 odst. 1 se každý nárok, který nebyl využit v každém roce pětiletého období, okamžitě převede zpět do vnitrostátní rezervy.

▼M9

7.  Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce v oblastech podléhajícím programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.

▼M3

Článek 71e

Přidělení stropu uvedeného v článku 71c na regionální úrovni

1.  Nové členské státy použijí systém jednotné platby na regionální úrovni.

2.  Nové členské státy určí regiony podle objektivních kritérií.

Členské státy, které mají méně než tři miliony hektarů, na něž lze poskytnout podporu, mohou být považovány za jediný region.

▼M9

Nové členské státy, které uplatňovaly režim jednotné platby na plochu, však mohou být považovány za jeden společný region.

▼M3

3.  Každý nový členský stát dále rozdělí svůj vnitrostátní strop uvedený v článku 71c po snížení podle článku 71d mezi regiony podle objektivních kritérií.

Článek 71f

Regionalizace režimu jednotné platby

1.  Všichni zemědělci, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v daném regionu, získají nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením regionálního stropu stanoveného podle článku 71e počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2, stanoveným na regionální úrovni.

2.  Počet nároků na jednoho zemědělce je roven počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 44 odst. 2 za první rok používání systému jednotné platby, s výjimkou případů vyšší moci nebo výjimečných okolností ve smyslu čl. 40 odst. 4.

3.  Platební nároky na hektar se neupravují, není-li stanoveno jinak.

▼M17 —————

▼M19

Článek 71h

Pastviny

Nové členské státy mohou podle objektivních kritérií rovněž stanovit v rámci regionálního stropu nebo jeho části odlišné jednotkové hodnoty nároků, které mají být přiznány zemědělcům uvedeným v čl. 71f odst. 1, pro hektary pastvin vykázané ke dni 30. června 2006 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu, nebo alternativně pro hektary stálých pastvin vykázané ke dni 30. června 2006 a pro všechny další hektary, na které lze poskytnout podporu.

Pro Bulharsko a Rumunsko se však pro identifikaci stanoví datum 1. ledna 2008.

▼M3

Článek 71i

Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby

Počínaje rokem 2007 se částky pocházející z prémie pro mléčné výrobky a dodatečných plateb, které jsou stanoveny v článcích 95 a 96 a které mají být poskytovány v roce 2007, zahrnují do režimu jednotné platby.

Nové členské státy však mohou rozhodnout, že počínaje rokem 2005 se částky pocházející z prémie pro mléčné výrobky a z dodatečných plateb, které jsou stanoveny v článcích 95 a 96, zčásti nebo zcela zahrnou do režimu jednotné platby. Nároky stanovené podle tohoto odstavce se odpovídajícím způsobem upraví.

Částka použitá ke stanovení nároků na uvedené platby se rovná částkám, které mají být poskytnuty podle článků 95 a 96, vypočteným na základě individuálního referenčního množství pro mléko dostupné v zemědělském podniku ke dni 31. března roku, kdy budou uvedené platby zčásti nebo zcela zahrnuty do režimu jednotné platby.

Odchylně od čl. 71a odst. se přiměřeně použijí články 48, 49 a 50.

Článek 71j

Nároky při vynětí půdy z produkce

1.  Zemědělci obdrží část svých plateb v podobě nároků při vynětí půdy z produkce.

2.  Počet nároků při vynětí půdy z produkce se stanoví vynásobením půdy zemědělce, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2, ohlášené v prvním roce použití režimu jednotné platby použitelnou sazbou pro vynětí půdy z produkce.

Sazba pro vynětí půdy z produkce se vypočítá vynásobením základní sazby pro povinné vynětí půdy z produkce ve výši 10 % poměrem mezi regionální základní plochou nebo plochami uvedenými v čl. 101 odst. 3 a půdou, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 54 odst. 2, v dotyčném regionu.

3.  Hodnota nároků při vynětí půdy z produkce je regionální hodnota pro platební nároky stanovená podle čl. 71f odst. 1.

4.  Odstavce 1 až 3 se nevztahují na zemědělce, kteří ohlásí počet hektarů menší, než je počet ve smyslu čl. 54 odst. 2, který by byl potřebný k produkci určitého počtu tun rovného 92 tunám obilovin uvedených v příloze IX na základě referenčního výnosu uvedeného v příloze XIb použitelného pro nový členský stát, ve kterém je zemědělský podnik umístěn, vydělený poměrem uvedeným v odst. 2 druhém pododstavci.

Článek 71k

Podmínky týkající se nároků

1.  Odchylně od čl. 46 odst. 1 mohou být nároky stanovené v souladu s touto kapitolou převedeny v rámci stejného regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné.

2.  Nové členské státy mohou nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby a v souladu s obecnou zásadou práva Společenství rovněž rozhodnout, že nároky stanovené v souladu s touto kapitolou podléhají postupným úpravám podle předem stanovených kroků a objektivních kritérií.

▼M17

Nové členské státy však mohou s ohledem na začlenění plateb pro ovoce a zeleninu do režimu jednotné platby rozhodnout o uplatnění odchylky stanovené v prvním pododstavci do 1. dubna 2008 nebo do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby.

▼M3

Článek 71l

Nepovinné provádění

1.  Oddíly 2, 3 a 4 kapitoly 5 se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v tomto článku. Oddíl 4 se však nevztahuje na nové členské státy, které použijí režim jednotné platby uvedený v článku 143b.

2.  Každý odkaz na článek 41 v oddílech 2 a 3 kapitoly 5, zejména pokud se týká vnitrostátních stropů, se považuje za odkaz na článek 71c.

3.  Zpráva uvedená v čl. 64 odst. 3 musí obsahovat možnosti stanovené v této kapitole.

▼M9

Článek 71m

Zemědělci, kteří nemají hektary, na které lze poskytnout podporu

Odchylně od článku 36 a čl. 44 odst. 2 povolí členský stát zemědělci, jemuž byly poskytnuty platby podle článku 47 nebo který působil v odvětví uvedeném v článku 47 a který obdrží platební nároky v souladu s článkem 71d, ale který v prvním roce provádění režimu jednotné platby nemá hektary, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 44 odst. 2, odchylku od povinnosti vykázat počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, odpovídající počtu nároků za podmínky, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané před přechodem na režim jednotné platby a vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách.

V případě převodu platebních nároků může nabyvatel využít této odchylky pouze v případě, že jsou převedeny veškeré platební nároky, které jsou předmětem odchylky.

▼M14

Pro Maltu se však druhý pododstavec nepoužije a výjimka stanovená v prvním pododstavci se použije bez podmínky, že zemědělec zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané před přechodem na režim jednotné platby a vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách.

▼B

HLAVA IV

DALŠÍ REŽIMY PODPOR

KAPITOLA 1

ZVLÁŠTNÍ PRÉMIE NA JAKOST PRO PŠENICI TVRDOU

Článek 72

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují pšenici tvrdou kódu KN 1001 10 00, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 73

Částka a způsobilost pro podporu

1.  Podpora činí 40 EUR na hektar.

2.  Poskytnutí platby je podmíněno použitím určitých množství certifikovaných osiv uznaných odrůd nejvyšší jakosti, v produkční oblasti, pro výrobu krupice nebo těstovin.

Článek 74

Plochy

▼A2

1.  Podpora se poskytuje na vnitrostátní základní plochy v tradičních produkčních oblastech uvedených v příloze X.

Základní plochy se stanovují takto:

▼C1

2.  Členský stát může svou základní plochu rozdělit na základní dílčí plochy podle objektivních kritérií.

▼B

Článek 75

Překročení plochy

1.  Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než základní plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok.

2.  Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu na základní dílčí plochy, použije se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde jsou omezení překročena. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyly dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

KAPITOLA 2

PRÉMIE NA BÍLKOVINNÉ PLODINY

Článek 76

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bílkovinné plodiny, v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

▼C1

Bílkovinné plodiny zahrnují:

▼B

Článek 77

Částka a způsobilost pro podporu

Podpora činí 55,57 EUR na hektar bílkovinných plodin sklizených po stadiu mléčné zralosti.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia mléčné zralosti z důvodu mimořádných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

Článek 78

Plocha

▼A2

1.  Stanovuje se maximální zaručená plocha 1 648 000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.

▼B

2.  Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 3

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO RÝŽI

Článek 79

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

Článek 80

Částka a způsobilost pro podporu

1.  Podpora se poskytuje na hektar půdy oseté rýží, kde se plodina nechává alespoň až do začátku květu za běžných růstových podmínek.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

▼A2

2.  Podpora se stanovuje podle výnosů v dotyčných členských státech takto:

Článek 81

Plochy

Stanovuje se vnitrostátní základní plocha pro každý producentský stát. Pro Francii se však stanovují dvě základní plochy. Základní plochy se stanovují takto:

Členský stát může svou základní plochu či plochy rozdělit na dílčí základní plochy podle objektivních kritérií.

▼B

Článek 82

Překročení ploch

1.  Pokud v členském státě plocha věnovaná rýži během daného roku překročí základní plochu uvedenou v článku 81, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok.

2.  Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu na základní dílčí plochy, použije se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde jsou omezení překročena. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

KAPITOLA 4

PLATBA NA PLOCHU PRO SKOŘÁPKOVÉ OVOCE

Článek 83

Podpora Společenství

1.  Podpora Společenství se poskytuje zemědělcům, kteří produkují skořápkové ovoce, za podmínek stanovených v této kapitole.

Skořápkové ovoce zahrnuje:

2.  Členské státy mohou poskytnout rozlišené podpory buď podle produktů, nebo zvýšením či snížením vnitrostátních zaručených ploch (dále jen „VZP“) stanovených v souladu s čl. 84 odst. 3. Nicméně v každém členské státě celková výše podpory poskytnuté během daného roku nepřesáhne strop uvedený v čl. 84 odst. 1.

▼A2

Článek 84

Plochy

1.  Členský stát poskytne podporu Společenství do výše stropu vypočteného vynásobením počtu hektarů jeho VZP stanovené v odstavci 3 průměrnou částkou 120,75 EUR.

2.  Stanovuje se maximální zaručená plocha 829 229 ha

3.  Maximální zaručená plocha uvedená v odstavci 2 se rozdělí na tyto VZP:

4.  Členský stát může svou VZP rozdělit na dílčí základní plochy podle objektivních kritérií, zejména na regionální úrovni nebo vzhledem k produkci.

▼B

Článek 85

Překročení základních dílčích ploch

Pokud členský stát rozdělí svou vnitrostátní zaručenou plochu na základní dílčí plochy a dojde-li k překročení v jedné nebo více základních dílčích plochách, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu Společenství, poměrně snížena pro příslušný rok, pokud jde o zemědělce na základních dílčích plochách, kde bylo omezení překročeno. Takové snížení se použije tehdy, pokud v dotyčném členském státě byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení, znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení překročena.

Článek 86

Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu

1.  Výplata podpory Společenství je podmíněna zejména minimální hustotou výsadby a minimální velikostí pozemku.

2.  Na plochy podléhající plánu na zlepšení ve smyslu článku 14b nařízení Rady (EHS) č. 1035/72 ze dne 18. května 1972 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou ( 30 ) lze poskytnout podporu podle tohoto režimu od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž plán na zlepšení skončil.

3.  Členské státy mohou podmínit poskytnutí podpory Společenství zemědělcům jejich členstvím v uznané organizaci producentů v souladu s články 11 nebo 14 nařízení (ES) č. 2200/96.

4.  Pokud se použijí ustanovení odstavce 3, mohou členské státy rozhodnout, že podpora uvedená v odstavci 1 se vyplatí organizaci producentů na jméno jejích členů. Organizace producentů vyplatí získanou částku svým členům. Členské státy však mohou oprávnit organizaci producentů, aby si jako náhradu za služby poskytnuté svým členům, odečetla z podpory Společenství částku představující nejvýše 2 %.

Článek 87

Vnitrostátní podpory

1.  Členské státy mohou navíc k podpoře Společenství poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok.

2.  Vnitrostátní podpora je vyplacena pouze pro plochy, které využívají podporu Společenství.

3.  Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v uznané organizaci producentů v souladu s články 11 nebo 14 nařízení (ES) č. 2200/96.

KAPITOLA 5

PODPORA PRO ENERGETICKÉ PLODINY

Článek 88

Podpora

Podpora ve výši 45 EUR na hektar a rok se poskytuje pro plochy oseté energetickými plodinami v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.

„Energetickými plodinami“ se rozumějí plodiny určené zejména k výrobě těchto energetických produktů:

▼M14

Články 143a a 143c se nevztahují na podporu pro energetické plodiny ve Společenství ve složení k 1. lednu 2007.

▼B

Článek 89

Plochy

▼M14

1.  Stanovuje se maximální zaručená plocha o velikosti 2 000 000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.

▼B

2.  Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼M3

Článek 90

Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu

▼M9

Podpora se poskytuje pouze pro plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva mezi zemědělcem a zpracovatelským podnikem nebo ►C4  smlouva mezi zemědělcem a subjektem provádějícím výkup suroviny ◄ , s výjimkou případu, kdy zpracování provádí zemědělec v zemědělském podniku.

▼M3

Plochy, které podléhaly použití režimu energetických plodin, nemohou být považovány za půdu vyňatou z produkce pro účely závazku vyjmout půdu z produkce stanoveného v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1251/1999 a v čl. 54 odst. 2, čl. 63 odst. 2, článku 71j a čl. 107 odst. 1 tohoto nařízení.

▼M14

Článek 90a

Vnitrostátní podpora

Členské státy jsou oprávněny poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 50 % nákladů spojených se zavedením trvalých kultur na půdě, u které byla podána žádost o podporu pro energetické plodiny.

▼B

Článek 91

Přezkoumání seznamu energetických plodin

Do seznamu uvedeného v článku 88 se mohou doplnit produkty nebo se z něj mohou odstranit postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 92

Přezkoumání režimu energetických plodin

Do 31. prosince 2006 Komise předloží Radě zprávu o provádění režimu, k níž jsou v případě potřeby přiloženy návrhy, které zohledňují provádění iniciativy EU o biopalivech.

KAPITOLA 6

PODPORA PRO BRAMBORY URČENÉ PRO VÝROBU ŠKROBU

Článek 93

Podpora

Stanoví se podpora pro zemědělce, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu. Výše podpory se vztahuje na množství brambor, které je potřebné pro výrobu jedné tuny škrobu. Činí:

Výše podpory se upraví podle obsahu škrobu v bramborách.

▼M3

Článek 94

Podmínky

Podpora se vyplácí pouze na množství brambor, na které se vztahuje pěstitelská smlouva mezi producentem brambor a podnikem vyrábějícím bramborový škrob do výše kvóty přidělené takovému podniku podle čl. 2 odst. 2 nebo odst. 4 nařízení (ES) č. 1868/94.

▼B

KAPITOLA 7

►C1  PRÉMIE NA MLÉKO ◄ A DODATEČNÉ PLATBY

Článek 95

►C1  Prémie na mléko ◄

1.  Od roku 2004 až do roku 2007 mohou producenti mléka využívat ►C1  prémie na mléko ◄ . Poskytuje se za kalendářní rok, na zemědělský podnik a na tunu individuálního referenčního množství, na které lze poskytnout prémii a které je dostupné v zemědělském podniku.

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 3 a snížení vyplývající z použití odstavce 4, individuální referenční množství pro mléko, které je k dispozici v zemědělském podniku do 31. březnu dotyčného kalendářního roku, vyjádřené v tunách, se vynásobí:

v případě použití článku 70 za následující kalendářní roky.

▼

Pro Polsko a Slovinsko se částka na tunu u prémie pro mléčné výrobky za rok 2004 vynásobí předběžným individuálním referenčním množstvím, které je na zemědělský podnik dostupné k 1. květnu 2004.

▼B

3.  Individuální referenční množství, která jsou předmětem dočasných převodů v souladu s článkem 6 nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků ( 32 ), nebo v souladu s článkem 16 nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků ( 33 ), do 31. března dotyčného kalendářního roku se považují za množství, která jsou k dispozici v zemědělském podniku nabyvatele za uvedený kalendářní rok.

4.  Pro účely použití odstavce 2, pokud do 31. března daného kalendářního roku přesáhne součet všech individuálních referenčních množství v členském státě součet odpovídajících celkových množství uvedeného členského státu stanovených příloze I nařízení (EHS) č. 3950/92 pro dvanáctiměsíční období 1999/2000, přijme dotyčný členský stát nezbytná opatření podle objektivních kritérií, aby podle toho snížil na svém území celkovou výši individuálních referenčních množství, na která lze poskytnout prémii.

▼M5

Pro Německo a Rakousko však strop stanovený na základě referenčních množství pro dvanáctiměsíční období 1999/2000 činí 27 863 827,288 a 2 750 389,712 tun.

▼

Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou celková množství uvedená v prvním pododstavci stanovena v tabulce f) přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ( 34 ).

Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se za období 12 měsíců uvedené v prvním pododstavci považuje období 2004/2005.

▼A2

Pro Bulharsko a Rumunsko jsou celková množství uvedená v prvním pododstavci stanovena v tabulce f) přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 a přezkoumána v souladu s čl. 6 odst. 1 šestým pododstavcem nařízení Rady (ES) č. 1788/2003.

Pro Bulharsko a Rumunsko je dvanáctiměsíčním obdobím uvedeným v prvním pododstavci období 2006/2007.

▼B

Článek 96

Dodatečné platby

1.  Od roku 2004 až do roku 2007 vyplácejí členské státy na ročním základě dodatečné platby producentům usazeným na jejich území až do výše celkových částek stanovených v odstavci 2. Uvedené platby se provádějí podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi producenty a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho nejsou uvedené platby spojeny s výkyvy tržních cen.

Doplňkové prémie se poskytují pouze jako doplňková částka na výši prémie, jak je stanovena v čl. 95 odst. 2.

▼

2.  Doplňkové platby: celkové částky vyjádřené v milionech eur:

V nových členských státech se celkové částky použijí v souladu s plánem zvýšení stanoveným v článku 143a.

▼B

Článek 97

Definice

Pro účely této kapitoly se použije definice výrazu „producent“ uvedená v článku 5 nařízení (ES) č. 1788/2003.

KAPITOLA 8

ZVLÁŠTNÍ REGIONÁLNÍ PODPORY PRO PLODINY NA ORNÉ PŮDĚ

Článek 98

Podpora

V případě použití článku 70 ve Finsku a Švédsku severně od 62. rovnoběžky a v některých přilehlých oblastech, na které působí srovnatelné klimatické podmínky, v jejichž důsledku je zemědělská činnost obzvláště obtížná, mají zemědělci, kteří produkují obiloviny, olejnatá semena, lněná semena a len a konopí pěstované na vlákno, nárok na zvláštní podporu ve výši 24 EUR za tunu vynásobenou výnosem stanoveným v regionalizačním plánu pro dotyčný region v mezích stropu, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce této podpory ve stropu uvedeném v článku 41.

Pokud celková výše požadované podpory přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

KAPITOLA 9

PODPORA PRO OSIVO

Článek 99

Podpora

1.  V případě použití článku 70 poskytují členské státy na ročním základě podpory stanovené v příloze XI pro produkci základních osiv nebo certifikovaných osiv jednoho nebo více druhů mezi druhy uvedenými v příloze XI.

2.  Pokud plocha přijatá pro certifikaci, pro kterou je žádáno o podporu pro osivo, je rovněž využívána k tomu, aby bylo zažádáno o podporu podle režimu jednotné platby, sníží se výše podpory pro osivo (s výjimkou odrůd uvedených v příloze XI bodech 1 a 2) o výši podpory podle režimu jednotné platby, který má být poskytnut během daného roku na dotyčnou plochu, aniž by tato operace mohla skončit s výsledkem menším než nula.

▼M3

3.  Výše požadované podpory nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce podpory pro osivo pro druhy stanovené ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 41. V případě nových členských států však tento strop odpovídá částkám uvedeným v příloze XIa.

Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, podpora na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží.

▼B

4.  Odrůdy Cannabis sativa L., na něž lze poskytnout podporu stanovenou v tomto článku, se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 10

PLATBA NA PLOCHU PRO PLODINY NA ORNÉ PŮDĚ

Článek 100

Oblast působnosti a definice

1.  V případě použití článku 66 poskytují členské státy zemědělcům, kteří produkují plodiny na orné půdě, za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak, podporu zvolenou dotyčným členským státem v souladu s uvedeným článkem.

2.  Pro účely této kapitoly

3.  Členské státy, v nichž kukuřice není tradiční plodinou, mohou stanovit, že ►C1  píce určená k silážování ◄ má nárok na platby na plochu stanovené pro plodiny na orné půdě, a to za stejných podmínek.

Článek 101

Základní plocha

Platba na plochu je stanovena na hektar a je rozlišena podle regionů.

Platba na plochu se poskytuje pro plochu, která je užívána pro plodiny na orné půdě nebo je vyňata z produkce v souladu s článkem 107 tohoto nařízení a která nepřesahuje celkový počet hektarů regionální základní plochy nebo regionálních základních ploch, jak je stanoveno v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ( 35 ) s přihlédnutím k použití nařízení (ES) č. 1017/94.

▼M3

Regionální základní plochu nebo plochy v nových členských státech však stanoví Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 144 odst. 2 a v rámci omezení vnitrostátních základních ploch uvedených v příloze XIb.

▼B

Výrazem „region“ se rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu. V případě použití článku 66 tohoto nařízení se plocha nebo plochy uvedené v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 sníží o počet hektarů odpovídající nárokům při vynětí půdy z produkce stanoveným v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení v dotyčném regionu.

Článek 102

Překročení základních ploch a stropu

1.  Pokud je součet ploch, pro něž je žádáno o platbu podle režimu pro plodiny na orné půdě, včetně vynětí půdy z produkce stanoveného uvedeným režimem v případě použití článku 71, vyšší než základní plocha, je plocha, na kterou lze poskytnout podporu na zemědělce, poměrně snížena pro všechny platby poskytnuté podle této kapitoly v dotyčném regionu v průběhu téhož hospodářského roku.

2.  Celková výše požadovaných plateb nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2. Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

3.  V případě použití článku 71 se plochy, které nejsou předmětem žádosti o platbu podle této kapitoly, ale které se použijí pro odůvodnění žádosti o podporu podle kapitoly 12, berou rovněž v úvahu pro výpočet ploch, pro něž je žádáno o platbu.

4.  Pokud členský stát stanoví, že ►C1  píce určená k silážování ◄ má nárok na platby na plochu stanovené pro plodiny na orné půdě, je stanovena odlišná základní plocha. Pokud není základní plocha pro plodiny na orné půdě nebo silážní píci dosažena v průběhu daného hospodářského roku, přidělí se zůstatek hektarů pro ten samý hospodářský rok odpovídající základní ploše.

5.  Pokud si členský stát zvolil stanovení jedné nebo více vnitrostátních základních ploch, může rozdělit každou z vnitrostátních základních ploch na základní dílčí plochy podle objektivních kritérií, které mají být stanoveny členským státem.

Pro účely tohoto odstavce se základní plochy „Secano“ a „Regadío“ považují za vnitrostátní základní plochy.

Pokud dojde k překročení vnitrostátní základní plochy, může dotyčný členský stát podle objektivními kritérii soustředit použitelná opatření podle odstavce 1 zcela nebo zčásti na základní dílčí plochy, u kterých bylo překročení zjištěno.

Členské státy, které se rozhodly použít možnosti stanovené v tomto odstavci, musí sdělit zemědělcům a Komisi nejpozději do 15. září svou volbu, jakož i prováděcí pravidla, která se k ní vztahují.

Článek 103

Regionalizační plán

Použije se regionalizační plán sestavený členskými státy v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1251/1999.

▼M3

Alternativně se pro každý nový členský stát, který v roce 2004 použije režim platby na plochu uvedený v článku 143b a rozhodne se pro použití článku 66, sestaví podle objektivních kritérií regionalizační plán, a to nejpozději do 1. srpna posledního roku použití režimu platby na plochu. V takovém případě sloučené regionální základní plochy a vážený průměr referenčního výnosu v regionech nesmějí překročit omezení vnitrostátních základních ploch a referenčních výnosů uvedených v příloze XIb. ►A2  Podmínkou pro použití tohoto odstavce však pro Bulharsko a Rumunsko bude, že se v roce 2007 použije režim jednotné platby na plochu a že se rozhodne o používání článku 66. ◄

▼C1

Regionalizační plán může být znovu prozkoumán podle objektivních kritérií dotyčným členským státem na žádost Komise nebo z podnětu uvedeného členského státu.

▼B

Článek 104

Základní částka

1.  Platba na plochu se vypočítá vynásobením základní částky za tunu průměrným výnosem pro obiloviny, který je stanoven v regionalizačním plánu pro dotyčný region.

2.  Pro výpočet uvedený v odstavci 1 se použije průměrný výnos obilovin. Pokud je však s kukuřicí zacházeno zvlášť, výnos „kukuřice“ se použije pro kukuřici a výnos „obilovin s výjimkou kukuřice“ se použije pro obiloviny, olejnatá semena, lněné semeno, jakož i pro len a konopí pěstovaná na vlákno.

3.  Základní částka pro plodiny na orné půdě a v případě použití článku 71 pro půdu vyňatou z produkce je stanovena na 63 EUR za tunu od hospodářského roku 2005/06.

▼M3

Článek 105

Příplatek na pšenici tvrdou

▼A2

1.  Příplatek k platbě na plochu:

se vyplácí na plochu pro pšenici tvrdou v tradičních produkčních oblastech uvedených v příloze X při dodržení těchto stropů:

▼M3

2.  Pokud je celkový součet ploch, na které je požadován příplatek k platbě na plochu, v průběhu hospodářského roku vyšší než strop uvedený v odstavci 1, sníží se poměrným způsobem plocha na zemědělce, na kterou lze příplatek vyplatit.

Při dodržení omezení na členský stát stanovených v odstavci 1 však mohou členské státy rozdělit plochy uvedené v tomto odstavci mezi produkční oblasti stanovené v příloze X nebo v případě členských států Společenství ve složení ke dni 30. dubna 2004 podle potřeby mezi produkční regiony regionalizačního plánu podle rozsahu produkce pšenice tvrdé v období 1993 až 1997.V takovém případě, pokud je celkový součet ploch v regionu, na které je požadován příplatek k platbě na plochu, během daného hospodářského roku vyšší než odpovídající regionální strop, sníží se poměrným způsobem plocha na zemědělce v daném produkčním regionu, na kterou lze příplatek vyplatit. Snížení se provede po novém rozdělení ploch regionů v rámci dotyčného členského státu, které nedosáhly svého regionálního stropu, mezi regiony, které svůj regionální strop překročily.

3.  V regionech, kde je produkce pšenice tvrdé dobře zavedena, s výjimkou regionů uvedených v příloze X, se na hospodářský rok 2005/06 poskytuje zvláštní podpora ve výši 46 EUR/ha do výše tohoto počtu hektarů:

▼B

Článek 106

Len a konopí

Pokud jde o len a konopí pěstovaná na vlákno se platba na plochu provede podle okolností pouze tehdy, pokud je uzavřena smlouva nebo přijat závazek, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000.

Pokud jde o konopí pěstované na vlákno, podléhá platba na plochu rovněž podmínkám stanoveným v článku 52.

Článek 107

Vynětí půdy z produkce

1.  V případě použití článku 71 mají zemědělci, kteří žádají o platbu na plochu, povinnost vyjmout část půdy z produkce jejich zemědělského podniku za vyrovnávací platbu.

2.  Povinné vynětí půdy z produkce, které se týká každého zemědělce žádajícího o platby na plochu, je stanoveno podle procenta jeho plochy, která je oseta plodinami na orné půdě, je předmětem žádosti o platbu ►C1   a je vyňata z produkce v souladu s touto kapitolou. ◄

Základní sazba povinného vynětí půdy z produkce je stanovena na 10 % pro hospodářské roky 2005/06 a 2006/07.

3.  Půda vyňatá z produkce může být použita:

Členské státy jsou oprávněny vyplatit vnitrostátní podporu až do výše 50 % nákladů spojených se zavedením víceletých plodin určených k produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce.

4.  Množství vedlejších produktů určených k výživě zvířat nebo k lidské spotřebě, které může být k dispozici v důsledku pěstování olejnatých semen na půdě vyňaté z produkce podle odst. 3 první odrážky, se vezme v úvahu, pokud jde o dodržení omezení 1 milionu metrických tun uvedeného v čl. 56 odst. 3.

5.  V případě rozdílnosti výnosů mezi zavlažovanou půdou a nezavlažovanou půdu se použije platba odpovídající povinnému vynětí půdy z produkce, pokud jde o nezavlažovanou půdu.

6.  Zemědělci mohou využít platbu za vynětí půdy z produkce pro půdu nepovinně vyňatou z produkce, která převyšuje jejich závazek. Členské státy oprávní zemědělce, aby vyňali z produkce alespoň 10 % plochy oseté plodinami na orné půdě, která je předmětem žádosti o platbu, a vyňaté z produkce v souladu s tímto článkem. Členské státy mohou stanovit vyšší procenta která přihlížejí ke zvláštním situacím a zajišťují dostatečné využití obdělávané půdy.

V případě použití článku 66 se tento odstavec použije s ohledem na podrobná pravidla, která stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.

7.  Povinné vynětí půdy z produkce se nepoužije na zemědělce, kteří žádají o platbu pro plochu nepřesahující plochu, která by byla na základě výnosu stanoveného pro jejich region nezbytná pro produkci 92 tun obilovin. Na tyto zemědělce se použije odstavec 6.

8.  Aniž je dotčen článek 108, plochy:

mohou být v důsledku žádosti podané po 28. červnu 1995 zaúčtovány jako vyňaté z produkce pro účely povinného vynětí uvedeného v odstavci 1 až do výše omezení na zemědělský podnik, který může být stanoven dotyčným členským státem. Uvedené omezení je stanoveno pouze v nezbytném rozsahu, aby se zabránilo tomu, že by neúměrná částka dostupného rozpočtu, který se týká dotyčného režimu, byla soustředěna na malý počet zemědělských podniků.

Pro uvedené plochy se však neposkytuje platba na plochu stanovená v článku 104 tohoto nařízení a podpora poskytovaná podle čl. 24 odst. 1 nebo čl. 31 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 se omezuje na částku rovnající se nejvýše částce platby na plochu stanovené v článku 104 tohoto nařízení pro půdu vyňatou z produkce.

Členské státy mohou rozhodnout, že nepoužijí režim stanovený v tomto odstavci na nového žadatele v každém regionu, v němž existuje trvalé nebezpečí, že by byla regionální základní plocha významně překročena.

9.  Plochy vyňaté z produkce nemohou být o velikosti menší než 0,1 ha a o šířce menší než 10 metrů. Z řádně odůvodněných ekologických důvodů mohou členské státy uznat plochy, které jsou alespoň 5 metrů široké a mají rozlohu 0,05 ha.

▼M3

Článek 108

Půda, na kterou lze poskytnout podporu

Žádosti o platbu nemohou být předloženy pro půdu, která byla k datu stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu za rok 2003 využívána jako stálá pastvina, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely.

V případě nových členských států nemohou být žádosti o platby předloženy pro půdu, která byla ke dni 30. června 2003 využívána jako stálá pastvina, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. ►A2  V případě Bulharska a Rumunska nemohou být žádosti o platby předloženy pro půdu, která byla ke dni 30. červnu 2005 využívána jako stálá pastvina, byla osázena trvalými kulturami nebo stromy nebo byla využívána pro nezemědělské účely. ◄

Členské státy se mohou za podmínek, které mají být stanoveny postupem uvedeným v čl. 144 odst. 2, odchýlit od prvního nebo druhého pododstavce tohoto článku za předpokladu, že přijmou vhodná opatření, aby zabránily výraznému rozšíření celkové zemědělské plochy, na kterou lze poskytnout platbu.

▼B

Článek 109

Výsev a žádost

Aby mohl zemědělec vyžít platbu na plochu, musí provést výsev nejpozději do 31. května předcházejícího příslušné sklizni a nejpozději do 15. května podat žádost.

Článek 110

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k této kapitole se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2; jedná se zejména o pravidla:

Stejným postupem může Komise:

▼M24

KAPITOLA 10A

ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

Článek 110a

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110b

Způsobilost pro podporu

1.  Podpora se poskytuje na hektar plochy způsobilé pro podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby plocha byla způsobilá pro podporu, musí se nacházet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami a skutečně sklizené za běžných růstových podmínek.

Podpora uvedená v článku 110a bude vyplacena pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.  Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle prováděcích pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110c

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.  Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy:

2.  Stanovené výnosy v referenčním období činí:

3.  Výše podpory na hektar způsobilý pro podporu se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

4.  Pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou v daném členském státě a v daném roce přesáhne rozlohu základní plochy uvedené v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k tomu, o kolik byla překročena rozloha základní plochy.

5.  Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110d

Schválené meziodvětvové organizace

1.  Pro účely této kapitoly se „schválenou meziodvětvovou organizací“ rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:

2.  Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110e

Vyplácení podpory

1.  Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu podle článku 110c.

2.  Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu v rámci základní plochy stanovené v čl. 110c odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR.

▼M4

KAPITOLA 10B

PODPORA PRO OLIVOVÉ HÁJE

Článek 110g

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům jako příspěvek na údržbu olivových hájů, které mají environmentální nebo sociální hodnotu, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110h

Způsobilost pro podporu

Platba podpory je vázána na tyto podmínky:

Článek 110i

Částky podpory

1.  Podpora pro olivové háje se poskytuje na GIS hektar oliv. GIS hektar oliv je plošná jednotka používaná v rámci společné metody, která bude určena postupem podle čl. 144 odst. 2 a na základě údajů z geografického informačního systému pro pěstování oliv uvedeného v čl. 20 odst. 2.

2.  Do výše částek stanovených v odstavci 3 a po odpočtu částky zadržené podle odstavce 4 stanoví členské státy podporu na GIS hektar oliv pro nejvýše pět kategorií ploch olivových hájů.

Tyto kategorie se určují v souladu s obecným rámcem environmentálních a sociálních kritérií, včetně aspektů týkajících se krajiny a společenské tradice, která budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2. V této souvislosti se zvláštní pozornost věnuje údržbě olivových hájů v okrajových oblastech.

3.  Použije-li se koeficient 0,4 vyplývající z použití koeficientu 0,6 stanoveného v příloze VII bodu H, je maximální částka podpory podle odstavce 2 tato:

▼M16

▼M4

Členské státy rozdělí maximální částku mezi jednotlivé kategorie v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem. Pro každou kategorii může podpora na GIS hektar oliv dosáhnout výše nákladů na údržbu mimo nákladů na sklizeň, tuto výši však nesmí přesáhnout.

Pokud se členské státy rozhodnou pro snížení koeficientu ve výši 0,4, upraví se maximální částka podpory uvedená v tabulce výše i v přílohách VIII a VIIIa postupem podle čl. 144 odst. 2.

Maximální částky podpory stanovené pro Kypr a Maltu jsou prozatímní. V roce 2005 je lze revidovat po zavedení geografického informačního systému uvedeného v čl. 20 odst. 2 postupem podle čl. 144 odst. 2, aby byla kyperská a maltská maximální částka podpory odpovídajícím způsobem upravena.

4.  Členské státy mohou zadržet až 10 % částek uvedených v odstavci 3, aby zajistily financování pracovních programů vypracovaných schválenými organizacemi hospodářských subjektů Společenstvím podle článku 8 nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami. ( 36 )

Pokud se však členský stát rozhodne použít vyšší koeficient než 0,6 podle přílohy VII bodu H, může zadržet nejvýše 10 % složky připadající na olivový olej ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 41 k zajištění financování pracovních programů uvedených v prvním pododstavci Společenstvím. Tato maximální částka se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

KAPITOLA 10C

PODPORA PRO TABÁK

Článek 110j

Oblast působnosti

Pro sklizňové roky 2006, 2007, 2008 a 2009 lze poskytovat podporu zemědělcům, kteří produkují surový tabák kódu KN 2401, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110k

Způsobilost pro podporu

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří obdrželi prémii na tabák podle nařízení (EHS) č. 2075/92 v kalendářních letech 2000, 2001 a 2002, a zemědělcům, kteří obdrželi produkční kvóty pro tabák v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005. Platba podpory je vázána na tyto podmínky:

Článek 110l

Částky podpory

1.  Použije-li se koeficient 0,6 vyplývající z použití koeficientu 0,4 stanoveného v příloze VII bodu I, je maximální částka celkové podpory včetně částek, které mají být převedeny do Tabákového fondu Společenství uvedeného v článku 110m, tato:

▼M11

▼M4

Pokud se členské státy rozhodnou snížit koeficient 0,6, upraví se maximální částka podpory uvedená v tabulce výše i v příloze VIII postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼M21

Článek 110m

Převod do Tabákového fondu Společenství

Částka rovná 4 % za kalendářní rok 2006 a 5 % za kalendářní roky 2007, 2008 a 2009 z podpory poskytnuté podle této kapitoly se použije na financování informačních akcí v rámci Tabákového fondu Společenství uvedeného v článku 13 nařízení (EHS) č. 2075/92.

▼M4

KAPITOLA 10D

PODPORA NA PLOCHU PRO CHMEL

Článek 110n

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují chmel kódu KN 1210, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110o

Způsobilost pro podporu

Plochami způsobilými pro podporu jsou ty, které:

▼M9

KAPITOLA 10E

PLATBA ►C4  NA ◄ CUKR

Článek 110p

Přechodná platba ►C4  na ◄ cukr

1.  V případě použití článku 71 může být zemědělcům poskytnuta přechodná platba ►C4  na ◄ cukr za rok 2006. Platba se poskytuje v mezích částek stanovených v písmenu K přílohy VII.

2.  Aniž je dotčen čl. 71 odst. 2, stanoví členské státy částku přechodné platby ►C4  na ◄ cukr na zemědělce na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou

a v souladu s reprezentativním obdobím, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007, které určí členské státy do 30. dubna 2006.

Kde však reprezentativní období zahrnuje hospodářský rok 2006/2007, nahrazuje se tento hospodářský rok hospodářským rokem 2005/2006, pokud jde o zemědělce dotčené zrušením kvóty v hospodářském roce 2006/2007 podle článku 3 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství ( 39 ).

Pokud je zvolen hospodářský rok 2006/2007, nahrazují se odkazy na článek 19 nařízení (ES) č. 1260/2001 obsažené v prvním pododstavci odkazy na článek 6 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru ( 40 ).

3.  Na přechodnou platbu ►C4  na ◄ cukr se nepoužijí články 143a a 143c.

KAPITOLA 10F

PODPORA SPOLEČENSTVÍ PRO PĚSTITELE CUKROVÉ ŘEPY A CUKROVÉ TŘTINY

Článek 110q

Oblast působnosti

▼M14

1.  V členských státech, které udělily restrukturalizační podporu stanovenou v článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 pro nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, se podpora Společenství uděluje pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny.

▼M9

2.  Podpora se uděluje nejvýše na pět po sobě jdoucích let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději za hospodářský rok 2013/2014.

Článek 110r

Podmínky způsobilosti

Podpora se uděluje podle množství kvótového cukru získaného z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a dodaného na základě smluv uzavřených podle článku 6 nařízení (ES) č. 318/2006.

▼M14

Článek 110s

Výše podpory

Podpora se uděluje na tunu bílého cukru standardní jakosti. Výše podpory se rovná polovině částky získané tak, že se výše stropu uvedeného v příloze VII písm. K bodu 2 pro dotčený členský stát pro odpovídající rok vydělí celkovou kvótou na cukr a inulinový sirup stanovenou dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006.

Články 143a a 143c se nevztahují na podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny.

▼M17

KAPITOLA 10G

PŘECHODNÉ PLATBY ZA OVOCE A ZELENINU

Článek 110t

Přechodná podpora na plochu

1.  V případě použití čl. 68b odst. 1 nebo čl. 143bc odst. 1 během období uvedeného ve zmíněných ustanoveních lze za podmínek stanovených v této kapitole poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím určité druhy rajčat, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

2.  V případě použití čl. 68b odst. 2 nebo čl. 143bc odst. 2 během období uvedeného v daných ustanoveních lze za podmínek stanovených v této kapitole poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím určité druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

Článek 110u

Výše podpory a způsobilost

1.  Členské státy stanoví na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výši podpory na hektar, na němž se pěstují rajčata a jednotlivé druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 68b odst. 2.

2.  Celková výše plateb v žádném případě nepřekročí strop stanovený podle čl. 64 odst. 2 nebo článku 143bc.

3.  Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/1996.

4.  Poskytnutí podpory Společenství mohou členské státy podřídit dalším objektivním a nediskriminačním kritériím, včetně podmínky členství zemědělců v organizaci producentů nebo v seskupení producentů uznaných podle článku 4 nebo 7 nařízení Rady (ES) č. 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny ( 41 ).

5.  Členské státy oznámí Komisi do 1. listopadu 2007 své rozhodnutí uplatňovat článek 68b nebo článek 143bc, částku, kterou si ponechají podle uvedených článků, a kritéria uvedená v odstavci 1 tohoto článku.

KAPITOLA 10H

PŘECHODNÁ PLATBA ZA BOBULOVINY

Článek 110v

Platba za bobuloviny

1.  Přechodná podpora na plochu se použije během období, které skončí 31. prosince 2012, pro jahody kódu KN 0810 10 00 a maliny kódu KN 0810 20 10 dodávané ke zpracování.

2.  Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/1996.

3.  Podpora vyplácená Společenstvím činí 230 EUR/ha ročně.

4.  Členské státy mohou k podpoře Společenství udělit i vnitrostátní podporu. Celková výše podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout 400 EUR/ha ročně.

5.  Podpora se vyplácí pouze na maximální vnitrostátní zaručené plochy, které jsou členským státům přiděleny takto:

Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, přesáhne v daném členském státě a v daném roce maximální vnitrostátní zaručenou plochu, snižuje se výše podpory uvedené v odstavci 3 úměrně překročení maximální vnitrostátní zaručené plochy.

6.  Články 143a a 143c se na přechodnou platbu za bobuloviny nepoužijí.

▼B

KAPITOLA 11

PRÉMIE NA SKOPOVÉ A KOZÍ MASO

Článek 111

Oblast působnosti

V případě použití článku 67 poskytují členské státy na ročním základě prémie nebo dodatečné platby zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak.

Článek 112

Definice

Pro účely této kapitoly se:

Článek 113

Prémie na bahnice a kozy

1.  Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen „prémie na bahnice“).

2.  Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen „prémie na kozy“). Tato prémie se poskytuje zemědělcům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria:

Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

3.  Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytují v mezích individuálních stropů formou roční platby na zvíře, na které lez poskytnout prémii, na kalendářní rok a na zemědělce. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50.

4.  Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,8 EUR.

5.  Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR.

Článek 114

Doplňková prémie

1.  Doplňková prémie se vyplácí zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze zemědělci, jehož zemědělský podnik leží nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999.

2.  Doplňková prémie se poskytuje také zemědělci, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že:

3.  Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy.

Článek 115

Společná ustanovení

1.  Prémie se vyplácejí oprávněným zemědělcům na základě počtu bahnic a/nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která má být stanovena postupem podle čl. 144 odst. 2.

▼M2

2.  Ode dne použitelnosti nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (EHS) č. 1782/2003 lze prémii obdržet pouze na zvíře, které je identifikováno a evidováno podle těchto pravidel.

▼B

Článek 116

Individuální omezení

1.  Od 1. ledna 2005 se individuální strop každého zemědělce podle čl. 113 odst. 3 rovná počtu nároků na prémii, které příslušely zemědělci k 31. prosinci 2004 podle příslušných pravidel Společenství.

▼M3

2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše nároků na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 4 a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 118.

S výjimkou případů, kdy se použije článek 143b, přidělí nové členské státy producentům individuální stropy a zřídí vnitrostátní rezervy z celkového počtu nároků na prémii vyhrazených pro každý z těchto nových členských států podle odstavce 4 nejpozději do jednoho roku od data přistoupení.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 143b a v případě, že se použije článek 67, provede se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené ve druhém pododstavci nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

▼B

3.  Nároky na prémii, které byly odejmuty na základě opatření přijatého podle odstavce 2, zanikají.

▼A2

4.  Použijí se tyto stropy:

▼B

Článek 117

Převod nároků na prémii

1.  Pokud zemědělec prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechny své nároky na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme.

2.  Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést své nároky na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu nároků bez převodu zemědělského podniku se část převáděných nároků na prémii, nejvýše 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

Členské státy mohou nabývat nároky na prémii od zemědělců, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným převodem svých nároků. V tomto případě lze takto nabyté nároky zemědělcům uhradit buď z vnitrostátních rozpočtů, nebo způsobem stanoveným v čl. 119 odst. 2 páté odrážce.

Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod nároků uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3.  Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily převodu nároků na prémii vně citlivých oblastí nebo regionů, ve kterých je chov ovcí obzvláště důležitý pro místní hospodářství.

4.  Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části nároků na prémii, kterou zemědělec, jemuž tyto nároky příslušejí, nemá v úmyslu využít.

Článek 118

Vnitrostátní rezerva

1.  Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu nároků na prémii.

2.  Všechny nároky na prémii odejmuté podle čl. 117 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy.

3.  Členské státy mohou přiznávat nároky na prémii zemědělcům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při přiznání nároků dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 119

Dodatkové platby

1.  V případě použití článku 71 provádějí každoročně členské státy dodatkové platby ve výši celkových částek stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

Členské státy mohou rozhodnout, že celkové částky stanovené v odstavci 3 tohoto článku doplní tak, že sníží výši plateb uvedených v článku 113. Snížení výše plateb, které lze provést na regionální úrovni, nesmí přesáhnout jedno euro.

Platby se poskytují každoročně na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména příslušné výrobní struktury a podmínky, a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi producenty a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho tyto platby nejsou spojeny s výkyvy tržních cen. Mohou se poskytovat na regionální úrovni.

2.  Platby mohou zahrnovat zejména tyto položky:

▼M3

3.  Použijí se tyto celkové částky:

▼M3

4.  V nových členských státech se celkové částky použijí v souladu s rozvrhem zvýšení stanoveným v článku 143a.

▼B

Článek 120

Stropy

Součet částek každé prémie nebo požadované dodatkové platby nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2.

Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

KAPITOLA 12

PLATBY PRO HOVĚZÍ A TELECÍ MASO

Článek 121

Oblast působnosti

V případě použití článku 68 poskytují členské státy za podmínek stanovených v této kapitole, není-li stanoveno jinak, podporu(y), která(é) byla(y) vybrána(y) dotyčným členským státem v souladu s uvedeným článkem.

Článek 122

Definice

Pro účely této kapitoly se:

Článek 123

Zvláštní prémie

1.   ►C1  Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot samčího pohlaví ◄ , může na základě žádosti využívat zvláštní prémii. Tato prémie se poskytuje na kalendářní rok a na zemědělský podnik v mezích regionálních stropů nejvýše pro 90 zvířat každé věkové třídy uvedené v odstavci 2.

2.  Zvláštní prémie se poskytuje nejvýše:

3.  Aby bylo možné využívat zvláštní prémii:

4.  Pokud v příslušném regionu celkový počet býků od 9 měsíců věku a volů od 9 do 20 měsíců věku, pro které byla podána žádost a kteří splňují podmínky pro poskytnutí zvláštní prémie, přesahuje regionální strop stanovený v odstavci 8, počet všech zvířat na zemědělce během dotyčného roku, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 písm. a) a b), se poměrně sníží.

Pro účely tohoto článku se „regionálním stropem“ rozumí počet zvířat, na která se může vztahovat zvláštní prémie v některém regionu na kalendářní rok.

5.  Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou členské státy:

6.  Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí zvláštní prémie v době porážky skotu. V tomto případě je kritérium věku býků podle odst. 2 písm. a) nahrazeno kritériem hmotnosti jatečně upraveného těla nejméně 185 kilogramů.

Prémie se vyplácí nebo převádí na zemědělce.

Spojené království je oprávněno použít v Severním Irsku jiný režim poskytování zvláštní prémie, než je režim, který používá na zbytku svého území.

7.  Výše zvláštní prémie se stanoví na:

▼A2

8.  Použijí se tyto regionální stropy:

▼B

Článek 124

Prémie na porážky mimo sezónu

1.  V případě použití článku 71, pokud v členském státě:

mohou zemědělci na základě žádosti využívat dodatečnou prémii ke zvláštní prémii (prémie na porážky mimo sezónu). Pokud však Irsko nebo Severní Irsko dosáhnou obou uvedených zaváděcích sazeb, použije se prémie v Irsku a v Severním Irsku.

Pro použití tohoto článku ve Spojeném království je Severní Irsko považováno za samostatnou jednotku.

2.  Výše této prémie se stanoví na:

3.  Pokud není dosažena sazba podle odst. 1 písm. b) s ohledem na předposlední větu uvedeného odstavce, mohou členské státy, jejichž zemědělci už dříve využívali prémii na porážky mimo sezónu, rozhodnout o poskytnutí této prémie se sazbou 60 % částek stanovených v odstavci 2.

V tomto případě dotyčný členský stát:

Pro použití tohoto opatření se území Irska a Severního Irska považují pro výpočet sazby stanovené v odst. 1 písm. a), a tudíž i pro nárok na tuto prémii, za jednu jednotku.

4.  Aby bylo možné stanovit, zda došlo k překročení procentní sazby podle tohoto článku, vezmou se v úvahu porážky uskutečněné během druhého roku, který předchází roku, v němž bylo poraženo zvíře, na které se může vztahovat prémie.

Článek 125

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

1.  Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku krávy bez tržní produkce mléka, může na základě žádosti využívat prémii na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (prémie na krávy bez tržní produkce mléka). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.

2.  Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:

pokud uvedený zemědělec chová během nejméně šesti po sobě jdoucích měsíců ode dne podání žádosti počet krav bez tržní produkce mléka rovnající se nejméně 60 % a jalovic rovnající se nejvýše 40 % počtu, pro který je žádáno o prémii.

Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku, určí se na základě individuálního referenčního množství stanoveného v čl. 95 odst. 2 a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka nebo o dojnice.

3.  Nárok na prémii na zemědělce je omezen použitím individuálního stropu stanoveného v článku 126.

4.  Výše prémie se stanoví na 200 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii.

5.  V případě použití čl. 68 písm. a) bodu i) mohou členské státy poskytnout dodatečnou vnitrostátní prémii na krávu bez tržní produkce mléka až do výše 50 EUR na zvíře, pokud to nezpůsobí žádnou diskriminaci mezi chovateli v dotyčném členském státě.

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se v regionu, který je vymezen v článcích 3 a 6 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech ( 43 ), je prvních 24,15 EUR na zvíře této dodatečné prémie financováno záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF).

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se na celém území členského státu, financuje záruční sekce EZOZF dodatečnou prémii v plné výši, jestliže v dotyčném členském státě stáda skotu zahrnují velký počet krav bez tržní produkce mléka, které představují nejméně 30 % celkového počtu krav, a jestliže nejméně 30 % poraženého skotu samčího pohlaví patří do tříd zmasilosti S a E. Jakékoli překročení uvedených procent se zjišťuje na základě průměru dvou let, která předcházejí roku, pro který je prémie poskytnuta.

6.  Pro použití tohoto článku se vezmou v úvahu pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s masným plemenem, určené k produkci masných telat.

Článek 126

Individuální strop pro krávu bez tržní produkce mléka

▼M3

1.  Podpora se poskytuje každému zemědělci, který chová krávy bez tržní produkce mléka, do výše individuálních stropů stanovených při použití článku 7 nařízení (ES) č. 1254/1999 nebo odst. 2 druhého pododstavce.

2.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše nároků na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 5 a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 128.

S výjimkou případů, kdy se použije článek 143b, přidělí nové členské státy producentům individuální stropy a zřídí vnitrostátní rezervy z celkového počtu nároků na prémii vyhrazených pro každý z těchto nových členských států podle odstavce 5 nejpozději do jednoho roku od data přistoupení.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 143b a v případě, že se použije článek čl. 68 odst. 2 písm. a) bod i), provede se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené ve druhém pododstavci nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

▼B

3.  Pokud je v důsledku úpravy přijaté podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy zemědělců, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména:

4.  Zrušují se práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odstavce 2.

▼A2

5.  Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

▼B

Článek 127

Převod práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1.  Pokud zemědělec svůj zemědělský podnik prodá nebo ho převede jiným způsobem, může všechna svá práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka převést na osobu, která tento podnik převezme. Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu práv na prémii bez převodu zemědělského podniku je část převedených práv, nejvýše 15 %, postoupena bez vyrovnávací platby do vnitrostátní rezervy členského státu, ve kterém se zemědělský podnik nachází, aby mohla být znovu bezplatně rozdělena.

2.  Členské státy:

3.  Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec disponující těmito právy nemá v úmyslu použít.

Článek 128

Státní rezerva práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1.  Každý členský stát udržuje vnitrostátní rezervu práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka.

2.  Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 127 odst. 1 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy, aniž je dotčen čl. 126 odst. 4.

3.  Členské státy využívají své vnitrostátní rezervy pro přidělování, v rámci omezení těchto rezerv, práv na prémii, zejména začínajícím zemědělcům, mladým zemědělcům a jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 129

Jalovice

1.  Odchylně od čl. 125 odst. 3 mohou členské státy, ve kterých se nejméně 60 % krav bez tržní produkce mléka a jalovic chová v horských oblastech ve smyslu článku 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, rozhodnout, že budou spravovat poskytování prémie na krávy bez tržní produkce mléka pro jalovice a odděleně pro krávy bez tržní produkce mléka v mezích odděleného vnitrostátního stropu, který stanoví dotyčný členský stát.

Tento oddělený vnitrostátní strop nepřekročí 40 % vnitrostátního stropu dotyčného členského státu stanoveného v čl. 126 odst. 5. Tento vnitrostátní strop se sníží o částku rovnající se částce odděleného vnitrostátního stropu. Pokud v členském státě využívajícím možnost podle tohoto odstavce překročí celkový počet jalovic, pro které byla podána žádost a které splňují podmínky pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka, oddělený vnitrostátní strop, počet jalovic, na které se vztahuje prémie, na zemědělce se pro příslušný rok poměrně sníží.

2.  Pro použití tohoto článku se zohlední pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s těmito plemeny.

Článek 130

Porážková prémie

1.  Zemědělec, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může na základě žádosti získat právo na porážkovou prémii. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, nebo při jejich vývozu do třetích zemí, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny.

Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata:

pokud je zemědělec choval v období, které má být stanoveno.

2.  Výše prémie se stanoví na:

3.  Vnitrostátní stropy podle odstavce 1 se stanoví pro každý členský stát a odděleně pro obě dvě skupiny zvířat uvedené v písm. a) a b) uvedeného odstavce. Každý strop se rovná počtu zvířat každé z těchto dvou skupin, která byla poražena v dotyčném členském státě v roce 1995 a ke kterým se přičtou zvířata vyvezená do třetích zemí podle údajů Eurostatu nebo podle jakýchkoli jiných oficiálních statistických informací zveřejněných pro tento rok a přijatých Komisí.

▼A2

Pro nové členské státy se stanovují vnitrostátní stropy uvedené v této tabulce:

▼B

4.  Pokud v daném členském státě celkový počet zvířat jedné ze dvou skupin uvedených v odst. 1 písm. a) a b), pro která byla podána žádost a která splňují podmínky pro poskytnutí porážkové prémie, překročí vnitrostátní strop stanovený pro příslušnou skupinu, počet všech zvířat, na která se vztahuje poskytnutí prémie, se na zemědělce a pro příslušný rok poměrně sníží.

Článek 131

Intenzita chovu

1.  V případě použití článku 71 je celkový počet zvířat, která mají právo na zvláštní prémii a na prémii na krávy bez tržní produkce mléka, omezen stanovením intenzity chovu na zemědělský podnik na dvě velké dobytčí jednotky (VDJ) na hektar a kalendářní rok. Ode dne 1. ledna 2003 je tato intenzita chovu 1,8 VDJ. Intenzita chovu se vyjadřuje ve VDJ na jednotku krmné plochy zemědělského podniku využívanou pro pastvu zvířat. Požadavek na intenzitu chovu se však netýká zemědělce, jehož počet zvířat zohledněný při stanovení intenzity chovu nepřesahuje 15 VDJ.

2.  Při stanovení intenzity chovu na zemědělský podnik se zohlední:

Krmná plocha zahrnuje společně užívané plochy a plochy se smíšenými kulturami.

Článek 132

Extenzifikační prémie

1.  V případě použití článku 71 mohou zemědělci, kteří využívají zvláštní prémii a/nebo prémii na krávy bez tržní produkce mléka, využívat extenzifikační prémii.

2.  Extenzifikační prémie činí 100 EUR na zvláštní prémii a prémii na krávy bez tržní produkce mléka, pokud je pro příslušný kalendářní rok intenzita chovu dotyčného zemědělského podniku nejvýše 1,4 VDJ na hektar.

Členské státy však mohou rozhodnout, že se extenzifikační prémie poskytne ve výši 40 EUR na intenzitu chovu nejméně 1,4 VDJ na hektar a nejvýše 1,8 VDJ na hektar a ve výši 80 EUR na intenzitu chovu nižší než 1,4 VDJ na hektar.

3.  Pro účely použití odstavce 2:

Členské státy stanoví své krmné plochy s ohledem alespoň na toto kritérium: pastviny jsou louky, které jsou podle druhu místní zemědělské činnosti uznávány jako místa pro pastvu skotu a/nebo ovcí. To však nevylučuje smíšené využívání pastviny během téhož roku (pastvina, seno, silážní píce).

4.  Aniž jsou dotčeny požadavky na intenzitu chovu stanovené v odstavci 2 tohoto článku, mohou zemědělci usazení v členských státech, ve kterých je více než 50 % produkce mléka vyprodukováno v horských oblastech ve smyslu článku 18 nařízení (ES) č. 1257/1999, a jejichž zemědělské podniky se nacházejí v těchto oblastech, využívat extenzifikační prémie podle výše uvedeného odstavce na dojnice chované v uvedených zemědělských podnicích.

5.  Postupem podle čl. 144 odst.2 ►C1  upraví Komise, je-li to nezbytné, částky stanovené v odstavci 2 tohoto článku ◄ , přičemž zohlední zejména počet zvířat, na která se může vztahovat prémie pro předcházející kalendářní rok.

Článek 133

Dodatečné platby

1.  V případě použití článku 71 provádějí členské státy na ročním základě dodatečné platby zemědělcům usazeným na jejich území ve výši celkových částek stanovených v odstavci 3 tohoto článku. Platby se provádějí na základě objektivních kritérií zahrnujících zejména příslušné struktury a podmínky produkce a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho tyto platby nejsou spojeny s výkyvy tržních cen.

2.  Dodatečné platby mohou být prováděny formou plateb podle počtu zvířat a/nebo plateb na plochu.

▼M3

3.  Použijí se tyto celkové částky:

▼B

Článek 134

Platby podle počtu hospodářských zvířat

1.  Dodatečné platby podle počtu zvířat mohou být poskytnuty pro:

2.  Platby podle počtu zvířat mohou být, s výjimkou telat, poskytovány jako dodatečné částky na jednotku porážkové prémie stanovené v článku 130. V ostatních případech poskytnutí platby podle počtu zvířat podléhá:

3.  Zvláštní požadavky na intenzitu chovu se stanoví:

Článek 135

Podmínky týkající se plateb podle počtu hospodářských zvířat

1.  V členském státě mohou být poskytovány platby podle počtu zvířat skotu samčího pohlaví na kalendářní rok nejvýše pro počet zvířat:

▼M3

▼B

Členské státy mohou rovněž stanovit maximální počet kusů skotu samčího pohlaví na zemědělský podnik, který má být stanoven členským státem na vnitrostátním nebo regionálním základě.

Poskytnutí prémie se vztahuje pouze na skot samčího pohlaví od osmi měsíců věku. Pokud jsou platby podle počtu hospodářských zvířat vypláceny v době porážky, členské státy mohou rozhodnout o nahrazení tohoto kritéria kritériem hmotnosti jatečně upraveného těla nejméně 180 kilogramů.

2.  Platby podle počtu krav bez tržní produkce mléka a jalovic, na které se může vztahovat poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka podle čl. 125 odst. 4 a článku 129, mohou být poskytnuty pouze jako dodatečná částka na jednotku prémie krávy bez tržní produkce mléka podle čl. 125 odst. 4.

3.  Platby podle počtu dojnic mohou být poskytnuty pouze jako částka na tunu referenčního množství, na které lze poskytnout prémii, které má zemědělský podnik k dispozici a které se stanoví podle čl. 95 odst. 2.

Ustanovení čl. 134 odst.2 písm. b) se nepoužije.

4.  Platby podle počtu jalovic jiné než podle odstavce 2 mohou být poskytnuty podle členského státu a kalendářního roku pro nejvyšší počet jalovic rovnající se průměrnému počtu porážek jalovic během let 1997, 1998 a 1999 podle údajů Eurostatu pro tyto roky nebo podle jakýchkoli jiných úředních statistických informací zveřejněných pro tyto roky a přijatých Komisí. ►M3  Pro nové členské státy jsou referenčními roky 2001, 2002 a 2003. ◄

Článek 136

Platby na plochu

1.  Platby na plochu jsou poskytovány na hektar stálé pastviny:

2.  Plocha stálé pastviny v regionu, pro kterou mohou být poskytnuty platby na plochu, by neměla překročit odpovídající regionální základní plochu.

Regionální základní plochy stanoví členské státy jako průměrný počet hektarů stálé pastviny, které sloužily pro chov skotu během let 1995, 1996 a 1997. ►M3  Pro nové členské státy jsou referenčními roky 1999, 2000 a 2001. ◄

3.  Nejvyšší platba na hektar plochy, která může být poskytnuta, včetně plateb na plochu podle článku 96 nepřekročí 350 EUR.

▼M3

Článek 136a

Podmínky používání v nových členských státech

V nových členských státech se celkové částky uvedené v čl. 133 odst. 3 a maximální platby na plochu za hektar ve výši 350 EUR uvedené v čl. 136 odst. 3 použijí v souladu s rozvrhem zvýšení stanoveným v článku 143a.

▼B

Článek 137

Předávání informací

Jakákoli změna vnitrostátního režimu o poskytování dodatečných plateb se Komisi sdělí nejpozději do jednoho měsíce po jejím přijetí.

Článek 138

Společná ustanovení

Přímé platby stanovené v této kapitole se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000.

▼M26

Zvíře se však rovněž považuje za způsobilé pro platbu, pokud byly informace stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1760/2000 nahlášeny příslušnému orgánu první den retenčního období zvířete stanoveného postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení.

▼B

Článek 139

Stropy

Celková výše přímých plateb, o něž je žádáno podle této kapitoly, nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce každé z těchto přímých plateb ve stropu uvedeném v článku 41. ►M3  Pro nové členské státy však strop stanovený Komisí v souladu s čl. 64 odst. 2 odpovídá složce každé z dotyčných přímých plateb v rámci stropu uvedeného v článku 71c. ◄

Pokud celková výše požadovaných podpor překročí stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena pro příslušný rok.

Článek 140

Zakázané látky podle směrnice 96/22/ES

1.  Pokud jsou u zvířete ze stáda skotu zemědělce zjištěny v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 96/22/ES ( 44 ) rezidua látek zakázaných směrnicí Rady 96/23/ES ( 45 ) nebo rezidua látek, které uvedená směrnice povoluje, ale jsou použita nezákonně, nebo pokud je v zemědělském podniku zemědělce nalezena zakázaná látka nebo produkt či látka nebo produkt, který směrnice 96/22/ES povoluje, ale zemědělec ho drží nezákonně, je tento zemědělec pro kalendářní rok, ve kterém bylo uvedené porušení předpisů zjištěno, vyloučen z poskytnutí plateb stanovených v této kapitole.

V případě opakovaného porušování předpisů může být délka vyloučení z poskytování plateb v závislosti na závažnosti porušení prodloužena až na pět let, přičemž lhůta běží od roku, ve kterém bylo toto opakované porušování zjištěno.

2.  Pokud vlastník nebo chovatel zvířat brání provedení kontroly a odebírání vzorků, které jsou nezbytné pro uskutečnění vnitrostátních plánů monitoringu reziduí nebo pro provádění šetření a kontroly podle směrnice 96/23/ES, uplatní se sankce podle odstavce 1 tohoto článku.

KAPITOLA 13

PODPORA PRO LUSKOVINY PĚSTOVANÉ NA ZRNO

Článek 141

Oblast působnosti

V případě použití článku 71 poskytují dotyčné členské státy podporu pro produkci těchto luskovin pěstovaných na zrno:

Článek 142

Podpora

1.  Podpora se poskytne pro hospodářský rok pro produkci luskovin pěstovaných na zrno uvedených v článku 141. Hospodářský rok začíná 1. července a končí 30. června.

Pro pozemek orné půdy, pro nějž se žádá o podporu na hektar v rámci režimu financovaného podle čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1258/1999, nebude podpora podle tohoto režimu poskytnuta.

2.  Aniž je dotčen článek 143, výše podpory na hektar oseté a sklizené plochy činí 181 EUR na hektar.

▼M3

Článek 143

Strop

Celková výše požadované podpory nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 64 odst. 2 a který odpovídá složce plateb na plochu pro luskoviny pěstované na zrno podle přílohy VI v rámci vnitrostátního stropu uvedeného v článku 41. Pro nové členské státy však strop stanovený Komisí v souladu s čl. 64 odst. 2 odpovídá složce plateb na plochu luskovin na zrno podle přílohy VI v rámci vnitrostátního stropu uvedeného v článku 71c.

Pokud celková výše požadované podpory překročí stanovený strop, podpora na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží.

▼

HLAVA IVA

PROVÁDĚNÍ REŽIMŮ PODPOR V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 143a

Zavedení režimů podpor

V nových členských státech budou přímé platby zavedeny v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl používané úrovně těchto plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004:

▼A2

V případě Bulharska a Rumunska se však přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl používané úrovně plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004:

▼

Článek 143b

Režim jednotné platby na plochu

▼M17

1.  Nové členské státy mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí přímé platby, kromě podpory pro energetické plodiny stanovené v hlavě IV kapitole 5 a přechodné platby za bobuloviny stanovené v hlavě IV kapitole 10h, jednotnou platbou na plochu, jež se vypočítá podle odstavce 2.

▼

2.  Jednotná platba na plochu se provádí jednou ročně. Vypočte se rozdělením ročního finančního rámce stanoveného podle odstavce 3 na zemědělskou plochu každého nového členského státu zjištěnou podle odstavce 4.

3.  Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec:

▼M17

▼

4.  Zemědělskou plochou nového členského státu pro účely režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využívané zemědělské plochy, která byla uchovávána v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními kritérii, která stanoví nové členské státy po schválení Komisí.

Využívanou zemědělskou plochou se rozumí celková plocha orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, jak je vymezuje Komise (Eurostat) pro své statistické účely.

▼A2

Zemědělskou plochou pro účely režimu jednotné platby na plochu se však pro Bulharsko a Rumunsko rozumí ta část jeho využívané zemědělské plochy, která je uchovávána v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními kritérii, která Bulharsko a Rumunsko stanoví po schválení Komisí.

▼

5.   ►M14  Za účelem poskytnutí plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu jsou způsobilé všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 4, jakož i zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami (kód KN ex060290 41), které byly k 30. červnu 2003 udržovány v dobrém zemědělském stavu a na které se vztahuje žádost o podporu pro energetické plodiny stanovenou v článku 88. V případě Bulharska a Rumunska jsou však způsobilé všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 4, jakož i zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami (kód KN ex060290 41), na které se vztahuje žádost o podporu pro energetické plodiny stanovenou v článku 88. ◄

Minimální velikost plochy na podnik, na kterou lze žádat o platby, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát se však může na základě objektivních kritérií po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví minimální velikost na vyšší úrovni, nejvýše však 1 ha.

▼M19

S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí mít zemědělec pozemky uvedené v prvním pododstavci k dispozici k datu stanovenému členským státem, které nesmí být pozdější než datum stanovené v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu.

▼

6.  Nebude žádná povinnost produkovat ani používat faktory produkce. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí kódu KN 5302 10 00 se použijí čl. 5a odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ( 46 ) a článek 7b nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ( 47 ), jakož i čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení.

Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby podle režimu jednotné platby na plochu, musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu slučitelném s ochranou životního prostředí.

▼M19

Od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2008 je použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 pro nové členské státy nepovinné, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2009 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu v uvedených členských státech, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III podle následujícího harmonogramu:

Pro Bulharsko a Rumunsko je však použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se tato ustanovení vztahují na požadavky podle předpisů v oblasti řízení. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je příjemcem plateb v rámci režimu jednotných plateb na plochu v uvedených členských státech, dodržovat požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze III podle následujícího harmonogramu:

Nové členské státy mohou možnosti uvedené ve třetím pododstavci také využít, pokud se rozhodnou přestat používat režim jednotné platby na plochu dříve, než skončí doba použitelnosti stanovená v odstavci 9.

▼

7.  Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě měly překročit jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě úměrně použitím koeficientu snížení.

8.  Pravidla Společenství týkající se integrovaného systému stanoveného v nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ( 48 ), a zejména v článku 2 uvedeného nařízení, a v hlavě II kapitole 4 tohoto nařízení, a zejména v článku 18, se v nezbytném rozsahu použijí i na režim jednotné platby na plochu. V souladu s tím každý nový členský stát, který si jej zvolí:

Uplatňováním režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost kteréhokoli nového členského státu zavést pravidla Společenství o identifikaci a registraci zvířat stanovená směrnicí Rady 92/102/EHS ( 49 ) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 50 ).

▼M14

9.   ►M19  Každý nový členský stát může režim jednotné platby na plochu používat do konce roku 2010. ◄ Bulharsko a Rumunsko však mohou používat režim jednotné platby na plochu do konce roku 2011. Nové členské státy oznámí Komisi svůj záměr ukončit používání tohoto režimu do 1. srpna posledního roku použitelnosti.

▼M19 —————

▼

12.  Po konci doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány přímé platby podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství (MZM), blíže určených v aktu o přistoupení ( 51 ) a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby. Následně se použijí procentní podíly stanovené v článku 143a pro odpovídající roky.

13.  Nové členské státy podrobně informují Komisi o opatřeních, která přijmou k provedení tohoto článku, a zejména o opatřeních přijatých podle odstavce 7.

▼M9

Článek 143ba

Oddělená ►C4  platba na cukr ◄

1.   ►M14  Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou rozhodnout nejpozději do 30. dubna 2006, že za roky 2006 až 2010 poskytnou oddělenou platbu za cukr zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu. ◄ ►M13  Platba se uděluje za reprezentativní období, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků 2004/05, 2005/06 a 2006/07, které určí členské státy do 30. dubna 2006, a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou:

Kde však reprezentativní období zahrnuje hospodářský rok 2006/07, nahrazuje se tento hospodářský rok rokem 2005/06, pokud jde o zemědělce dotčené zrušením kvóty 2006/07 podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

V případě Bulharska a Rumunska:

 ◄

2.  Oddělená platba ►C4  na ◄ cukr se poskytuje v mezích stropů stanovených v písmenu K přílohy VII.

▼M14

3.  Odchylně od odstavce 2 se každý dotčený nový členský stát může do 31. března roku, za nějž je poskytována oddělená platba za cukr, a na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu za cukr použije nižší strop, než je uveden v příloze VII písmeni K. Pokud souhrn částek určených v souladu s odstavcem 1 přesahuje strop, o němž rozhodl dotčený členský stát, roční částka, jež má být poskytnuta zemědělcům, se úměrně sníží.

▼M13

3a.  V případě Bulharska a Rumunska se datum 31. března 2006 uvedené v odstavci 3 nahrazuje datem 15. února 2007.

▼M9

4.  Finanční prostředky dostupné pro poskytování oddělené platby ►C4  na ◄ cukr podle odstavců 1, 2 a 3 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3. V případě použití odstavce 3 tohoto článku se rozdíl mezi stropem uvedeným v písmenu K přílohy VII a stropem skutečně použitým zahrne do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

5.  Na oddělenou platbu ►C4  na ◄ cukr se nepoužijí články 143a a 143c.

▼M14

6.  V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba za cukr poskytuje zemědělci, který podnik zdědil, a to pod podmínkou, že je tento zemědělec způsobilý podle režimu jednotné platby na plochu.

▼M17

Článek 143bb

Oddělená platba za ovoce a zeleninu

1.  Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že poskytnou oddělenou platbu za ovoce a zeleninu zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou kritéria stanovená v písm. M prvním odstavci přílohy VII, a pro reprezentativní období stanovené v uvedeném odstavci.

2.  Oddělená platba za ovoce a zeleninu se poskytuje v mezích složky vnitrostátního stropu podle článku 71c odpovídající ovoci a zelenině.

3.  Odchylně od odstavce 2 může každý dotčený nový členský stát do 1. listopadu 2007 na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu za ovoce a zeleninu použije nižší strop, než je strop stanovený v uvedeném odstavci.

4.  Finanční prostředky dostupné pro poskytování oddělené platby za ovoce a zeleninu podle odstavců 1, 2 a 3 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

5.  Články 143a a 143c se nepoužijí na oddělenou platbu za ovoce a zeleninu.

6.  V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba za ovoce a zeleninu poskytuje zemědělci, který podnik zdědí, je-li tento zemědělec způsobilý podle režimu jednotné platby na plochu.

Článek 143bc

Přechodná platba za ovoce a zeleninu

1.  Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si až do 31. prosince 2011 ponechají až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá rajčatům kódu KN 0702 00 00.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 144 odst. 2 vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10g.

2.  Odchylně od článku 143b se mohou nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si ponechají

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 144 odst. 2 vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny určených dotčeným členským státem, které jsou uvedeny v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci.

3.  Finanční prostředky dostupné pro poskytování přechodné platby za ovoce a zeleninu podle odstavců 1 a 2 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

4.  Články 143a a 143c se nepoužijí na přechodnou platbu za ovoce a zeleninu.

▼

Článek 143c

Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby

1.  Pro účely tohoto článku se: „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahuje některá z přímých plateb.

▼A2

2.  Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat všechny přímé podpory:

Pro účely výpočtu celkové částky uvedené v první odrážce se započítají vnitrostátní přímé platby nebo její složky odpovídající přímým platbám Společenství nebo jejím složkám, které se braly v úvahu při výpočtu účinného stropu dotyčného nového členského státu podle čl. 64 odst. 2, čl. 70 odst. 2 a článku 71c.

Pro každou dotčenou přímou platbu si nový členský stát může zvolit uvedenou alternativu a) nebo b).

Celková přímá podpora, kterou lze zemědělci poskytnout v nových členských státech po přistoupení v rámci příslušné přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nesmí přesáhnout úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle odpovídající přímé platby používané pro členské státy ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.

▼

3.  Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci podle kterékoli přímé platby uvedené v příloze I do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.

Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která je zemědělci poskytnuta na Kypru po přistoupení podle odpovídající přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok podle této přímé platby v daném roce ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.

Celkové částky poskytovaných doplňkových vnitrostátních podpor jsou uvedeny v příloze XII.

Poskytované doplňkové vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky.

Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.

4.  Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.

5.  Pokud jde o rok 2004, je celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce pro určité (pod)odvětví při použití režimu jednotné platby na plochu omezena zvláštním (pod)odvětvovým finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi:

Pokud jde o rok 2005 a následující roky, požadavek na uvedené omezení uplatněním zvláštních (pod)odvětvových finančních rámců se nepoužije. Nové členské státy si zachovají právo na uplatnění zvláštního (pod)odvětvového finančního rámce, jenž však se může týkat pouze:

6.  Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách poskytované doplňkové vnitrostátní podpory.

7.  Zmocnění Komisí:

8.  Žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory nejsou poskytovány pro zemědělské činnosti, na které se nevztahují přímé platby ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004.

9.  Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2010. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.

S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytnuté v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze XIII až do výší uvedených ve zmíněné příloze.

Poskytované vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.

Kypr podává Komisi roční zprávu o provádění těchto opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.

10.  Lotyšsko může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a sestupnou vnitrostátní podporu do konce roku 2008. Tato státní podpora bude poskytována v podobě obdobné podpoře Společenství, například v podobě oddělených plateb.

Lotyšsko může poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze XIV až do výší uvedených ve zmíněné příloze.

Poskytované vnitrostátní podpory budou upraveny, pokud to bude nezbytné v důsledku vývoje společné zemědělské politiky. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, budou výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování změněny na základě rozhodnutí Komise.

Lotyšsko podává Komisi roční zprávu o provádění těchto opatření o státní podpoře s uvedením formy a částek této podpory pro jednotlivá (pod)odvětví.

▼M4

HLAVA IVB

FINANČNÍ PŘEVODY

Článek 143d

Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce bavlny

Od rozpočtového roku 2007 bude přidělována na kalendářní rok částka 22 milionů eur, odvozená z průměrných výdajů na bavlnu v letech 2000, 2001 a 2002, jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce bavlny prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány v rámci záruční sekce EZOZF podle nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 143e

Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce tabáku

Od rozpočtového roku 2011 bude přidělována částka 484 milionů eur, představující 50 % tříletého průměru celkové částky podpory poskytnuté v letech 2000, 2001 a 2002 do subvencovaného odvětví tabáku, jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce tabáku prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány v rámci záruční sekce EZOZF podle nařízení (ES) č. 1257/1999, těm členským státům, ve kterých producenti tabáku obdrželi podporu podle nařízení (EHS) č. 2075/92 v letech 2000, 2001 a 2002.

▼B

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 144

Řídící výbor pro přímé platby

1.  Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 145

Prováděcí pravidla

Postupem podle čl. 144 odst.2 se stanoví prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Zahrnují zejména:

▼M3

▼

▼M9

▼M15

▼M17

▼M22

▼B

▼M3

▼B

▼M22

▼B

▼M3

▼M4

▼M3

Článek 146

Předávání údajů Komisi

Členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních přijatých k provádění tohoto nařízení, a zejména o opatřeních vztahujících se k článkům 5, 13, 42, 58, 71d a 71e.

▼B

Článek 147

Změny nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, č. 1453/2001 a č. 1454/2001

Článek 148

Změny nařízení (ES) č. 1868/94

Nařízení (ES) č. 1868/94 se mění takto:

Článek 149

Změny nařízení (ES) č. 1251/1999

Nařízení (ES) č. 1251/1999 se mění takto:

Článek 150

Změny nařízení (ES) č. 1254/1999

Nařízení (ES) č. 1254/1999 se mění takto:

Článek 151

Změny nařízení (ES) č. 1673/2000

Nařízení (ES) č. 1673/2000 se mění takto:

▼M4

Článek 151a

Změny nařízení (ES) č. 546/2002

Nařízení (ES) č. 546/2002 se mění takto:

Článek 151b

Změna nařízení (EHS) č. 2075/92

V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nová odrážka, která zní:

▼B

Článek 152

Změny dalších nařízení

Zrušují se tato ustanovení:

▼M4

▼B

Článek 153

Zrušení

1.  Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3508/92. Dále se však použije pro žádosti o přímé platby pro kalendářní roky předcházející roku 2005.

2.  Nařízení (ES) č. 1017/94 se zrušuje ode dne 1. ledna 2005.

3.  Nařízení (ES) č. 1577/96 a nařízení (ES) č. 1251/1999 se zrušují. Dále se však použijí pro hospodářský rok 2004/2005.

4.  Nařízení (ES) č. 1259/1999 se zrušuje ode dne 1. května 2004. Články 2a a 11 nařízení (ES) č. 1259/1999 a pro účely použití těchto článků příloha uvedeného nařízení se však dále použijí až do 31. prosince 2005. Dále se až do 31. prosince 2004 rovněž použijí články 3, 4 a 5 a pro účely použití těchto článků příloha uvedeného nařízení (ES) č. 1259/1999. ►  Zjednodušený režim uvedený v článku 2a uvedeného nařízení se nevztahuje na nové členské státy. ◄

▼M4

4a.  Nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 ( 70 ) se zrušuje. Nadále se však použije pro hospodářský rok 2005/06.

4b.  Nařízení (ES) č. 1098/98 se zrušuje. Nadále se však použije do 31. prosince 2005 v případě, že se členský stát rozhodne používat režim jednotné platby po přechodném období pro chmel uvedeném v čl. 71 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení.

▼B

5.  Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 154

Přechodná ustanovení pro zjednodušený režim

Pokud členský stát použije zjednodušený režim uvedený v článku 2a nařízení (ES) č. 1259/1999, použijí se tato ustanovení:

▼M3

Článek 154a

Přechodný režim pro nové členské státy

1.  V případě, že jsou přechodná opatření nezbytná k tomu, aby se novým členským státům usnadnil přechod od režimu jednotných plateb na plochu k režimu jednotných plateb a dalším režimům podpor uvedeným v hlavách III a IV, přijmou se tato opatření postupem stanoveným v čl. 144 odst. 2.

▼A2

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 mohou být přijata během období od 1. května 2004 do 30. června 2009 a po tomto dni se již nepoužijí. Pro Bulharsko a Rumunsko však toto období začíná dnem 1. ledna 2007 a končí dnem 31. prosince 2011. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o prodloužení těchto období.

▼M17

Článek 155

Jiná přechodná pravidla

Další opatření požadovaná k usnadnění přechodu z režimů stanovených v nařízeních, jež jsou uvedena v článcích 152 a 153, a v nařízeních (EHS) č. 404/93, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) 2202/96 a (ES) č. 1260/2001, na režimy podle tohoto nařízení, zejména na režimy, jež souvisejí s používáním článků 4 a 5 a přílohy nařízení (ES) č. 1259/1999 a článku 6 nařízení (ES) č. 1251/1999, a od ustanovení, která souvisejí s plány na zlepšení stanovenými v nařízení (EHS) č. 1035/72, k ustanovením uvedeným v článcích 83 až 87 tohoto nařízení, mohou být přijata postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení. Nařízení a články uvedené v článcích 152 a 153 zůstávají použitelné i nadále za účelem určování referenčních částek uvedených v příloze VII.

▼M4

Článek 155a

Do 31. prosince 2009 předloží Komise Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, pokud jde o bavlnu, olivový olej, stolní olivy a olivové háje, tabák a chmel, případně doprovázenou vhodnými návrhy.

▼B

Článek 156

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Použije se ode dne vstupu v platnost s výhradou těchto výjimek:

▼M24

▼M4

▼B

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M8

---

PŘÍLOHA I

Seznam režimů podpory splňujících kritéria uvedená v článku 1

▼M20

---

PŘÍLOHA II

▼B

---

PŘÍLOHA III

Poadavky podle předpisů v oblasti řízení, uvedené v článcích 3 a 4

A.   Použitelné ode dne 1. 1. 2005 ►A2   ( 71 ) ◄

Životní prostředí

Veřejné zdraví a zdraví zvířat

Identifikace a evidence zvířat

B.   Použitelné ode dne 1. 1. 2006 ►A2   ( 72 ) ◄

Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin

Oznamování chorob

C.   Použitelné ode dne 1. 1. 2007 ►A2   ( 73 ) ◄

Zdraví zvířat

---

PŘÍLOHA IV

►C1  Dobrý zemědělský a environmentální stav ◄ podle článku 5

▼M4

---

PŘÍLOHA V

Slučitelné režimy podpor uvedené v článku 26

▼M8

---

PŘÍLOHA VI

Seznam přímých plateb souvisejících s jednotnou platbou uvedenou v článku 33

▼B

---

PŘÍLOHA VII

Výpočet referenční částky podle článku 37

A.   Podpory na plochu

1.

Pokud zemědělec obdržel podpory na plochu, vynásobí se počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, pro který byla na každý rok referenčního období platba poskytnuta, částkami uvedenými dále. 1.1. Pro obiloviny včetně pšenice tvrdé, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, lněná semena, len a konopí pěstovaná na vlákno, silážní píci a půdu vyňatou z produkce: — 63 EUR/t vynásobené průměrným výnosem pro obiloviny v souladu s čl. 4 odst.2 nařízení (ES) č. 1251/1999, stanoveným v regionalizačním plánu pro dotyčný region pro kalendářní rok 2002.Toto pravidlo se použije, aniž jsou dotčena ustanovení stanovená členskými státy podle čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 1251/1999. Odchylně od článku 38 se průměr pro len a konopí vypočítá na základě počtu hektarů, pro které byla platba poskytnuta během kalendářních let 2001 a 2002. 1.2. Pro rýži: — 102 EUR/t vynásobená následujícími průměrnými výnosy: —  Členské státy Výnosy (t/ha) Španělsko 6,35 Francie —  metropolitní území 5,49 —  Francouzská Guyana 7,51 Řecko 7,48 Itálie 6,04 Portugalsko 6,05 1.3. Pro luskoviny pěstované na zrno: — pro čočku a cizrnu 181 EUR/ha, — pro vikev 175,02 EUR/ha v roce 2000, 176,60 EUR/ha v roce 2001 a 150,52 EUR/ha v roce 2002.

2.

Pokud zemědělec obdržel příplatek nebo zvláštní podporu pro pšenici tvrdou, vynásobí se počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, pro který byla na každý rok referenčního období platba poskytnuta, částkami uvedenými dále: V oblastech uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 1251/1999 a v příloze IV nařízení (ES) č. 2316/1999: — 291 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2005, — 285 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2006 a následující kalendářní roky. V oblastech uvedených v příloze V nařízení (ES) č. 2316/1999: — 46 EUR/ha u jednotné platby, která má být poskytnuta pro kalendářní rok 2005.

3.

Pro účely předcházejících bodů se „počtem hektarů“ rozumí stanovený počet hektarů odpovídající různým druhům podpory uvedeným v příloze VI tohoto nařízení, pro které byly dodrženy všechny podmínky stanovené v pravidlech pro poskytování podpor, s přihlédnutím k použití čl. 2 odst. 4 a článku 5 nařízení (ES) č. 1251/1999. Pokud jde o rýži, jestliže odchylně od čl. 6 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 3072/95 plocha určená pro rýži v jednom členském státě překročí během referenčního období maximální zaručenou plochu pro dotyčné období, částka na hektar se poměrně sníží.

B.   Platby pro bramborový škrob

Pokud zemědělec obdržel platbu pro bramborový škrob, vypočítá se částka tak, že se počet tun, pro který byla platba provedena, vynásobí 44,22 EUR za tunu bramborového škrobu na každý rok referenčního období. Členské státy vypočítají počet hektarů, které mají být zahrnuty do výpočtu jednotné platby, poměrně k počtu tun vyrobeného bramborového škrobu, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1766/92, v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě počtu hektarů, který sdělí členské státy a na který se vztahuje smlouva o pěstování během referenčního období.

C.   Prémie a příplatky na zvířata

Pokud zemědělec obdržel prémie a/nebo příplatky na zvířata, vypočítá se částka vynásobením počtu stanovených zvířat, pro která byla platba na každý rok referenčního období poskytnuta, částkami za kus stanovenými pro kalendářní rok 2002 v odpovídajících článcích uvedených v příloze VI s přihlédnutím k použití čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1254/1999, jakož i čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 2529/2001.

Odchylně od článku 38, pokud jde o dodatkové platby poskytnuté pro ovce a kozy podle čl. 11 odst. 2 první, druhé a čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 2529/2001, vypočítá se průměr na základě počtu zvířat, pro který byla platba poskytnuta během kalendářního roku 2002.

Platby provedené podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1254/1999 se však neberou v úvahu.

Navíc, odchylně od článku 38, v případě použití čl. 32 odst. 11 a 12 nařízení Komise (ES) č. 2342/1999 a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1458/2001, nesmí být počet zvířat, která mají být vzata v úvahu pro výpočet referenční částky a pro která byla platba poskytnuta v roce, během něhož byla uvedená opatření uplatněna, vyšší než průměrný počet zvířat, pro která byla platba poskytnuta v roce/letech, během nichž nebyla uvedená opatření uplatněna.

D.   Sušená krmiva

Pokud zemědělec dodal krmivo v rámci smlouvy, jak je stanoveno v čl. 9 písm. c) nařízení (ES) č. 603/95, nebo předložil prohlášení o rozloze plochy podle článku 10 téhož nařízení, vypočítají členské státy částku, která má být zahrnuta do referenční částky, poměrně k počtu tun vyprodukovaných sušených krmiv, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle článku 3 uvedeného nařízení, a v mezích těchto stropů vyjádřených v milionech EUR:

Členské státy vypočítají počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu referenčních částek, poměrně k počtu tun vyprodukovaných sušených krmiv, pro který byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora podle článku 3 nařízení (ES) č. 603/95, a v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě počtu hektarů, který sdělí členské státy a na který se vztahuje smlouva o pěstování nebo prohlášení o rozloze plochy během referenčního období.

E.   Regionální podpory

V dotyčných regionech se do výpočtu referenční částky zahrnují tyto částky:

F.   Podpory produkce osiva

Pokud zemědělec obdržel podporu pro produkci osiva, vypočítá se částka vynásobením počtu tun, pro který byla taková platba na každý rok referenčního období poskytnuta, částkou za tunu stanovenou v souladu s článkem 3 nařízení (EHS) č. 2358/71. Členské státy vypočítají počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu jednotné platby, poměrně k ploše přijaté pro certifikaci, pro níž byla na každý rok referenčního období poskytnuta podpora stanovená v článku 3 nařízení (EHS) č. 2358/71, a v mezích základní plochy, která má být stanovena Komisí na základě celkové plochy přijaté pro certifikaci, kterou sdělí Komise v souladu s nařízením (EHS) č. 3083/73. Uvedená celková plocha nezahrnuje plochu přijatou pro certifikaci, pokud jde o rýži (Oryza sativa L.), špaldu (Triticum spelta L.), jakož i len přadný a len olejný (Linum usitatissimum L.) a konopí (Cannabis sativa L.), která již byla ohlášena pro plodiny na orné půdě.

▼M4

G.   Bavlna

Pokud zemědělec ohlásil plochy oseté bavlnou, vypočítají členské státy částku, která má být zahrnuta do referenční částky, tak, že počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, ze kterých byla vyprodukována bavlna, na niž byla poskytnuta podpora podle odstavce 3 protokolu č. 4 o bavlně ( 74 ) v každém roce referenčního období, vynásobí těmito částkami na hektar:

H.   Olivový olej

Pokud zemědělec obdržel podporu na produkci olivového oleje, vypočítá se částka vynásobením počtu tun, na které byla tato platba podpory poskytnuta v referenčním období (tj. za každé z hospodářských let 1999/2000, 2000/2001, 2001/2002 a 2002/2003), odpovídající jednotkovou částkou podpory, vyjádřenou v eurech na tunu, jak stanoví nařízení Komise (ES) č. 1415/2001 ( 75 ), (ES) č. 1271/2002 ( 76 ), (ES) č. 1221/2003 ( 77 ) a ►M7  (ES) č. 1299/2004 ( 78 ) ◄ , a vynásobenou koeficientem 0,6. Členské státy však mohou do 1. srpna 2005 rozhodnout o zvýšení tohoto koeficientu. Tento koeficient se nepoužije pro zemědělce, jejichž průměrný počet GIS hektarů oliv v referenčním období, kromě počtu GIS hektarů oliv odpovídajícího dalším stromům vysazeným mimo schválený program výsadby po 1. květnu 1998, je nižší než 0,3. Počet GIS hektarů oliv se vypočte podle společné metody, jež bude určena postupem podle čl. 144 odst. 2 a na základě údajů z geografického informačního systému pro pěstování oliv.

Pokud byly platby podpory v referenčním období ovlivněny použitím opatření stanovených v čl. 2 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1638/98 ( 79 ), upraví se výpočet uvedený ve třetím pododstavci takto:

Členské státy vypočtou počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu jednotné platby, jako počet GIS hektarů oliv získaný podle společné metody určené postupem podle čl. 144 odst. 2 a na základě údajů z geografického informačního systému pro pěstování oliv, kromě počtu GIS hektarů oliv dalších stromů vysazených mimo schválený program výsadby po 1. květnu 1998, mimo Kypr a Maltu, pro které je tímto datem 31. prosinec 2001.

I.   Surový tabák

Pokud zemědělec obdržel prémiovou platbu na tabák, vypočítá se částka, která má být zahrnuta do referenční částky, tak, že se průměrný počet kilogramů za tři roky, na které byla tato platba poskytnuta, vynásobí váženým tříletým průměrem podpory poskytnuté na kilogram, s přihlédnutím k celkovému množství surového tabáku všech odrůdových skupin, a vynásobeným koeficientem 0,4. Členské státy mohou rozhodnout o zvýšení tohoto koeficientu.

Od roku 2010 koeficient činí 0,5.

Počet hektarů, který má být zahrnut do výpočtu jednotné platby, odpovídá ploše uvedené v registrovaných smlouvách o pěstování, na kterou byla poskytnuta platba prémie v každém příslušném roce referenčního období, v rámci omezení základní plochy, již určí Komise podle celkové plochy jí ohlášené v souladu s přílohou I bodem 1.3 nařízení Komise (ES) č. 2636/1999 ( 80 ).

Pokud byly platby podpory v referenčním období ovlivněny použitím opatření stanovených v článku 50 nařízení (EHS) č. 2848/98, upraví se výpočet uvedený ve třetím pododstavci takto:

J.   Chmel

Pokud zemědělec obdržel podporu na plochu pro chmel nebo podporu na dočasné vyřazení z užívání, vypočítají členské státy částky, které mají být zahrnuty do referenční částky, tak, že počet hektarů, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, na které byla platba poskytnuta v každém příslušném roce referenčního období, vynásobí částkou 480 eur na hektar.

▼M9

K.   Cukrová řepa, cukrová třtina a čekanka

▼M15

L.   Banány

Členské státy stanoví částku, jež bude zařazena do referenční částky pro každého zemědělce na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako např.:

Členské státy vypočítají hektary s nárokem na podporu uvedené v čl. 43 odst. 2 tohoto nařízení na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, např. podle oblastí uvedených pod písmenem b).

▼M17

M.   Ovoce a zelenina, konzumní brambory a školky

Členské státy stanoví částku, jež bude zařazena do referenční částky pro každého zemědělce, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například

za reprezentativní období, které může být pro každý produkt rozdílné, v délce jednoho nebo více hospodářských roků počínaje hospodářským rokem končícím v roce 2001 a v případě členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, hospodářským rokem končícím v roce 2004 až do hospodářského roku končícího v roce 2007.

Členské státy vypočítají počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle čl. 43 odst. 2 na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou plochy uvedené ve druhé odrážce prvního odstavce.

Kritéria použitá v tomto bodě se mohou pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a konzumních brambor lišit, je-li to náležitě a objektivně zdůvodněno. Na stejném základě mohou členské státy rozhodnout, že nestanoví částky, které se mají zahrnout do referenční částky, a příslušný počet hektarů podle tohoto bodu před koncem přechodného tříletého období, které uplyne dne 31. prosince 2010.

Pro účely tohoto nařízení se „ovocem a zeleninou“ rozumějí produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a „konzumními brambory“ brambory kódu KN 0701 jiné než brambory určené k výrobě škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93.

▼M22

N.   Víno (klučení)

Zemědělcům, kteří se účastní režimu klučení podle hlavy V kapitoly III nařízení (ES) č. 479, jsou v roce následujícím po vyklučení přiděleny platební nároky odpovídající počtu hektarů, za něž obdrželi prémii za klučení.

Jednotková hodnota těchto platebních nároků se rovná regionálnímu průměru nároků v daném regionu. Avšak tato jednotková hodnota nesmí v žádném případě přesáhnout 350 EUR/ha.

O.   Víno (převod z programů podpory)

V případě, že se členské státy rozhodnou poskytnout podporu podle článku 9 nařízení (ES) č. 479, stanoví referenční částku pro každého zemědělce a počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle čl. 43 odst. 2 tohoto nařízení

▼M17

---

PŘÍLOHA VIII

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41

---

PŘÍLOHA VIIIA

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 71c

▼B

---

PŘÍLOHA IX

Seznam plodin na orné půdě uvedených v článku 66

---

PŘÍLOHA X

Tradiční produkční oblasti pšenice tvrdé podle článku 74

ŘECKO

Nomoi (prefektury) těchto regionů

ŠPANĚLSKO

Provincie

RAKOUSKO

Pannonia:

FRANCIE

Regiony

Departementy41

ITÁLIE

Regiony

PORTUGALSKO

Kraje

▼M3

KYPR

MAĎARSKO

Regiony

▼A2

BULHARSKO

▼B

---

PŘÍLOHA XI

Seznam druhů osiv uvedených v článku 99

▼M13

---

PŘÍLOHA XIA

Stropy podpory pro osivo v nových členských státech uvedené v čl. 99 odst. 3

▼A2

---

PŘÍLOHA XIB

Vnitrostátní základní plochy pro plodiny na orné půdě a referenční výnosy v nových členských státech uvedené v článcích 101 a 103

▼

---

PŘÍLOHA XII

Doplňkové vnitrostátní přímé platby v rámci režimu jednotné platby:

Celková částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb, které mohou být poskytnuty v rámci režimu jednotné platby, se rovná součtu odvětvových stropů uvedených v této tabulce, které se týkají odvětví, na něž se vztahuje režim jednotné platby, je-li podpora v těchto odvětvích oddělena.

---

PŘÍLOHA XIII

Státní podpora Kypr

---

PŘÍLOHA XIV

Státní podpora lotyšsko

---

( 1 ) Stanovisko ze dne 5. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 2 ) Úř. věst. C 208, 3.9.2003, s. 64.

( 3 ) Stanovisko ze dne 2. července 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 4 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1244/2001 (Úř. věst. L 173, 27.6.2001, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

( 6 ) Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 495/2001 (Úř. věst. L 72, 14.3.2001, s. 6).

( 7 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

( 8 ) Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 651/2002 (Úř. věst. L 101, 17.4.2002, s. 3).

( 9 ) Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 962/2002 (Úř. věst. L 149, 7.6.2002, s. 1).

( 10 ) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 26.

( 11 ) Úř. věst. L 112, 3.5.1994, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2582/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 5).

( 12 ) Úř. věst. L 206, 16.8.1996, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 811/2000 (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 1).

( 13 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1038/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 16).

( 14 ) Úř. věst. L 246, 5.11.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 154/2002 (Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 18).

( 15 ) Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 442/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 4).

( 16 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 17 ) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 11.

( 18 ) Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1922/2002 (Úř. věst. L 293, 29.10.2002, s. 11).

( 19 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.

( 20 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 21 ) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

( 22 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

( 23 ) Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1513/2001 (Úř. věst. L 201, 26. 7. 2001. s. 4).

( 24 ) Úř. věst. L 215, 30. 7 1992, s. 85.

( 25 ) Úř. věst. L 157, 30.5.1998, s. 7.

( 26 ) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1

( 27 ) Nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 ze dne 11. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 (Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11). Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 2550/2001 (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 105).

( 28 ) Úř. věst. L 132, 23.5.1990, s. 17. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3).

( 29 ) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 30 ) Úř. věst. L 118, 20.5.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1363/95 (Úř. věst. L 132, 16.6.1995, s. 8).

( 31 ) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.

( 32 ) Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 572/2003 (Úř. věst. L 82, 29.3.2003, s. 20).

( 33 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

( 34 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

( 35 ) Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ze dne 22. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 280, 30.10.1999, s. 43). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1035/2003 (Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 24).

( 36 ) Viz strana 97 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 37 ) Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 17. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1983/2002 (Úř. věst. L 306, 8.11.2002, s. 8).

( 38 ) Úř. věst. L 200, 8.8.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

( 39 ) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.

( 40 ) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

( 41 ) Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

( 42 ) Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

( 43 ) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1105/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3).

( 44 ) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

( 45 ) Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 1).

( 46 ) Nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1).

( 47 ) Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. č. L 280, 30.10.1999, s. 43).

( 48 ) Nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1).

( 49 ) Směrnice Rady 92/102/EHS o identifikaci a registraci zvířat (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32).

( 50 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

( 51 ) Zvláštní vydání Úř. věst. ze dne 23.9.2003, s. 33.

( 52 ) Úř. věst. L 147, 18.6.1993, s. 25.

( 53 ) Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11.

( 54 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

( 55 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 56 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.“

( 57 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

( 58 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 59 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.“

( 60 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

( 61 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 62 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.“

( 63 ) Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 572/2003 (Úř. věst. L 82, 29.3.2003, s. 20).“

( 64 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

( 65 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 66 ) Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.;“

( 67 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.“

( 68 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.“

( 69 ) Úř. věst. L 175, 4.8.1971, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2320/2003 (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 18).

( 70 ) Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3.

( 71 ) U Bulharska a Rumunska se odkazem na rok 2005 rozumí odkaz na první rok používání režimu jednotné platby.

( 72 ) U Bulharska a Rumunska se odkazem na rok 2006 rozumí odkaz na druhý rok používání režimu jednotné platby.

( 73 ) U Bulharska a Rumunska se odkazem na rok 2007 rozumí odkaz na třetí rok používání režimu jednotné platby.

( 74 ) Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 174.

( 75 ) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 10.

( 76 ) Úř. věst. L 184, 13.7.2002, s. 5.

( 77 ) Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 11.

( 78 ) Úř. věst. L 244, 16.7.2004, s. 16.

( 79 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 32.

( 80 ) Úř. věst. L 323, 15.12.1999, s. 4.

( 81 ) Úř. věst. L 252, 25.9.1999, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/2001.