EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02002R2371-20100101
Council Regulation (EC) No 2371/2002 of 20 December 2002 on the conservation and sustainable exploitation of fisheries resources under the Common Fisheries Policy
Consolidated text: Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky
Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky
2002R2371 — CS — 01.01.2010 — 002.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, 31.12.2002, p.59) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 192 |
1 |
24.7.2007 |
||
|
L 343 |
1 |
22.12.2009 |
||
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2371/2002
ze dne 20. prosince 2002
o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Nařízením Rady (EHS) č. 3760/92 ( 3 ) byl zaveden režim Společenství pro rybolov a akvakulturu. Podle uvedeného nařízení musí Rada do 31. prosince 2002 rozhodnout o všech nezbytných změnách. |
|
(2) |
Působnost společné rybářské politiky se vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud jsou tyto činnosti vykonávány na území členských států, ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo státními příslušníky členských států, přičemž je třeba mít na paměti ustanovení článku 117 Úmluvy OSN o mořském právu, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky. |
|
(3) |
Jelikož neustále klesá stav řady rybích populací, je třeba zlepšit společnou rybářskou politiku, aby se udržitelným využíváním živých vodních zdrojů, jež spočívá na spolehlivých vědeckých doporučeních a na přístupu založeném na předběžné opatrnosti, který vychází ze stejných kritérií jako zásada předběžné opatrnosti uvedená v článku 174 Smlouvy, zajistila dlouhodobá životaschopnost odvětví rybolovu. |
|
(4) |
Cílem společné rybářské politiky by proto mělo být stanovení udržitelného využívání živých vodních zdrojů a akvakultury v rámci udržitelného rozvoje, přičemž je třeba rovnou měrou přihlédnout k environmentálním, hospodářským a sociálním otázkám. |
|
(5) |
Je důležité, aby řízení společné rybářské politiky postupovalo podle zásady řádné správy věcí veřejných a aby přijatá opatření byla vzájemně slučitelná a v souladu s ostatními politikami Společenství. |
|
(6) |
Cíle udržitelného využívání se účinněji dosáhne na základě víceletého přístupu k řízení rybolovu, zahrnujícího víceleté plány řízení populací na úrovni bezpečných biologických limitů nebo v jejich rámci. V případě populací, které se nacházejí mimo bezpečné biologické limity, je naprostou prioritou přijetí víceletých plánů obnovy. V souladu s vědeckým doporučením může být u těchto populací požadováno podstatné snížení intenzity rybolovu. |
|
(7) |
Tyto víceleté plány by měly stanovit cílové hodnoty pro udržitelné využívání dotyčných populací, zahrnovat pravidla odlovu, která stanoví způsob výpočtu omezení ročního odlovu a/nebo intenzity rybolovu a jiná zvláštní řídící opatření, přičemž se přihlíží též k účinku na ostatní druhy. |
|
(8) |
Obsah víceletých plánů by měl odpovídat stavu zachování populací, naléhavosti jejich obnovy, vlastnostem těchto populací a lovišť, v nichž jsou loveny. |
|
(9) |
Udržitelné využívání populací, pro které nebyl vypracován víceletý plán, je třeba zajistit stanovením omezení odlovu a/nebo intenzity rybolovu. |
|
(10) |
Je třeba stanovit, aby členské státy nebo Komise v případě vážného ohrožení zachování zdrojů nebo mořského ekosystému, které je důsledkem rybolovných činností a vyžaduje okamžitý zásah, přijaly nouzová opatření. |
|
(11) |
Členským státům je třeba povolit, aby ve svých pásmech o šířce 12 námořních mil přijímaly opatření pro zachování a řízení použitelná na všechna rybářská plavidla za předpokladu, že pokud se tato opatření použijí na rybářská plavidla z jiných států, musí být pro tyto státy nediskriminační a musí jim předcházet konzultace, a za předpokladu, že Komise nepřijala opatření, která se výslovně zabývají zachováním a řízením v této oblasti. |
|
(12) |
Je třeba omezit loďstvo Společenství, aby odpovídalo dostupným zdrojům, a k dosažení tohoto cíle je třeba zavést zvláštní opatření včetně stanovení referenčních úrovní pro rybolovnou kapacitu, které nesmějí být překročeny, zvláštní prostředky Společenství na podporu vrakování rybářských plavidel a národní režimy vstupu do loďstva a výstupu z něj. |
|
(13) |
Je třeba, aby každý členský stát vedl národní rejstřík rybářských plavidel, který by měl být zpřístupněn Komisi pro účely sledování velikosti loďstva členských států. |
|
(14) |
Platná pravidla, která omezují přístup ke zdrojům ve 12 mílových pásmech členských států, uspokojivě působila, neboť omezováním intenzity rybolovu v nejcitlivější části vod Společenství přispívala k zachování a udržovala tradiční rybářské činnosti, na kterých je do velké míry závislý sociální a hospodářský rozvoj některých pobřežních obyvatel. Proto by se měla i nadále používat až do 31. prosince 2012. |
|
(15) |
Ačkoli ostatní omezení přístupu obsažená v právních předpisech Společenství je třeba prozatím zachovat, musí se přezkoumat, zda jsou nezbytná pro zajištění udržitelného rybolovu. |
|
(16) |
S ohledem na nejistý hospodářský stav odvětví rybolovu a závislost některých pobřežních obyvatel na rybolovu je nutné zajistit relativní stabilitu rybolovných činností rozdělením rybolovných práv mezi členské státy na základě předvídatelného podílu populací pro každý členský stát. |
|
(17) |
V jiných ohledech by zmíněná stabilita, vzhledem k prozatímní biologické situací populací, měla zajistit zvláštní potřeby regionů, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a na činnostech s ním souvisejících, jak o tom rozhodla Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976 ( 4 ) o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovného pásma ve Společenství o šířce 200 mil od 1. ledna 1977, a zejména v příloze VII tohoto usnesení. |
|
(18) |
Proto je třeba rozumět pojmu žádoucí relativní stability v tomto smyslu. |
|
(19) |
Aby se zajistilo účinné provádění společné rybářské politiky, je třeba posílit kontrolní a vynucovací systém Společenství v odvětví rybolovu a dále vyjasnit rozdělení odpovědností mezi orgány členských států a Komisi. Za tímto účelem je na místě vložit do tohoto nařízení hlavní ustanovení, kterými se řídí kontrola, inspekce a vynucování pravidel společné rybářské politiky, jejichž část je již obsažena v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku ( 5 ). Toto nařízení musí zůstat v platnosti do té doby, než budou přijata všechna nezbytná prováděcí pravidla. |
|
(20) |
Ustanovení o kontrole, inspekci a vynucování se týkají na jedné straně povinností velitelů rybářských plavidel a ekonomických subjektů v odbytovém řetězci a na straně druhé vymezují různé povinnosti členských států a Komise. |
|
(21) |
Společenství by mělo být schopno uplatnit odpočty z rybolovných práv v případě, že členský stát překročil rybolovná práva, která mu byla přidělena. Pokud se zjistí, že v důsledku překročení rybolovných práv jedním členským státem utrpěl újmu jiný členský stát, musí být část odpočtu nebo celý odpočet přidělen posledně uvedenému státu. |
|
(22) |
Členské státy by měly mít povinnost přijmout okamžitá opatření, která zabrání pokračování závažných protiprávních jednání, jak jsou definována v nařízení Rady (ES) č. 1447/1999 ze dne 24. června 1999 o vytvoření seznamu chování, která vážně porušují pravidla společné rybářské politiky ( 6 ). |
|
(23) |
Komise by měla být schopna přijmout okamžitá preventivní opatření, existuje-li důkaz o riziku, že by rybolovné činnosti mohly vést k vážnému ohrožení zachování živých vodních zdrojů. |
|
(24) |
Komise by měla být vybavena příslušnými pravomocemi, aby mohla plnit svou povinnost kontrolovat a hodnotit provádění společné rybářské politiky členskými státy. |
|
(25) |
V zájmu dosažení shody s pravidly společné zemědělské politiky je nezbytné prohloubit spolupráci a koordinaci mezi všemi příslušnými orgány, zejména prostřednictvím výměny národních inspektorů a tím, že se od členských států bude vyžadovat, aby za účelem stanovení skutečností považovaly inspekční zprávy vypracované inspektory Společenství, inspektory jiného členského státu nebo inspektory Komise za rovnocenné s jejich vlastními inspekčními zprávami. |
|
(26) |
Opatření nezbytná k provádění toho nařízení je třeba přijmout podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 7 ). |
|
(27) |
S cílem napomoci dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba zřídit regionální poradní sbory, aby společná rybářská politika mohla využít znalostí a zkušeností dotyčných rybářů a jiných zúčastněných osob a aby mohla vzít v úvahu rozdílné podmínky ve vodách Společenství. |
|
(28) |
S cílem zajistit, aby společná rybářská politika mohla využít nejlepších vědeckých, technických a hospodářských doporučení, je třeba, aby byl Komisi nápomocen vhodný výbor. |
|
(29) |
Pro dosažení základního cíle udržitelného využívání živých vodních zdrojů je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro zachování a využívání těchto zdrojů. Podle zásady proporcionality stanovené v článku 5 Smlouvy toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle. |
|
(30) |
Z důvodu množství a závažnosti prováděných změn je třeba zrušit nařízení (EHS) č. 3760/92. Podstatná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 101/76 ze dne 19. ledna 1976, kterým se stanoví společná strukturální politika pro odvětví rybolovu ( 8 ), jsou niž neopodstatněná a proto je třeba také uvedené nařízení zrušit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE
Článek 1
Oblast působnosti
1. Společná rybářská politika se vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů, na akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud jsou tyto činnosti prováděny na území členských států nebo ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky státními příslušníky členských států.
2. Společná rybářská politika stanoví vzájemně související opatření, která se týkají:
a) zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů;
b) omezení dopadu rybolovu na životní prostředí;
c) podmínek přístupu do vod a ke zdrojům;
d) strukturální politiky a řízení kapacity loďstva;
e) kontroly a vynucování;
f) akvakultury;
g) společné organizace trhů a
h) mezinárodních vztahů.
Článek 2
Cíle
1. Společná rybářská politika zajistí takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.
Za tímto účelem uplatní Společenství preventivní přístup a přijme opatření určená k ochraně a zachování živých vodních zdrojů, aby tak zajistilo jejich udržitelné využívání a v co možná nejvyšší míře snížil dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Společenství se zaměří na postupné zavádění přístupu k řízení rybolovu založeného na ekosystémech. Snaží se přispět k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu a akvakultury, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech a s ohledem na zájmy spotřebitelů.
2. Společná rybářská politika se řídí těmito zásadami řádné správy věcí veřejných:
a) jasné vymezení odpovědností na úrovni Společenství a na národní a místní úrovni;
b) rozhodovací proces založený na spolehlivých vědeckých stanoviscích, který přináší včasné výsledky;
c) široké zapojení zúčastněných osob na všech stupních politiky, od jejího vzniku až po její provedení;
d) shoda s ostatními politikami Společenství, zejména s politikou životního prostředí, sociální politikou, regionální politikou, politikou rozvoje, zdravotní politikou a politikou ochrany spotřebitele.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
a) „vodami Společenství“ rozumějí vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;
b) „živými vodními zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy včetně anadromních a katadromních druhů během jejich života v moři;
c) „rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání živých vodních zdrojů;
d) „rybářským plavidlem Společenství“ rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané ve Společenství;
e) „udržitelným využíváním“ rozumí využívání populace takovým způsobem, aby nebylo dotčeno její využívání v budoucnu a aby nemělo negativní důsledky pro mořské ekosystémy;
f) „mírou úmrtnosti danou rybolovem“ rozumí odlovy z populace za dané období ve srovnání s průměrným stavem populace dostupné pro rybolov v tomto období;
g) „populací“ rozumí živé vodní zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;
h) „intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnost rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;
i) „přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ rozumí skutečnost, že nedostatek příslušných vědeckých údajů by neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídících opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;
j) „limitními referenčními body“ rozumí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem), kterým je třeba se vyhnout, protože souvisejí s neznámou dynamikou populace, vyčerpáním stavu populace nebo poklesem její regenerace;
k) „referenčními body pro zachování“ se rozumí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;
l) „bezpečnými biologickými limity“ se rozumí ukazatele stavu rybí populace nebo jejího využívání, v jejichž rámci hrozí nízké riziko překročení určitých limitních referenčních bodů;
m) „omezením odlovu“ se rozumí množstevní omezení pro vykládky populace nebo skupiny populací za dané období, pokud není v právních předpisech Společenství stanoveno jinak;
n) „rybolovnou kapacitou“ rozumí prostornost plavidla v GT a jeho výkon v kW, jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ( 9 ). Pro některé typy rybolovných činností může Rada definovat kapacitu například na základě počtu a/nebo velikosti lovných zařízení plavidla;
o) „výstupem z loďstva“ rozumí vymazání rybářského plavidla z rejstříku rybářského loďstva členského státu za předpokladu, že je dodržen čl. 15 odst. 1;
p) „vstupem do rybářského loďstva“ rozumí zapsání rybářského plavidla do rejstříku rybářského loďstva členského státu;
q) „rybolovným právem“ rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený odlovy a/nebo intenzitou rybolovu;
r) „rybolovným právem Společenství“ rozumějí dostupná rybolovná práva Společenství ve vodách Společenství, k nimž se přičtou veškerá rybolovná práva Společenství mimo vody Společenství a od nichž se odečtou rybolovná práva Společenství přidělená třetím zemím.
KAPITOLA II
ZACHOVÁNÍ A UDRŽITELNOST
Článek 4
Druhy opatření
1. Pro dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 1 přijme Rada opatření Společenství, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 se zavádějí s přihlédnutím k dostupným vědeckým, technickým a hospodářským doporučením, a zejména ke zprávám vypracovaným Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) ustaveným podle čl. 33 odst. 1, jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů ustavených podle článku 31. Tato opatření mohou zahrnovat zejména opatření k omezení míry úmrtnosti dané rybolovem pro každou populaci nebo skupinu populací a dopadu rybolovných činností na životní prostředí na základě:
a) přijetí plánů obnovy podle článku 5;
b) přijetí plánů řízení podle článku 6;
c) stanovení cílových hodnot pro udržitelné využívání populací;
d) omezení odlovů;
e) stanovení počtu a typu rybářských plavidel, která mají oprávnění k rybolovu;
f) omezení intenzity rybolovu;
g) přijetí technických opatření zahrnujících:
i) opatření týkající se konstrukce lovného zařízení, počtu a velikosti lovných zařízení na plavidle, způsoby jejich používání a složení úlovků, které mohou být při lovu tímto zařízením uloženy na plavidle;
ii) zřízení pásem a/nebo období, ve kterých jsou rybolovné činnosti zakázány nebo omezeny, včetně ochrany oblastí, kde dochází k výtěru a líhnutí;
iii) stanovení minimální velikost jednotlivců, kteří mohou být uloženi na plavidle a/nebo vyloženi;
iv) zvláštní opatření ke snížení dopadu rybolovných činností na mořské ekosystémy a necílové druhy;
h) zavedení pobídek, včetně pobídek hospodářské povahy, na podporu selektivnějšího rybolovu nebo rybolovu s malým dopadem;
i) provádění pilotních projektů týkajících se alternativních způsobů řízení rybolovu.
Článek 5
Plány obnovy
1. Rada přednostně přijme plány obnovy pro loviště využívající populace, jejichž stav je mimo rámec bezpečných biologických limitů.
2. Cílem plánů obnovy je zajistit obnovu populací tak, aby opět spadaly do rámce bezpečných biologických limitů.
Tyto plány obsahují referenční body pro zachování, jako například cílové hodnoty, podle kterých se vyhodnocuje návrat populací do bezpečných biologických limitů.
Tyto cílové hodnoty jsou vyjádřeny:
a) velikostí populace a/nebo
b) dlouhodobými výnosy a/nebo
c) mírou úmrtnosti danou rybolovem a/nebo
d) stabilitou odlovů.
Plány obnovy mohou obsahovat cílové hodnoty týkající se jiných živých vodních zdrojů a udržení nebo zlepšení stavu zachování mořských ekosystémů.
Je-li stanoveno více cílových hodnot, uvede se v plánech obnovy pořadí těchto cílových hodnot.
3. Plány obnovy se vypracovávají na základě přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a s ohledem na limitní referenční body doporučené příslušnými vědeckými subjekty. Zajišťují, aby byly populace využívány udržitelným způsobem a aby dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy setrval na udržitelných úrovních.
Plány se mohou vztahovat buď na rybolov jedné populace, nebo na rybolov smíšených populací a bere se v nich náležitý ohled na vzájemné působení populací a lovišť.
Plány obnovy jsou víceleté a stanoví předpokládaný časový rámec pro dosažení stanovených cílových hodnot.
4. Plány obnovy mohou zahrnovat kterékoli z opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) až h), jakož i pravidla odlovu, která jsou tvořena předem stanoveným souborem biologických parametrů, jimiž se řídí omezení odlovu.
Pokud je to nutné k dosažení cíle plánu, zahrnují plány obnovy omezení intenzity rybolovu. Opatření zahrnutá do plánů obnovy jsou přiměřená cílům, cílovým hodnotám a předpokládanému časovému rámci a rozhoduje o nich Rada s ohledem na:
a) stav zachování populace nebo populací;
b) biologické vlastnosti populace nebo populací;
c) vlastnosti lovišť, v nichž jsou populace loveny;
d) hospodářský dopad uvedených opatření na dotčená loviště.
5. Komise podává zprávu o účinnosti plánů obnovy, pokud jde o dosažení cílových hodnot.
Článek 6
Plány řízení
1. Pokud je to nezbytné, přijme Rada plány řízení pro udržení populací v rámci bezpečných biologických limitů pro loviště využívající populace, jejichž stav je na úrovni bezpečných biologických limitů nebo v jejich rámci.
2. Plány řízení obsahují referenční body pro zachování, jako jsou cílové hodnoty, podle kterých se hodnotí udržování populací v rámci těchto limitů. Použije se čl. 5 odst. 2 písm. a) až d).
Plány řízení mohou obsahovat cílové hodnoty související s jinými živými vodními zdroji a s udržováním nebo zlepšováním stavu zachování mořských ekosystémů.
Je-li stanoveno více cílových hodnot, uvede se v plánech obnovy pořadí těchto cílových hodnot.
3. Plány řízení se vypracovávají na základě přístupu založeného na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a s ohledem na limitní referenční body doporučené příslušnými vědeckými subjekty. Zajišťují, aby byly populace využívány udržitelným způsobem a aby dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy setrval na udržitelných úrovních.
Plány se mohou vztahovat buď na rybolov jedné populace, nebo na rybolov smíšených populací a bere se v nich náležitý ohled na vzájemné působení populací a lovišť.
Plány řízení jsou víceleté a stanoví předpokládaný časový rámec pro dosažení stanovených cílových hodnot.
4. Plány řízení mohou zahrnovat kterékoli z opatření uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d) až i), jakož i pravidla odlovu, která jsou tvořena předem stanoveným souborem biologických parametrů, jimiž se řídí omezení odlovu.
Opatření zahrnutá do plánů obnovy jsou přiměřená cílům, cílovým hodnotám a předpokládanému časovému rámci a rozhoduje o nich Rada s ohledem na:
a) stav zachování populace nebo populací;
b) biologické vlastnosti populace nebo populací;
c) vlastnosti lovišť, v nichž jsou populace loveny;
d) hospodářský dopad uvedených opatření na dotčená loviště.
5. Komise podává zprávu o účinnosti plánů řízení, pokud jde o dosažení cílových hodnot.
Článek 7
Nouzová opatření Komise
1. Pokud existují důkazy o vážném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností, které vyžaduje okamžitý zásah, může Komise na opodstatněnou žádost členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o nouzových opatřeních, která nesmějí trvat déle než šest měsíců. Komise může přijmout nové rozhodnutí prodlužující nouzová opatření nejvýše na dalších šest měsíců.
2. Členský stát sdělí žádost současně Komisi, ostatním členským státům a dotyčným regionálním poradním sborům. Ty mohou podat písemné námitky Komisi do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.
Komise rozhodne do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1.
3. Nouzová opatření mají okamžitý účinek. Oznámí se dotyčným členským státům a zveřejní v Úředním věstníku.
4. Dotyčné členské státy mohou předložit Radě rozhodnutí Komise do deseti pracovních dnů od obdržení oznámení.
5. Rada může do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí předloženo, přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.
Článek 8
Nouzová opatření členských států
1. Pokud existuje důkaz o vážném a nepředvídaném ohrožení zachování živých vodních zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí členského státu, kde by jakékoli zbytečné prodlení mělo za následek škodu, kterou by bylo možné jen obtížně napravit, může tento členský stát přijmout nouzová opatření, která nesmějí trvat déle než tři měsíce.
2. Členské státy, které mají v úmyslu přijmout nouzová opatření, oznámí před jejich přijetím svůj záměr Komisi, ostatním členským státům a příslušným regionálním poradním sborům zasláním návrhu těchto opatření společně s odůvodněním.
3. Členské státy a příslušné regionální poradní sbory mohou předložit písemné námitky Komisi do pěti pracovních dnů ode dne oznámení. Komise do patnácti pracovních dnů opatření potvrdí, zruší nebo změní.
4. Rozhodnutí Komise se oznámí se dotčeným členským státům. Vyhlásí se v Úředním věstníku Evropských společenství.
5. Dotčené členské státy mohou předložit Radě rozhodnutí Komise do deseti pracovních dnů od oznámení rozhodnutí.
6. Rada může do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí předloženo, přijmout kvalifikovanou většinou jiné rozhodnutí.
Článek 9
Opatření členských států použitelná v pásmu 12 námořních mil
1. Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů a na nejmenší míru snížit důsledky rybolovu pro zachování mořských ekosystémů v pásmu 12 námořních mil od jeho základních linií za předpokladu, že Společenství nepřijalo opatření, která řeší otázky zachování a řízení výslovně v této oblasti. Opatření členských států musejí být slučitelná s cíli stanovenými v článku 2 a nesmějí být méně přísná než stávající právní předpisy Společenství.
Pokud by se opatření přijatá členským státem měla dotknout plavidel jiného členského státu, přijmou se teprve poté, co byl návrh opatření společně s odůvodněním konzultován s Komisí, dotyčným členským státem a regionálními poradními sbory.
2. Na opatření, která se použijí na rybářská plavidla jiných členských států, se vztahují postupy podle čl. 8 odst. 3 až 6.
Článek 10
Opatření členských států použitelná výhradně na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou
Členské státy mohou přijmout opatření pro zachování a řízení populací ve vodách pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, pokud:
a) jsou tato opatření použita výhradně na rybářská plavidla plující pod vlajkou dotyčného členského státu a zapsaná ve Společenství nebo — v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem — na osoby usazené v dotyčném členském státě a
b) tato opatření jsou slučitelná s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 1 a nejsou méně přísná než stávající právní předpisy Společenství.
KAPITOLA III
ÚPRAVA RYBOLOVNÉ KAPACITY
Článek 11
Úprava rybolovné kapacity
1. Členské státy přijmou opatření, kterými se upravuje rybolovná kapacita jejich loďstva, aby dosáhly stabilní a trvalé rovnováhy mezi touto rybolovnou kapacitou a svými rybolovnými právy.
2. Členské státy zajistí, aby nebyly překročeny referenční úrovně rybolovné kapacity vyjádřené v GT a kW stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12.
3. Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu, jak je definována v nařízení (ES) č. 1281/2005 ( 10 ), a případně oprávnění k rybolovu, jak jsou definována v příslušných nařízeních. Aniž je dotčen odstavec 6, kapacita odpovídající licenci a popřípadě oprávněním k rybolovu pro dotčená loviště se nenahrazuje.
4. Je-li poskytnuta veřejná podpora na stažení rybolovné kapacity, které přesahuje snížení kapacity potřebné pro dosažení souladu s referenčními úrovněmi stanovenými v souladu s tímto článkem a s článkem 12, odečítá se objem stažené kapacity automaticky od referenčních úrovní. Takto získané referenční úrovně se stávají novými referenčními úrovněmi.
5. U rybářských plavidel starých pět nebo více let smí modernizace hlavní paluby za účelem zlepšení bezpečnosti na plavidle, pracovních podmínek, hygieny a jakosti produktů zvýšit prostornost plavidla, pokud nezvýší schopnost plavidla lovit ryby. Referenční úrovně stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12 se upraví odpovídajícím způsobem. Členské státy nemusí při sestavování bilance mezi vstupy a výstupy podle článku 13 brát nezbytně v úvahu odpovídající kapacitu.
6. Za účelem zlepšení bezpečnosti na palubě, pracovních podmínek, hygieny a jakosti produktů mají členské státy od 1. ledna 2007 právo znovu přidělit novým nebo stávajícím plavidlům tuto kapacitu vyjádřenou prostorností za podmínky, že tato kapacita nezvýší schopnost plavidel lovit ryby:
— 4 % roční průměrné prostornosti stažené s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006 pro členské státy, které byly součástí Společenství k 1. lednu 2003, a 4 % roční průměrné prostornosti stažené s veřejnou podporou v období od 1. května 2004 do 31. prosince 2006 pro členské státy, které přistoupily ke Společenství 1. května 2004, a
— 4 % prostornosti stažené z loďstva s veřejnou podporou počínaje 1. lednem 2007.
Referenční úrovně stanovené v souladu s tímto článkem a s článkem 12 se upraví odpovídajícím způsobem. Členské státy nemusí při sestavování bilance mezi vstupy a výstupy podle článku 13 brát nezbytně v úvahu odpovídající kapacitu.
Při přidělování rybolovné kapacity podle tohoto odstavce členské státy upřednostní drobný pobřežní rybolov ve smyslu článku 26 nařízení (ES) č. 1198/2006 ( 11 ).
7. Prováděcí pravidla k tomuto článku lze přijmout postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 12
Referenční úrovně pro rybářská loďstva
1. Postupem podle čl. 30 odst. 2 stanoví Komise pro každý členský stát referenční úrovně vyjádřené v GT a kW pro celkovou rybolovnou kapacitu rybářských plavidel Společenství plujících pod vlajkou uvedeného členského státu.
Referenční úrovně se rovnají součtu cílů víceletého orientačního programu na období 1997-2002, stanovených pro každou část ke dni 31. prosince 2002 na základě rozhodnutí Rady 97/413/ES ( 12 ).
2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 13
Režim vstupu/výstupu a snížení celkové kapacity
1. Členské státy řídí od 1. ledna 2003 vstupy do loďstva a výstupy z něj tak, aby
a) vstup nové kapacity do loďstva bez veřejné podpory byl vyrovnán předcházejícím stažením alespoň stejně velké kapacity bez veřejné podpory;
b) vstup nové kapacity do loďstva s veřejnou podporou poskytnutou po 1. lednu 2003 byl vyrovnán předcházejícím stažením
i) alespoň stejně velké kapacity bez veřejné podpory v případě vstupu nových plavidel o prostornosti 100 GT nebo nižší, nebo
ii) alespoň 1,35 násobku uvedené kapacity bez veřejné podpory v případě vstupu nových plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT;
c) se výměna motoru s veřejnou podporou podle čl. 25 odst. 3 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 1198/2006 vyrovnala snížením kapacity vyjádřené výkonem rovné 20 % výkonu nahrazeného motoru. Snížení výkonu o 20 % se odečítá od referenčních úrovní podle čl. 11 odst. 4.
2. Prováděcí pravidla k tomuto článku lze přijmout postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 14
Výměna informací
1. Komise každoročně předkládá souhrn výsledků úsilí členských států o dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy. Toto shrnutí je založeno na výroční zprávě, kterou každý členský stát zasílá Komisi nejpozději do 30. dubna následujícího roku.
Shrnutí Komise s přiloženými zprávami členských států se do konce roku předá Evropskému parlamentu a Radě spolu se stanovisky VTHVR a Výboru pro rybolov a akvakulturu ustaveného podle čl. 30 odst. 1.
2. Prováděcí pravidla k těmto výměnám se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 15
Rejstříky rybářských loďstev
1. Každý členský stát vede rejstřík rybářských plavidel Společenství plujících pod jeho vlajkou, který obsahuje nejzákladnější údaje o charakteristických znacích plavidla a jeho činnosti, a který je nezbytný pro řízení opatření stanovených na úrovni Společenství.
2. Každý členský stát zpřístupní Komisi údaje podle odstavce 1.
3. Komise zřídí rejstřík rybářského loďstva Společenství, který obsahuje údaje získané podle odstavce 2 a zpřístupní jej členským státům. Dodržuje předpisy Společenství na ochranu osobních údajů.
4. Údaje uvedené v odstavci 1 a postupy pro jejich předávání uvedené v odstavcích 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 16
Podmíněnost finanční pomoci Společenství a snížení intenzity rybolovu
1. Finanční pomoc podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu ( 13 ), s výjimkou finančních prostředků na vrakování rybářských plavidel, se může poskytnout pouze tehdy, pokud členské státy vyhověly článkům 11, 13 a 15 tohoto nařízení a poskytly údaje požadované podle nařízení Rady (ES) č. 2792/99 a nařízení Komise (ES) č. 366/2001 ( 14 ).
V této souvislosti Komise poté, co vyslechla dotyčný členský stát, a v míře přiměřené stupni nedodržení předpisů, pozastaví dotyčnému členskému státu finanční pomoc podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999.
2. Pokud Komise na základě dostupných údajů usoudí, že kapacita loďstva členského státu převyšuje kapacitu, která je pro něj závazná podle článků 11, 13 a 15, uvědomí o tom dotyčný členský stát. Tento členský stát neprodleně omezí intenzitu rybolovu na úroveň, kterou by měla mít při dodržení článků 11, 13 a 15, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z těchto článků. Dotyčný členský stát sdělí svůj plán snížení Komisi za účelem ověření postupem podle čl. 30 odst. 2, zda snížení je nebo není rovno překročené kapacitě.
KAPITOLA IV
PRAVIDLA PŘÍSTUPU DO VOD A KE ZDROJŮM
Článek 17
Obecná pravidla
1. Rybářská plavidla Společenství mají rovný přístup do vod a ke zdrojům v rámci všech vod Společenství, kromě vod uvedených v odstavci 2, s výhradou opatření přijatých podle kapitoly II.
2. Členské státy jsou od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2012 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží, aniž jsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Společenství plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činností provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají.
Komise do 31. prosince 2011 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních stanovených v tomto odstavci. Rada do 31. prosince 2012 rozhodne o ustanoveních, která budou přijata po výše zmíněných opatřeních.
Článek 18
Oblast Shetlandy
1. V případě druhů, které mají zvláštní důležitost v regionu vymezeném v příloze II a které jsou biologicky citlivé z důvodu jejich znaků využitelnosti, se rybolovné činnosti rybářských plavidel Společenství o délce mezi svislicemi 26 metrů nebo vyšší, pokud jde o druhy žijící při dně, kromě tresky norské a tresky modravé, řídí režimem předchozího oprávnění v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, a zejména v příloze II.
2. Prováděcí pravidla a postupy k provádění odstavce 1 se stanoví postupem podle čl. 30 odst. 2.
Článek 19
Posouzení pravidel přístupu
1. Komise do 31. prosince 2003 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pravidlech týkajících se přístupu do vod a ke zdrojům, stanovených v právních předpisech Společenství, kromě pravidel uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato zpráva zhodnotí oprávněnost těchto pravidel z hlediska cílů zachování a udržitelného využívání zdrojů.
2. Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s ohledem na zásadu stanovenou v čl. 17 odst. 1 Rada do 31. prosince 2004 rozhodne o nezbytných úpravách těchto pravidel.
Článek 20
Přidělování rybolovných práv
1. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodne o omezeních odlovu a/nebo intenzity rybolovu a o rozdělení rybolovných práv mezi členské státy, jakož i o podmínkách souvisejících s těmito omezeními. Rybolovná práva se mezi členské státy rozdělí způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci nebo loviště.
2. Stanoví-li Společenství nová rybolovná práva, Rada rozhodne o jejich přidělení s ohledem na zájmy všech členských států.
3. Každý členský stát rozhodne v případě plavidel plujících pod jeho vlajkou o způsobu přidělení rybolovných práv, která mu byla v souladu s právními předpisy Společenství přiznána. O způsobu přidělování uvědomí Komisi.
4. Rada stanoví rybolovná práva dostupná pro třetí země ve vodách Společenství a přidělí tato práva každé třetí zemi.
5. Členské státy poté, co o tom uvědomí Komisi, mohou provést výměnu celku nebo části rybolovných práv, která jim byla přidělena.
KAPITOLA V
KONTROLNÍ A VYNUCOVACÍ SYSTÉM SPOLEČENSTVÍ
Článek 21
Režim Společenství pro kontrolu a vynucování
Kontroluje se přístup do vod a ke zdrojům a provozování činností podle článku 1 a vynucuje se dodržování pravidel společné rybářské politiky. Za tímto účelem se zřídí režim Společenství pro kontrolu, inspekci a vynucování společné rybářské politiky.
▼M2 —————
KAPITOLA VI
ROZHODOVÁNÍ A KONZULTACE
Článek 29
Rozhodovací postup
Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, jedná Rada v souladu s postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy.
Článek 30
Výbor pro rybolov a akvakulturu
1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je 20 pracovních dní.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je 60 pracovních dní.
4. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 31
Regionální poradní sbory
1. Zřizují se regionální poradní sbory, které přispívají k dosažení cílů čl. 2 odst. 1, a zejména radí Komisi v záležitostech řízení rybolovu, pokud jde o určité mořské oblasti nebo oblasti rybolovu.
2. Regionální poradní sbory jsou složeny hlavně z rybářů a ostatních zástupců, jejichž zájmů se dotýká společná rybářská politika, jako jsou zástupci odvětví rybolovu a akvakultury, životního prostředí a zájmů spotřebitele a vědečtí odborníci ze všech členských států, které mají rybolovné zájmy v dotyčné mořské oblasti nebo oblasti rybolovu.
3. Zástupci státních a regionálních správ, kteří mají v dotyčné mořské oblasti nebo oblasti rybolovu rybolovné zájmy, mají právo působit v regionálních poradních sborech jako členové nebo jako pozorovatelé. Na jejich schůzích může být přítomna Komise.
4. Komise může vést konzultace s regionálními poradními sbory, pokud jde o návrhy opatření, jako jsou víceleté plány obnovy nebo víceleté plány řízení, přijímané na základě článku 37 Smlouvy, které Komise zamýšlí předložit a které zejména souvisejí s lovišti v dotyčné oblasti. Komise a členské státy mohou vést se sbory konzultace, i pokud jde o jiná opatření. Tyto konzultace se nedotýkají konzultací VTHVR a Výboru pro rybolov a akvakulturu.
5. Regionální poradní sbory mohou:
a) samy od sebe nebo na žádost Komise či členského státu předkládat Komisi nebo dotyčnému členskému státu doporučení a návrhy ohledně záležitostí, které se týkají řízení rybolovu;
b) vyrozumět Komisi nebo dotyčný členský stát o otázkách souvisejících s uplatňováním pravidel Společenství a předkládat Komisi nebo dotyčnému členskému státu doporučení a návrhy na řešení těchto otázek;
c) provádět jiné činnosti nezbytné k plnění jejich úkolů.
Regionální poradní sbory uvědomí Výbor pro rybolov a akvakulturu o svých činnostech.
Článek 32
Postup při zřizování regionálních poradních sborů
Rada rozhodne o zřízení regionálního poradního sboru. Regionální poradní sbor pokrývá mořské oblasti spadající pod jurisdikci nejméně dvou členských států. Regionální poradní sbor přijme svůj jednací řád.
Článek 33
Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství
1. Zřizuje se Vědeckotechnický a hospodářský výboru pro rybářství (VTHVR). VTHVR je pravidelně konzultován, pokud jde o záležitosti týkající se zachování a řízení živých vodních zdrojů včetně biologických, hospodářských, environmentálních, sociálních a technických hledisek.
2. Při předkládání návrhů na řízení rybolovu podle tohoto nařízení Komise vezme v úvahu doporučení VTHVR.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 34
Zrušení
1. Nařízení (EHS) č. 3760/92 a (EHS) č. 101/76 se zrušují.
2. Odkazy na ustanovení nařízení zrušeného podle odstavce 1 se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto nařízení.
Článek 35
Posouzení
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování společné rybářské politiky, pokud jde o kapitoly II a III, do konce roku 2012.
Článek 36
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2003.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
PŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 17 ODST. 2
1. POBŘEŽNÍ VODY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ
A. PŘÍSTUP PRO FRANCII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Berwick-upon-Tweed východním směremCoquet Island východním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
2.Flamborough Head východním směremSpurn Head východním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
3.Lowestoft východním směremLyme Regis jižním směrem |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
4.Lyme Regis jižním směremEddystone jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
5.Eddystone jižním směremLoghships jihozápadním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
hřebenatkovití |
Bez omezení |
|
|
humr |
Bez omezení |
|
|
langusta |
Bez omezení |
|
|
6.Longships jihozápadním směremHartland Point severozápadním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
langusta |
Bez omezení |
|
|
humr |
Bez omezení |
|
|
7.Od Hartland Point k linii severně od Lundy Island |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
8.Od linie přímo na západ od Lundy Island po Cardigan Harbour |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
9.Point Lynas severním směrem,Morecambe Light Vessel východním směrem |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
10.County Down |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
11.New Island severovýchodním směrem,Sanda Island jihozápadním směrem |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
12.Port Stewart severním směrem,Barra Head západním směrem |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
13.57°40 severní šířkyButt of Lewis západním směrem |
všechny druhy (kromě měkkýšů a korýšů) |
Bez omezení |
|
14.St Kilda, Flannan Islands |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
15.západně od linie spojující maják Butt of Lewis s bodem 59°30′ severní šířky - 5°45′ západní délky |
všechny druhy |
Bez omezení |
B. PŘÍSTUP PRO IRSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Point Lynas severním směrem,Mull of Galloway jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
humr |
Bez omezení |
|
|
2.Mull of Oa západním směrem,Barra Head západním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
humr |
Bez omezení |
|
C. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumburgh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
2.Berwick-upon-Tweed východním směrem, maják Whitby High východním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
3.maják North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
4.pásmo okolo St Kilda |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
makrela |
Bez omezení |
|
|
5.maják Butt of Lewis západním směrem k linii spojující maják Butt of Lewis a bod 59° 30′ severní šířky — 5°45′ západní délky |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
6.pásmo okolo North Rona a Sulisker (Sulasgeir) |
sleď obecný |
Bez omezení |
D. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumburgh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
2.Berwick-upon-Tweed východním směrem, Flamborough Head východním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
3.North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
E. PŘÍSTUP PRO BELGII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Berwick-upon-Tweed východním směrem,Berwick-upon-Tweed východním směrem, Coquer Island východním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
2.Cromer severním směremNorth Foreland východním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
3.North Foreland východním směrem,nový maják Dungeness jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
4.nový maják Dungeness jižním směrem, Selsey Bill jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
5.Straight Point jihovýchodním směrem, South Bishop severozápadním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
2. POBŘEŽNÍ VODY IRSKA
A. PŘÍSTUP PRO FRANCII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Erris Head severozápadním směrem,Sybil Point západním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
humr |
Bez omezení |
|
|
2.Mizen Head jižním směrem,Stags jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
humr |
Bez omezení |
|
|
makrela |
Bez omezení |
|
|
3.Stags jižním směrem,Cork jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
humr |
Bez omezení |
|
|
makrela |
Bez omezení |
|
|
sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
4.Cork jižním směrem, Carnsore Point jižním směrem |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
5.Carnsore Point jižním směrem, Haulbowline jihovýchodním směrem |
všechny druhy (kromě měkkýšů a korýšů) |
Bez omezení |
B. PŘÍSTUP PRO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Mine Head jižním směrem,Hook Point |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
makrela |
Bez omezení |
|
|
2.Hook Point,Carlingford Lough |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
sleď obecný |
Bez omezení |
|
|
makrela |
Bez omezení |
|
|
humr |
Bez omezení |
|
|
hřebenatkovití |
Bez omezení |
|
C. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Stags jižní část,Carnsore Point jižním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
makrela |
Bez omezení |
|
D. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Old Head of Kinsale jižním směrem,Carnsore Point jižním směrem |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
2.Cork jižním směrem,Carnsore Point jižním směrem |
makrela |
Bez omezení |
E. PŘÍSTUP PRO BELGII
|
Zeměpisná oblast |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil) |
||
|
1.Cork jižním směrem,Carnsore Point jižním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
2.Wicklow Head východním směrem,Carlingford Lough jihovýchodním směrem |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
3. POBŘEŽNÍ VODY BELGIE
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
3 až 12 námořních mil |
Nizozemsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Francie |
sleď obecný |
Bez omezení |
4. POBŘEŽNÍ VODY DÁNSKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
pobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm) (6 až 12 námořních mil) |
Německo |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
garnáti a krevety |
Bez omezení |
||
|
od dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk |
Nizozemsko |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
ryby jiné než platýsovité |
Bez omezení |
||
|
od Blåvands Huk až po Bovbjerk |
Belgie |
treska obecná |
Bez omezení pouze během června a července |
|
treska jednoskvrnná |
Bez omezení pouze během června a července |
||
|
Německo |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
Nizozemsko |
platýs velký |
Bez omezení |
|
|
jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
od Thyborøn až po Hanstholm |
Belgie |
treska bezvousá |
Bez omezení pouze během června a července |
|
platýs velký |
Bez omezení pouze během června a července |
||
|
Německo |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
treska obecná |
Bez omezení |
||
|
treska tmavá |
Bez omezení |
||
|
treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
|
makrela |
Bez omezení |
||
|
sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
treska obecná |
Bez omezení |
|
|
platýs velký |
Bez omezení |
||
|
jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
Skagerrak (od Hanstholm až po Skangen) (4 až 12 námořních mil) |
Belgie |
platýs velký |
Bez omezení pouze během června a července |
|
Německo |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
treska obecná |
Bez omezení |
||
|
treska tmavá |
Bez omezení |
||
|
treska jednoskvrnná |
Bez omezení |
||
|
makrela |
Bez omezení |
||
|
sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
treska obecná |
Bez omezení |
|
|
platýs velký |
Bez omezení |
||
|
jazyk obecný |
Bez omezení |
||
|
Kattegat (3 až 12 námořních mil) |
Německo |
treska obecná |
Bez omezení |
|
platýsovité ryby |
Bez omezení |
||
|
humr |
Bez omezení |
||
|
sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
severně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs |
Německo |
šprot obecný |
Bez omezení |
|
Baltské moře (včetně Velkého a Malého Beltu, Sundu, Bornholmu) 3 až 12 námořních mil |
Německo |
platýsovité ryby |
Bez omezení |
|
treska obecná |
Bez omezení |
||
|
sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
úhoř |
Bez omezení |
||
|
losos obecný |
Bez omezení |
||
|
treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
makrela |
Bez omezení |
||
|
Skagerrak (4 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Kattegat (3 (1)až 12 námořních mil) |
Švédsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Baltské moře (3 až 12 námořních mil) |
Švédsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
(1) Měřeno od pobřežní čáry. |
|||
5. POBŘEŽNÍ VODY NĚMECKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
pobřeží Severního moře (3 až 12 námořních mil) všechna pobřeží |
Dánsko |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
smáček menší |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
|
krevety a garnáti |
Bez omezení |
||
|
od dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54° 43′ severní šířky |
Dánsko |
krevety a garnáti |
Bez omezení |
|
pásmo kolem Helgolandu |
Spojené království |
treska obecná |
Bez omezení |
|
platýs velký |
Bez omezení |
||
|
baltské pobřeží (3 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
treska obecná |
Bez omezení |
|
platýs velký |
Bez omezení |
||
|
sleď obecný |
Bez omezení |
||
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
úhoř |
Bez omezení |
||
|
treska bezvousá |
Bez omezení |
||
|
makrela |
Bez omezení |
6. POBŘEŽNÍ VODY FRANCIE A ZÁMOŘSKÝCH DEPARTEMENTŮ
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
severovýchodní pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|||
|
od belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp-les-Bains 49° 23′ 30" severní šířky - 1° 2′ západní délky severoseverovýchodním směrem) |
Belgie |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
hřebenatkovití |
Bez omezení |
||
|
Nizozemsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
|
Dunkerque (2°20′ východní délky) k mysu Antifer (0°10′ východní délky) |
Německo |
sleď obecný |
Bez omezení pouze od října do prosince |
|
od belgicko-francouzské hranice až po mys Alprech západním směrem (50° 42'30" severní šířky - 1° 33'30" východní délky) |
Spojené království |
sleď obecný |
Bez omezení |
|
pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|||
|
od španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky |
Španělsko |
sardelovití |
Cílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června, |
|
Rybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října. |
|||
|
sardinka obecná |
Bez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince, |
||
|
Mimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok |
|||
|
pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|||
|
španělská hranice/mys Leucate |
Španělsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
7. POBŘEŽNÍ VODY ŠPANĚLSKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) |
|||
|
od francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47′ západní délky) |
Francie |
pelagické druhy |
Bez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok |
|
pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) |
|||
|
francouzská hranice/mys Creus |
Francie |
všechny druhy |
Bez omezení |
8. POBŘEŽNÍ VODY NIZOZEMSKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Belgie |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Dánsko |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
|
|
šprot obecný |
Bez omezení |
||
|
smáček menší |
Bez omezení |
||
|
kranas obecný |
Bez omezení |
||
|
Německo |
treska obecná |
Bez omezení |
|
|
krevety a garnáti |
Bez omezení |
||
|
(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží |
Francie |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
jižní bod Texelu, západním směrem až po nizozemsko-německou hranici |
Spojené království |
druhy žijící při dně |
Bez omezení |
9. POBŘEŽNÍ VODY FINSKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Baltské moře (3 až 12 námořních mil) (1) |
Švédsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
(1) od 3 do 12 mil. okolo ostrovů Bogskär. |
|||
10. POBŘEŽNÍ VODY ŠVÉDSKA
|
Zeměpisná oblast |
Členský stát |
Druh |
Význam nebo zvláštní vlastnosti |
|
Skagerrak (4 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Kattegat (3 (1) až 12 námořních mil) |
Dánsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Baltské moře (3 až 12 námořních mil) |
Dánsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
Finsko |
všechny druhy |
Bez omezení |
|
|
(1) Měřeno od pobřežní čáry. |
|||
PŘÍLOHA II
OBLAST SHETLANDY
A. Zeměpisné vymezení
Od bodu na západním pobřeží Skotska v zeměpisné šířce 58°30′ severní šířky až po 59°30′ severní šířky — 6°15′západní délky,
od 58°30′ severní šířky — 6°15′ západní délky až po 59°30′ severní šířky — 5°45′ západní délky,
od 59°30′ severní šířky — 5°45′ západní délky až po 59°30′ severní šířky — 3°45′ západní délky,
podél dvanácti mílové linie severně od Orknejí,
od 59°30′ severní šířky — 3°00′ západní délky až po 61°00′ severní šířky — 3°00′ západní délky,
od 61°00′ severní šířky — 3°00′ západní délky až po 61°00′ severní šířky — 0°00′ západní délky,
podél linie v délce 12 námořních mil severně od Shetland,
od 61°00′ severní šířky — 0°00′ západní délky až po 59°30′ severní šířky — 0°00′,
od 59°30′ severní šířky — 0°00′ západní délky až po 59°30′ severní šířky — 1°00′ západní délky,
od 59°30′ severní šířky — 1°00′ západní délky až po 59°00′ severní šířky — 1°00′ západní délky,
od 59°00′ severní šířky — 1°00′ západní délky až po 59°00′ severní šířky — 2°00′ západní délky,
od 59°00′ severní šířky — 2°00′ západní délky až po 58°30′ severní šířky — 2°00′ západní délky,
od 58°30′ severní šířky — 2°00′ západní délky až po 58°30′ severní šířky — 3°00′ západní délky,
od 58°30′ severní šířky — 3°00′ západní délky až po východní pobřeží Skotska v zeměpisné šířce 58°30′ severní šířky.
B. Povolená intenzita rybolovu
Maximální počet plavidel o délce mezi svislicemi 26 metrů nebo vyšší, které jsou oprávněné lovit druhy žijící při dně, s výjimkou tresky norské a tresky modravé:
|
Členský stát |
Počet oprávněných rybářských plavidel |
|
Francie |
52 |
|
Spojené království |
62 |
|
Německo |
12 |
|
Belgie |
2 |
( 1 ) Úř. věst. C 203 E, 27. 8. 2002, s. 284.
( 2 ) Stanovisko ze dne 5. prosince 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1181/98 (Úř. věst. L 164, 9.6.1998, s. 1)
( 4 ) Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. L 268, 9.10.2001, s. 23).
( 6 ) Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 5.
( 7 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 8 ) Úř. věst. L 20, 28.1.1976, s. 19.
( 9 ) Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11).
( 10 ) Úř. věst. L 203, 4.8.2005, s. 3.
( 11 ) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.
( 12 ) Úř. věst. L 175, 3.7.1997, s. 27. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2002/70/ES (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 77).
( 13 ) Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 179/2002 (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 25).
( 14 ) Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 3.