2002R2342 — CS — 01.01.2009 — 005.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, p.1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 1261/2005, ze dne 20. července 2005	L 201	3	2.8.2005
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 1248/2006 ze dne 7. srpna 2006,	L 227	3	19.8.2006
►M3	NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 478/2007 ze dne 23. dubna 2007,	L 111	13	28.4.2007

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 35  (2342/02)

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES, EURATOM) č. 2342/2002

ze dne 23. prosince 2002

o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

OBSAH
ČÁST PRVNÍ	SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I	PŘEDMĚT
HLAVA II	ROZPOČTOVÉ ZÁSADY
Kapitola 1	Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu
Kapitola 2	Zásada ročního rozpočtu
Kapitola 3	(Kapitola 4 finančního nařízení) Zásada zúčtovací jednotky
Kapitola 4	(Kapitola 5 finančního nařízení) Zásada obecnosti
Kapitola 5	(Kapitola 6 finančního nařízení) Zásada specifikace
Kapitola 6	(Kapitola 7 finančního nařízení) Zásada řádného finančního řízení
Kapitola 7	(Kapitola 8 finančního nařízení) Zásada průhlednosti
HLAVA III	SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU
Kapitola 1	Sestavování rozpočtu
Kapitola 2	Skladba a předkládání rozpočtu
HLAVA IV	PLNĚNÍ ROZPOČTU
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Kapitola 2	Způsoby plnění
Oddíl 1	Obecná ustanovení
Oddíl 2	Zvláštní ustanovení
Kapitola 3	Účastníci finančních operací
Oddíl 1	Práva a povinnosti účastníků finančních operací
Oddíl 2	Schvalující osoba
Oddíl 3	Účetní
Oddíl 4	Správce zálohových účtů
Kapitola 4	Odpovědnost účastníků finančních operací
Oddíl 1	Obecná pravidla
Oddíl 2	Pravidla pro pověřené a dále pověřené schvalující osoby
Kapitola 5	Příjmové operace
Oddíl 1	Vlastní zdroje
Oddíl 2	Odhad pohledávek
Oddíl 3	Zjištění pohledávek
Oddíl 4	Schválení inkasa
Oddíl 5	Inkaso
Kapitola 6	Výdajové operace
Oddíl 1	Závazek výdajů
Oddíl 2	Potvrzení výdajů
Oddíl 3	Schválení výdajů
Oddíl 4	Platby výdajů
Oddíl 5	Lhůty pro výdajové operace
Kapitola 7	Informační systémy
Kapitola 8	Interní auditor
HLAVA V	ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Oddíl 1	Oblast působnosti a zásady zadávání
Oddíl 2	Zveřejňování
Oddíl 3	Zadávání řízení
Oddíl 4	Jistoty a kontrola
Kapitola 2	Zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet
HLAVA VI	GRANTY
Kapitola 1	Oblast působnosti
Kapitola 2	Zásady pro poskytování
Kapitola 3	Postup poskytování
Kapitola 4	Platby a kontrola
Kapitola 5	Provádění
HLAVA VII	PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ
Kapitola 1	Předkládání účtů
Kapitola 2	(Kapitola 3 finančního nařízení) Účetnictví
Oddíl 1	Organizace účtů
Oddíl 2	Účetní knihy
Oddíl 3	Účtová osnova
Oddíl 4	Zápis
Oddíl 5	Sladění a přezkoumání
Oddíl 6	Rozpočtové účty
Kapitola 3	(Kapitola 4 finančního nařízení) Inventární soupisy majetku
ČÁST DRUHÁ	ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I	(HLAVA II ČÁSTI DRUHÉ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA
HLAVA II	(HLAVA III FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) VÝZKUM
HLAVA III	(HLAVA IV FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) VNĚJŠÍ AKCE
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Kapitola 2	Provádění akcí
Kapitola 3	Zadávání zakázek
Kapitola 4	Granty
Kapitola 5	Zálohové účty a inventární soupisy
HLAVA IV	(HLAVA V FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) EVROPSKÉ ÚŘADY
HLAVA V	(HLAVA VI FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) SPRÁVNÍ POLOŽKY
HLAVA VI	(HLAVA VII ČÁSTI DRUHÉ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) ODBORNÍCI
ČÁST 3	PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I	PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
HLAVA II	ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Předmět

(Článek 1 finančního nařízení)

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“).

Orgány uvedené v tomto nařízení jsou orgány ve smyslu finančního nařízení.

▼M3

Článek 2

Legislativní akty týkající se plnění rozpočtu

(Články 2 a 49 finančního nařízení)

Komise každoročně aktualizuje v předběžném návrhu rozpočtu informace o aktech uvedených v článku 2 finančního nařízení.

Všechny návrhy nebo jejich změny předložené legislativnímu orgánu jasně označí ustanovení obsahující odchylky od finančního nařízení nebo tohoto nařízení a uvedou v příslušné důvodové zprávě zvláštní důvody těchto odchylek.

▼B

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

▼M3

Článek 3

Rozsah předběžného financování

(Článek 5a finančního nařízení)

1.  V případech přímého centralizovaného řízení, do kterého je zapojeno více partnerů, nepřímého centralizovaného řízení a decentralizovaného řízení ve smyslu článku 53 finančního nařízení se článek 5a finančního nařízení vztahuje výhradně na subjekty, které obdrží předběžné financování přímo od Komise.

2.  Za předběžné financování představující významnou částku ve smyslu čl. 5a odst. 2 písm. a) finančního nařízení se považuje předběžné financování v hodnotě přesahující 50 000 EUR.

U vnějších akcí se však za předběžné financování představující významnou částku považuje předběžné financování v hodnotě přesahující 250 000 EUR. U pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci se za předběžné financování představující významnou částku považuje předběžné financování, jehož hodnota přesahuje v rámci jedné dohody na konci každého rozpočtového roku 750 000 EUR a které se týká projektů trvajících déle než dvanáct měsíců.

Článek 4

Vybírání úroku z předběžného financování

(Článek 5a finančního nařízení)

1.  Odpovědná schvalující osoba vybere za každé vykazované období následující po provedení rozhodnutí nebo dohody úroky z plateb předběžného financování, které v rámci jedné dohody přesahují na konci každého rozpočtového roku hodnotu 750 000 EUR.

2.  Odpovědná schvalující osoba může vybrat alespoň jednou ročně úroky plynoucí z plateb předběžného financování, které jsou nižší, než uvádí odstavec 1, s ohledem na rizika spojená s postupy vnitřního řízení a s povahou financovaných akcí.

3.  Odpovědná schvalující osoba vybere úrok plynoucí z plateb předběžného financování převyšující zůstatek částek, jež mají být vyplaceny příjemci, jak stanoví čl. 5a odst. 1 finančního nařízení.

▼M3

Článek 4a

Účtování úroků z plateb předběžného financování

(Článek 5a finančního nařízení)

1.  Schvalující osoby zajistí, aby rozhodnutí o grantu nebo grantové dohody uzavřené s příjemci a zprostředkovateli obsahovaly ustanovení, že se platby předběžného financování vyplácejí na bankovní účty nebo podúčty umožňující identifikovat finanční prostředky a úroky z nich plynoucí. Není-li tomu tak, musí účetní metody příjemců nebo zprostředkovatelů umožňovat identifikaci finančních prostředků vyplacených Společenstvím a úroků nebo jiných plnění plynoucích z těchto finančních prostředků.

2.  V případech uvedených v čl. 5a odst. 1 druhém pododstavci finančního nařízení vypracuje odpovědná schvalující osoba před koncem každého rozpočtového roku odhad výše úroků nebo odpovídajících výnosů plynoucích z těchto prostředků a tuto částku zajistí. Tato úhrada se zaúčtuje a po provedení rozhodnutí nebo dohody se zúčtuje na základě skutečně obdržené částky.

Pokud se předběžné financování vyplácí ze stejné rozpočtové linie, na základě stejného základního právního aktu a příjemcům, kterých se týká stejné grantové řízení, může schvalující osoba vypracovat společný odhad pohledávek pro více dlužníků.

3.  Články 3 a 4 a odstavci 1 a 2 tohoto článku není dotčen zápis předběžného financování na straně aktiv finančních výkazů stanovený v účetních pravidlech uvedených v článku 133 finančního nařízení.

▼B

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 5

Položky rozpočtového roku

(Čl. 8 odst. 3 finančního nařízení)

Položky závazků a položky plateb zapsané do rozpočtu rozpočtového roku, které musí být použity v průběhu uvedeného rozpočtového roku, se skládají z položek schválených pro rozpočtový rok. Schválenými položkami pro rozpočtový rok jsou

Článek 6

Přenos položek

(Čl. 9 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Položky závazků uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení mohou být přeneseny, pouze pokud odpovídající závazky nemohly být uskutečněny do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily tak, že lze předpokládat, že závazek bude uskutečněn do 31. března následujícího roku.

2.  Přípravnými etapami uvedenými v čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které mají být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku kvůli přenosu do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména

3.  Položky přenesené v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které nebyly přiděleny do 31. března následujícího roku, se automaticky ruší.

Komise informuje rozpočtový orgán o takto zrušených položkách ►M2  do 30. dubna ◄ .

4.  Položky přenesené v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. b) finančního nařízení mohou být použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

5.  Účetnictví musí umožnit identifikovat takto přenesené položky.

6.  Položky týkající se výdajů na zaměstnance uvedených v čl. 9 odst. 6 finančního nařízení zahrnují odměny a příplatky pro členy a zaměstnance orgánů.

▼M2

Článek 6a

Prozatímní dvanáctiny

(Čl. 13 odst. 2 finančního nařízení)

Za maximum všech schválených položek závazků předchozího rozpočtového roku, jak stanoví čl. 13 odst. 2 finančního nařízení, se považují položky rozpočtového roku uvedené v článku 5 tohoto nařízení, poté, co jsou v průběhu takového rozpočtového roku započteny.

▼B

KAPITOLA 3

(Kapitola 4 finančního nařízení)

Zásada zúčtovací jednotky

▼M2

Článek 7

Přepočítací kurz eura a ostatních měn

(Článek 16 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z používání zvláštních odvětvových předpisů, schvalující osoba provede přepočet eura na jinou měnu podle denních směnných kurzů eura zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

V případě, že přepočet eura na jinou měnu provádí dodavatel nebo příjemci, použijí se zvláštní úpravy pro přepočet uvedené ve smlouvách o veřejné zakázce nebo finanční dohody.

▼M3

1a.  Za účelem zabránit významnému dopadu směnných operací na výši spolufinancování Společenstvím nebo nežádoucímu dopadu na rozpočet Společenství případně stanoví zvláštní opatření uvedená v odstavci 1, že se přepočítací koeficient mezi eurem a jinou měnou počítá za použití průměrného denního směnného kurzu platného v daném období.

▼M2

2.  Pokud není denní směnný kurz eura pro danou měnu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, příslušná schvalující osoba použije účetní kurz uvedený v odstavci 3.

3.  Pro účely účetnictví uvedené v článcích 132 až 137 finančního nařízení a s výhradou článku 213 tohoto nařízení se přepočet eura na jinou měnu uskutečňuje pomocí měsíčního účetního kurzu eura. Tento účetní kurz stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, které považuje za spolehlivé, na základě kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro který je kurz stanovován.

Článek 8

Kurz použitelný pro přepočet eura na ostatní měny

(Článek 16 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů nebo zadání veřejných zakázek, grantových a finančních dohod, je kurzem použitelným pro přepočet eura na jinou měnu v případech, kdy přepočet provádí příslušná schvalující osoba, kurz dne, kdy schvalující útvar vystavil platební nebo inkasní příkaz.

2.  V případě zálohových účtů vedených v eurech určuje kurz, který se má použít pro přepočet eura na jinou měnu, kurz dne platby bankou.

3.  V případě zálohových účtů vedených v národních měnách uvedených v článku 16 finančního nařízení se pro přepočet eura na jinou měnu použije kurz měsíce, ve kterém byl uskutečněn výdaj ze zálohového účtu.

4.  V případě náhrady paušálních výdajů nebo výdajů plynoucích ze služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“), která má stanovenou horní hranici a která se proplácí v měně jiné než euro, se použije kurz platný v době, kdy nárok na náhradu vznikne.

▼B

Článek 9

Informace o převodech hotovosti uskutečněných Komisí mezi různými měnami

(Článek 16 finančního nařízení)

Každé čtvrtletí zasílá Komise členským státům výkaz převodů uskutečněných mezi různými měnami.

KAPITOLA 4

(Kapitola 5 finančního nařízení)

Zásada obecnosti

Článek 10

Skladba účelově vázaných příjmů a poskytnutí odpovídajících položek

(Článek 18 finančního nařízení)

1.  Aniž jsou dotčeny články 12 a 13, jsou účelově vázané příjmy zaznamenávány do rozpočtu takto:

▼M3

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) je v položce uvedeno „p. m.“ a odhadované příjmy jsou pro informaci uvedeny v poznámkách.

▼B

2.  Kromě případu uvedeného ►M3  v čl. 160 odst. 1a a čl. 161 odst. 2 finančního nařízení ◄ mohou být položky odpovídající účelově vázaným příjmům poskytnuty jako položky závazků nebo položky plateb, jakmile orgán příjem obdrží. Poskytují se automaticky, kromě případu úhrad záloh uvedených v článku 156 finančního nařízení a případu finančních oprav v souvislosti se strukturálními fondy.

Článek 11

Příspěvky členských států na výzkumné programy

(Čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení)

1.  Příspěvky členských států na financování některých doplňkových programů výzkumu uvedené v článku 5 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 se platí takto:

2.  Pokud není rozpočet s konečnou platností schválen před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 založeny na částce zapsané v rozpočtu pro předchozí rozpočtový rok.

3.  Každý příspěvek nebo dodatečné platby členských států do rozpočtu musí být zapsány na účet nebo účty Komise do 30 kalendářních dní po výzvě k zaplacení prostředků.

4.  Uskutečněné platby jsou zapsány na účet stanovený v nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 12

Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti zemí ESVO na některých programech Společenství

(Čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení)

1.  Příspěvky států ESVO na některé programy Společenství se vykazují v rozpočtu takto:

Příloha uvedená v prvním pododstavci písm. b) bod ii) představuje a doplňuje strukturu pro zapsání položek odpovídajících těmto příspěvkům, jak je uvedeno v odstavci 2, a pro provádění výdajů.

2.  Podle článku 82 dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) jsou částky ročních příspěvků států ESVO, jak byly potvrzeny Komisi Smíšeným výborem EHP v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu 32 připojeného k uvedené dohodě, zapsány hned od počátku rozpočtového roku v plné výši odpovídající položky závazků i plateb.

3.  Pokud jsou v průběhu rozpočtového roku přidány do rozpočtových položek, na které přispívají státy ESVO, dodatečné položky, aniž by státy ESVO mohly v průběhu uvedeného rozpočtového roku upravit své příspěvky, aby dodržely „činitel úměrnosti“ uvedený v článku 82 dohody o Evropském hospodářském prostoru, může Komise přechodně a výjimečně na základě hotovostních zdrojů zajistit předběžné financování podílu států ESVO. Po takovém přidání položek, vyzve Komise co nejdříve státy ESVO k poskytnutí odpovídajících příspěvků. Komise informuje každoročně rozpočtový orgán o těchto rozhodnutích.

Předběžné financování se vyrovná co nejdříve v rámci rozpočtu pro následující rozpočtový rok.

4.  Podle čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení jsou finanční příspěvky států ESVO účelově vázanými příjmy. Účetní přijme vhodná opatření, aby použití příjmů z těchto příspěvků a jim odpovídajících položek bylo sledováno odděleně.

Ve zprávě uvedené v čl. 131 odst. 2 finančního nařízení uvede Komise odděleně stav plnění u příjmů i výdajů odpovídající účasti států ESVO.

Článek 13

Výnosy ze sankcí uložených členským státům s nadměrným schodkem

(Čl. 18 odst. 1 písm. b) finančního nařízení)

Výnosy ze sankcí uvedených v oddílu 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ( 11 ) se vykazují v rozpočtu takto:

▼M3

Článek 13a

Náklady vzniklé přijetím darů nebo odkazů ve prospěch Společenství

(Čl. 19 odst. 2 finančního nařízení)

Pro účely schválení Evropským parlamentem a Radou podle čl. 19 odst. 2 finančního nařízení Komise odhadne a řádně odůvodní finanční náklady, včetně navazujících nákladů, spojených s přijetím darů nebo odkazů určených Společenství.

▼M3

Článek 14

Výplata čisté částky

(Čl. 20 odst. 1 finančního nařízení)

Podle čl. 20 odst. 1 finančního nařízení lze od žádostí o platbu, faktur nebo výkazů, které jsou poté vyplaceny v čisté částce, odečíst tyto částky:

▼B

Článek 15

Účty pro vrácené daně

(Čl. 20 odst. 2 finančního nařízení)

Daně, které vzniknou Společenství podle čl. 20 odst. 2 finančního nařízení, jsou zapsány na prozatímním účtu až do doby uhrazení dotyčnými státy.

KAPITOLA 5

(Kapitola 6 finančního nařízení)

Zásada specifikace

▼M3 —————

▼M3

Článek 17

Pravidla pro výpočet procentních podílů u převodů jiných orgánů než Komise

(Článek 22 finančního nařízení)

1.  Procentní podíly uvedené v článku 22 finančního nařízení se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu a s odkazem na prostředky vyčleněné v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů.

2.  Vychází se z celkové výše převodů, jež mají být uskutečněny v rámci rozpočtové linie, ze které se převod uskutečňuje, upravené o dřívější převody.

K částce odpovídající převodům, které dotčený orgán může provést bez rozhodnutí rozpočtového orgánu, se nepřihlíží.

▼M3

Článek 17a

Pravidla pro výpočet procentních podílů u převodů Komise

(Článek 23 finančního nařízení)

1.  Procentní podíly uvedené v čl. 23 odst. 1 finančního nařízení se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu a s odkazem na prostředky vyčleněné v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů.

2.  Vychází se z celkové výše převodů, jež mají být uskutečněny v rámci rozpočtové linie, ze které nebo ve prospěch které se převod uskutečňuje, upravené o dřívější převody.

K částce odpovídající převodům, které Komise může provést bez rozhodnutí rozpočtového orgánu, se nepřihlíží.

▼B

Článek 18

Správní výdaje

(Článek 23 finančního nařízení)

Výdaje uvedené v čl. 23 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) finančního nařízení pokrývají pro každou oblast politik body uvedené v článku 27.

Článek 19

Odůvodnění žádostí o převod položek

(Články 22 a 23 finančního nařízení)

K návrhům na převody a veškerým informacím pro rozpočtový orgán, které se týkají převodů uskutečněných podle článků 22 a 23 finančního nařízení, musí být přiloženo vhodné a podrobné odůvodnění, ze kterého vyplývá plnění položek a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak pro rozpočtové položky, na které má být převod uskutečněn, tak pro položky, ze kterých má být převod uskutečněn.

Článek 20

Odůvodnění žádostí o převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech

(Článek 26 finančního nařízení)

K návrhům na převody umožňující použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech uvedené ►M3  v článku 26 finančního nařízení ◄ musí být přiloženo vhodné a podrobné odůvodnění, ze kterého vyplývá

KAPITOLA 6

(Kapitola 7 finančního nařízení)

Zásada řádného finančního řízení

▼M2

Článek 21

Hodnocení

(Článek 27 finančního nařízení)

1.  Všechny návrhy na programy nebo činnosti, ze kterých plynou výdaje k tíži rozpočtu nebo snížení příjmů rozpočtu, jsou předmětem hodnocení ex ante, které musí zkoumat:

2.  Návrh uvede opatření pro sledování, podávání zpráv a hodnocení s přihlédnutím k příslušným závazkům všech úrovní správy, které se provádění navrhovaného programu nebo činnosti účastní.

3.  Všechny programy nebo činnosti, včetně pilotních projektů a přípravných akcí, v rámci kterých použité zdroje převýší 5 000 000 EUR, jsou předmětem průběžného hodnocení a/nebo hodnocení lidských a finančních přidělených zdrojů a získaných výsledků ex post, aby bylo ověřeno, zda jsou v souladu se stanovenými cíli, a to následovně:

Povinnost uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se nepoužije na jednotlivé projekty nebo akce prováděné v rámci takových činností, u kterých ji lze splnit tím, že konečnou zprávu zašlou subjekty, které akci provedly.

4.  Hodnocení uvedená v odstavci 1 a 3 musí být úměrná uvolněným zdrojům a dopadu dotčeného programu nebo činnosti.

▼B

Článek 22

Finanční výkaz

(Článek 28 finančního nařízení)

1.   ►M3  ————— ◄

Finanční výkaz obsahuje finanční a hospodářské údaje, na jejichž základě může legislativní orgán zhodnotit nezbytnost zásahu Společenství. Poskytuje vhodné informace o souladu s jinými finančními nástroji a případné spolupůsobení.

U víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb položek a pracovních míst a hodnocení jejich střednědobého finančního dopadu.

2.  Aby se předešlo rizikům podvodu a nesrovnalostí, které by mohly narušit ochranu finančních zájmů Společenství, poskytuje finanční výkaz informace o stávajících a plánovaných opatřeních na předcházení podvodů a ochranu proti nim.

▼M3

Článek 22a

Efektivní a účelná vnitřní kontrola

(Čl. 28a odst. 1 finančního nařízení)

1.  Efektivní vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:

2.  Základem účelné vnitřní kontroly je:

▼B

KAPITOLA 7

(Kapitola 8 finančního nařízení)

Zásada průhlednosti

▼M3

Článek 23

Prozatímní zveřejnění rozpočtu

(Článek 29 finančního nařízení)

Co nejdříve po konečném schválení rozpočtu a nejpozději čtyři týdny po něm se před oficiálním zveřejněním rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie z podnětu Komise zveřejní podrobné číselné údaje ve všech jazycích na internetových stránkách orgánů.

▼B

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 24

Obecný úvod k předběžnému návrhu rozpočtu

(Článek 33 finančního nařízení)

Komise vypracuje obecný úvod k předběžnému návrhu rozpočtu.

Každému oddílu předběžného návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem.

Obecný úvod obsahuje

Článek 25

Pracovní dokumenty k předběžnému návrhu rozpočtu

(Články 30 a 33 finančního nařízení)

K předběžnému návrhu rozpočtu se přiloží tyto pracovní dokumenty:

Článek 26

Předběžné návrhy opravných rozpočtů

(Čl. 37 odst. 1 finančního nařízení)

K předběžným návrhům opravných rozpočtů budou připojena odůvodnění a informace o plnění rozpočtu z předchozího rozpočtového roku a běžného rozpočtového roku, které jsou dostupné v okamžiku jejich sestavování.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 27

Správní položky

(Článek 41 finančního nařízení)

Pokud je výkaz výdajů oddílu rozpočtu sestavován podle nomenklatury založené na klasifikaci podle účelu, jsou správní položky rozděleny do zvláštních záhlaví podle hlav podle tohoto zařazení:

Správní výdaje Komise, jejichž druh je společný s výdaji ve všech hlavách, jsou uvedeny v odděleném souhrnném výkazu rozděleném podle druhu.

Článek 28

Skutečně vynaložené výdaje v posledním uzavřeném rozpočtovém roce

(Čl. 46 odst. 1 bod 1) písm. e) finančního nařízení)

Pro účely sestavení rozpočtu se skutečně vynaložené výdaje v posledním uzavřeném rozpočtovém roce určují takto:

Článek 29

Poznámky k rozpočtu

(Čl. 46 odst. 1 bod 1) písm. g) finančního nařízení)

Poznámky k rozpočtu obsahují zejména

Článek 30

Plán pracovních míst

(Čl. 46 odst. 1 a odst. 3 písm. a) finančního nařízení)

Pracovní místa Zásobovací agentury jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

▼M3 —————

▼B

Článek 32

Maximální částky pro pilotní projekty a přípravné akce

( ►M3  Čl. 49 odst. 6 písm. a) a b) ◄ finančního nařízení)

1.  Celková výše položek pro pilotní projekty uvedené ►M3  v čl. 49 odst. 6 písm. a) ◄ finančního nařízení nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ►M3  40 milionů EUR ◄ .

2.  Celková výše položek pro nové přípravné akce uvedené ►M3  v čl. 49 odst. 6 písm. b) ◄ finančního nařízení nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ►M3  50 milionů EUR ◄ a celková výše skutečně přidělených položek pro přípravné akce nesmí překročit částku ►M3  100 milionů EUR ◄ .

▼M3

Článek 32a

Přípravná opatření v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky

(Čl. 49 odst. 6 písm. c) finančního nařízení)

Financování opatření, která Rada schválila pro přípravu operací EU v rámci řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii, zahrnuje doplňkové náklady vyplývající přímo z určitého nasazení v prostoru operace v případě mise nebo týmu složeného mimo jiné z personálu orgánů EU včetně pojištění pro případ zvýšeného rizika, nákladů na cestování a ubytování a denních diet.

▼B

Článek 33

Zvláštní pravomoci Komise vyplývající ze Smluv

►M3  (Čl. 49 odst. 6 písm. d) ◄ finančního nařízení)

1.  Články Smlouvy o ES, které Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou

2.  Články Smlouvy o Euratomu, které Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou

3.  Seznamy uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být při předložení předběžného návrhu rozpočtu doplněny, přičemž je třeba uvést odpovídající článek a částky.

Článek 34

Střet zájmů

(Čl. 52 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Střet zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení může mít, mimo jiné, tyto formy:

2.  Příslušný orgán uvedený v čl. 52 odst. 1 finančního nařízení je nadřízen dotyčnému zaměstnanci. Písemně potvrdí, zda došlo ke střetu zájmů či nikoli. Pokud ano, přijme nadřízený orgán sám vhodné rozhodnutí.

▼M3

3.  Za střet zájmů se považuje, pokud je žadatel, zájemce nebo uchazeč zaměstnancem, na nějž se vztahuje služební řád, ledaže jeho účast v řízení předem schválil jeho nadřízený.

▼B

KAPITOLA 2

Způsoby plnění

Oddíl 1

Obecná ustanovení

▼M3

Článek 35

Kontroly prováděné Komisí

(Článek 53d, čl. 54 odst. 2 písm. c) a článek 56 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí pověřující úkoly plnění rozpočtu subjekty nebo osoby uvedené v článku 56 finančního nařízení obsahují veškerá vhodná ustanovení k zajištění průhlednosti prováděných operací.

Komise přezkoumá uvedená ustanovení, dojde-li k významným změnám postupů nebo systémů používaných dotčenými subjekty nebo osobami, aby bylo i nadále zajištěno dodržování podmínek uvedených v článku 56.

2.  Dotčené subjekty nebo osoby poskytují Komisi ve stanovené lhůtě veškeré informace, které od nich Komise požaduje, a bezodkladně ji uvědomí o každé významné změně svých postupů nebo systémů.

Komise případně stanoví tyto povinnosti v rozhodnutích uvedených v odstavci 1 nebo dohodách uzavřených s dotčenými subjekty nebo osobami.

3.  Komise může s náležitým přihlédnutím k mezinárodně uznávaným standardům uznat, že postupy orgánů uvedených v čl. 54 odst. 2 písm. c) a příjemců uvedených v čl. 166 odst. 1 písm. a) finančního nařízení při zadávání zakázek jsou rovnocenné s jejími vlastními postupy.

4.  Plní-li Komise rozpočet společným řízením, použijí se ověřovací dohody uzavřené s příslušnými mezinárodními organizacemi.

5.  Nezávislý externí audit uvedený v čl. 56 odst. 1 písm. d) finančního nařízení musí provádět auditorská firma, která je přinejmenším funkčně nezávislá na subjektu, jejž Komise pověřila úkoly plnění rozpočtu, a která plní své povinnosti v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

▼M3

Článek 35a

Opatření na podporu osvědčených postupů

(Článek 53b finančního nařízení)

Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových předpisů odpovědné za řízení, osvědčování a provádění auditů. S cílem podpořit osvědčené postupy při využívání prostředků ze strukturálních fondů a Evropského rybářského fondu zpřístupní Komise subjektům a osobám odpovědným za řízení a kontrolu metodické pokyny, jež stanoví její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a zjištěných příkladů osvědčené praxe.

▼B

Oddíl 2

Zvláštní ustanovení

Článek 36

Přímé řízení na ústřední úrovni

( ►M3  Článek 53a ◄ finančního nařízení)

Pokud Komise plní rozpočet na ústřední úrovni přímo ve svých úvarech, uskutečňují úkoly plnění účastníci finančních operací ve smyslu článků 58 až 68 finančního nařízení a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

Článek 37

Plnění pravomocí přenesených na výkonné agentury

(Čl. 54 odst. 2 písm. a) a čl. 55 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o přenesení pravomocí na výkonné agentury zmocňuje tyto agentury, jakožto pověřené schvalující osoby, plnit položky, které se vztahují k programu Společenství, jehož řízením byly pověřeny.

▼M3 —————

▼B

3.  Pověřovací akt Komise obsahuje stejná ustanovení, jako jsou uvedena v čl. 41 odst. 2. Musí být formálně písemně přijata ředitelem jménem dotyčné výkonné agentury.

▼M3

Článek 38

Způsobilost vnitrostátních nebo mezinárodních veřejných subjektů nebo subjektů soukromého práva pověřených výkonem veřejné služby k přenesení pravomocí a související podmínky

(Čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

1.  Komise může pověřit úkoly vyžadujícími výkon veřejné moci:

2.  Komise se ujistí, že subjekty uvedené v odstavci 1 poskytují dostatečné finanční záruky, které vydá nejlépe orgán veřejné moci, zejména v případě úplného zpětného získání částek splatných Komisi.

3.  Pokud má Komise v úmyslu pověřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjekt uvedený v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, analyzuje dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

Článek 39

Určení vnitrostátních nebo mezinárodních veřejných subjektů nebo subjektů soukromého práva pověřených výkonem veřejné služby

(Čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

▼B

1.  Na vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty soukromého práva pověřené veřejnou službou se vztahuje právo členského státu nebo země, ve které byly založeny.

2.   ►M3  Výběr subjektů uvedených v odstavci 1 nebo mezinárodních veřejných subjektů se provádí objektivním a průhledným způsobem v souladu se zásadou řádného finančního řízení tak, aby vyhovoval požadavkům Komise na plnění rozpočtu. ◄ Při výběru nesmí dojít k diskriminaci jednotlivých členských států nebo zemí.

3.  V případě řízení po síti, které vyžaduje určení alespoň jednoho subjektu členským státem nebo dotyčnou zemí, provádí určení členský stát nebo dotyčná země v souladu se základním právním aktem.

▼M3

Ve všech ostatních případech určí Komise tyto subjekty po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi.

▼M3

4.  Pověří-li Komise úkoly plnění rozpočtu subjekty uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, uvědomí každoročně legislativní orgán o těchto případech a subjektech v podobě přiměřeného odůvodnění využití těchto subjektů.

Článek 39a

Osoby pověřené řízením zvláštních akcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

(Čl. 54 odst. 2 písm. d) finančního nařízení)

Osoby pověřené řízením zvláštních akcí uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. d) finančního nařízení zavedou náležité struktury a postupy, aby mohly převzít odpovědnost za finanční prostředky, které mají spravovat. Tyto osoby mají postavení zvláštních poradců Komise pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku podle článků 1 a 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

▼B

Článek 40

Dodržování pravidel zadávání veřejných zakázek

(Článek 57 finančního nařízení)

Pokud Komise svěří úkoly soukromým subjektům podle čl. 57 odst. 2 finančního nařízení, zadá zakázku v souladu s hlavou V první části finančního nařízení.

▼M3

Článek 41

Podrobné postupy výkonu nepřímého centralizovaného řízení

(Čl. 54 odst. 2 písm. b), c) a d) finančního nařízení)

1.  Pokud Komise pověří úkoly plnění rozpočtu subjekty nebo osoby uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. b), c) a d) finančního nařízení, uzavře s nimi dohodu, která stanoví podrobné postupy pro řízení a kontrolu prostředků a ochranu finančních zájmů Společenství.

▼B

2.  Dohoda uvedená v odstavci 1 obsahuje zejména tato ustanovení:

▼M3

3.  Subjekty nebo osoby uvedené v odstavci 1 nemají postavení pověřených schvalujících osob.

▼B

Článek 42

Postupy schválení účetních závěrek při sdíleném nebo decentralizovaném řízení

( ►M3  Články 53b a 53c ◄ finančního nařízení)

1.  Postup schválení účetní závěrky uvedený ►M3  v článcích 53b a 53c ◄ finančního nařízení má zajistit, aby výdaje členských států při sdíleném řízení nebo výdaje třetích zemí při decentralizovaném řízení, které mohou být připsány k tíži rozpočtu Společenství, byly řádné a v souladu s platnými předpisy Společenství.

2.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů, je postup schválení účetní závěrky tento:

3.  V rámci decentralizovaného řízení se použije postup schválení účetní závěrky popsaný v odstavcích 1 a 2 v souladu s dohodnutým stupněm decentralizace.

▼M3

Článek 42a

Shrnutí auditů a prohlášení

(Čl. 53b odst. 3 finančního nařízení)

1.  Shrnutí předkládá příslušný orgán nebo subjekt, který určí členský stát pro dotčenou oblast výdajů v souladu s odvětvovými předpisy.

2.  Část týkající se auditů musí:

3.  Část týkající se prohlášení musí:

▼M3

Článek 43

Společné řízení

(Články 53d, 108a a 165 finančního nařízení)

1.  Komise zajistí, aby existovaly přiměřené postupy pro kontrolu a audit celé akce.

2.  Mezinárodní organizace uvedené v článku 53d finančního nařízení jsou:

Pro účely článku 53d finančního nařízení mají Evropská investiční banka a Evropský investiční fond obdobné postavení jako mezinárodní organizace.

3.  Je-li rozpočet plněn společným řízením s mezinárodními organizacemi podle článků 53d a 165 finančního nařízení, probíhá výběr organizací a akcí, které mají být financovány, objektivním a průhledným způsobem.

4.  Aniž je dotčen článek 35 tohoto nařízení, obsahují dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 53d finančního nařízení zejména:

5.  Projekt nebo program se považuje za společně vypracovaný, pokud Komise a mezinárodní veřejný subjekt společně posoudí jeho proveditelnost a vypracují dohody o plnění.

6.  Při provádění projektů společným řízením musí mezinárodní organizace splňovat alespoň tyto požadavky:

Uvedené požadavky musí být výslovně zakotveny v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi.

▼M3

Článek 43a

Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

(Článek 48 finančního nařízení)

Při každé výzvě učiněné v souvislosti s granty nebo zakázkami prováděnými přímým centralizovaným řízením jsou možní příjemci, zájemci a uchazeči v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 12 ) vyrozuměni, že za účelem zajištění finančních zájmů Společenství mohou být jejich osobní údaje předány útvarům pro interní audit, Evropskému účetnímu dvoru, komisi pro finanční nesrovnalosti nebo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“).

▼B

KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Práva a povinnosti účastníků finančních operací

Článek 44

Práva a povinnosti účastníků finančních operací

(Článek 58 finančního nařízení)

Každý orgán poskytne každému účastníku finančních operací zdroje nezbytné k plnění jeho povinností a listinu podrobně popisujující jeho úkoly, práva a povinnosti.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 45

Pomoc pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám

(Článek 59 finančního nařízení)

1.   ►M2  Příslušné schvalující osobě mohou být při plnění jejích úkolů nápomocné osoby, na něž se vztahuje služební řád (dále jen „zaměstnanci“) a které jsou pověřeny uskutečňovat, na její odpovědnost, některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních a řídicích informací. ◄ Za účelem předcházení střetu zájmů se na zaměstnance, kteří jsou nápomocni pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám, vztahují povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

▼M2

2.  Každý orgán informuje rozpočtový orgán o každém jmenování, o změně úkolů nebo o ukončení výkonu funkce pověřené schvalující osoby.

▼B

Článek 46

Vnitřní předpisy upravující pověření

(Článek 59 finančního nařízení)

V souladu s finančním nařízením a tímto nařízením stanoví každý orgán ve svých vnitřních předpisech taková opatření pro řízení položek, jaká považuje za nezbytná pro správné plnění svého oddílu rozpočtu.

Článek 47

Oddělení činností zahájení operace a jejího ověření

(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

1.  Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které běžně uskutečňují zaměstnanci uvedení v článku 45 a které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnou pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobou.

2.  Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3.  Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je zejména ověřit

▼M2

Schvalující osoba může pro účel ověření ex ante při schvalování výdajů považovat několik podobných jednotlivých transakcí týkajících se běžných výdajů na zaměstnance, jako jsou platy, důchody, náhrady na pokrytí výdajů na služební cesty a nákladů na lékařskou péči, za jedinou operaci.

V případě uvedeném v druhém pododstavci provede příslušná schvalující osoba, v závislosti na jejím vlastním posouzení rizik, ověření ex post v souladu s odstavcem 4.

▼B

4.  Ověřování ex post, které se provádí na základě dokladů a případně i na místě, slouží ke kontrole, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

▼M2

5.  K ověřování podle odstavců 2 a 4 musí být pověřeni jiní zaměstnanci než ti, kteří vykonávají úkoly týkající se zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.

▼B

Článek 48

Postupy řízení a vnitřní kontroly

(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

Systémy a postupy řízení a vnitřní kontroly mají umožnit

▼M3

▼B

Článek 49

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

Systémy a postupy řízení, které se týkají uchování originálních podkladů stanoví, aby

Doklady, které se týkají operací dosud neuzavřených s konečnou platností, se uchovávají déle, než je uvedeno v prvním pododstavci písm. d), a to do konce roku, který následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

▼M3

Pokud je to možné, osobní údaje obsažené v podkladech se vymažou, nejsou-li potřebné pro účely rozpočtového absolutoria, kontroly nebo auditu. V každém případě se na uchovávání provozních údajů použije čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001.

▼B

Článek 50

Kodex profesních norem

(Čl. 60 odst. 5 finančního nařízení)

1.  Zaměstnanci určení příslušnou schvalující osobou k ověřování finančních operací jsou vybíráni na základě svých odborných znalostí, schopností a zvláštních předpokladů prokázaných diplomy nebo odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

2.  Každý orgán vypracuje kodex profesních norem, který, zejména v oblasti vnitřní kontroly, stanoví

3.  Každý orgán zavede vhodné struktury, které umožní sdělovat schvalujícím útvarům vhodné informace týkající se kontrolních norem a dostupných metod a technik pro tyto účely a tyto informace pravidelně aktualizovat.

Článek 51

Nečinnost pověřené schvalující osoby

(Čl. 60 odst. 6 finančního nařízení)

Nečinností pověřené schvalující osoby, jak je uvedena v čl. 60 odst. 6 finančního nařízení, se rozumí, že v přiměřené lhůtě s ohledem na okolnosti jednotlivého případu, v každém případě však do jednoho měsíce, nedojde k žádné odpovědi.

Článek 52

Ověření ex post a výroční zpráva o činnosti

(Čl. 60 odst. 7 finančního nařízení)

Výsledek ověření ex post se předkládá s ostatními částmi ve výroční zprávě o činnosti, kterou podává pověřená schvalující osoba svému orgánu.

Článek 53

Předávání finančních a řídících informací účetnímu

(Článek 60 finančního nařízení)

Pověřená schvalující osoba předává účetnímu, v souladu s pravidly přijatými účetním, finanční a řídící informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.

Článek 54

Zpráva o vyjednávacích řízeních

(Článek 60 finančního nařízení)

►M2  Pověřené schvalující osoby zaznamenávají pro každý rozpočtový rok veřejné zakázky uzavřené ve vyjednávacím řízení uvedeném v čl. 126 odst. 1 písm. a) až g), čl. 127 odst. 1 písm. a) až d) a článcích 242, 244 a 246. ◄ Pokud se poměr vyjednávacích řízení k počtu veřejných zakázek udělených stejnou pověřenou schvalující osobou značně zvýší ve vztahu k minulým rokům nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr zaznamenaný jejím orgánem, podá o tom příslušná schvalující osoba zprávu uvedenému orgánu s uvedením opatření přijatých pro odvrácení tohoto vývoje. Každý orgán předá rozpočtovému orgánu zprávu o vyjednávacích řízeních. V případě Komise je tato zpráva přiložena ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedeném v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

Oddíl 3

Účetní

Článek 55

Jmenování účetního

(Článek 61 finančního nařízení)

Každý orgán jmenuje účetního z řad úředníků, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství.

Účetního povinně vybírá orgán na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenosti.

▼M2

Článek 56

Ukončení výkonu funkce účetního

(Článek 61 finančního nařízení)

1.  V případě ukončení výkonu funkce účetního se bezodkladně vypracuje předvaha.

2.  Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu doprovázenou zprávou o převzetí novému účetnímu nebo, není-li to možné, učiní tak úředník ze stejného útvaru.

Nový účetní podepíše potvrzení o převzetí předvahy do jednoho měsíce ode dne zaslání a může vyjádřit své výhrady.

Zpráva o převzetí také obsahuje výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

3.  Každý orgán informuje rozpočtový orgán o jmenování nebo ukončení výkonu funkce svého účetního.

▼B

Článek 57

Stanovisko k účetnímu a inventárnímu systému

(Článek 61 finančního nařízení)

Pokud systémy finančního řízení stanovené schvalujícím úředníkem dodávají údaje do účetnictví orgánu nebo pokud se používají k odůvodnění údajů v účetnictví, musí dát účetní souhlas k zavedení nebo změně těchto systémů.

Příslušní schvalující úředníci s účetním konzultují rovněž zavádění nebo změny inventárních systémů a systémů oceňování aktiv a pasiv.

Článek 58

Správa pokladny

(Článek 61 finančního nařízení)

1.  Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán k dispozici dostatečné prostředky na hotovostní potřeby, které vyplývají z plnění rozpočtu.

2.  Účetní zřídí pro účely odstavce 1 systémy řízení hotovosti, které mu umožní sestavit předpovědi peněžních toků.

3.  Účetní Komise rozděluje dostupné prostředky v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Článek 59

Správa bankovních účtů

(Článek 61 finančního nařízení)

1.  Pro účely správy pokladny může účetní otevřít nebo nechat otevřít účty jménem orgánu u finančních institucí nebo národních centrálních bank. V řádně odůvodněných případech může účty otevřít v jiných měnách než v eurech.

2.  Účetní vyjedná podmínky pro vedení účtů otevřených u finančních institucí v souladu se zásadami řádného finančního řízení, efektivity a hospodářské soutěže.

3.  Alespoň jednou za pět let účetní znovu vyhlašuje soutěž pro finanční instituce, u kterých mají být účty otevřeny.

4.  Účetní zajistí přísné dodržování podmínek pro vedení účtů otevřených u finančních institucí.

5.  Účetní Komise je pověřen, po konzultacích s účetními ostatních orgánů, sladěním podmínek pro vedení účtů otevřených u různých institucí.

Článek 60

Podepisování účtů

(Článek 61 finančního nařízení)

Podmínky pro otevření, vedení a použití účtů stanoví, v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly, že šeky, bankovní převody a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců.

▼M2

Za tímto účelem zašle účetní každého orgánu všem finančním institucím, u kterých otevřel účet, jména a podpisové vzory zmocněných zaměstnanců.

▼B

Článek 61

Správa zůstatků bankovních účtů

(Článek 61 finančního nařízení)

1.  Účetní zajistí, aby se zůstatek bankovních účtů uvedených v článku 59 výrazně nelišil od předpovědi peněžních toků podle čl. 58 odst. 2 a v každém případě,

2.  Účetní nesmí udržovat na účtech zůstatky v měnách, které by mohly orgánu způsobit nadměrné ztráty jako důsledek výkyvů směnných kurzů.

Článek 62

Převody a směny

(Článek 61 finančního nařízení)

Aniž je dotčen článek 69, uskutečňuje účetní převody mezi účty otevřenými jménem orgánu u finančních institucí a provádí směnné operace.

Článek 63

Způsoby placení

(Článek 61 finančního nařízení)

Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem.

▼M2

Článek 64

Složka právnických osob

(Článek 61 finančního nařízení)

1.  Účetní může uskutečňovat platby bankovním převodem, pouze pokud bankovní údaje příjemce platby a informace potvrzující totožnost příjemce platby nebo všechny změny byly předtím zapsány do společné databáze orgánu.

Jakékoli zapsání právních a bankovních údajů příjemce platby do této databáze nebo každá změna těchto údajů se uskutečňuje na základě podkladu, jehož formu stanoví účetní Komise.

▼B

2.  Pokud jde o platbu bankovním převodem, mohou se schvalující osoby jménem svého orgánu zavázat vůči třetí osobě, pouze pokud jim daná třetí osoba dodá dokumentaci požadovanou pro zápis do databáze.

▼M2

Schvalující osoby uvědomí účetního o jakékoli změně právních a bankovních údajů, kterou jim sdělil příjemce platby, a ověří, zda jsou tyto údaje platné před provedením platby.

▼B

V souvislosti s předvstupní pomocí mohou být individuální závazky uzavírány s orgány veřejné moci v kandidátských zemích bez předchozího zápisu do databáze třetí osoby. V tomto případě učiní schvalující osoba vše pro to, aby byl zápis proveden co nejdříve. Jednotlivé dohody stanoví, že zaslání bankovních údajů příjemce Komisi je podmínkou, která musí být splněna před první platbou.

Článek 65

Uchovávání podkladů účetním

(Článek 61 finančního nařízení)

Podklady v souvislosti s účetnictvím a vypracováváním účtů uvedené v článku 121 finančního nařízení se uchovávají alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium pro rozpočtový rok, ke kterému se doklady vztahují.

Doklady, které se týkají operací dosud neuzavřených s konečnou platností, se však uchovávají déle, a to do konce roku, který následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

Každý orgán rozhodne, v jakém útvaru budou podklady uchovávány.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 66

Podmínky použití zálohových účtů

(Článek 63 finančního nařízení)

1.  Pokud je z důvodů omezené výše plateb fyzicky nemožné nebo nevýhodné uskutečňovat platební operace rozpočtovými postupy, mohou být zřízeny zálohové účty pro platby takových výdajů.

▼M2

2.  Správce zálohových účtů může předběžně potvrzovat a platit výdaje na základě podrobného rámce stanoveného v pokynech odpovědné schvalující osoby. V těchto pokynech jsou stanovena pravidla a podmínky, na základě kterých se provádí validace a platby, případně podmínky podpisu právních závazků ve smyslu článku 94 odst. 1 písm. e).

▼B

3.  Vytvoření zálohového účtu a jmenování správce zálohového účtu jsou předmětem rozhodnutí účetního na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby. Toto rozhodnutí stanoví odpovědnost a povinnosti správce zálohových účtů a schvalující osoby.

Změna podmínek fungování zálohového účtu je také předmětem rozhodnutí účetního na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby.

Článek 67

Podmínky pro zřízení a placení

(Článek 63 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o zřízení zálohového účtu a o jmenování správce zálohového účtu a rozhodnutí o změně podmínek fungování zálohového účtu stanoví zejména

2.  V návrzích na rozhodnutí o zřízení zálohového účtu zajistí příslušná schvalující osoba, aby

▼M2

Nejvyšší částka, kterou může správce zálohových účtů zaplatit, v případě že je fakticky nemožné nebo neúčinné uskutečňovat platební operace rozpočtovými postupy, nepřesáhne 60 000 EUR na každý rozpočtový výdaj.

▼B

3.  Správce zálohového účtu může provádět platby třetím osobám na základě a v rámci

▼M3

4.  Platby ze zálohových účtů mohou být uskutečňovány bankovním převodem, včetně systému přímého inkasa uvedeného v článku 80 finančního nařízení, šekem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pokyny, které stanoví účetní.

▼B

5.  Po uskutečněných platbách následují formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkazy podepsané příslušnou schvalující osobou.

Článek 68

Výběr správců zálohových účtů

(Článek 63 finančního nařízení)

►M2  Správci zálohových účtů jsou vybíráni z úředníků nebo v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech ze zaměstnanců. ◄ Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštní kvalifikace prokázaných diplomy nebo odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

Článek 69

Dotování zálohových účtů

(Článek 63 finančního nařízení)

1.  Účetní provádí platby, aby vybavil zálohové účty nezbytnými prostředky, a zajišťuje finanční kontrolu z hlediska zřizování bankovních účtů, přenesení podpisového práva a kontrol na místě i v centralizovaném účetnictví. Účetní poskytuje prostředky na zálohové účty. Zálohy se platí na bankovní účet otevřený pro zálohy.

Zálohové účty mohou být dotovány přímo různými místními příjmy, jako jsou příjmy vyplývající z

Vypořádání výdajů nebo příjmů, různých či účelově vázaných, se uskutečňuje v souladu s rozhodnutím o zřízení zálohového účtu uvedeným v článku 67 a s finančním nařízením. Dotyčné částky odečte schvalující osoba při následném doplňování dotyčných zálohových účtů.

2.  Zejména z důvodů vyhnutí se kurzovním ztrátám může správce zálohového účtu provádět převody mezi různými bankovními účty, které se vztahují ke stejné záloze.

Článek 70

Kontroly prováděné schvalujícími osobami a účetními

(Článek 63 finančního nařízení)

1.  Správce zálohového účtu vede, v souladu s pravidly a pokyny účetního, účetnictví prostředků, které má k dispozici v hotovosti i v bance, a uskutečněných plateb a obdržených částek. ►M2  Výkazy uvedeného účetnictví jsou kdykoli dostupné příslušné schvalující osobě a měsíční souhrn transakcí se vypracuje alespoň jednou měsíčně a správce zálohového účtu ho společně s podklady zasílá následující měsíc příslušné schvalující osobě pro vypořádání zálohových operací. ◄

2.   ►M2  Účetní provádí nebo nechává provádět zaměstnance ve svém útvaru nebo útvaru zvláště k tomu určeném kontroly, které se musí jako obecné pravidlo provádět na místě a bez předchozího upozornění, pro ověření existence prostředků přidělených správci zálohových účtů a účetnictví a pro kontrolu, zda jsou zálohové transakce vypořádávány ve stanovených lhůtách. ◄ Účetní sdělí výsledky těchto kontrol příslušné schvalující osobě.

Článek 71

Postupy zadávání zakázek

(Článek 63 finančního nařízení)

Platby prováděné ze zálohových účtů mohou, v mezích stanovených v čl. 129 odst. 4, spočívat jednoduše v zaplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.

KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 72

Odpovědné subjekty v oblasti podvodů

(Čl. 60 odst. 6 a čl. 65 odst. 2 finančního nařízení)

Orgány a subjekty uvedenými v čl. 60 odst. 6 a čl. 65 odst. 2 finančního nařízení se rozumějí subjekty označené ►M3  služebním řádem ◄ a rozhodnutími orgánů Společenství týkajícími se požadavků a podmínek vnitřních šetření ve vztahu k předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím zájmy Společenství.

Oddíl 2

Pravidla pro pověřené a dále pověřené schvalující osoby

Článek 73

Potvrzení pokynů

(Čl. 66 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Pokud se schvalující osoba domnívá, že pokyn, který dostala, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména protože nemůže být vykonán v rámci jí svěřených zdrojů, uvědomí o tom písemně orgán, který jí pověřil. ►M2  Pokud je tento pokyn písemně potvrzen, toto potvrzení je přijato v odpovídající lhůtě a je dostatečně jasné v tom smyslu, že otevřeně odkazuje na body, které pověřená schvalující osoba zpochybnila, je tato pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti; vykoná pokyn, pokud není zjevně v rozporu s právními předpisy nebo pokud nepředstavuje porušení příslušných bezpečnostních norem. ◄

2.  Odstavec 1 se také použije, pokud se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého pokynu dozví, že dotyčná operace vykazuje nesrovnalosti.

3.  Pokyny, které byly potvrzeny podle čl. 66 odst. 2 finančního nařízení, jsou zaznamenány příslušnou pověřenou schvalující osobou a uvedeny v její výroční zprávě o činnosti

▼M3

Článek 74

Finanční nesrovnalosti

(Čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny pravomoci úřadu OLAF, je pro všechna porušení finančního nařízení nebo předpisů týkajících se finančního řízení nebo kontroly operací, která vyplývají z jednání nebo opomenutí zaměstnance, příslušná komise uvedená v článku 43a (dále jen „komise“).

Článek 75

Komise pro finanční nesrovnalosti

(Čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

1.  Případy finančních nesrovnalostí uvedené v článku 74 tohoto nařízení předkládá komisi ke stanovisku uvedenému v čl. 66 odst. 4 druhém pododstavci finančního nařízení orgán oprávněný ke jmenování.

Domnívá-li se pověřená schvalující osoba, že došlo k finanční nesrovnalosti, může věc předložit komisi. Tato komise vydá stanovisko, v němž zhodnotí, zda došlo k nesrovnalostem podle článku 74, stupeň jejich závažnosti a případné následky. Pokud komise na základě rozboru dospěje k závěru, že uvedený případ spadá do pravomoci OLAF, předá bezodkladně spis orgánu oprávněnému ke jmenování a uvědomí o tom neprodleně OLAF.

Pokud je komise přímo uvědomena zaměstnancem v souladu s čl. 60 odst. 6 finančního nařízení, předá spis orgánu oprávněnému ke jmenování a uvědomí o tom zaměstnance, který ji uvědomil. Orgán oprávněný ke jmenování může v konkrétním případě požádat o stanovisko komise.

2.  Každý orgán, nebo v případě smíšené komise zúčastněné orgány, upraví podle své vnitřní organizace pracovní postupy komise a její složení, jehož součástí je osoba zvenčí s požadovanou kvalifikací a odborností.

▼B

KAPITOLA 5

Příjmové operace

Oddíl 1

Vlastní zdroje

Článek 76

Pravidla pro vlastní zdroje

(Článek 69 finančního nařízení)

Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, podle kterého jsou Komisi poskytovány vlastní zdroje stanovené v rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

Vlastní zdroje jsou zjišťovány a inkasovány v souladu s pravidly přijatými na základě rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci.

Oddíl 2

Odhad pohledávek

Článek 77

Odhady pohledávek

(Článek 70 finančního nařízení)

1.  Odhady pohledávek uvádí údaje o druhu příjmu a jeho zapsání do položky rozpočtu, a pokud možno označení dlužníka a odhad částky.

Při sestavení odhadu pohledávky ověří příslušná schvalující osoba zejména, že

2.   ►M3  S výhradou čl. 160 odst. 1a a čl. 161 odst. 2 finančního nařízení nezakládá odhad pohledávek dostupnost prostředků na závazky. ◄ V případech uvedených v článku 18 finančního nařízení jsou položky zřízeny až poté, co Společenství skutečně získá dlužné částky zpět.

Oddíl 3

Zjištění pohledávek

Článek 78

Postup

(Článek 71 finančního nařízení)

1.  Zjištění pohledávky příslušnou schvalující osobou znamená uznání práva Společenství vůči dlužníku a stanovení nároku, kterým bude od dlužníka požadována úhrada dluhu.

2.  Inkasní příkaz je operací, kterou příslušná schvalující osoba dává pokyn účetnímu k inkasu zjištěné pohledávky.

3.  Oznámení o dluhu informuje dlužníka, že

▼M2

▼B

Schvalující osoba zasílá oznámení o dluhu dlužníkovi s kopií pro účetního.

Článek 79

Zjištění pohledávek

(Článek 71 finančního nařízení)

Při zjištění pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že

Článek 80

Podklady pro zjištění pohledávek

(Článek 71 finančního nařízení)

1.  Zjištění pohledávky vychází z podkladů, které potvrzují nárok Společenství.

2.  Před zjištěním pohledávky provede příslušná schvalující osoba osobně kontrolu podkladů nebo se na vlastní odpovědnost ujistí, že tato kontrola byla provedena.

3.  Schvalující osoba uchovává podklady v souladu s články 48 a 49.

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 81

Vystavení inkasního příkazu

(Článek 72 finančního nařízení)

1.  Inkasní příkaz uvádí

▼M2

▼B

2.  Inkasní příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté postoupen účetnímu.

▼M3

3.  Účetní každého orgánu vede seznam částek, které mají být získány zpět. Nároky Společenství jsou v tomto seznamu řazeny podle data vystavení příkazu k úhradě. Tento seznam předá účetnímu Komise.

Účetní Komise připraví konsolidovaný seznam s uvedením částek podle jednotlivých orgánů a podle data vystavení příkazu k úhradě. Tento seznam Komise připojí ke své zprávě o rozpočtovém a finančním řízení.

4.  Komise vypracovává seznam nároků Společenství s uvedením jmen dlužníků a výše dluhu v případech, kdy byla úhrada dluhu nařízena pravomocným rozhodnutím soudu a kdy po dobu jednoho roku po jeho vydání nebyla učiněna žádná platba nebo žádná významná platba. Tento seznam se zveřejňuje při zohlednění příslušných právních předpisů na ochranu údajů.

▼B

Oddíl 5

Inkaso

Článek 82

Náležitosti inkasa

(Článek 73 finančního nařízení)

1.  Na základě inkasa pohledávky provede účetní zápis do účtů a uvědomí příslušnou schvalující osobu.

2.  Na každou platbu v hotovosti do pokladny vydá účetní nebo správce zálohových účtů potvrzení.

▼M2

Článek 83

Inkaso započtením

(Článek 73 finančního nařízení)

1.  V případě, že dlužník má vůči Společenství jistou pohledávku, a splatnou pohledávku o stanovené částce, která se týká částky potvrzené platebním příkazem, inkasuje schvalující osoba po uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) účetní pohledávku započtením.

Za výjimečných okolností a v případě, že je nezbytné chránit finanční zájmy Společenství a pokud se schvalující osoba důvodně domnívá, že by dluh vůči Komisi mohl být nedobytný, provede schvalující osoba inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b).

2.  Před tím, než účetní zahájí postup provádění inkasa podle odstavce 1, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje o tom příslušné dlužníky.

V případě, že dlužníkem je vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních orgánů, účetní rovněž informuje příslušné členské státy alespoň deset pracovních dní předem o svém úmyslu přistoupit k provedení inkasa započtením. Účetní však může po dohodě s příslušným členským státem či správním orgánem přistoupit k provedení inkasa započtením ještě před uplynutím této lhůty.

3.  Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Společenství od dlužné částky a splatných úroků.

▼B

Článek 84

Postup vymáhání inkasa

(Články 72 a 73 finančního nařízení)

▼M2

1.  Aniž je dotčen článek 83, pokud nebyla celá částka inkasována před uplynutím lhůty uvedené v článku 78 odst. 3 písm. b) a stanovené v oznámení o dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro získání částky jakýmikoli právními prostředky, včetně případného propadnutí předem složených jistot.

▼B

2.  Aniž je dotčen článek 83, pokud není možné provést způsob inkasa uvedený v odstavci 1 a dlužník nezaplatí ani po obdržení upomínky od účetního, vymáhá účetní pohledávku výkonem rozhodnutí v souladu s čl. 72 odst. 2 finančního nařízení nebo žalobou.

Článek 85

Dodatečná lhůta k platbě

(Článek 73 finančního nařízení)

Účetní může ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou poskytnout dodatečnou lhůtu k platbě pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

▼M2

▼B

Jistota uvedená v odst. 1 písm. b) může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby, které schválí účetní orgánu.

▼M2

Článek 85a

Inkasování pokut, penále a jiných sankcí

(Články 73 a 74 finančního nařízení)

1.  Pokud byla Soudnímu dvoru Společenství předložena žaloba proti rozhodnutí Komise o uložení pokuty, penále nebo jiné sankce podle Smlouvy o ES nebo o Euratomu a do okamžiku vyčerpání všech právních prostředků, inkasuje účetní od dlužníka příslušnou sumu průběžně nebo ho požádá o složení finanční jistoty. Požadovaná jistota je nezávislá na povinnosti zaplatit pokutu, penále nebo jinou sankci, a propadá po první výzvě. Tato jistota musí krýt hlavní pohledávku a splatný úrok stanovený v čl. 86 odst. 5.

2.  Poté, co jsou vyčerpány všechny právní prostředky, zanesou se prozatímně vybrané částky a příslušné úroky do rozpočtu nebo jsou vyplaceny dlužníkovi. V případě finanční jistoty by tato měla propadnout nebo být uvolněna.

▼M3

Článek 85b

Pravidla pro běh promlčecích dob

(Článek 73a finančního nařízení)

1.  Doba promlčení nároků Společenství vůči třetím osobám počíná běžet dnem uplynutí lhůty oznámené dlužníkovi v oznámení o dluhu podle čl. 78 odst. 3 písm. b).

Doba promlčení nároků třetích osob vůči Společenství počíná běžet dnem, kdy je nárok třetí osoby splatný podle odpovídajícího právního závazku.

2.  Běh promlčecí doby pro nároky Společenství vůči třetím stranám se přerušuje jakýmkoliv úkonem orgánu nebo členského státu jednajícího na základě žádosti orgánu, který byl třetí osobě doručen a směřuje k úhradě dluhu.

Běh promlčecí doby pro nároky třetích osob vůči Společenství se přerušuje jakýmkoliv úkonem, který směřuje k úhradě dluhu a který věřitelé nebo osoby jednající jejich jménem Společenství doručí.

3.  Nová promlčecí doba pěti let počíná běžet dnem následujícím po dni přerušení doby podle odstavce 2.

4.  Běh promlčecí doby přerušuje také zahájení jakéhokoliv soudního řízení týkajícího se pohledávky uvedené v odstavci 1, včetně zahájení řízení u soudu, který se později prohlásí za nepříslušný. Nová promlčecí doba pěti let nezačne běžet, dokud rozhodnutí soudu nenabude právní moci nebo dokud ve stejné věci nedojde mezi stejnými stranami k mimosoudnímu vyrovnání.

5.  Pokud účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou lhůtu k zaplacení podle článku 85, je to rovněž považováno za přerušení běhu promlčecí doby. Nová promlčecí doba pěti let počíná běžet dnem následujícím po dni uplynutí prodloužené lhůty k zaplacení.

6.  Po uplynutí promlčecí doby podle odstavců 1 až 5 se nároky neuhrazují.

▼B

Článek 86

Úroky z prodlení

(Čl. 71 odst. 4 finančního nařízení)

▼M2

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení vyplývající z použití zvláštních odvětvových předpisů, je každá pohledávka, která není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) zaplacena, zatížena úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2.  Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém lhůta uplynula, zvýšená o:

3.  Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) a stanovené v oznámení o dluhu do kalendářního dne úhrady celého dluhu.

▼B

4.  Každá částečná platba kryje nejprve úroky z prodlení stanovené podle odstavců 2 a 3.

▼M2

5.  Složí-li dlužník v případě pokuty finanční jistotu přijatou účetním namísto předběžné platby, použije se ode dne uplynutí lhůty uvedené v čl. 78 odst. 3 písm. b) úroková sazba uvedená v odstavci 2 tohoto článku zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.

▼B

Článek 87

Vzdání se inkasa zjištěné pohledávky

(Článek 73 finančního nařízení)

1.  Příslušná schvalující osoba se může vzdát inkasa celé nebo části zjištěné pohledávky pouze v těchto případech:

2.  V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, které byly stanoveny předem v rámci orgánu, a použije ve všech případech tato závazně stanovená kritéria:

Podle okolností případu může příslušná schvalující osoba vzít v úvahu tato dodatečná kritéria:

3.  Rozhodnutí o vzdání se inkasa uvedené v čl. 73 odst. 2 finančního nařízení musí být řádně odůvodněné a odkazuje na opatření přijatá za účelem inkasa pohledávky a právní a věcné důvody, o které se opírá. ►M3  Odpovědná schvalující osoba se vzdává zpětného získání podle článku 81. ◄

4.  Pravomoc vzdát se inkasa zjištěné pohledávky nemůže orgán přenést, pokud částka, která má být odmítnuta,

Pro částky, které nedosahují limitů uvedených v prvním pododstavci stanoví každý orgán ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy přenesení pravomoci vzdát se inkasa zjištěné pohledávky.

5.  Každý orgán zasílá každoročně rozpočtovému orgánu zprávu o vzdáních se inkasa uvedených v odstavcích 1 až 4, která se týkají částek nejméně 100 000 EUR. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

Článek 88

Zrušení zjištěné pohledávky

(Článek 73 finančního nařízení)

1.  V případě právní chyby zruší příslušná schvalující osoba zjištěnou pohledávku v souladu s články 80 a 81; zrušení musí být řádně odůvodněno.

2.  Každý orgán stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy pro přenesení pravomoci zrušit zjištěnou pohledávku.

Článek 89

Technická a účetní úprava zjištěné pohledávky

(Článek 73 finančního nařízení)

1.  Příslušná schvalující osoba zvýší nebo sníží zjištěnou pohledávku, pokud má odhalení věcné chyby za následek změnu výše pohledávky a pokud tato oprava nezpůsobí zánik zjištěného nároku Společenství. Oprava se provádí v souladu s články 80 a 81 a musí být řádně odůvodněna.

2.  Každý orgán stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy pro přenesení pravomoci provést technické a účetní úpravy zjištěné pohledávky.

KAPITOLA 6

Výdajové operace

▼M2

Článek 90

Rozhodnutí o financování

(Článek 75 finančního nařízení)

1.  Rozhodnutí o financování stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu.

2.  V případě grantů se za rozhodnutí, kterým se přijímá roční pracovní program uvedený v článku 110 finančního nařízení, považuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 75 finančního nařízení, a to za předpokladu, že představuje dostatečně přesný rámec.

V případě, že u řízení o veřejných zakázkách realizace odpovídajících položek uvedených v ročním pracovním programu představuje dostatečně přesný rámec, tento pracovní program se také považuje za rozhodnutí o financování pro dotčené veřejné zakázky.

3.  Aby bylo možné pracovní program přijatý Komisí považovat za dostatečně přesný rámec, měl by uvádět tyto údaje:

V případě, že roční pracovní program neuvádí tento dostatečně přesný rámec pro jednu nebo více akcí, musí být odpovídajícím způsobem upraven nebo se musí přijmout zvláštní rozhodnutí o financování, které bude obsahovat informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) týkající se dotčených akcí.

4.  Aniž je dotčeno některé ustanovení základního předpisu, uplatní se v případě jakékoli podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.

▼B

Oddíl 1

Závazek výdajů

Článek 91

Souhrnné a předběžné závazky

(Čl. 76 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Souhrnný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením finanční dohody, která sama stanoví následné uzavření jednoho nebo několika právních závazků, nebo uzavřením jednoho nebo více právních závazků.

Finanční dohody v oblasti finanční pomoci a rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, mohou působit platby bez uzavření dalších právních závazků.

2.  Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením jednoho nebo více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo, v případech týkajících se výdajů na zaměstnance nebo na informování veřejnosti orgány kvůli předávání aktualit Společenství, přímo platbami.

Článek 92

Přijetí souhrnného závazku

(Článek 76 finančního nařízení)

1.  Souhrnný závazek se uskutečňuje na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný závazek se uskuteční nejpozději před vydáním rozhodnutí o výběru příjemců, a pokud uplatnění dotyčných položek vyžaduje přijetí pracovního program ve smyslu článku 166, nejdříve po přijetí tohoto plánu.

2.  Pokud se souhrnný závazek provádí uzavřením finanční dohody, nepoužije se odst. 1 druhý pododstavec.

▼M3 —————

▼B

Článek 94

Podpisy téže osoby

(Článek 76 finančního nařízení)

1.  Od pravidla, podle kterého musí rozpočtový závazek i jemu odpovídající právní závazek podepsat táž osoba, se lze odchýlit pouze v těchto případech:

▼M2

▼M3

▼B

2.  Pokud příslušná schvalující osoba, která podepsala rozpočtový závazek, není schopna právní závazek podepsat a doba této neschopnosti překročí lhůty pro uzavření právního závazku, uzavře právní závazek osoba jmenovaná podle předpisů pro zastupování přijatých každým orgánem, jestliže má tato osoba postavení schvalující osoby v souladu s čl. 59 odst. 2 finančního nařízení.

Článek 95

Zápis individuálních právních závazků

(Článek 77 finančního nařízení)

V případě souhrnných rozpočtových závazků, na které navazuje několik individuálních právních závazků, zapíše příslušná schvalující osoba do ústředního účetnictví částky individuálních po sobě následujících právních závazků. Příslušná schvalující osoba ověří, že jejich souhrnná částka nepřekračuje částku celkového souhrnného závazku, který je pokrývá.

U těchto účetních zápisů se uvedou odkazy na souhrnný závazek, k jehož tíži se individuální závazky účtují.

Příslušná schvalující osoba provede tento účetní zápis před podpisem odpovídajícího individuálního právního závazku.

Článek 96

Správní výdaje, na které se vztahují předběžné závazky

(Článek 76 finančního nařízení)

Za běžné správní výdaje, ze kterých mohou vzniknout předběžné závazky, se považují zejména

Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 97

Potvrzení a „předání k platbě“

(Článek 79 finančního nařízení)

1.  Každé potvrzení výdajů je založeno na podkladech ve smyslu článku 104, ze kterých vyplývají nároky věřitele na základě zjištění skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo na základě jiných dokladů, které odůvodňují platbu.

2.  Příslušná schvalující osoba osobně zkontroluje před přijetím rozhodnutí o potvrzení výdaje podklady nebo na vlastní odpovědnost ověří, že kontrola byla provedena.

3.  Rozhodnutí o potvrzení výdaje se provádí podpisem „předání k platbě“ příslušnou schvalující osobou nebo odborně způsobilým úředníkem nebo jiným zaměstnancem, který k tomu byl zmocněn formálním rozhodnutím příslušné schvalující osoby. Tato rozhodnutí o zmocnění jsou uchovávána za účelem pozdějších odkazů.

Článek 98

Předání k platbě u veřejných zakázek

(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci veřejných zakázek se přidělením doložky „předání k platbě“ potvrzuje, že

Doložka „osvědčení správnosti“ uvedená v prvním pododstavci písm. b) potvrzuje, že služby nebo dodávky uvedené ve smlouvě byly řádně uskutečněny a stavební práce uvedené ve smlouvě byly řádně provedeny. Pro dodávky a stavební práce vydá úředník nebo jiný odborně způsobilý zaměstnanec předběžné potvrzení o přijetí a po skončení záruční lhůty uvedené ve smlouvě konečné potvrzení o přijetí. Obě potvrzení se nazývají „osvědčení správnosti“.

Článek 99

Předání k platbě u grantů

(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci grantů se přidělením doložky „předání k platbě“ potvrzuje, že

Článek 100

Předání k platbě u výdajů na zaměstnance

(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci výdajů na zaměstnance se přidělením doložky „předání k platbě“ potvrzuje, že jsou dostupné tyto podklady:

▼M2

▼B

▼M2

Článek 101

Podoba „předání k platbě“

(Článek 79 finančního nařízení)

V jiném než počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou v souladu s článkem 97. V počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou.

▼B

Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 102

Kontroly plateb schvalující osobou

(Článek 80 finančního nařízení)

Při vystavení platebního příkazu se příslušná schvalující osoba ujistí, že

Článek 103

Povinné údaje v platebních příkazech a jejich předávání účetnímu

(Článek 80 finančního nařízení)

1.  Platební příkaz uvádí

2.  Platební příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté postoupen účetnímu.

Oddíl 4

Platby výdajů

Článek 104

Podklady

(Článek 81 finančního nařízení)

▼M3

1.  Předběžné financování, včetně předběžného financování rozloženého na splátky, se vyplácí buď na základě zakázky, rozhodnutí, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, které umožňují ověřit soulad financovaných akcí s podmínkami dané zakázky, dohody nebo rozhodnutí. Je-li stanovena v uvedených nástrojích splatnost předběžného financování, platba splatné částky již není závislá na další žádosti.

Průběžné platby a platby zůstatku jsou založeny na podkladech, které umožňují ověřit, zda byly financované akce provedeny v souladu se základním právním aktem nebo rozhodnutím ve prospěch příjemce nebo v souladu s podmínkami zakázky nebo dohody uzavřené s příjemcem.

▼B

2.  Příslušná schvalující osoba stanoví podle základního právního aktu a smluv a dohod uzavřených s příjemcem v souladu se zásadou řádného finančního řízení druh podkladů uvedených v odstavci 1. Technické a finanční průběžné a konečné zprávy o plnění se považují za podklady pro účely odstavce 1.

3.  Podklady uchovává příslušná schvalující osoba v souladu s články 48 a 49.

Článek 105

Zapsání předběžného financování a průběžných plateb

(Článek 81 finančního nařízení)

1.  Předběžné financování má poskytnout příjemci prostředky v hotovosti. Může být rozděleno do více plateb.

2.  Průběžná platba, která se může opakovat, je určena k úhradě výdajů příjemce zejména na základě výkazu výdajů, pokud financovaná akce dosahuje určitého stupně provedení. Aniž je dotčen základní právní akt, může zcela nebo zčásti vyrovnat předběžné financování.

3.  Uzavření výdaje má formu platby zůstatku, kterou nelze opakovat a která vyrovnává všechny předchozí platby, nebo inkasního příkazu.

Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 106

Platební lhůty a úroky z prodlení

(Článek 83 finančního nařízení)

1.  Platba dlužných částek se uskutečňuje ve lhůtě 45 kalendářních dní ode dne zapsání přípustné žádosti o platbu útvarem zmocněným příslušnou schvalující osobou; dnem platby se rozumí den, ke kterému byla platba připsána k tíži orgánu.

Žádost o platbu není přípustná, pokud nejsou splněny všechny zásadní požadavky.

▼M3

Není-li žádost o platbu přípustná, vyrozumí o tom schvalující osoba dodavatele nebo příjemce do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu původně doručena. V tomto vyrozumění jsou popsány všechny nedostatky.

▼B

2.  Lhůta uvedená v odstavci 1 činí 30 kalendářních dní pro platby, které se týkají smluv na služby a dodávky, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.

▼M3

3.  V případě zakázek, grantových dohod a rozhodnutí o grantu, u kterých platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení, začínají lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 běžet ode dne schválení dané zprávy nebo osvědčení. Příjemce je o tom bezodkladně vyrozuměn.

Lhůta pro schválení nesmí překročit:

Dodavatel nebo příjemce je v každém případě předem vyrozuměn o možném zpoždění platby z důvodu schválení zprávy.

Odpovědná schvalující osoba vyrozumí příjemce formálním sdělením o každém přerušení lhůty potřebné ke schválení zprávy nebo osvědčení.

Odpovědná schvalující osoba může rozhodnout, že se pro schválení zprávy nebo osvědčení a pro platbu použije pouze jedna lhůta. Tato jednotná lhůta nesmí překročit celkovou maximální lhůtu pro schválení zprávy nebo osvědčení a pro platbu.

▼B

4.  Příslušná schvalující osoba může přerušit lhůtu pro platbu, pokud kdykoli v průběhu období uvedeného v odstavci 1 sdělí věřitelům, že žádosti o platbu nelze vyhovět, buď protože částka není splatná, nebo protože nebyly předloženy odpovídající podklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informaci, která zpochybňuje způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může přerušit lhůtu pro platbu za účelem dalších ověření, včetně kontroly na místě, aby se před provedením platby ujistila, že výdaje jsou skutečně způsobilé. ►M3  Schvalující osoba vyrozumí dotčeného dodavatele nebo příjemce co nejdříve a uvede důvody pozastavení. ◄

Přerušená lhůta pro platbu běží dále ode dne, ke kterému byla řádně vyhotovená žádost o platbu poprvé zaznamenána.

▼M3

5.  Po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, 2 a 3 nárok na úroky v souladu s těmito ustanoveními:

Jako výjimka platí, že činí-li úrok vypočítaný podle prvního pododstavce 200 EUR nebo méně, zaplatí se věřiteli pouze na základě žádosti předložené do dvou měsíců po obdržení opožděné platby.

První a druhý pododstavec se nevztahují na členské státy.

▼M3

6.  Každý orgán předloží rozpočtovému orgánu zprávu o dodržování lhůt a o přerušeních lhůt uvedených v odstavcích 1 až 5. Zpráva Komise se přiloží ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

▼B

KAPITOLA 7

Informační systémy

Článek 107

Popis informačních systémů

(Článek 84 finančního nařízení)

Pokud jsou použity informační systémy a subsystémy pro zpracování operací plnění rozpočtu, požaduje se úplný a aktualizovaný popis každého systému nebo subsystému.

Každý popis stanoví obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Uvádí způsob, jakým systém zaručuje úplnou cestu pro audit každé operace.

Článek 108

Pravidelné ukládání

(Článek 84 finančního nařízení)

Údaje v počítačových systémech a subsystémech musí být pravidelně ukládány a uchovávány na bezpečném místě.

KAPITOLA 8

Interní auditor

Článek 109

Jmenování interního auditora

(Článek 85 finančního nařízení)

1.  Každý orgán jmenuje svého interního auditora podle pravidel přizpůsobených jeho zvláštnostem a požadavkům. Orgán informuje rozpočtový orgán o jmenování interního auditora.

2.  Každý orgán stanoví podle svých zvláštností a potřeb oblast působnosti interního auditora a určí podrobně cíle a postupy pro plnění funkce interního auditu při dodržení platných mezinárodních norem v oblasti interního auditu.

3.  Orgán může jmenovat interním auditorem, z důvodů jeho zvláštní způsobilosti, úředníka nebo jiného zaměstnance, na kterého se vztahuje služební řád, vybraného ze státních příslušníků členských států.

4.  Pokud dva nebo více orgánů jmenují stejného interního auditora, přijmou pro něj nezbytná pravidla, aby mohla být uplatněna jeho odpovědnost v souladu s článkem 114.

5.  Orgán informuje rozpočtový orgán o ukončení výkonu funkce interního auditora.

Článek 110

Provozní prostředky

(Článek 86 finančního nařízení)

Každý orgán poskytne internímu auditorovi prostředky potřebné pro řádné plnění jeho kontrolní funkce a listinu podrobně popisující jeho úkoly, práva a povinnosti.

Článek 111

Pracovní program

(Článek 86 finančního nařízení)

1.  Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej orgánu.

2.  Orgán může od interního auditora požadovat, aby provedl audit, který není obsažen v jeho pracovním programu uvedeném v odstavci 1.

Článek 112

Zprávy interního auditora

(Článek 86 finančního nařízení)

1.  Interní auditor předkládá orgánu výroční zprávu o interním auditu uvedenou v čl. 86 odst. 3 finančního nařízení, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, hlavní učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

Výroční zpráva uvádí také systémové problémy odhalené zvláštní komisí zřízenou podle čl. 66 odst. 4 finančního nařízení.

2.  Každý orgán posuzuje, zda doporučení učiněná ve zprávách interního auditora jsou vhodná pro výměnu osvědčených postupů s ostatními orgány.

▼M3

3.  Interní auditor se při vypracování své zprávy zaměří především na celkové dodržování zásady řádného finančního řízení a zajistí, aby byla přijímána vhodná opatření pro stále lepší a důslednější uplatňování této zásady.

▼B

Článek 113

Nezávislost

(Článek 87 finančního nařízení)

Interní auditor provádí audit v plné nezávislosti. Nesmí dostávat žádné pokyny ani být omezován při výkonu svých úkolů, které jsou mu při jmenování svěřeny podle finančního nařízení.

Článek 114

Odpovědnost interního auditora

(Článek 87 finančního nařízení)

Každý orgán sám, za podmínek uvedených v tomto článku, určí odpovědnost interního auditora jako úředníka nebo jiného zaměstnance, na kterého se vztahuje služební řád.

Orgán přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí se oznámí zúčastněné osobě. Orgán může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnosti jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotyčný zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta zúčastněná osoba.

Zpráva o vyšetřování se zašle zúčastněné osobě, která je poté ve věci této zprávy vyslechnuta orgánem.

▼M2

Na podkladě zprávy a slyšení přijme orgán buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 přílohy IX služebního řádu. Rozhodnutí, která ukládají disciplinární opatření nebo finanční sankce, musí být oznámena zúčastněné osobě a zaslána pro informaci dalším orgánům a Účetnímu dvoru.

▼B

Zúčastněná osoba může podat proti takovým rozhodnutím žalobu u Soudního dvoru Evropských společenství za podmínek stanovených ve služebním řádu.

Článek 115

Žaloba u Soudního dvoru Evropských společenství

(Článek 87 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropských společenství ve věci jakéhokoli jednání, které se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Žaloba musí být podána do tří měsíců od kalendářního dne, kdy bylo dotyčné jednání oznámeno.

O žalobách se jedná a rozhoduje podle čl. 91 odst. 5 ►M3   služebního řádu úředníků Evropských společenství ◄ .

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 116

Definice a oblast působnosti

(Článek 88 finančního nařízení)

▼M2

1.  Předmětem veřejné zakázky na nemovitosti je koupě, pronájem, právo užívání, leasing, nájem nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něj pozemků, budov nebo jiných nemovitostí.

▼B

2.  Předmětem veřejné zakázky na dodávky je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něj výrobků. ►M1  Zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje umísťovací a instalační práce, se považuje za zakázku na dodávky. ◄

3.   ►M1  Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je buď provedení prací, nebo jak návrh, tak provedení stavebních prací týkajících se činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ( 13 ), nebo provedení stavebních prací jakýmikoli prostředky podle požadavků zadavatele. ◄ „Stavební prací“ se rozumí výsledek stavebních nebo inženýrských prací, který má sám plnit hospodářskou nebo technickou funkci.

4.  Předmětem veřejné zakázky na služby je poskytování duševních a neduševních služeb, s výjimkou dodávek, provedení stavebních prací a nemovitostí. ►M1  Tyto služby jsou uvedeny v přílohách II A a II B směrnice 2004/18/ES. ◄

5.  Pokud zakázka zahrnuje současně dodávky výrobků a poskytování služeb, považuje se za zakázku na služby, pokud hodnota uvedených služeb přesahuje hodnotu výrobků obsažených v zakázce.

▼M1

Zakázka, jejímž předmětem jsou služby a která zahrnuje stavební práce pouze jako vedlejší předmět vzhledem k předmětu zakázky, se považuje za zakázku na služby.

Zakázka, která zahrnuje jak služby spadající do přílohy II A, tak služby spadající do přílohy II B směrnice 2004/18/ES, je považována za spadající do přílohy II A, pokud hodnota služeb uvedených v této příloze překračuje hodnotu služeb uvedených v příloze II B.

5a.  Kvalifikace různých typů zakázek vychází z referenční nomenklatury, která tvoří společný slovník pro veřejné zakázky (CPV) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ( 14 ).

V případě rozdílů mezi nomenklaturou CPV a statistickou klasifikací ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) uvedenou v příloze I směrnice 2004/18/ES nebo mezi nomenklaturou CPV a nomenklaturou ústřední klasifikace produkce (CPC) (dočasná verze) uvedenou v příloze II uvedené směrnice se použije nomenklatura NACE nebo případně nomenklatura CPC.

▼M1

6.  Výrazy „zhotovitel“, „dodavatel“ a „poskytovatel služeb“ označují jakoukoli fyzickou či právnickou osobu nebo veřejný subjekt nebo seskupení těchto osob a/nebo subjektů, které na trhu nabízejí provedení stavebních prací a/nebo díla, výrobky nebo služby. Pojem „hospodářský subjekt“ zahrnuje rovnocenně zhotovitele, dodavatele i poskytovatele služeb. Hospodářský subjekt, který podal nabídku, se označuje jako „uchazeč“. ►M3  Kdo požádal o účast v omezeném řízení, v soutěžním dialogu nebo ve vyjednávacím řízení, se označuje jako „zájemce“. ◄

Seskupení hospodářských subjektů mohou podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci. Zadavatelé nesmějí od takových seskupení vyžadovat, aby měly určitou právní formu proto, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast, od vybraného seskupení však může být vyžadováno nabytí právní formy, jestliže mu byla zadána zakázka, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky.

7.  Útvary orgánů Společenství jsou považovány za zadavatele kromě případů, kdy mezi sebou uzavřou správní dohody týkající se poskytování služeb, dodávky výrobků nebo provedení stavebních prací.

Článek 117

Rámcové a zvláštní smlouvy

(Článek 88 finančního nařízení)

▼M3

1.  Jestliže má být rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty, musí být uzavřena s nejméně třemi hospodářskými subjekty, jestliže existuje dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr, nebo přípustných nabídek, jež splňují kritéria pro zadání zakázky.

Rámcová smlouva s více hospodářskými subjekty může mít podobu jednotlivých zakázek, které jsou však uzavřeny za stejných podmínek.

Doba platnosti rámcové smlouvy nesmí překročit čtyři roky s výjimkou řádně odůvodněných případů, zejména pokud jde o předmět rámcové smlouvy.

V odvětvích, která podléhají rychlému vývoji cen a technologií, by rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže měly obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu, nebo o postupu srovnávání. Jestliže po provedení střednědobého přezkumu původně stanovené podmínky již neodrážejí vývoj cen nebo technologií, nesmí zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu použít a přijme vhodná opatření k jejímu vypovězení.

▼M1

2.  Zvláštní smlouvy založené na rámcových smlouvách se uzavírají v souladu s podmínkami stanovenými v těchto rámcových smlouvách mezi zadavateli a hospodářskými subjekty, které jsou stranami rámcové smlouvy.

Při uzavírání zvláštních smluv nemohou strany provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v dané rámcové smlouvě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

3.  Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zvláštní smlouvy uzavírány v rámci podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

Při uzavírání těchto zvláštních smluv se zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové smlouvy, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.

4.  Uzavírání zvláštních smluv založených na rámcových smlouvách uzavřených s několika hospodářskými subjekty se provádí následujícím způsobem:

U každé zvláštní smlouvy, jež má být uzavírána způsobem uvedeným v prvním pododstavci písm. b), zadavatelé písemně osloví hospodářské subjekty, které jsou schopny dosáhnout cílů zakázky a stanoví jim dostatečnou lhůtu na předložení jejich nabídek. Nabídky jsou předkládány písemně. Zadavatelé uzavřou každou zvláštní smlouvu s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v zadávací dokumentaci rámcové smlouvy.

5.  Pouze zvláštním smlouvám, které jsou založeny na rámcových smlouvách, předchází rozpočtový závazek.

▼B

Oddíl 2

Zveřejňování

▼M1

Článek 118

Opatření pro vyhlašování zakázek spadajících do působnosti směrnice 2004/18/ES s výjimkou zakázek uvedených v její příloze II B

(Článek 90 finančního nařízení)

1.  Vyhlašování zakázek, jejichž hodnota je stejná nebo vyšší než hodnoty uvedené v článcích 157 a 158, zahrnuje oznámení předběžných informací, oznámení o zakázce nebo zjednodušené oznámení o zakázce a oznámení o zadání zakázky.

2.  Oznámení předběžných informací je oznámení, kterým zadavatel dává na vědomí celkovou odhadovanou hodnotu zakázek podle kategorií služeb nebo skupin výrobků a podstatné znaky zakázek na stavební práce, které má v úmyslu zadat v rozpočtovém roce, s výjimkou zakázek ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. Je povinné pouze tehdy, pokud je celková odhadovaná výše zakázek rovna nebo vyšší než limity stanovené v článku 157 a pokud zadavatel hodlá v souladu s čl. 140 odst. 4 využít zkrácených lhůt pro přijímání nabídek.

Oznámení předběžných informací zveřejňuje buď Úřad pro úřední tisky Evropských společenství (OPOCE) nebo samotní zadavatelé na svém „profilu kupujícího“, jak je uvedeno v bodu 2 písm. b) přílohy VIII směrnice 2004/18/ES.

Oznámení předběžných informací se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství (OPOCE) nebo se zveřejňuje na profilu kupujícího, a to co nejdříve, nejpozději však do 31. března každého rozpočtového roku, pokud jde o zakázky na dodávky a služby, a co nejdříve po rozhodnutí o schválení programu, pokud jde o zakázky na stavební práce.

Zadavatelé, kteří zveřejní oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího elektronicky, zašlou Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství (OPOCE) oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího a při tom dodrží formát a způsoby zasílání uvedené v bodu 3 přílohy VIII směrnice 2004/18/ES.

3.  Oznámením o zakázce umožňuje zadavatelům dát na vědomí jejich úmysl zahájit postup zadávání zakázek nebo uzavřít rámcovou smlouvu nebo zavést dynamický nákupní systém podle článku 125a. ►M2  Aniž by byly dotčeny zakázky přidělené po vyjednávacím řízení podle článku 126, zveřejnění vyhlášení nabídkového řízení je povinné pro tyto zakázky: zakázky s přibližnou hodnotou, která je vyšší než limity stanovené v čl. 158 odst. 1 písm. a) a c) nebo se jim rovná; zakázky v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v kategorii 8 přílohy II A směrnice 2004/18/ES s přibližnou hodnotou, která se rovná limitu nebo je vyšší než limit stanovený v čl. 158 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení pro uvedené zakázky v oblasti výzkumu a vývoje. ◄ Není povinné pro zvláštní smlouvy, které jsou založeny na rámcových smlouvách.

Zadavatelé, kteří hodlají zadat zvláštní zakázku založenou na dynamickém nákupním systému, sdělí svůj úmysl prostřednictvím zjednodušeného oznámení o zakázce.

V otevřeném řízení uvádí oznámení o zakázce datum, dobu a případně místo zasedání komise pro otevření nabídek, které je přístupné uchazečům.

Zadavatelé upřesní, zda povolí nebo nikoli varianty a minimální dané požadavky, jestliže uplatní možnost stanovenou v čl. 135 odst. 2 druhý pododstavec. Uvedou kritéria pro výběr uvedená v článku 135, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které zamýšlejí předvolat, a případně jejich maximální počet, a dále objektivní a nediskriminující kritéria, která zamýšlejí uplatnit na omezení tohoto počtu, v souladu s čl. 123 odst. 1 druhým pododstavcem.

Pokud jsou všechny dokumenty týkající se zakázky volně, přímo a zcela přístupné elektronickými prostředky, zejména v dynamických nákupních systémech podle článku 125a, v oznámení o zakázce je uvedena internetová adresa, na které se lze s těmito dokumenty seznámit.

Zadavatel, který hodlá uspořádat soutěž, sdělí svůj úmysl prostřednictvím oznámení.

▼M3

Kdykoliv to zadavatel považuje za vhodné, uvede v oznámení o zakázce, že zadávací řízení je interinstitucionální. V těchto případech se v oznámení o zakázce uvedou orgány, výkonné agentury nebo subjekty uvedené v článku 185 finančního nařízení podílející se na zadávacím řízení, instituce odpovědné za zadávací řízení a celkový objem zakázek pro všechny tyto orgány, výkonné agentury nebo subjekty.

▼M1

4.  Oznámení o zadání zakázky sděluje výsledky zadávacího řízení v případě zakázek, rámcových smluv nebo dynamického nákupního systému. Oznámení o zadání zakázky je povinné pro zakázky, jejichž hodnota se rovná limitům uvedeným v článku 158 nebo je přesahuje. Není povinné pro zvláštní smlouvy, které jsou založeny na rámcových smlouvách.

▼M3

Oznámení o zadání zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství do 48 kalendářních dní ode dne podpisu zakázky nebo rámcové smlouvy. Oznámení týkající se zakázek založených na dynamickém nákupním systému však mohou být souhrnně zasílána čtvrtletně. V těchto případech jsou zasílány Úřadu pro úřední tisky do 48 dní po skončení každého čtvrtletí.

▼M1

Zadavatelé, kteří pořádali veřejnou soutěž, zašlou OPOCE oznámení týkající se výsledků.

▼M3

Oznámení o zadání zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky také v případě zakázky nebo rámcové smlouvy v hodnotě stejné jako limity stanovené v článku 158 nebo vyšší zadané na základě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v době dostatečné pro jejich zveřejnění před podpisem zakázky v souladu s podmínkami čl. 158a odst. 1.

Za tímto účelem by měly být na internetových stránkách zadavatele do 31. března zveřejněny informace týkající se hodnoty a dodavatelů zvláštních zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v průběhu předchozího rozpočtového roku, jestliže v důsledku provádění zvláštní zakázky nebo souhrnného objemu zvláštních zakázek dojde k překročení limitů uvedených v článku 158.

▼M1

5.  Oznámení se vypracují podle standardních formulářů přijatých Komisí podle směrnice 2004/18/ES.

Článek 119

Opatření pro vyhlašování zakázek nespadajících do působnosti směrnice 2004/18/ES a zakázek uvedených v její příloze II B

(Článek 90 finančního nařízení)

▼B

1.   ►M1  Zakázky, jejichž hodnota je nižší než limity uvedené v článku 158, a zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES, jsou vyhlašovány způsobem, který zajišťuje otevřenost zakázek pro soutěž a objektivitu postupů zadávání zakázek. ◄ Toto vyhlášení obsahuje,

▼M2

▼M3 —————

▼M1

2.  Seznam dodavatelů, kterým byly zadány stavební práce, a zakázky, které jsou označeny jako tajné podle čl. 126 odst. 1 písm. j), se každoročně zveřejňují s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky. Tento seznam se předá rozpočtovému orgánu. V případě Komise se přiloží ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedeném v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

▼B

3.  Informace o zakázkách o hodnotě, ►M3  která přesahuje částku uvedenou v čl. 128 odst. 1, ◄ se předávají Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství; roční seznamy dodavatelů se zasílají nejpozději do 31. března po uzavření rozpočtového roku.

Předchozí vyhlášení a roční zveřejnění seznamu dodavatelů pro ostatní zakázky se uskutečňuje přes internetové stránky orgánů; následné zveřejnění se uskutečňuje nejpozději 31. března následujícího rozpočtového roku. Mohou být také zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 120

Zveřejňování vyhlášení

(Článek 90 finančního nařízení)

1.  Úřad pro úřední tisky Evropských společenství zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství vyhlášení uvedená v článcích 118 a 119 nejpozději 12 kalendářních dní po zaslání.

▼M1

Lhůta uvedená v prvním pododstavci se v případě zrychlených řízení uvedených v článku 142 zkracuje na pět kalendářních dní.

▼B

2.  Zadavatel musí být schopen prokázat den odeslání.

Článek 121

Ostatní formy vyhlašování

(Článek 90 finančního nařízení)

Kromě vyhlášení stanoveného v článcích 118, 119 a 120 mohou být zakázky vyhlášeny jiným způsobem, zejména elektronicky. Takové vyhlášení odkazuje na vyhlášení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství stanovené v článku 120, pokud bylo takto zveřejněno, a nesmí předcházet zveřejnění uvedeného vyhlášení, které jediné je závazné.

Takové vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje výše uvedené vyhlášení zakázky, pokud bylo zveřejněno.

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 122

Druhy zadávacích řízení

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  Zakázka se zadává buď prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, a to otevřeným řízením, omezeným řízením nebo vyjednávacím řízením po zveřejnění vyhlášení zakázky, nebo vyjednávacím řízením bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky, případně po soutěži.

▼M1

2.  Řízení je otevřené, pokud mohou nabídku podat všechny zúčastněné hospodářské subjekty. Toto platí i pro dynamické nákupní systémy uvedené v článku 125a.

Řízení je omezené, pokud všechny hospodářské subjekty mohou požádat o účast, avšak připuštěni mohou být pouze zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr uvedená v článku 135 a kteří jsou zároveň písemně vyzváni zadavatelem k předložení nabídky nebo řešení v rámci postupu soutěžního dialogu podle článku 125b.

Výběrová fáze se může uskutečnit buď pro každou jednotlivou zakázku, a to i v rámci soutěžního dialogu, nebo k vypracování seznamu možných zájemců v rámci omezeného řízení podle článku 128.

▼B

3.   ►C1  Ve vyjednávacím řízení osloví zadavatelé vybrané zájemce, kteří splňují kritéria výběru stanovená v článku 135, a vyjednávají s jedním nebo s několika z nich podmínky zakázky. ◄

Při vyjednávacích řízeních po vyhlášení zakázky podle článku 127 zadavatelé zároveň písemně vyzvou vybrané zájemce k vyjednávání.

4.  Veřejné soutěže na určitý výkon jsou řízení, která zadavateli umožňují získat, zejména v oblasti architektury a stavebního inženýrství nebo zpracování dat, na základě soutěže s udílením nebo bez udílení cen, plán nebo projekt navržený výběrovou komisí.

Článek 123

Počet zájemců v omezených řízeních nebo vyjednávacích řízeních

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  V omezeném řízení, včetně řízení uvedeného v článku 128, nesmí být počet zájemců vyzvaných podat nabídku nižší než pět, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

Podle předmětu zakázky a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru může také zadavatel stanovit nejvyšší počet 20 zájemců. V tomto případě jsou nejvyšší počet zájemců a kritéria uvedena ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu podle článků 118 a 119.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných podat nabídku dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

▼M1

2.   ►M3  Při vyjednávacích řízeních a po soutěžním dialogu nesmí být počet zájemců vyzvaných k vyjednávání nižší než tři, jestliže existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr. ◄

Počet zájemců musí být dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

Ustanovení prvního a druhého pododstavce se nepoužijí na:

▼M1

3.  Pokud je počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr minimálních daných požadavků, nižší než minimální počet stanovený v odstavcích 1 a 2, může zadavatel i nadále oslovovat jednoho nebo více zájemců, kteří splňují dané požadavky. Naproti tomu sem nemůže zahrnout další hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, nebo zájemce, kteří nesplňují dané požadavky.

▼B

Článek 124

Režim vyjednávacích řízení

(Článek 91 finančního nařízení)

Zadavatelé vyjednávají s uchazeči nabídky, které předložili, za účelem přizpůsobit je požadavkům stanoveným ve vyhlášení zakázky uvedeném v článku 118 nebo ve specifikacích a v případných dodatečných dokumentech a za účelem výběru co nejvýhodnější nabídky.

Během vyjednávání zajistí zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.

▼M1

Jakmile zadavatelé po zveřejnění oznámení o zakázce mohou zadat zakázky a podle článku 127 při tom využijí vyjednávacího řízení, mohou stanovit, že vyjednávací řízení proběhne v navazujících fázích, aby se snížil počet nabídek, jež je třeba projednat na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Uplatnění této možnosti se uvede v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci.

▼B

Článek 125

Veřejné soutěže na určitý výkon

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  Pravidla pro organizování veřejné soutěže na určitý výkon budou sděleny všem, kteří mají zájem o účast.

Počet vyzvaných zájemců k účasti musí být dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2.  Výběrová komise je jmenována příslušnou schvalující osobou. Skládá se výhradně z fyzických osob, kteří jsou nezávislí na účastnících soutěže. Pokud se pro účast v soutěži požaduje odborná kvalifikace, musí mít alespoň třetina členů výběrové komise stejnou nebo rovnocennou kvalifikaci.

Stanoviska výběrové komise jsou nezávislá. Stanoviska se přijímají na základě projektů, které jí předložili anonymně zájemci, a vycházejí výhradně z kritérií uvedených ve vyhlášení soutěže.

3.  Návrhy výběrové komise, které jsou založeny na podstatě každého projektu, a její připomínky jsou uvedeny ve zprávě podepsané jejími členy.

Anonymita zájemců je zaručena až do vydání stanoviska výběrové komise.

▼M1

Zájemci mohou být vyzváni výběrovou komisí, aby odpověděli na otázky uvedené v zápisu v zájmu vyjasnění projektu. Je vypracován úplný zápis tohoto dialogu.

▼B

4.  Zadavatel poté přijme rozhodnutí s uvedením jména a adresy vybraného zájemce a důvody výběru s odkazem na kritéria, která byla předem oznámena ve vyhlášení soutěže, zejména pokud se odchyluje od návrhů uvedených ve stanovisku výběrové komise.

▼M1

Článek 125a

Dynamický nákupní systém

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  Dynamický nákupní systém uvedený v čl. 1 odst. 6 a v článku 33 směrnice 2004/18/ES je proces plně elektronického nákupu pro nákupy pro běžné použití otevřený po celou dobu svého trvání každému hospodářskému subjektu, který splňuje kritéria pro výběr a který předložil předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací a s případnými doplňujícími dokumenty. Předběžné nabídky mohou být kdykoli zlepšeny, pokud jsou stále v souladu se zadávací dokumentací.

2.  Za účelem zavedení dynamického nákupního systému zadavatelé zveřejní oznámení o zakázce, které upřesňuje, že se jedná o dynamický nákupní systém a které obsahuje odkaz na internetovou adresu, na které je možno se volně, přímo a zcela seznámit se zadávací dokumentací a všemi doplňujícími dokumenty po zveřejnění oznámení a až do ukončení systému.

V zadávací dokumentaci upřesní mimo jiné povahu předpokládaných nákupů v rámci tohoto systému, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického zařízení a technických opatření pro spojení a technické specifikace spojení.

3.  Zadavatelé umožní v celém průběhu dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu předložit předběžnou nabídku, aby byl do systému přijat za podmínek podle odstavce 1. Hodnocení dokončí nejpozději do 15 dní ode dne předložení předběžné nabídky. Mohou však prodloužit období hodnocení, pokud mezitím nedojde k vyhlášení soutěže.

Zadavatel informuje uchazeče co nejdříve o jeho přijetí do dynamického nákupního systému nebo o odmítnutí jeho nabídky.

4.  Každá zvláštní zakázka je předmětem soutěže. Před jejím vyhlášením zveřejní zadavatelé zjednodušené oznámení o zakázce, které vyzývá všechny zúčastněné hospodářské subjekty k předložení předběžné nabídky ve lhůtě, která nemůže být kratší než 15 dní ode dne odeslání zjednodušeného oznámení. Zadavatelé zahájí soutěž až po ukončení hodnocení všech předběžných nabídek předložených v této lhůtě.

Zadavatelé poté vyzvou všechny uchazeče přijaté do systému, aby v rozumné lhůtě předložili nabídku. Přidělí zakázku uchazeči, který předložil hospodářsky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce pro zavedení dynamického nákupního systému. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podávání nabídek.

5.  Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, kromě výjimečných a náležitě odůvodněných případů.

Zadavatelé nesmějí tento systém používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Zúčastněným hospodářským subjektům nebo účastníkům systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.

Článek 125b

Soutěžní dialog

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  Pokud je zakázka zvláště složitá, může zadavatel použít soutěžní dialog podle článku 29 směrnice 2004/18/ES, pokud usoudí, že přímé použití otevřeného řízení nebo současná pravidla omezeného řízení neumožní přidělit zakázku hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

Zakázka je považována za zvláště složitou, pokud zadavatel není objektivně schopen definovat technické prostředky, které by mohly odpovídat jeho potřebám nebo cílům nebo stanovit právní nebo finanční podobu projektu.

2.  Zadavatelé zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém dají na vědomí své potřeby a požadavky, jež definují v samotném oznámení nebo v popisu.

3.  Zadavatelé zahájí se zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr podle článku 135, dialog, aby určili a definovali vhodné prostředky, které co nejlépe vyhoví jejich potřebám.

V průběhu tohoto dialogu zajistí zadavatelé rovnost zacházení se všemi uchazeči a důvěrnost navrhovaných řešení nebo jiných informací sdělených zájemcem, který se účastní dialogu, neobdrží-li jeho souhlas k jejich šíření.

Zadavatelé mohou stanovit, že postup probíhá v navazujících fázích tak, aby byl snížen počet probíraných řešení ve fázi dialogu za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v popisu, pokud je tato možnost stanovena v oznámení o zakázce nebo v popisu.

4.  Poté, co zadavatelé informují účastníky o uzavření dialogu, vyzvou je, aby předali své konečné nabídky na základě jednoho nebo více řešení předložených a blíže určených v průběhu dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky vyžadované a nutné pro uskutečnění projektu.

Na základě žádosti zadavatele mohou být tyto nabídky vyjasněny, upřesněny a zdokonaleny, aniž by tím ovšem došlo ke změně základních prvků nabídky nebo výzvy k podávání nabídek, která by mohla narušit hospodářskou soutěž nebo by měla diskriminační účinek.

Na základě žádosti zadavatele může být uchazeč, jehož nabídka je považována za hospodářsky nejvýhodnější, požádán, aby vyjasnil určité body své nabídky nebo aby potvrdil závazky, které jsou v ní uvedené, za podmínek, že tím nedojde ke změně základních prvků nabídky nebo výzvy k podávání nabídek, narušení hospodářské soutěže nebo k diskriminaci.

5.  Zadavatelé mohou stanovit ceny nebo platby účastníkům dialogu.

▼M3

Článek 125c

Společné zadávací řízení s členským státem

(Článek 91 finančního nařízení)

V případě společného zadávacího řízení jednoho orgánu a zadavatele nebo zadavatelů z jednoho nebo více členských států se použijí procesní předpisy platné pro orgány.

Je-li podíl připadající na zadavatele z členského státu na odhadované celkové hodnotě zakázky či podíl jím spravovaný roven 50 % nebo je vyšší, anebo v jiných řádně odůvodněných případech, může orgán rozhodnout, že se použijí procesní předpisy platné pro zadavatele z členského státu, je-li možné je považovat za rovnocenné předpisům platným pro orgány.

Orgán a zadavatel z dotčeného členského státu podílející se na společném zadávacím řízení se dohodnou zejména na praktické úpravě vyhodnocování žádostí o účast nebo nabídek, zadání zakázky, práva rozhodného pro zakázku a soudu příslušného pro řešení sporů.

▼B

Článek 126

Použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky

(Článek 91 finančního nařízení)

 

Zadavatelé mohou bez ohledu na odhadovanou hodnotu zakázky použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v následujících případech:

 ◄

▼M1

▼B

▼M1

▼B

▼M1

▼M1

▼M2

Zadavatelé mohou také použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v případě zakázek o hodnotě, která se rovná nebo je menší než 60 000 EUR.

▼B

2.  Pro dodatečné služby a stavební práce uvedené v odst. 1 písm. e) mohou zadavatelé použít vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky za podmínky, že zakázka bude poskytnuta hospodářskému subjektu, který provede zakázku,

3.   ►M1  V případech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) musí být možnost použít vyjednávací řízení uvedena již od okamžiku zahájení soutěže pro první zakázku a při výpočtu limitů uvedených v článku 158 se vezmou v úvahu celkové odhadované náklady dalších služeb a stavebních prací. ◄ Toto řízení lze použít pouze po dobu tří let od uzavření původní zakázky.

Článek 127

Použití vyjednávacího řízení po předchozím zveřejnění vyhlášení zakázky

(Článek 91 finančního nařízení)

 

Zadavatelé mohou bez ohledu na odhadovanou hodnotu zakázky použít vyjednávací řízení po předchozím zveřejnění oznámení o zakázce v následujících případech:

 ◄

▼M1

▼M2

▼M1

2.  V případech uvedených v odst. 1 písm. a) nemusí zadavatelé zveřejnit oznámení o zakázce, pokud do vyjednávacího řízení zahrnou pouze všechny ty uchazeče, kteří v předchozím řízení předložili nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení.

▼B

Článek 128

Omezené řízení s výzvou k projevení zájmu

(Článek 91 finančního nařízení)

▼M2

1.  Výzva k projevení zájmu je prostředkem předběžného výběru zájemců, kteří budou v rámci budoucích omezených nabídkových řízení pro zakázky o hodnotě vyšší než 60 000 EUR vyzváni k podání nabídek, s výhradou článků 126 a 127.

▼B

2.  Seznam vypracovaný po výzvě k projevení zájmu platí nejdéle tři roky ode dne zaslání vyhlášení uvedeného v čl. 119 odst. 1 písm. a) Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství.

Každá zúčastněná osoba může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období.

3.  Má-li být zadána zvláštní zakázka, vyzve zadavatel k podání nabídky buď všechny zájemce zapsané v seznamu, nebo pouze některé z nich, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru specifických pro zakázku.

▼M2

Článek 129

Zakázky nízké hodnoty

(Článek 91 finančního nařízení)

1.  Zakázky o hodnotě 60 000 EUR nebo nižší mohou být zadány ve vyjednávacím řízení s alespoň pěti zájemci.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito zájemci obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.

2.  Zakázky o hodnotě 25 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě postupu uvedeného v odstavci 1, jsou-li alespoň tři zájemci.

▼M3

3.  Zakázky o hodnotě 5 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.

4.  Platby související s výdajovými položkami o hodnotě 500 EUR nebo nižší mohou spočívat pouze v zaplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.

▼B

Článek 130

Zadávací dokumentace

(Článek 92 finančního nařízení)

1.  Zadávací dokumentace obsahuje alespoň

▼M1

▼B

Zadávací dokumentace odkazuje na zveřejnění podle článků 118 až 121.

 

Výzva k podávání nabídek nebo k vyjednávání nebo účasti na dialogu uvádí alespoň

 ◄

▼M1

▼B

3.  Specifikace uvádí alespoň

▼M3

▼M1

▼B

▼M1

▼B

▼M1

▼B

4.  Vzorová smlouva uvádí zejména

▼M3

▼M3

▼B

5.  Zadavatelé mohou od uchazeče požadovat údaje o té části zakázky, ohledně které má uchazeč v úmyslu uzavřít smlouvu se subdodavateli, a o totožnosti subdodavatelů. ►M3  Kromě informací uvedených v článku 134 může zadavatel rovněž požadovat, aby zájemce nebo uchazeč předložil informace týkající se finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti předpokládaného subdodavatele, jak je uvedeno v článcích 135, 136 a 137, zejména v případech, kdy subdodávky tvoří významnou součást zakázky. ◄

Článek 131

Technické specifikace

(Článek 92 finančního nařízení)

1.  Technické specifikace musí umožnit stejný přístup zájemců a uchazečů a nesmí vytvářet neodůvodněné překážky pro soutěž v zakázkách.

Technické specifikace stanoví požadované vlastnosti výrobku, služby nebo materiálu nebo stavební práce za účelem splnění účelu použití stanoveného zadavatelem.

2.  Vlastnosti uvedené v odstavci 1 obsahují

▼M1

▼B

3.  Technické specifikace jsou formulovány

▼M1

▼B

4.  Využijí-li zadavatelé možnosti odkazu na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nemohou odmítnout nabídku z důvodu, že neodpovídá výše uvedeným specifikacím, pokud uchazeč nebo zájemce prokáže ke spokojenosti zadavatele jakýmikoli vhodnými prostředky, že nabídka odpovídá stanoveným požadavkům rovnocenným způsobem.

▼M1

Vhodným prostředkem může být technická dokumentace výrobce nebo protokol o zkoušce uznaného subjektu.

▼B

5.  Využijí-li zadavatelé možnosti a odkazu na specifikace uvedené v odst. 3 písm. b), nemohou odmítnout nabídku, která je v souladu s vnitrostátní normou, která provádí evropskou normu, s evropským technickým schvalováním, společnými technickými specifikacemi, mezinárodní normou nebo jiným technickým odkazem vypracovaným evropskými orgány v oblasti norem, pokud tyto specifikace splňují nezbytné požadavky na výkon nebo fungování.

▼M1

Uchazeč musí jakýmikoli vhodnými prostředky prokázat ke spokojenosti zadavatele, že jeho nabídka odpovídá technickým údajům nebo požadavkům na fungování stanoveným zadavatelem. Vhodným prostředkem může být technická dokumentace výrobce nebo protokol o zkoušce uznaného subjektu.

5a.  Pokud zadavatelé stanoví vlivy na životní prostředí formou technických údajů nebo požadavků na fungování, mohou použít detailní specifikace nebo v případě potřeby jejich části, jak jsou vymezeny evropskými, mezinárodními, vnitrostátními nebo jakýmikoli jinými ekoznačkami, pokud jsou splněny následující podmínky:

Zadavatelé mohou uvést, že u výrobků nebo služeb, které mají ekoznačku, se předpokládá, že splňují technické specifikace vymezené v zadávací dokumentaci. Přijmou jakékoli jiné vhodné prostředky, jako například technickou dokumentaci výrobce nebo protokol o zkoušce uznaného subjektu.

5b.  Uznaným subjektem pro účely odstavce 4, 5 a 5a je zkušební nebo kalibrovací laboratoř nebo inspekční a certifikační subjekty v souladu s platnými evropskými normami.

▼B

6.  Kromě výjimečných případů řádně odůvodněných předmětem zakázky nemohou tyto specifikace obsahovat žádné odkazy na určitou výrobu nebo původ nebo zvláštní postupy, ani se odvolávat na ochrannou známku, patent, typ nebo specifický původ nebo výrobu, jejímž důsledkem by mohlo být zvýhodnění nebo vyloučení některých výrobků nebo hospodářských subjektů.

Pokud není možné dostatečně přesně a srozumitelně definovat předmět zakázky, následuje za odkazem poznámka „nebo rovnocenný“.

Článek 132

Úprava cen

(Článek 92 finančního nařízení)

1.  Zadávací dokumentace jasně stanoví, zda musí být oznámena pevná a neměnná cena.

2.  V opačném případě stanoví zadávací dokumentace podmínky nebo vzorce pro úpravu ceny během trvání smlouvy. V takových případech musí zadavatel zohlednit zejména

▼M3

Článek 133

Protiprávní činnosti vedoucí k vyloučení

(Články 93 a 114 finančního nařízení)

K případům uvedeným v čl. 93 odst. 1 písm. e) finančního nařízení patří:

▼M3

Článek 133a

Uplatnění kritérií pro vyloučení a doba vyloučení

(Články 93, 94, 95 a 96 finančního nařízení)

1.  Při stanovení doby vyloučení a dodržení zásady proporcionality bere příslušný orgán v úvahu zejména závažnost skutečností, včetně jejich dopadu na finanční zájmy a pověst Společenství, dobu, která uplynula, dobu trvání a opakování přestupku, úmysl nebo stupeň nedbalosti dotčeného subjektu a opatření, která subjekt přijal k nápravě situace.

Při stanovení doby vyloučení umožní příslušný orgán dotčenému zájemci nebo uchazeči vyjádřit jejich názory.

Stanoví-li orgány nebo subjekty uvedené v čl. 95 odst. 2 finančního nařízení dobu trvání výjimky v souladu s platným právem, použije Komise tuto dobu až do maximální doby uvedené v čl. 93 odst. 3 finančního nařízení.

2.  Doba uvedená v čl. 93 odst. 3 finančního nařízení je stanovena nejvýše na pět let a vypočítává se takto:

Dobu vyloučení je možné prodloužit na deset let v případě opakovaného přestupku v průběhu pěti let ode dne uvedeného v písmenech a) a b), s výhradou odstavce 1.

3.  Zájemci a uchazeči jsou vyloučeni ze zadávacího nebo grantového řízení, jestliže se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení.

▼M2

Článek 134

Doklad

(Články 93 a 94 finančního nařízení)

1.  Zájemci a uchazeči poskytnou čestné prohlášení, náležitě opatřené podpisem a datem, v němž se uvádí, že se nenacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 nebo 94 finančního nařízení.

V případě omezeného řízení, soutěžního dialogu a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení nabídkového řízení kdykoliv zadavatel omezí počet uchazečů, kteří mají být přizváni k vyjednávacímu řízení nebo vyzváni k předložení nabídky, předloží všichni tito uchazeči osvědčení uvedená v odstavci 3.

▼M3

Zadavatel se může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po zájemcích nebo uchazečích nebude vyžadovat prohlášení uvedené v prvním pododstavci u zakázek o hodnotě rovné 5 000 EUR nebo nižší. U zakázek uvedených v čl. 241 odst. 1, čl. 243 odst. 1 a čl. 245 odst. 1 se však zadavatel může rozhodnout, že po zájemcích nebo uchazečích nebude vyžadovat prohlášení, pokud je jejich hodnota rovná 10 000 EUR nebo nižší.

▼M2

2.  Uchazeč, kterému má být zakázka udělena, poskytne ve lhůtě stanovené zadavatelem a po podpisu smlouvy doklad uvedený v odstavci 3 potvrzující prohlášení uvedené v odstavci 1 v těchto případech:

U zakázek o hodnotě nižší, než jsou limity uvedené v písmenech a) a b), může zadavatel v případě, že má pochybnosti o tom, zda se uchazeč nenachází v některé ze situací, která je důvodem pro vyloučení z řízení, požádat uchazeče, kterému má být zakázka udělena, aby předložil dokument uvedený v odstavci 3.

3.  Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč, kterému má být zakázka udělena, nenachází v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a), b) nebo e) finančního nařízení, nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem země původu nebo provenience, ze kterého vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny. Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v situaci uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. d) finančního nařízení, nejnovější osvědčení vydané příslušným orgánem dotyčného státu.

Není-li dokument nebo osvědčení podle prvního pododstavce v dotyčné zemi vydáváno a v dalších případech vyloučení z řízení podle článku 93 finančního nařízení, může být nahrazeno místopřísežným, nebo pokud neexistuje, čestným prohlášením učiněným zúčastněnou osobou u soudního nebo správního orgánu, notáře nebo příslušné profesní organizace země jejího původu nebo provenience.

4.  V závislosti na vnitrostátních právních předpisech země, ve které je zájemce nebo uchazeč usazen, se doklady uvedené v odstavcích 1 a 3 týkají právnických nebo fyzických osob včetně, pokud to zadavatel považuje za nezbytné, ředitelů podniků nebo jiných osob se zastupujícími, rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi ve vztahu k uchazečům.

5.  Pokud mají pochyby o tom, že zájemci nebo uchazeči se nenacházejí v některé ze situací, které jsou důvodem pro vyloučení z řízení, mohou se sami zadavatelé obrátit na příslušné orgány uvedené v odstavci 3, aby získali informace, které v dané situaci považují za nezbytné.

6.  Zadavatel může zájemce nebo uchazeče osvobodit od povinnosti předložit důkazy uvedené v odstavci 3, pokud mu již takový důkaz byl předložen v rámci jiného řízení o veřejných zakázkách a za předpokladu, že ode dne vydání těchto dokumentů ještě neuplynul jeden rok a jsou stále platné.

V takovém případě zájemce nebo uchazeč čestně prohlásí, že důkaz již byl předložen v rámci předchozího řízení o veřejných zakázkách, a potvrdí, že se jeho situace nezměnila.

▼M3

7.  Pokud to zadavatel požaduje, předloží zájemce nebo uchazeč čestné prohlášení zamýšleného subdodavatele, že se tento nenachází v žádné ze situací uvedených v článcích 93 a 94 finančního nařízení.

V případě pochybností o tomto čestném prohlášení požaduje zadavatel důkaz uvedený v odstavcích 3 a 4. Případně se použije odstavec 5.

Článek 134a

Centrální databáze

(Článek 95 finančního nařízení)

1.  Orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v čl. 95 odst. 1 finančního nařízení předávají Komisi ve formátu, který Komise určí, informace o hospodářských subjektech nacházejících se v některé ze situací uvedených v článcích 93 a 94, čl. 96 odst. 1 písm. b) a čl. 96 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, důvody vyloučení a dobu vyloučení.

Předávají rovněž údaje o osobách s pravomocí k zastupování, rozhodování nebo ke kontrole hospodářských subjektů, jež jsou právnickými osobami, pokud se tyto osoby nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 a 94, čl. 96 odst. 1 písm. b) a čl. 96 odst. 2 písm. a) finančního nařízení.

Orgány a subjekty uvedené v čl. 95 odst. 2 finančního nařízení předávají Komisi ve formátu, který Komise stanoví:

2.  Instituce, agentury, orgány a subjekty uvedené v odstavci 1 jmenují osoby, které jsou pověřeny předáváním informací do databáze a přijímáním údajů v ní obsažených.

V případě institucí, agentur, orgánů a subjektů uvedených v čl. 95 odst. 1 finančního nařízení zasílají určené osoby co nejdříve tyto informace účetnímu Komise a případně požádají o zápis údajů do databáze, jejich změnu nebo jejich odstranění z databáze.

V případě orgánů a subjektů uvedených v čl. 95 odst. 2 finančního nařízení zašlou určené osoby požadované informace do tří měsíců po vydání příslušného rozhodnutí schvalující osobě v Komisi odpovědné za dotčený program nebo dotčenou akci.

Účetní Komise údaje do databáze zapíše, změní je nebo je z ní odstraní. Měsíčně validované údaje obsažené v databázi poskytuje formou zabezpečeného protokolu určeným osobám.

3.  Instituce, agentury, orgány a subjekty uvedené v odstavci 1 Komisi potvrdí, že údaje, které předaly, byly získány a poskytnuty podle zásad stanovených v nařízení (ES) č. 45/2001 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 19 ) o ochraně osobních údajů.

Zejména předem uvědomí všechny hospodářské subjekty nebo osoby uvedené v odstavci 1, že jejich údaje mohou být zařazeny do databáze a že je Komise může předat určeným osobám uvedeným v odstavci 2. V případě potřeby předané informace po opravě nebo vymazání aktualizují.

Každá osoba či každý subjekt, jejichž údaje jsou zapsány v databázi, má na základě žádosti adresované účetnímu Komise právo být informován o uchovávaných údajích, které se jej týkají.

4.  Členské státy přijmou vhodná opatření, aby Komisi pomohly s efektivním řízením databáze podle směrnice 95/46/ES.

V dohodách s orgány třetích zemí a se všemi subjekty uvedenými v čl. 95 odst. 2 finančního nařízení se stanoví přiměřené mechanismy, aby byl zajištěn soulad s těmito ustanoveními a se zásadami ochrany osobních údajů.

Článek 134b

Správní a finanční sankce

(Články 96 a 114 finančního nařízení)

1.  Aniž je dotčeno ukládání smluvních sankcí, mohou být zájemci, uchazeči a dodavatelé, kteří učinili nepravdivá prohlášení, podstatné chyby, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti, kteří spáchali podvod nebo u kterých bylo zjištěno závažné porušení smluvní povinnosti v rámci některé zakázky, vyloučeni z veškerých zakázek a grantů financovaných z rozpočtu Společenství na dobu nejvýše pěti let ode dne zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

Tato lhůta může být prodloužena na deset let v případě opakování přestupku v průběhu pěti let ode dne uvedeného v prvním pododstavci.

2.  Uchazečům nebo zájemcům, kteří se dopustili podstatných chyb, nesrovnalostí nebo podvodu, mohou být uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové odhadované hodnoty zadané zakázky.

Dodavatelům, kteří vážně poruší své smluvní povinnosti, mohou být uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty dané zakázky.

Výše sankce může být zvýšena na 4 až 20 % v případě opakovaného protiprávního jednání v průběhu pěti let ode dne uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci.

3.  Při stanovení správní nebo finanční sankce bere orgán do úvahy zejména skutečnosti uvedené v čl. 133a odst. 1.

▼B

Článek 135

Kritéria výběru

(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Zadavatel vypracuje jasná a nediskriminační kritéria výběru.

▼M2

2.  Za účelem posouzení finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče se výběrová kritéria použijí na každé řízení o veřejných zakázkách.

Zadavatel může stanovit minimální požadavky, jejichž nesplnění způsobí, že zájemci nemohou být vybráni.

▼B

3.  Každý uchazeč nebo zájemce může být vyzván, aby prokázal své oprávnění k provedení zakázky podle vnitrostátního práva, jako je zápis v obchodním nebo profesním rejstříku, místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, členství v příslušné organizaci, výslovné povolení nebo zápis do rejstříku plátců DPH.

4.  Zadavatelé upřesní ve vyhlášení zakázky, výzvě k projevení zájmu nebo výzvě k podávání nabídek odkazy zvolené k prokázání postavení a právní subjektivity uchazečů nebo zájemců.

▼M1

5.  Rozsah informací požadovaných zadavatelem k prokázání finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče a minimální dané požadavky vyžadované v souladu s odstavcem 2 nesmí překračovat rámec předmětu zakázky a musí brát v úvahu oprávněné zájmy hospodářských subjektů, zejména pokud jde o ochranu technických a obchodních tajemství podniku.

▼M2

6.  Zadavatel se může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po zájemcích nebo uchazečích nebude vyžadovat prokázání jejich finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, a to u těchto zakázek:

V případě, že se zadavatel rozhodne, že nebude požadovat důkaz o finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemců nebo uchazečů, neprovede se bez poskytnutí finanční jistoty nebo rovnocenné částky žádné předběžné financování.

▼B

Článek 136

Hospodářská a finanční způsobilost

(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

 

Hospodářská a finanční způsobilost může být prokázána zejména jedním nebo několika z těchto dokladů:

 ◄

2.  Pokud z výjimečného důvodu, který zadavatel považuje za oprávněný, nemůže uchazeč nebo zájemce poskytnout požadované doklady, může prokázat svou hospodářskou a finanční způsobilost jiným způsobem, který zadavatel považuje za vhodný.

3.  Hospodářský subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí zadavateli prokázat, že má nezbytné prostředky pro provedení zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

▼M1

Za stejných podmínek může seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 116 odst. 6 využít schopnosti účastníků seskupení nebo jiných subjektů.

▼B

Článek 137

Technická a odborná způsobilost

(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů se hodnotí a ověřuje v souladu s odstavci 2 a 3. U zadávacího řízení na dodávky vyžadující práce s umístěním a instalací, na služby nebo na provedení stavebních prací se tato způsobilost hodnotí především s ohledem na jejich dovednosti, výkonnost, zkušenosti a spolehlivost.

 

Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů může být prokázána podle druhu, množství nebo důležitosti a účelu použití dodávek, služeb nebo stavebních prací na základě jednoho nebo více následujících dokladů:

 ◄

▼M1

▼B

▼M1

▼B

Pokud je příjemcem služeb a dodávek uvedených v prvním pododstavci písm. b) bod i) zadavatel, předloží hospodářské subjekty osvědčení vydaná nebo úředně ověřená příslušným orgánem.

3.  Pokud jsou služby nebo dodávky, které mají být poskytovány, náročné nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, může být ověření technické a odborné způsobilosti zajištěno kontrolou uskutečněnou zadavatelem nebo jeho jménem příslušným orgánem země, ve které je poskytovatel služby nebo dodavatel usazen, s výhradou souhlasu tohoto subjektu. Tato kontrola se týká technické způsobilosti poskytovatele služby a výrobních možností dodavatele, a pokud je to nutné, také jejich vybavení pro studium a výzkum a opatření, jimiž je zajišťována kvalita.

▼M1

3a.  Pokud zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaného nezávislými subjekty za účelem potvrzení, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajištění jakosti, odkážou na systém zajištění jakosti na základě evropských norem řady z této oblasti, schválených subjekty v souladu s řadou evropských norem týkajících se osvědčení.

3b.  Pokud zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaného nezávislými subjekty za účelem potvrzení, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska životního prostředí, odkazují na systém správy podniků a auditu (EMAS) uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 761/2001 ( 20 ) nebo normy řízení z hlediska životního prostředí založené na evropských nebo mezinárodních normách v této oblasti a schválenými subjekty v souladu právními předpisy Společenství a s řadou evropských nebo mezinárodních norem týkajících se osvědčení. Uznají rovněž osvědčení se stejnou platností od subjektů z členských států. Přijímají i jiné důkazy o rovnocenných opatřeních řízení z hlediska životního postředí předložené hospodářskými subjekty.

▼B

4.  Hospodářský subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí prokázat zadavateli, že má nezbytné prostředky pro splnění zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

▼M1

Za stejných podmínek může seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 116 odst. 6 využít schopnosti účastníků seskupení nebo jiných subjektů.

▼B

Článek 138

Postupy a kritéria pro udělení zakázky

(Čl. 97 odst. 2 finančního nařízení)

1.   ►M2  Aniž by byl dotčen článek 94 finančního nařízení, zakázky se udělí jedním z následujících způsobů: ◄

2.  Nabídkou hospodářsky nejvýhodnější je nabídka, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou s ohledem na kritéria odůvodněná předmětem zakázky, jako je navrhovaná cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, rentabilita, výrobní nebo dodací lhůty, servis a technická pomoc.

3.   ►M1  Zadavatel uvede v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo v popisu důležitost, kterou přisuzuje jednotlivým kritériím pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Tato důležitost může být vyjádřena pomocí rozpětí, jehož největší velikost musí být vhodná.

Relativní důležitost přisouzená ceně ve vztahu k ostatním kritériím nesmí vést ke ztrátě významu ceny při výběru dodavatele zakázky, aniž by byly dotčeny stupnice stanovené orgánem pro odměňování určitých služeb, jako jsou služby poskytované odborníky na hodnocení. ◄

Pokud není ve výjimečných případech toto vážení technicky možné, zejména z důvodu předmětu zakázky, uvádí zadavatel pouze použití kritérií sestupně podle důležitosti.

▼M1

Článek 138a

Používání elektronických dražeb

(Čl. 97 odst. 2 finančního nařízení)

1.  V otevřeném, omezeném nebo vyjednávacím řízení podle čl. 127 odst. 1 písm. a) mohou zadavatelé rozhodnout o tom, že pokud mohou být specifikace zakázky stanoveny přesně, bude před přidělením veřejné zakázky provedena elektronická dražba uvedená v článku 54 směrnice 2004/18/ES.

Za stejných podmínek může být elektronická dražba použita při vyhlášení soutěže pro strany rámcové smlouvy uvedené v čl. 117 odst. 4 písm. b) a při vyhlášení soutěže na zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 125a.

Elektronická dražba se týká buď pouze samotných cen, pokud je zakázka přidělena nejnižší ceně, nebo cen a/nebo hodnot uvedených v zadávací dokumentaci, pokud je zakázka přidělena hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

2.  Zadavatelé, kteří rozhodují o použití elektronické dražby, to uvedou v oznámení o zakázce.

Zadávací dokumentace mimo jiné obsahuje tyto informace:

3.  Před zahájením elektronické dražby provedou zadavatelé první úplné hodnocení nabídek v souladu s kritérii pro přidělení a jejich stanovené důležitosti.

Všichni uchazeči, kteří podali vyhovující nabídky, jsou zároveň vyzváni elektronickými prostředky k podání nových cen a/nebo nových hodnot; výzva obsahuje všechny příslušné informace pro jednotlivé připojení k používaným elektronickým prostředkům a upřesňuje den a hodinu začátku elektronické dražby. Elektronická dražba může probíhat v několika navazujících fázích. Elektronická dražba může začít nejdříve dva pracovní dny po datu odeslání výzev.

4.  Pokud se zadá hospodářsky nejvýhodnější nabídce, je výzva doprovázena výsledkem úplného hodnocení nabídky uvedeného uchazeče provedeným v souladu s důležitostí stanovenou v čl. 138 odst. 3 prvním pododstavci.

Výzva obsahuje i matematický vzorec, který při elektronické dražbě určí automatické řazení v závislosti na nových cenách a/nebo nových předložených hodnotách. Tento vzorec zahrnuje důležitost všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedena v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

V případě, kdy jsou varianty přípustné, musí být vzorce dodány zvlášť pro každou variantu.

5.  V průběhu každé fáze elektronické dražby sdělují zadavatelé okamžitě všem uchazečům alespoň informace, které jim kdykoli umožní seznámit se s pořadím. Mohou sdělovat i další informace týkající se jiných cen nebo jiných předložených hodnot, pokud to je uvedeno v zadávací dokumentaci. Kdykoli také mohou oznámit počet účastníků dané fáze dražby. V žádném případě však nesmí odhalit totožnost uchazečů v průběhu jednotlivých fází elektronické dražby.

6.  Zadavatelé uzavřou elektronickou dražbu jedním nebo více uvedenými způsoby:

Pokud zadavatelé rozhodli o uzavření elektronické dražby podle písmene c), případně v kombinaci se způsobem uvedeným v písmeni b), výzva k účasti na dražbě uvádí časový rozvrh každé fáze dražby.

7.  Po uzavření elektronické dražby zadavatelé zadají zakázku podle článku 138 v souladu s výsledky elektronické dražby.

Zadavatelé nesmějí elektronickou dražbu zneužívat nebo ji používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval, nebo aby měnili předmět zakázky, na nějž byla vyhlášena soutěž zveřejněním oznámení o zakázce a jak byl vymezen v zadávací dokumentaci.

▼B

Článek 139

Neobvykle nízké nabídky

(Čl. 97 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky neobvykle nízké, požaduje zadavatel, dříve než je odmítne pouze z tohoto důvodu, písemné upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za podstatné, a ověřuje základní prvky po vysvětlení stran podle jejich zdůvodnění. ►M1  Tato upřesnění se mohou týkat zejména dodržování ustanovení týkajících se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek platných v místě, kde je služba poskytována. ◄

Zadavatel může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají

2.  Pokud zadavatel zjistí, že nabídka je neobvykle nízká z důvodu poskytnuté státní podpory, může tuto nabídku odmítnout pouze z tohoto důvodu, jen pokud uchazeč nemůže v přiměřené zadavatelem stanovené době prokázat, že dotyčná pomoc byla poskytnuta s konečnou platností na základě postupů a rozhodnutí stanovených v předpisech Společenství v oblasti státní podpory.

Článek 140

Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast

(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast stanovené zadavateli v kalendářních dnech budou dostatečně dlouhé, aby umožnily zúčastněným osobám přiměřenou a dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek, přičemž se zohlední zejména náročnost zakázky nebo nezbytnost prohlédnout si místo nebo nahlédnout na místě do dokumentů přiložených ke specifikacím.

▼M1

2.  V otevřených řízeních pro zakázky, jejichž hodnota je stejná nebo vyšší než limity stanovené v článku 158, činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 52 dny ode dne odeslání oznámení o zakázce.

3.   ►M3  V omezených řízeních, v případech použití soutěžního dialogu podle článku 125b a ve vyjednávacích řízeních, kde bylo zveřejněno oznámení o zakázce pro zakázky o hodnotě vyšší než limity uvedené v článku 158, činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 37 dní ode dne odeslání oznámení o zakázce. ◄

V omezených řízeních pro zakázky, jejichž hodnota je stejná nebo vyšší než limity stanovené v článku 158, činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 40 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

V omezených řízeních po výzvě k projevení zájmu uvedených v článku 128 však činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 21 den ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

4.  V případech, kdy podle čl. 118 odst. 2 zadavatelé odeslali ke zveřejnění oznámení předběžných informací nebo sami na svém profilu kupujícího oznámení předběžných informací zveřejnili, minimální lhůta pro přijetí nabídek může být obecně změněna na 36 dní a v žádném případě není kratší než 22 dny ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo výzvy k podávání nabídek.

Zkrácení lhůty uvedené v prvním pododstavci je možné pouze pokud oznámení předběžných informací splňuje následující podmínky:

▼M1

5.  Lhůty pro přijetí nabídek mohou být zkráceny o pět dní, pokud jsou všechny dokumenty týkající se zakázky volně a přímo přístupné elektronickými prostředky od data zveřejnění oznámení o zakázce nebo výzvy k projevení zájmu.

▼B

Článek 141

Lhůty pro nahlížení do zadávací dokumentace

(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

▼M1

1.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek, jsou zadávací dokumentace nebo popisy podle článku 125b a doplňující dokumenty zaslány všem hospodářským subjektům, které požádají o zadávací dokumentaci nebo projeví zájem podílet se na dialogu nebo o účast v nabídkovém řízení, do šesti kalendářních dní od obdržení žádosti, s výhradou ustanovení odstavce 4. Zadavatelé nejsou povinni odpovídat na žádosti o zaslání, které byly podány méně než pět pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

2.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem před lhůtou stanovenou pro podávání nabídek, jsou zároveň všem hospodářským subjektům, které požádaly o zadávací dokumentaci nebo projevily zájem podílet se na dialogu nebo o účast v nabídkovém řízení, podány doplňující informace týkající se zadávací dokumentace nebo popisů nebo doplňujících dokumentů nejpozději do šesti kalendářních dní před lhůtou pro přijetí nabídek nebo, v případě žádostí o informace obdržených méně než osm kalendářních dní před lhůtou pro přijetí nabídek, co nejdříve po obdržení žádosti o informace. Zadavatelé nejsou povinni odpovídat na žádosti o doplňující informace, které byly podány méně než pět pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

▼B

3.  Pokud nemohou být z jakýchkoli důvodů specifikace a doplňující dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo pokud mohou být nabídky učiněny až po návštěvě místa nebo po nahlédnutí do dokumentů přiložených ke specifikacím, jsou lhůty pro přijetí nabídek uvedené v článku 140 prodlouženy, aby se všechny hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro přípravu, s výhradou článku 240. Toto prodloužení se vhodným způsobem zveřejní způsoby uvedenými v článcích 118 až 121.

▼M1

4.  V otevřeném řízení, včetně dynamických nákupních systémů podle článku 125a, se nepoužijí ustanovení odstavce 1, pokud veškerá zadávací dokumentace a doplňující dokumenty jsou volně, zcela a přímo přístupné elektronickými prostředky. Oznámení o zakázce podle čl. 118 odst. 3 uvádí i internetovou adresu, na které se lze s těmito dokumenty seznámit.

Článek 142

Lhůty v naléhavých případech

(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Nelze-li v řádně odůvodněných naléhavých případech dodržet lhůty uvedené v čl. 140 odst. 3, mohou zadavatelé pro omezená řízení a pro vyjednávací řízení s oznámením o zakázce stanovit tyto lhůty vyjádřené v kalendářních dnech:

2.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou v rámci omezených řízení a zrychlených vyjednávacích řízení doplňující informace týkající se zadávací dokumentace sděleny všem zájemcům a uchazečům nejpozději čtyři kalendářní dny před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek.

▼B

Článek 143

Způsoby komunikace

(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

▼M1

1.  Způsoby předání nabídek a žádostí o účast jsou určeny zadavatelem, který může zvolit jeden výhradní způsob komunikace. Nabídky a žádosti o účast mohou být zaslány dopisem nebo elektronickými prostředky. Žádosti o účast mohou být rovněž sděleny faxem.

Zvolené komunikační prostředky jsou nediskriminační povahy a jejich cílem nemůže být omezení přístupu hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

Zvolené komunikační prostředky umožňují zaručit tyto podmínky:

Pokud je to nezbytné pro účely právního dokazování, mohou zadavatelé vyžadovat, aby žádosti o účast zaslané faxem byly potvrzeny co nejdříve a v každém případě před termínem stanoveným v článcích 140 a 251 dopisem nebo elektronickými prostředky.

Zadavatelé mohou vyžadovat, aby nabídky zaslané elektronickou poštou byly podepsány zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ( 21 ).

▼M1

1a.  Pokud zadavatel povolí předávání nabídek a žádostí o účast elektronickými prostředky, musejí být použité nástroje i jejich technické specifikace nediskriminační povahy, běžně přístupné veřejnosti a slučitelné s obvykle používanými informačními a komunikačními technologiemi. Informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast, včetně šifrování, musí být uchazečům nebo žadatelům k dispozici.

Nástroje pro přijímání nabídek a žádostí o účast musejí být dále v souladu s požadavky přílohy X směrnice 2004/18/ES.

▼M1

2.  Pokud se nabídky podávají dopisem, uchazeči je mohou podávat:

▼B

3.  Za účelem utajení a vyloučení jakýchkoli potíží v případě zasílání nabídek dopisem obsahuje výzva k podávání nabídek tuto poznámku:

„Nabídky musí být podány v zapečetěné obálce umístěné do další zapečetěné obálky. Na vnitřní obálce je kromě názvu útvaru, kterému je určena, jak je uveden ve výzvě k podávání nabídek, slova ‚Nabídkové řízení – neotvírat v podatelně‘. Jsou-li použity samolepící obálky, musí být zapečetěny lepící páskou, přes niž je podepsán odesílatel.“

Článek 144

Soutěžní jistoty

(Čl. 98 odst. 2 finančního nařízení)

Zadavatel může požadovat složení soutěžní jistoty v souladu s článkem 150, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty zakázky.

Jistota je uvolněna při zadání zakázky. Pokud není v dané lhůtě podána žádná nabídka nebo pokud je podaná nabídka stažena, je jistota zadržena.

Článek 145

Otevírání nabídek a žádostí o účast

(Čl. 98 odst. 3 finančního nařízení)

▼M1

1.  Všechny žádosti o účast a nabídky, které splňují požadavky článku 143, jsou otevřeny.

▼B

2.   ►M2  Pokud hodnota zakázky přesahuje limit stanovený v čl. 129 odst. 1, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevření obálek s nabídkami. ◄

▼M1

Komise pro otevření nabídek je složena nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotyčného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, a alespoň jedna z nich není závislá na schvalující osobě. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254 nebo oddělených v členském státě, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije.

▼M3

V případě zadávacího řízení zahájeného na interinstitucionálním základě jmenuje komisi pro otevírání nabídek příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za zadávací řízení. Složení této komise musí pokud možno odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.

▼B

3.   ►M1  V případě zaslání nabídek dopisem parafuje jeden nebo více členů komise pro otevření nabídek doklady, na kterých je uvedeno datum a doba odeslání nabídek. ◄

Mimo jiné parafují

Pokud je zakázka zadána postupem automatického výběru nabídky podle čl. 138 odst. 1 písm. a), jsou ceny uvedené v nabídkách, které splňují požadavky, zveřejněny.

Členové komise podepíší písemný protokol o otevření přijatých nabídek, jenž uvádí nabídky, které splňují požadavky a které je nesplňují, a jenž uvádí důvody odmítnutí pro nesplnění požadavků, pokud jde o způsoby podání nabídek uvedených v článku 143.

Článek 146

Výbor pro hodnocení nabídek a žádostí o účast

(Čl. 98 odst. 4 finančního nařízení)

1.   ►M1  Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující požadavky jsou zhodnoceny a roztříděny hodnotícím výborem, který je vytvořen pro každou ze dvou etap, a to na základě předem vyhlášených kritérií pro vyloučení a výběr na jedné straně a na straně druhé kritérií pro přidělení zakázky. ◄

▼M2

Výbor jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska pro zakázky s hodnotou vyšší, než je limit uvedený v čl. 129 odst. 1.

▼M3

Odpovědná schvalující osoba však může rozhodnout, že hodnotící výbor zhodnotí a roztřídí zakázky pouze na základě kritérií pro zadání a že kritéria pro vyloučení a výběr se vyhodnotí jinými vhodnými prostředky, které zaručí vyloučení střetu zájmů.

▼B

2.   ►M1  Hodnotící výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotyčného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, a alespoň jedna z nich není závislá na schvalující osobě. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254 nebo oddělených v členském státě, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije. ◄

Složení tohoto výboru může být stejné jako složení komise pro otevření nabídek.

▼M1

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být tomuto výboru nápomocni externí odborníci. Příslušná schvalující osoba se ujistí, že tito odborníci dodržují povinnosti stanovené v článku 52 finančního nařízení.

▼M3

V případě zadávacího řízení zahájeného na interinstitucionálním základě jmenuje hodnotící výbor příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za zadávací řízení. Složení výboru musí pokud možno odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.

▼B

3.  Žádosti o účast a nabídky, které nesplňují všechny základní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci nebo které nesplňují zvláštní požadavky, které jsou v nich uvedeny, jsou vyloučeny.

▼M1

Hodnotící výbor nebo zadavatel však mohou v souvislosti s kritérii pro vyloučení a výběr vyzvat zájemce nebo uchazeče o doplnění nebo vyjasnění předložených podkladů ve lhůtě, kterou stanoví.

▼M1

Za přípustné se považují nabídky zájemců nebo uchazečů, kteří nejsou vyloučeni a splňují kritéria pro výběr.

▼B

4.  V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 139 tohoto nařízení si hodnotící výbor vyžádá související informace týkající se složení nabídky.

▼M1

Článek 147

Výsledky hodnocení

(Článek 99 finančního nařízení

▼M3

1.  O hodnocení a roztřídění žádostí o účast a nabídek prohlášených za splňující požadavky je vypracován datovaný protokol.

Podepíší jej všichni členové hodnotícího výboru.

V případě, že hodnotící výbor neměl odpovědnost za hodnocení a roztřídění zakázek na základě kritérií pro vyloučení a výběr, podepíší tento písemný protokol osoby, kterým tuto odpovědnost odpovědná schvalující osoba svěřila. Protokol je uchováván pro pozdější odkazy.

▼B

 

Protokol uvedený v odstavci 1 obsahuje alespoň

3.  Zadavatel poté přijme rozhodnutí a uvede v něm alespoň

▼M1

▼B

▼M1

▼B

▼M3

V případě zadávacího řízení zahájeného na interinstitucionálním základě přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci zadavatel, který je za toto řízení odpovědný.

▼B

Článek 148

Styk mezi zadavateli a uchazeči

(Článek 99 finančního nařízení)

1.  Styk mezi zadavatelem a uchazeči v průběhu řízení je povolen výjimečně za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

2.  Před uplynutím lhůty pro podávání nabídek může zadavatel, pokud jde o doplňující doklady a informace uvedené v článku 141,

3.  Pokud po otevření nabídek vyžaduje některá nabídka vyjasnění nebo pokud se jedná o opravu zřejmých administrativních chyb v nabídce, může zadavatel navázat styk s uchazečem, přičemž tento styk nesmí vést k žádné změně podmínek nabídky.

4.  Ve všech případech, kdy byl navázán styk, je třeba učinit poznámku do spisu.

▼M1

5.  V případě zakázek právních služeb podle přílohy II B směrnice 2004/18/ES může zadavatel s uchazeči udržovat styk nutný pro kontrolu kritérií pro výběr a/nebo přidělení.

▼M3

Článek 149

Informace pro zájemce a uchazeče

(Čl. 100 odst. 2 a články 101 a 105 finančního nařízení)

▼M1

1.  Zadavatelé sdělí zájemcům a uchazečům co nejdříve rozhodnutí o jejich nabídce, nebo rámcové smlouvě, nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně důvodů pro každé rozhodnutí nezadat zakázku nebo rámcovou smlouvu nebo zavést dynamický nákupní systém, pro které byla vyhlášena soutěž, nebo znovu zahájit řízení.

▼B

2.  Zadavatel sdělí nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne obdržení písemné žádosti údaje uvedené v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení.

▼M1

 

3.  V případě zakázek zadaných orgány Společenství na vlastní účet o hodnotě stejné nebo vyšší než limity, které jsou stanoveny v článku 158 a nejsou vyloučeny z oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES, sdělí zadavatel všem neúspěšným uchazečům nebo zájemcům současně a každému zvlášť, poštou, faxem nebo elektronickou poštou, že jejich návrh nebo nabídka nebyla přijata, a to v jedné z těchto fází:

Zadavatel v každém případě uvede důvody, proč nebyla nabídka nebo přihláška přijata, a dostupné opravné prostředky.

 ◄

Zadavatel oznámí současně s oznámeními o odmítnutí, která jsou vyloučeným zájemcům nebo uchazečům zasílána, vybranému zájemci či uchazeči rozhodnutí o zadání zakázky a uvede, že oznámené rozhodnutí daného zadavatele nijak nezavazuje.

Na základě písemné žádosti mohou vyloučení uchazeči nebo zájemci dopisem, faxem nebo e–mailem obdržet doplňující informace o důvodech odmítnutí a všichni uchazeči, kteří předložili vyhovující nabídku, mohou obdržet doplňující informace o vlastnostech a přednostech vybrané nabídky a jméno uchazeče, jemuž byla zakázka zadána, aniž jsou dotčen čl. 100 odst. 2 druhý pododstavec finančního nařízení. Zadavatelé odpovědí nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne přijetí žádosti.

▼M3 —————

▼M3

Článek 149a

Podpis smlouvy

(Články 100 a 105 finančního nařízení)

S prováděním zakázky se započne až po jejím podpisu.

▼B

Oddíl 4

Jistoty a kontrola

Článek 150

Předem složená jistota

(Článek 102 finančního nařízení)

1.  Pokud je od dodavatelů, stavebních dodavatelů nebo poskytovatelů služeb vyžadována jistota předem jako záruka pro řádné splnění zakázky, musí pokrývat částku a období, které jsou dostatečné pro její aktivaci.

2.  Jistotu poskytuje povolená banka nebo finanční instituce. Může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností dodavatele.

Článek 151

Záruka za splnění

(Článek 102 finančního nařízení)

1.  S výhradou článku 250 může záruku za splnění požadovat schvalující osoba podle obvyklých obchodních podmínek pro zakázky na dodávky nebo služby a podle zvláštních specifikací pro zakázky na stavební práce.

Tato záruka je povinná u zakázek na stavební práce s hodnotou vyšší než 345 000 EUR.

2.  Záruka ve výši 10 % celkové hodnoty zakázky se může skládat ze srážek z uskutečněných plateb.

Může být nahrazena částkou sraženou z konečné platby, aby sloužila jako záruka až do konečného řádného splnění služeb, dodávek nebo prací.

3.  Záruky budou uvolněny v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě, kromě případu nesplnění, špatného splnění nebo opožděného splnění zakázky. V těchto případech jsou zadrženy podle závažnosti vzniklé škody.

▼M2

Článek 152

Jistota pro předběžné financování

(Článek 102 finančního nařízení)

Za platbu předběžného financování přesahující 150 000 EUR nebo v případě uvedeném v čl. 135 odst. 6 druhém pododstavci se požaduje složení jistoty.

V případě, že je zadavatel veřejnoprávní orgán, může schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizika od tohoto požadavku upustit.

Jistota se uvolní postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.

▼B

Článek 153

Pozastavení v případě chyb nebo nesrovnalostí

(Článek 103 finančního nařízení)

1.  Zakázka bude pozastavena podle článku 103 finančního nařízení za účelem ověření, zda došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodu. Pokud nejsou potvrzeny, obnoví se co nejdříve plnění zakázky.

2.  Podstatnou chybou nebo nesrovnalostí je každé porušení smlouvy nebo předpisů, které vyplývá z jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet Společenství.

KAPITOLA 2

Zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet

▼M1

Článek 154

Zjištění odpovídající úrovně pro výpočet limitů

(Články 104 a 105 finančního nařízení)

▼B

Každá pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba každého orgánu posoudí, zda bylo dosaženo limitů uvedených v článku 105 finančního nařízení.

▼M2

Článek 155

Samostatné zakázky a zakázky sestávající z dílčích plnění

(Články 91 a 105 finančního nařízení)

▼B

1.  Odhadovaná hodnota zakázky nesmí být stanovena s úmyslem vyhnout se požadavkům stanoveným v tomto nařízení. Za tímto účelem je nepřípustné Rozdělení zakázky k tomuto účelu je nepřípustné.

▼M3

Je-li to vhodné, technicky proveditelné a hospodárné, zadávají se zakázky v hodnotě stejné jako nebo vyšší než limity uvedené v článku 158 současně formou oddělených položek.

▼M1

2.  Pokud je předmět zakázky na služby, na dodávky nebo na stavební práce rozdělen do několika položek a každá je předmětem samostatné zakázky, vezme se při celkovém hodnocení použitelného limitu v úvahu hodnota každého dílčího plnění.

Pokud se celková hodnota dílčích plnění rovná limitům stanoveným v článku 158 nebo je přesahuje, použijí se na každé dílčí plnění čl. 90 odst. 1 a čl. 91 odst. 1 a 2 finančního nařízení, s výjimkou dílčích plnění, jejichž odhadovaná hodnota je nižší než 80 000 EUR u zakázek na služby nebo dodávky nebo nižší než 1 000 000 EUR u zakázek na stavební práce, přičemž souhrnná hodnota všech těchto dílčích plnění nepřekročí 20 % souhrnné hodnoty všech položek, které tvoří dotyčnou zakázku.

▼B

3.  Pokud plánovaná koupě stejnorodých dodávek může vést k současnému zadání více zakázek v samostatných dílčích plněních, vezme se odhadovaná hodnota všech těchto dílčích plnění jako základ pro použitelný limit.

▼M3

4.  Je-li zakázka zadána formou oddělených položek, měli by být uchazeči vyhodnocováni za každou položku zvlášť. V případě zadání více položek stejnému uchazeči je možné podepsat jedinou zakázku, která zahrnuje všechny tyto položky.

▼B

Článek 156

Postupy pro odhad hodnoty určitých zakázek

(Článek 105 finančního nařízení)

▼M1

1.  Pro účely výpočtu odhadované částky zakázky zahrne zadavatel celkovou odhadovanou odměnu uchazeče.

Pokud jsou součástí zakázky přednostní práva nebo možnost jejího obnovení, je základem pro výpočet nejvyšší povolená částka zahrnující přednostní práva a obnovení.

Tento odhad se provádí v okamžiku odeslání oznámení o zakázce, nebo, pokud se s takovým zveřejněním nepočítá, v okamžiku, kdy zadavatel zahajuje zadávací řízení.

▼M1

1a.  U rámcových smluv a dynamických nákupních systémů je brána v úvahu maximální hodnota všech zakázek plánovaných v průběhu celého trvání rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému.

▼B

2.  U zakázek na služby se bere v úvahu

▼M1

▼B

▼M1

▼B

3.  U zakázek na služby, které neuvádějí celkovou cenu, nebo u zakázek na dodávky týkajících se koupě najaté věci, nájmu nebo koupě na splátky je základem pro výpočet odhadované hodnoty

4.  V případě zakázek na služby nebo dodávky, které se zadávají pravidelně, nebo zakázek, které mají být obnovovány v průběhu stanoveného období se hodnota zakázek určí na základě

5.  V případě zakázek na stavební práce se kromě hodnoty stavebních prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek nezbytných pro provedení prací, které poskytne zadavatel stavebnímu dodavateli.

▼M1

Článek 157

Limity pro zveřejnění oznámení předběžných informací

(Článek 105 finančního nařízení)

Limity uvedené v článku 118 pro zveřejnění oznámení předběžných informací činí:

▼M2

▼M1

Článek 158

Limity pro použití postupů podle směrnice 2004/18/ES

(Článek 105 finančního nařízení)

▼M2

1.  Limity uvedené v článku 105 finančního nařízení činí:

▼B

2.  Lhůty podle článku 105 finančního nařízení jsou lhůty uvedené v článcích 140, 141 a 142.

▼M3

Článek 158a

Odkladná lhůta před podpisem zakázky

(Článek 105 finančního nařízení)

1.  Zadavatel podepíše zakázku nebo rámcovou smlouvu spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES s úspěšným uchazečem až po uplynutí lhůty čtrnácti kalendářních dnů.

Běh uvedené lhůty započne:

V případě potřeby může zadavatel odložit podpis zakázky za účelem dodatečného přezkoumání, jestliže je to oprávněné na základě žádostí nebo připomínek neúspěšných nebo poškozených uchazečů nebo zájemců nebo na základě jiné významné informace, kterou obdržel. Tyto žádosti, připomínky nebo informace musí být doručeny během lhůty stanovené v prvním pododstavci. V tomto případě jsou zájemci nebo uchazeči uvědomeni do tří pracovních dnů od rozhodnutí o odkladu.

Kromě případů uvedených v odstavci 2 jsou všechny zakázky podepsané před uplynutím lhůty stanovené v prvním pododstavci neplatné.

Není-li možné zakázku nebo rámcovou smlouvu uzavřít s úspěšným uchazečem, může ji zadavatel uzavřít s následujícím nejlepším uchazečem.

2.  Lhůta stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se nepoužije v těchto případech:

▼B

Článek 159

Důkaz o přístupu k zakázkám

(Články 106 a 107 finančního nařízení)

Specifikace vyžadují od uchazečů uvést stát, ve kterém mají sídlo nebo bydliště, a prokázat to doklady obvykle požadovanými podle svého vnitrostátního práva.

HLAVA VI

GRANTY

KAPITOLA 1

Oblast působnosti

Článek 160

Oblast působnosti

(Článek 108 finančního nařízení)

1.  Tato hlava se nepoužije na postup poskytování grantů a uzavírání dohod Komisí se subjekty uvedenými v článku 54 finančního nařízení, pokud jde o spolufinancování jejich provozních výdajů a poskytování provozních položek, jejichž správou jsou pověřeny, a s příjemci podle finančních dohod podle článku 166 uvedeného nařízení.

▼M3 —————

▼M3

Článek 160a

Členské příspěvky

(Článek 108 finančního nařízení)

Členské příspěvky uvedené v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení jsou částky, které se platí organizacím, jichž je Společenství členem, a to v souladu s rozpočtovými rozhodnutími a podmínkami plateb, které stanoví daná organizace.

Článek 160b

Účasti

(Článek 108 finančního nařízení)

Pro účely čl. 108 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení se rozumí:

Článek 160c

Zvláštní pravidla

(Čl. 108 odst. 3 finančního nařízení)

1.  V případě, že granty uvedené v čl. 108 odst. 3 finančního nařízení uděluje Komise v přímém centralizovaném řízení, vztahuje se na ně hlava o grantech, s výjimkou těchto ustanovení:

Prvním pododstavcem není dotčeno účetní zpracování dotčených grantů, které určí účetní v souladu s mezinárodními účetními standardy.

2.  Kdykoli se poskytuje finanční příspěvek, zajistí odpovědná schvalující osoba, aby bylo s příjemcem příspěvku uzavřeno vhodné ujednání o způsobu vyplácení a kontroly.

Článek 160d

Ceny

(Čl. 109 odst. 3 písm. b) finančního nařízení)

Pro účely čl. 109 odst. 3 písm. b) finančního nařízení jsou ceny odměnou za účast v soutěži.

Ceny uděluje komise odborníků, kteří mohou volně rozhodovat o tom, zda cenu udělí či nikoliv, na základě posouzení kvality přihlášek s ohledem na pravidla soutěže.

Výše ceny nezávisí na nákladech, které příjemci vznikly.

Pravidla soutěže stanoví podmínky a kritéria udělení ceny a její výši.

Článek 160e

Dohoda a rozhodnutí o grantech

(Čl. 108 odst. 1 finančního nařízení)

1.  U každého programu nebo každé akce Společenství je v ročním pracovním programu stanoveno, zda jsou granty udělovány na základě rozhodnutí nebo písemné dohody.

2.  Při stanovení, který nástroj má být použit, se zohledňují:

3.  V případě programů, které řídí více schvalujících osob, se použití nástroje stanoví po konzultaci mezi těmito schvalujícími osobami.

Článek 160f

Výdaje na členy orgánů

(Čl. 108 odst. 2 písm. a) finančního nařízení)

Výdaje na členy orgánů uvedené v čl. 108 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují příspěvky pro sdružení současných a bývalých členů Evropského parlamentu. Tyto příspěvky jsou prováděny v souladu s vnitřními správními předpisy Evropského parlamentu.

▼B

Článek 161

Akce, na které lze poskytnout grant

(Článek 108 finančního nařízení)

Akce, na kterou lze poskytnout grant ve smyslu článku 108 finančního nařízení, musí být jasně označena.

Žádná akce nesmí být rozdělena s úmyslem vyhnout se finančním pravidlům stanoveným tímto nařízením.

Článek 162

Subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu

(Článek 108 finančního nařízení)

Subjektem, který sleduje cíl obecného evropského zájmu, je

▼M2

▼B

▼M3

Článek 163

Partnerství

(Článek 108 finančního nařízení)

1.  Zvláštní granty mohou tvořit součást rámcového partnerství.

2.  Rámcové partnerství může být založeno na systému dlouhodobé spolupráce mezi Komisí a příjemci grantů. Může mít formu dohody nebo rozhodnutí.

Dohoda nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství uvádí společné cíle, povahu jednorázových plánovaných akcí nebo akcí plánovaných v rámci schváleného ročního pracovního programu, postup pro udělování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly této hlavy a obecná práva a povinnosti každé strany v rámci zvláštních dohod nebo rozhodnutí.

Doba trvání partnerství nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných případů řádně odůvodněných zejména předmětem rámcového partnerství.

Schvalující osoby nesmějí zneužívat dohody nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství nebo je používat takovým způsobem, jehož důsledek nebo účinek odporuje zásadám průhlednosti a rovného zacházení se žadateli.

3.  S dohodami nebo rozhodnutími o rámcovém partnerství se pro účely grantového řízení zachází jako s granty. Podléhají postupům zveřejňování ex ante uvedeným v článku 167.

4.  Zvláštní granty založené na dohodách nebo rozhodnutích o rámcovém partnerství se udělují postupy stanovenými v uvedených dohodách nebo rozhodnutích v souladu se zásadami této hlavy.

Zveřejňují se ex post v souladu s článkem 169.

▼B

Článek 164

Obsah dohod o grantech

(Článek 108 finančního nařízení)

1.   ►M3  Grantová dohoda stanoví alespoň: ◄

▼M3

▼B

▼M3

▼B

▼M3

▼B

▼M3

▼M2

1a.  Grantová dohoda může stanovit postupy a lhůty pro pozastavení v souladu s článkem 183.

▼M3

2.  V případech uvedených v článku 163 uvádí dohoda nebo rozhodnutí o rámcovém partnerství informace uvedené v odst. 1 písm. a) a b), písm. c) bodě i), písm. d) bodě i) a písm. f) a h) až k) tohoto článku.

Zvláštní rozhodnutí nebo dohoda obsahuje informace uvedené v odst. 1 písm. a) až e), g) a k), a pokud je to nezbytné, i v odst. 1 písm. i).

▼B

3.  Dohody o grantech mohou být změněny pouze písemnými dodatečnými dohodami. Účelem ani důsledkem těchto dodatečných dohod nesmí být taková změna dohody, která by zpochybnila rozhodnutí o poskytnutí grantu nebo by porušila rovné zacházení s žadateli.

▼M3

4.  Na rozhodnutí o grantech se obdobně použijí odstavce 1 až 3.

Některé informace uvedené v odstavci 1 je možné místo v rozhodnutí o grantech poskytnout ve výzvě k předkládání návrhů nebo v jakémkoli souvisejícím dokumentu.

▼B

KAPITOLA 2

Zásady pro poskytování

Článek 165

Pravidlo neziskovosti

(Čl. 109 odst. 2 finančního nařízení)

▼M3

1.  Pro účely této hlavy se ziskem rozumí:

2.  Jednorázové částky a paušály pro financování se stanoví na základě článku 181 podle nákladů nebo kategorie nákladů, na něž se financování vztahuje, stanovených na základě statistických údajů a obdobných objektivních ukazatelů, takovým způsobem, aby se především vyloučil zisk. Komise stejným způsobem tyto částky přehodnotí a popřípadě každé dva roky upraví.

V tom případě je u každého grantu neziskovost ověřována v době stanovení těchto částek.

V případě, že kontroly ex post odhalí, že skutečnost, na základě které vznikl nárok, nenastala a že jednorázová částka nebo paušální financování byly příjemci vyplaceny neoprávněně, má Komise nárok získat prostředky zpět až do výše jednorázové částky nebo paušálního financování a v případě, že příjemce učiní nepravdivé prohlášení ohledně těchto částek, uloží Komise finanční sankce až do 50 % celkové výše jednorázové částky nebo paušálního financování.

Těmito kontrolami nejsou dotčena ověření a osvědčení skutečných nákladů, která se vyžadují pro vyplacení grantů nebo pro granty spočívající v náhradě určitého podílu způsobilých nákladů.

▼M2

3.  V případě udělování grantů na provozní náklady subjektům, které sledují cíl obecného evropského zájmu, má Komise nárok požadovat procentní podíl ročního zisku odpovídající příspěvku Společenství na provozní rozpočet dotčených subjektů v případě, že tyto subjekty jsou také financovány veřejnoprávními orgány, které samy také mohou požadovat procentní podíl ročního zisku odpovídající výši jejich příspěvku. Za účelem výpočtu částky, která má být poskytnuta, se nezohledňuje procentní podíl příspěvků do provozního rozpočtu učiněných formou věcného plnění.

▼M3

Článek 165a

Zásada spolufinancování

(Článek 109 finančního nařízení)

1.  Spolufinancování vyžaduje, aby byla část nákladů akce nebo provozních nákladů subjektu hrazena příjemcem grantu nebo jiným příspěvkem než příspěvkem Společenství.

2.  V případě grantů udělených jednou z forem uvedených v čl. 108a odst. 1 písm. b) nebo c) finančního nařízení nebo jejich kombinací se spolufinancování posuzuje pouze ve fázi posuzování žádosti o grant.

▼M1

Článek 166

Roční programování

(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1.   ►M3  Roční pracovní program pro granty připravuje odpovědná schvalující osoba. Přijímá jej orgán a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách co nejdříve, v případě potřeby v průběhu roku, který předchází plnění rozpočtu, nejpozději však 31. března roku, v němž se rozpočet plní. ◄

Pracovní program obsahuje údaje o základním právním aktu, cíle, časový plán výzev k podávání návrhů s uvedením orientačních částek a očekávaných výsledků.

2.  Každá podstatná změna pracovního programu v průběhu rozpočtového roku se dodatečně přijímá a zveřejňuje v souladu s postupy podle odstavce 1.

▼B

Článek 167

Obsah výzev k předkládání návrhů

(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Výzvy k předkládání návrhů obsahují tyto údaje:

▼M3

▼B

▼M3

2.  Výzvy k předkládání návrhů jsou zveřejňovány na internetových stránkách orgánů Společenství a případně v jiné vhodné formě, včetně Úředního věstníku Evropské unie, aby byla zajištěna co největší propagace mezi možnými příjemci. Mohou být zveřejněny v průběhu roku, který předchází plnění rozpočtu. Každá změna obsahu výzvy k předkládání návrhů musí být zveřejněna za stejných podmínek.

▼B

Článek 168

Výjimky z výzev k předkládání návrhů

(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Granty mohou být poskytnuty bez výzvy k předkládání návrhů pouze v těchto případech:

▼M2

▼M3

▼M3

Případy uvedené v prvním pododstavci písm. f) se řádně odůvodní v rozhodnutí o udělení grantu.

▼B

2.  Krizovými situacemi se rozumí pro třetí země situace ohrožující veřejný pořádek, bezpečnost a jistotu osob, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země a jež by mohla vážně poškodit

Článek 169

Zveřejňování ex post

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

▼M3

1.  Všechny granty udělené v průběhu rozpočtového roku, kromě stipendií vyplácených fyzickým osobám, se zveřejňují ve standardní úpravě na vyhrazeném a snadno přístupném místě na internetových stránkách dotčených orgánů Společenství v průběhu prvního pololetí po uzavření rozpočtového roku, ve kterém byly uděleny.

V případech, kdy jsou vedením řízení pověřeny subjekty uvedené v článku 54 finančního nařízení, uvede se alespoň odkaz na internetovou adresu, kde lze tuto informaci nalézt, pokud není zveřejněna na vyhrazeném místě na internetové stránce orgánů Společenství.

Informace mohou být ve standardní úpravě zveřejněny také jiným vhodným způsobem, včetně Úředního věstníku Evropské unie.

▼B

2.  Se souhlasem příjemce se v souladu s čl. 164 odst. 1 písm. f) zveřejňují tyto údaje:

▼M3

▼B

Povinnost stanovená v prvním pododstavci nemusí být dodržena, pokud by zveřejnění informací mohlo ohrozit bezpečnost příjemců nebo poškodit jejich obchodní zájmy.

▼M3

3.  Po zveřejnění podle odstavce 2 zašle Komise rozpočtového orgánu na jeho žádost zprávu s uvedením:

Článek 169a

Informování žadatelů

(Článek 110 finančního nařízení)

Komise poskytuje žadatelům informace a poradenství, přičemž:

▼B

Článek 170

Souběžné financování

(Článek 111 finančního nařízení)

Akci lze financovat souběžně z oddělených rozpočtových položek různými schvalujícími osobami.

Článek 171

Zpětný účinek u řízení humanitárních akcí a krizových situací

(Článek 112 finančního nařízení)

Pro zajištění účinného průběhu operací humanitární pomoci nebo operací při krizových situacích ve smyslu čl. 168 odst. 2 mohou být výdaje vynaložené příjemcem přede dnem podání žádosti financovány z rozpočtu Společenství pouze v těchto případech:

Článek 172

Vnější spolufinancování

(Článek 113 finančního nařízení)

▼M1

1.  Příjemce prokazuje výši spolufinancování buď z vlastních zdrojů, nebo ve formě finančních převodů ze strany třetích osob, nebo také věcným plněním, kromě případů příspěvků paušální částkou a stupnice jednotkových nákladů uvedených v čl. 181 odst. 1.

▼B

2.   ►M2  Příslušná schvalující osoba může v případě, že je to nezbytné či vhodné, přijmout spolufinancování formou věcného plnění. ◄ V těchto případech nesmí hodnota těchto příspěvků překročit

Příspěvky zahrnující nemovitý majetek uvedené v čl. 116 odst. 1 jsou vyloučeny z výpočtu výše spolufinancování.

▼M2

3.  U grantů o celkové hodnotě 25 000 EUR nebo nižší může schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizika od požadavku předložit důkaz o spolufinancování uvedený v odstavci 1 upustit.

V případě, že jedinému příjemci se v jednom rozpočtovém roce poskytuje více grantů, uplatňuje se limit 25 000 EUR na všechny tyto granty dohromady.

▼M3

4.  Zásada spolufinancování se považuje za dodrženou, pokud jsou příspěvky Společenství určeny k úhradě určitých administrativních nákladů finanční instituce, včetně případného proměnlivého poplatku, který představuje pobídku k provedení, v rámci řízení projektu nebo programu vytvářejících jednotný celek.

Článek 172a

Způsobilé náklady

(Článek 113 finančního nařízení)

1.  Způsobilými náklady se rozumějí náklady příjemce grantu, které splňují tato kritéria:

2.  Aniž je dotčen odstavec 1 a základní akt, může odpovědná schvalující osoba uznat za způsobilé náklady také:

Článek 172b

Zásada postupného snižování

(Čl. 113 odst. 2 finančního nařízení)

Případné snižování provozních grantů probíhá úměrným a spravedlivým způsobem.

Článek 172c

Žádosti o financování

(Článek 114 finančního nařízení)

1.  Pravidla podávání žádostí o granty stanoví odpovědná schvalující osoba, která může zvolit způsob podávání. Žádost o granty je možné zasílat poštou nebo elektronicky.

Zvolené komunikační prostředky nesmí být diskriminační a jejich cílem nesmí být omezení přístupu žadatelů ke grantovým řízením.

Zvolené komunikační prostředky musí zaručovat tyto podmínky:

Pro účely písmene c) posuzuje odpovědná schvalující osoba obsah žádostí až po skončení lhůty stanovené k podání.

Zadavatelé mohou vyžadovat, aby nabídky zaslané elektronickou poštou byly podepsány zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice 1999/93/ES.

2.  Pokud zadavatel povolí podávání žádostí elektronicky, musí být použité nástroje i jejich technické specifikace nediskriminační povahy, běžně přístupné veřejnosti a slučitelné s obvykle používanými informačními a komunikačními technologiemi. Informace související se specifikacemi požadované pro podávání žádostí, včetně šifrování, musí být zpřístupněny žadatelům.

Zařízení pro elektronický příjem žádostí musí navíc zaručovat bezpečnost a důvěrnost.

3.  Pokud se žádosti podávají formou dopisu, mohou je žadatelé podávat jedním z těchto způsobů:

▼B

KAPITOLA 3

Postup poskytování

Článek 173

Žádosti o financování

(Článek 114 finančního nařízení)

▼M3

1.  Žádosti se podávají na formuláři vytvořeném podle společných standardních formulářů stanovených na základě čl. 169a písm. a) a poskytnutém odpovědnou schvalující osobou a v souladu s kritérii stanovenými v základním aktu a ve výzvě k předkládání návrhů.

▼M2

2.  Žádost slouží jako důkaz právního postavení žadatele a jeho finanční a provozní způsobilosti uskutečnit navrhovanou akci nebo pracovní program, s výhradou čl. 176 odst. 4.

Za tímto účelem zájemce předloží čestné prohlášení a u žádostí o grant přesahující 25 000 EUR všechny požadované podklady, a to na základě posouzení rizik provedeného příslušnou schvalující osobou. Požadavek předložit tyto podklady se uvádí ve výzvě k předkládání návrhů.

Těmito podklady mohou být zejména účet zisků a ztrát a rozvaha za minulý uzavřený rozpočtový rok.

▼M3

3.  Rozpočet akce nebo provozní rozpočet přiložený k žádosti musí mít vyrovnané příjmy a výdaje, kromě rezerv podléhajících změnám směnných kurzů, a musí označovat náklady způsobilé k financování z rozpočtu Společenství.

▼B

4.   ►M2  U grantů na akce přesahujících částku 500 000 EUR nebo u grantů na provozní náklady přesahujících 100 000 EUR se k žádosti přikládá zpráva externího auditu vypracovaná schváleným auditorem. Tato zpráva osvědčuje účty z posledního dostupného rozpočtového roku. ◄

První pododstavec se použije pouze na první žádost podanou příjemcem schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.

V případě dohod mezi Komisí a více příjemci se uvedené limity použijí pro každého příjemce.

▼M2

V případě partnerství podle článku 163 musí být před uzavřením rámcové dohody vyhotovena zpráva externího auditu uvedená v prvním pododstavci, která pokrývá poslední dva dostupné rozpočtové roky.

Příslušná schvalující osoba může na základě svého posouzení rizik osvobodit zařízení vyššího vzdělávání a příjemce, kteří v případě dohod s více příjemci ručí společně a nerozdílně, od povinnosti auditu podle prvního pododstavce.

▼M2

První pododstavec se nevztahuje na veřejnoprávní orgány a mezinárodní organizace uvedené v čl. 43 odst. 2.

▼B

5.  Žadatel uvádí zdroje a částky jakýchkoli jiných finančních prostředků, které obdržel nebo o které požádal v dotyčném rozpočtovém roce na stejnou akci nebo na jiné akce nebo na své běžné činnosti.

▼M3

Článek 174

Prokazování nevyloučení

(Článek 114 finančního nařízení)

Žadatelé čestně prohlásí, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 a článku 94 finančního nařízení. Odpovědná schvalující osoba může podle své analýzy rizik požadovat také důkazy podle článku 134. Od žadatelů se vyžaduje poskytnutí těchto důkazů, pokud odpovědná schvalující osoba neuzná, že to není proveditelné.

▼M3

Článek 174a

Žadatelé bez právní subjektivity

(Článek 114 finančního nařízení)

Podá-li žádost o grant žadatel, který nemá právní subjektivitu v souladu s čl. 114 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, prokáží zástupci žadatele, že jsou způsobilí činit právní úkony jménem žadatele, a poskytnou finanční záruky rovnocenné se zárukami, které poskytují právnické osoby.

▼M3

Článek 175

Finanční a správní sankce

(Článek 114 finančního nařízení)

Žadateli, který učiní nepravdivé prohlášení nebo podstatnou chybu, způsobí nesrovnalost nebo spáchá podvod, může být uložena finanční nebo správní sankce nebo obojí podle článku 134b úměrně k hodnotě dotčeného grantu.

Tyto finanční nebo správní sankce nebo obojí mohou být uloženy také příjemci, který závažným způsobem poruší smluvní závazky.

▼M3

Článek 175a

Kritéria způsobilosti

(Článek 114 finančního nařízení)

1.  Kritéria způsobilosti se zveřejňují ve výzvě k předkládání návrhů.

2.  Kritéria způsobilosti stanoví podmínky účasti na výzvě k předkládání návrhů. Tato kritéria se stanoví s náležitým zohledněním cílů akce a splňují zásady průhlednosti a nediskriminace.

Článek 175b

Granty velmi nízké hodnoty

(Čl. 114 odst. 3 finančního nařízení)

Granty velmi nízké hodnoty se rozumějí granty, které nepřevyšují částku 5 000 EUR.

▼B

Článek 176

Kritéria výběru

(Čl. 115 odst. 1 finančního nařízení)

1.  Kritéria výběru jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů a umožňují posoudit finanční a provozní schopnosti žadatele provést navrhovanou akci nebo pracovního program.

2.  Žadatel musí disponovat stabilními a dostatečnými finančními zdroji pro udržení své činnosti během období provádění akce nebo rozpočtového roku, pro který byl grant poskytnut, a účastnit se jejího financování. Žadatel musí mít odborné schopnosti a kvalifikaci požadované k provedení navrhované akce nebo pracovního programu, pokud není v základním právním aktu stanoveno jinak.

▼M2

3.  Finanční a provozní schopnosti se ověřují zejména na základě analýzy podkladů uvedených v článku 173, které požaduje příslušná schvalující osoba ve výzvě k předkládání návrhů.

▼M3

Jestliže ve výzvě k předkládání návrhů nebyly požadovány žádné podklady a odpovědná schvalující osoba má pochybnosti o finanční nebo provozní způsobilosti žadatelů, může je vyzvat k předložení jakýchkoli vhodných dokladů.

▼B

4.   ►M2  Ověření finanční způsobilosti podle odstavce 3 se nevztahuje na fyzické osoby, které obdržely stipendia, na veřejnoprávní subjekty ani na mezinárodní organizace uvedené v čl. 43 odst. 2. ◄

V případě partnerství podle článku 163 se uvedené ověření provádí před uzavřením rámcové dohody.

Článek 177

Kritéria poskytování

(Čl. 115 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Kritéria poskytování se zveřejňují ve výzvě k předkládání návrhů.

2.  Kritéria poskytování umožňují poskytovat granty buď na akce, které maximalizují celkovou účinnost programu Společenství, který provádějí, nebo subjektům, jejichž pracovní program je určený k dosažení stejného výsledku. Tato kritéria jsou definována způsobem, který zajišťuje řádnou správu prostředků Společenství.

Tato kritéria se používají tak, aby umožnila výběr plánovaných akcí nebo pracovních programů, která zajišťují Komisi zohlednění jejích cílů a priorit a zaručují zviditelnění financování Společenství.

3.  Kritéria poskytování jsou definovaná tak, aby mohla být následně vyhodnocena.

Článek 178

Hodnocení žádostí a poskytování

(Článek 116 finančního nařízení)

1.   ►M3  Odpovědná schvalující osoba jmenuje výbor pro hodnocení návrhů, pokud Komise nerozhodne v rámcovém nebo zvláštním odvětvovém programu jinak. Schvalující osoba může jmenovat výbor před uplynutím lhůty pro předkládání návrhů stanovené v čl. 167 písm. d). ◄

Výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky Komise, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254 a u subjektů uvedených v čl. 160 odst. 1, které byly pověřeny řízením prostředků, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být výboru nápomocni vnější odborníci.

▼M3

1a.  Odpovědná schvalující osoba může případně postup rozdělit na několik fází. Pravidla takového postupu jsou uvedena ve výzvě k předkládání návrhů.

Je-li ve výzvě k předkládání návrhů uveden dvoufázový postup předkládání, je předložení kompletního návrhu ve druhé fázi požadováno pouze u návrhů, které splnily kritéria hodnocení v první fázi.

Je-li ve výzvě k předkládání návrhů uveden dvoufázový postup hodnocení, postupují do druhé fáze hodnocení pouze návrhy, které splnily kritéria hodnocení v první fázi.

Žadatelé, jejichž návrhy byly v některé fázi odmítnuty, jsou vyrozuměni v souladu s čl. 116 odst. 3 finančního nařízení.

Každá další fáze postupu musí být jasně odlišena od té předchozí.

Stejné dokumenty nebo informace jsou v rámci stejného postupu požadovány pouze jednou.

▼M3

2.  Hodnotící výbor nebo případně odpovědná schvalující osoba si může od žadatele vyžádat doplňující informace nebo jej vyzvat, aby objasnil podklady předložené v souvislosti se žádostí, zvláště v případě zjevné písařské chyby.

Schvalující osoba vede náležité záznamy o kontaktech s žadateli v průběhu řízení.

▼B

3.  Po skončení své práce podepisují členové hodnotícího výboru protokol o všech přezkoumávaných návrzích s hodnocením kvality a označením návrhů, které mohou být financovány. Pokud je to nutné, protokol přezkoumávané návrhy seřadí.

Protokol je uchováván pro pozdější odkazy.

4.  Příslušná schvalující osoba poté přijme rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:

5.  Odstavce 1 až 4 se nevztahují na příjemce grantů, kteří jsou uvedeni v základním právním aktu.

▼M2

Článek 179

Informování žadatelů

(Článek 116 finančního nařízení)

Žadatelé jsou informováni co nejdříve, v každém případě do 15 kalendářních dní poté, co rozhodnutí o poskytnutí bylo příjemcům zasláno.

▼B

KAPITOLA 4

Platby a kontrola

Článek 180

Podklady pro žádosti o platby

(Článek 117 finančního nařízení)

▼M2

1.  Předběžné financování může být u každého grantu rozděleno do více splátek.

Vyplacení úplné platby nového předběžného financování je podmíněno tím, že je využito alespoň 70 % z celkové částky předcházejícího předběžného financování.

V případě, že se využilo méně než 70 % předcházející částky předběžného financování, nová platba předběžného financování se o tyto nevyužité částky sníží.

Vyúčtování nákladů vynaložených příjemcem se přiloží k žádosti o novou platbu.

▼M1

1a.  Příjemce potvrzuje na svou čest úplnost, spolehlivost a věrohodnost informací obsažených v žádostech o platbu, aniž by byl dotčen článek 104. Potvrzuje rovněž, že vzniklé náklady mohou být v souladu s ustanoveními dohody o grantu považovány za financovatelné a že k žádostem o platbu lze dodat náležité podklady, které mohou být podrobeny kontrole.

▼B

2.   ►M1   ►M2  Schvalující osoba odpovědná za všechny platby na základě svého posouzení rizik může požadovat osvědčení o účetních uzávěrkách a podkladových účtech ze strany schváleného auditora anebo v případě veřejnoprávních orgánů příslušným a nezávislým veřejnoprávním činitelem. V případě grantu na akci nebo na provozní náklady se osvědčení přikládá k žádosti o platbu. Účelem osvědčení je v souladu s metodologií přijatou příslušnou schvalující osobou osvědčit, že náklady, které příjemce uvedl v účetních uzávěrkách, od nichž se odvíjejí platby, jsou skutečné, přesně uvedené a podle grantové dohody způsobilé. ◄

▼M2

Kromě paušálních částek a paušálních sazeb financování je osvědčení o účetní uzávěrce a podkladových účtech povinné u průběžných plateb v rozpočtovém roce stanoven povinný externí audit, stejně jako u závěrečných plateb v těchto případech:

▼M3

▼B

▼M1 —————

▼M2

Příslušná schvalující osoba v závislosti na svém posouzení rizik může upustit od povinnosti předložit takové osvědčení o účetní uzávěrce a podkladových účtech v případě, že:

▼M1

▼M3

▼B

V případě dohody mezi Komisí a více příjemci se na každého příjemce použijí limity uvedené v druhém pododstavci písm. a) a b).

▼M3

Článek 180a

Formy grantů

(Článek 108a finančního nařízení)

1.  Granty Společenství ve formě uvedené v čl. 108a odst. 1 písm. a) finančního nařízení se vypočítají na základě způsobilých výdajů, které jsou vymezeny jako náklady, které příjemci skutečně vznikly, a které podléhají odhadu předběžného rozpočtu předloženého v návrhu a uvedené v grantové dohodě nebo rozhodnutí o grantu.

2.  Jednorázové částky uvedené v čl. 108a odst. 1 písm. b) finančního nařízení obecně zahrnují určité náklady nezbytné k provedení akce nebo roční operace příjemce v souladu s podmínkami v dohodě a na základě odhadu.

3.  Paušální financování uvedené v čl. 108a odst. 1 písm. c) finančního nařízení zahrnuje zvláštní kategorie výdajů, které jsou jasně předem určeny buď na základě použití předem stanoveného procenta, nebo standardní stupnice jednotkových nákladů.

▼M3

Článek 181

Jednorázové částky a paušální financování

(Článek 108a finančního nařízení)

1.  Komise může rozhodnutím povolit použití:

Uvedené rozhodnutí Komise stanoví maximální výši všech schválených finančních prostředků podle grantu nebo podle typu grantu.

2.  Případně je možné povolit jednorázovou částku převyšující jednotkovou hodnotu 25 000 EUR v základním aktu, který stanoví podmínky poskytování a maximální výši těchto částek.

Komise tyto částky každé dva roky upraví na základě statistických údajů a obdobných objektivních ukazatelů uvedených v čl. 165 odst. 2.

3.  Rozhodnutí o grantu nebo grantová dohoda může povolit paušální financování formou nepřímých nákladů příjemce do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce, ledaže příjemce obdrží grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu Společenství. Strop 7 % může být překročen na základě odůvodněného rozhodnutí Komise.

4.  Rozhodnutí o grantu nebo grantová dohoda musí obsahovat všechna nezbytná ustanovení, na základě kterých lze prověřit, zda byly podmínky pro poskytnutí jednorázových částek nebo paušálního financování dodrženy.

▼B

Článek 182

Předem složená jistota

(Článek 118 finančního nařízení)

▼M2

1.  Za účelem omezení finančních rizik souvisejících s platbou předběžného financování může příslušná schvalující osoba na základě svého posouzení rizik požadovat po příjemci, aby složil předem jistotu do výše částky předběžného financování a nebo aby platby rozdělil do více splátek.

U grantů o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší může příslušná schvalující osoba požadovat po příjemci, aby jistotu složil předem pouze v řádně odůvodněných případech.

Taková jistota může být také požadována příslušnou schvalující osobou v závislosti na její analýze rizik s ohledem na způsob financování zvolený při dohodě o grantu.

Kdykoli se složení této jistoty požaduje, je za její posouzení a přijetí odpovědná příslušná schvalující osoba.

▼B

2.   ►M2  Pokud předběžné financování představuje více než 80 % celkové částky grantu a přesahuje 60 000 EUR, požaduje se složení jistoty. ◄

U nevládních organizací činných v oblasti vnějších akcí je tato jistota vyžadována u předběžného financování, které přesahuje částku jeden milion EUR nebo představuje více než 90 % celkové částky grantu.

Jistota musí být platná pro dostatečně dlouhé období, které umožní její aktivaci.

3.   ►M1  Jistotu poskytuje povolená banka nebo finanční instituce usazená v některém členském státě. Pokud je příjemce usazen ve třetí zemi, příslušná schvalující osoba může přistoupit na to, že banka nebo finanční instituce usazená v této třetí zemi poskytne takovou jistotu, pokud se domnívá, že tato jistoty představuje pojistky a charakteristiky odpovídající jistotám, které byly poskytnuty bankou nebo finanční institucí usazenou v členském státě.

Na žádost příjemce může být tato jistota nahrazena osobním společným a nerozdílným ručením třetí osoby nebo společným a nerozdílným ručením příjemců zúčastněných na jedné akci, kteří jsou stranami stejné dohody o grantu, poté co ji přijala příslušná schvalující osoba. ◄

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci, třetí osobu nebo ostatní příjemce k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností příjemce grantu.

4.  Jistota je uvolňována při započítání předběžného financování na průběžné platby nebo platby zůstatků ve prospěch příjemce za podmínek stanovených v dohodě o grantu.

▼M1

V případech uvedených v odstavci 1 druhém pododstavci je uvolněna pouze při zaplacení konečného zůstatku.

▼B

5.  Příslušná schvalující osoba může osvobodit od povinnosti uvedené v odstavci 2 veřejné subjekty a mezinárodní organizace uvedené v článku 43.

Příslušná schvalující osoba může od této povinnosti osvobodit také příjemce, kteří uzavřeli rámcovou dohodu o partnerství podle článku 163.

▼M1

Článek 183

Pozastavení a snížení grantů

(Článek 119 finančního nařízení)

Příslušná schvalující osoba pozastaví platby v následujících případech:

V závislosti na dosaženém stadiu řízení poté, co umožní příjemci (příjemcům) předložit jeho nebo jejich připomínky, zadavatel buď sníží grant, nebo požaduje vrácení v poměrné výši od příjemce nebo příjemců.

▼B

KAPITOLA 5

Provádění akce

▼M3

Článek 184

Zakázky k provádění akce

(Článek 120 finančního nařízení)

1.  Aniž je dotčeno použití směrnice 2004/18/ES, pokud provádění akcí, na které je udělen grant, vyžaduje zadání zakázky, zadají příjemci grantu zakázku nabídce, která je ekonomicky nejvýhodnější, tj. nabídce, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou, přičemž dbají na to, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2.  V případě, že provádění akcí, na které je udělen grant, vyžaduje zadání zakázky v hodnotě vyšší než 60 000 EUR, může odpovědná schvalující osoba požádat příjemce, aby kromě pravidel uvedených v odstavci 1 dodržoval zvláštní pravidla.

Tato zvláštní pravidla se odvozují od pravidel obsažených ve finančním nařízení a stanoví se s ohledem na hodnotu daných zakázek, na relativní výši příspěvku Společenství v poměru k celkových nákladům akce a na rizika. Tato zvláštní pravidla jsou obsažena v rozhodnutí o grantu nebo grantové dohodě.

▼M3

Článek 184a

Finanční podpora třetím osobám

(Čl. 120 odst. 2 finančního nařízení)

1.  Jsou-li cíle a výsledky, jichž má být dosaženo, dostatečně podrobně uvedeny v podmínkách podle čl. 120 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, považuje se míra výkonu uvážení za vyčerpanou, jestliže rozhodnutí o grantu nebo grantová dohoda rovněž specifikuje:

2.  Pro účely čl. 120 odst. 2 písm. c) finančního nařízení je maximální výší finanční podpory, kterou může příjemce vyplatit třetím osobám, částka 100 000 EUR s maximální částkou 10 000 EUR pro každou třetí osobu.

▼B

HLAVA VII

PŘEDKLÁDANÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předkládání účtů

Článek 185

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok

(Článek 122 finančního nařízení)

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok podává přesný popis

▼M3

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení není součástí zpráv o plnění rozpočtu podle článku 121 finančního nařízení.

▼B

Článek 186

Výjimky z účetních zásad

(Článek 124 finančního nařízení)

Pokud se účetní ve zvláštním případě domnívají, že má být učiněna výjimka z účetních zásad uvedených v článcích 187 až 194, musí být tato výjimka uvedena a řádně zdůvodněna v příloze uvedené v článku 203.

Článek 187

Zásada kontinuity činnosti

(Článek 124 finančního nařízení)

1.  Zásada kontinuity činnosti znamená, že se pro účely vypracování finančních výkazů považují orgány a subjekty uvedené ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení za zřízené na neomezenou dobu.

2.  Pokud z objektivních údajů vyplývá, že orgán nebo subjekt uvedený ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení ukončí svou činnost, uvede účetní tuto informaci v příloze s uvedením důvodů. Použije účetní pravidla pro určení likvidační hodnoty dotyčného orgánu nebo subjektu.

Článek 188

Zásada obezřetnosti

(Článek 124 finančního nařízení)

Zásada obezřetnosti znamená, že aktiva a příjmy nejsou nadhodnoceny a pasiva a výdaje nejsou podhodnoceny. Zásada obezřetnosti však neumožňuje vytvářet skryté nebo nepřípustné rezervy.

Článek 189

Zásada stálosti účetních metod

(Článek 124 finančního nařízení)

1.  Zásada stálosti účetních metod znamená, že struktura jednotlivých složek finančních výkazů, účetní metody a pravidla oceňování nelze měnit z jednoho rozpočtového roku na druhý.

2.  Účetní Komise může učinit výjimku ze zásady stálosti účetních metod pouze ve výjimečných případech, zejména

Článek 190

Zásada srovnatelnosti informací

(Článek 124 finančního nařízení)

1.  Zásada srovnatelnosti informací znamená, že každá položka finančních výkazů obsahuje částku odpovídající položky vykázanou v předchozím rozpočtovém roce.

2.  Pokud se při použití odstavce 1 změní podoba nebo klasifikace jedné ze složek finančních výkazů, jsou odpovídající částky z předchozího rozpočtového roku učiněny srovnatelnými a nově klasifikovány.

Pokud položku nelze nově klasifikovat, bude to vysvětleno v příloze uvedené v článku 203.

Článek 191

Zásada významnosti

(Článek 124 finančního nařízení)

1.  Zásada významnosti znamená, že všechny operace, které mají význam pro hledanou informaci, jsou zohledněny ve finančních výkazech. Významnost se hodnotí zejména ve vztahu k povaze transakce nebo její výši.

2.  Transakce mohou být sloučeny, pokud

Článek 192

Zákaz vzájemných zápočtů

(Článek 124 finančního nařízení)

Zákaz vzájemných zápočtů znamená, že se pohledávky a dluhy mezi sebou, ani náklady a výnos mezi sebou nesmějí vzájemně vyrovnávat, ledaže náklady a výnosy vyplývají ze stejné transakce, z podobných transakcí nebo z krycích operací a pokud nejsou jednotlivě významné.

Článek 193

Zásada přednosti skutečnosti před vnějším zdáním

(Článek 124 finančního nařízení)

Zásada přednosti skutečnosti před vnějším zdáním znamená, že účetní případy zaznamenané ve finančních výkazech jsou předkládány ve vztahu k jejich hospodářské povaze.

Článek 194

Zásada účetnictví na akruální bázi

(Článek 125 finančního nařízení)

1.  Zásada účetnictví na akruální bázi znamená, že transakce a případy se účtují k okamžiku, kdy vznikly, a nikoli k okamžiku platby nebo inkasa. Jsou zaúčtovány do rozpočtového roku, ke kterému se vztahují.

2.  Účetní metody uvedené v článku 133 finančního nařízení upřesňují rozhodnou skutečnost pro zaúčtování každé transakce.

▼M2 —————

▼B

Článek 199

Výsledovka

(Článek 126 finančního nařízení)

Výsledovka odráží příjmy a výdaje rozpočtového roku rozdělené podle jejich povahy.

▼M2 —————

▼B

Článek 201

Tabulka peněžního toku

(Článek 126 finančního nařízení)

Tabulka peněžního toku odráží změny v pokladně.

Pokladna se skládá z

▼M2 —————

▼B

Článek 203

Příloha k finančním výkazům

(Článek 126 finančního nařízení)

Příloha uvedená v článku 126 finančního nařízení je nedílnou součástí finančních výkazů. Obsahuje alespoň tyto informace:

Článek 204

Vysvětlivky

(Článek 126 finančního nařízení)

Vysvětlivky se předkládají s křížovým odkazem na položky ve finančních výkazech, ke kterým se vztahují, a to ve stejném pořadí.

Článek 205

Výsledný účet plnění rozpočtu

(Článek 127 finančního nařízení)

1.  Výsledný účet plnění rozpočtu obsahuje

2.  Pokud jde o informace o příjmech, přikládá se také výkaz, který uvádí pro každý členský stát rozpis částek, které odpovídají vlastním zdrojům, které mají být uhrazeny na konci rozpočtového roku a pro které byl vydán inkasní příkaz.

Článek 206

Příloha k výslednému účtu plnění rozpočtu

(Článek 127 finančního nařízení)

Příloha k výslednému účtu plnění rozpočtu uvedená v článku 127 finančního nařízení obsahuje alespoň

KAPITOLA 2

(Kapitola 3 finančního nařízení)

Účetnictví

Oddíl 1

Organizace účtů

Článek 207

Organizace účtů

(Článek 132 finančního nařízení)

1.  Účetní každého orgánu a subjektu uvedeného ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení sestaví a aktualizuje dokumentaci, která popisuje organizaci účtů a účetní postupy jeho orgánu nebo subjektu.

2.  Při sestavování finančních výkazů se používání informací získaných mimo účty omezuje na nejmenší možnou míru.

3.  Příjmy a výdaje rozpočtu se zaznamenávají v počítačovém systému uvedeném v článku 208 podle hospodářské povahy operace jako běžné příjmy nebo výdaje nebo jako kapitál.

Článek 208

Počítačové systémy

(Článek 132 finančního nařízení)

1.  Účetnictví je vedeno pomocí integrovaného počítačového systému.

2.  Pokud je účetnictví vedeno počítačovými systémy a subsystémy, požaduje se úplný popis každého systému nebo subsystému.

Tento popis stanoví obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Uvádí způsob, jakým systém zaručuje úplnou cestu pro audit každé operace a každé změny počítačových systémů nebo subsystémů, aby mohlo být kdykoli zjištěno, kdo a které změny provedl.

Popis počítačových účetních systémů a subsystémů uvádí všechna spojení mezi těmito systémy a ústředním účetním systémem, zejména v oblasti přenosu dat a sladění zůstatků.

3.  Přístup k počítačovým systémům a subsystémům mají pouze osoby uvedené na seznamu schválených uživatelů, který vede a aktualizuje každý orgán.

Oddíl 2

Účetní knihy

Článek 209

Účetní knihy

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Každý orgán nebo subjekt uvedený ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení vede deník, hlavní knihu a inventární soupis.

2.  Účetní knihy sestávají z elektronických dokumentů, které jsou označeny účetním a které poskytují naprostou záruku průkaznosti.

3.  Zápisy v deníku jsou přenášeny do hlavní knihy, která má strukturu v souladu s účtovou osnovou uvedenou v článku 212.

4.  Deník a hlavní kniha mohou být rozděleny do tolika zvláštních deníků a tolika zvláštních knih, kolik důležitost a potřeby vyžadují.

5.  Zápisy do zvláštních deníků a knih jsou alespoň jednou měsíčně centralizovány v deníku a hlavní knize.

Článek 210

Předvaha

(Článek 135 finančního nařízení)

Každý orgán a subjekt uvedený ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení sestavuje předvahu, která vykazuje všechny účty obecných účtů, včetně účtů vyrovnaných v průběhu rozpočtového roku, vždy s uvedením

▼M2

Článek 211

Sladění účtů

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Údaje hlavní účetní knihy jsou ukládány a organizovány tak, aby sloužily k prokázání obsahu každého účtu v předvaze.

2.  Na inventární soupis dlouhodobých aktiv se použijí články 220 až 227.

▼B

Oddíl 3

Účtová osnova

▼M2 —————

▼B

Oddíl 4

Zápis

Článek 213

Účetní zápisy

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Účetní zápisy se provádějí podvojným způsobem, podle kterého se pro každý pohyb nebo změnu zapsané v účtech provede zápis, který zavede rovnováhu mezi debetní a kreditní částkou na různých účtech dotčených tímto zápisem.

2.  Při transakci vedené v jiné měně než v eurech se vypočítá a zaúčtuje protihodnota v eurech.

Transakce v cizích měnách na účtech, které lze nově ocenit, se nově oceňují alespoň při každém uzavírání účtů.

Nové ocenění se provádí na základě kurzů stanovených v souladu s článkem 8.

▼M2

Pro přepočet mezi eurem a jinou měnou pro sestavení rozvahy ke dni 31. prosince roku N se použije kurz posledního pracovního dne roku N.

▼M2

3.  Účetní pravidla přijatá podle článku 133 finančního nařízení stanoví přepočet a pravidla pro opětovné přezkoumání pro účely akruálního účetnictví.

▼B

Článek 214

Účetní zápisy

(Článek 135 finančního nařízení)

Každý účetní zápis uvádí původ, obsah a zaúčtování každého údaje a odkazy na odpovídající podklady.

Článek 215

Podklady

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Každý zápis je založen na podkladech, které jsou opatřeny datem a očíslovány a vytvořeny na papíře nebo na nosiči, který zaručuje spolehlivost a uchování jeho obsahu během doby stanovené v článku 49.

2.  Operace stejného druhu uskutečněné na stejném místě a v průběhu stejného dne mohou být shrnuty v jediném podkladu.

Článek 216

Zápis do deníku

(Článek 135 finančního nařízení)

Účetní operace se zapisují do deníku jednou z následujících metod, které se vzájemně nevylučují:

Článek 217

Potvrzení zápisu

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Konečnost zápisů do deníku a inventárního soupisu je zajištěna potvrzením, které zakazuje jakékoli další změny nebo škrty v zápisu.

2.  Nejpozději před předložením konečných finančních výkazů se použije postup uzavření určený k definitivnímu stanovení časového pořadí a zaručení nedotknutelnosti zápisů.

Oddíl 5

Sladění a přezkoumání

Článek 218

Sladění účtů

(Článek 135 finančního nařízení)

1.  Zůstatky účtů v předvaze jsou pravidelně a nejméně při roční uzávěrce slaďovány s údaji řídících systémů používaných schvalujícími osobami pro řízení aktiv a pasiv a pro každodenní vstup do účetního systému.

2.  Účetní pravidelně a alespoň při každém uzavírání účtů ověřuje, zda údaje z inventárního soupisu uvedené v článku 209 odpovídají skutečnosti, a kontroluje zejména

Účty dlouhodobých aktiv se přezkoumávají v souladu s článkem 224.

3.  Interinstitucionální styčné účty se slaďují a vyrovnávají každý měsíc.

4.  Prozatímní účty přezkoumává každoročně účetní, aby mohly být co nejdříve uzavřeny.

Oddíl 6

Rozpočtové účty

Článek 219

Obsah a vedení rozpočtových účtů

(Článek 137 finančního nařízení)

1.  Rozpočtové účty vykazují pro každé další rozdělení rozpočtu

Položky závazků a položky plateb uvedené v prvním pododstavci písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.

Předběžné souhrnné závazky týkající se ►M3  EZZF ◄ a jim odpovídající platby se také zapisují do rozpočtových účtů.

Tyto závazky se uvádějí ve vztahu k celkovým položkám ►M3  EZZF ◄ .

2.  Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně

U příjmů se částky, které zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, vykazují odděleně.

3.  Rozpočtové účty mohou být organizovány tak, aby umožnily rozvoj analytického účetnictví.

4.  Rozpočtové účty jsou vedeny pomocí počítačových systémů v knihách nebo na spisových listech.

KAPITOLA 3

(Kapitola 4 finančního nařízení)

Inventární soupisy majetku

Článek 220

Inventární soupisy majetku

(Článek 138 finančního nařízení)

Systém inventárního soupisu majetku vytváří schvalující osoba s technickou pomocí účetního. Tento systém inventárního soupisu musí poskytovat veškeré nezbytné informace pro vedení účtů a uchování aktiv.

Článek 221

Uchovávání majetku

(Článek 138 finančního nařízení)

Každý orgán přijímá předpisy, které se týkají uchovávání majetku zahrnutého do jeho rozvahy, a rozhodne, který správní útvar odpovídá za inventární systém.

▼M2

Článek 222

Zápis majetku do inventárního soupisu

(Článek 138 finančního nařízení)

Veškerý nabytý majetek, jehož doba použití je vyšší než jeden rok, který není spotřebním zbožím a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady jsou vyšší, než je stanoveno v účetních pravidlech přijatých podle článku 133 finančního nařízení, se zapisuje do inventárního soupisu a zaznamená na účty dlouhodobých aktiv.

▼B

Článek 223

Obsah inventárního soupisu pro každý předmět

(Článek 138 finančního nařízení)

Inventární soupis obsahuje přiměřený popis každého předmětu a upřesňuje jeho umístění, datum nabytí a jednotkové náklady.

Článek 224

Kontroly inventárního soupisu

(Článek 138 finančního nařízení)

Orgány se při kontrolách přesvědčí o tom, že je každý předmět fyzicky k dispozici a že souhlasí se zápisem v inventárním soupisu. Tato kontrola se uskutečňuje v rámci ročního ověřovacího programu, s výjimkou hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv, které jsou kontrolovány nejméně jednou za tři roky.

Článek 225

Další prodej majetku

(Článek 138 finančního nařízení)

Členové, úředníci nebo zaměstnanci a ostatní pracovníci orgánů a subjektů uvedených ►M3  v článku 121 ◄ finančního nařízení nesmějí nabývat majetek dále prodávaný těmito orgány a subjekty, kromě případu, kdy je majetek prodáván postupem veřejného nabídkového řízení.

Článek 226

Postup při prodeji dlouhodobých aktiv

(Článek 138 finančního nařízení)

1.  Prodej dlouhodobých aktiv se vyhlašuje podle místních zvyklostí, pokud jednotková kupní hodnota činí alespoň 8 100 EUR. Doba mezi dnem zveřejnění posledního oznámení a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně čtrnáct kalendářních dní.

Prodej je předmětem vyhlášení o prodeji zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud jednotková kupní hodnota činí alespoň 391 100 EUR. Vhodné oznámení se může také uskutečnit v tisku členských států. Doba mezi dnem zveřejnění vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně měsíc.

2.  Pokud náklady na vyhlášení překročí očekávaný výnos získaný z operace, lze od něj upustit.

3.  Orgány vždy usilují o dosažení nejlepších cen při prodejích dlouhodobých aktiv.

Článek 227

Postup při postoupení dlouhodobých aktiv

(Článek 138 finančního nařízení)

Pokud bude z inventárního soupisu majetek úplatně nebo bezúplatně převeden, vyřazen, pronajat, ztracen, ukraden nebo odstraněn z jiného důvodu, vypracuje schvalující osoba odpovídající prohlášení nebo záznam.

Z prohlášení nebo záznamu zejména vyplývá, zda musí být předmět nahrazen na náklady úředníka nebo zaměstnance Společenství nebo jiné osoby.

Pokud jsou bezúplatně poskytnuty nemovitosti nebo velká zařízení, musí o tom být uzavřena odpovídající smlouva; takové případy se sdělují Evropskému parlamentu a Radě ve výroční zprávě zasílané při příležitosti předložení předběžného návrhu rozpočtu.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

▼M3

HLAVA I

(HLAVA II ČÁSTI DRUHÉ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA

▼B

Článek 228

Vrácení poskytnutých záloh

(Článek 157 finančního nařízení)

V souladu s právní úpravou ►M3  strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ◄ nevede celé nebo částečné vrácení záloh poskytnutých na určitou operaci snížení příspěvku z fondů na uvedenou operaci.

Vrácené částky představují účelově vázané příjmy podle čl. 18 odst. 1 písm. f) finančního nařízení.

HLAVA II

(HLAVA III FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

VÝZKUM

Článek 229

Druhy operací

(Článek 160 finančního nařízení)

1.  Položky na výzkum a technologický rozvoj jsou určeny pro provádění přímých akcí, nepřímých akcí podle rámcového programu pro výzkum uvedeného v článku 166 Smlouvy o ES a akcí uvedených v článku 165 uvedené Smlouvy účastí na programech a soutěžích pořádaných Společným výzkumným střediskem (SVS).

2.  Přímé akce provádí zařízení SVS a jsou zpravidla zcela financovány z rozpočtu. Jedná se o

3.  Nepřímé akce sestávají z programů prováděných v rámci smluv, které mají být uzavřeny se třetími osobami. SVS se může účastnit těchto činností na stejném základě jako třetí osoby.

4.  Pro zajištění souladu vnitrostátních politik výzkumu a politiky výzkumu Společenství může Komise dávat podněty v souladu s článkem 165 Smlouvy o ES a připsat k tíži rozpočtu výhradně správní výdaje.

5.  Kromě zvláštních programů uvedených v čl. 166 odst. 3 Smlouvy o ES může Společenství přijmout

6.  Činnosti soutěžní povahy SVS sestávají z

▼M3

7.  Odhady pohledávek uvedené v čl. 160 odst. 1a finančního nařízení se předávají účetnímu k zápisu.

▼B

Článek 230

Pravidla pro SVS

(Článek 161 finančního nařízení)

1.  Odhady pohledávek uvedené v čl. 161 odst. 2 finančního nařízení se předávají účetnímu k zápisu.

2.  Pokud je pro činnosti, které provádí SVS pro třetí osoby, nezbytné zadání zakázky, musí být postup zadání zakázky v souladu se zásadami průhlednosti a rovného zacházení.

HLAVA III

(HLAVA IV FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

VNĚJŠÍ AKCE

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 231

Akce, které lze financovat

(Článek 162 finančního nařízení)

Položky na akce uvedené v hlavě IV kapitole 1 druhé části finančního nařízení mohou financovat zejména zakázky, granty, včetně dotací úroků, zvláštní úvěry, záruky za úvěry, finanční pomoc, rozpočtové podpory a jiné zvláštní formy rozpočtové pomoci.

KAPITOLA 2

Provádění akcí

Článek 232

Finanční dohody pro decentralizované řízení

(Článek 166 finančního nařízení)

▼M3

1.  Před uzavřením finanční dohody týkající se akce řízené decentralizovaným způsobem se odpovědná schvalující osoba ujistí ověřením podle dokladů a kontrolou na místě, že systém řízení zavedený přijímající třetí zemí pro správu prostředků Společenství je v souladu s článkem 56 finančního nařízení.

▼B

2.  Každá finanční dohoda uzavřená v rámci decentralizovaného řízení výslovně obsahuje, úplně nebo částečně podle stupně dané decentralizace, ustanovení, která

▼M3

▼B

▼M3

▼M3

3.  Ustanovení uvedená v odst. 2 písm. e) vyžadují, aby třetí země zveřejnila informace uvedené v čl. 169 odst. 2 ve standardní úpravě na vyhrazeném a snadno přístupném místě na svých internetových stránkách. Není-li takové zveřejnění na internetu možné, zveřejní se informace jiným vhodným způsobem, včetně uveřejnění ve vnitrostátním úředním věstníku.

Ke zveřejnění dojde v první polovině roku následujícího po skončení rozpočtového roku, ve kterém byly prostředky třetí zemi přiděleny.

Třetí země sdělí Komisi internetovou adresu zveřejnění těchto informací a na vyhrazeném místě internetových stránek orgánů Společenství uvedených v čl. 169 odst. 1 se na tuto adresu odkáže. Jsou-li informace zveřejněny jiným způsobem, poskytne třetí země Komisi podrobnosti o způsobu, který použila.

▼B

Článek 233

Zvláštní úvěry

(Článek 166 finančního nařízení)

Pro každý investiční projekt financovaný zvláštním úvěrem musí být uzavřena smlouva o úvěru mezi Komisí, která jedná jménem Společenství, a dlužníkem.

▼M3

Článek 233a

Automatické zrušení částí závazků u víceletých programů

(Čl. 166 odst. 3 finančního nařízení)

1.  Při výpočtu automatického zrušení závazků podle čl. 166 odst. 3 písm. a) finančního nařízení se nepřihlíží:

Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na případ vyšší moci podle prvního pododstavce písm. b), musí doložit její přímé důsledky pro provádění celého programu nebo jeho části.

2.  Komise uvědomí přijímající země a dotčené orgány včas, zda existuje nebezpečí automatického zrušení závazku. Sdělí jim částku, o kterou se jedná a která vyplývá z informací, které má k dispozici. Přijímající země má po obdržení této informace dva měsíce na to, aby dotčenou částku odsouhlasila nebo předložila své připomínky. Komise neprovede automatické zrušení závazku dříve než devět měsíců po uplynutí lhůt stanovených v čl. 166 odst. 3 písm. a) respektive b) finančního nařízení.

3.  V případě automatického zrušení závazku se finanční příspěvek Společenství na dotčené programy v daném roce snižuje o výši automatického zrušení. Přijímající země vypracuje upravený finanční plán, přičemž snížení podpory rozloží na priority a případná opatření. Pokud tak neučiní, sníží Komise částky určené na každou prioritu a případná opatření poměrným způsobem.

▼B

Článek 234

Bankovní účty

(Článek 166 finančního nařízení)

1.   ►M1  Pro platby v měně přijímajícího státu budou u finanční instituce v přijímajícím státě nebo v některém členském státě otevřeny jménem Komise nebo, po vzájemné dohodě, jménem příjemce účty vedené v eurech. ◄ Označení těchto účtů umožňují identifikovat dotyčné prostředky.

2.  Na účty uvedené v odstavci 1 jsou prostředky převáděny podle skutečných potřeb pokladny. Převody jsou uskutečňovány v eurech a v případě potřeby převáděny do měny přijímajícího státu postupně podle splatnosti plateb v souladu s články 7 a 8.

KAPITOLA 3

Zadávání zakázek

Článek 235

Nájem budov

(Článek 167 finančního nařízení)

Z provozních položek pro vnější akce lze financovat pouze ty zakázky na nemovitosti, které se týkají nájmu budov již postavených v okamžiku podpisu nájemní smlouvy. Tyto zakázky musí být zveřejněny v souladu s článkem 119.

Článek 236

Definice

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Veřejné zakázky na služby zahrnují zakázky na studie a na technickou pomoc.

O zakázku na studii se jedná, jestliže smlouva na poskytování služeb uzavřená mezi poskytovatelem služby a zadavatelem se mimo jiné týká studií k identifikaci a přípravě projektů, studií proveditelnosti, ekonomických a marketingových studií, technických studií, hodnocení a auditů.

O zakázku na technickou pomoc se jedná, jestliže má poskytovatel služeb vykonávat poradní funkci, zajistit řízení projektu nebo dohled nad ním nebo poskytnout odborníky uvedené v zakázce.

2.  Pokud má třetí země ve svých útvarech nebo subjektech s účastí veřejného sektoru kvalifikované řídící pracovníky, mohou být zakázky provedeny přímo těmito útvary nebo subjekty v režii.

Článek 237

Zvláštní ustanovení týkající se limitů a způsobu zadávání externích zakázek

(Čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení)

1.   ►M3  Články 118 až 121, s výjimkou definic, čl. 122 odst. 3 a 4, články 123, 126 až 129, čl. 131 odst. 3 až 6, čl. 139 odst. 2, články 140 až 146, 148, 151, 152 a 158a tohoto nařízení se nepoužijí na zakázky zadané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení nebo jejich jménem. ◄

Komise vydá rozhodnutí k provedení ustanovení o zadávání zakázek podle této kapitoly.

2.  V případě nedodržení postupů uvedených v odstavci 1 nelze výdaje týkající se uvedených operací financovat Společenstvím.

▼M3 —————

▼B

4.  Tato kapitola se nepoužije na zadavatele uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. b) finančního nařízení, pokud jim po kontrolách uvedených v článku 35 Komise povolila použít vlastní postupy zadávání zakázek v rámci decentralizovaného řízení.

Článek 238

Zakázky zadávané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení

(Čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení)

1.  Tato kapitola se nepoužije na zakázky zadávané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.  Tato kapitola se nepoužije na akce prováděné na základě nařízení (ES) č. 1257/96.

3.  O zvláštních postupech zadávání zakázek v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku rozhodne Komise v souladu se zásadami uvedenými v článku 184.

4.  V případě nedodržení postupů uvedených v odstavci 3 nelze výdaje na uvedené operace financovat Společenstvím.

Článek 239

Vyhlášení a nediskriminace

(Články 167 a 168 finančního nařízení)

Komise přijme nezbytná opatření k zajištění co nejširší účasti za rovných podmínek v soutěži pro zadávání zakázek financovaných Společenstvím. Za tímto účelem je třeba dbát zejména

Článek 240

Vyhlášení

(Článek 167 finančního nařízení)

▼M2

1.  Oznámení o předběžných informacích pro mezinárodní výzvy k podávání nabídek se u zakázek na dodávky a služby zasílá co nejdříve Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství a u zakázek na stavební práce co nejrychleji po rozhodnutí o schválení programu.

▼B

2.  Pro účely této kapitoly se vyhlášení zakázky zveřejňuje

Pokud je vyhlášení zakázky zveřejněno také místně, musí být shodné jako vyhlášení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu a musí být zveřejněno současně. Komise odpovídá za zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu. Případné místní vyhlášení zajišťuje příjemce.

▼M3

3.  Oznámení o zadání zakázky se zasílá po podpisu zakázky s výjimkou případů, kdy je zakázka prohlášena za tajnou, kdy si provádění zakázky vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření, kdy to vyžaduje ochrana základních zájmů Evropské unie anebo kdy o to požádá přijímající země a kdy se zveřejnění oznámení o zadání zakázky nepovažuje za vhodné.

▼B

Článek 241

Limity a postupy zadávání zakázek na služby

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Pro zakázky na služby jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

▼M2

▼B

▼M3

Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.

▼B

2.  Při mezinárodním omezeném řízení uvedeném v odst. 1 písm. a) uvádí vyhlášení zakázky počet zájemců vyzvaných k podání nabídky. Při zakázkách na služby činí počet uchazečů od čtyř do osmi. Počet zájemců musí být dostatečný, aby byla zajištěna skutečná soutěž.

▼M2

Je-li počet zájemců splňujících výběrová kriteria nebo minimální úroveň způsobilosti menší než minimální počet, může zadavatel vyzvat k předložení nabídek pouze takové zájemce, kteří tato kriteria splňují.

▼M2

3.  V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. b) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito uchazeči obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.

▼B

4.  Nabídky se podávají v balíčku nebo vnější obálce obsahující dvě oddělené zapečetěné obálky, na jedné je poznámka Obálka A – Technická nabídka a na druhé Obálka B – Finanční nabídka. Vnější obálka obsahuje

▼C1

Pokud zadávací dokumentace stanoví rozhovory, může se hodnotící výbor usnést vést rozhovory s nejdůležitějšími členy týmu odborníků navrženými v technicky přijatelných nabídkách poté, co vypracuje písemné předběžné závěry, a před uzavřením hodnocení technických nabídek s konečnou platností. V tomto případě jsou odborníci dotazováni hodnotícím výborem, nejlépe hromadně, jedná-li se o tým, a v dostatečně krátkých odstupech, aby mohlo být provedeno srovnání. Rozhovory jsou vedeny v souladu se standardním vzorem předem schváleným hodnotícím výborem a použitým na všechny odborníky nebo týmy přizvané k rozhovorům. Den a hodina rozhovorů musí být sdělena uchazečům alespoň deset kalendářních dní předem. V případě nepředvídatelných okolností, které znemožní uchazeči účast na rozhovoru, bude s uchazečem dohodnut nový termín.

▼B

5.  Kritéria pro udělení zakázky slouží k označení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Hospodářsky nejvýhodnější nabídka je vybrána vážením technické kvality a ceny nabídky podle váhového rozdělení 80/20. Za tímto účelem

Článek 242

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na služby

(Článek 167 finančního nařízení)

1.   ►M2  Zadavatel může u zakázek na služby použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech: ◄

▼M2

▼M3

▼B

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

▼M2

V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.

▼B

2.  Prodloužením již poskytovaných služeb ve smyslu odst. 1 písm. c) jsou tyto služby:

▼M2

▼B

Článek 243

Limity a postupy zadávání zakázek na dodávky

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Pro zakázky na dodávky jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

▼M2

▼M3

Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.

▼M2

2.  V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito dodavateli obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.

▼B

3.  Každá technická a finanční nabídka musí být vložena do zapečetěné obálky a umístěna do balíčku nebo vnější obálky. Vnitřní obálka obsahuje

Nabídky budou otevřeny na veřejném zasedání hodnotícího výboru v místě a v době, které jsou označeny v zadávací dokumentaci. Při veřejném otevírání obálek musí být oznámena jména uchazečů, ceny nabídek, existence nezbytné soutěžní jistoty a všechny ostatní náležitosti, které zadavatel považuje za vhodné.

4.  U zakázek na dodávky bez služeb po prodeji je jediným kritériem pro udělení cena.

Pokud jsou návrhy na služby po prodeji nebo na školení zvláště významné, je vybrána hospodářsky nejvýhodnější nabídka, přičemž se zohlední technická kvalita nabízené služby a navrhovaná cena.

Článek 244

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na dodávky

(Článek 167 finančního nařízení)

1.   ►M2  U zakázek na dodávky lze použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech: ◄

▼M2

▼M3

▼M2

V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.

▼B

2.  Pro účely odst. 1 písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

Článek 245

Limity a postupy zadávání zakázek na stavební práce

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Pro zakázky na stavební práce jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

▼M2

▼B

▼M3

Zakázky o hodnotě 10 000 EUR nebo nižší mohou být zadány na základě jediné nabídky.

▼M2

2.  V rámci řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Obálky s nabídkami otvírá a posuzuje hodnotící komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové hodnotící komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

V případě, že zadavatel po vyjednávacím řízení s těmito uchazeči obdrží pouze jedinou technicky a administrativně platnou nabídku, může zakázku udělit, jsou-li zadávací kritéria splněna.

▼B

3.  Kritéria výběru zahrnují schopnost uchazeče provést podobné zakázky zejména odkazem na práce provedené v posledních letech. Po takto učiněném výběru, a poněvadž již byly nepřípustné nabídky vyloučeny, je jediným kritériem pro zadání zakázky cena nabídky.

4.  Každá technická a finanční nabídka musí být vložena do zapečetěné obálky a umístěna do balíčku nebo vnější obálky. Vnitřní obálka obsahuje

Nabídky budou otevřeny na veřejném zasedání hodnotícího výboru v místě a v době, které jsou označeny v zadávací dokumentaci. Při veřejném otevírání obálek musí být oznámena jména uchazečů, ceny nabídek, existence nezbytné soutěžní jistoty a všechny ostatní náležitosti, které zadavatel považuje za vhodné.

Článek 246

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na stavební práce

(Článek 167 finančního nařízení)

1.   ►M2  U zakázek na stavební práce lze použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech: ◄

▼M2

▼M3

▼B

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

▼M2

V případě, že zadavatelem zakázky není Komise, podléhá použití vyjednávacího řízení předchozímu souhlasu příslušné schvalující osoby.

▼B

2.  Doplňkové práce uvedené v odst. 1 písm. b) se zadávají dodavateli, který již tuto práci vykonává,

Článek 247

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na nemovitostí

(Článek 167 finančního nařízení)

Zakázky na nemovitosti uvedené v článku 235 mohou být po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, zadány ve vyjednávacím řízení po provedení průzkumu místního trhu.

Článek 248

Výběr postupu zadávání zakázek pro smíšené zakázky

(Článek 167 finančního nařízení)

V případě zakázek, které zahrnují jak poskytování služeb, tak dodávky zboží nebo stavební práce, stanoví zadavatel po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, jaké limity a postupy se použijí; za tímto účelem se podle hodnoty a provozní důležitosti jednotlivých složek zakázky určí převažující hledisko.

Článek 249

Zadávací dokumentace

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Zadávací dokumentace uvedená v článku 130 se vypracuje na základě nejlepší mezinárodní praxe a v souladu s touto kapitolou, pokud jde o zveřejňování a styk mezi zadavatelem a uchazeči.

2.  U zakázek na služby musí zadávací dokumentace obsahovat

3.  U zakázek na dodávky musí zadávací dokumentace obsahovat

4.  U zakázek na stavební práce musí zadávací dokumentace obsahovat

5.  V případě rozporu mají zvláštní podmínky uvedené v odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. c) přednost před obecnými podmínkami.

Článek 250

Jistoty

(Články 102 a 167 finančního nařízení)

1.  Odchylně od článku 150 jsou předběžné jistoty vyjádřeny v eurech nebo v měně smlouvy, ke které se vztahují.

2.  Zadavatel může požadovat soutěžní jistotu ve smyslu této kapitoly, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty zakázky na dodávky a stavební práce; musí být v souladu s článkem 150. Jistota je uvolněna při udělení zakázky. Je zadržena, pokud je nabídka podaná ve lhůtě následně stažena.

▼M2

3.  V případě, že předběžné financování přesahuje 150 000 EUR, vyžaduje se složení jistoty. V případě, že je zadavatel veřejnoprávní orgán, však může příslušná schvalující osoba na základě vlastního posouzení rizik od tohoto požadavku upustit.

Jistota se uvolňuje postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.

4.  Zadavatel může vyžadovat jistotu ve výši částky, která je stanovena v zadávací dokumentaci a která odpovídá 5 až 10 % celkové hodnoty zakázky. Jistota se určí na základě objektivního kritéria, jako např. druhu a hodnoty zakázky.

Jistota na plnění smlouvy se však vyžaduje v případech, kdy jsou překročeny tyto limity:

Jistota zůstane platná nejméně do konečného přijetí dodávek a prací. Pokud není zakázka řádně provedena, je celá jistota zadržena.

▼B

Článek 251

Lhůty pro řízení

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Nabídky musí dojít zadavateli na adresu a nejpozději v den a hodinu uvedenou ve výzvě k podávání nabídek. Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast, které stanoví zadavatel, musí být dostatečně dlouhé, aby umožňovaly zúčastněným osobám dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek.

U zakázek na služby činí lhůta mezi odesláním výzvy k podávání nabídek a uplynutím lhůty pro přijetí nabídek alespoň 50 dní. V naléhavých případech a s předchozím souhlasem Komise však mohou být schváleny jiné lhůty.

2.  Uchazeči mohou předložit písemně své otázky nejpozději 21 dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek. Zadavatel odpoví na otázky uchazečů nejpozději 11 dní před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

3.  V mezinárodních omezených řízeních činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 30 dní ode dne zveřejnění vyhlášení zakázky. Doba mezi dnem odeslání výzvy k podávání nabídek a uplynutím lhůty pro přijetí nabídek činí alespoň 50 dní. V naléhavých případech a po předchozím souhlasu Komise však mohou být schváleny jiné lhůty.

4.  U otevřených mezinárodních řízení jsou minimální lhůty pro přijetí nabídek ode dne, kdy bylo odesláno vyhlášení zakázky, tyto:

Ve výjimečných případech a po předchozím souhlasu Komise mohou být schváleny jiné lhůty.

5.  U místních otevřených řízení jsou minimální lhůty pro přijetí nabídek ode dne, kdy bylo zveřejněno vyhlášení zakázky, tyto:

Ve výjimečných případech a po předchozím souhlasu Komise mohou být schváleny jiné lhůty.

6.  U soutěžních vyjednávacích řízení uvedených v čl. 241 odst. 1 písm. b), čl. 243 odst. 1 písm. c) a čl. 245 odst. 1 písm. c) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

7.  U zakázek na služby činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

8.  U zakázek na dodávky činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

9.  U zakázek na stavební práce činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutím lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

10.  Lhůty uvedené v odstavcích 1 až 9 jsou stanoveny v kalendářních dnech.

Článek 252

Hodnotící výbor

(Článek 167 finančního nařízení)

1.  Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující podmínky jsou zhodnoceny a roztříděny hodnotícím výborem na základě předem vyhlášených kritérií vyloučení, výběru a udělování. Výbor je složen z lichého počtu členů, nejméně tří, vybavených nezbytnou technickou a správní odborností k hodnocení nabídek.

2.  Pokud není Komise zadavatelem, musí být systematicky informována. Je vždy přizvána jako pozorovatel k otevírání a hodnocení nabídek a obdrží kopii každé nabídky. Zadavatel předloží Komisi k souhlasu výsledky hodnocení nabídek a návrh na přidělení zakázky. Jakmile obdrží její souhlas, podepíše smlouvy a oznámí je Komisi.

3.  Nabídky, které neobsahují všechny podstatné údaje požadované v zadávací dokumentaci nebo které neodpovídají zvláštním požadavkům, které jsou v ní stanoveny, jsou odmítnuty.

▼M2

Hodnotící komise nebo zadavatel však může v souvislosti s vylučujícími a výběrovými kritérii vyzvat zájemce nebo uchazeče, aby předložili doplňující informace nebo aby vyjasnili předložené podklady ve lhůtě, kterou s ohledem na zásadu rovného zacházení stanoví.

▼B

4.  V případě neobvykle nízkých nabídek uvedených v článku 139 tohoto nařízení požádá hodnotící výbor o bližší údaje, které se týkají složení nabídky.

KAPITOLA 4

Granty

Článek 253

Financování v celém rozsahu

(Článek 169 finančního nařízení)

1.  Odchylně od požadavku spolufinancování v oblasti grantů podle článku 109 finančního nařízení může být povoleno financování akce v celém rozsahu, pokud to nezakazuje základní právní akt, v těchto případech:

▼M3

▼B

2.  Odchylky z povinnosti spolufinancování uvedené v odstavci 1 musí být zdůvodněny v rozhodnutích o poskytnutí grantu na uvedenou akci.

Schvalující osoba musí být schopna doložit, že financování v celém rozsahu je nezbytné k provedení dotyčné akce.

▼M3

V případě odst. 1 písm. e) je však nutné uvést důvody v rozhodnutí Komise o financování.

▼B

KAPITOLA 5

Zálohové účty a inventární soupisy

Článek 254

Zřízení zálohových účtů

(Článek 63 finančního nařízení)

Pro platby určitých druhů výdajů může být u každé místní jednotky mimo Společenství zřízen jeden nebo více zálohových účtů podle článku 63 finančního nařízení. Místní jednotkou může být například delegace, kancelář nebo styčné pracoviště Společenství ve třetí zemi.

Rozhodnutí o zřízení takového zálohového účtu stanoví podmínky fungování v souladu s článkem 67 a na základě zvláštních potřeb každé místní jednotky.

Článek 255

Osoby zmocněné ke správě účtů

(Článek 62 finančního nařízení)

Každý orgán stanoví podmínky, za kterých jsou jím určení zaměstnanci zmocnění ke správě účtů v místních jednotkách uvedených v článku 254 oprávněni sdělovat jména a podpisové vzory místním finančním institucím.

Článek 256

Inventární soupis a vyhlašování prodejů

(Článek 138 finančního nařízení)

1.  V případě delegací jsou stálé inventární soupisy movitého majetku, který náleží Společenství vedeny na místě. Jsou pravidelně zasílány ústředním útvarům v souladu s pravidly každého orgánu.

Movitý majetek, který přechází na delegace, se před zápisem do stálého inventárního soupisu zapisuje do předběžného seznamu.

2.  Vyhlašování prodejů movitého majetku delegací se provádí podle místních zvyklostí.

HLAVA IV

(HLAVA V FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 257

Oblast působnosti

(Článek 171 finančního nařízení)

Úřady uvedené v článku 171 finančního nařízení jsou tyto:

▼M2

▼B

Jeden nebo více orgánů mohou vytvořit další úřady, pokud to bude odůvodněno studií nákladů a výnosů a pokud to zviditelní činnost Společenství.

▼M3

Článek 258

Pověření interinstitucionálních evropských úřadů orgány

(Články 171 a 174a finančního nařízení)

Každý orgán odpovídá za rozpočtové závazky. Orgány mohou ředitele daného interinstitucionálního evropského úřadu pověřit výkonem všech následných úkonů, zejména přijímáním právních závazků, potvrzováním výdajů, schvalováním plateb a plněním příjmů, přičemž stanoví meze a podmínky přenesení těchto pravomocí.

▼M3

Článek 258a

Zvláštní pravidla pro Úřad pro úřední tisky

(Články 171 a 174a finančního nařízení)

Pokud jde o Úřad pro úřední tisky, rozhoduje každý orgán o své politice zveřejňování.

Čistý výtěžek z prodeje publikací je použit v souladu s článkem 18 finančního nařízení jako účelově vázaný příjem orgánu, který je původcem uvedených publikací.

▼B

Článek 259

Přenesení některých úkolů účetním

(Článek 172 finančního nařízení)

Účetní Komise může na návrh řídícího výboru dotyčného úřadu přenést některé ze svých úkolů týkajících se inkasa příjmů a plateb výdajů uskutečňovaných přímo uvedeným úřadem na zaměstnance tohoto úřadu.

Článek 260

Pokladna – Bankovní účty

(Článek 172 finančního nařízení)

Pro potřeby pokladny interinstitucionálního úřadu může Komise na návrh řídícího výboru zřídit na jméno úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty.

▼M2 —————

▼B

Roční peněžní zůstatek je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným úřadem a Komisí odsouhlasen a vypořádán.

▼M3 —————

▼B

HLAVA V

(HLAVA VI FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

SPRÁVNÍ POLOŽKY

Článek 262

Oblast působnosti

(Článek 177 finančního nařízení)

Správní položky, na které se vztahuje tato hlava, jsou položky definované v článku 27.

▼M2

Rozpočtové závazky odpovídající správním položkám, jejichž druh je společný všem hlavám rozpočtu a které se spravují jako celek, mohou být uvedeny v odděleném souhrnném výkazu rozděleném podle druhu, jak stanoví článek 27.

Odpovídající výdaje se uvádí v rozpočtových liniích v každé hlavě na základě stejného rozdělení jako u položek rozpočtového roku.

▼B

Článek 263

Nemovitosti

(Čl. 179 odst. 3 finančního nařízení)

Před uzavřením smluv uvedených v čl. 179 odst. 3 finančního nařízení předá každý orgán sdělení rozpočtovému orgánu, ve kterém uvede veškeré věcné informace o zamýšlené operaci, její náklady pro rozpočet v běžném rozpočtovém roce a následujících rozpočtových letech, její odůvodnění z hlediska zásady řádného finančního řízení a její vliv na finanční výhled.

Uvedený orgán zároveň informuje rozpočtový orgán o plánovaných projektech v oblasti nemovitostí.

Článek 264

Záruky na nájem

(Článek 177 finančního nařízení)

Záruky na nájem poskytované Komisí mají formu bankovní záruky nebo vkladu na bankovním účtu blokovaném na jméno Komise a na jméno pronajímatele, vedené v eurech, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

▼M2

V případě, že u transakcí ve třetích zemích nelze použít žádnou formu záruky na nájem, může schvalující osoba přijmout jiné formy záruky za předpokladu, že tyto formy zajistí rovnocennou ochranu finančních zájmů Společenství.

▼B

Článek 265

Zálohy zaměstnancům a členům orgánů

(Článek 177 finančního nařízení)

Zaměstnancům a členům orgánů mohou být za podmínek stanovených ve služebním řádu vypláceny zálohy.

▼M3

HLAVA VI

(HLAVA VII ČÁSTI DRUHÉ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

ODBORNÍCI

Článek 265a

Externí odborníci

(Článek 179a finančního nařízení)

1.  U hodnot nižších, než jsou limity stanovené v čl. 158 odst. 1 písm. a), mohou být postupem podle odstavce 2 tohoto článku vybíráni externí odborníci na úkoly související zejména s vyhodnocováním návrhů a technickou pomocí.

2.  Za účelem zajištění maximální informovanosti možných zájemců a s cílem sestavit seznam odborníků se výzvy k projevení zájmu zveřejňují zejména v Úředním věstníku Evropské unie nebo na internetových stránkách dotčeného orgánu.

Seznam vypracovaný po výzvě k projevení zájmu je platný maximálně po dobu trvání víceletého programu.

Každá zúčastněná osoba může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období.

3.  Externí odborníci nejsou do seznamu uvedeného v odstavci 2 zapsáni, nacházejí-li se v některé ze situací pro vyloučení uvedené v článku 93 finančního nařízení.

4.  Externí odborníci zapsaní v seznamu uvedeném v odstavci 2 jsou vybíráni na základě své schopnosti vykonávat úkoly uvedené v odstavci 1, a to v souladu se zásadami nediskriminace, rovného zacházení a neexistence střetu zájmů.

▼B

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 266

Převody položek na výzkum

(Článek 160 finančního nařízení)

Pro přímé a nepřímé akce v oblasti výzkumu podle čl.229 odst. 2 až 5 se na postup pro převod položek z rozpočtového roku 2003 použije čl. 95 odst. 1 a 2 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977.

Článek 267

Likvidace záručního účtu

1.  Aktivní zůstatek záručního účtu otevřeného v obecném účetnictví jménem každého účetního nebo podřízeného účetního, na který byly placeny zvláštní příspěvky podle článku 75 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977, je vyplacen dotyčným osobám nebo jejich právním nástupcům na základě rozhodnutí orgánů, po udělení absolutoria za rozpočtové roky 2001 a 2002 a po stanovisku účetního, pokud není osobně dotčen.

2.  Aktivní zůstatek záručního účtu otevřeného v obecném účetnictví jménem každého správce zálohových účtů, na který byly placeny zvláštní příspěvky podle článku 75 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977, je vyplacen dotyčným osobám nebo jejich právním nástupcům po schválení a ověření účetním a dotčenou schvalující osobou.

3.  Záruční účet je úročen podle ročního průměru měsíčních úrokových sazeb používaných Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v eurech uveřejňovaných v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství až do dne jeho likvidace.

Článek 268

Přepočet závazků nebo odhadů pohledávek z doby před 1. lednem 2003 na eura

(Článek 16 finančního nařízení)

Rozpočtové závazky a odhady pohledávek uvedené v čl. 161 odst. 2 finančního nařízení z doby před 1. lednem 2003 v jiné měně než v eurech se přepočítávají na eura nejpozději k 1. červnu 2003 kurzem podle článku 7 platným 1. ledna 2003.

▼M3

Článek 269

Decentralizované řízení předvstupní pomoci

(Článek 53c finančního nařízení)

V souvislosti s předvstupní pomocí uvedenou v nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 ( 24 ) a nařízení Rady (ES) č. 555/2000 ( 25 ) neovlivňují pravidla předběžné kontroly stanovená v článku 35 decentralizované řízení již zavedené s dotyčnou kandidátskou zemí.

▼B

HLAVA II

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 270

Subjekty uvedené v článku 185 finančního nařízení

(Článek 185 finančního nařízení)

Na subjekty, které skutečně dostávají subvence z rozpočtu Společenství a které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném Komisí a přiloženém k předběžnému návrhu rozpočtu na každý rozpočtový rok, se vztahují povinnosti uvedené v čl. 14 odst. 2, čl. 46 odst. 1 bod. 3 písm. d) a v článku 185 finančního nařízení.

Článek 271

Aktualizace limitů a částek

▼M3

1.  Limity a částky stanovené v článcích 54, 67, 119, 126, 128, 129, 130, 135, 151, 152, 164, 172, 173, 175b, 180, 181, 182, 226, 241, 243, 245 a 250 se aktualizují každé tři roky podle změn indexu spotřebitelských cen ve Společenství.

▼M2

2.  Limity uvedené v čl. 157 písm. b) a v čl. 158 odst. 1 na veřejné zakázky se přizpůsobí každé dva roky podle čl. 78 odst. 1 směrnice 2004/18/ES.

▼B

3.  Pokud Komise stanoví nové částky a limity podle časového plánu a kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2, sdělí je ostatním orgánům a zajistí jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 272

Zrušení

Zrušuje se nařízení (Euratom, ESUO, ES) č. 3418/93.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 273

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2003.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

( 1 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 315, 16.12.1993, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 228, 24.8.2001, s. 8.

( 4 ) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35.

( 6 ) Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 54.

( 9 ) Úř. věst. L 285, 29.10.2001, s. 1.

( 10 ) SEC(1999) 1801.

( 11 ) Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

( 12 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 13 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

( 14 ) Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

( 15 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

( 16 ) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

( 18 ) Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

( 19 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 3.

( 20 ) Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.

( 21 ) Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

( 22 ) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

( 23 ) Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 5.

( 24 ) Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11.

( 25 ) Úř. věst. L 68, 16.3.2000, s. 3.