This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02002R1406-20130301
Regulation (EC) No 1406/2002 of the European Parliament and of the Council of 27 June 2002 establishing a European Maritime Safety Agency (Text with EEA relevance)
Consolidated text: Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Text s významem pro EHP)
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Text s významem pro EHP)
2002R1406 — CS — 01.03.2013 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1644/2003 ze dne 22. července 2003, |
L 245 |
10 |
29.9.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 724/2004 ze dne 31. března 2004, |
L 129 |
1 |
29.4.2004 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 2038/2006 ze dne 18. prosince 2006 |
L 394 |
1 |
30.12.2006 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 100/2013 ze dne 15. ledna 2013, |
L 39 |
30 |
9.2.2013 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1406/2002
ze dne 27. června 2002,
kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 3 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 4 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Ve Společenství byl přijat velký počet právních předpisů s cílem zvýšit bezpečnost a zabránit znečištění v námořní dopravě. Aby tyto právní předpisy byly účinné, musí být v celém Společenství uplatňovány řádným a jednotným způsobem. Tím se zajistí rovné podmínky pro všechny, sníží se narušení hospodářské soutěže následkem hospodářských výhod pro ty, kteří provozují nevyhovující lodě, a seriózní provozovatelé námořní plavby budou odměněni. |
|
(2) |
Některé úkoly dnes plněné na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni by mohl vykonávat specializovaný odborný subjekt. Ve skutečnosti vzniká potřeba technické a vědecké účasti a vysoké úrovně stabilního odborného posuzování v zájmu řádného uplatňování právních předpisů Společenství v oblastech námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi, sledování provádění těchto právních předpisů a vyhodnocení účinnosti zavedených opatření. Proto je třeba v rámci stávající institucionální struktury a při dodržení rovnováhy pravomocí ve Společenství zřídit Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“). |
|
(3) |
Obecně má agentura představovat technický subjekt, který pro Společenství zajišťuje nezbytné prostředky k účinnému působení při prosazování celkové námořní bezpečnosti a pravidel o zabránění znečištění loděmi. Agentura by měla být nápomocna Komisi při trvalé aktualizaci a rozvoji právních předpisů Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi a měla by poskytovat nezbytnou podporu k zajištění soustředěného a účinného provádění těchto právních předpisů v celém Společenství tím, že bude pomáhat Komisi v plnění úkolů jí přidělených stávajícími a budoucími právními předpisy Společenství o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi. |
|
(4) |
Pro řádné dosažení záměrů, kvůli nimž se agentura zřizuje, je vhodné, aby prováděla řadu jiných důležitých úkolů zaměřených na posílení námořní bezpečnosti a zabránění znečištění výsostných vod členských států loděmi. Z tohoto hlediska by měla agentura spolupracovat s členskými státy při organizaci vhodných školení o otázkách týkající se státní přístavní inspekce a působnosti státu vlajky, a rovněž by měla poskytovat technickou pomoc vztahující se k provádění právních předpisů Společenství. Měla by usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a Komisí na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se ruší směrnice Rady 93/75/EHS ( 5 ), a to rozvíjením a provozováním všech informačních systémů nezbytných pro dosažení cílů uvedené směrnice, a dále by měla usnadňovat činnosti týkající se vyšetřování závažných námořních nehod. Měla by Komisi a členským státům poskytnout objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi k přijetí nezbytných kroků na posílení zavedených opatření a k vyhodnocení jejich účinnosti. Měla by poskytovat poznatky o námořní bezpečnosti ve Společenství státům žádajícím o přistoupení. Měla by být otevřená k účasti těchto států a ostatních třetích zemí, které uzavřely se Společenstvím dohody, na jejichž základě přijímají a provádějí právní předpisy Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi. |
|
(5) |
Agentura by měla podporovat zavádění lepší spolupráce mezi členskými státy a měla by rozvíjet a rozšiřovat nejlepší praxi ve Společenství. To by mělo zároveň přispívat k posilování celkového námořního bezpečnostního systému ve Společenství, jakož i k omezení nebezpečí námořních nehod, znečištění moří a ztrát lidských životů na moři. |
|
(6) |
V zájmu řádného výkonu úkolů svěřených agentuře je vhodné, aby její zaměstnanci navštěvovali členské státy a sledovali všeobecné fungování systému námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi ve Společenství. Návštěvy by měly být prováděny v souladu s politikou stanovenou správní radou agentury, a orgány členských států by je měly usnadňovat. |
|
(7) |
Agentura by měla uplatňovat příslušné právní předpisy Společenství o veřejném přístupu k dokumentům a ochraně jednotlivců při zpracovávání osobních údajů. Měla by veřejnosti a všem zúčastněným osobám podávat objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o své práci. |
|
(8) |
Z hlediska smluvní odpovědnosti agentury, která se řídí právem použitelným pro smlouvy uzavírané agenturou, by měl pravomoc k rozhodování na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě mít Soudní dvůr. Soudní dvůr by měl rovněž mít pravomoc ve sporech o náhradu jakýchkoli škod plynoucích z mimosmluvní odpovědnosti agentury. |
|
(9) |
V zájmu zajištění účinného výkonu funkcí agentury by měly členské státy a Komise být zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi ke stanovení rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijetí příslušných finančních pravidel, zavádění průhledných postupů pro rozhodování agentury, schvalování jejího plánu práce, posuzování požadavků členských států na technickou pomoc, definování politiky návštěv členských států a jmenování výkonného ředitele. S ohledem na vysoce technické a vědecké poslání a úkoly agentury je vhodné, aby se správní rada skládala z jednoho zástupce každého členského státu a čtyř zástupců Komise s vysokou úrovní odbornosti. Aby byla ve správní radě dále zajištěna nejvyšší úroveň odbornosti a zkušeností a s ohledem na účast odvětví nejúžeji spojených s úkoly agentury by Komise měla jmenovat nezávislé odborníky z těchto odvětví jako členy rady bez hlasovacího práva, a to nikoli jako zástupců konkrétních profesních organizací, ale na základě jejich osobního přínosu a zkušeností v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi. |
|
(10) |
Řádné fungování agentury vyžaduje jmenování jejího výkonného ředitele na základě zásluh a prokázaných správních a řídicích schopností, jakož i způsobilosti a zkušenosti týkající se námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi a výkonu jeho povinností s naprostou nezávislostí a pružností, pokud jde o organizaci vnitřního chodu agentury. Proto by měl výkonný ředitel připravit a přijmout veškeré nutné kroky k zajištění řádného plnění plánu práce agentury, připravit každý rok návrh celkové zprávy k předání správní radě, měl by vypracovat odhady příjmů a výdajů agentury a plnit její rozpočet. |
|
(11) |
Za účelem zaručení plné samostatnosti a nezávislosti agentury se považuje za nutné poskytnout jí samostatný rozpočet, jehož příjmy v zásadě pocházejí z příspěvku Společenství. |
|
(12) |
Vytvářením více decentralizovaných agentur se v minulých letech rozpočtové orgány snažily zlepšit průhlednost a kontrolu správy finančních prostředků poskytnutých těmto agenturám Společenstvím, a zejména pokud jde o rozpočty poplatků, finanční kontrolu, pravomoci čerpání, příspěvky v systému sociálního zabezpečení a vnitřního rozpočtového procesu (kodex chování). Obdobně by nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 6 ) mělo být bez omezení uplatňováno na agenturu, která by se měla přistoupit k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 7 ). |
|
(13) |
Do pěti let ode dne, kdy agentura převezme své odpovědnosti, by měla správní rada zadat nezávislé externí vyhodnocení s cílem posoudit dopad tohoto nařízení, agentury a jejích obvyklých pracovních postupů na zajištění vysoké úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění loděmi, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
CÍLE A ÚKOLY
Článek 1
Cíle
1. Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně, jakož i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.
2. Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku v mezích hlavních úkolů popsaných v článku 2 a v příslušných případech doplňkových úkolů stanovených v článku 2a, a to zejména s cílem pomoci členským státům a Komisi řádně uplatňovat příslušné právní akty Unie. V souvislosti s reakcí na znečištění poskytuje agentura operační pomoc pouze na žádost postiženého státu či postižených států.
3. Poskytnutím pomoci podle odstavce 2 agentura ve vhodných případech přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.
Článek 2
Hlavní úkoly agentury
1. Za účelem zajištění řádného plnění cílů stanovených v článku 1 vykonává agentura hlavní úkoly vyjmenované v tomto článku.
2. Agentura je Komisi nápomocna:
a) v přípravných pracích na aktualizaci a vypracování příslušných právních aktů Unie, zejména v souladu s vývojem mezinárodních právních předpisů;
b) v účinném provádění příslušných závazných právních aktů Unie, zejména vykonáváním návštěv a inspekcí uvedených v článku 3 tohoto nařízení a poskytováním technické pomoci Komisi při plnění úkolů inspekce, kterými je Komise pověřena podle čl. 9 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení ( 8 ). V této souvislosti může Komisi podávat návrhy na jakákoli případná zlepšení zmíněných závazných právních aktů;
c) v analýze probíhajících a dokončených výzkumných projektů vztahujících se k cílům agentury; to může zahrnovat určení případných navazujících opatření vyplývajících z konkrétních výzkumných projektů;
d) v plnění jakéhokoli jiného úkolu, jímž je v legislativních aktech Unie v souvislosti s cíli agentury pověřena Komise.
3. Agentura spolupracuje s členskými státy na:
a) případném organizování příslušných činností odborné přípravy v oblastech, za něž jsou odpovědné členské státy;
b) zpracování technických řešení, včetně poskytování příslušných operačních služeb, a poskytování technické pomoci v souvislosti s vytvářením nezbytné kapacity členských států k provádění příslušných právních aktů Unie;
c) poskytování vhodných informací na žádost členského státu vyplývajících z inspekcí podle článku 3 za účelem podpory kontrol uznaných subjektů, jež vydávají osvědčení jménem členských států v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lidí a pro související činnosti námořní správy ( 9 ), aniž jsou dotčena práva a povinnosti státu vlajky;
d) podpoře ve formě dodatečných prostředků poskytovaných nákladově efektivním způsobem v případě znečištění z lodí i v případě znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, je-li podána žádost postiženým členským státem, v jehož působnosti jsou prováděny čistící práce, aniž je dotčena odpovědnost pobřežních států za zavedení vhodných mechanismů zásahu proti znečištění, a při respektování stávající spolupráce členských států v této oblasti. Žádosti o spuštění činností v rámci boje proti znečištění by měly být v příslušných případech podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom ( 10 ).
4. Agentura usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a Komisí:
a) v oblasti sledování dopravy, na niž se vztahuje směrnice 2002/59/ES, tím, že agentura podporuje zejména spolupráci mezi pobřežními státy v příslušných námořních oblastech a rozvíjí a provozuje datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti i systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) uvedené v článcích 6b a 22a zmíněné směrnice, jakož i mezinárodní systém výměny informací pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti v souladu se závazky přijatými v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO);
b) tím, že na požádání a aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, poskytuje příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie v rámci jejich mandátu relevantní informace o poloze plavidel a údaje z pozorování Země s cílem usnadnit opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak stanoví platné právo Unie, nebo na základě mezinárodně schválených právních nástrojů v oblasti námořní dopravy, přičemž se uplatňují příslušná pravidla o ochraně údajů a dodržují správní postupy, které v případě potřeby vypracuje správní rada nebo řídící skupina na vysoké úrovni vytvořená podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky;
c) v oblasti vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy ( 11 ). Je-li o to agentura požádána příslušnými členskými státy, a za předpokladu, že nedochází ke střetu zájmů, poskytuje těmto členským státům operační podporu v souvislosti s vyšetřováním vážných nebo velmi vážných nehod a provádí analýzu zpráv o bezpečnostním vyšetřování nehod za účelem určení přidané hodnoty na úrovni Unie, pokud jde o příslušná poučení, jež je třeba vyvodit. Na základě údajů poskytnutých členskými státy podle článku 17 uvedené směrnice agentura sestavuje roční přehled námořních nehod a mimořádných událostí;
d) v poskytování objektivních, spolehlivých a srovnatelných statistik, informací a údajů s cílem umožnit Komisi a členským státům učinit potřebné kroky ke zlepšení jejich opatření a vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost existujících opatření. Tyto úkoly zahrnují sběr, uchovávání a hodnocení technických údajů, systematické využívání existujících databází, včetně výměny dat a případně rozvoje dalších databází. Agentura na základě shromážděných údajů pomáhá Komisi ve zveřejňování informací týkajících se lodí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci ( 12 );
e) v oblasti shromažďování a analýzy údajů o námořnících, které jsou poskytovány a využívány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků ( 13 );
f) při zlepšování identifikace a stíhání lodí, které nezákonně vypouštějí nečistoty, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání ( 14 );
g) v souvislosti se znečištěním moří ropou způsobeným zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu s využitím evropského satelitního dohledu pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet) za účelem kontroly rozsahu a ekologického dopadu takového znečištění;
h) při poskytování technické pomoci členským státům a Komisi, která je nezbytná k tomu, aby se podílely na příslušných činnostech technických orgánů IMO, Mezinárodní organizace práce v souvislosti s námořní dopravou, Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“) a příslušných regionálních organizací, jichž je Unie členem, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie;
i) s ohledem na provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich ( 15 ), zejména zjednodušením elektronického přenosu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a podporou vytvoření jednotného kontaktního místa.
5. Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných činností odborné přípravy, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.
Agentura může také poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií, v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zavedeným rozhodnutím 2007/779/ES, Euratom a podle podmínek vztahujících se na členské státy podle odst. 3 písm. d) tohoto článku. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.
Článek 2a
Doplňkové úkoly agentury
1. Aniž jsou dotčeny hlavní úkoly podle článku 2, je agentura v příslušných případech nápomocna Komisi a členským státům při rozvíjení a uskutečňování činností Unie, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a které souvisejí s cíli agentury, jestliže k tomu disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Doplňkové úkoly uvedené v tomto článku:
a) jsou odůvodněné a přínosné;
b) brání duplicitnímu vynakládání úsilí;
c) jsou v zájmu námořní dopravní politiky Unie;
d) nenarušují hlavní úkoly agentury a
e) nezasahují do práv a povinností členských států, zejména v jejich úloze států vlajky, států přístavu a pobřežních států.
2. Agentura je Komisi nápomocna:
a) v souvislosti s prováděním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) ( 16 ) tím, že přispívá k dosažení cíle v podobě dosažení dobrého environmentálního stavu mořských vod, pokud jde o její prvky související s lodní plavbou, a při využívání výsledků stávajících nástrojů typu SafeSeaNet a CleanSeaNet;
b) poskytováním technické pomoci týkající se emisí skleníkových plynů z lodí, zejména v návaznosti na aktuální mezinárodní vývoj;
c) v souvislosti s programem Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) tím, že v rámci řízení GMES podporuje využívání údajů a služeb GMES k námořním účelům;
d) při rozvíjení společného prostředí pro sdílení informací v evropské námořní oblasti;
e) v souvislosti s mobilními zařízeními pro těžbu plynu a ropy na moři tím, že analyzuje požadavky Mezinárodní námořní organizace a shromažďuje základní informace o potenciálních hrozbách pro námořní dopravu a mořské prostředí;
f) poskytováním příslušných informací týkajících se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby ( 17 ). Tyto informace budou rovněž uvedeny ve zprávách podle čl. 3 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.
3. Agentura je nápomocna Komisi a členským státům:
a) při posuzování proveditelnosti a uskutečňování politik a projektů na podporu budování evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, jako jsou koncept „modrého pásma“ a iniciativa e-Maritime, jakož i mořské dálnice. Za tímto účelem bude zejména přezkoumána možnost doplnění dalších funkcí do systému SafeSeaNet, aniž by byla dotčena úloha řídící skupiny na vysoké úrovni vytvořené podle směrnice 2002/59/ES;
b) přezkumem provedeným ve spolupráci s příslušnými orgány pro systém říčních informačních služeb, jehož předmětem bude možnost sdílení informací mezi tímto systémem a informačními systémy námořní dopravy na základě zprávy podle článku 15 směrnice 2010/65/EU;
c) usnadňováním dobrovolné výměny osvědčených postupů v námořním výcviku a vzdělávání v rámci Unie a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku, a to při plném dodržování článku 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
Článek 3
Návštěvy členských států a inspekce
1. K plnění úkolů jí svěřených a s cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušného práva Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou.
2. Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.
3. Agentura vykonává inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí ( 18 ), a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí 2008/106/ES.
4. Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu.
5. Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, agentura analyzuje zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání se členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů.
Článek 4
Průhlednost a ochrana informací
1. Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 19 ).
2. Agentura může z vlastního podnětu navazovat styk v oblastech svých úkolů. Zejména zajišťuje, aby veřejnost a každá zúčastněná osoba rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury.
3. Správní rada přijme praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2 včetně případných opatření ohledně konzultace s členskými státy před zveřejněním informací.
4. Na informace shromážděné a zpracovávané Komisí a agenturou v souladu s tímto nařízením se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 20 ), přičemž agentura přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými informaci a jejich bezpečného zpracovávání.
5. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru podle článků článku 195 a 230 Smlouvy o ES.
KAPITOLA II
VNITŘNÍ STRUKTURA A PŮSOBENÍ
Článek 5
Právní postavení, regionální střediska
1. Agentura je institucí Společenství. Má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilost k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy daného členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a může vystupovat před soudem.
3. Na požádání Komise může správní rada se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.
4. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
Článek 6
Zaměstnanci
1. Pro zaměstnance agentury platí služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatnění tohoto služebního řádu a pracovního řádu. Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí pravidla.
2. Aniž je dotčen článek 16, vykonává agentura ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád a pracovní řád svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování.
3. Zaměstnanci agentury sestávají z úředníků přidělených nebo dočasně převedených Komisí nebo členskými státy a z ostatních zaměstnanců, které zaměstnává agentura podle svých potřeb k vykonávání svých úkolů.
Článek 7
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.
Článek 8
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem použitelným pro smlouvu, o kterou se jedná.
2. Soudní dvůr je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti agentura v souladu se základními zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.
4. Soudní dvůr je příslušný pro spory o náhradu škody podle odstavce 3.
5. Osobní odpovědnost pracovníků agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 9
Jazyky
1. Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství ( 21 ).
2. Překladatelské služby požadované pro činnost agentury poskytuje překladatelské středisko institucí Evropské unie.
Článek 10
Zřízení správní rady a její pravomoci
1. Zřizuje se správní rada.
2. Správní rada
a) v souladu s článkem 16 jmenuje výkonného ředitele;
b) přijímá výroční zprávu o činnosti agentury a každý rok ji do 15. června předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům.
Agentura každý rok předává rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů;
c) v rámci přípravy pracovního programu posuzuje a schvaluje žádosti o pomoc Komisi podle čl. 2 odst. 2 písm. d), žádosti členských států o technickou pomoc podle čl. 2 odst. 3, žádosti o technickou pomoc podle čl. 2 odst. 5 a žádosti o pomoc podle článku 2a;
ca) s přihlédnutím k písemnému stanovisku Komise posuzuje a přijímá víceletou strategii agentury na období pěti let;
cb) posuzuje a přijímá víceletý plán zaměstnanecké politiky agentury;
cc) projednává návrhy správních ujednání podle čl. 15 odst. 2 písm. ba);
d) do 30. listopadu každého roku schvaluje s ohledem na stanovisko Komise plán práce agentury na příští rok a předává jej členským státům, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi; tento plán práce je schvalován, aniž je dotčen roční rozpočtový proces Společenství. Pokud s ním Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada jej znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve lhůtě dvou měsíců ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou, včetně zástupců Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;
e) před začátkem rozpočtového roku schvaluje konečný rozpočet agentury a v případě nutnosti jej upravuje podle výše příspěvku Společenství a jiných příjmů agentury;
f) stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele;
g) stanoví metodiku návštěv, které mají být vykonány podle článku 3. Pokud s touto metodikou Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;
h) vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 18, 19 a 21 a provádí sledování a zajišťuje odpovídající kroky v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z různých auditních zpráv a hodnocení, jak interních, tak externích;
i) vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli a vedoucím jednotek uvedeným v článku 16;
j) přijímá svůj jednací řád;
k) postupem podle písmene d) schvaluje podrobný plán činnosti agentury týkající se připravenosti na znečištění a zasahování při něm, který je zaměřen na optimální využití finančních prostředků, které má agentura k dispozici;
l) přezkoumává finanční plnění podrobného plánu uvedeného v písmenu k) tohoto odstavce a rozpočtové závazky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2038/2006 ze dne 18. prosince 2006 o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění z lodí ( 22 );
m) jmenuje z řad svých členů pozorovatele, jenž bude sledovat výběrové řízení Komise pro jmenování výkonného ředitele.
Článek 11
Složení správní rady
1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a ze čtyř zástupců Komise, jakož i ze čtyř odborníků z nejvíce dotčených odvětví jmenovaných Komisí a bez hlasovacích práv.
Členové správní rady jsou jmenováni na základě stupně své zkušenosti a odbornosti v oblastech uvedených v článku 1. Členské státy a Komise usilují o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů.
2. Každý členský stát a Komise jmenuje své členy správní rady a náhradníky zastupující tyto členy v jejich nepřítomnosti.
3. Funkční období je čtyřleté. Členové mohou být jmenováni opakovaně.
4. Případná účast zástupců třetích zemí a její podmínky jsou stanoveny v ustanoveních zmíněných v čl. 17 odst. 2.
Článek 12
Předsednictví správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Je-li předsedovi zabráněno věnovat se svým povinnostem, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda.
2. Funkční období předsedy a zástupce předsedy trvá tři roky a končí zároveň s členstvím ve správní radě. Funkční období lze jednou obnovit.
Článek 13
Schůze
1. Schůze správní rady svolává její předseda.
2. Výkonný ředitel agentury se účastní jednání.
3. Správní rada koná řádné schůze pravidelně dvakrát ročně. Navíc se schází z podnětu předsedy nebo na žádost Komise nebo jedné třetiny členských států.
4. Jde-li o důvěrné záležitosti nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o přezkoumání určitých bodů pořadu jednání za nepřítomnosti dotčených členů. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád.
5. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.
6. Členům správní rady mohou být s výhradou jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.
7. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 14
Hlasování
1. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
2. Každý člen má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.
V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
3. Jednací řád stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena.
Článek 15
Funkce a pravomoci výkonného ředitele
1. Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý, aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady.
2. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:
a) zpracovává víceletou strategii agentury a po konzultaci s Komisí ji předkládá správní radě nejpozději osm týdnů před jejím příslušným zasedáním, přičemž přihlíží k názorům a návrhům členů správní rady;
aa) zpracovává víceletý plán zaměstnanecké politiky agentury a po konzultaci s Komisí ho předkládá správní radě nejpozději čtyři týdny před jejím příslušným zasedáním;
ab) zpracovává roční pracovní program, v němž jsou uvedeny předpokládané lidské a finanční zdroje přidělené na každou z činností, a podrobný plán činností týkajících se připravenosti a reakce agentury na znečištění a po konzultaci s Komisí ho předkládá správní radě nejpozději osm týdnů před jejím příslušným zasedáním, přičemž přihlíží k názorům a návrhům členů správní rady. Výkonný ředitel přijímá opatření nezbytná pro jejich provedení. Vyřizuje každou žádost členského státu o pomoc v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c);
b) po konzultaci s Komisí a na základě metodiky návštěv stanovené správní radou v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. g) rozhoduje o provedení návštěv a inspekcí stanovených v článku 3;
ba) může uzavírat správní ujednání s jinými orgány, které pracují v oblasti činností agentury, pokud byl návrh ujednání předložen ke konzultaci správní radě a ta vůči němu během čtyř týdnů nevznesla námitky;
c) činit jakékoli nezbytné kroky k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
d) organizuje účinný systém kontroly s cílem umožnit srovnání výsledků agentury s jejími cíli a úkoly stanovenými v tomto nařízení. K tomuto účelu vytvoří po dohodě s Komisí a správní radou specificky koncipované ukazatele výkonnosti, které umožní efektivní posouzení dosažených výsledků. Zajistí, aby se organizační struktura agentury v rámci dostupných finančních a lidských zdrojů pravidelně přizpůsobovala vznikajícím potřebám. Na tomto základě výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh souhrnné zprávy a předá ho k projednání správní radě. Zpráva obsahuje vyhrazený oddíl týkající se finančního plnění podrobného plánu pro činnosti připravenosti a reakce agentury na znečištění a uvádí aktualizovaný stav všech opatření financovaných podle tohoto plánu. Výkonný ředitel stanoví postupy pravidelného hodnocení, které splňují všeobecně uznávané odborné normy;
e) ve vztahu k zaměstnancům vykonávat pravomoci stanovené v čl. 6 odst. 2;
f) v souladu s článkem 18 sestavovat odhady příjmů a výdajů agentury a v souladu s článkem 19 odpovídat za plnění rozpočtu.
▼M4 —————
3. Výkonný ředitel případně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o plnění svých úkolů.
Zejména prezentuje aktuální stav příprav víceleté strategie a ročního pracovního programu.
Článek 16
Jmenování a odvolání výkonného ředitele a vedoucích jednotek
1. Výkonného ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Výkonný ředitel je jmenován po vyslechnutí stanoviska pozorovatele podle článku 10 na období pěti let na základě výkonnosti a doložené správní a řídicí způsobilosti, jakož i doložené zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Je jmenován ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po provedení otevřeného výběrového řízení poté, co byla v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných publikacích zveřejněna výzva k projevení zájmu. Kandidát zvolený správní radou může být vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů. Odvolání projedná správní rada na žádost Komise nebo jedné třetiny svých členů. O jmenování či odvolání rozhoduje správní rada čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem.
2. Správní rada, která jedná na návrh Komise, může funkční období výkonného ředitele s ohledem na hodnotící zprávu jednou prodloužit nejvýše o další čtyři roky. Správní rada rozhoduje čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá výkonný ředitel ve funkci až do jmenování svého nástupce.
3. Výkonnému řediteli může pomáhat jeden nebo více vedoucích jednotek. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastupuje ho jeden z vedoucích jednotek.
4. Vedoucí jednotek jsou jmenováni na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž konkrétní odbornosti a zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Vedoucí jednotek jmenuje nebo odvolává výkonný ředitel po obdržení kladného stanoviska správní rady.
Článek 17
Účast třetích zemí
1. Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely dohody s Evropským společenstvím, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí a zasahování při něm.
2. Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod budou vypracována opatření, která mimo jiné upřesňují povahu a rozsah prováděcích pravidel účasti těchto zemí na práci agentury včetně opatření o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
KAPITOLA III
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 18
Rozpočet
1. Příjmy agentury sestávají
a) z příspěvku od Společenství;
b) z možných příspěvků od kterékoli třetí země, která se účastní práce agentury v souladu s článkem 17;
c) z poplatků a plateb za publikace, odbornou přípravu nebo jiné služby poskytované agenturou.
2. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.
3. Výkonný ředitel sestaví návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, a to na principu sestavování rozpočtu podle jednotlivých činností, a předá jej spolu s návrhem plánu pracovních míst správní radě.
4. Příjmy a výdaje musí být v rovnováze.
5. Na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů správní rada každý rok sestaví odhad příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.
6. Tento odhad příjmů a výdajů, obsahující návrh plánu pracovních míst spolu s předběžným pracovním programem, předá správní rada nejpozději do 31. března Komisi a státům, se kterými Společenství uzavřelo dohody v souladu s článkem 17.
7. Komise předloží odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
8. Komise na základě odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU, společně s popisem a odůvodněním jakéhokoli rozdílu mezi odhadem agentury a dotací ze souhrnného rozpočtu.
9. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro agenturu.
Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.
10. Správní rada schvaluje rozpočet. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví a spolu s ním také roční pracovní program.
11. Pokud správní rada hodlá uskutečnit jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, oznámí svůj záměr co nejdříve rozpočtovému orgánu. Uvědomí o tom Komisi.
Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.
Článek 19
Plnění a kontrola rozpočtu
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Nejpozději do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 obecného finančního nařízení.
3. Nejpozději do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 obecného finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6. Nejpozději do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.
9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 obecného finančního nařízení.
10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Článek 20
Boj proti podvodům
1. V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu vztahuje bez omezení nařízení (ES) č. 1073/1999.
2. Agentura se připojí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a bez prodlení přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré její zaměstnance.
3. Rozhodnutí týkající se dohod o financování a provádění a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.
Článek 21
Finanční ustanovení
Správní rada přijme po konzultaci s Komisi finanční předpisy použitelné pro agenturu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 23 ), pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Hodnocení
1. Správní rada v pravidelných intervalech nejméně každých pět let zajistí nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení. Komise poskytne agentuře veškeré informace, které agentura pro toto hodnocení považuje za relevantní.
2. V hodnocení se posoudí dopad tohoto nařízení, jakož i užitečnost, význam, dosažená přidaná hodnota a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů. V hodnocení se přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni. Bude se zejména zabývat možnou potřebou změnit úkoly agentury. Správní rada po dohodě s Komisí a návazně na konzultace se zúčastněnými stranami stanoví zvláštní zmocnění.
3. Správní rada obdrží hodnocení a vydá doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a předloží je Komisi. Výsledky hodnocení i navrhovaná doporučení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je. Podle potřeby je připojen plán činností s časovým rozvrhem.
Článek 22a
Zpráva o pokroku
Do dne 2. března 2018 a s přihlédnutím k hodnotící zprávě podle článku 22 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž v zájmu identifikace možnosti dalšího zvyšování efektivity uvede, jak agentura splnila dodatečné povinnosti stanovené tímto nařízením, a případně důvody pro změny jejích cílů a úkolů.
▼M4 —————
Článek 24
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. C 120 E, 24.4.2001, s. 83 a Úř. věst. C 103 E, 30.4.2002, s. 184.
( 2 ) Úř. věst. C 221, 7.8.2001, s. 64.
( 3 ) Úř. věst. C 357, 14.12.2001, s. 1.
( 4 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. června 2001 (Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 312), společný postoj Rady ze dne 7. března 2002 (Úř. věst. C 119 E, 22.5.2002, s. 27) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2002.
( 5 ) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.
( 6 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999. s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
( 8 ) Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.
( 9 ) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.
( 10 ) Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.
( 11 ) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.
( 12 ) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.
( 13 ) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.
( 14 ) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.
( 15 ) Úř. věst. 283, 29.10.2010, s. 1.
( 16 ) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
( 17 ) Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.
( 18 ) Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.
( 19 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
( 20 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
( 21 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.
( 22 ) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 1.
( 23 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72; oprava v Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 39.