This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02002D0187-20090604
Council Decision of 28 February 2002 setting up Eurojust with a view to reinforcing the fight against serious crime (2002/187/JHA)
Consolidated text: Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (2002/187/SVV)
Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (2002/187/SVV)
No longer in force
2002D0187 — CS — 04.06.2009 — 002.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ RADY ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 063, 6.3.2002, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 245 |
44 |
29.9.2003 |
||
|
L 138 |
14 |
4.6.2009 |
||
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 28. února 2002
o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti
(2002/187/SVV)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písmeno c) této smlouvy,
s ohledem na podnět Spolkové republiky Německo a na podnět Portugalské republiky, Francouzské republiky, Švédského království a Belgického království ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Je nutné dále zdokonalovat soudní spolupráci mezi členskými státy, zejména při boji proti formám závažné trestné činnosti páchané často nadnárodními skupinami. |
|
(2) |
Účinné zlepšení soudní spolupráce mezi členskými státy vyžaduje neprodlené přijetí strukturálních opatření na úrovni Evropské unie k usnadnění nejvhodnější koordinace úkonů při vyšetřování a stíhání na území více než jednoho členského státu za plného respektování základních práv a svobod. |
|
(3) |
V zájmu posílení boje proti závažným formám organizované trestné činnosti rozhodla Evropská rada na svém zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999, zejména v bodě 46 svých závěrů, o zřízení jednotky (Eurojust) složené ze státních zástupců, soudců nebo policistů odpovídajících pravomocí. |
|
(4) |
Jednotka Eurojust se zřizuje tímto rozhodnutím jako instituce Evropské unie s právní subjektivitou financovaná ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, kromě platů a požitků národních členů a asistentů, které hradí členský stát jejich původu. |
|
(5) |
Pro Eurojust jsou důležité také cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 3 ). Kolegium Eurojustu by mělo přijmout nezbytná prováděcí opatření k dosažení těchto cílů. Při tom by mělo plně přihlédnout k citlivosti práce Eurojustu při vyšetřování a stíhání. V této souvislosti by OLAF neměl mít přístup k dokumentům, důkazním materiálům, hlášením, záznamům ani informacím v jakékoli podobě, které byly získány nebo vytvořeny v průběhu těchto uzavřených nebo probíhajících činností, a předávání těchto dokumentů, důkazních materiálů, hlášení, záznamů a informací úřadu OLAF by mělo být zakázáno. |
|
(6) |
V zájmu co nejúčinnějšího plnění svých cílů by měl Eurojust plnit úkoly buď prostřednictvím jednoho či více národních členů, nebo jako kolegium. |
|
(7) |
Příslušným orgánům členských států by měla být umožněna výměna informací s Eurojustem pomocí mechanismu, který slouží a vyhovuje zájmům trestního řízení. |
|
(8) |
Pravomocemi Eurojustu není dotčena působnost Společenství v oblasti ochrany jeho vlastních finančních zájmů a stávající smlouvy a dohody, zejména Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních (Rada Evropy), podepsaná dne 20. dubna 1959 ve Štrasburku, a také Úmluva mezi členskými státy Evropské unie o vzájemné pomoci v trestních věcech ( 4 ), přijatá Radou dne 29. května 2000, a protokol k této úmluvě ( 5 ) přijatý dne 16. října 2001. |
|
(9) |
K plnění svých cílů zpracovává Eurojust údaje automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech. Za tím účelem by měly být přijaty nezbytné kroky k zajištění úrovně ochrany údajů, která by odpovídala přinejmenším úrovni ochrany vyplývající z uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů, podepsané dne 28. ledna 1981 ve Štrasburku, ve znění pozdějších změn, zejména protokolu připraveného k podpisu dne 8. listopadu 2001, jestliže jsou tyto změny mezi členskými státy platné. |
|
(10) |
V zájmu zajištění a kontroly řádného zpracování osobních údajů Eurojustem by měl být zřízen společný kontrolní orgán, který by se měl, s ohledem na složení Eurojustu, skládat ze soudců, anebo vyžaduje-li to ústavní nebo státní systém členského státu, z osob vykonávajících rovnocennou funkci, která jim propůjčuje dostatečnou míru nezávislosti. Pravomocemi tohoto společného kontrolního orgánu by neměla být dotčena příslušnost vnitrostátních soudů ani právní prostředky, které k nim lze podat. |
|
(11) |
V zájmu zajištění harmonické koordinace různých činností Unie a Společenství a s ohledem na článek 29 a čl. 36 odst. 2 Smlouvy by se měla Komise plně podílet na práci Eurojustu týkající se obecných otázek a otázek spadajících do její pravomoci. Pravidla účasti Komise na práci Eurojustu v oblastech spadajících do její působnosti by měla být vymezena v jednacím řádu Eurojustu. |
|
(12) |
Je třeba přijmout ustanovení, která by zaručila navázání a udržování úzké spolupráce mezi Eurojustem a Evropským policejním úřadem (Europol) ( 6 ). |
|
(13) |
Mimořádně úzké vztahy by měl Eurojust udržovat s Evropskou soudní sítí zřízenou společnou akcí 98/428/SVV ( 7 ). Za tím účelem by měl sekretariát sítě umístěn v sekretariátu Eurojustu. |
|
(14) |
K usnadnění práce Eurojustu by členské státy měly dosadit či jmenovat jednoho nebo více národních zpravodajů. |
|
(15) |
V míře nezbytné k plnění svých úkolů by měl být Eurojust oprávněn navazovat spolupráci s třetími zeměmi a uzavírat dohody o takové spolupráci, a to především se zeměmi kandidujícími na přistoupení k Unii a s jinými zeměmi, se kterými byla dohodnuta spolupráce. |
|
(16) |
Protože v důsledku přijetí tohoto rozhodnutí musí být schváleny nové významné právní předpisy v členských státech, měla by být přijata určitá přechodná ustanovení. |
|
(17) |
Podle bodu 57 závěrů zasedání Evropské rady v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 má Eurojust začít pracovat v Haagu, dokud nebude učiněno rozhodnutí o sídlech některých institucí a útvarů. |
|
(18) |
Toto rozhodnutí ctí základní práva a zachovává zásady uznané v čl. 6 odst. 2 Smlouvy a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Zřízení a právní subjektivita
Tímto rozhodnutím se jako instituce Unie zřizuje jednotka zvaná „Eurojust“.
Eurojust má právní subjektivitu.
Článek 2
Složení Eurojustu
1. Eurojust se skládá z jednoho národního člena vyslaného každým členským státem v souladu s jeho právním systémem z řad státních zástupců, soudců nebo policistů s rovnocennými pravomocemi.
2. Členské státy zajistí stálý a účinný příspěvek k tomu, aby Eurojust dosáhl cílů podle článku 3. Ke splnění těchto cílů
a) musí mít národní člen své stálé pracoviště v sídle Eurojustu;
b) pomáhá každému národnímu členovi jeden zástupce a další osoba jako asistent. Zástupce a asistent mohou mít své stálé pracoviště v sídle Eurojustu. Národnímu členovi může pomáhat více zástupců a asistentů, kteří mohou v případě nutnosti a se souhlasem kolegia mít své stálé pracoviště v sídle Eurojustu.
3. Národní člen má postavení, které mu poskytuje pravomoci podle tohoto rozhodnutí, aby mohl plnit své úkoly.
4. Národní členové a jejich zástupci a asistenti podléhají ve věcech svého postavení vnitrostátnímu právu svého členského státu.
5. Zástupce musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 1 a může jednat jménem národního člena nebo jej nahradit. Asistent může rovněž jednat jménem národního člena nebo jej nahradit, pokud splňuje kritéria uvedená v odstavci 1.
6. Eurojust je v souladu s článkem 12 napojen na národní koordinační systém Eurojustu.
7. Eurojust má možnost vysílat styčné zástupce do třetích států v souladu s tímto rozhodnutím.
8. Eurojust má v souladu s tímto rozhodnutím k dispozici sekretariát, v jehož čele stojí správní ředitel.
Článek 3
Cíle
1. Cíle Eurojustu při vyšetřování a stíhání trestné činnosti uvedené v článku 4 v oblasti závažné trestné činnosti, zejména organizované, týkajícím se dvou nebo více členských států, jsou
a) podporovat a zdokonalovat koordinaci příslušných orgánů členských států při vyšetřování a stíhání vedeném v těchto členských státech s ohledem na všechny žádosti příslušných orgánů členského státu a na všechny informace poskytnuté jakoukoli institucí, která je příslušná podle předpisů přijatých v rámci Smluv;
b) zdokonalovat spolupráci příslušných orgánů členských států, zejména usnadňovat výkon ►M2 žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci včetně těch, jež se týkají nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání ◄
c) jinak podporovat příslušné orgány členských států za účelem zvyšování účinnosti jejich činnosti při vyšetřování a stíhání.
2. V souladu s pravidly stanovenými tímto rozhodnutím a na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust pomáhat i při vyšetřování a stíhání, která se týkají pouze tohoto členského státu ►M2 a třetího státu, pokud byla s třetím státem uzavřena dohoda o spolupráci ve smyslu čl. 26a odst. 2 ◄ nebo pokud je v konkrétním případě na poskytnutí takové pomoci významný zájem.
3. V souladu s pravidly stanovenými tímto rozhodnutím a na žádost příslušného orgánu členského státu nebo Komise může Eurojust pomáhat i při vyšetřování a stíhání týkajícím se pouze tohoto členského státu a Společenství.
Článek 4
Pravomoci
1. Do obecné působnosti Eurojustu spadají
a) formy trestné činnosti a trestné činy, pro které je Europol vždy příslušný ( 8 );
▼M2 —————
c) ostatní přestupky páchané ve spojení s formami trestné činnosti a přestupky uvedenými ►M2 v písmeni a) ◄ .
2. Na žádost příslušného orgánu členského státu může Eurojust, v souladu se svými cíli, doplňkově pomáhat i při vyšetřování a stíhání forem trestné činnosti neuvedených v odstavci 1.
Článek 5
Úkoly Eurojustu
1. K dosažení svých cílů plní Eurojust své úkoly
a) prostřednictvím jednoho nebo více dotčených národních členů v souladu s článkem 6 nebo
b) jako kolegium v souladu s článkem 7 v případě, že
i) o to požádá jeden nebo více národních členů dotčených věcí, kterou se Eurojust zabývá;
ii) se jedná o vyšetřování nebo stíhání, které má dopad na úrovni Unie nebo které by mohlo mít dopad na jiné než přímo zúčastněné členské státy;
iii) se jedná o obecnou otázku ohledně plnění cílů Eurojustu nebo
iv) je tak stanoveno na jiném místě tohoto rozhodnutí.
2. Při plnění úkolů Eurojust uvádí, zda jedná prostřednictvím jednoho nebo více národních členů ve smyslu článku 6, nebo jako kolegium ve smyslu článku 7.
Článek 5a
Stálá koordinace
1. Aby Eurojust plnil své úkoly v naléhavých případech, zřídí stálou koordinaci, která bude kdykoli schopna přijmout a zpracovat žádosti, jež jsou mu předloženy. Tato stálá koordinace bude nepřetržitě dosažitelná prostřednictvím jediného kontaktního místa stálé koordinace u Eurojustu.
2. Stálá koordinace se skládá z jednoho zástupce (zástupce pro stálou koordinaci) každého členského státu, který může být národním členem nebo jeho zástupcem nebo asistentem oprávněným zastupovat národního člena. Zástupce pro stálou koordinaci musí být schopen jednat nepřetržitě.
3. Pokud je v naléhavých případech třeba žádost či rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, vykonat v jednom či více členských státech, může ji dožadující či vydávající příslušný orgán zaslat stálé koordinaci. Kontaktní místo stálé koordinace ji ihned zašle zástupci členského státu, z nějž žádost pochází, a požaduje-li to výslovně předávající či vydávající orgán, zástupcům pro stálou koordinaci těch členských států, na jejichž území by měla být žádost vykonána. Tito zástupci jednají neprodleně, pokud jde o výkon žádosti v jejich členském státě, prostřednictvím výkonu svých úkolů a pravomocí uvedených v článku 6 a v článcích 9a až 9f.
Článek 6
Plnění úkolů Eurojustu prostřednictvím národních členů
►M2 1. ◄ Jedná-li Eurojust prostřednictvím dotyčných národních členů,
a) může požádat příslušné orgány dotyčných členských států s uvedením odůvodnění, aby
i) zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů,
ii) souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů,
iii) koordinovaly příslušné orgány dotyčných členských států,
iv) sestavily společný vyšetřovací tým na základě příslušných mechanismů spolupráce,
v) poskytly Eurojustu informace, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů,
vi) přijaly zvláštní vyšetřovací postupy,
vii) přijaly jakákoliv jiná opatření, která jsou odůvodněná pro vyšetřování nebo stíhání;
b) zajišťuje, aby se příslušné orgány dotyčných členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterém byl zpraven;
c) na žádost příslušných orgánů členských států těmto pomáhá při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;
d) napomáhá ke zdokonalování koordinace příslušných vnitrostátních orgánů;
e) spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;
f) v případech uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 pomáhá se souhlasem kolegia při vyšetřování a stíhání týkajícím se příslušných orgánů pouze jednoho členského státu.
▼M2 —————
2. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány odpověděly bez zbytečného odkladu na žádosti předložené podle tohoto článku.
Článek 7
Plnění úkolů Eurojustu jako kolegia
►M2 1. ◄ Jedná-li Eurojust jako kolegium,
a) může ohledně forem trestné činnosti a přestupků uvedených v čl. 4 odst. 1 s odpovídajícím odůvodněním požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby
i) zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;
ii) souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;
iii) koordinovaly svou činnost s příslušnými orgány dotyčných členských států;
iv) na základě příslušných mechanismů spolupráce sestavily společný vyšetřovací tým;
v) mu poskytly jakékoliv informace nezbytné k plnění jeho úkolů;
b) zajišťuje, aby se příslušné orgány členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterých byl zpraven a která mají dopad na úrovni Unie nebo by mohla mít dopad na jiné než přímo zúčastněné členské státy;
c) pomáhá příslušným orgánům členských států na jejich žádost při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;
d) napomáhá ke zdokonalování spolupráce příslušných orgánů členských států, zejména na základě analýz Europolu;
e) spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;
f) může pomáhat Europolu, zejména mu poskytovat stanoviska na základě jím provedených analýz;
g) může v případech stanovených pod výše uvedenými písmeny a), c) a d) zajišťovat logistickou podporu. Taková logistická podpora může zahrnovat mimo jiné překladatelskou, tlumočnickou a organizační pomoc při koordinačních schůzkách.
2. Pokud se dva nebo více národních členů nemůžou shodnout na tom, jak vyřešit kompetenční spor, pokud jde o zahájení vyšetřování nebo stíhání podle článku 6 a zejména podle čl. 6 odst. 1 písm. c), je kolegium požádáno o vydání nezávazného písemného stanoviska k případu za předpokladu, že tato záležitost nemohla být vyřešena vzájemnou dohodou mezi dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány. Stanovisko kolegia je neprodleně předáno dotyčným členským státům. Tímto odstavcem není dotčen odst. 1 písm. a) bod ii).
3. Bez ohledu na ustanovení jakéhokoli nástroje přijatého Evropskou unií v oblasti justiční spolupráce může příslušný orgán hlásit Eurojustu opakující se odmítnutí nebo obtíže týkající se vyřizování žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci včetně těch, jež se týkají nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, a požádat kolegium, aby vydalo nezávazné písemné stanovisko k dané záležitosti za předpokladu, že nemohla být vyřešena vzájemnou dohodou příslušných vnitrostátních orgánů nebo prostřednictvím zapojení dotyčných národních členů. Stanovisko kolegia je neprodleně předáno dotyčným členským státům.
Článek 8
Činnosti navazující na žádosti a stanoviska Eurojustu
Pokud se příslušné orgány dotčených členských států rozhodnou nevyhovět žádosti uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 7 odst. 1 písm. a) nebo se rozhodnou neřídit se písemným stanoviskem uvedeným v čl. 7 odst. 2 a 3, sdělí své rozhodnutí a jeho důvody bez zbytečného odkladu Eurojustu. Pokud důvody pro odmítnutí vyhovět žádosti nelze sdělit, protože by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo ohrozilo bezpečnost fyzických osob, mohou příslušné orgány členských států uvést provozní důvody.
Článek 9
Národní členové
1. Funkční období národního člena trvá nejméně čtyři roky. Členský stát původu jej může jmenovat na další funkční období. Národní člen nemůže být odvolán před koncem funkčního období bez předchozího uvědomění Rady a bez uvedení důvodu. Je-li národní člen předsedou nebo místopředsedou Eurojustu, trvá jeho funkční období člena nejméně tak dlouho, aby mohl plnit svou funkci předsedy nebo místopředsedy po celé období, na které byl zvolen.
2. Veškerá výměna informací mezi Eurojustem a členskými státy probíhá prostřednictvím národních členů.
3. K plnění cílů Eurojustu má národní člen alespoň rovnocenný přístup k informacím obsaženým v následujících druzích rejstříků svého členského státu, nebo může alespoň tyto informace získat, jak by mu náleželo na vnitrostátní úrovni jako státnímu zástupci, soudci nebo policistovi:
a) v rejstřících trestů;
b) v rejstřících zatčených osob;
c) ve vyšetřovacích rejstřících;
d) v rejstřících DNA;
e) v dalších rejstřících svého členského státu, usoudí-li, že obsažené informace jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly.
4. Národní člen se může obracet přímo na příslušné orgány svého členského státu.
Článek 9a
Pravomoci národního člena na vnitrostátní úrovni
1. Pravomoci uvedené v článcích 9b, 9c a 9d vykonává národní člen jakožto příslušný vnitrostátní orgán jednající v souladu s vnitrostátním právem a za podmínek stanovených v tomto článku a v článcích 9b až 9e. Při plnění svých úkolů národní člen v případě potřeby uvede, zda jedná v souladu s pravomocemi národních členů podle tohoto článku a článků 9b až 9d.
2. Každý členský stát určí povahu a rozsah pravomocí svého národního člena v oblasti justiční spolupráce týkající se tohoto členského státu. Každý členský stát však svěří svému národnímu členovi alespoň pravomoci popsané v článku 9b a s výhradou článku 9e pravomoci popsané v článcích 9c a 9d, které by měl na vnitrostátní úrovni k dispozici jako soudce, státní zástupce či policista.
3. Při jmenování národního člena a jindy v případě potřeby oznámí členský stát Eurojustu a generálnímu sekretariátu Rady své rozhodnutí o provedení odstavce 2, aby o něm generální sekretariát mohl uvědomit ostatní členské státy. Členské státy se zavazují přijmout a uznávat tímto způsobem nabyté výsady do té míry, do jaké jsou slučitelné s mezinárodními závazky.
4. Každý členský stát v souladu se svými mezinárodními závazky vymezí rovněž právo národního člena jednat se zahraničními justičními orgány.
Článek 9b
Běžné pravomoci
1. Národní členové jakožto příslušné vnitrostátní orgány jsou oprávněni obdržet, předat, usnadnit a poskytnout dodatečné informace a provést navazující činnosti v souvislosti s výkonem žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání. Jsou-li vykonávány pravomoci uvedené v tomto odstavci, je příslušný vnitrostátní orgán neprodleně uvědomen.
2. V případě částečného či nedostatečného výkonu žádosti o justiční spolupráci jsou národní členové jakožto příslušné vnitrostátní orgány oprávněni požádat příslušný vnitrostátní orgán svého členského státu o dodatečná opatření za účelem úplného výkonu žádosti.
Článek 9c
Pravomoci vykonávané se souhlasem příslušného vnitrostátního orgánu
1. Národní členové jakožto příslušné vnitrostátní orgány mohou, po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem či na jeho žádost a v jednotlivých případech, vykonávat tyto pravomoci:
a) vydávat a doplňovat žádosti a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání;
b) vykonávat ve svém členském státě žádosti a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání;
c) nařizovat ve svém členském státě vyšetřovací opatření, která byla označena za nezbytná na koordinačním zasedání organizovaném Eurojustem s cílem poskytnout pomoc příslušným vnitrostátním orgánům, kterých se týká konkrétní vyšetřování, a k účasti na němž jsou dotčené příslušné vnitrostátní orgány pozvány;
d) schvalovat a koordinovat sledované zásilky ve svém členském státě.
2. Pravomoci uvedené v tomto článku vykonává v zásadě příslušný vnitrostátní orgán.
Článek 9d
Pravomoci vykonávané v naléhavých případech
Národní členové jsou jakožto příslušné vnitrostátní orgány v naléhavých případech, a pokud nemohou včas určit příslušný vnitrostátní orgán nebo se s ním spojit, oprávněni
a) schvalovat a koordinovat sledované zásilky ve svém členském státě;
b) vykonávat ve vztahu ke svému členskému státu žádosti a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání.
Jakmile národní člen příslušný vnitrostátní orgán určí nebo se s ním spojí, informuje ho o výkonu pravomocí uvedených v tomto článku.
Článek 9e
Žádosti národních členů v případě nemožnosti výkonu pravomocí
1. Národní člen jakožto příslušný vnitrostátní orgán je oprávněn alespoň předložit návrh orgánu příslušnému pro výkon pravomocí uvedených v článcích 9c a 9d, je-li svěření těchto pravomocí národnímu členovi v rozporu
a) s ústavními pravidly
nebo
b) se základními aspekty systému trestního soudnictví
i) vzhledem k rozdělení pravomocí mezi policii, státní zástupce a soudce,
ii) vzhledem k funkčnímu rozdělení úkolů mezi orgány činné v trestním řízení
nebo
iii) v souvislosti s federativním uspořádáním dotyčného členského státu.
2. Členské státy zajistí, aby se v případech uvedených v odstavci 1 žádostí, kterou vydal národní člen, bez zbytečného odkladu zabýval příslušný vnitrostátní orgán.
Článek 9f
Účast národních členů na společných vyšetřovacích týmech
Národní členové jsou oprávněni účastnit se společných vyšetřovacích týmů, včetně jejich zřízení, v souladu s článkem 13 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie nebo s rámcovým rozhodnutím Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech ( 9 ), jestliže se týkají jejich členského státu. Členské státy mohou nicméně podmínit účast národního člena souhlasem příslušného vnitrostátního orgánu. Národní členové nebo jejich zástupci či asistenti jsou přizváni k účasti na jakémkoliv společném vyšetřovacím týmu, do nějž je jejich členský stát zapojen a který je financován Společenstvím podle platných finančních nástrojů. Každý členský stát stanoví, zda se národní člen účastní společného vyšetřovacího týmu jakožto příslušný vnitrostátní orgán, nebo jménem Eurojustu.
Článek 10
Kolegium
1. Kolegium se skládá ze všech národních členů. Každý národní člen má jeden hlas.
2. ►M2 Rada kvalifikovanou většinou schválí jednací řád Eurojustu na návrh kolegia. Kolegium přijímá návrh dvoutřetinovou většinou po konzultaci se společným kontrolním orgánem uvedeným v článku 23, pokud jde o ustanovení týkající se zpracování osobních údajů. ◄ Ustanovení jednacího řádu týkající se zpracování osobních údajů může Rada schválit odděleně.
3. Jedná-li kolegium ►M2 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a 3 ◄ , přijímá svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů. Jiná rozhodnutí přijímá kolegium v souladu s jednacím řádem.
Článek 11
Úloha Komise
1. V souladu s čl. 36 odst. 2 Smlouvy se Komise plně účastní práce Eurojustu. Podílí se na jeho práci v oblastech spadajících do její pravomoci.
2. Komise může být vyzvána k poskytnutí svých odborných znalostí týkajících se činnosti Eurojustu při koordinaci vyšetřování a stíhání.
3. Za účelem posílení spolupráce mezi Eurojustem a Komisí se může Eurojust dohodnout s Komisí na potřebných praktických ujednáních.
Článek 12
Národní koordinační systém Eurojustu
1. Každý členský stát určí jednoho nebo více národních zpravodajů pro Eurojust.
2. Každý členský stát zavede do 4. června 2011 národní koordinační systém Eurojustu s cílem zajistit koordinaci práce
a) národních zpravodajů pro Eurojust;
b) národního zpravodaje pro Eurojust pro otázky terorismu;
c) národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť a nejvýše tří dalších kontaktních míst Evropské soudní sítě;
d) národních členů nebo kontaktních míst sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí zřízených rozhodnutím Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny ( 10 ), rozhodnutím Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností ( 11 ) a rozhodnutím Rady 2008/852/SVV ze dne 24. října 2008 o síti kontaktních míst pro boj proti korupci ( 12 ).
3. Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 si zachovávají své postavení podle vnitrostátního práva.
4. Národní zpravodajové pro Eurojust odpovídají za fungování národního koordinačního systému Eurojustu. Je-li určeno více zpravodajů pro Eurojust, odpovídá za fungování národního koordinačního systému Eurojustu jeden z nich.
5. Národní koordinační systém Eurojustu usnadňuje v rámci členského státu plnění úkolů Eurojustu zejména tím, že
a) zajišťuje, aby systému řízení případů podle článku 16 byly účinným a spolehlivým způsobem poskytovány informace týkající se dotyčného členského státu;
b) pomáhá určovat, zda by případ měl být řešen za pomoci Eurojustu nebo Evropské soudní sítě;
c) pomáhá národnímu členovi určit příslušné orgány pro vyřízení žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání;
d) udržuje úzké vztahy s národní jednotkou Europolu.
6. Za účelem plnění cílů podle odstavce 5 osoby uvedené v odstavci 1 a odst. 2 písm. a), b) a c) jsou a osoby uvedené v odst. 2 písm. d) mohou být připojeny k systému řízení případů v souladu s tímto článkem, články 16, 16a, 16b a 18 a jednacím řádem Eurojustu. Připojení k systému řízení případů jde k tíži souhrnného rozpočtu Evropské unie.
7. Nic v tomto článku nelze vykládat tak, že by byl dotčen přímý styk mezi příslušnými justičními orgány stanovenými v nástrojích pro justiční spolupráci, jako například v článku 6 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie. Vztahy mezi národním členem a národními zpravodaji nevylučují přímý styk mezi národním členem a jeho příslušnými orgány.
Článek 13
Výměna informací s členskými státy a mezi národními členy
1. Příslušné orgány členských států si s Eurojustem vyměňují veškeré informace nezbytné k plnění jeho úkolů podle článků 4 a 5 a v souladu s pravidly pro ochranu údajů stanovenými v tomto rozhodnutí. To zahrnuje alespoň informace uvedené v odstavcích 5, 6 a 7.
2. Předáváním informací Eurojustu se rozumí žádost o pomoc Eurojustu v dotyčném případě, pouze pokud tak stanoví příslušný orgán.
3. Národní členové Eurojustu jsou oprávněni bez předchozího zmocnění vyměňovat si mezi sebou nebo s příslušnými orgány svých členských států veškeré informace nezbytné k plnění úkolů Eurojustu. Národní členové jsou zejména neprodleně informováni o případu, jenž se jich týká.
4. Tímto článkem nejsou dotčeny ostatní povinnosti týkající se předávání informací Eurojustu, včetně povinností podle rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů ( 13 ).
5. Členské státy zajistí, aby národní členové byli informováni o zřizování společného vyšetřovacího týmu, ať je zřizován podle článku 13 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie nebo podle rámcového rozhodnutí 2002/465/SVV, a o výsledcích práce těchto týmů.
6. Členské státy zajistí, aby jejich národní člen byl bez zbytečného odkladu informován o každém případu, do něhož jsou přímo zapojeny nejméně tři členské státy a ohledně něhož byla nejméně dvěma členským státům předána žádost nebo rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, a
a) jedná se o trestný čin, za nějž je možné v dožadujícím nebo vydávajícím členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby nejméně pěti nebo šesti let, o čemž rozhodne dotyčný členský stát, a který je zahrnut v tomto seznamu:
i) obchodování s lidmi,
ii) pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,
iii) obchodování s drogami,
iv) obchodování se střelnými zbraněmi, s jejich součástmi, díly a střelivem,
v) korupce,
vi) podvody proti finančním zájmům Evropských společenství,
vii) padělání eura,
viii) praní peněz,
ix) útoky proti informačním systémům;
nebo
b) v případě, že existují konkrétní poznatky o zapojení zločinného spolčení;
nebo
c) existují-li poznatky, že by případ mohl mít závažný přeshraniční rozměr nebo dopad na úrovni Evropské unie nebo dopad na členské státy jiné než ty, které jsou do případu přímo zapojeny.
7. Členské státy zajistí, aby byl jejich národní člen informován
a) o případech, kdy dochází ke kompetenčním sporům nebo je pravděpodobné, že k nim dojde;
b) o sledovaných zásilkách týkajících se alespoň tří států, z nichž alespoň dva jsou členskými státy;
c) o opakovaných obtížích či odmítnutích při výkonu žádostí a rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání.
8. Vnitrostátní orgány nejsou povinny poskytovat v konkrétních případech informace, pokud by to znamenalo
a) poškození zásadních zájmů národní bezpečnosti nebo
b) ohrožení bezpečnosti fyzických osob.
9. Tímto článkem nejsou dotčeny podmínky stanovené v dvoustranných nebo mnohostranných dohodách nebo ujednáních mezi členskými státy a třetími státy, včetně podmínek stanovených třetími státy pro využití jimi poskytnutých informací.
10. Informace předávané Eurojustu podle odstavců 5, 6 a 7 zahrnují alespoň druhy informací zařazené na seznam uvedený v příloze, jsou-li tyto informace k dispozici.
11. Informace uvedené v tomto článku jsou předávány Eurojustu strukturovaným způsobem.
12. Do 4. června 2014 (13) vypracuje Komise na základě informací předaných Eurojustem zprávu o provádění tohoto článku, doplněnou o návrhy, které může pokládat za vhodné, a to i s cílem zvážit změnu odstavců 5, 6 a 7 a přílohy.
Článek 13a
Informace poskytované Eurojustem příslušným vnitrostátním orgánům
1. Eurojust poskytuje příslušným vnitrostátním orgánům informace a zpětnou vazbu týkající se výsledků zpracování informací, včetně existence vazeb na případy již uložené v systému řízení případů.
2. Kromě toho, pokud příslušný vnitrostátní orgán požádá Eurojust o poskytnutí informací, Eurojust tyto informace předá v časovém rámci požadovaném uvedeným orgánem.
Článek 14
Zpracování osobních údajů
1. V míře nezbytné k dosahování jeho cílů může Eurojust za účelem plnění svých úkolů v rámci svých pravomocí zpracovávat osobní údaje automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech.
2. Eurojust přijme nezbytná opatření k zaručení takové úrovně ochrany údajů, která odpovídá přinejmenším úrovni ochrany vyplývající z uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 ve znění pozdějších změn, které jsou mezi členskými státy platné.
3. Eurojustem zpracovávané osobní údaje musí odpovídat účelům zpracování, musí pro ně být relevantní a nesmějí k nim být v nepoměru a musí být správné a aktuální vzhledem k informacím poskytnutým příslušnými orgány členských států nebo jiných partnerů ►M2 v souladu s články 13, 26 a 26a ◄ . Eurojustem zpracovávané osobní údaje musí být zpracovávány v dobré víře a v souladu s právními předpisy.
▼M2 —————
Článek 15
Omezení zpracování osobních údajů
1. Při zpracování osobních údajů podle čl. 14 odst. 1 smí Eurojust zpracovávat pouze následující osobní údaje osob, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu ►M2 podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Eurojustu, nebo z účasti na takovém trestném činu, nebo které byly za takový trestný čin odsouzeny ◄ :
a) příjmení, rodné příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména;
b) datum a místo narození;
c) státní příslušnost;
d) pohlaví;
e) místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;
f) čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, osobní doklady a údaje o cestovním pasu;
g) údaje o právnických osobách, pokud obsahují údaje o identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osobách, které jsou soudně vyšetřovány nebo stíhány;
h) bankovní účty a účty u jiných finančních institucí;
i) popis a druh údajných trestných činů nebo přestupků, datum jejich spáchání, jejich trestní kvalifikace a stav jejich vyšetřování;
j) skutečnosti poukazující na mezinárodní rozsah případu;
k) informace o podezření z účasti na zločinném spolčení;
l) telefonní čísla, e-mailové adresy a údaje podle čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí ( 14 );
m) údaje o registraci vozidla;
n) profily DNA stanovené z nekódující části DNA, fotografie a otisky prstů.
2. Při zpracování osobních údajů podle čl. 14 odst. 1 smí Eurojust zpracovávat pouze následující osobní údaje osob, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného členského státu považovány za svědky nebo oběti v trestním vyšetřování nebo stíhání týkajícím se jedné nebo více forem trestné činnosti a přestupků stanovených v článku 4:
a) příjmení, rodné příjmení, jméno a případné přezdívky nebo falešná jména;
b) datum a místo narození;
c) státní příslušnost;
d) pohlaví;
e) místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;
f) popis a druh trestných činů nebo přestupků, které se jich týkají, datum jejich spáchání, jejich trestní kvalifikace a stav jejich vyšetřování.
3. Ve výjimečných případech však smí Eurojust po omezenou dobu zpracovávat i jiné osobní údaje týkající se okolností trestné činnosti, pokud jsou bezprostředně důležité pro probíhající vyšetřování, které Eurojust pomáhá koordinovat, a jsou do něj zahrnuty, za předpokladu, že je zpracování těchto zvláštních údajů v souladu s články 14 a 21.
O použití tohoto odstavce musí být neprodleně informován úředník pro ochranu údajů podle článku 17.
Týkají-li se tyto jiné údaje svědků nebo obětí ve smyslu odstavce 2, přijímají rozhodnutí o jejich zpracování společně nejméně dva národní členové.
4. Automaticky či jinak zpracovávané osobní údaje odhalující rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborech a údaje o zdravotním stavu nebo pohlavním životě smí Eurojust zpracovávat pouze tehdy, jsou-li takové údaje potřebné pro dotyčné vnitrostátní vyšetřování, jakož i pro koordinaci v rámci Eurojustu.
O použití tohoto odstavce musí být neprodleně informován úředník pro ochranu údajů.
Tyto údaje nesmějí být zpracovány v rejstříku uvedeném v čl. 16 odst. 1.
Týkají-li se tyto jiné údaje svědků nebo obětí ve smyslu odstavce 2, přijímá rozhodnutí o jejich zpracování kolegium.
Článek 16
Systém řízení případů, rejstřík a dočasné pracovní soubory
1. V souladu s tímto rozhodnutím zřizuje Eurojust systém řízení případů, který se skládá z dočasných pracovních souborů a z rejstříku obsahujících osobní a jiné údaje.
2. Účelem systému řízení případů je
a) podpora vedení a koordinace vyšetřování a stíhání, při kterých je Eurojust nápomocen, a zejména vzájemné provázání informací;
b) usnadnění přístupu k informacím o probíhajících vyšetřováních a stíháních;
c) usnadnění dohledu nad zákonností zpracování osobních údajů a nad jeho souladem s tímto rozhodnutím.
3. Je-li to v souladu s pravidly pro ochranu údajů obsaženými v tomto rozhodnutí, může být systém řízení případů připojen k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení uvedenému v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti ( 15 ).
4. Rejstřík obsahuje odkazy na dočasné pracovní soubory vedené v rámci Eurojustu a nesmí obsahovat osobní údaje jiné než uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. a) až i), k) a m) a odst. 2.
5. Při výkonu svých povinností v souladu s tímto rozhodnutím smějí národní členové Eurojustu zpracovávat údaje o jednotlivých případech, na kterých pracují, v dočasném pracovním souboru. Umožní přístup k pracovnímu souboru úředníkovi pro ochranu údajů. Dotyčný národní člen informuje úředníka pro ochranu údajů o zřízení každého nového dočasného pracovního souboru obsahujícího osobní údaje.
6. Pro účely zpracování osobních údajů souvisejících s případem nesmí Eurojust zřídit jiný automatizovaný soubor údajů než systém řízení případů.
Článek 16a
Fungování dočasných pracovních souborů a rejstříku
1. Dočasný pracovní soubor zřizuje dotyčný národní člen pro každý případ, o němž mu jsou předány informace, pokud je toto předání v souladu s tímto rozhodnutím nebo s nástroji podle čl. 13 odst. 4. Národní člen odpovídá za správu dočasných pracovních souborů, které zřídil.
2. Národní člen, který zřídil dočasný pracovní soubor, rozhodne v jednotlivých případech, zda bude přístup do tohoto souboru omezen nebo zda budou soubor či jeho části přístupné ostatním národním členům nebo oprávněným zaměstnancům Eurojustu, pokud je to nezbytné s cílem umožnit Eurojustu plnit jeho úkoly.
3. Národní člen, který zřídil dočasný pracovní soubor, rovněž rozhodne o tom, které informace související s tímto souborem se uvedou v rejstříku.
Článek 16b
Přístup k systému řízení případů na vnitrostátní úrovni
1. Osoby uvedené v čl. 12 odst. 2 připojené k systému řízení případů v souladu s čl. 12 odst. 6 mohou mít přístup pouze
a) k rejstříku, pokud národní člen, který rozhodl o zanesení údajů do rejstříku, tento přístup výslovně neodepřel;
b) k dočasným pracovním souborům zřízeným či spravovaným národním členem svého členského státu;
c) k dočasným pracovním souborům zřízeným a spravovaným národním členem jiných členských států, k nimž národní člen jejich členského státu získal přístup, pokud národní člen, který dočasný pracovní soubor zřídil či spravuje, tento přístup výslovně neodepřel.
2. Národní člen v mezích stanovených v odstavci 1 rozhodne o rozsahu přístupu k dočasným pracovním souborům, který je v jeho členském státě povolen osobám uvedeným v čl. 12 odst. 2 připojeným k systému řízení případů v souladu s čl. 12 odst. 6.
3. Každý členský stát rozhodne po konzultaci svého národního člena o rozsahu přístupu do rejstříku, který je v tomto členském státě povolen osobám uvedeným v čl. 12 odst. 2 připojeným k systému řízení případů v souladu s čl. 12 odst. 6. Členské státy oznámí své rozhodnutí o provedení tohoto odstavce Eurojustu a generálnímu sekretariátu Rady, aby tento sekretariát mohl informovat ostatní členské státy.
Osoby uvedené v čl. 12 odst. 2 připojené k systému řízení případů v souladu s čl. 12 odst. 6 však mají přístup do rejstříku alespoň v míře nutné pro přístup k dočasným pracovním souborům, k nimž jim byl povolen přístup podle odstavce 2 tohoto článku.
4. Do 4. června 2013 předloží Eurojust Radě a Komisi zprávu o provádění odstavce 3. Každý členský stát na základě této zprávy zváží možnost přezkoumat rozsah přístupu poskytnutého podle odstavce 3.
Článek 17
Úředník pro ochranu údajů
1. Eurojust má zvláštního zaměstnance s funkcí úředníka pro ochranu údajů. Při výkonu funkce úředníka pro ochranu údajů je tento zaměstnanec přímo podřízen kolegiu. Při výkonu povinností uvedených v tomto článku ►M2 jedná nezávisle ◄ .
2. Úředník pro ochranu údajů má zejména tyto úkoly:
a) nezávisle ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů a o jeho soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí;
b) v souladu s pravidly, která budou stanovena v jednacím řádu, a s bezpečnostními předpisy uvedenými v článku 22 kontroluje vedení písemných záznamů o předávání a přijímání osobních údajů, zejména pro účely čl. 19 odst. 3;
c) zajišťuje, aby byly dotyčné osoby na požádání poučeny o svých právech v rámci tohoto rozhodnutí.
3. Při výkonu svých úkolů má úředník pro ochranu údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Eurojustem a do všech prostor Eurojustu.
4. Pokud úředník pro ochranu údajů shledá, že zpracováním údajů bylo porušeno toto rozhodnutí,
a) uvědomí o věci kolegium, které potvrdí přijetí této informace;
b) nevyřeší-li kolegium porušení v přiměřené lhůtě, oznámí věc společnému kontrolnímu orgánu.
Článek 18
Oprávnění k přístupu k osobním údajům
Přístup k osobním údajům zpracovávaným Eurojustem pro účely plnění cílů Eurojustu a v mezích stanovených v článcích 16, 16a a 16b mohou mít výhradně národní členové, jejich zástupci a asistenti uvedení v čl. 2 odst. 2, osoby uvedené v čl. 12 odst. 2 připojené k systému řízení případů v souladu s čl. 12 odst. 6 a oprávnění zaměstnanci Eurojustu.
Článek 19
Právo na přístup k osobním údajům
1. Každý má za podmínek uvedených v tomto článku právo na přístup ke svým osobním údajům zpracovávaným Eurojustem.
2. Každý, kdo hodlá využít práva na přístup k osobním údajům uchovávaným Eurojustem nebo na jejich kontrolu podle článku 20, může zdarma podat příslušnou žádost v členském státu dle vlastního výběru u orgánu, který tento členský stát určí k tomuto účelu, a tento orgán o žádosti neprodleně uvědomí Eurojust.
3. Výkon práva osoby na přístup k jejím osobním údajům uchovávaným Eurojustem nebo na jejich kontrolu se řídí právními předpisy a postupy členského státu, ve kterém osoba podá žádost. Je-li však Eurojust schopen zjistit, který orgán členského státu dotyčné údaje poskytl, může tento orgán požadovat, aby se výkon práva na přístup k údajům řídil právem tohoto členského státu.
4. Přístup k osobním údajům se zamítne, pokud
a) poskytnutí přístupu může ohrozit některou z činností Eurojustu;
b) poskytnutí přístupu může ohrozit některé vnitrostátní vyšetřování ►M2 ————— ◄ ;
c) poskytnutí přístupu může ohrozit práva a svobody třetích osob.
5. Při rozhodování o poskytnutí tohoto přístupu se náležitě přihlíží k postavení osob, které podaly žádost, ve vztahu k údajům uchovávaným Eurojustem.
6. Žádosti vyřizují a jménem Eurojustu o nich rozhodují národní členové, kteří jimi jsou dotčeni. Žádost musí být plně vyřízena do tří měsíců od obdržení. Nedojdou-li členové ke shodě, předají žádost kolegiu, které o ní rozhodne dvoutřetinovou většinou.
7. Je-li přístup k údajům zamítnut nebo nejsou-li Eurojustem zpracovávány žádné osobní údaje o žadateli, Eurojust mu oznámí, že provedl kontrolu osobních údajů, aniž by jakkoli naznačil, zda žadatel je či není znám.
8. Není-li žadatel spokojen s odpovědí na svou žádost, může se proti rozhodnutí odvolat ke společnému kontrolnímu orgánu. Společný kontrolní orgán přezkoumá, zda bylo rozhodnutí Eurojustu přijato v souladu s tímto rozhodnutím.
9. Před přijetím rozhodnutí se Eurojust poradí s příslušnými orgány činnými v trestním řízení. Následně jim prostřednictvím příslušných národních členů sdělí obsah rozhodnutí.
Článek 20
Oprava a výmaz osobních údajů
1. Podle čl. 19 odst. 3 je každý oprávněn požádat Eurojust o opravu, zablokování nebo výmaz údajů o své osobě, pokud jsou tyto údaje nesprávné či neúplné nebo pokud způsob jejich vložení nebo uchovávání odporuje tomuto rozhodnutí.
2. Eurojust oznámí žadateli, zda údaje o jeho osobě opravil, zablokoval nebo vymazal. Není-li žadatel s odpovědí Eurojustu spokojen, může věc do třiceti dnů od obdržení rozhodnutí Eurojustu předložit společnému kontrolnímu orgánu.
3. Na žádost příslušného orgánu členského státu, národního člena nebo případného národního zpravodaje a na jejich odpovědnost provede Eurojust v souladu se svým jednacím řádem opravu nebo výmaz jím zpracovávaných osobních údajů, které byly předány nebo vloženy tímto členským státem, jeho národním členem nebo jeho národním zpravodajem. Příslušné orgány členského státu a Eurojust, včetně národního člena a případného národního zpravodaje, zajistí v této souvislosti dodržování zásad uvedených v čl. 14 odst. 2 a 3 a v čl. 15 odst. 4.
4. Pokud se prokáže, že Eurojustem zpracovávané osobní údaje jsou nesprávné či neúplné, nebo pokud jejich vložení nebo uchovávání odporuje tomuto rozhodnutí, provede Eurojust zablokování, opravu nebo výmaz těchto údajů.
5. V případech údajů uvedených v odstavcích 3 a 4 musí být neprodleně informovány všechny subjekty, které je poskytly nebo přijaly. Subjekty, které je přijaly, zajistí v souladu s předpisy, které se na ně vztahují, opravu, zablokování nebo výmaz těchto údajů ve vlastních systémech.
Článek 21
Lhůty pro uchovávání osobních údajů
1. Eurojust uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou pro dosahování svých cílů.
2. Eurojustem zpracované osobní údaje ve smyslu čl. 14 odst. 1 nesmějí být uchovávány po ►M2 tom z následujících dní, který nastane jako první ◄
a) dni, od kterého je v důsledku uplynutí promlčecí lhůty znemožněno stíhání ve všech členských státech dotčených vyšetřováním a stíháním;
aa) dni, kdy byla dotyčná osoba pravomocně zproštěna viny;
b) tří let ode dne, kdy nabude právní moci rozsudek v posledním členském státě dotčeném vyšetřováním nebo stíháním;
c) dni, ve kterém Eurojust a dotčené členské státy vzájemnou dohodou uznaly nebo rozhodly, že již není třeba koordinace vyšetřování a stíhání Eurojustem ►M2 , pokud nemusí být tyto informace poskytnuty Eurojustu podle čl. 13 odst. 6 a 7 nebo podle nástrojů uvedených v čl. 13 odst. 4; ◄
d) tří let ode dne, kdy byly údaje předány podle čl. 13 odst. 6 a 7 nebo podle nástrojů uvedených v čl. 13 odst. 4.
3.
a) Dodržování lhůt pro uchovávání údajů uvedených ►M2 v odst. 2 písm. a), b), c) a d) ◄ se průběžně vyhodnocuje pomocí vhodného automatizovaného postupu. V každém případě se ale vyhodnocení potřebnosti uchovávat údaje provádí každé tři roky od jejich vložení.
b) Když uplyne některá ze lhůt pro uchovávání údajů uvedených ►M2 v odst. 2 písm. a), b), c) a d) ◄ , posoudí Eurojust potřebu jejich dalšího uchovávání s ohledem na dosahování svých cílů a může rozhodnout o jejich výjimečném uchování do příštího vyhodnocení. ►M2 Jakmile je však v důsledku promlčení znemožněno stíhání ve všech dotčených členských státech podle odst. 2 písm. a), mohou být údaje uchovávány pouze v případě, že je to nezbytné pro poskytnutí pomoci ze strany Europolu v souladu s tímto rozhodnutím. ◄
c) U údajů, které byly výjimečně uchovány v souladu s písmenem b), se vyhodnocení potřebnosti jejich uchovávání provádí každé tři roky.
4. Obsahuje-li soubor neautomatizované a nestrukturované údaje, vrátí se všechny dokumenty ze souboru orgánu, který je předal, a veškeré jejich kopie se zničí, jakmile uplyne lhůta pro uchovávání posledního automatizovaného údaje v souboru.
5. U vyšetřování nebo stíhání, které Eurojust koordinoval, uvědomí zúčastnění národní členové Eurojust a ostatní dotčené členské státy o všech pravomocných soudních rozhodnutí týkajících se dané věci, aby mohl být mimo jiné použit odst. 2 písm. b).
Článek 22
Ochrana údajů
1. Eurojust a jednotlivé členské státy v míře, v jaké se jich týkají Eurojustem předané údaje, chrání při zpracování osobních údajů v rámci tohoto rozhodnutí osobní údaje proti náhodnému nebo protiprávnímu zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému vyzrazení, pozměnění a přístupu, jakož i proti všem ostatním formám neoprávněného zpracování.
2. Jednací řád obsahuje technická opatření a organizační pravidla potřebná k provádění tohoto rozhodnutí s ohledem na ochranu údajů, a zejména opatření za účelem
a) zabránit neoprávněným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracovávání osobních údajů;
b) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání nosičů údajů;
c) zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, měnění nebo mazání uložených osobních údajů;
d) zabránit neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů;
e) zajistit, aby osoby oprávněné používat automatizovaný systém zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich přístupové oprávnění;
f) zajistit, aby bylo v případě přenosu údajů možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly osobní údaje předány;
g) zajistit, aby bylo možné následně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů a kdo a kdy je vložil;
h) zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, měnění nebo mazání osobních údajů během přenosu osobních údajů a během přepravy nosičů údajů.
Článek 23
Společný kontrolní orgán
1. Aby se zajistilo dodržování tohoto rozhodnutí při zpracování osobních údajů, zřizuje se nezávislý společný kontrolní orgán ke kolektivnímu dohledu nad činností Eurojustu ►M2 podle článků 14 až 22, 26, 26a a 27 ◄ . Pro plnění těchto úkolů má společný kontrolní orgán bezvýhradný přístup ke všem souborům, ve kterých jsou takové osobní údaje zpracovávány. Eurojust poskytne společnému kontrolnímu orgánu veškeré informace z těchto souborů, o které požádá, a všemi způsoby mu pomáhá při plnění jeho úkolů.
Společný kontrolní orgán se schází nejméně jednou za půl roku. Sejde se také do tří měsíců po podání odvolání podle čl. 19 odst. 8 nebo do tří měsíců ode dne, kdy mu byla věc předložena podle čl. 20 odst. 2. Společný kontrolní orgán může rovněž svolat jeho předseda, požádají-li o to nejméně dva členské státy.
Ke zřízení společného kontrolního orgánu jmenuje každý členský stát v souladu se svým právním systémem do seznamu soudců, kteří mohou ve společném kontrolním orgánu zasedat jako členové nebo jako soudci ad hoc, jednoho soudce, který není členem Eurojustu, nebo vyžaduje-li to jeho ústavní nebo státní systém, osobu vykonávající rovnocennou funkci, která jí propůjčuje dostatečnou míru nezávislosti. Doba jmenování nesmí být kratší než ►M2 tři roky ◄ . Zrušení jmenování se řídí zásadami odvolání z funkce platnými ve vnitrostátním právu členského státu původu. Jmenování a odvolání se oznamuje jak Eurojustu, tak generálnímu sekretariátu Rady.
2. Společný kontrolní orgán se skládá ze tří stálých členů a ze soudců ad hoc podle odstavce 4.
3. Soudce jmenovaný členským státem se stává stálým členem po zvolení na plenárním zasedání osob jmenovaných členskými státy v souladu s odstavcem 1 a zůstává stálým členem po dobu tří let. Každý rok se volí tajným hlasováním jeden stálý člen společného kontrolního orgánu. Společnému kontrolnímu orgánu předsedá člen, jenž svou funkci zastává třetím rokem od zvolení. Stálí členové mohou být zvoleni opakovaně. Jmenované osoby, jež si přejí být zvoleny, podají svou kandidaturu písemně sekretariátu společného kontrolního orgánu deset dní před zasedáním, na němž se volby mají konat.
4. V orgánu zasedá také jeden nebo více soudců ad hoc, avšak pouze po dobu přezkoumávání odvolání týkajícího se osobních údajů pocházejících z členského státu, který je jmenoval.
4a. Společný kontrolní orgán přijme ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k odstavcům 3 a 4.
5. Po dobu odvolacího řízení zůstává složení společného kontrolního orgánu neměnné, i když stálí členové dosáhnou konce funkčního období uvedeného v odstavci 3.
6. Každý člen a každý soudce ad hoc má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
7. Společný kontrolní orgán přezkoumává odvolání podaná v souladu s čl. 19 odst. 8 a čl. 20 odst. 2 a provádí kontrolní činnost podle odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku. Dojde-li společný kontrolní orgán k názoru, že rozhodnutí přijaté Eurojustem nebo způsob zpracování údajů Eurojustem nejsou slučitelné s tímto rozhodnutím, oznámí věc Eurojustu a ten se musí rozhodnutí společného kontrolního orgánu podřídit.
8. Rozhodnutí společného kontrolního orgánu jsou konečná a pro Eurojust závazná.
9. Osoby jmenované členskými státy v souladu s odst. 1 třetím pododstavcem přijmou pod vedením předsedy společného kontrolního orgánu vnitřní jednací řád, který stanoví objektivní kritéria jmenování členů orgánu pro účely přezkoumávání odvolání.
10. Náklady sekretariátu se hradí z rozpočtu Eurojustu. Sekretariát společného kontrolního orgánu je při plnění svých úkolů v rámci sekretariátu Eurojustu nezávislý. ►M2 Sekretariát společného kontrolního orgánu může využívat odborné znalosti sekretariátu zřízeného rozhodnutím 2000/641/SVV ( 16 ). ◄
11. Členové společného kontrolního orgánu jsou vázáni povinností dodržovat důvěrnost údajů ve smyslu článku 25.
12. Společný kontrolní orgán předkládá Radě výroční zprávu.
Článek 24
Odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů
1. V souladu s vnitrostátním právem členského státu, ve kterém má Eurojust sídlo, odpovídá Eurojust za škodu způsobenou kterékoli osobě v důsledku neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů, jichž je původcem.
2. Žaloby proti Eurojustu ohledně odpovědnosti za škody uvedené v odstavci 1 se podávají soudům členského státu, ve kterém má Eurojust sídlo.
3. V souladu se svým vnitrostátním právem odpovídá každý členský stát za škodu způsobenou kterékoli osobě v důsledku neoprávněného nebo nesprávného zpracování údajů, jejichž je původcem a které byly předány Eurojustu.
Článek 25
Důvěrnost údajů
1. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 4, jsou národní členové, jejich zástupci a asistenti uvedení v čl. 2 odst. 2, zaměstnanci Eurojustu, případní národní zpravodajové a úředník pro ochranu údajů vázáni povinností dodržovat důvěrnost údajů.
2. Povinnost dodržovat důvěrnost údajů se vztahuje také na všechny osoby a subjekty, které s Eurojustem spolupracují.
3. Povinnost dodržovat důvěrnost údajů platí i po skončení funkce nebo zaměstnání nebo po ukončení činnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2.
4. Aniž je dotčen ►M2 čl. 2 odst. 4 ◄ , vztahuje se povinnost dodržovat důvěrnost údajů na všechny údaje, které Eurojust obdrží.
Článek 25a
Spolupráce s Evropskou soudní sítí a jinými sítěmi Evropské unie zapojenými do spolupráce v trestních věcech
1. Eurojust a Evropská soudní síť navzájem udržují velmi úzké vztahy, založené na konzultacích a doplňkovosti, a to především mezi národním členem, kontaktními místy Evropské soudní sítě téhož členského státu a národními zpravodaji pro Eurojust a Evropskou soudní síť. V zájmu účinné spolupráce se přijmou tato opatření:
a) národní členové v jednotlivých případech informují kontaktní místa Evropské soudní sítě o všech případech, které může tato síť podle jejich mínění řešit lépe;
b) sekretariát Evropské soudní sítě tvoří součást zaměstnanců Eurojustu. Pracuje jako oddělená jednotka. Může využívat administrativní zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropské soudní sítě, včetně zahrnutí nákladů na plenární schůze Evropské soudní sítě. Pokud se plenární schůze konají v prostorách Rady v Bruselu, náklady mohou zahrnovat pouze náklady na cestovní výdaje a na tlumočnické služby. Pokud se plenární schůze konají v členském státě, který předsedá Radě, mohou náklady zahrnovat pouze část celkových nákladů na zasedání;
c) k účasti na schůzích Eurojustu mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské soudní sítě.
2. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 1, tvoří sekretariát sítě pro společné vyšetřovací týmy a sekretariát sítě zřízené rozhodnutím Rady 2002/494/SVV součást zaměstnanců Eurojustu. Tyto sekretariáty pracují jako oddělené jednotky. Mohou využívat administrativních zdrojů Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Koordinaci sekretariátů zajišťuje Eurojust.
Tento odstavec se vztahuje na sekretariát jakékoliv nové sítě zřízené rozhodnutím Rady, pokud dotyčné rozhodnutí stanoví, že sekretariát zajišťuje Eurojust.
3. Síť vytvořená rozhodnutím 2008/852/SVV může požádat, aby jí Eurojust poskytl sekretariát. Bude-li taková žádost podána, použije se odstavec 2.
Článek 26
Vztahy s orgány, jinými subjekty a agenturami Evropského společenství nebo Evropské unie
1. Pokud je to důležité pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat pracovní vztahy s orgány, jinými subjekty a agenturami, které byly zřízeny Smlouvou o založení Evropských společenství nebo Smlouvou o Evropské unii anebo na jejich základě. Eurojust naváže a udržuje pracovní vztahy alespoň
a) s Europolem;
b) s OLAF;
c) s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex);
d) s Radou, zejména s jejím Společným situačním střediskem.
Eurojust rovněž naváže a udržuje pracovní vztahy s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání.
2. Eurojust může uzavírat dohody nebo pracovní ujednání se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tyto dohody nebo pracovní ujednání se mohou týkat zejména výměny informací, včetně osobních údajů, a vysílání styčných policistů do Eurojustu. Takovou dohodu nebo pracovní ujednání lze uzavřít pouze po konzultaci Eurojustu se společným kontrolním orgánem o ustanoveních o ochraně údajů a po schválení kvalifikovanou většinou Rady. Eurojust informuje Radu o jakýchkoliv svých plánech zahájit taková jednání a Rada může vyvodit jakékoliv závěry, jež považuje za vhodné.
3. Před vstupem dohody nebo pracovního ujednání podle odstavce 2 v platnost může Eurojust přímo obdržet a použít informace, včetně osobních údajů, od subjektů uvedených v odstavci 1, pokud je to nezbytné k náležitému plnění jeho úkolů, a může těmto subjektům přímo předávat informace, včetně osobních údajů, pokud je to nezbytné k náležitému plnění úkolů příjemce a v souladu s pravidly pro ochranu údajů stanovenými v tomto rozhodnutí.
4. OLAF může na vlastní žádost nebo z podnětu Eurojustu přispívat k práci Eurojustu při koordinaci postupů vyšetřování a stíhání v oblasti ochrany finančních zájmů Evropských společenství, pokud proti tomuto příspěvku nejsou příslušné vnitrostátní orgány.
5. Aniž je dotčen článek 9, zajistí členské státy pro účely přijímání a předávání informací mezi Eurojustem a OLAF, aby byli národní členové Eurojustu považováni za příslušné orgány členských států, avšak výhradně pro účely nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 17 ). Výměnou informací mezi OLAF a národními členy není dotčena povinnost poskytovat na základě uvedených nařízení informace jiným příslušným orgánům.
Článek 26a
Vztahy se třetími státy a organizacemi
1. Pokud je to zapotřebí pro plnění jeho úkolů, může Eurojust navázat a udržovat pracovní vztahy s těmito subjekty:
a) se třetími státy;
b) s organizacemi, jako jsou
i) mezinárodní organizace a orgány veřejného práva, které jsou jim podřízeny,
ii) jiné orgány veřejného práva, které byly zřízeny na základě dohody mezi dvěma či více státy, a
iii) Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol).
2. Eurojust může uzavírat dohody se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tyto dohody se mohou týkat zejména výměny informací, včetně osobních údajů, a vysílání styčných policistů, soudců nebo státních zástupců do Eurojustu. Takovéto dohody lze uzavřít pouze po konzultaci Eurojustu se společným kontrolním orgánem o ustanoveních o ochraně údajů a po schválení Radou rozhodující kvalifikovanou většinou. Eurojust informuje Radu o jakýchkoliv svých plánech zahájit taková jednání a Rada může vyvodit jakékoliv závěry, jež považuje za vhodné.
3. Dohody podle odstavce 2, jež obsahují ustanovení o výměně osobních údajů, lze uzavírat pouze v případě, že se na dotyčný subjekt vztahuje Úmluva Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981, nebo poté, co posouzení potvrdí existenci přiměřené úrovně ochrany údajů tímto subjektem.
4. Dohody podle odstavce 2 zahrnují ustanovení o sledování jejich provádění, včetně provádění pravidel pro ochranu údajů.
5. Před vstupem dohod podle odstavce 2 v platnost může Eurojust přímo dostávat informace, včetně osobních údajů, pokud je to nezbytné k náležitému plnění jeho úkolů.
6. Před vstupem dohod podle odstavce 2 v platnost může Eurojust za podmínek stanovených v čl. 27 odst. 1 těmto subjektům přímo předávat informace, s výjimkou osobních údajů, pokud je to nezbytné k náležitému plnění úkolů příjemce.
7. Eurojust může za podmínek stanovených v čl. 27 odst. 1 předávat subjektům uvedeným v odstavci 1 osobní údaje, pokud
a) to je v jednotlivých případech nezbytné pro předcházení či potírání trestných činů, které spadají do působnosti Eurojustu, a
b) Eurojust s dotyčným subjektem uzavřel dohodu podle odstavce 2, která vstoupila v platnost a která předávání těchto údajů dovoluje.
8. Jakékoliv pozdější nedodržení nebo vysokou pravděpodobnost nedodržení podmínek odstavce 3 subjekty uvedenými v odstavci 1 sdělí Eurojust neprodleně společnému kontrolnímu orgánu a dotyčným členským státům. Společný kontrolní orgán může zastavit další výměnu osobních údajů s danými subjekty do doby, než se přesvědčí, že byla zjednána přiměřená náprava.
9. Při jednání jakožto příslušný vnitrostátní orgán a v souladu s právními předpisy vlastního členského státu však může národní člen výjimečně a výhradně za účelem přijetí naléhavých opatření k odvrácení nebezpečí bezprostředně ohrožujícího konkrétní fyzickou osobu nebo veřejnou bezpečnost provést výměnu informací obsahujících osobní údaje, i když nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 7. Za zákonnost povolení předání údajů odpovídá tento národní člen. O případech předání údajů a jejich důvodech vede národní člen záznamy. Předání údajů se povolí, pouze pokud se příjemce zaváže použít je výhradně pro účely, pro které byly předány.
Článek 27
Předávání údajů
1. Před uskutečněním jakékoli výměny informací mezi Eurojustem a subjekty uvedenými v článku 26a udělí k předání informací souhlas národní člen členského státu, který informace poskytl. V případě potřeby národní člen konzultuje příslušné orgány členských států.
2. Eurojust odpovídá za zákonnost předání údajů. Eurojust vede záznamy o všech předáních údajů, která provedl podle článků 26 a 26a, a o důvodech těchto předání. Údaje jsou předány, pouze pokud se příjemce zaváže použít je výhradně pro účely, pro které byly předány.
Článek 27a
Styční zástupci vyslaní do třetích států
1. Pro usnadnění justiční spolupráce se třetími státy v případech, kdy Eurojust poskytuje pomoc podle tohoto rozhodnutí, může kolegium vyslat styčné zástupce do třetího státu, s výhradou dohody s daným třetím státem podle článku 26a. Před zahájením jednání se třetím státem vysloví Rada kvalifikovanou většinou souhlas. Eurojust informuje Radu o jakýchkoliv svých plánech zahájit taková jednání a Rada může vyvodit jakékoliv závěry, jež považuje za vhodné.
2. Styčný zástupce podle odstavce 1 musí mít zkušenosti s prací pro Eurojust a přiměřené znalosti v oblasti justiční spolupráce a způsobu fungování Eurojustu. Vyslání styčného zástupce jménem Eurojustu podléhá předchozímu souhlasu tohoto soudce nebo státního zástupce a jeho členského státu.
3. Pokud je styčný zástupce vyslaný Eurojustem vybrán z národních členů nebo jejich zástupců či asistentů,
i) nahradí jej členský stát ve funkci národního člena nebo jeho zástupce či asistenta,
ii) přestává být oprávněn k výkonu pravomocí podle článků 9a až 9e.
4. Aniž je dotčen článek 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství, stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 18 ), vypracuje kolegium pravidla pro vysílání styčných zástupců a za konzultace s Komisí přijme v tomto ohledu nezbytná prováděcí ujednání.
5. Činnost styčných zástupců vyslaných Eurojustem podléhá dohledu společného kontrolního orgánu. Styční zástupci podávají zprávu kolegiu, které ve výroční zprávě vhodným způsobem informuje Evropský parlament a Radu o jejich činnosti. Styční zástupci informují národní členy a příslušné vnitrostátní orgány o všech případech týkajících se jejich členského státu.
6. Příslušné orgány členských států a styční zástupci uvedení v odstavci 1 mohou být v přímém vzájemném styku. V těchto případech styčný zástupce o tomto styku informuje národního člena.
7. Styční zástupci uvedení v odstavci 1 jsou připojeni k systému řízení případů.
Článek 27b
Žádosti o justiční spolupráci předkládané třetím státům a obdržené ze třetích států
1. Eurojust může se souhlasem dotyčných členských států koordinovat výkon žádostí o justiční spolupráci vydaných třetím státem, pokud jsou tyto žádosti součástí téhož vyšetřování a vyžadují výkon v nejméně dvou členských státech. Žádosti uvedené v tomto odstavci může Eurojustu předat také příslušný vnitrostátní orgán.
2. V naléhavém případě a v souladu s článkem 5a může žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a vydané třetím státem, který s Eurojustem uzavřel dohodu o spolupráci, přijímat a zpracovávat stálá koordinace.
3. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2, může Eurojust rovněž se souhlasem dotčených členských států usnadnit justiční spolupráci se třetím státem v případech, kdy jsou předloženy žádosti o justiční spolupráci, jež se vztahují k témuž vyšetřování a vyžadují výkon v daném třetím státě.
4. Žádosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 mohou být předány prostřednictvím Eurojustu, pokud je to v souladu s nástroji použitelnými pro vztahy mezi daným třetím státem a Evropskou unií nebo dotčenými členskými státy.
Článek 27c
Jiná odpovědnost než odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů
1. Smluvní odpovědnost Eurojustu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti je Eurojust povinen, nezávisle na odpovědnosti podle článku 24, nahradit škodu, která byla způsobena zaviněním kolegia nebo pracovníků Eurojustu při výkonu jejich povinností, pokud jim lze toto zavinění přičíst a bez ohledu na různé postupy pro uplatnění nároku na náhradu škody, které existují v právních řádech členských států.
3. Odstavec 2 se rovněž použije na škody, které byly způsobeny zaviněním národního člena nebo jeho zástupce či asistenta při výkonu jejich povinností. Jedná-li však tato osoba na základě svých svěřených pravomocí podle článků 9a až 9e, uhradí její členský stát původu Eurojustu náklady, jež Eurojustu náhradou uvedených škod vznikly.
4. Poškozený má právo žádat, aby se Eurojust zdržel určité činnosti nebo aby v takové činnosti ustal.
5. Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Eurojustu podle tohoto článku se určují podle nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ( 19 ).
Článek 28
Organizace a činnost
1. Za organizaci a činnost Eurojustu odpovídá kolegium.
2. Kolegium zvolí z řad národních členů předsedu a, uzná-li to za nutné, nejvýše dva místopředsedy. Výsledky volby předloží ke schválení Radě ►M2 , která je schválí kvalifikovanou většinou ◄ .
3. Předseda vykonává svou funkci jménem kolegia a pod jeho dohledem; řídí jeho práci a dohlíží na každodenní vedení zajišťované správním ředitelem. Jednací řád stanoví, v jakých případech jsou jeho rozhodnutí nebo opatření podmíněna předchozím schválením kolegiem nebo jeho uvědoměním.
4. Funkční období předsedy trvá tři roky. Předseda může být jednou opětně zvolen. Funkční období případného místopředsedy nebo místopředsedů určuje jednací řád.
5. Eurojustu je nápomocen sekretariát řízený správním ředitelem.
6. Eurojust vykonává nad svými zaměstnanci pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování. V souladu s jednacím řádem přijme kolegium vhodná pravidla k provedení tohoto odstavce.
Článek 29
Správní ředitel
1. Správního ředitele Eurojustu jmenuje kolegium ►M2 dvoutřetinovou většinou hlasů ◄ . Kolegium sestaví výběrovou komisi, která po vyhlášení výběrového řízení sepíše seznam uchazečů, ze kterého kolegium vybere správního ředitele. ►M2 Komise je oprávněna účastnit se výběrového řízení a zasedat ve výběrové komisi. ◄
2. Funkční období správního ředitele trvá pět let. ►M2 Může být jmenován na jedno další funkční období i bez výběrového řízení, pokud tak rozhodne kolegium tříčtvrtinovou většinou hlasů a správního ředitele jmenuje stejnou většinou. ◄
3. Na správního ředitele se vztahují nařízení a předpisy platné pro úředníky a jiné zaměstnance Evropských společenství.
4. Správní ředitel je podřízen kolegiu a jeho předsedovi, který postupuje podle čl. 28 odst. 3. Odvolat z funkce jej může dvoutřetinová většina kolegia.
5. Správní ředitel pod dohledem předsedy odpovídá za běžné řízení Eurojustu a za řízení zaměstnanců. ►M2 Za tímto účelem odpovídá za to, že ve spolupráci s kolegiem bude vyvinut a uplatňován účinný monitorovací a hodnotící postup týkající se výkonu správy Eurojustu s ohledem na plnění jeho cílů. Správní ředitel pravidelně podává kolegiu zprávu o výsledcích tohoto monitorování. ◄
Článek 30
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance Eurojustu se vztahují nařízení a předpisy platné pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropských společenství, zejména ohledně jejich přijímání a postavení.
2. Zaměstnanci Eurojustu mohou být zaměstnanci přijímaní v souladu s nařízeními a předpisy uvedenými v odstavci 1 s ohledem na kritéria uvedená v článku 27 Služebního řádu úředníků Evropských společenství stanoveného nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 20 ), včetně kritéria rozložení podle zeměpisného původu. Mají postavení stálých zaměstnanců, dočasných zaměstnanců nebo místních zaměstnanců. Na žádost správního ředitele a se souhlasem předsedy uděleným jménem kolegia mohou být k Eurojustu prostřednictvím orgánů Společenství dočasně přiděleni úředníci Společenství jako dočasní zaměstnanci. Členské státy mohou k Eurojustu vysílat vnitrostátní odborníky ►M2 , kteří mohou národnímu členovi rovněž pomáhat ◄ K vysílání vnitrostátních odborníků přijme kolegium nezbytná prováděcí pravidla.
3. Při výkonu svých úkolů jsou zaměstnanci podřízeni kolegiu; dbají při tom na úkoly a poslání Eurojustu a nežádají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby nepatřící k Eurojustu ►M2 , aniž je dotčen čl. 25a odst. 1 písm. c) a čl. 25a odst. 2 ◄ .
Článek 31
Překladatelská a tlumočnická pomoc
1. Na činnost Eurojustu se vztahují úřední jazykové předpisy Unie.
2. Výroční zpráva Radě uvedená v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci se sepisuje v úředních jazycích orgánů Unie.
Článek 32
►M2 Informování Evropského parlamentu, Rady a Komise ◄
1. Každý rok předseda jménem kolegia písemně informuje Radu o činnosti a řízení Eurojustu, včetně rozpočtového hospodaření.
K tomuto účelu připraví kolegium výroční zprávu o činnosti Eurojustu a o problémech boje proti trestné činnosti v Unii, které vyplynuly v důsledku činnosti Eurojustu. Ve výroční zprávě může Eurojust také činit návrhy na zlepšení soudní spolupráce v trestních věcech.
Předseda rovněž předloží jakoukoliv zprávu či informaci o činnosti Eurojustu, o kterou jej Rada případně požádá.
2. Předsednictví Rady předá každý rok Evropskému parlamentu zprávu o práci Eurojustu a o činnosti společného kontrolního orgánu.
3. Komise a Rada mohou požádat o stanovisko Eurojustu ke všem navrhovaným nástrojům připravovaným podle hlavy VI Smlouvy.
Článek 33
Financování
1. Platy a požitky národních členů a jejich zástupců a asistentů uvedených v čl. 2 odst. 2 hradí jejich členský stát původu.
2. Vyvíjejí-li národní členové nebo jejich zástupci či asistenti činnost v rámci úkolů Eurojustu, považují se příslušné výdaje spojené s touto činností za operativní výdaje ve smyslu čl. 41 odst. 3 Smlouvy.
Článek 34
Rozpočet
1. Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se sestaví odhad všech příjmů a výdajů Eurojustu. Příjmy a výdaje se zahrnou do rozpočtu obsahujícího plán pracovních míst, který se předkládá rozpočtovému orgánu příslušnému pro souhrnný rozpočet Evropské unie. Plán pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z poznámky o vyslaných vnitrostátních odbornících a obsahuje počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Eurojustem v daném rozpočtovém roce.
2. Příjmy a výdaje rozpočtu Eurojustu musí být vyrovnané.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, může být příjmem Eurojustu příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
4. Výdaje Eurojustu zahrnují mimo jiné výdaje na tlumočníky a překladatele, výdaje na bezpečnost, správní výdaje správní a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a nájemné, cestovní výdaje členů Eurojustu a jeho zaměstnanců a náklady vzniklé na základě smluv se třetími osobami.
Článek 35
Sestavení rozpočtu
1. Kolegium na základě návrhu vypracovaného správním ředitelem každoročně vypracuje odhad příjmů a výdajů Eurojustu na následující ropočtový rok. Kolegium tento odhad, obsahující návrh plánu pracovních míst, předá Komisi ►M2 do 10. února ◄ . ►M2 Evropská soudní síť i sítě uvedené v čl. 25a odst. 2 jsou včas před předáním odhadu Komisi informovány o položkách souvisejících s činností jejich sekretariátů. ◄
2. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie výši roční subvence a pracovní místa trvalé nebo dočasné povahy a předloží tento návrh rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
3. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro Eurojust a rozhoduje o pracovních místech trvalé a dočasné povahy v rámci služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.
4. Před začátkem rozpočtového roku přijme kolegium Eurojustu rozpočet, včetně plánu pracovních míst uvedeného v čl. 34 odst. 1 třetí větě, na základě roční subvence a pracovních míst povolených rozpočtovým orgánem podle odstavce 3 tohoto článku, přičemž uvedený rozpočet přizpůsobí různým příspěvkům Eurojustu a prostředkům z jiných zdrojů.
Článek 36
Plnění rozpočtu a absolutorium
1. Rozpočet Eurojustu plní správní ředitel jako schvalující osoba. O plnění rozpočtu informuje kolegium.
2. ►M2 Do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Eurojustu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. ◄ Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 obecného finančního nařízení.
3. Eurojust zašle zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok Evropskému parlamentu a Radě do 31. března následujícího roku.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům podle článku 129 obecného finančního nařízení vypracuje správní ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku Eurojustu a předloží ji kolegiu Eurojustu k vyjádření.
5. Kolegium Eurojustu vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce Eurojustu.
6. Nejpozději do 1. července následujícího rozpočtového roku předá správní ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem kolegia Eurojustu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Správní ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď kolegiu Eurojustu.
9. Správní ředitel jednající za kolegium Eurojustu jako jeho předseda předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 obecného finančního nařízení.
10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament ►M2 do 15. května ◄ roku N + 2 správnímu řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Článek 37
Finanční nařízení o rozpočtu
1. Kolegium přijme po konzultaci s Komisí jednomyslně finanční předpisy pro rozpočet Eurojustu. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 21 ), pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Eurojustu a s předchozím souhlasem Komise.
Článek 38
Audit
1. Schvalující osoba odpovídá za zavedení vnitřních kontrolních systémů a postupů vhodných pro plnění svých úkolů.
2. Kolegium jmenuje interního auditora odpovědného mimo jiné za zajišťování řádného fungování systémů a postupů plnění rozpočtu v souladu s příslušnými mezinárodními normami. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní. Kolegium může o výkon této úlohy požádat interního auditora Komise.
3. Auditor předkládá Eurojustu zprávu o svých zjištěních a doporučeních a její kopii zasílá Komisi. Na základě zprávy auditora přijímá Eurojust nezbytná opatření vycházející z těchto doporučení.
4. Na Eurojust se vztahují pravidla stanovená nařízením (ES) č. 1073/1999. Kolegium přijme nezbytná prováděcí opatření.
Článek 39
Přístup k dokumentům
Na návrh správního ředitele a s ohledem na zásady a omezení stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 22 ) přijme kolegium pravidla pro přístup k dokumentům Eurojustu.
Článek 39a
Utajované skutečnosti EU
Eurojust uplatňuje při nakládání s utajovanými skutečnostmi EU bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady ( 23 ).
Článek 40
Územní působnost
Toto rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar, který je zastupován národním členem za Spojené království.
Článek 41
Předkládání zpráv
1. Členské státy oznámí Eurojustu a generálnímu sekretariátu Rady jmenování národních členů, jejich zástupců a asistentů, jakož i osob podle čl. 12 odst. 1 a 2 a všechny změny tohoto jmenování. Generální sekretariát Rady vede aktualizovaný seznam těchto osob a zpřístupňuje jejich jména a kontaktní údaje všem členským státům a Komisi.
2. Konečné jmenování národního člena nemůže nabýt účinku, dokud generální sekretariát Rady neobdrží úřední oznámení uvedená v odstavci 1 a v čl. 9a odst. 3.
Článek 41a
Hodnocení
1. Do 4. června 2014 a každých pět let poté zadá kolegium nezávislé externí hodnocení provádění tohoto rozhodnutí a činností vykonávaných Eurojustem.
2. Předmětem každého hodnocení je dopad tohoto rozhodnutí, fungování Eurojustu s ohledem na plnění cílů podle tohoto rozhodnutí a účinnost a účelnost Eurojustu. Za konzultace s Komisí vydá kolegium konkrétní kritéria hodnocení.
3. V hodnotící zprávě budou uvedeny výstupy hodnocení a doporučení. Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a zveřejní se.
Článek 42
Provedení
V případě potřeby uvedou členské státy své vnitrostátní právo do souladu s tímto rozhodnutím co nejdříve a nejpozději do 6. září 2003.
Článek 43
Nabytí účinku
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství, aniž je dotčen článek 41. Tímto dnem ukončí svou činnost Prozatímní jednotka pro soudní spolupráci.
PŘÍLOHA
Seznam uvedený v čl. 13 odst. 10, jímž se stanoví minimální druhy informací, jež mají být, jsou-li dostupné, předávány Eurojustu podle čl. 13 odst. 5, 6 a 7
1. Pokud jde o situace uvedené v čl. 13 odst. 5:
a) zúčastněné členské státy;
b) druh dotyčných trestných činů;
c) datum dohody o zřízení týmu;
d) plánovaná doba trvání týmu, včetně změny této doby;
e) podrobnosti o vedoucím týmu u jednotlivých zúčastněných členských států;
f) stručné shrnutí výsledků společných vyšetřovacích týmů.
2. Pokud jde o situace uvedené v čl. 13 odst. 6:
a) údaje umožňující identifikaci osoby, skupiny nebo subjektu, jež je předmětem trestního vyšetřování nebo stíhání;
b) dotyčné členské státy;
c) dotyčný trestný čin a jeho okolnosti;
d) údaje týkající se předložených žádostí nebo rozhodnutí o justiční spolupráci, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, zahrnující:
i) datum žádosti,
ii) dožadující nebo vydávající orgán,
iii) dožádaný nebo vykonávající orgán,
iv) druh žádosti (požadovaná opatření),
v) zda byla žádost vykonána či nikoliv, a pokud nikoliv, z jakých důvodů.
3. Pokud jde o situace uvedené v čl. 13 odst. 7 písm. a):
a) členské státy a dotyčné příslušné orgány;
b) údaje umožňující identifikaci osoby, skupiny nebo subjektu, jež je předmětem trestního vyšetřování nebo stíhání;
c) dotyčný trestný čin a jeho okolnosti.
4. Pokud jde o situace uvedené v čl. 13 odst. 7 písm. b):
a) členské státy a dotyčné příslušné orgány;
b) údaje umožňující identifikaci osoby, skupiny nebo subjektu, jež je předmětem trestního vyšetřování nebo stíhání;
c) druh zásilky;
d) druh trestného činu, v souvislosti s nímž je sledovaná zásilka předávána.
5. Pokud jde o situace uvedené v čl. 13 odst. 7 písm. c):
a) dožadující nebo vydávající stát;
b) dožádaný nebo vykonávající stát;
c) popis obtíží.
( 1 ) Úř. věst. C 206, 19.7.2000, s. 1 a
Úř. věst. C 243, 24.8.2000, s. 15.
( 2 ) Úř. věst. C 34 E, 7.2.2002, s. 347 a stanovisko ze dne 29. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.
( 5 ) Úř. věst. C 326, 26.11.2001, s. 2.
( 6 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.
( 8 ) V době přijetí tohoto rozhodnutí jsou pravomoci Europolu stanoveny v čl. 2 odst. 1 a v příloze Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu) ze dne 26. července 1995 (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2) ve znění protokolu z roku 2003 (Úř. věst. C 2, 6.1.2004, s. 1). Po vstupu rozhodnutí o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) v platnost však budou pravomoci Eurojustu stanoveny v čl. 4 odst. 1 a v příloze A uvedeného rozhodnutí.
( 9 ) Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.
( 10 ) Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1.
( 11 ) Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103.
( 12 ) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 38.
( 13 ) Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22.
( 14 ) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54.
( 15 ) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130.
( 16 ) Rozhodnutí Rady 2000/641/SVV ze dne 17. října 2000, kterým se zřizuje sekretariát pro společné kontrolní orgány pověřené ochranou údajů vytvořené Úmluvou o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluvou o Europolu), Úmluvou o používání informačních technologií pro celní účely a Úmluvou k provedení Schengenské dohody o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenskou úmluvou) (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 1).
( 17 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.
( 18 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
( 19 ) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.
( 20 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 2581/2001 (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 1).
( 21 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72 s opravou v Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 39.
( 22 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
( 23 ) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.