This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01993R2454-20060601
Commission Regulation (EEC) No 2454/93 of 2 July 1993 laying down provisions for the implementation of Council Regulation (EEC) No 2913/92 establishing the Community Customs Code
Consolidated text: Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství
1993R2454 — CS — 01.06.2006 — 009.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 335 |
1 |
31.12.1993 |
||
|
L 82 |
15 |
25.3.1994 |
||
|
L 162 |
1 |
30.6.1994 |
||
|
L 235 |
6 |
9.9.1994 |
||
|
L 346 |
1 |
31.12.1994 |
||
|
L 171 |
8 |
21.7.1995 |
||
|
L 70 |
4 |
20.3.1996 |
||
|
L 218 |
1 |
28.8.1996 |
||
|
L 289 |
1 |
12.11.1996 |
||
|
L 9 |
1 |
13.1.1997 |
||
|
L 17 |
28 |
21.1.1997 |
||
|
L 196 |
31 |
24.7.1997 |
||
|
L 7 |
3 |
13.1.1998 |
||
|
L 212 |
18 |
30.7.1998 |
||
|
L 10 |
1 |
15.1.1999 |
||
|
L 65 |
1 |
12.3.1999 |
||
|
L 197 |
25 |
29.7.1999 |
||
|
L 188 |
1 |
26.7.2000 |
||
|
L 330 |
1 |
27.12.2000 |
||
|
L 141 |
1 |
28.5.2001 |
||
|
L 68 |
11 |
12.3.2002 |
||
|
L 134 |
1 |
29.5.2003 |
||
|
L 187 |
16 |
26.7.2003 |
||
|
L 343 |
1 |
31.12.2003 |
||
|
L 139 |
1 |
2.6.2005 |
||
|
L 148 |
5 |
11.6.2005 |
||
|
L 38 |
11 |
9.2.2006 |
||
|
L 70 |
35 |
9.3.2006 |
||
Ve znění:
|
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
||
|
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
Opraveno:
|
Pozn.: Toto úplné znění obsahuje odkazy na evropskou účetní jednotku a/nebo ECU, které je třeba od 1. ledna 1999 chápat jako odkazy na euro – nařízení Rady (EHS) č. 3308/80 (Úř. věst. L 345, 20.12.1980, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1103/97 (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1). |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93
ze dne 2. července 1993,
kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „kodex“) ( 1 ), a zejména na článek 249 uvedeného nařízení,
vzhledem k tomu, že kodex shromáždil veškeré existující celní předpisy v jediném právním nástroji; že v nich současně provedl některé úpravy za účelem jejich většího sladění, zjednodušení i zaplnění některých přetrvávajících mezer; že tento kodex proto v dané oblasti představuje úplnou právní úpravu Společenství;
vzhledem k tomu, že pro vydání prováděcích předpisů v celní oblasti platí tytéž důvody, které vedly k přijetí kodexu; že je proto třeba, aby veškeré prováděcí předpisy v celní oblasti, která jsou v současnosti rozptýleny ve velkém počtu nařízení a směrnic Společenství, byly shromážděny do jediného nařízení;
vzhledem k tomu, že prováděcí kodex k celnímu kodexu Společenství musí převzít stávající prováděcí předpisy v celní oblasti; že je však na základě získaných zkušeností účelné
— tyto předpisy pozměnit a přizpůsobit je tak ustanovením kodexu,
— rozšířit oblast působnosti některých ustanovení, která je v současné době omezena pouze na některé celní režimy, v souladu s obecnou působností kodexu,
— zpřesnit některá pravidla, aby při jejich uplatňování existovala větší právní jistota.
vzhledem k tomu, že prováděné změny se týkají zejména ustanovení o celním dluhu;
vzhledem k tomu, že je vhodné omezit použití čl. 791 odst. 2 do 1. ledna 1995 a přezkoumat jej v této lhůtě na základě získaných zkušeností;
vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
ČÁST I
OBECNÁ PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1
Definice
Článek 1
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1. kodexem:
nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství;
2. karnetem ATA:
mezinárodní celní doklad pro dočasné použití zřízený v rámci Úmluvy ATA či Istanbulské úmluvy;
3. výborem:
Výbor pro celní kodex zřízený podle článků 247a a 248a kodexu;
4. Radou pro celní spolupráci:
organizace vytvořená Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, která byla uzavřena dne 15. prosince 1950 v Bruselu;
5. údaji potřebnými ke ztotožnění zboží:
údaje používané podle obchodních zvyklostí ke ztotožnění zboží, které celním orgánům umožňují jeho sazební zařazení, a údaje o množství zboží;
6. zbožím neobchodní povahy:
zboží, které vstupuje do daného celního režimu příležitostně a jehož povaha a množství prokazují, že má sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití nebo spotřebě příjemců nebo osob, které je dovážejí, a jejich rodinných příslušníků, nebo které má sloužit jako dárek;
7. obchodněpolitickými opatřeními:
nesazební opatření zavedená v rámci společné obchodní politiky předpisy Společenství upravujícími vývoz a dovoz zboží, například kontrolní a ochranná opatření, množstevní omezení nebo stropy a zákazy dovozu nebo vývozu;
8. celní nomenklaturou:
některá z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 6 kodexu;
9. harmonizovaným systémem:
harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží;
10. Smlouvou:
Smlouva o založení Evropského společenství.
11. Istanbulskou úmluvou:
Úmluva o dočasném použití uzavřená dne 26. června 1990 v Istanbulu.
Článek 1a
Pro účely článků 291 až 300 se země Hospodářské unie Beneluxu považují za jediný členský stát.
KAPITOLA 2
Rozhodnutí
Článek 2
Jestliže osoba, která žádá o vydání rozhodnutí, není schopna poskytnout veškeré doklady a údaje potřebné k jeho přijetí, jsou celní orgány povinny poskytnout doklady a údaje, které mají k dispozici.
Článek 3
Rozhodnutí o jistotě ve prospěch osoby, která se zavázala, že uhradí příslušné částky na první písemné vyzvání celních orgánů, se zruší v případě, že závazek není splněn.
Článek 4
Zrušení rozhodnutí se nevztahuje na zboží, které již bylo v době, kdy zrušení nabylo účinku, propuštěno do režimu na základě zrušeného rozhodnutí.
Celní orgány však mohou požadovat, aby ve lhůtě, kterou stanoví, bylo zboží přiděleno některé přípustné celně schválené určení.
KAPITOLA 3
Počítačové zpracování dat
Článek 4a
1. Celní orgány mohou za podmínek a způsoby, které samy určí, při dodržení zásad stanovených celními předpisy stanovit, že formality mají být plněny pomocí počítačového zpracování dat.
K tomuto účelu se
— „počítačovým zpracováním dat“ rozumí
—a) výměnu standardních zpráv EDI s celními orgány;
b) zanesení informací nezbytných ke splnění daných formalit do celních systémů počítačového zpracování dat;
— „EDI“ (Electronic Data Exchange) rozumí přenos dat strukturovaných podle dohodnutých standardů zpráv mezi dvěma systémy počítačového zpracování dat elektronickými prostředky,
— „standardní zprávou“ rozumí předdefinovaná struktura uznávaná pro elektronický přenos dat.
2. Podmínky stanovené pro plnění formalit pomocí počítačového zpracování dat musí zahrnovat zejména opatření pro kontrolu zdrojů a pro ochranu dat před nebezpečím neoprávněného přístupu, ztrátou, změnou nebo zničením.
Článek 4b
Jsou-li formality plněny pomocí počítačového zpracování dat, určí celní orgány pravidla pro nahrazení vlastnoručního podpisu jiným technickým postupem, který může být založen na použití kódů.
Článek 4c
V případě zkušebních programů k vyhodnocování možných zjednodušení pomocí počítačového zpracování dat mohou celní orgány po dobu nezbytně nutnou pro uskutečnění programu upustit od požadavku poskytovat tyto informace:
a) prohlášení uvedené v čl. 178 odst. 1,
b) odchylně od čl. 222 odst. 1 údaje vztahující se k některým kolonkám jednotného správního dokladu, které nejsou nutné ke ztotožnění zboží a na jejichž základě se nevyměřuje dovozní nebo vývozní clo.
Tyto informace však musí být možné předložit na vyžádání v případě kontroly.
Výše dovozního cla, které je třeba zaplatit za období, po které platí odchylka přiznaná podle prvního pododstavce, nesmí být nižší než částka, která by byla požadována, pokud by tato odchylka neexistovala.
Členské státy, které se hodlají zapojit do těchto zkušebních programů, předem sdělí Komisi všechny podrobnosti o navrhovaném zkušebním programu, včetně zamýšlené doby trvání. Zároveň Komisi průběžně informují o jeho provádění a výsledcích. Komise informuje všechny ostatní členské státy.
HLAVA II
ZÁVAZNÉ INFORMACE
KAPITOLA 1
Definice
Článek 5
Pro účely této hlavy se rozumí:
1. závaznou informací:
informace o sazebním zařazení zboží nebo informace o původu zboží závazná pro orgány všech členských států Společenství, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článcích 6 a 7;
2. žadatelem:
— v záležitostech sazebního zařazení: každá osoba, která podala celním orgánům žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží,
— v záležitostech původu: znamená osobu, každá osoba, která podala celním orgánům žádost o vydání závazné informace o původu zboží a má opodstatněné důvody tak učinit;
3. oprávněná osoba:
osoba, které se závazná informace vydává.
KAPITOLA 2
Postup pro získání závazných informací – Oznámení informací žadatelům a jejich předávání Komisi
Článek 6
1. Žádost o vydání závazných informací se podává písemně příslušným celním orgánům členského státu nebo členských států, v nichž má být daná informace použita, nebo příslušným celním orgánům členského státu, v němž je žadatel usazen.
Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise podle vzoru v příloze 1b.
2. Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží; žádost o vydání závazné informace o původu zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží a jednoho souboru okolností udělujících status původu.
3.
A) Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží musí obsahovat tyto údaje:
a) jméno a adresu oprávněné osoby;
b) jméno a adresu žadatele, pokud není oprávněnou osobou;
c) celní nomenklaturu, do níž má být zboží zařazeno. Pokud žadatel požaduje zařazení zboží do některé z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 3 písm. b) a odst. 6 písm. b) kodexu, musí v žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží tuto nomenklaturu výslovně uvést;
d) přesný popis zboží umožňující jeho ztotožnění a zařazení do celní nomenklatury;
e) složení zboží a případně zkušební metody použité k jeho stanovení, jestliže na tomto údaji závisí zařazení zboží;
f) případně jako přílohy vzorky, fotografie, plány, katalogy nebo jiné podklady, které by mohly celním orgánům pomoci ke správnému zařazení daného zboží do celní nomenklatury;
g) předpokládané zařazení;
h) souhlas s předložením překladu jakýchkoliv přiložených dokladů do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků dotyčného členského státu, pokud o něj celní orgány požádají;
i) vyznačení údajů, jež mají být považovány za důvěrné;
j) sdělení žadatele, zda podle jeho informací byla pro stejné nebo podobné zboží v rámci Společenství vydána závazná informace o sazebním zařazení zboží nebo zda byla podána žádost o její vydání;
k) souhlas s tím, že sdělené informace mohou být uloženy v databázi Komise a že údaje závazné informace o sazebním zařazení zboží, včetně případných fotografií, náčrtů, dokumentace atd., s výjimkou údajů, které žadatel označil jako důvěrné, mohou být zveřejněny prostřednictvím internetu; použijí se platné předpisy o ochraně údajů.
B) Žádost o vydání závazné informace o původu zboží musí obsahovat tytoúdaje:
a) jméno a adresu oprávněné osoby;
b) jméno a adresu žadatele, pokud není oprávněnou osobou;
c) příslušný právní základ ve smyslu článků 22 a 27 kodexu;
d) podrobný popis zboží a jeho sazební zařazení;
e) v potřebném rozsahu složení zboží a případně zkušební metody použité k jeho stanovení, a případně jeho cena ze závodu;
f) podmínky umožňující určení původu, použité materiály a jejich původ, sazební zařazení, odpovídající hodnoty a popis okolností (pravidla ke změně čísla sazebníku, přidaná hodnota, popis zpracování či opracování nebo jiné specifické pravidlo) umožňujících splnění příslušných podmínek; zejména musí být přesně uvedeno použité pravidlo původu a navrhovaný původ daného zboží;
g) veškeré vzorky, fotografie, plány, katalogy nebo jiné podklady o složení zboží a o materiálech, z nichž se skládá, které by mohly pomoci při popisu výrobního procesu nebo zpracování, kterými materiály prošly;
h) souhlas s předložením překladu případně přiložených dokladů do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků dotyčného členského státu, pokud o něj celní orgány požádají;
i) vyznačení údajů, jež mají být považovány za důvěrné, ať již ve vztahu k veřejnosti nebo k správním orgánům;
j) sdělení žadatele, zda podle jeho informací byla pro zboží nebo materiály stejné nebo podobné a materiálům uvedeným v písmenech d) nebo f) ve Společenství vydána závazné informace o sazebním zařazení zboží nebo závazná informace o původu zboží nebo zda byla podána žádost o její vydání;
k) souhlas s tím, že sdělené informace mohou být uloženy ve veřejně přístupné databázi Komise Evropských společenství; kromě článku 15 kodexu se však na tyto informace vztahují předpisy o ochraně údajů platné v členských státech.
4. Mají-li celní orgány po obdržení žádosti za to, že žádost neobsahuje všechny údaje potřebné ke kvalifikovanému posouzení, vyzvou žadatele, aby chybějící údaje doplnil. Lhůty tří měsíců nebo 150 dnů, zmíněné v článku 7, počínají dnem, kdy mají celní orgány všechny informace potřebné k vydání rozhodnutí; celní orgány vyrozumí žadatele o obdržení žádosti a o dni, kterým uvedená lhůta počíná.
5. Seznam celních orgánů určených členskými státy k přijímání žádostí o vydání závazných informací a k jejich vydávání se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.
Článek 7
1. Závazná informace bude žadateli oznámena co nejdříve.
a) V záležitostech sazebního zařazení: není-li možné oznámit závaznou informaci o sazebním zařazení zboží žadateli do tří měsíců od přijetí žádosti, vyrozumějí jej celní orgány o této skutečnosti a uvedou důvod odkladu a dobu, ve které budou pravděpodobně schopny požadovanou informaci oznámit.
b) V záležitostech původu: závazná informace musí být oznámena ve lhůtě 150 dnů ode dne přijetí žádosti.
2. Oznámení se provádí na tiskopise odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 1 (závazné informace o sazebním zařazení zboží) nebo v příloze 1A (závazné informace o původu zboží). Na tiskopise se vyznačují údaje, jež mají být považovány za důvěrné. Na tiskopise se rovněž uvádí právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů podle článku 243 kodexu.
Článek 8
1. Pokud jde o závazné informace o sazebním zařazení zboží, předají celní orgány členských států neprodleně Komisi:
a) kopii žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží (příloha 1B);
b) kopii vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží (vyhotovení č. 2 v příloze 1);
c) údaje uváděné ve vyhotovení č. 4 v příloze 1.
Pokud jde o závazné informace o původu, předají Komisi neprodleně příslušné údaje o vydané závazné informaci o původu.
Toto předání se uskuteční pomocí elektronického přenosu dat.
2. Na žádost kteréhokoli členského státu mu Komise neprodleně sdělí údaje získané v souladu s odstavcem 1. Toto sdělení se uskuteční pomocí elektronického přenosu dat.
3. Elektronicky přenášené údaje žádosti o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, vydaná závazná informace o sazebním zařazení zboží a údaje uvedené na vyhotovení č. 4 v příloze 1 se ukládají v centrální databázi Komise. Údaje závazné informace o sazebním zařazení zboží, včetně případných fotografií, náčrtů, dokumentace atd., s výjimkou údajů uvedených v kolonkách 3 a 8 vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží, mohou být zveřejněny prostřednictvím internetu.
KAPITOLA 3
Ustanovení o rozporných závazných informacích
Článek 9
1. V případě rozporu mezi dvěma nebo více závaznými informacemi,
— Komise z vlastního podnětu nebo na žádost zástupce některého členského státu zahrne tento bod k rozpravě na pořad jednání výboru, které se koná následující měsíc, a pokud tak neučiní, na pořad následujícího jednání,
— postupem projednávání ve výboru Komise přijme opatření k zajištění jednotného používání celní nomenklatury nebo pravidel původu co nejdříve do šesti měsíců od jednání zmíněného v první odrážce.
2. Pro účely odstavce 1 se závazné informace o původu zboží považují za rozporné, pokud určují různý původ zboží,
— které spadá do stejné položky sazebníku a jehož původ byl určen podle stejných pravidel původu a
— které bylo získáno stejným výrobním procesem.
KAPITOLA 4
Působnost závazných informací
Článek 10
1. Aniž jsou dotčeny články 5 a 64 kodexu, smí se závazné informace dovolávat pouze oprávněná osoba.
2.
a) V záležitostech sazebního zařazení: celní orgány mohou požadovat, aby je oprávněná osoba při plnění celních formalit uvědomila o tom, že má k dispozici závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která je předmětem celního řízení.
b) V záležitostech původu: orgány příslušné pro kontrolu použitelnosti závazné informace o původu zboží mohou požadovat, aby je oprávněná osoba při plnění celních formalit uvědomila o tom, že má k dispozici závaznou informaci o původu zboží, ke kterému jsou formality prováděny.
3. Oprávněná osoba může závaznou informaci uplatnit ve vztahu k určitému zboží pouze v případě, že
a) v záležitostech sazebního zařazení: věrohodně prokáže celním orgánům, že dotyčné zboží zcela odpovídá zboží uvedenému v předložené informaci;
b) v záležitostech původu: věrohodně prokáže orgánům uvedeným v odst. 2 písm. b), že dotyčné zboží a okolnosti určující jeho původ zcela odpovídají zboží a okolnostem uvedeným v předložené informaci.
4. Celní orgány (pro závazné informace o sazebním zařazení zboží) nebo orgány zmíněné v odst. 2 písm. b) (pro závazné informace o původu zboží) mohou požadovat překlad této závazné informace do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků daného členského státu.
Článek 11
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány kteréhokoli členského státu po 1. lednu 1991 jsou závazné pro příslušné orgány všech členských států za stejných podmínek.
Článek 12
1. Po přijetí některého z aktů nebo opatření podle čl. 12 odst. 5 kodexu učiní celní orgány kroky potřebné k zajištění toho, aby byly závazné informace vydávány pouze v souladu s daným aktem nebo opatřením.
2.
a) U závazných informací o sazebním zařazení zboží se pro účely odstavce 1 přihlíží k těmto datům:
— pokud jde o nařízení uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) bodě i) kodexu, která se týkají změncelní nomenklatury, den, od kterého se nařízení použije,
— pokud jde o nařízení uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) bodě i) kodexu, která stanovují či ovlivňují zařazení zboží do celní nomenklatury, den jejich vyhlášení v řadě L Úředního věstníku Evropských společenství,
— pokud jde o opatření uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) bodě ii) kodexu, která se týkají změn vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře, den jejich zveřejnění v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství,
— pokud jde o rozsudky Soudního dvora Evropských společenství uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. a) bodě ii) kodexu, den vynesení rozsudku,
— pokud jde o opatření uvedená v čl. 12 odst. 5 písm. a) bodě ii), která se týkají přijetí stanoviska k zařazení nebo změny vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému Světovou celní organizací, den sdělení Komise v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.
b) U závazných informací o původu zboží se pro účely odstavce 1 přihlíží k těmto datům:
— ohledně nařízení uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodě i) kodexu, která se týkají určení původu zboží, a pravidel uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodě ii), den, od kterého se nařízení použije,
— ohledně opatření uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodu ii) kodexu, která se týkají změn vysvětlivek a stanovisek přijatých na úrovni Společenství, den jejich zveřejnění v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství,
— ohledně rozsudků Soudního dvora Evropských společenství uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodě ii) kodexu, den vynesení rozsudku,
— ohledně opatření uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodě ii) kodexu, která se týkají stanovisek k původu nebo vysvětlivek přijatých Světovou obchodní organizací, den uvedený ve sdělení Komise v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství,
— ohledně opatření uvedených v čl. 12 odst. 5 písm. b) bodě ii) kodexu, která se týkají přílohy k Dohodě Světové obchodní organizace o pravidlech původu a opatření přijatých na základě mezinárodních dohod, den, od kterého se použijí.
3. Komise neprodleně sdělí data přijetí opatření a aktů uvedených v tomto článku celním orgánům.
KAPITOLA 5
Ustanovení o pozbytí platnosti závazných informací
Článek 13
Je-li závazná informace zrušena podle čl. 12 odst. 4 druhé věty kodexu nebo pozbude-li platnosti podle čl. 12 odst. 5 kodexu, uvědomí o tom celní orgány, které informaci vydaly, neprodleně Komisi.
Článek 14
1. Hodlá-li oprávněná osoba závaznou informaci, která pozbyla platnosti z důvodů uvedených v čl. 12 odst. 5 kodexu, používat po určitou dobu na základě odstavce 6 téhož článku, uvědomí o tom celní orgány a v případě potřeby jim poskytne veškeré podklady potřebné k prověření, zda jsou splněny příslušné podmínky.
2. Ve výjimečných případech, kdy Komise v souladu s čl. 12 odst. 7 druhým pododstavcem kodexu přijme opatření odchylná od odstavce 6 téhož článku nebo kdy podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se možnosti nadále používat závaznou informaci o sazebním zařazení zboží nebo závaznou informaci o původu zboží nebyly splněny, vyrozumějí o tom celní orgány písemně oprávněnou osobu.
▼M18 —————
HLAVA IV
PŮVOD ZBOŽÍ
KAPITOLA 1
Nepreferenční původ zboží
Oddíl 1
Opracování nebo zpracování udělující status původu
Článek 35
V této kapitole jsou pro textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury a některé jiné netextilní výrobky stanoveny způsoby opracování nebo zpracování, u nichž se má za to, že splňují kritéria uvedená v článku 24 kodexu a danému výrobku udělují status původu v zemi, v níž bylo opracování nebo zpracování provedeno.
„Zemí“ se podle kontextu rozumí buď třetí země, nebo Společenství.
Pododdíl 1
Textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury
Článek 36
U textilií a textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje úplné zpracování ve smyslu článku 37.
Článek 37
Za úplné zpracování se považuje opracování nebo zpracování, v jehož důsledku jsou vyrobené nebo získané výrobky zařazeny do jiného čísla kombinované nomenklatury než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.
U výrobků uvedených v příloze 10 se však za úplné zpracování považují pouze jednotlivá zpracování uvedená pro každý vyrobený nebo získaný výrobek ve sloupci 3 zmíněné přílohy bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení.
Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 10 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.
Článek 38
Pro účely předchozího článku se však za opracování nebo zpracování udělující výrobku status původu v žádném případě nepovažují tyto úkony bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení:
a) úkony, jejichž účelem je uchování v nezměněném stavu výrobků během přepravy nebo skladování (větrání, rozprostírání, sušení, odstranění poškozených částí a obdobné úkony);
b) jednoduché úkony spočívající ve zbavování prachu, prosévání, výběru, třídění podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav výrobků), umývání, krájení;
i) výměna obalů, rozdělení nebo spojování nákladových kusů;
ii) prosté uložení do pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky apod. a veškeré ostatní jednoduché balící úkony;
d) připevňování značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na výrobky nebo jeho obaly;
e) jednoduché sestavování součástí výrobků na úplný výrobek;
f) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až e).
Pododdíl 2
Jiné výrobky než textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury
Článek 39
U vyrobených nebo získaných výrobků uvedených v příloze 11 se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje opracování nebo zpracování uvedené ve sloupci 3 zmíněné přílohy.
Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 11 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.
Pododdíl 3
Společná ustanovení pro veškeré výrobky
Článek 40
Je-li v seznamech obsažených v přílohách 10 a 11 uvedeno, že výrobku je udělen status původu, pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesáhne určitý procentní podíl ceny ze závodu vyrobených nebo získaných výrobků, vypočte se tento podíl takto:
— „hodnotou“ se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první prokazatelná cenazaplacená za tyto materiály v zemi zpracování,
— „cenou ze závodu“ se rozumí cena ze závodu vyrobeného nebo získaného výrobku, snížená o veškeré vnitřní daně, které jsou nebo mohou být vráceny, je-li výrobek vyvezen,
— „hodnotou získanou v důsledku montážních operací“ se rozumí zvýšení hodnoty vyplývající z vlastní montáže a jakýchkoli dalších dokončovacích prací či kontrol a případně z vmontování jakýchkoli součástek pocházejících ze země, kde tyto operace probíhají, včetně zisku a celkových nákladů vzniklých v dané zemi v důsledku těchto operací.
Oddíl 2
Prováděcí ustanovení pro náhradní díly
Článek 41
1. Má se za to, že příslušenství, náhradní díly nebo nástroje dodané spolu s jakýmkoli zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které tvoří součást jeho obvyklého vybavení, mají stejný původ jako dané zařízení, stroj, přístroj nebo vozidlo.
►M1 2. ◄ Má se za to, že podstatné náhradní díly určené pro jakýkoli stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo propuštěné do volného oběhu nebo již dříve vyvezené mají stejný původ jako daný stroj, přístroj, nástroj, zařízení či vozidlo, pokud jsou splněny podmínky uvedené v tomto oddíle.
Článek 42
Domněnka uvedená v předchozím článku se uplatní pouze tehdy,
— pokud je nutná pro dovoz do země určení,
— pokud by použití uvedených podstatných náhradních dílů ve stroji, přístroji, nástroji, zařízení nebo vozidle při výrobě nebylo překážkou tomu, aby tento stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo získaly status původu ve Společenství nebo v zemi výroby.
Článek 43
Pro účely článku 41 se rozumí:
a) „strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem“ zboží, které je uvedeno ve třídách XVI, XVII a XVIII kombinované nomenklatury;
b) „podstatnými náhradními díly“ náhradní díly, které jsou současně
— náhradními díly, bez nichž nemůže být řádně zajištěna funkce zboží uvedeného v písmenu a) propuštěného do volného oběhu nebo vyvezeného již dříve,
— charakteristické pro toto zboží a
— určeny k běžné údržbě zboží nebo výměně poškozených nebo opotřebovaných dílů téhož druhu.
Článek 44
Je-li příslušným orgánům nebo pověřeným subjektům členských států podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží pro podstatné náhradní díly ve smyslu článku 41, musí toto osvědčení a žádost o jeho vydání obsahovat v kolonce 6 (číslo položky, značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží) prohlášení žadatele, že zboží uvedené v žádosti je určeno k běžné údržbě již dříve vyvezeného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla, a přesné určení daného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla.
Je-li to možné, uvede žadatel rovněž odkaz na osvědčení o původu zboží (vydávající subjekt, číslo, datum vydání), na jehož základě byl vyvezen stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo, pro jehož údržbu jsou náhradní díly určeny.
Článek 45
Je-li k propuštění podstatných náhradních dílů ve smyslu článku 41 do volného oběhu ve Společenství nutno prokázat jejich původ předložením osvědčení o původu zboží, musí toto osvědčení obsahovat náležitosti uvedené v článku 44.
Článek 46
K zajištění dodržování pravidel stanovených v tomto oddíle mohou příslušné orgány členských států požadovat předložení dodatečných dokladů, zejména
— faktury nebo její kopie vystavené na stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo propuštěné do volného oběhu nebo již dříve vyvezené,
— smlouvu, její kopii nebo jiný doklad potvrzující, že se dodání uskutečňuje v rámci běžné údržby.
Oddíl 3
Prováděcí ustanovení k osvědčení o původu zboží
Pododdíl 1
Ustanovení o obecném osvědčení o původu zboží
Článek 47
Jestliže se při dovozu prokazuje nebo musí být prokázán původ zboží předložením osvědčení o původu zboží, musí osvědčení splňovat tyto požadavky:
a) musí být vydáno orgánem nebo jiným spolehlivým subjektem řádně pověřeným k provádění těchto úkonů vydávající zemí;
b) musí obsahovat veškeré údaje potřebné ke ztotožnění výrobku, jehož se týká, zejména
— počet, povahu, značky a čísla nákladových kusů,
— druh zboží,
— hrubou a čistou hmotnost zboží; tyto údaje však mohou být nahrazeny jinými údaji, například počtem kusů nebo objemem, pokud výrobek během dopravy podléhá značným změnám hmotnosti nebo jeho hmotnost nelze ověřit anebo v případě, že se takovéto jiné údaje běžně používají k jeho ztotožnění,
— jméno odesílatele;
c) jednoznačně prokazuje, že zboží, na které se vztahuje, pochází z určité země.
Článek 48
1. Osvědčení o původu zboží vydané příslušnými orgány nebo pověřenými subjekty členských států musí splňovat požadavky čl. 47 písm. a) a b).
2. Osvědčení o původu zboží a žádosti o jejich vydání musí být vyhotoveny na tiskopisech odpovídajících vzorům uvedeným v příloze 12.
3. Tato osvědčení o původu zboží prokazují, že dané zboží pochází ze Společenství.
Tato osvědčení však mohou potvrzovat i původ dotyčného zboží v určitém členském státě, pokud to potřeby vývozu vyžadují.
Jsou-li podmínky uvedené v článku 24 kodexu splněny pouze v důsledku kumulace operací uskutečněných v různých členských státech, může být pro dotyčné zboží vydáno v každém případě pouze osvědčení o původu zboží ve Společenství.
Článek 49
Osvědčení o původu zboží se vydávají na písemnou žádost žadatele.
Pokud to okolnosti odůvodňují, zejména jestliže žadatel vyváží zboží pravidelně, mohou se členské státy rozhodnout nevyžadovat podání žádosti pro každou takovouto operaci, je-li zajištěno dodržování předpisů o původu zboží.
Pokud to potřeby vývozu vyžadují, lze vydat kromě osvědčení o původu zboží jednu nebo více jeho dodatečných kopií.
Tyto kopie musí být vystaveny na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 12.
Článek 50
1. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 64 g/m2 nebo v případě, že bude použito papíru určeného pro leteckou poštu, 25 až 30 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena hnědým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
2. Tiskopis žádosti musí být vytištěn v úředním jazyce nebo v jednom či více z úředních jazyků členského státu vývozu. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí být vytištěn v jednom či více úředních jazycích Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.
3. Členské státy si mohou vyhradit právo tisknout tiskopisy osvědčení o původu zboží nebo jejich tisk svěřit schváleným tiskárnám. Ve druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na toto schválení. Každý tiskopis osvědčení o původu zboží musí nést název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Tiskopis musí rovněž za účelem identifikace obsahovat pořadové číslo, vytištěné nebo ve formě otisku razítka.
Článek 51
Tiskopisy žádosti a osvědčení o původu zboží je nutno vyplnit strojem nebo ručně hůlkovým písmem v některém z úředních jazyků Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.
Článek 52
Každé osvědčení o původu zboží podle článku 48 musí nést pořadové číslo pro účely identifikace. Žádost o vydání osvědčení a všechny jeho kopie musí nést stejné pořadové číslo.
Kromě toho mohou příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států opatřit takovéto doklady registračním číslem.
Článek 53
Příslušné orgány členských států stanoví, jaké případné další údaje musí být v žádosti uvedeny. Množství doplňujících informací je třeba omezit na naprosté minimum.
Každý členský stát uvědomí Komisi o předpisech, které přijme v oblasti působnosti prvního odstavce. Komise tyto informace neprodleně sdělí ostatním členským státům.
Článek 54
Příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států, které vydaly osvědčení o původu zboží, uchovávají související žádosti po dobu nejméně dvou let.
Žádosti však lze uchovávat i ve formě kopií, pokud jim právní předpisy daného členského státu přikládají stejnou průkaznost.
Pododdíl 2
Zvláštní ustanovení o osvědčeních o původu zboží pro některé zemědělské produkty, na něž se vztahují zvláštní dovozní režimy
Článek 55
Články 56 až 65 stanoví podmínky použití osvědčení o původu zboží na zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, pokud úprava těchto dovozních režimů odkazuje na následující ustanovení.
a)
Osvědčení o původu zboží
Článek 56
1. Osvědčení o původu zboží pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, se vydávají na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 13.
2. Pokud lze produkty, jichž se osvědčení týkají, považovat na základě předpisů platných ve Společenství za produkty pocházející ze třetích zemí, vydávají tato osvědčení příslušné státní orgány dotyčných třetích zemí (dále jen „vydávající orgány“).
3. Tato osvědčení musí potvrzovat veškeré potřebné údaje stanovené v právních předpisech Společenství upravujících zvláštní dovozní režimy zmíněné v článku 55.
4. Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy o dovozních režimech zmíněných v článku 55, platí osvědčení o původu zboží deset měsíců ode dne vydání vydávajícími orgány.
Článek 57
1. Osvědčení o původu zboží vydaná podle tohoto pododdílu smí tvořit pouze jediné vyhotovení označené slovem „prvopis“ umístěným vedle názvu dokladu.
Bude-li třeba vydat další vyhotovení, musí být vedle názvu dokladu označeny slovem „kopie“.
2. Příslušné orgány ve Společenství přijmou jako platný doklad pouze prvopis osvědčení o původu zboží.
Článek 58
1. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena žlutým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
2. Osvědčení musí být vytištěna a vyplněna v některém z úředních jazyků Společenství.
Článek 59
1. Tiskopis osvědčení musí být vyplněn strojem, pomocí počítačového zpracování dat nebo obdobným způsobem.
2. Zápisy v osvědčení o původu zboží nelze mazat ani přepisovat. Jakékoli změny se provedou škrtnutím nesprávného údaje a vepsáním případných správných údajů. Každou změnu provedenou tímto způsobem musí parafovat osoba, která ji provedla, a potvrdit vydávající orgán.
Článek 60
1. Osvědčení o původu zboží vydaná v souladu s články 56 až 59 musí v kolonce 5 obsahovat všechny doplňující údaje uvedené v čl. 56 odst. 3, které jsou popřípadě potřebné pro uplatnění zvláštních dovozních režimů, pro které byla vydána.
2. Nevyužitá místa v kolonkách 5, 6 a 7 se proškrtnou tak, aby do nich nebylo možno provést dodatečné zápisy.
Článek 61
Každé osvědčení o původu zboží musí být pro identifikaci opatřeno pořadovým číslem, které může být natištěné, otiskem razítka vydávajícího orgánu a podpisem oprávněné osoby nebo oprávněných osob.
Osvědčení o původu zboží se vydává při vývozu zboží, na něž se vztahuje, a vydávající orgán si ponechá jednu kopii od každého vydaného osvědčení o původu zboží.
Článek 62
Ve výjimečných případech mohou být tato osvědčení o původu zboží vydána po vývozu produktů, na něž se vztahují, jestliže nebyla vydána při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností.
Vydávající orgány nemohou osvědčení podle článků 56 až 61 dodatečně vydat, dokud neověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji uvedenými v příslušné vývozní evidenci.
Osvědčení vydaná dodatečně musí v kolonce „Poznámky“ obsahovat některý z těchto údajů:
— expedido a posteriori,
— udstedt efterfølgende,
— Nachträglich ausgestellt,
— Εκδοθέν εκ των υστέρων,
— Issued retrospectively,
— Délivré a posteriori,
— rilasciato a posteriori,
— afgegeven a posteriori,
— emitido a posteriori,
— annettu jälkikäteen/utfärdat i efterhand,
— utfärdat i efterhand,
— Vystaveno dodatečně,
— Välja antud tagasiulatuvalt,
— Izsniegts retrospektīvi,
— Retrospektyvusis išdavimas,
— Kiadva visszamenőleges hatállyal,
— Maħruġretrospettivament,
— Wystawione retrospektywnie,
— Izdano naknadno,
— Vyhotovené dodatočne.
b)
Správní spolupráce
Článek 63
1. Jestliže zvláštní dovozní režimy vztahující se na některé zemědělské produkty stanoví použití osvědčení o původu zboží uvedeného v článcích 56 až 62, závisí uplatnění tohoto dovozního režimu na zahájení postupu správní spolupráce, nestanoví-li úprava daného zvláštního dovozního režimu jinak.
K tomuto účelu sdělí dotčené třetí země Komisi Evropských společenství tyto údaje:
— názvy a adresy orgánů vydávajících osvědčení o původu zboží a vzory otisků razítek, která používají,
— názvy a adresy státních orgánů, které jsou pověřeny přijímat žádosti o dodatečné ověření osvědčení o původu zboží podle článku 64.
Komise veškeré tyto informace předá příslušným orgánům členských států.
2. Nepředloží-li dotyčnátřetí země Komisi informace uvedené v odstavci 1, odepřou jí příslušné orgány ve Společenství přiznání výhod zvláštního dovozního režimu.
Článek 64
1. Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží uvedených v článcích 56 až 62 se provádí odběrem vzorků, a to v případech, kdy vzniknou důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů, které obsahuje.
V otázkách původu bude ověření provedeno na podnět celních orgánů.
Pro účely použití zemědělských předpisů mohou ověření případně provést jiné příslušné orgány.
2. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí příslušné orgány ve Společenství osvědčení o původu zboží nebo jeho kopii státnímu orgánu určenému třetí zemí vývozu, který je k ověřování příslušný, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření. Pokud byla na dotyčný produkt vystavena faktura, přiloží k vrácenému osvědčení její prvopis nebo případně kopii a rovněž poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nejsou správné nebo že osvědčení není pravé.
Jestliže se celní orgány ve Společenství rozhodnou pozastavit uplatňování zvláštního dovozního režimu u daného zboží až do výsledku ověření, rozhodnou o propuštění produktů s výhradou ochranných opatření, která považují za nezbytná.
Článek 65
1. O výsledcích dodatečného ověření musí být příslušné orgány ve Společenství informovány co nejdříve.
Z těchto výsledků musí být patrné, zda se osvědčení o původu zboží vrácená na základě článku 64 vztahují na skutečně vyvážené zboží a zda se na ně skutečně vztahuje daný zvláštní dovozní režim.
2. Neodpoví-li země vývozu na žádost o dodatečné ověření do šesti měsíců, odmítnou příslušné orgány ve Společenství uplatnit zvláštní dovozní režim s konečnou platností.
KAPITOLA 2
Preferenční původ zboží
Článek 66
Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) „výrobou“ každé zpracování nebo opracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;
b) „materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě;
c) „produktem“ či „výrobkem“ získaný produkt či výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;
d) „zbožím“ jak materiál, tak produkty či výrobky;
e) „celní hodnotou“ celní hodnota určená v souladu Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě);
f) „cenou ze závodu“ v seznamu v příloze 15 cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu zpracování nebo opracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všeho materiálu použitého při výrobě po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;
g) „hodnotou“ v seznamu v příloze 15 celní hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály ve Společenství nebo ve zvýhodněné zemi ve smyslu čl. 67 odst. 1 nebo ve zvýhodněné republice ve smyslu čl. 98 odst. 1. Pokud je třeba určit hodnotu použitých původních materiálů, použije se toto písmeno přiměřeně;
h) „kapitolami“ a „čísly“ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém;
i) „zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do určitého čísla;
j) „zásilkou“ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou dopravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury.
Oddíl 1
Systém všeobecných preferencí
Pododdíl 1
Definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“
Článek 67
1. Pro účely předpisů o celních preferencích poskytovaných Společenstvím na produkty pocházející z rozvojových zemí (dále jen „zvýhodněné země“) se za produkty pocházející ze zvýhodněné země považují
a) produkty, které byly v dané zemi zcela získány ve smyslu článku 68;
b) produkty, které byly v této zvýhodněné zemi vyrobeny s použitím jiných produktů, než které jsou uvedeny v písmenu a), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo opracovány ve smyslu článku 69.
2. Pro účely tohoto oddílu se produkty pocházející ze Společenství ve smyslu odstavce 3 považují za produkty pocházející ze zvýhodněné země, pokud byly v této zemi podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 70.
3. Odstavec 1 se použije přiměřeně k určování původu produktů vyrobených nebo získaných ve Společenství.
4. Pokud Norsko a Švýcarsko poskytují všeobecné celní preference na produkty pocházející ze zvýhodněných zemí zmíněných v odstavci 1 a uplatňují pojem původu odpovídající pojmu definovanému v tomto oddíle, považují se produkty pocházející ze Společenství, Norska nebo Švýcarska, které jsou v některé zvýhodněné zemi podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 70, za pocházející z této zvýhodněné země.
První pododstavec se vztahuje pouze na produkty pocházející ze Společenství, Norska nebo Švýcarska (podle pravidel původu týkajících se dotyčných celních preferencí), které jsou přímo vyváženy do zvýhodněných zemí.
První pododstavec se nevztahuje na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému.
Komise v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství zveřejní datum, od kterého se použijí ustanovení prvního a druhého pododstavce.
5. Odstavec 4 se použijí za podmínky, že Norsko a Švýcarsko poskytují na základě vzájemnosti stejné zacházení produktům Společenství.
Článek 68
1. Produkty zcela získanými ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství se rozumějí
a) nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;
b) rostlinné produkty tam sklizené;
c) živá zvířata tam narozená či vylíhnutá a odchovaná;
d) produkty získané z živých zvířat tam chovaných;
e) produkty tamního lovu a rybolovu;
f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo jejich pobřežní vody tamními plavidly;
g) produkty vyrobené na palubě tamních výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmenu f);
h) vyřazené předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;
i) odpady a zbytkypocházející z výrobních operací tam provedených;
j) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li tato země nebo Společenství výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;
k) zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).
2. Pojmy „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,
— která jsou registrována nebo přihlášena ve zvýhodněné zemi nebo v některém členském státě,
— která plují pod vlajkou zvýhodněné země nebo některého členského státu,
— která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států nebo společnosti, jejíž hlavní sídlo se nachází ve zvýhodněné zemi nebo v některém členském státě a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky zvýhodněné země nebo členských států, a v případě společností navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní zvýhodněná země nebo členské státy, veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států,
— jejichž důstojnický sbor tvoří státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států a
— jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států.
3. Pojmy „zvýhodněná země“ a „Společenství“ zahrnují rovněž pobřežní vody této země nebo členských států.
4. Zámořská plavidla včetně výrobních plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo opracovávají, se považují za součást území zvýhodněné země nebo členského státu, kterému náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.
Článek 69
Pro účely článku 67 se produkty, jež nejsou zcela získány v některé zvýhodněné zemi nebo ve Společenství, považují za dostatečně zpracované nebo opracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 15.
Tyto podmínky popisují pro všechny produkty, na které se vztahuje tento oddíl, zpracování nebo opracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.
Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.
Článek 70
1. Aniž je dotčen odstavec 2, považují se za zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 69, následující operace:
a) operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;
b) rozdělování nebo spojování nákladových kusů;
c) umývání, čištění, zbavování prachu, odstraňování oxidů, oleje, barev nebo jiných povlaků;
d) žehlení nebo mandlování textilií;
e) jednoduché operace natírání a leštění;
f) loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;
g) operace barvení cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí cukru;
h) loupání, odpeckovávání ovoce, ořechů a zeleniny a zbavování kůry;
i) ostření, jednoduché broušení nebo jednoduché řezání;
j) prosévání, třídění, rozřazování podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav výrobků);
k) jednoduché plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní jednoduché operace obalové úpravy;
l) připevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;
m) jednoduché mísení produktů, též různých druhů, v případě, že jedna nebo více složek směsi nesplňuje podmínky stanovené v tomto oddílu tak, aby mohly být považovány za produkty pocházející z některé zvýhodněné země nebo ze Společenství;
n) jednoduché sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;
o) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až n);
p) porážení zvířat.
2. Při určování, zda se zpracování nebo opracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna zpracování a opracování provedená na tomto produktu ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství posuzují dohromady.
Článek 70a
1. Určující jednotkou pro použití tohoto oddílu je produkt, který je považován za základní jednotku při jeho zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.
Z toho vyplývá, že
a) je-li produkt sestávající ze sady nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek;
b) sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tento oddíl na každý dotyčný produkt samostatně.
2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro výklad harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.
Článek 71
1. Odchylně od článku 69 lze nepůvodní materiály použít při výrobě daného produktu, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu.
Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.
Článek 72
1. Odchylně od článku 67 se při určování, zda je produkt vyrobený ve zvýhodněné zemi, která je členem regionálního sdružení, původním produktem ve smyslu článku 67, považují produkty pocházející z kterékoli jiné země daného regionálního sdružení použité při výrobě za produkty pocházející ze země, v níž se daná výroba uskutečnila (regionální kumulace).
2. Země původu hotového produktu se určuje podle článku 72a.
3. Regionální kumulace se vztahuje na tři různá regionální sdružení zvýhodněných zemí, které využívají systém všeobecných celních preferencí:
a) skupina I: Brunei-Darussalam, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam;
b) skupina II: Bolívie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Peru, Venezuela;
c) skupina III: Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Srí Lanka.
4. „Regionálním sdružením“ se podle souvislosti rozumí skupina I, skupina II nebo skupina III.
Článek 72a
1. Je-li zboží pocházející z některé země regionálního sdružení zpracováno nebo opracováno v jiné zemi stejného regionálního sdružení, pochází nadále z té země regionálního sdružení, v níž bylo provedeno poslednízpracování nebo opracování, jestliže
a) zde přidaná hodnota podle definice v odstavci 3 je vyšší než nejvyšší celní hodnota použitých produktů pocházejících z kterékoli jiné země regionálního sdružení a
b) zpracování nebo opracování, které zde bylo provedeno, přesahuje rámec operací uvedených v článku 70 a v případě textilních výrobků též rámec opracování uvedených v příloze 16.
2. Pokud nejsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), pochází produkt z té země regionálního sdružení, ze které pocházejí produkty s nejvyšší celní hodnotou ze všech produktů pocházejících ze zemí regionálního sdružení.
3. „Přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech začleněných produktů pocházejících z některé jiné země regionálního sdružení.
4. Původ zboží vyváženého ze země regionálního sdružení do jiné země stejné skupiny, kde má být dále zpracováno nebo opracováno nebo odkud má být zpětně vyvezeno v případě, že nedochází k žádnému dalšímu zpracování ani opracování, se prokazuje osvědčením o původu na tiskopise A vydaným v první uvedené zemi.
5. Status původu, nabytý nebo ponechaný podle článku 72, tohoto článku a článku 72b, se u zboží vyváženého ze země regionálního sdružení do Společenství prokazuje osvědčním o původu na tiskopise A vydaným podle odstavce 4, anebo prohlášením na faktuře vystaveným v uvedené zemi na základě osvědčení o původu na tiskopise A vydaného podle odstavce 4.
6. Země původu se vyznačuje v kolonce 12 osvědčení o původu na tiskopise A nebo na prohlášení na faktuře, a touto zemí je
— v případě produktů vyvezených bez dalšího zpracování nebo opracování podle odstavce 4 země výroby,
— v případě produktů vyvezených po dalším zpracování nebo opracování země původu, určená podle odstavce 1.
Článek 72b
1. Články 72 a 72a se použijí pouze tehdy, jestliže
a) je právní úprava obchodu mezi zeměmi regionálního sdružení s ohledem na regionální kumulaci totožná s ustanoveními tohoto oddílu;
b) se každá země regionálního sdružení zaváže, že bude dodržovat ustanovení tohoto oddílu nebo dbát na jejich dodržování a že zajistí nezbytnou správní spolupráci se Společenstvím i ostatními zeměmi regionálního sdružení, aby bylo zabezpečeno řádné vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A a ověřování osvědčení o původu zboží na tiskopise A a prohlášení na faktuře.
O tomto závazku uvědomí Komisi příslušný sekretariát:
i) skupina I: Generální sekretariát Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN);
ii) skupina II: Stálý smíšený výbor pro otázky původu Andské skupiny, Středoamerického společného trhu a Panamy (Comité Conjunto Permanente de Origen Comunidad Andina – Mercado Común Centroamericano y Panamá);
iii) skupina III: Sekretariát Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC).
2. Komise uvědomí členské státy, jakmile jednotlivá regionální sdružení splní podmínky stanovené v odstavci 1.
3. Ustanovení čl. 78 odst. 1 písm. b) se nevztahuje na produkty pocházející ze zemí regionálního sdružení, pokud přecházejí přes území některé jiné země regionálního sdružení, bez ohledu na to, zda se zde uskutečňuje další zpracování nebo opracování.
Článek 73
Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.
Článek 74
Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy produktů, které se skládají z původních i nepůvodních součástí, se považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.
Článek 75
Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto položek, jež mohou být použity při jeho výrobě:
a) energie a palivo;
b) zařízení a vybavení;
c) stroje a nástroje;
d) zboží, které se nestává a nemá se stát součástí konečného složení produktu.
Článek 76
1. Ve prospěch nejméně rozvinutých zemí zvýhodněných systémem všeobecných celních preferencí mohou být učiněny odchylky od ustanovení tohoto oddílu, jestliže k tomu opravňuje rozvoj stávajících průmyslových odvětví nebo zahájení činnosti nových průmyslových odvětví. Nejméně rozvinuté země jsou uvedeny v nařízeních Rady a v rozhodnutí ESUO o uplatňování všeobecných celních preferencí. Dotyčná země za tímto účelem podá Společenství žádost o udělení odchylky a připojí podklady vypracované podle odstavce 3.
2. Při posuzování žádostí se přihlíží zejména
a) k případům, kdy by uplatňování stávajících pravidel o prokazování původu značně omezilo schopnost průmyslových odvětví ve zvýhodněné zemi pokračovat ve svém vývozu do Společenství, a zejména k případům, kdy by uplatnění pravidel mohlo vést k ukončení činnosti;
b) ke zvláštním případům, kdy může být jednoznačně prokázáno, že by se v důsledku uplatňování pravidel o prokazování původu neuskutečnily významné investice do některého průmyslového odvětví a kdy by odchylka podpořila investiční program, jenž by postupně umožnil dodržování těchto pravidel;
c) k hospodářským a sociálním dopadům rozhodnutí, která mají být přijata, zejména s ohledem na stav zaměstnanosti ve zvýhodněných zemích a ve Společenství.
3. Aby usnadnily posuzování žádostí o udělení odchylky, předloží země, které je podávají, pokud možno úplné podklady k jejich zůvodnění, odpovídající zejména na tyto otázky:
— název hotového produktu,
— druh a množství materiálů pocházejících ze třetích zemí,
— výrobní postup,
— přidaná hodnota,
— počet zaměstnanců daného podniku,
— předpokládaný objem vývozu do Společenství,
— další možné zdroje dodávek surovin,
— odůvodnění požadované doby platnosti,
— jiné poznámky.
4. Komise předloží žádost o odchylku výboru. ►M22 Rozhodne o ní postupem projednávání ve výboru. ◄
5. Použije-li se odchylka, uvede se v kolonce 4 osvědčení o původu na tiskopise A nebo v prohlášení na faktuře podle článku 89 tato poznámka:
„Odchylka — nařízení (ES) č. …“
6. Odstavce 1 až 5 se vztahují i na případné žádosti o prodloužení platnosti.
Článek 77
Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto oddíle musí být plněny ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství nepřetržitě.
Jsou-li původní produkty vyvezené ze zvýhodněné země nebo ze Společenství do jiné země vráceny do zvýhodněné země nebo do Společenství, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že
— vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými,
— byly případně podrobeny pouze operacím nezbytným pro jejich uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při jejich vývozu.
Článek 78
1. Za dopravené přímo ze zvýhodněné země do Společenství nebo ze Společenství do dané zvýhodněné země se považují
a) produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje bez vstupu na území jiné země, s výjimkou jiné země téhož regionálního sdružení, použije-li se článek 72;
b) produkty, které tvoří jedinou zásilku a jejichž přeprava se uskutečňuje přes území jiných zemí než zvýhodněné země nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, pokud tyto produkty zůstanou v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nejsou tam podrobeny jiným operacím než případné vykládce, překládce anebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu;
c) produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje přes území Norska nebo Švýcarska a jsou následně zcela nebo částečně zpětně vyvezeny do Společenství nebo do zvýhodněné země, pokud tyto produkty zůstanou v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nejsou podrobeny jiným operacím než případné vykládce, překládce anebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu;
d) produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje bez přerušení potrubím přes území jiných zemí než přes území zvýhodněné země nebo Společenství.
2. Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží
a) buď jediný přepravní doklad, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu;
b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující
— přesný popis produktů,
— data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a
— osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu;
c) nebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné průkazní doklady.
Článek 79
1. Jsou-li produkty pocházející ze zvýhodněné země zaslány na výstavu do jiné země a prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se na ně celní preference uvedené v článku 67, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto oddíle pro to, aby byly považovány za pocházející z dané zvýhodněné země, a je-li příslušným celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že
a) vývozce zaslal tyto produkty přímo ze zvýhodněné země do země konání výstavy a vystavil je tam;
b) vývozce tyto produkty prodal příjemci ze Společenství nebo je na něj převedl;
c) produkty byly do Společenství zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;
d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.
2. Celním orgánům ve Společenství se předloží osvědčení o původu zboží na tiskopise A obvyklým způsobem. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.
3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.
Pododdíl 2
Prokazování původu
Článek 80
Na produkty pocházející ze zvýhodněných zemí se celní preference uvedené v článku 67 vztahují po předložení
a) buď osvědčení o původu na tiskopise A, jehož vzor je uveden v příloze 17;
b) nebo v případech uvedených v čl. 89 odst. 1 prohlášení, jehož text je uveden v příloze 18, uvedeného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčný produkt dostatečně podrobně, aby umožnil jeho ztotožnění (dále jen „prohlášení na faktuře“).
a)
OSVĚDČENÍ O PŮVODU NA TISKOPISE A
Článek 81
1. Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 67, pokud byly dopraveny do Společenství přímo ve smyslu článku 78, po předložení osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány nebo jiné příslušné vládní orgány zvýhodněné země a jestliže daná země
— sdělila Komisi údaje požadované podle článku 93 a
— poskytuje Společenství pomoc tím, že umožňuje celním orgánům členských států ověřit pravost osvědčení a správnost údajů o skutečném původu dotyčných produktů.
2. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67.
3. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce.
4. Vývozce nebo jeho zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání, že pro vyvážené produkty může být vydáno osvědčení o původu zboží na tiskopise A.
5. Osvědčení vydává příslušný vládní orgán zvýhodněné země, pokud vyvážené produkty mohou být považovány za produkty pocházející z této země ve smyslu pododdílu 1. Osvědčení se předá vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.
6. K ověření toho, zda je splněna podmínka stanovená v odstavci 5, může příslušný vládní orgán požadovat předložení všech podkladů nebo provádět veškeré kontroly, které považuje za účelné.
7. Příslušný vládní orgán zvýhodněné země dbá na to, aby tiskopisy osvědčení o původu zboží a žádosti byly řádně vyplněny.
8. Vyplnění kolonky 2 osvědčení o původu zboží na tiskopise A není povinné. V kolonce 12 tohoto osvědčení musí být nezbytně obsažen údaj „Evropské společenství“ nebo název některého členského státu.
9. Datum vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A se uvádí v kolonce 11. Podpis, jenž má být v této kolonce obsažen a je vyhrazen příslušnému vládnímu orgánu vydávajícímu osvědčení, musí být vlastnoruční.
Článek 82
Jsou-li na žádost dovozce za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI či XVII nebo čísel 7308 či 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.
Článek 83
Vzhledem k tomu, že osvědčení o původu zboží na tiskopise A slouží k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67, jsou příslušné vládní orgány země vývozu povinny přijmout předpisy potřebné k ověření původu produktů a správnosti ostatních údajů uvedených v osvědčení.
Článek 84
Doklady o původu zboží se předkládají celním orgánům členského státu dovozu postupy uvedenými v článku 62 kodexu. Tyto orgány mohou požadovat jejich překlad. Dále mohou požadovat, aby bylo dovozní celní prohlášení doplněno prohlášením dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto oddílu.
Článek 85
1. Odchylně od čl. 81 odst. 5 může být osvědčení o původu na tiskopise A ve výjimečných případech vydáno po skutečném vývozu produktů, jichž se týká, jestliže
a) nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností nebo
b) bylo příslušným vládním orgánům uspokojivě prokázáno, že osvědčení o původu na tiskopise A bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických příčin.
2. Příslušné vládní orgány mohou vydat osvědčení o původu zboží dodatečně pouze v případě, že ověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídající vývozní dokumentací a že osvědčení o původu zboží na tiskopise A splňující podmínky tohoto oddílu nebylo vydáno již při vývozu dotyčných produktů.
3. V osvědčeních o původu zboží na tiskopise A vydanýchdodatečně musí být v kolonce 4 obsažena poznámka „issued retrospectively“ nebo „délivré a posteriori“.
Článek 86
1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení o původu zboží na tiskopise A může vývozce požádat příslušné vládní orgány o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení. Duplikát tiskopisu A musí v kolonce 4 obsahovat poznámku „duplicata“ nebo „duplicate“ a musí být opatřen datem vydání a pořadovým číslem prvopisu osvědčení.
2. Pro účely článku 90b nabývá duplikát účinku dnem, kdy byl vydán prvopis osvědčení.
Článek 87
1. Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství, je možné nahradit původní doklad o původu zboží jedním nebo více osvědčeními o původu na tiskopise A pro účely zaslání všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo ve Společenství nebo do Norska nebo Švýcarska. Náhradní osvědčení o původu na tiskopise A vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.
2. Náhradní osvědčení vydané podle odstavce 1 nebo článku 88 se považuje za konečné osvědčení o původu produktů v něm uvedených. Náhradní osvědčení se vydává na základě písemné žádosti zpětného vývozce.
3. V náhradním osvědčení musí být v kolonce vpravo nahoře uveden název prostřednické země, v níž bylo náhradní osvědčení vydáno.
V kolonce 4 se uvede jedna z poznámek „Certificat de replacement“ nebo „Replacement certificate“ a datum vydání původního osvědčení a jeho pořadové číslo.
V kolonce 1 se uvede jméno zpětného vývozce.
V kolonce 2 může být uvedeno jméno konečného příjemce.
Do kolonek 3 až 9 je nutno přenést veškeré údaje obsažené v původním osvědčení, které se vztahují na zpětně vyvážené produkty.
V kolonce 10 je nutno uvést odkaz na fakturu zpětného vývozce.
V kolonce 11 musí být uveden úřední záznam celních orgánů, které náhradní osvědčení vydaly. Odpovědnost těchto orgánů se týká pouze vydání náhradního osvědčení. V kolonce 12 se uvedou místo původu a místo určení obsažené v původním osvědčení. Tuto kolonku podepisuje zpětný vývozce. Zpětný vývozce, který kolonku podepsal v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů v původním osvědčení.
4. Celní úřad, který vydává náhradní osvědčení uvedené v odstavci 1, zaznamená do původního osvědčení hmotnost, čísla a druh odesílaných nákladových kusů a pořadová čísla jednoho nebo více odpovídajících náhradních osvědčení. Původní osvědčení musí daný celní úřad uchovávat po dobu nejméně tří let.
5. K náhradnímu osvědčení může být přiložena fotokopie původního osvědčení.
6. Vztahují-li se na produkty ve Společenství celní preference zmíněné v článku 67 na základě odchylky stanovené článku 76, použije se postup podle tohoto článku jen tehdy, jsou-li tyto produkty určeny pro Společenství.
Článek 88
Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 67 po předložení náhradního osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány Norska nebo Švýcarska na základě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaného příslušnými orgány zvýhodněné země, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článku 78 a jestliže Norsko nebo Švýcarsko poskytují Společenství pomoc tím, že umožňují celním orgánům členských států ověřit pravost a pravdivost vydaných osvědčení. Ověřovací postup stanovený v článku 94 se použije přiměřeně. Lhůta uvedená v čl. 94 odst. 3 se prodlužuje na osm měsíců.
b)
PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE
Článek 89
1. Prohlášení na faktuře může učinit
a) schválený vývozce Společenství ve smyslu článku 90 nebo
b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR, pokud se na tento postup rovněž vztahuje pomoc zmíněná v čl. 81 odst. 1.
2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za pocházející ze Společenství nebo z některé zvýhodněné země a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto oddíle.
3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli předložit, na žádost celních nebo jiných příslušných vládních orgánů země vývozu, veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v tomto oddíle.
4. Prohlášení na faktuře, jehož text je uveden v příloze 18, vyhotovuje vývozce buď ve francouzštině, nebo angličtině, psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu, nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.
5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 90 však není povinen podepisovat tato prohlášení, jestliže se celním orgánům písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.
6. V případech uvedených v odst. 1 písm. b) podléhá použití prohlášení na faktuře těmto zvláštním podmínkám:
a) pro každou zásilku je vyhotoveno jedno prohlášení na faktuře;
b) bylo-li zboží obsažené v zásilce již kontrolováno v zemi vývozu, pokud jde o definici pojmu „původní produkt“, může vývozce v prohlášení na faktuře na tuto kontrolu odkázat.
První pododstavec nezprošťuje vývozce povinnosti splnit případné jiné formality požadované celními nebo poštovními předpisy.
Článek 90
1. Celní orgány Společenství mohou povolit kterémukoli vývozci (dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá produkty pocházející ze Společenství ve smyslu čl. 67 odst. 2 a který k uspokojení celních orgánů skýtá veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu produktů a ke splnění všech ostatních požadavků tohoto oddílu, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů.
2. Celní úřady mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.
3. Celní úřady udělí schválenému vývozci číslo povolení, které musí být uváděno v prohlášení na faktuře.
4. Celní úřady dohlížejí na používání povolení schváleným vývozcem.
5. Celní úřady mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neskýtá záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo udělené povolení jinak jakýmkoli způsobem zneužívá.
Článek 90a
1. Status původu produktů Společenství ve smyslu čl. 67 odst. 2 se prokazuje předložením
a) průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v příloze 21 nebo
b) prohlášení uvedeného v článku 89.
2. Vývozce nebo jím zmocněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 slova „Pays bénéficaires du SPG“ a „CE“ nebo „GSP beneficiary countries“ a „EC“.
3. Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování osvědčení o původu zboží na tiskopise A se použijí přiměřeně na průvodní osvědčení EUR.1 a, s výjimkou ustanovení o jejich vydávání, na prohlášení na faktuře.
Článek 90b
1. Doklady o původu zboží platí deset měsíců ode dne vydání v zemi vývozu země a v této lhůtě musí být předloženy celním orgánům země dovozu.
2. Doklady o původu zboží, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67 pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.
3. V ostatních případech opožděného předložení dokladů o původu zboží je mohou celní orgány země dovozu přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.
4. Na žádost dovozce může být za podmínek stanovených celními orgány členského státu dovozu těmto orgánům předkládán doklad o původu pouze při dovozu první zásilky, jestliže zboží
a) je dováženo v rámci pravidelných a trvalých operací značné obchodní hodnoty;
b) je předmětem téže kupní smlouvy a strany této smlouvy jsou usazeny v zemi vývozu a ve Společenství;
c) je zařazeno do stejné podpoložky (osm číslic) kombinované nomenklatury;
d) pochází výhradně od stejného vývozce, je určeno pro stejného dovozce a plní vstupní formality u stejného celního úřadu ve Společenství.
Tento postup lze použít na množství a období určená příslušnými celními orgány. Uvedené období nesmí za žádných okolností přesáhnout tři měsíce.
Článek 90c
1. Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, na které se vztahují celní preference ve smyslu článku 67, aniž by bylo třeba předložit osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo prohlášení na faktuře, pokud nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že produkty splňují všechny podmínky pro použití tohoto oddílu, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.
2. Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.
Dále celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.
Článek 91
1. Použije-li se čl. 67 odst. 2, 3 nebo 4, přihlížejí příslušné vládní orgány zvýhodněné země, kterým je podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A pro produkty, při jejichž výrobě byl použit materiál pocházející ze Společenství, z Norska nebo ze Švýcarska, k průvodnímu osvědčení EUR.1 nebo případně k prohlášení na faktuře.
2. V kolonce 4 osvědčení o původu zboží na tiskopise A se v případech uvedených v odstavci 1 uvede „cumul CE“, „cumul Norvège“, „cumul Suisse“ nebo „EC cumulation“, „Norway cumulation“, „Switzerland cumulation“.
Článek 92
Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v osvědčení o původu na tiskopise A, v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktu, není tím zapříčiněna neplatnost osvědčení, je-li možné nesporně prokázat, že se osvědčení vztahuje na předložené produkty.
Zjevné formální chyby, například překlepy v osvědčení o původu zboží na tiskopise A, v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře nevedou k odmítnutí dokladů, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnost o správnosti údajů obsažených v těchto dokladech.
Pododdíl 3
Způsoby správní spolupráce
Článek 93
1. Zvýhodněné země sdělí Komisi názvy a adresy vládních orgánů na svém území příslušných pro vydávání osvědčení o původu na tiskopise A, vzory otisků razítek, která tyto orgány používají, a názvy a adresy vládních orgánů příslušných ke kontrole osvědčení o původu na tiskopise A a prohlášení na faktuře. Tato razítka jsou platná od data, kdy je Komise obdrží. Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států. Jsou-li tato sdělení činěna formou aktualizace předchozích sdělení, uvede Komise datum začátku platnosti nových razítek v souladu s údaji poskytnutými příslušnými vládními orgány zvýhodněných zemí. Tyto informace jsou důvěrné; má-li však být zboží propuštěno dovolného oběhu, mohou dotyčné celní orgány dovolit dovozci nebo jeho řádně pověřenému zástupci, aby se seznámil s otisky vzorů razítek zmíněnými v tomto odstavci.
2. Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství datum, ke kterému nové zvýhodněné země ve smyslu článku 97 splní povinnosti podle odstavce 1.
3. Komise zašle zvýhodněným zemím vzory otisků razítek, která používají celní orgány členských států při vydávání průvodních osvědčení EUR.1.
Článek 93a
Při používání předpisů o celních preferencích uvedených v článku 67 musí zvýhodněné země dodržovat ustanovení o původu zboží, o vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A, o podmínkách pro použití prohlášení na faktuře a o správní spolupráci nebo zajistit jejich dodržování.
Článek 94
1. Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A a prohlášení na faktuře se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány ve Společenství odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných povinností stanovených v tomto oddíle.
2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány ve Společenství osvědčení o původu zboží na tiskopise A a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů příslušným vládním orgánům zvýhodněné země vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu s žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace nebo doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.
Jestliže se dané orgány rozhodnou pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 67 až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.
3. Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být ověření provedeno ve lhůtě šesti měsíců a jeho výsledky musí být v této lhůtě sděleny celním orgánům ve Společenství. Z výsledků musí být zřejmé, zda se napadený doklad o původu zboží vztahuje na skutečně vyvezené produkty a zda lze tyto produkty považovat za produkty pocházející ze zvýhodněné země nebo ze Společenství.
4. V případě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaných podle článku 91 musí odpověď obsahovat zaslání jedné nebo více kopií odpovídajících průvodních osvědčení EUR.1, nebo případně prohlášení na faktuře.
5. Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, zašle se příslušnému orgánu druhé sdělení. Jestliže ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto druhého sdělení nejsou celním orgánům sděleny výsledky ověření, o které požádaly, nebo jestliže výsledky neumožňují rozhodnout o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou příslušné orgány uplatnit celnípreference, s výjimkou existence mimořádných okolností.
První pododstavec se použije mezi zeměmi téhož regionálního sdružení pro účely dodatečného ověření osvědčení o původu zboží vzoru A vydaných v souladu s tímto oddílem.
6. Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že nejsou dodržována ustanovení tohoto oddílu, provede zvýhodněná země vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství potřebná šetření nebo přijme vhodná opatření, aby tato šetření byla provedena s požadovanou naléhavostí, aby byly takové přestupky odhaleny a aby jim bylo možno předcházet. Společenství se může na šetření k tomuto účelu podílet.
7. Pro účely dodatečného ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí příslušné vládní orgány zvýhodněné země vývozu uchovávat kopie osvědčení o původu zboží a případné související vývozní doklady alespoň po dobu tří let.
Článek 95
Ustanovení čl. 78 odst. 1 písm. c) a článku 88 se použijí pouze v případě, že Norsko a Švýcarsko používají v rámci celních preferencí, jež poskytují určitým produktům pocházejícím z rozvojových zemí, předpisy obdobné předpisům Společenství.
Komise uvědomí celní orgány členských států o přijetí těchto předpisů Norskem a Švýcarskem a sdělí jim datum, od něhož se použijí čl. 78 odst. 1 písm. c) a článek 88 a obdobné předpisy přijaté Norskem a Švýcarskem.
Tato ustanovení se použijí za podmínky, že Společenství, Norsko a Švýcarsko uzavřou dohodu, jež mimo jiné stanoví, že si vzájemně poskytují nezbytnou pomoc v záležitostech správní spolupráce.
Pododdíl 4
Ceuta a Melilla
Článek 96
1. Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
2. Tento oddíl se použije přiměřeně při určování, zda lze určité produkty považovat za produkty pocházející z vyvážející zvýhodněné země, na kterou se vztahuje systém všeobecných celních preferencí, dovezené do Ceuty a Melilly nebo za pocházející z Ceuty a Melilly.
3. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.
4. Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování osvědčení o původu na tiskopise A se použijí přiměřeně na produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
5. Španělské celní orgány zajistí použití tohoto oddílu v Ceutě a Melille.
Pododdíl 5
Závěrečná ustanovení
Článek 97
Je-li země nebo území přijato nebo znovu přijato jako zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí, pokud jde o produkty uvedené v nařízeních Rady nebo v rozhodnutí ESUO, může být zmíněný systém uplatňován na zboží pocházející z této země nebo území za podmínky, že je vyváženo z této země nebo území ode dne uvedeného v čl. 92 odst. 3.
Oddíl 2
Zvýhodněné země nebo zvýhodněná území, na něž sevztahují preferenční sazební opatření, které Společenstvíjednostranně přijalo pro určité země nebo území
Pododdíl 1
Definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“
Článek 98
1. Pro účely použití předpisů o preferenčních sazebních opatřeních, která Společenství jednostranně přijalo pro určité země, seskupení zemí nebo území (dále jen: „zvýhodněné země nebo území“.), s výjimkou zemí a území, které jsou uvedeny v oddíle 1 této kapitoly, a zámořských zemí a území přidružených ke Společenství, se za produkty pocházející ze zvýhodněné země nebo zvýhodněného území považují:
a) produkty, které byly v ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ zcela získány ve smyslu článku 99;
b) produkty, které byly v ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ vyrobeny s použitím jiných produktů, než které jsou uvedeny v písmenu a), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo opracovány ve smyslu článku 100.
2. Pro účely tohoto oddílu se produkty pocházející ze Společenství ve smyslu odstavce 3 považují za produkty pocházející ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ , pokud byly v ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 101.
3. Odstavec 1 se použije přiměřeně k určování původu produktů vyrobených nebo získaných ve Společenství.
Článek 99
1. Produkty zcela získanými ve ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství se rozumějí
a) nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;
b) rostlinné produkty tam sklizené;
c) živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;
d) produkty získané z živých zvířat tam chovaných;
e) produkty tamního lovu a rybolovu;
f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo jejich pobřežní vody tamními plavidly;
g) produkty vyrobené na palubě tamních výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmenu f);
h) vyřazené předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;
i) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací tam provedených;
j) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo Společenství výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;
k) zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).
2. Pojmy „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,
— které jsou registrována nebo přihlášena ve ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo v některém členském státě,
— které plují pod vlajkou ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo některého členského státu,
— která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členských států nebo společnosti, jejíž hlavní sídlo se nachází ve ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo v některém členském státě a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členských států, a v případě společností navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní ►M21 zvýhodněná země nebo území ◄ nebo členské státy, veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členských států,
— jejichž důstojnický sbor tvoří státní příslušníci ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členských států a
— jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členských států.
3. Pojmy „ ►M21 zvýhodněná země nebo území ◄ “ a „Společenství“ zahrnují rovněž pobřežní vody této republiky nebo členských států.
4. Zámořská plavidla včetně výrobních plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo opracovávají, se považují za součást území ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu, kterému náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.
Článek 100
Pro účely článku 98 se produkty, jež nejsou zcela získány v ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství, považují za dostatečně zpracované nebo opracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 15.
Tyto podmínky stanoví pro všechny produkty, na které se vztahuje tento oddíl, zpracování nebo opracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.
Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.
Článek 101
1. Aniž je dotčen odstavec 2, považují se zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 100, následující operace:
a) operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;
b) rozdělování nebo spojování nákladových kusů;
c) umývání, čištění, zbavování prachu, odstraňování oxidů, oleje, barev nebo jiných povlaků;
d) žehlení nebo mandlování textilií;
e) jednoduché operace natírání a leštění;
f) loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;
g) operace barvení cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí cukru;
h) loupání, odpeckovávání ovoce, ořechů a zeleniny a zbavování kůry;
i) ostření, jednoduché broušení nebo jednoduché řezání;
j) prosévání, třídění, rozřazování podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav výrobků);
k) jednoduché plnění do lahví, konzerv, lahviček, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní jednoduché operace obalové úpravy;
l) připevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;
m) jednoduché mísení produktů, též různých druhů, v případě, že jedna nebo více složek směsi nesplňuje podmínky stanovené v tomto oddílu tak, aby mohly být považovány za produkty pocházející z některé zvýhodněné země nebo ze Společenství;
n) jednoduché sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;
o) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až n);
p) porážení zvířat.
2. Při určování, zda se zpracování nebo opracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna zpracování a opracování provedená na tomto produktu ve ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství posuzují dohromady.
Článek 101a
1. Určující jednotkou pro použití tohoto oddílu je produkt, který je považován za základní jednotku při jeho zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.
Z toho vyplývá, že
a) je-li produkt sestávající ze sady nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek;
b) sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tento oddíl na každý dotyčný produkt samostatně.
2. Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro výklad harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.
Článek 102
1. Odchylně od článku 100 lze nepůvodní materiály použít při výrobě daného produktu, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu.
Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.
Článek 103
Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.
Článek 104
Soupravy zboží ve smyslu všeobecnéhopravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy produktů, které se skládají z původních i nepůvodních součástí, se považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.
Článek 105
Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:
a) energie a palivo;
b) zařízení a vybavení;
c) stroje a nástroje;
d) zboží, které se nestává a nemá se stát součástí konečného složení produktu.
Článek 106
Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto oddíle musí být plněny ve ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství nepřetržitě.
Jsou-li původní produkty vyvezené ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo ze Společenství do jiné země vráceny do ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo do Společenství, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že
— vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými,
— byly případně podrobeny pouze operacím nezbytným pro jejich uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při jejich vývozu.
Článek 107
1. Za dopravené přímo ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ do Společenství nebo ze Společenství do dané ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ se považuje
a) produkty, jehož přeprava se uskutečňuje bez vstupu na území jiné země;
b) produkty, které tvoří jedinou zásilku a jehož přeprava se uskutečňuje přes území jiných zemí než ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, pokud tyto produkty zůstanou v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebylo tam podrobeno jiným operacím než případné vykládce, překládce anebo operacím, jejichž účelem je jeho uchování v nezměněném stavu;
c) produkty, jejichž přeprava se uskutečňuje bez přerušení potrubím přes území jiných zemí než přes území ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo Společenství.
2. Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží
a) buď jediný přepravní doklad, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu;
b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující
— přesný popis produktů,
— data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a
— osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu,
c) nebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné průkazní doklady.
Článek 108
1. Jsou-li produkty pocházející ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ zaslány na výstavu do jiné země a prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se na ně celní preference uvedené v článku 98, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto oddíle pro to, aby byly považovány za pocházející z dané ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ , a je-li příslušným celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že
a) vývozce zaslal tyto produkty přímo ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ do země konání výstavy a vystavil je tam;
b) vývozce tyto produkty prodal příjemci ze Společenství nebo je na něj převedl;
c) produkty byly do Společenství zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;
d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.
2. Celním orgánům ve Společenství se předloží průvodní osvědčení EUR.1 obvyklým způsobem. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.
3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.
Pododdíl 2
Prokazování původu
Článek 109
Na produkty pocházející ze ►M21 zvýhodněných zemí nebo území ◄ se celní preference uvedené v článku 98 vztahují po předložení
a) buď průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze 21;
b) nebo v případech uvedených v čl. 116 odst. 1 prohlášení, jehož text je uveden v příloze 22, uvedeného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčný produkt dostatečně podrobně, aby umožnil jeho ztotožnění (dále jen „prohlášení na faktuře“).
a)
PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1
Článek 110
1. Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 98, pokud byly dopraveny přímo do Společenství ve smyslu článku 107, po předložení průvodního osvědčení EUR.1 vydaného celními nebo jinými příslušnými vládními orgány některé zvýhodněné země nebo území, jestliže tyto zvýhodněné země nebo území:
— sdělily Komisi údaje požadované podle článku 121 a
— poskytují Společenství pomoc tím, že umožňují celním orgánům členských států ověřit pravost dokladu a správnost údajů o skutečném původu dotyčných produktů.
2. Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98.
3. Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo jehopověřeným zástupcem. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který musí být vyplněn v souladu s tímto pododdílem.
Žádosti o průvodní osvědčení EUR.1 musí být příslušnými orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu vývozu uchovávány po dobu alespoň tří let.
4. Vývozce nebo jeho pověřený zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání, že pro vyvážené produkty může být vydáno průvodní osvědčení EUR.1.
Vývozce se zaváže předložit na žádost příslušných orgánů jakýkoli dodatečný důkaz, který mohou požadovat pro zjištění správnosti statusu původu produktů způsobilých pro preferenční režim, a dále se zaváže, že bude souhlasit s jakoukoli kontrolou ze strany těchto orgánů, pokud jde o okolnosti, za nichž byly produkty získány.
5. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají příslušné vládní orgány ►M21 zvýhodněných zemí nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu, pokud mohou být vyvážené produkty považovány za původní ve smyslu tohoto oddílu.
6. Vzhledem k tomu, že průvodní osvědčení EUR.1 slouží k prokázání nároku na uplatnění preferenčního režimu uvedeného v článku 98, jsou příslušné orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu povinny přijmout předpisy potřebné k ověření původu produktů a správnosti ostatních údajů uvedených v osvědčení.
7. K ověření toho, zda je splněna podmínka stanovená v odstavci 5, mohou příslušné vládní orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu požadovat předložení všech podkladů nebo provádět veškeré kontroly, které považují za účelné.
8. Příslušné vládní orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 1 byly řádně vyplněny.
9. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v části osvědčení, která je vyhrazena pro celní orgány.
10. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají příslušné orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo území nebo celní orgány členského státu vývozu při vývozu produktů, kterých se týká. Osvědčení se předá vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.
Článek 111
Jsou-li na žádost dovozce za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI či XVII nebo čísel 7308 či 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.
Článek 112
Doklady o původu zboží se předkládají celním orgánům členského státu dovozu postupy uvedenými v článku 62 kodexu. Tyto orgány mohou požadovat jejich překlad, a dále mohou požadovat, aby bylo dovozní celní prohlášení doplněno prohlášením dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto oddílu.
Článek 113
1. Odchylně od čl. 110 odst. 10 může být průvodní osvědčení EUR.1 ve výjimečných případech vydáno po skutečném vývozu produktů, jichž se týká, jestliže
a) nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností nebo
b) bylo příslušným orgánům uspokojivě prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických příčin.
2. Příslušné orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze v případě, že ověřily, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídající vývozní dokumentaci a že průvodní osvědčení EUR.1 splňující podmínky tohoto oddílu nebylo vydáno již při vývozu dotyčných produktů.
3. V průvodních osvědčeních EUR.1 vydané dodatečně musí být uvedena některá z těchto poznámek:
— „EXPEDIDO A POSTERIORI“,
— „UDSTEDT EFTERFØLGENDE“,
— „NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT“,
— „ΕΚΔΟΘΕΝ ΕΚ ΤΩΝ ΥΣΤΕΡΩΝ“,
— „ISSUED RETROSPECTIVELY“,
— „DÉLIVRÉ A POSTERIORI“,
— „RILASCIATO A POSTERIORI“,
— „AFGEGEVEN A POSTERIORI“,
— „EMITIDO A POSTERIORI“,
— „ANNETTU JÄLKIKÄTEEN“,
— „UTFÄRDAT I EFTERHAND“,
— „VYSTAVENO DODATEČNĚ”,
— „VÄLJA ANTUD TAGASIULATUVALT”,
— „IZSNIEGTS RETROSPEKTĪVI”,
— „RETROSPEKTYVUSIS IŠDAVIMAS”,
— „KIADVA VISSZAMENŐLEGES HATÁLLYAL”,
— „MAĦRUĠ RETROSPETTIVAMENT”,
— „WYSTAWIONE RETROSPEKTYWNIE”,
— „IZDANO NAKNADNO”,
— „VYHOTOVENÉ DODATOČNE”.
4. Poznámka uvedená v odstavci 3 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.
Článek 114
1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat příslušné orgány členského státu vývozu, který je vydal, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení.
2. Takto vydaný duplikát musí obsahovat některou z těchto poznámek:
— „DUPLICADO“,
— „DUPLIKAT“,
— „DUPLIKAT“,
— „ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ“,
— „DUPLICATE“,
— „DUPLICATA“,
— „DUPLICATO“,
— „DUPLICAAT“,
— „SEGUNDA VIA“,
— „KAKSOISKAPPALE“,
— „DUPLIKAT“,
— „DUPLIKÁT”,
— „DUPLIKAAT”,
— „DUBLIKĀTS”,
— „DUBLIKATAS”,
— „MÁSODLAT”,
— „DUPLIKAT”,
— „DUPLIKAT”,
— „DVOJNIK”,
— „DUPLIKÁT”.
3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.
4. Duplikát nese datum vydání původního průvodního osvědčení EUR.1 a tímto datem nabývá účinku.
Článek 115
Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství, je možné nahradit původní doklad o původu zboží jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1 pro účely zaslání všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo ve Společenství. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.
b)
PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE
Článek 116
1. Prohlášení na faktuře může učinit
a) schválený vývozce Společenství ve smyslu článku 117 nebo
b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR, pokud se na tento postup rovněž vztahuje pomoc zmíněná v čl. 110 odst. 1.
2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za pocházející ze Společenství nebo z některé ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto oddíle.
3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli předložit, na žádost celních nebo jiných příslušných vládních orgánů země vývozu, veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v tomto oddíle.
4. Prohlášení na faktuře, jehož text je uveden v příloze 22, vyhotovuje vývozce v některém z jazykových znění uvedených v této příloze v souladu s vnitrostátními předpisy země vývozu, psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.
5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 117 však není povinen podepisovat tato prohlášení, jestliže se celním orgánům písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.
6. V případech uvedených v odst. 1 písm. b) podléhá použití prohlášení na faktuře těmto zvláštním podmínkám:
a) pro každou zásilku je vyhotoveno jedno prohlášení na faktuře;
b) bylo-li zboží obsažené v zásilce již kontrolováno v zemi vývozu, pokud jde o definici pojmu „původní produkt“, může vývozce v prohlášení na faktuře na tuto kontrolu odkázat.
První pododstavec nezprošťuje vývozce povinnosti splnit případné jiné formality požadované celními nebo poštovními předpisy.
Článek 117
1. Celní orgány Společenství mohou povolit kterémukoli vývozci (dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá produkty pocházející ze Společenství ve smyslu čl. 98 odst. 2 a který k uspokojení celních orgánů skýtá veškeré záruky potřebné ke kontrole statusu původu produktů a ke splnění všech ostatních požadavků tohoto oddílu, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů.
2. Celní úřady mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.
3. Celní úřady přidělí schválenému vývozci číslo, které musí být uváděno v prohlášení na faktuře.
4. Celní úřady dohlížejí na používání povolení schváleným vývozcem.
5. Celní úřady mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neskýtá záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňujepodmínky zmíněné v odstavci 2 nebo udělené povolení jinak jakýmkoli způsobem zneužívá.
Článek 118
1. Doklady o původu zboží platí čtyři měsíce ode dne vydání v zemi vývozu země a v této lhůtě musí být předloženy celním orgánům země dovozu.
2. Doklady o původu zboží, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98 pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.
3. V ostatních případech opožděného předložení dokladů o původu zboží je mohou celní orgány země dovozu přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.
4. Na žádost dovozce může být za podmínek stanovených celními orgány členského státu dovozu těmto orgánům předkládán doklad o původu pouze při dovozu první zásilky, jestliže zboží
a) je dováženo v rámci pravidelných a trvalých operací značné obchodní hodnoty;
b) je předmětem téže kupní smlouvy a strany této smlouvy jsou usazeny v zemi vývozu a ve Společenství;
c) je zařazeno do stejné podpoložky (osm číslic) kombinované nomenklatury;
d) pochází výhradně od stejného vývozce, je určeno pro stejného dovozce a plní vstupní formality u stejného celního úřadu ve Společenství.
Tento postup lze použít na množství a období určená příslušnými celními orgány. Uvedené období nesmí za žádných okolností přesáhnout tři měsíce.
Článek 119
1. Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, na které se vztahují celní preference ve smyslu článku 98, aniž by bylo třeba předložit průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, pokud nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že produkty splňují všechny podmínky pro použití tohoto oddílu, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.
2. Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.
Dále celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.
Článek 120
Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu zboží a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktu, není tím zapříčiněna neplatnost dokladu, je-li možné nesporně prokázat, že se doklad vztahuje na předložené produkty.
Zjevné formální chyby, například překlepy v dokladu o původu zboží nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnost o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.
Pododdíl 3
Způsoby správní spolupráce
Článek 121
1. ►M21 Zvýhodněné země nebo území ◄ sdělí Komisi názvy a adresy vládních orgánů na jejich území příslušných pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1, vzory otisků razítek, která tyto orgány používají, a názvy a adresy vládních orgánů příslušných ke kontrole průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře. Tato razítka jsou platná od data, kdy je Komise obdrží. Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států. Jsou-li tato sdělení činěna formou aktualizace předchozích sdělení, uvede Komise datum začátku platnosti nových razítek v souladu s údaji poskytnutými příslušnými vládními orgány ►M21 zvýhodněných zemí nebo území ◄ . Tyto informace jsou důvěrné; má-li však být zboží propuštěno do volného oběhu, mohou dotyčné celní orgány dovolit dovozci nebo jeho řádně pověřenému zástupci, aby se seznámil s otisky vzorů razítek zmíněnými v tomto odstavci.
2. Komise zašle ►M21 zvýhodněným zemím nebo územím ◄ vzory otisků razítek, která používají celní orgány členských států při vydávání průvodních osvědčení EUR.1.
Článek 122
1. Dodatečné ověření průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členského státu dovozu nebo příslušné vládní orgány ►M21 zvýhodněných zemí nebo území ◄ odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných povinností stanovených v tomto oddíle.
2. Pro účely odstavce 1 vrátí příslušné orgány v členském státě nebo ►M21 zvýhodněné zemi nebo území ◄ dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů příslušným orgánům ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu s žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace nebo doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.
Jestliže se celní orgány členského státu rozhodnou pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 98 až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.
3. Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být ověření provedeno ve lhůtě šesti měsíců a jeho výsledky musí být v této lhůtě sděleny celním orgánům členského státu dovozu nebo příslušným vládním orgánům ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ dovozu. Z výsledků musí být zřejmé, zda se napadený doklad o původu zboží vztahuje na skutečně vyvezené produkty a zda lze tyto produkty považovat za produkty pocházející ze ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ nebo ze Společenství.
4. Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, zašle se příslušnému orgánu druhé sdělení. Jestliže ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto druhého sdělení nejsou celním orgánům sděleny výsledky ověření, o které požádaly, nebo jestliže výsledky neumožňují rozhodnout o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou příslušné orgány uplatnit celní preference, s výjimkou existence mimořádných okolností.
5. Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že nejsou dodržována ustanovení tohoto oddílu, provede ►M21 zvýhodněná země nebo území ◄ vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství potřebná šetření nebo přijme vhodná opatření, aby tato šetření byla provedena s požadovanou naléhavostí, aby byly takové přestupky odhaleny a aby jim bylo možno předcházet. Společenství se může na šetření k tomuto účelu podílet.
6. Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčeníEUR.1 musí příslušné vládní orgány ►M21 zvýhodněné země nebo území ◄ vývozu nebo celní orgány členského státu vývozu uchovávat kopie osvědčení o původu zboží a případné související vývozní doklady alespoň po dobu tří let.
Pododdíl 4
Ceuta a Melilla
Článek 123
1. Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
2. Tento oddíl se použije přiměřeně při určování, zda lze určité produkty považovat za produkty pocházející z ►M21 zvýhodněných zemí nebo území ◄ nebo území, na které se vztahují celní preference, dovezené do Ceuty a Melilly nebo za produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
3. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.
4. Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování průvodního osvědčení EUR.1 se použijí přiměřeně na produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
5. Španělské celní orgány zajistí použití tohoto oddílu v Ceutě a Melille.
Článek 124
Články 73 a 74 se použijí také na tento oddíl.
Článek 125
1. Celní preference uvedené v článku 120 se vztahují pouze na původní výrobky nebo materiály, které byly přepraveny mezi územím dané zvýhodněné republiky a územím Společenství bez vstupu na jiné území. Výrobky pocházející z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území než území zvýhodněné republiky nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním, jestliže v zemi tranzitu nebo dočasného uskladnění zůstaly pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu.
Přeprava výrobků pocházejících z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství potrubím se může uskutečnit přes jiná území než přes území Společenství nebo zvýhodněné republiky.
2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se prokazuje tak, že se příslušným orgánům předloží
a) buď jeden tranzitní doklad vystavený v zemi nebo na území vývozu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava přes zemi tranzitu;
b) nebo potvrzení celních orgánů země tranzitu obsahující:
— přesný popis zboží,
— data vykládky nebo překládky zboží nebo jeho vylodění nebo nalodění s určením použitých plavidel a
— osvědčení podmínek, v nichž se zboží nacházelo v zemi tranzitu;
c) anebo, nemohou-li být předloženy, jakékoli jiné dostačující doklady.
Článek 126
Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto pododdíle musí být splněny ve Společenství nebo ve zvýhodněné republice nepřetržitě.
Jsou-li původní výrobky vyvezené ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že
— vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím,
— bylo podrobeno případně pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi.
Pododdíl 2
Prokazování původu
a)
Průvodní osvědčení EUR.1
Článek 127
Status původu výrobku ve smyslu tohoto oddílu se prokazuje předložením průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v příloze 21.
Článek 128
1. Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce jednajícího na jeho odpovědnost. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který se vyplní podle ustanovení tohoto pododdílu.
Žádosti o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.
2. Použije se čl. 106 odst. 2.
3. Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.
4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu, jestliže lze vyvážené zboží považovat za původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu.
5. Je-li zboží považováno za „původní zboží“ ve smyslu čl. 120 odst. 1 písm. b) poslední věty nebo odst. 2 písm. b), vydává se průvodní osvědčení EUR.1 pouze na základě předložení dříve vydaného nebo vystaveného dokladu původu zboží. Tento doklad původu zboží musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.
6. Protože průvodní osvědčení EUR.1 je průkazním dokladem pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120, musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu přijmout veškerá opatření k ověření původu zboží a ke kontrole ostatních údajů uvedených v osvědčení.
7. Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu mohou za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5, požadovat předložení veškerých průkazních dokladů nebo provádět veškerá kontrolní opatření, která považují za nezbytná.
8. Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu dbají na řádné vyplnění tiskopisu uvedeného v článku 127. Prověří zejména, zda jsou údaje v kolonce „Popis výrobku“ uvedeny tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost neoprávněných dodatků. Proto je nutné uvést popis výrobků bez vynechání řádků. Není-li kolonka zcela vyplněna, podtrhne se vodorovně poslední řádek a nepoužitá část se proškrtne.
9. V části průvodního osvědčení vyhrazené pro zápisy celních orgánů se uvede datum vydání osvědčení.
10. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu při vývozu výrobků, na něž se osvědčení vztahuje. Je dostupné vývozci, jakmile se vývoz opravdu uskuteční nebo jakmile je zajištěn.
11. V případě Republiky Bosna a Hercegovina a území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se „celními orgány“ ve smyslu tohoto článku a článků následujících rozumí hospodářské komory, pokud v těchto republikách vykonávají dotyčné funkce.
Článek 129
Články 107 až 109 se použijí na tento oddíl.
Článek 130
1. Průvodní osvědčení EUR.1 musí být ve lhůtě pěti měsíců ode dne vydání celními orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu předloženo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu, kterým byly výrobky předloženy.
2. Průvodní osvědčení EUR.1, které bylo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu předloženo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, může být přijato za účelem uplatnění preferenčního zacházení pouze v případě, že lhůta nemohla být dodržena v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.
3. V ostatních případech mohou celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu přijmout průvodní osvědčení v případě, že jim byly dotyčné výrobky předloženy před uplynutím tétolhůty.
Článek 131
1. Jsou-li výrobky ze Společenství nebo z některé zvýhodněné republiky zaslány na výstavu do třetí země a po výstavě prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se vůči nim celní preference uvedené v článku 120, jestliže splňují podmínky stanovené v pododdíle 1 pro to, aby byly považovány za pocházející ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky, a je-li celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že
a) vývozce zaslal tyto výrobky ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky do země konání výstavy a vystavil je tam;
b) vývozce tyto výrobky prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky;
c) výrobky byly do Společenství nebo do zvýhodněné republiky zaslány během konání výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;
d) výrobky nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.
2. Použije se čl. 111 odst. 2 a 3.
Článek 132
Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládá celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu způsobem stanoveným právními předpisy tohoto členského státu nebo zvýhodněné republiky. Celní orgány si mohou vyžádat jeho překlad.
Dále mohou požadovat, aby dovozní celní prohlášení bylo doplněno prohlášením dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.
Článek 133
Aniž je dotčen čl. 122 odst. 3, považuje se rozložený nebo nesestavený výrobek kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému na žádost deklaranta za jediný výrobek, jestliže je dovážen po částech za podmínek stanovených celními orgány a jestliže je při dovozu první dílčí zásilky předloženo průvodní osvědčení EUR.1 za celý výrobek.
Článek 134
Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 v souladu s předpisy platnými ve Společenství nebo v této zvýhodněné republice.
b)
Tiskopis EUR.2
Článek 135
1. Aniž je dotčen článek 127, prokazuje se status původu ve smyslu pododdílu 1 předložením tiskopisu EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze 22, pokud se jedná o zásilky obsahující výhradně původní výrobky a pokud jednotlivá hodnota zásilek nepřesahuje 3 000 ECU na jednu zásilku.
2. Tiskopis EUR.2 vyplňuje a podepisuje vývozce nebo jeho zmocněný zástupce na odpovědnost vývozce. Pokud bylo zboží obsažené v zásilce již v zemi vývozu zkontrolováno s ohledem na definici „původních výrobků“, může vývozce na tuto skutečnost poukázat záznamem v kolonce „Poznámky“ tiskopisu EUR.2.
3. Tiskopis EUR.2 je nutno vystavit pro každou poštovní zásilku.
4. Tato ustanovení nezprošťují vývozce povinnosti dbát na splnění všech ostatních formalit stanovených celními a poštovními předpisy.
5. Vývozce, který vystavil tiskopis EUR.2, předloží na žádost celních orgánů členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu veškeré podklady týkající se použití tohoto tiskopisu.
Článek 136
Tyto původní výrobky ve smyslu pododdílu 1 mohou být dováženy do Společenství s uplatněním celních preferencí uvedených v článku 120 bez předložení dokladů uvedených v článku 127 nebo v článku 135:
a) výrobky, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám, není-li jejich hodnota vyšší než 215 ECU;
b) výrobky, které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, není-li jejich hodnota vyšší než 600 ECU.
Ustanovení čl. 117 odst. 2 se použijí na tento oddíl.
Pododdíl 3
Způsoby správní spolupráce
Článek 137
Zvýhodněné republiky předají Komisi vzory používaných otisků razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování těchto osvědčení nebo tiskopisů EUR.2. Komise tyto údaje předá celním orgánům členských států.
Článek 138
1. Dodatečné ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů o skutečném původu daných výrobků.
2. Za účelem řádného uplatňování těchto ustanovení si členské státy Společenství na jedné straně a zvýhodněné republiky na straně druhé poskytují navzájem správní pomoc prostřednictvím svých celních orgánů při ověřování pravosti průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 a správnosti údajů o skutečném původu dotyčných výrobků zboží.
3. V případech uvedených v odstavci 1 vrátí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 nebo kopii tohoto osvědčení nebo tiskopisu celním orgánům státu dovozu, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření.
Žádající orgány přiloží k původnímu osvědčení EUR.1 nebo k tiskopisu EUR.2 fakturu nebo její kopii, pokud byla vystavena, poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nebo tiskopise nejsou správné.
Jestliže se celní orgány členského státu dovozu rozhodnout pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 120 až do výsledku ověření, propustí výrobky dovozci, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.
4. Výsledky dodatečného ověření musí být sděleny celnímu úřadu členského státu nebo zvýhodněné země dovozu nejpozději do šesti měsíců. Musí z nich být zřejmé, zda se průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 vztahují na skutečně vyvezené výrobky a zda se na tyto výrobky mají uplatňovat celní preference uvedené v článku 120.
Jestliže v případě odůvodněných pochybností neobdrží žádající orgány po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne žádosti odpověď nebo jestliže odpověď nepostačuje k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu výrobků, odmítnou tyto orgány uplatnit stanovené celní preference, s výjimkou zásahu vyšší moci nebo existence mimořádných okolností.
5. Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 musí celní orgány země vývozu uchovávat kopie osvědčení a související vývozní doklady alespoň po dobu dvou let.
Oddíl 4
Ceuta a Melilla
Článek 139
1. Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „výrobky pocházející ze Společenství“ nezahrnuje výrobky pocházející z těchto území.
2. Pododdíly 1 až 3 tohoto oddílu se s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 140 použijí přiměřeně na výrobky pocházející z Ceuty a Melilly.
Článek 140
1. Namísto článku 120 se použijí následující odstavce a odkazy na uvedený článek se považují za odkazy na tento článek.
2. Níže uvedenými výrobky se rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 125 dopraveny přímo:
a) výrobky pocházejícími z Ceuty a Melilly:
i) výrobky, které byly v Ceutě a Melille zcela získány nebo vyrobeny;
ii) výrobky, které byly v Ceutě a Melille vyrobeny s použitím jiných výrobků než uvedených v bodě i), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu pododdílu 1 pocházejí ze Společenství nebo z některé zvýhodněné republiky, pokud byly v Ceutě a Melille zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3;
b) výrobky pocházejícími ze zvýhodněnérepubliky:
i) výrobky, které byly v této zvýhodněné republice zcela získány nebo vyrobeny;
ii) výrobky, které byly v této zvýhodněné republice vyrobeny s použitím jiných výrobků než uvedených v bodě i), jestliže byly dostatečně zpracovány nebo přepracovány ve smyslu článku 122. Tato podmínka se však nevztahuje na výrobky, které ve smyslu pododdílu 1 pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství, pokud byly zpracovány nebo přepracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování ve smyslu čl. 122 odst. 3.
3. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.
4. Výrobce nebo jeho zmocněný zástupce je povinen uvést do kolonky 2 průvodního osvědčení EUR.1 jméno dotyčné zvýhodněné republiky a poznámku „Ceuta a Melilla“.
V kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 dále musí být v případě výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly zaznamenán status původu.
5. Španělské celní orgány zajistí uplatňování těchto ustanovení v Ceutě a Melille.
HLAVA V
CELNÍ HODNOTA
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 141
1. Pro účely použití článků 28 až 36 kodexu a této hlavy přihlížejí členské státy k ustanovením obsaženým v příloze 23.
Ustanovení uvedená v prvním sloupci přílohy 23 se použijí v souladu s vysvětlivkami uvedenými v druhém sloupci.
2. Je-li při určování celní hodnoty třeba přihlížet k všeobecně uznávaným účetním zásadám, použijí se ustanovení přílohy 24.
Článek 142
1. Ve smyslu této hlavy se rozumí
a) „dohodou“ dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), sjednaná v rámci mnohostranných obchodních jednání v letech 1973 až 1979, uvedená v čl. 31 odst. 1 první odrážce kodexu;
b) „vyrobeným zbožím“ také zboží vypěstované, vytěžené či jinak vyprodukované;
c) „stejným zbožím“ zboží vyrobené v téže zemi, které je stejné ve všech ohledech, včetně fyzických znaků, jakosti a vzhledu. Drobné rozdíly nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá vymezení, bylo považováno za stejné;
d) „podobným zbožím“ zboží vyrobené v téže zemi, které, přestože není stejné ve všech ohledech, má obdobné vlastnosti a obdobné materiálové složení, které mu umožňuje plnit stejné funkce a být obchodně zaměnitelné; při stanovení, zda lze zboží považovat za podobné, se kromě jiného přihlíží k jakosti zboží, jeho pověsti a existenci ochranné známky;
e) „zbožím téže povahy nebo téhož druhu“ zboží, které patří do skupiny nebo řady zboží vyráběného určitým průmyslem nebo průmyslovým odvětvím; tento pojem zahrnuje také stejné nebo podobné zboží.
2. Výrazy „stejné zboží“ a „podobné zboží“ se nevztahují na zboží, které obsahuje techniku, vývoj, uměleckou práci, design a plány a nákresy, pro které nebyla provedena úprava podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu, protože tyto práce byly provedeny ve Společenství.
Článek 143
1. ►M15 Pro účely hlavy II kapitoly 3 kodexu a této hlavy se za osoby ve spojení považují pouze osoby ◄ ,
a) z nichž jedna je členem vedení nebo správní rady podniku druhé osoby a naopak;
b) které jsou právně uznanými obchodními společníky;
c) které jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru;
d) z nichž jedna přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob;
e) z nichž jedna přímo nebo nepřímo kontroluje druhou;
f) jež obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba;
g) jež společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu;
h) které jsou členy jedné rodiny. Osoby se považují za členy jedné rodiny pouze tehdy, jsou-li k sobě v některém z těchto příbuzenských poměrů:
— manželé,
— rodiče a děti,
— sourozenci (i nevlastní),
— prarodiče a vnuci,
— strýc nebo teta a synovec nebo neteř,
— tchán nebo tchyně a zeť nebo snacha,
— švagři a švagrové.
2. Pro účely této hlavy se osoby, které jsou spolu ve spojení tak, že jedna z nich je výhradním zástupcem, prodejcem nebo koncesionářem druhé, se nezávisle na použitém označení považují za osoby ve spojení pouze tehdy, jestliže se na ně vztahuje některé z kritérií uvedených v odstavci 1.
Článek 144
1. Pokud se podle článku 29 kodexu určuje celní hodnota zboží, za něž cena v okamžiku rozhodném pro určení celní hodnoty dosud nebyla zaplacena, považuje se za základ pro určení celní hodnoty zásadně cena, jež má být v daném okamžiku zaplacena.
2. Komise a členské státy konzultují v rámci výboru použití odstavce 1.
Článek 145
1. Je-li zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu součástí většího množství stejného zboží nabytého v rámci jedné obchodní operace, tvoří cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, část celkové ceny, která odpovídá poměru zboží uvedeného v celním prohlášení k celkovému množství nabytého zboží.
Poměrné rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena, se provede i v případě částečné ztráty nebo poškození zboží, jehož hodnota má být určena, před jeho propuštěním do volného oběhu.
2. Po propuštění zboží do volného oběhu lze pro určení jeho celní hodnoty vzít v souladu s článkem 29 kodexu v úvahu úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně za zboží zaplacena, jež provedl prodejce ve prospěch kupujícího, jestliže se ke spokojenosti celních orgánů prokáže, že:
a) zboží bylo v okamžiku uvedeném v článku 67 kodexu vadné;
b) prodejce provedl úpravu v rámci plnění závazku záruky stanoveného v kupní smlouvě, jež byla uzavřena před propuštěním zboží do volného oběhu;
c) vadnost zboží nebyla v příslušné kupní smlouvě ještě vzata v úvahu.
3. Cenu, která skutečně byla nebo má být zaplacena za zboží, upravenou podle odstavce 2 lze vzít v úvahu pouze v případě, že byla tato úprava provedena ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu.
Článek 146
Jestliže cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, zahrnuje částku vnitřní daně vybrané na dané zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty, je-li příslušným celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží bylo nebo je osvobozeno od této daně a toto osvobození je ku prospěchu kupujícímu.
Článek 147
1. Pro účely článku 29 kodexu se skutečnost, že prodávané zboží je v celním prohlášení navrženo na propuštění do volného oběhu, považuje za důkaz prokazující, že byloprodáno na vývoz na celní území Společenství. ►M6 V případě dalších prodejů před určením celní hodnoty zboží to platí pouze pro poslední prodej, na jehož základě zboží vstoupilo na celní území Společenství, anebo pro prodej zboží na celním území Společenství před jeho propuštěním do volného oběhu.
Při uvádění ceny týkající se prodeje předcházejícího poslednímu prodeji, na jehož základě zboží vstoupilo na celní území Společenství, musí být celním orgánům uspokojivě prokázáno, že bylo toto zboží prodáno pro účely vývozu na uvedené území.
Použijí se články 178 až 181a.
◄
2. Je-li ►M6 ————— ◄ zboží mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není uplatnění hodnoty transakce povinné.
3. Kupující nemusí splnit žádné podmínky kromě toho, že je smluvní stranou kupní smlouvy.
Článek 148
Je-li podle čl. 29 odst. 1 písm. b) zjištěno, že prodej nebo cena jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu lze určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, považuje se tato hodnota za přímou platbu kupujícího prodávajícímu a části ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, jestliže podmínka nebo plnění nesouvisí s
a) činností podle čl. 29 odst. 3 písm. b) kodexu nebo
b) položky, které se podle článku 32 kodexu přičítají k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena.
Článek 149
1. Pro účely čl. 29 odst. 3 písm. b) kodexu se „činnostmi spojenými s uváděním zboží na trh“ rozumí veškeré činnosti spojené s reklamou na toto zboží a podporou jeho prodeje, jakož i činnosti spojené se zárukami na toto zboží.
2. Tyto činnosti, které provádí kupující, se považují jako činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, pokud je provádí na základě svého smluvního závazku vůči prodávajícímu.
Článek 150
1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. a) kodexu (hodnota transakce u stejného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u stejného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u stejného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.
2. Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a stejného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.
3. Jestliže se podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u stejného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.
4. Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u stejného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.
5. „Hodnotou transakce dováženého stejného zboží“ pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.
Článek 151
1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. b) kodexu (hodnota transakce u podobného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u podobného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u podobného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.
2. Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a podobného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.
3. Jestliže podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u podobného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.
4. Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u podobného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.
5. „Hodnotou transakce dováženého podobného zboží“ pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.
Článek 152
1.
a) Je-li dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno ve Společenství v nezměněném stavu, určuje se jeho celní hodnota podle čl. 30 odst. 2 písm. c) kodexu na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží v době dovozu hodnoceného zboží nebo přibližně v této době prodává v největším úhrnném množství osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími, a od této částky se odečtou:
i) provize obecně placené nebo smluvené nebo zisk a všeobecné výdaje (včetně přímých a nepřímých daní z uvádění daného zboží na trh) obecně užívané ve Společenství, které se týkají prodeje dováženého zboží téže povahy nebo téhož druhu;
ii) obvyklé přepravní a pojišťovací náklady vzniklé ve Společenství;
iii) dovozní clo a jiné dávky, které mají být zaplaceny při dovozu nebo prodeji zboží ve Společenství.
a)a Celní hodnota určitého zboží podléhajícího rychlé zkáze dováženého na sklad může být přímo určena podle čl. 30 odst. 2 písm. c) kodexu. Za tímto účelem oznámí členské státy jednotkové ceny Komisi, která je zveřejní prostřednictvím TARIC podle článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ( 2 ).
Jednotkové ceny se vypočítávají a sdělují takto:
i) Po odpočtech uvedených v písmenu a) oznámí členské státy Komisi jednotkovou cenu za 100 kg čisté hmotnosti pro každou kategorii zboží. Pro náklady uvedené v písm. a) bodu ii) mohou členské státy stanovit pevné částky, které se dají na vědomí Komisi.
ii) Jednotkovou cenu lze použít k určení celní hodnoty dovezeného zboží v období 14 dnů, přičemž každé období začíná pátkem.
iii) Jako referenční období pro určení jednotkových cen slouží předchozí čtrnáctidenní období, které končí ve čtvrtek předcházející týdnu, během něhož se mají stanovit nové ceny.
iv) Členské státy oznámí Komisi jednotkové ceny v eurech nejpozději do 12:00 hodin v pondělí v týdnu, v němž je Komise zveřejní. Pokud tento den není dnem pracovním, je učiní se oznámení v bezprostředně předcházející pracovní den. Jednotkové ceny se použijí pouze tehdy, je-li obsah uvedeného oznámení Komisí zveřejněn.
Zboží zmíněné v prvním pododstavci tohoto bodu je uvedeno v příloze 26.
b) Pokud se ani dovážené zboží ani stejné nebo podobné zboží v době dovozu hodnoceného zboží nebo přibližně v této době neprodává, určuje se celní hodnota dováženého zboží postupem podle tohoto článku, s výhradou čl. 1 písm. a), na základě jednotkové ceny, za kterou bylo dovážené zboží nebo dovážené stejné nebo podobné zboží co nejdříve po dovozu daného zboží, nejpozději však do 90 dnů po dovozu, prodáváno ve Společenství v nezměněném stavu.
2. Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží ve Společenství v nezměněném stavu, určuje se celní hodnota dováženého zboží na žádost dovozce na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším opracování nebo zpracování v největším úhrnném množství osobám usazeným ve Společenství, které nejsou ve spojení s prodávajícími, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku opracování nebo zpracování a po odpočtech podle odst. 1 písm. a).
3. Pro účely tohoto článku se „jednotkovou cenou, za kterou se dovážené zboží prodává v nejvyšším úhrnném množství,“ rozumí cena, za kterou byl prodán nejvyšší počet jednotek při prodeji osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími, na první obchodní úrovni po dovozu, na které se tyto prodeje uskuteční.
4. K prodeji ve Společenství osobě, která přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu poskytuje zboží nebo služby uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou použity při výrobě nebo prodeji dováženého zboží k vývozu, se při určování jednotkové ceny podle tohoto článku nepřihlíží.
5. Pro účely odst. 1 písm. b) se „dobou co nejdříve po dovozu“ rozumí den, kdyje dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny.
Článek 153
1. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. d) kodexu (vypočtená hodnota) nesmí celní orgány vyžadovat od osoby, která není usazena ve Společenství, ani ji zavazovat k tomu, aby pro určování vypočtené hodnoty předkládala k prověření účty nebo jiné podklady nebo k nim umožňovala přístup. Údaje, které poskytl producent zboží za účelem určení celní hodnoty podle tohoto článku, však mohou celní orgány členského státu se souhlasem producenta ověřit v zemi, která není členem Společenství, jestliže o tom tyto orgány uvědomí orgány dané země s dostatečným předstihem a zmíněné orgány se šetřením souhlasí.
2. Do ceny nebo hodnoty materiálu a výroby podle čl. 30 odst. 2 písm. d) první odrážky kodexu se zahrnují náklady uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii) kodexu.
Dále se do těchto nákladů zahrnuje vhodně rozvržená hodnota všeho zboží nebo služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou poskytovány kupujícímu přímo nebo nepřímo v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) bodě iv) kodexu poskytnutých ve Společenství se do hodnoty zahrne pouze v případě, že byly producentovi účtovány.
3. Pokud se k určení vypočtené hodnoty použijí jiné informace, než které byly poskytnuty producentem nebo jeho jménem, sdělí celní orgán deklarantovi, pokud o to požádá, s výhradou článku 15 kodexu, původ těchto informací, použité údaje a výpočty, které z nich vycházejí.
4. „Všeobecné výdaje“ uvedené v čl. 30 odst. 2 písm. d) druhé odrážce kodexu zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu zboží pro vývoz a jeho uvádění na trh, které nebyly do celní hodnoty zahrnuty podle první odrážky uvedeného písmene.
Článek 154
Jestliže se pro dovoz užívají opakovaně obaly uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodě ii) kodexu, rozdělí se náklady na ně vynaložené na žádost deklaranta přiměřeně podle všeobecně uznávaných účetních zásad.
Článek 155
Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu se náklady na výzkum a předběžné nákresy designu do celní hodnoty nezahrnují.
Článek 156
Ustanovení čl. 33 písm. c) kodexu se použije přiměřeně, je-li celní hodnota určena jinak než na základě hodnoty transakce.
Článek 156a
1. Na požádání zúčastněné osoby mohou celní orgány povolit, aby byly na základě vhodných a specifických kritérií
— odchylně od čl. 32 odst. 2 celního kodexu vypočteny některé položky, které se připočítávají k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena, které nebylo možné určit v okamžiku vzniku celního dluhu,
— odchylně od článku 33 celního kodexu vypočteny některé položky, které se do celní hodnoty nezapočítávají, jestliže částky připadající na tyto položky nejsou v okamžiku vzniku celního dluhu zřetelně odlišeny od ceny, která byla nebo má být zaplacena.
V takovém případě se uvedená celní hodnota nepovažuje za předběžnou ve smyslu čl. 254 druhé odrážky.
2. Povolení může být uděleno, pouze pokud
a) dokončení postupu podle článku 259 za těchto okolností představuje nepřiměřené administrativní náklady;
b) za těchto zvláštních okolností se jeví jako nevhodné použít články 30 a 31 celního kodexu;
c) existují oprávněné důvody domnívat se, že výše dovozního cla, jež má být vybráno v období, na které bylo vydáno příslušné povolení, nebude nižší než clo, jež by bylo požadováno bez povolení;
d) hospodářská soutěž mezi zúčastněnými osobami není narušena.
KAPITOLA 2
Licenční poplatky
Článek 157
1. Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se „licenčními poplatky“ rozumějí zejména platby, které je nutno zaplatit za využití práv týkajících se
— výroby dováženého zboží (zejména patenty, užitné a průmyslové vzory a výrobní „know-how“) nebo
— prodeje zboží dováženého za účelem vývozu (zejména ochranné známky, užitné vzory) nebo
— použití nebo dalšího prodeje dováženého zboží (zejména autorská práva, výrobní postupy neoddělitelně obsažené v dováženém zboží).
2. Nezávisle na případech uvedených v čl. 32 odst. 5 kodexu smí být v případech, kdy se celní hodnota určuje podle článku 29 kodexu, licenční poplatky přičteny k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, pouze pokud:
— se platba týká hodnoceného zboží a
— je podmínkou pro prodej tohoto zboží.
Článek 158
1. Je-li dovážené zboží pouze složkou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno ve Společenství, může být cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, upravena pouze tehdy, jestliže se licenční poplatky týkají daného zboží.
2. Jestliže se zboží dováží nesestavené nebo je před dalším prodejem podrobeno menším úpravám, například zředění nebo zabalení, není tím vyloučeno, aby se licenční poplatky vztahovaly na dovážené zboží.
3. Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně na dovážené zboží a částečně na jiné složky nebo součásti, které byly po dovozu ke zboží připojeny, nebo na služby poskytnuté po dovozu, provede se přiměřené rozvržení nákladů pouze na základě objektivních a měřitelných údajů v souladu s vysvětlivkami k čl. 32 odst. 2 kodexu uvedenými v příloze 23.
Článek 159
Licenční poplatky za poskytnutí práva použít ochrannou známku se přičtou k ceně, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, pouze tehdy, jestliže
— se licenční poplatky týkají zboží, které bylo po dovozu v nezměněném stavu opět prodáno nebo bylo podrobeno menším úpravám po dovozu,
— se toto zboží prodává s ochrannou známkou, za niž se platí licenční poplatky, připevněnou před dovozem nebo po něm, a
— kupující si nemůže zboží obstarat u jiného dodavatele, který není s prodávajícím ve spojení.
Článek 160
Jestliže kupující platí licenční poplatky třetí osobě, považují se podmínky čl. 157 odst. 2 za splněné pouze v případě, že prodávající nebo osoba, která je s ním ve spojení, platbu této třetí osobě od kupujícího vyžaduje.
Článek 161
Jestliže výpočet licenčních poplatků vychází z ceny dováženého zboží, má se, pokud se neprokáže opak, za to, že se platba licenčních poplatků týká daného zboží.
Licenční poplatky se však mohou týkat hodnoceného zboží i v případě, že se vypočítávají nezávisle na ceně dováženého zboží.
Článek 162
Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se nepřihlíží k zemi, v níž má příjemce licenčních poplatků své sídlo.
KAPITOLA 3
Místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství
Článek 163
1. Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu se za místo vstupu na celní území Společenství považuje
a) u zboží přepravovaného po moři přístav vykládky nebo překládky, pokud přeložení potvrdí celní orgány přístavu;
b) u zboží přepravovaného bez překládky nejdříve po moři a pak vnitrozemskou vodní dopravou první přístav v ústí nebo na toku řeky či kanálu, kde může být zboží vyloženo, je-li celnímu úřadu doloženo, že náklady na cestu až k přístavu vykládky jsou vyšší než náklady na cestu do prvního vhodného přístavu;
c) u zboží přepravovaného po železnici, vnitrozemskou vodní dopravou nebo silniční dopravou místo prvního celního úřadu;
d) u zboží přepravovaného jiným způsobem místo, na kterém překračuje hranice celního území Společenství.
2. Celní hodnota zboží, které je po svém vstupu na celní území Společenství přepravováno do jiné části tohoto území přes Bělorusko, Bulharsko, Rusko, Rumunsko, Švýcarsko, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávie nebo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li zboží dopravováno přímo přes území těchto zemí a tranzit přes tyto země odpovídá obvyklé dopravní cestě na místo určení.
3. Celní hodnota zboží, které je po vstupu na celní území Společenství dopravováno po moři na místo určení v jiné části Společenství, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li dopravováno přímo po obvyklé dopravní cestě na místo určení.
4. Odstavce 2 a 3 se vztahují i na vykládku nebo překládku zboží a na dočasné přerušení přepravy v Bělorusku, Bulharsku, Rusku, Rumunsku, Švýcarsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Svazové republice Jugoslávie nebo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, pokud k nim dojde pouze z přepravních důvodů.
5. U zboží, které je po vstupu na celní území Společenství bezprostředně dopravováno z jednoho francouzského zámořského departementu do jiné části celního území Společenství nebo naopak, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavcích 1 a 2 nacházející se v té části celního území Společenství, ze které bylo zboží dopraveno, pokud zde bylo vyloženo nebo přeloženo a tuto skutečnost potvrdily celní orgány.
6. Jestliže nejsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 5, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavci 1 nacházející se v té části celního území Společenství, ve které se nachází místo určení zboží.
KAPITOLA 4
Náklady na dopravu
Článek 164
Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu platí tato pravidla:
a) Je-li zboží přepravováno stejným druhem dopravy až na místo, které leží za místem vstupu na celní území Společenství, stanoví se náklady na dopravu s ohledem na poměr vzdáleností tras mimo celní území Společenství a uvnitř něj, není-li celním orgánům na základě použití obecně závazných přepravních sazeb doloženo, jaké náklady vznikly za přepravu zboží až na místo vstupu na celní území Společenství.
b) Je-li zboží fakturováno za jednotnou cenu s dodáním na místo určení, která odpovídá ceně na místo vstupu, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu uvnitř Společenství. Odečtení je však možné, je-li celním orgánům prokázáno, že cena s dodáním na hranici je nižší než jednotná cena s dodáním na místo určení.
c) Je-li doprava prováděna zdarma nebo si ji zajišťuje kupující, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu na místo vstupu vypočtené podle sazeb obvykle používaných pro stejný druh dopravy.
Článek 165
1. Poštovné za zboží přepravované v poštovním styku až na místo určení se zahrnuje do celní hodnoty v celkové výši; výjimkou jsou dodatečné poštovní poplatky, které byly případně vybrány za úkony provedené v zemi dovozu.
2. Při určování celní hodnoty zasílaného zboží, které nemá obchodní povahu, se však poštovné do hodnoty uváděné v prohlášení nezahrnuje.
3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami nazvanými „EMS – Datapost“ (v Dánsku „EMS – Jetpost“, v Německu „EMS – Kurierpostsendungen“, v Itálii „CAI-Post“).
Článek 166
Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty zboží, se určují podle pravidel a procentních podílů uvedených v příloze 25.
▼M21 —————
KAPITOLA 6
Směnné kurzy
Článek 168
Pro účely článků 169 až 172 se rozumí:
a) „zaznamenaným kurzem“
— poslední zaznamenaný prodejní kurz v obchodním styku na jednom nebo více nejreprezentativnějších devizových trzích daného členského státu nebo
— jinak definovaný takto zaznamenaný směnný kurz stanovený členským státem jako „zaznamenaný kurz“, pokud odráží co nejpřesněji aktuální hodnotu dané měny v obchodním styku;
b) „uveřejněným“ daný na vědomost veřejnosti způsobem, který daný členský stát určí;
c) „měnou“ každá měnová jednotka, která se užívá jako platební prostředek mezi měnovými orgány nebo na mezinárodním trhu.
Článek 169
1. Jsou-li skutečnosti, které slouží k určování celní hodnoty zboží, vyjádřeny v jiné měně než v měně členského státu, v níž se celní hodnota určuje, použije se při určování této hodnoty v měně daného členského státu směnný kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce, který je řádně zveřejněn téhož nebo následujícího dne.
2. Kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce se používá po celý následující kalendářní měsíc, není-li nahrazen kurzem uvedeným v článku 171.
3. Jestliže v předposlední středu uvedenou v odstavci 1 není zaznamenán žádný kurz nebo jestliže není týž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v uvedenou středu poslední zaznamenaný kurz pro danou měnu zveřejněný v předchozích čtrnácti dnech.
Článek 170
Nelze-li směnný kurz určit podle článku 169, stanoví směnný kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu, dotyčný členský stát; tento kurz musí odrážet co nejpřesněji aktuální hodnotu dané měny.
Článek 171
1. Jestliže se kurz zaznamenaný v poslední středu kalendářního měsíce, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu, který byl určen podle článku 169 pro použití v následujícím kalendářním měsíci, nahradí uvedený kurz od první středy tohoto následujícího kalendářního měsíce jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu.
2. Jestliže se kurz zaznamenaný v libovolnou středu v období uvedeném v předchozích ustanoveních, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu používaného podle této kapitoly, nahradí uvedený kurz od následující středy jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu. Tento náhradní kurz zůstává v platnosti do konce běžného kalendářního měsíce, není-li nahrazen jiným kurzem stanoveným podle první věty tohoto odstavce.
3. Jestliže v některém členském státě ve středu není zaznamenán žádný směnný kurz nebo jestliže není tentýž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v danou středu pro dotyčnou měnu kurz zaznamenaný a zveřejněný v co nejkratším čase před uvedenou středou.
Článek 172
Jestliže příslušné celní orgány členského státu povolí deklarantovi, aby určité údaje v celním prohlášení se žádostí o propuštění zboží do volného oběhu předložil dodatečně ve formě pravidelného celního prohlášení, může v povolení na základě žádosti deklaranta stanovit jednotný kurz pro přepočet skutečností, které slouží k určení celní hodnoty, vyjádřených v jiné měně než v měně dotyčného členského státu. V tomto případě se použije směnný kurz zaznamenaný postupem podle této kapitoly, který se používá v první den období, na něž se pravidelné celní prohlášení vztahuje.
KAPITOLA 7
Zjednodušený postup k určení celní hodnoty některého zboží podléhajícího zkáze
▼M27 —————
KAPITOLA 8
Prohlášení o údajích a poskytnutí podkladů k nim
Článek 178
1. Pokud se celní hodnota určuje podle článků 28 až 36 kodexu, přiloží se k celnímu prohlášení pro dovážené zboží prohlášení o údajích o celní hodnotě (prohlášení o celní hodnotě). Prohlášení o celní hodnotě se podává na tiskopise D.V.1 podle vzoru uvedeného v příloze 28, případně doplněném jedním nebo více tiskopisy D.V.1 BIS podle vzoru uvedeného v příloze 29.
2. Prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 smí učinit pouze osoba usazená ve Společenství, která má k dispozici všechny potřebné skutečnosti.
Ustanovení čl. 64 odst. 2 písm. b) druhé odrážky a odst. 3 celního kodexu se použijí přiměřeně.
3. Celní orgány mohou upustit od požadování prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1, jestliže celní hodnotu dotyčného zboží nelze zjistit podle článku 29 kodexu. V těchto případech osoba uvedená v odstavci 2 poskytne nebo nechá poskytnout celním orgánům veškeré informace, které po ní požadují pro určení celní hodnoty podle jiného článku kodexu; informace poskytne celním orgánům způsobem za podmínek, které tyto orgány stanoví.
4. Aniž jsou dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, přijímá osoba uvedená v odstavci 2podáním prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 celnímu úřadu odpovědnost za:
— správnost a úplnost údajů uvedených v prohlášení,
— pravost podkladů přiložených k těmto údajům a
— poskytnutí všech dodatečných informací a podkladů potřebných pro určení celní hodnoty zboží.
5. Tento článek se nevztahuje na zboží, jehož celní hodnota se určuje zjednodušeným postupem podle článků 173 až 177.
Článek 179
1. Celní orgány mohou, pokud to není nezbytné pro řádné ukládání dovozních cel, zcela nebo zčásti upustit od vyžadování prohlášení podle čl. 178 odst. 1,
a) jestliže celní hodnota jedné zásilky dováženého zboží nepřesahuje ►M21 10 000 EUR ◄ , pokud se nejedná o část zásilky nebo o opakované zásilky téhož odesílatele témuž příjemci nebo
b) jestliže se jedná o dovoz neobchodní povahy nebo
c) jestliže předložení dotyčných údajů není nezbytné pro použití celního sazebníku Evropských společenství nebo jestliže se cla stanovená v uvedeném sazebníku neukládají na základě zvláštních celních předpisů.
2. Částka v ECU uvedená v odst. 1 písm. a) se přepočte podle článku 18 kodexu. Celní orgány mohou částku vzniklou přepočtem zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů.
Celní orgány mohou zachovat protihodnotu částky stanovené v ECU v národní měně, jestliže by při roční úpravě podle článku 18 kodexu přepočet nové částky před zaokrouhlením podle tohoto článku vedl k tomu, že by se protihodnota v národní měně změnila o méně než 5 % anebo by se snížila.
3. U zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně za stejných obchodních podmínek stejnému prodávajícímu, mohou celní orgány upustit od požadování, aby údaje podle čl. 178 odst. 1 byly plně poskytovány s každým celním prohlášením, vyžadují to však při každé změně okolností a nejméně jednou za tři roky.
4. Zproštění povinnosti přiznané podle tohoto článku může být zrušeno a předložení D.V.1 může být požadováno, jestliže se zjistí, že nebyla splněna nebo již netrvá podmínka pro její poskytnutí.
Článek 180
Jestliže se použije počítačové zpracování dat nebo jestliže se pro dotyčné zboží podává obecné, pravidelné nebo souhrnné celní prohlášení, mohou členské státy povolit odchylky ve formě poskytování údajů nezbytných k určení celní hodnoty.
Článek 181
1. Osoba uvedená v čl. 178 odst. 2 předloží celním orgánům jedno vyhotovení faktury, z niž vychází v prohlášení o celní hodnotě dováženého zboží. Jestliže se prohlášení o celní hodnotě podává písemně, ponechají si toto vyhotovení celní orgány.
2. Je-li při písemném prohlášení o celní hodnotě faktura na dovážené zboží vystavena na osobu, která je usazena v jiném členském státě než v tom, kde je podáváno prohlášení o celní hodnotě, předloží osoba podávající prohlášení o celní hodnotě celním orgánům druhé vyhotovení této faktury. Jedno z vyhotovení si ponechají celní orgány, druhé opatří otiskem svého úředního razítka a jednacím číslem prohlášení u daného celního úřadu a vrátí je deklarantovi, aby je předal osobě, na jejíž jméno je faktura vystavena.
3. Celní orgány mohou úpravu podle odstavce 2 předepsat také pro případy, kdy osoba, na niž je vystavena faktura, je usazena v členském státě, v němž je prohlášení o celní hodnotě podáváno.
Článek 181a
1. Celní orgány nemusí nezbytně určovat celní hodnotu dováženého zboží podle hodnoty transakce, pokud v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 mají odůvodněné pochybnosti, zda uváděná hodnota odpovídá celkové částce zaplacené nebo splatné podle článku 29 kodexu.
2. Pokud mají celní orgány pochybnosti zmíněné v odstavci 1, mohou v souladu s čl. 178 odst. 4 požádat o doplňkové informace. Pokud pochybnosti trvají, musí celní orgány před přijetím konečného rozhodnutí vyrozumět dotyčnou osobu, a to písemně, jsou-li o to požádány, o důvodech těchto pochybností a poskytnout jí přiměřenou příležitost k odpovědi. Konečné rozhodnutí s odůvodněním se sdělí příslušné osobě písemně.
HLAVA VI
VSTUP ZBOŽÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ SPOLEČENSTVÍ
KAPITOLA 1
Prohlídka zboží a odběr vzorků zúčastněnou osobou
Článek 182
1. Povolení prohlédnout zboží podle článku 42 kodexu se uděluje osobě, která je oprávněna přidělit zboží celně schválené určení, na základě ústní žádosti, pokud celní orgán s ohledem na okolnosti nepovažuje za potřebné, aby byla žádost podána písemně.
Odběr vzorků se povoluje pouze na základě písemné žádosti zúčastněné osoby.
2. Písemné žádosti podle odst. 1 musí zúčastněná osoba podepsat a podat u příslušných celních orgánů. Žádosti musí obsahovat tyto údaje:
— jméno a adresu žadatele,
— místo, na němž se zboží nachází,
— číslo souhrnného celního prohlášení, pokud již bylo podáno a pokud do něj celní úřad tyto údaje nezapisuje sám, nebo odkaz na předchozí celní režim, anebo údaje nezbytné k identifikaci dopravního prostředku, na němž se zboží nachází,
— všechny ostatní údaje nutné ke ztotožnění zboží.
Celní úřad udělí povolení na základě žádosti zúčastněné osoby. Pokud se žádost týká odběru vzorků, uvede celní úřad množství zboží, které může být odebráno.
3. Předběžnou prohlídku zboží a odběr vzorků je třeba provádět podle pokynů celního úřadu pro daný případ a pod jeho dohledem.
Vybalení, vážení, opětovné zabalení a ostatní manipulace se zbožím se uskutečňuje na náklady a nebezpečí zúčastněné osoby. Tato osoba hradí rovněž případné náklady na provedení rozboru.
4. Odebrané vzorky musí splnit formality, aby mohlo být zboží přiděleno celně schválené určení. Pokud při prohlídce vzorků dojde k jejich poškození, zničení nebo nenapravitelné ztrátě zboží, nevzniká celní dluh. Ustanovení čl. 182 odst. 5 kodexu se použije také na odpady a zbytky.
KAPITOLA 2
Souhrnné celní prohlášení
Článek 183
1. Souhrnné celní prohlášení podepisuje osoba, která je podává.
2. Souhrnné celní prohlášení potvrdí celní orgány a uschovají je, aby mohlo být prověřeno, zda bylo danému zboží přiděleno celně schválené určení ve lhůtách stanovených v článku 49 kodexu.
3. Pokud bylo zboží před předložením celním orgánům přepravováno v tranzitním režimu, je souhrnným celním prohlášením doklad o tranzitu určený pro celní úřad určení.
4. Celní orgány mohou povolit, aby souhrnné celní prohlášení bylo vyhotoveno pomocí počítačového zpracování dat. V tomto případě se pravidla uvedená ►M1 v odstavcích 1 a 2 ◄ přizpůsobí přiměřeně.
Článek 184
1. Až do doby, kdy je zboží přiděleno celně schválené určení, je osoba uvedená v čl. 183 odst. 1 povinna znovu předložit celním orgánům na jejich vyžádání v nezměněném stavu zboží, na něž podává souhrnné celní prohlášení a které dosud nebylo vyloženo z dopravního prostředku, na němž se nachází.
2. Po vyložení zboží přechází povinnost znovu předložit zboží celním orgánům na jejich vyžádání na každou osobu, která je má v držení pro účely přepravy nebo skladování.
KAPITOLA 3
Dočasné uskladnění
Článek 185
1. Místa ve smyslu čl. 51 odst. 1 kodexu, schválená celními orgány pro skladování dočasně uskladněného zboží, se označují jako „dočasné sklady“.
2. Pokud celní orgány nespravují dočasné sklady samy, mohou k zajištění používání celních předpisů vyžadovat, aby
a) byl dočasný sklad zavřen na dva klíče, z nichž jeden mají v držení uvedené celní orgány;
b) osoba, která dočasný sklad provozuje, vedla skladovou evidenci, která umožní sledovat pohyb zboží.
Článek 186
Uskladnění zboží v dočasném skladu se uskutečňuje na podkladě souhrnného celního prohlášení. Celní orgány však mohou požadovat, aby bylo podáno zvláštní celní prohlášení na tiskopise, jehož vzor samy určí.
Článek 187
Aniž je dotčen článek 56 kodexu a předpisy o prodeji zboží celními orgány, má povinnost dodržovat opatření, která přijaly celní orgány podle čl. 53 odst. 1 kodexu, a hradit vzniklé náklady osoba, která podala souhrnné celní prohlášení, a nebylo-li toto prohlášení dosud podáno, osoby uvedené v čl. 44 odst. 2 kodexu.
▼M1 —————
KAPITOLA 4
Zvláštní ustanovení o zboží přepravovaném námořní nebo leteckou dopravou
Oddíl 1
Obecné ustanovení
Článek 189
Jestliže zboží dovážené ze třetí země vstupuje na celní území Společenství námořní nebo vzdušnou cestou a pak se na podkladě téhož přepravního dokladu stejným způsobem bez překládky dopravuje do jiného přístavu nebo na jiné letiště Společenství, předkládá se zboží podle článku 40 kodexu celním orgánům teprve v přístavu nebo na letišti, v kterém se vykládá nebo překládá.
Oddíl 2
Zvláštní ustanovení o palubních zavazadlech a zavazadlech cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru
Článek 190
Pro účely tohoto oddílu se rozumí:
a) letištěm Společenství jakékoli letiště na celním území Společenství;
b) mezinárodním letištěm Společenství jakékoli letiště Společenství, na němž se na základě povolení příslušnými orgány uskutečňuje letecký styk s třetími zeměmi;
c) letem uvnitř Společenství let mezi dvěma letišti Společenství bez mezipřistání, který nezačíná ani nekončí na letišti, které není letištěm Společenství;
d) přístavem Společenství jakýkoli přístav na celním území Společenství;
e) námořní linkou uvnitř Společenství přemístění plavidla, které zajišťuje pravidelné spojení mezi dvěma nebo více určitými přístavy Společenství, mezi dvěma takovými přístavy bez jakéhokoli mezipřistání;
f) rekreační lodí soukromá loď určená k cestám, jejichž trasu libovolně určují cestující;
g) rekreačním nebo obchodním letadlem soukromé letadlo určené k cestám, jejichž trasu libovolně určují cestující;
h) zavazadlem jakýkoli předmět, který prováží osoba libovolným způsobem během cesty.
Článek 191
Pro účely tohoto oddílu se zavazadlo v leteckém provozu považuje za
— „zavazadlo přepravované v zavazadlovém prostoru“, jestliže po odbavení na letišti odeslání není přístupné osobě, která je podala, ani během letu, ani při případném mezipřistání ve smyslu čl. 192 bodů 1 a 2 a čl. 194 bodů 1 a 2;
— „palubní zavazadlo“, jestliže si je osoba bere s sebou do kabiny letadla.
Článek 192
Kontroly a formality
1. pro palubní zavazadla a zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru, jež náležejí osobám cestujícím letadlem, které přilétá z letiště, které se nenachází na území Společenství, a po mezipřistání na letišti Společenství pokračuje na další letiště Společenství, se provádějí na posledně uvedeném letišti, pokud se jedná o mezinárodní letiště Společenství; v tomto případě se na zavazadla vztahují předpisy platné pro zavazadla osob přilétajících ze třetích zemí, pokud osoba nemůže příslušným orgánům prokázat, že zboží, které prováží, je zbožím Společenství;
2. pro palubní zavazadla a zavazadla přepravovaná v zavazadlových prostorech, která náležejí osobám cestujícím letadlem, jenž provádí mezipřistání na letišti Společenství a dále pokračuje na letiště, které není letištěm Společenství, se provádějí na odletovém letišti, pokud se jedná o mezinárodní letiště Společenství; v tomto případě může být kontrola palubního zavazadla provedena také na letišti Společenství, v němž se uskuteční mezipřistání, aby se zjistilo, zda zboží, které obsahuje, splňuje požadavky volného pohybu zboží uvnitř Společenství;
3. pro zavazadla osob na jednom a téže plavidlu při námořní plavbě, která se skládá z na sebe navazujících úseků, které začínají, mají mezipřistání nebo končí v přístavu, který není přístavem Společenství, se provádějí v přístavu, ve kterém jsou tato zavazadla nakládána nebo vykládána.
Článek 193
Kontroly a formality pro zavazadla osob nacházejících se na palubách
1. rekreačních lodí se provádějí nezávisle na místě odjezdu nebo určení těchto lodí v každém přístavu Společenství;
2. rekreačních nebo obchodních letadel se provádějí
— při letech z letiště, které není letištěm Společenství, na prvním letišti přijetí, které musí být mezinárodním letištěm Společenství, jestliže letadlo má po mezipřistání pokračovat v letu na jiné letiště Společenství,
— při letech z letiště Společenství na posledním mezinárodním letišti Společenství, jestliže má letadlo po mezipřistání pokračovat v letu na letiště, které není letištěm Společenství.
Článek 194
1. Pokud jsou zavazadla přepravována na letiště Společenství na palubě letadla přilétajícího z letiště, které není letištěm Společenství, a mají být na tomto letišti Společenství přeložena na letadlo, které provádí let uvnitř Společenství,
— provádějí se kontroly a formality pro zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru na příletovém letišti letu uvnitř Společenství, je-li to mezinárodní letiště Společenství,
— provádí se kontrola palubních zavazadel na prvním mezinárodním letišti Společenství; dodatečně lze palubní zavazadla na příletovém letišti letu uvnitř Společenství kontrolovat pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly zavazadel přepravovaných v zavazadlovém prostoru,
— mohou být zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru kontrolována na prvním letišti Společenství jen výjimečně a pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly palubních zavazadel.
2. Pokud jsou zavazadla na letišti Společenství nakládána do letadla, jež provádí let uvnitř Společenství, a pokud tato zavazadla mají být na jiném letišti Společenství přeložena do letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství,
— provádějí se kontroly a formality pro zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru na odletovém letišti letu uvnitř Společenství, je-li to mezinárodní letiště Společenství,
— provádí se kontrola palubních zavazadel na posledním mezinárodním letišti Společenství; kontrola palubních zavazadel již na odletovém letišti letu uvnitř Společenství může být provedena pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly zavazadel přepravovaných v zavazadlovém prostoru,
— mohou být zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru kontrolována na posledním letišti Společenství jen výjimečně a pouze v případě, že se to ukáže nutným na základě kontroly palubních zavazadel.
3. Kontroly a formality pro zavazadla, která se dopravují na letiště Společenství na palubě linkového nebo charterového letadla z letiště, které není letištěm Společenství, a která jsou překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, se provádějí na příletovém letišti pravidelného nebo charterového letu.
4. Kontroly a formality pro zavazadla, která jsou naletišti Společenství překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, aby byla na jiném letišti Společenství přeložena do linkového nebo charterového letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství, se provádějí na odletovém letišti linkového nebo charterového letadla.
5. Členské státy mohou na mezinárodních letištích Společenství, v nichž se překládají zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru, kontrolovat zavazadla,
— která se dopravují z letiště, které není letištěm Společenství, a překládají na mezinárodním letišti Společenství do letadla, jehož cílem je mezinárodní letiště na území téhož státu,
— která jsou na mezinárodním letišti překládána do letadla, aby byla na jiném mezinárodním letišti ležícím na území téhož členského státu přeložena do letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství.
Článek 195
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění,
— aby při příletu nebo příjezdu osob nemohly být z palubního zavazadla, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ( 3 ), odstraněny žádné předměty před jeho kontrolou,
— aby při odletu nebo odjezdu osob nemohly být z palubních zavazadel, která nejsou uvedena v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny žádné předměty po jejich kontrole,
— aby při příletu nebo příjezdu osob bylo vhodným způsobem zabráněno tomu, aby byly ze zavazadla přepravovaného v zavazadlovém prostoru, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny předměty před jeho kontrolou,
— aby při odletu nebo odjezdu osoby bylo vhodným způsobem zabráněno tomu, aby byly ze zavazadla přepravovaného v zavazadlovém prostoru, které není uvedeno v čl. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3925/91, odstraněny předměty před jeho kontrolou.
Článek 196
Zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru podaná na letišti Společenství se na tomto letišti označí visačkou. Vzor visačky a její technické provedení jsou uvedeny v příloze 30.
Článek 197
Členské státy sdělí Komisi seznam letišť, která odpovídají definici mezinárodního letiště Společenství podle čl. 190 písm. b). Komise zveřejní tento seznam v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.
HLAVA VII
CELNÍ PROHLÁŠENÍ – BĚŽNÝ POSTUP
KAPITOLA 1
Písemné celní prohlášení
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 198
1. Jestliže se celní prohlášení týká více položek zboží, považují se údaje uvedené ke každé položce zboží za samostatné celní prohlášení.
2. Za jediné zboží se považují podstatné součásti průmyslových zařízení, které spadají pod jediný kód kombinované nomenklatury.
Článek 199
►M1 1. ◄ Aniž je dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, má se za to, že podáním celního prohlášení podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem celnímu úřadu vzniká v souladu s platnými předpisy odpovědnost za
— správnost údajů uvedených v celním prohlášení,
— pravost přiložených dokladů
— a
— dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním dotyčného zboží do daného celního režimu.
2. Používá-li deklarant k vyhotovení svých celních prohlášení systémy počítačového zpracování dat, mohou celní orgány stanovit, že vlastnoruční podpis lze nahradit jiným identifikačním technickým postupem, který může být založen na použití kódů. Tato možnost se poskytuje pouze při splnění technických a administrativních podmínek stanovených celními orgány.
Celní orgány mohou také stanovit, že celní prohlášení vyhotovená pomocí celních systémů počítačového zpracování dat jsou ověřována přímo těmito systémy namísto ručního nebo mechanického otisku razítka celního úřadu a podpisu příslušného úředníka.
3. Za podmínek a způsoby, které samy určí, mohou celní orgány povolit, aby bylo uvádění některých údajů v písemném celním prohlášení uvedených v příloze 37 nahrazeno zasláním těchto údajů, případně v kódované formě, celnímu úřadu určenému k tomuto účelu.
Článek 200
Není-li stanoveno jinak nebo nepotřebuje-li je zúčastněná osoba pro další operace, ponechávají si doklady přiložené k celnímu prohlášení celní orgány. V takovém případě přijmou celní orgány všechna potřebná opatření, aby doklady mohly být následně použity pouze pro množství a hodnoty zboží, na něž se vztahují.
Článek 201
1. Celní prohlášení se podává celnímu úřadu, jemuž se předkládá zboží. Celní prohlášení může být podáno, jakmile bylo zboží předloženo.
2. Celní orgány mohou povolit, aby bylo celní prohlášení podáno dříve, než je deklarant schopen předložit zboží. V tomto případě mohou celní orgány stanovit pro předložení zboží lhůtu určenou podle okolností. Není-li zboží předloženo ve stanovené lhůtě, považuje se celní prohlášení za nepodané.
3. Jestliže bylo celní prohlášení podáno dříve, než bylo zboží, k němuž se vztahuje, dopraveno k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celními orgány, může být toto celní prohlášení přijato teprve po předložení zboží k celnímu řízení.
Článek 202
1. Celní prohlášení musí být příslušnému celnímu úřadu podáno v jeho úředních hodinách.
Celní orgány však mohou na žádost deklaranta a na jeho náklady povolit, aby celní prohlášení bylo podáno mimo úřední hodiny.
2. Za rovnocenné podání celního prohlášení celnímu úřadu se považuje jeho předání úředníkům tohoto úřadu na jiném místě, které k tomuto účelu stanoví dohody mezi celními orgány a zúčastněnou osobou.
Článek 203
Na celním prohlášení se vyznačí datum jeho přijetí.
Článek 204
Celní orgán může povolit nebo vyžadovat, aby opravy podle článku 65 kodexu byly provedeny podáním nového celního prohlášení, které nahradí původní celní prohlášení. V tomto případě je rozhodným okamžikem pro stanovení cla, které je případně nutno uložit, a pro dodržení ostatních předpisů upravujících daný celní režim den přijetí původního celního prohlášení.
Oddíl 2
Tiskopisy pro celní prohlášení
Článek 205
1. Úředním vzorem pro písemné celní prohlášení v rámci běžného postupu za účelem propuštění zboží do některého celního režimu nebo pro jeho zpětný vývoz podle čl. 182 odst. 3 kodexu je jednotný správní doklad.
2. Podle předpisů daného celního režimu mohou být k tomuto účelu použity též jiné tiskopisy.
3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny
— zproštění povinnosti podat písemné celní prohlášení stanovené v článcích 225 až 236 pro propuštění do volného oběhu, vývoz nebo dočasné použití,
— možnost, aby členské státy zprostily povinnosti předložit tiskopis uvedený v odst. 1, jestliže se použijí zvláštní ustanovení článků 237 a 238 o poštovních zásilkách (dopisy a poštovní balíky),
— možnost použít zvláštní tiskopisy, aby se v určitých případech usnadnilo podávání celního prohlášení, pokud to celní orgány povolí,
— možnost, aby členské státy zprostily povinnosti předložit tiskopis podle odstavce 1 v případě, že správní orgány dvou nebo více členských států uzavřely nebo uzavřou dohody nebo ujednání o dalším zjednodušení formalit v celém obchodu mezi těmito členskými státy nebo v jeho části,
— možnost, aby zúčastněné osoby u zásilek obsahujících více druhů zboží použily ke splnění formalit tranzitního režimu Společenství ložné listy,
— možnost, aby celní prohlášení pro dovoz, tranzit nebo vývoz a doklady, kterými se prokazuje původ ve Společenství u zboží, které nebylo přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, bylo vyhotoveno pomocíveřejných nebo soukromých systémů počítačového zpracování dat nebo případně na čistém bílém papíře za podmínek, které stanoví členské státy,
— možnost, aby členské státy při použití systému počítačového zpracování dat pro vyřízení celních prohlášení stanovily, že jednotný správní doklad vyhotovený tímto systémem představuje celní prohlášení podle odstavce 1.
▼M1 —————
5. Jestliže některý předpis Společenství odkazuje na celní prohlášení s návrhem na vývoz nebo zpětný vývoz, dovoz nebo propuštění do jiného celního režimu, nesmějí členské státy vyžadovat žádné jiné správní doklady než ty, které
— byly výslovně zavedeny právními předpisy Společenství nebo je tyto právní předpisy stanoví,
— jsou vyžadovány na základě mezinárodních dohod, které jsou slučitelné se Smlouvou,
— musí hospodářské subjekty předložit se žádostí o získání určité výhody nebo zvláštního zacházení,
— jsou vyžadovány, při dodržení ustanovení Smlouvy, k provádění jednotlivých právních úprav, které by nemohly být použity, jestliže se užije pouze doklad uvedený v odst. 1.
Článek 206
V potřebném rozsahu se tiskopis jednotného správního dokladu použije během přechodného období, stanoveného v aktu o přistoupení Španělska a Portugalska pro obchod mezi Společenstvím ve stavu k 31. prosinci 1985 a Španělskem nebo Portugalskem a obchod mezi těmito dvěma členskými státy, případně také na zboží, pro něž ještě nebyla plně odstraněna cla a poplatky s rovnocenným účinkem nebo na něž se vztahují jiná opatření stanovená v aktu o přistoupení.
V případech uvedených v prvním pododstavci se zničí vyhotovení č. 2 nebo případně vyhotovení č. 7 tiskopisů používaných v obchodu se Španělskem a Portugalskem nebo mezi těmito dvěma členskými státy.
Tento tiskopis se rovněž použije v obchodu se zbožím Společenství mezi částmi celního území Společenství, na něž se vztahuje směrnice Rady 77/388/EHS ( 4 ), a částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje, a v obchodu mezi částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje.
Článek 207
Aniž je dotčen čl. 205 odst. 3, mohou celní správy členských států obecně upustit od vyžadování některých výtisků jednotného správního dokladu určeného pro jejich orgány za účelem splnění formalit při dovozu a vývozu, pokud lze dané údaje získat z jiných podkladů.
Článek 208
1. Jednotný správní doklad se používá v sadách obsahujících počet výtisků potřebný ke splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno.
2. Pokud se zboží před propuštěním do tranzitního režimu Společenství nebo společného tranzitního režimu nachází v jiném celního režimu nebo je do něj propuštěno následně, může se použít sada obsahující počet výtisků potřebný pro tranzitní režim a pro předchozí nebo následující celní režim.
3. Sady uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou výňatky z
— úplného souboru osmi výtisků podle vzoru v příloze 31 nebo
— dvou za sebou jdoucích souborů čtyř výtisků podle vzoru v příloze 32, zejména v případě jejich vyhotovení pomocí počítačového zpracování dat za účelem vyřízení celních prohlášení.
4. Aniž jsou dotčeny čl. 205 odst. 3, články 222 až 224 a články 254 až 289 mohou být tiskopisy jednotného správního dokladu případně doplněny jedním nebo více dalšími tiskopisy, které se používají v sadách obsahujících výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno; tyto sady mohou být případně doplněny výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se předchozího nebo následujícího celního režimu.
Tyto sady jsou výňatky z
— úplného souboru osmi výtisků podle vzoru v příloze 33 nebo
— dvou za sebou jdoucích souborů čtyř výtisků podle vzoru v příloze 34.
Doplňkové listy jsou nedílnou součástí jednotného správního dokladu, k němuž se vztahují.
5. Odchylně od odstavce 4 mohou celní orgány stanovit, že doplňkové listy se nesmějí používat, jestliže byl jednotný správní doklad vyhotoven pomocí počítačového zpracování dat.
Článek 209
1. Použije-li se čl. 208 odst. 2, odpovídá každá zúčastněná osoba pouze za údaje, které se vztahují k režimu, o jehož uplatnění požádala jako deklarant, hlavní povinný nebo zástupce některého z nich.
2. V případech uvedených v odstavci 1 je zúčastněná osoba, která používá jednotný správní doklad vystavený v předchozím celním režimu, povinna před podáním svého celního prohlášení prověřit správnost stávajících údajů a jejich platnost pro dané zboží a požadovaný režim a v potřebném rozsahu je doplnit.
V uvedených případech musí zúčastněná osoba všechny zjištěné rozdíly mezi daným zbožím a uvedenými údaji sdělit celnímu úřadu, jemuž bylo podáno celní prohlášení. V těchto případech deklarant vyhotoví své celní prohlášení na nových výtiscích jednotného správního dokladu.
Článek 210
Pokud se jednotný správní doklad používá pro více celních režimů následujících po sobě, přesvědčí se celní orgány, že údaje uvedené v celních prohlášeních týkajících se jednotlivých režimů navzájem souhlasí.
Článek 211
Jednotný správní doklad musí být vyhotoven v některém z úředních jazyků Společenství přijímaném celními orgány členského státu, v němž jsou plněny formality.
V případě potřeby mohou celní orgány členského státu určení vyžadovat, aby deklarant nebo jeho zástupce v tomto členském státě předložil překlad celního prohlášení do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků daného členského státu. Překlad nahrazuje odpovídající údaje v celním prohlášení.
Odchylně od předchozího odstavce je nutno celní prohlášení vyhotovit v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu určení vždy, jestliže se v tomto členském státě celní prohlášení podává na tiskopisech, které se liší od tiskopisů celního prohlášení podaného původně celnímu úřadu členského státu odeslání.
Článek 212
1. Jednotný správní doklad je nutno vyplnit s ohledem na vysvětlivky uvedené v příloze 37 a případně na další pravidla stanovená jinými předpisy Společenství.
2. Celní orgány zajistí, aby uživatelé měli přímý přístup k vysvětlivkám uvedeným v odstavci 1.
3. Celní správy každého členského státu v případě potřeby vysvětlivky doplní.
4. Členské státy oznámí Komisi seznam údajů, které požadují pro každý z režimů uvedených v příloze 37. Komise seznam těchto údajů zveřejní.
Článek 213
Kódy, které je nutno použít k vyplnění tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, jsou uvedeny v příloze 38.
Členské státy oznámí Komisi seznam národních kódů používaných pro kolonku 37 (druhý pododdíl), 44 a 47 (první pododdíl). Komise seznam těchto kódů zveřejní.
Článek 214
Vyžadují-li předpisy použití dalších výtisků tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, může deklarant k tomuto účelu použít v potřebném rozsahu doplňková vyhotovení nebo fotokopie tiskopisu.
Doplňková vyhotovení nebo fotokopie musídeklarant podepsat a předložit příslušným celním orgánům, který je opatří úředním záznamem za stejných podmínek jako jednotný správní doklad. Celní orgány je uznávají za rovnocenné prvopisům, pokud jejich totožnost a čitelnost považují za uspokojivou.
Článek 215
1. Tiskopis uvedený v čl. 205 odst. 1 je tištěn na samopropisovacím papíru klížený ke psaní o plošné hmotnosti alespoň 40 g/m2. Papír musí být dostatečně neprůsvitný, aby údaje zapsané na jedné straně neovlivňovaly čitelnost údajů na straně druhé, a nesmí se při běžném používání trhat ani mačkat.
Pro všechny výtisky se používá bílý papír. Na výtiscích pro tranzitní režim Společenství ►M19 (1, 4 a 5) ◄ však mají kolonky 1 (první a třetí dílčí kolonka), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 25, 27, 31, 32, 33 (první dílčí kolonka vlevo), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 zelený podtisk.
Tiskopisy jsou tištěny zeleným tiskem.
2. Rozměry kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce a svisle ze šestiny palce. Rozměry dílčích kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce.
3. Výtisky jednotlivých tiskopisů se označí barevně takto:
a) tiskopisy podle vzorů v přílohách 31 a 33:
— výtisky 1, 2, 3 a 5 nesou na pravém okraji průběžný červený, zelený, žlutý, případně modrý pruh,
— výtisky 4, 6, 7 a 8 nesou na pravém okraji přerušovaný modrý, červený, zelený, případně žlutý pruh;
b) tiskopisy podle vzorů v přílohách 32 a 34:
— výtisky 1/6, 2/7, 3/8 a 4/5 nesou na pravém okraji průběžný a vpravo od něj přerušovaný červený, zelený, žlutý, případně modrý pruh.
Pruhy jsou přibližně 3 mm široké. Přerušovaný pruh se skládá z řady čtverců o rozměru 3 mm, mezi nimiž je volný prostor též o rozměru 3 mm.
4. Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 31 a 33 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 35.
Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 32 a 34 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 36.
5. Tiskopisy mají rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 do + 8 mm na délku.
6. Celní správy členských států mohou vyžadovat, aby tiskopisy obsahovaly název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Kromě toho mohou tisk tiskopisů podmínit předchozím technickým schválením.
Oddíl 3
Údaje požadované pro navrhovaný celní režim
Článek 216
Seznam kolonek, které mohou být vyplněny v celním prohlášení s návrhem na propuštění zboží do určitého celního režimu při použití jednotného správního dokladu, je obsažen v příloze 37.
Článek 217
Údaje, které je nutno uvést při použití některého z tiskopisů uvedených v čl. 205 odst. 2, vyplývají z daného tiskopisu a případně jsou doplněny předpisy pro daný celní režim.
Oddíl 4
Doklady přikládané k celnímu prohlášení
Článek 218
1. K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu se přikládají
a) faktura, na jejímž základě se podává prohlášení o celní hodnotě zboží podle článku 181;
b) prohlášení o údajích pro výpočet celní hodnoty zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, podle článku 178, pokud je uvedený článek vyžaduje;
c) doklady nezbytné k uplatnění systému preferenčního sazebního zacházení nebo jiného opatření odchylného od obecné právní úpravy, které se vztahuje na zboží uvedené v celním prohlášení;
d) všechny ostatní doklady nezbytné podle předpisů upravujících propuštění zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, do volného oběhu.
2. Celní orgány mohou při podání celního prohlášení vyžadovat, aby byly předloženy také přepravní doklady a případně doklady o předchozím celním režimu.
Pokud se zboží předkládá celním orgánům ve více nákladových kusech, může celní úřad dále vyžadovat předložení seznamu nákladových kusů nebo obdobného dokladu, který uvádí obsah každého nákladového kusu.
3. Jestliže však jde o zboží, na něž se může vztahovat paušální sazba cla podle hlavy II oddílu D předběžných ustanovení ke kombinované nomenklatuře nebo osvobození od dovozního cla, nemusí být doklady uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) vyžadovány, pokud to celní orgány nepovažují za nezbytné pro použití ustanovení o propuštění daného zboží do volného oběhu.
Článek 219
1. K tranzitnímu prohlášení se přikládá přepravní doklad. Celní úřad výstupu může zprostit povinnosti předložit tento doklad při plnění celních formalit. Přepravní doklad však musí být během přepravy předložen celním orgánům nebo jakýmkoli jiným pověřeným orgánům na jejich vyžádání.
2. Aniž jsou dotčena případná uplatnitelná zjednodušení, předkládá se celní doklad o vývozu, odeslání nebo zpětném vývozu zboží z celního území Společenství nebo jakýkoli jiný doklad s rovnocenným účinkem celnímu úřadu výstupu spolu s příslušným tranzitním prohlášením.
3. Celní orgány mohou případně vyžadovat, aby byly předloženy doklady o předchozím celním režimu.
Článek 220
1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, přikládají se k celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do celního režimu s hospodářským účinkem tyto doklady:
a) pro režim uskladňování v celním skladu:
— typu D: doklady uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) a b),
— jiného než typu D: žádné doklady;
b) pro režim aktivního zušlechťovacího styku:
— systém navracení: doklady uvedené v čl. 218 odst. 1,
— podmíněný systém: doklady uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) a b),
a případně písemné povolení daného celního režimu nebo kopie žádosti o povolení, pokud se použije ►M20 čl. 508 odst. 1 ◄ ;
c) pro režim přepracování pod celním dohledem doklady uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) a b), a případně písemné povolení pro daný celní režim ►M20 nebo kopie žádosti o povolení, pokud se použije čl. 508 odst. 1 ◄ ;
d) pro režim dočasného použití:
— s částečným osvobozením od dovozního cla: doklady uvedené v čl. 218 odst. 1,
— s úplným osvobozením od dovozního cla: doklady uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) a b),
a případně písemné povolení pro daný celní režim ►M20 nebo kopie žádosti o povolení, pokud se použije čl. 508 odst. 1 ◄ ;
e) pro režim pasivního zušlechťovacího styku doklady uvedené v čl. 221 odst. 1, a případně písemné povolení daného režimu nebo kopie žádosti o povolení, pokud se použije ►M20 čl. 508 odst. 1 ◄ .
2. Na celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do kteréhokoli celního režimu s hospodářským účinkem se vztahuje čl. 218 odst. 2.
3. Celní orgány mohou povolit, aby písemné povolení režimu nebo kopie žádosti o povolení byly namísto přiložení k celnímu prohlášení uchovávány k jejich dispozici.
Článek 221
1. K celnímu prohlášení pro vývoz nebo pro zpětný vývoz se přikládají všechny doklady nezbytné ke správnému uložení vývozního cla a použití předpisů o vývozu nebo zpětném vývozu dotyčného zboží.
2. Ustanovení čl. 218 odst. 2 se použijí na celní prohlášení pro vývoz a pro zpětný vývoz.
KAPITOLA 2
Celní prohlášení vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat
Článek 222
1. Je-li celní prohlášení vyhotoveno pomocí počítačového zpracování dat, nahrazuje se uvedení údajů písemného prohlášení obsažených v příloze 37, zasláním údajů, odpovídajících údajům požadovaným v písemných prohlášeních, v kódované formě nebo v jiné celními orgány určené formě celnímu úřadu určenému k tomuto účelu, aby byly počítačově zpracovány.
2. Celní prohlášení vyhotovené pomocí EDI se považuje za podané okamžikem obdržení zprávy EDI celními orgány.
Přijetí celního prohlášení vyhotoveného pomocí EDI se deklarantovi sděluje prostřednictvím odpovědi, obsahující alespoň identifikaci přijaté zprávy a/nebo registrační číslo celního prohlášení a datum přijetí.
3. Je-li celní prohlášení podáno pomocí EDI, stanoví celní orgány prováděcí pravidla k článku 247.
4. Je-li celní prohlášení podáno pomocí EDI, oznámí se propuštění zboží deklarantovi s uvedením alespoň identifikace prohlášení a data propuštění.
5. Pro zanášení údajů z celního prohlášení do celních systémů počítačového zpracování dat se odstavce 2, 3 a 4 použijí obdobně.
Článek 223
Je-li vyhotovení listinného výtisku celního prohlášení požadováno ke splnění jiných formalit, je vyhotoven a ověřen na žádost deklaranta buď příslušným celním úřadem, nebo v souladu s čl. 199 odst. 2 druhým pododstavcem.
Článek 224
Za podmínek a způsoby, které samy určí, mohou celní orgány povolit, aby doklady nezbytné k propuštění zboží do určitého celního režimu byly vyhotovovány a přenášeny elektronickými prostředky.
KAPITOLA 3
Ústní celní prohlášení a jiné formy projevů vůle
Oddíl 1
Ústní celní prohlášení
Článek 225
Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu lze podat ústně
a) pro zboží neobchodní povahy,
— které se nachází v osobních zavazadlech cestujících nebo
— které je zasíláno soukromým osobám nebo
— v ostatních případech nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí;
b) pro zboží obchodní povahy, jestliže
— celková hodnota jedné zásilky jednoho deklaranta nepřesahuje statistickou prahovou hodnotu stanovenou podle platných právních předpisů Společenství,
— zásilka není součástí pravidelné řady obdobných zásilek a
— zboží nepřepravuje nezávislý dopravce jako součást větší dopravní operace obchodní povahy;
c) pro zboží uvedené v článku 229, je-li jako vrácené zboží osvobozeno od dovozního cla;
d) pro zboží uvedené v čl. 230 písm. b) a c).
Článek 226
Vývozní celní prohlášení lze podat ústně
a) pro zboží neobchodní povahy,
— které se nachází v osobních zavazadlech cestujících nebo
— které je zasíláno soukromým osobám;
b) pro zboží uvedené v čl. 225 písm. b);
c) pro zboží uvedené v čl. 231 písm. b) a c);
d) v ostatních případech nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí.
Článek 227
1. Celní orgány mohou stanovit, že články 225 a 226 se nepoužijí, jestliže osoba, která zboží předkládá k celnímu řízení, jedná jako profesionální celní zástupce na cizí účet.
2. Pokud mají celní orgány pochybnosti o správnosti nebo úplnosti prohlášených údajů, mohou požadovat podání písemného celního prohlášení.
Článek 228
Jestliže zboží, k němuž bylo podáno ústní celní prohlášení podle článků 225 nebo 226, podléhá dovoznímu nebo vývoznímu clu, vydají celní orgány zúčastněné osobě potvrzení o zaplacení dlužného cla.
Potvrzení obsahuje alespoň tyto údaje:
a) popis zboží natolik přesný, aby umožnil jeho ztotožnění; může případně obsahovat sazební zařazení;
b) fakturovou hodnotu a/nebo případně množství zboží;
c) rozdělení vybraných poplatků;
d) datum vystavení;
e) název orgánu, který je vystavil.
Členské státy uvědomí Komisi, o vzorech potvrzení zavedených na základě tohoto článku. Veškeré tyto informace Komise předá ostatním členským státům.
Článek 229
1. Celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití lze za podmínek stanovených ►M20 v čl. 497 odst. 3 druhém pododstavci ◄ podat ústně
— pro zvířata v rámci stěhování stád nebo přesunů na pastvu nebo zvířata určená k provedení práce nebo přepravy a jiné zboží, které splňuje podmínky čl. 567 druhého pododstavce, písm. a),
— pro obaly uvedené v čl. 571 písm. a), nesou-li trvalé a nesmazatelné značky osoby usazené mimo celní území Společenství,
— pro zařízení pro výrobu a přenos rozhlasových a televizních programů a vozidla zvlášť upravená pro přenos rozhlasových a televizních programů a jejich vybavení dovážené veřejnými nebo soukromými subjekty usazenými mimo celní území Společenství, kterým celní orgány, jež udělují povolení k tomuto režimu, povolily dovoz tohoto zařízení nebo vozidel,
— pro nástroje a zařízení, které potřebují lékaři k poskytnutí pomoci nemocným očekávajícím transplantaci orgánu na základě ►M20 článku 569 ◄ ;
b) pro zboží uvedené v článku 232;
c) pro jiné zboží, pokud to celní orgány povolí.
2. Ke zboží uvedenému v odstavci 1 lze podat ústní celní prohlášení pro zpětný vývoz také při ukončení režimu dočasného použití.
Oddíl 2
Celní prohlášení podané jinými formami projevu vůle
Článek 230
Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu bylo podáno projevem vůle ve smyslu článku 233
a) pro zboží neobchodní povahy, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících a které je osvobozeno od cla podle kapitoly I hlavy XI nařízení Rady EHS č. 918/83 ( 5 ) nebo jako vrácené zboží;
b) pro zboží, které je osvobozeno od cla podle kapitoly I hlav IX a X nařízení Rady EHS č. 918/83;
c) pro dopravní prostředky, které jsou osvobozeny od cla jako vrácené zboží;
d) pro zboží, které se dováží v rámci hospodářsky nevýznamného pohybu zboží a které je zproštěno povinnosti být předloženo celnímu úřadu podle čl. 38 odst. 4 kodexu, za předpokladu, že nepodléhá clu.
Článek 231
Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že vývozní celní prohlášení bylo podáno projevem vůle ve smyslu čl. 233 písm. b)
a) pro zboží neobchodní povahy nepodléhající vývoznímu clu, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících;
b) pro dopravní prostředky registrované na celním území Společenství, pokud jsou určeny ke zpětnému dovozu;
c) pro zboží uvedené v kapitole II nařízení Rady EHS č. 918/83;
d) pro jiné zboží nepatrného hospodářského významu, pokud to celní orgány povolí.
Článek 232
1. Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití bylo s výhradou článku 579 podáno projevem vůle ve smyslu článku 233:
a) pro předměty osobní potřeby a zboží ke sportovním účelům dovážené cestujícími v souladu s článkem 563;
b) pro dopravní prostředky uvedené v článcích 556 až 561;
c) pro předměty k uspokojování potřeb námořníků používané na palubě plavidla určeného pro mezinárodní námořní dopravu v souladu s čl. 564 písm. a).
2. Nebylo-li zboží uvedené v odstavci 1 předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení pro zpětný vývoz bylo podáno při ukončení režimu dočasného použití projevem vůle ve smyslu článku 233.
Článek 233
►M6 1. ◄ Ve smyslu článků 230 až 232 lze projev vůle platný jako celní prohlášení učinit těmito způsoby:
a) při dopravě zboží k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené nebo schválené podle čl. 38 odst. 1 písm. a) kodexu
— použitím zeleného východu nebo východu označeného „nic k proclení“, pokud na daném celnímu úřadu používají oddělené kontrolní východy,
— minutím celního úřadu bez oddělených kontrolních východů, aniž by bylo spontánně podáno celní prohlášení,
— připevněním návěsky nebo nálepky „nic k proclení“ na přední ochranné sklo osobních vozidel, pokud tuto možnost stanoví vnitrostátní právní předpisy.
b) v případě zproštění povinnosti předložit zboží k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu při vývozu podle článku 231 a v případech uvedených v čl. 232 odst. 2
— prostým překročení hranice celního území Společenství.
2. Je-li zboží uvedené v čl. 230 písm. a), čl. 231 písm. a) a čl. 232 odst. 1 písm. a) a odstavci 2 obsažené v zavazadlech cestujícího převáženo po železnici bez doprovodu cestujícího a celní prohlášení se podává v nepřítomnosti cestujícího, může být použito dokladu uvedeného v příloze 38a za podmínek a omezení tam uvedených.
Článek 234
1. Jsou-li splněny podmínky článků 230 až 232, má se za to, že dotyčné zboží bylo předloženo celnímu úřadu ve smyslu článku 63 kodexu, celní prohlášení bylo přijato a zboží bylo propuštěno, pokud došlo k projevu vůle podle článku 233.
2. Jestliže se při kontrole zjistí, že byl učiněn projev vůle ve smyslu článku 233, aniž dovážené nebo vyvážené zboží splňovalo podmínky článků 230 až 232, považuje se toto zboží za zboží, které vstoupilo nebo bylo vyvezeno protiprávně.
Oddíl 3
Společná ustanovení k oddílům 1 a 2
Článek 235
Články 225 až 232 se nevztahují na zboží, pro které je stanoveno poskytnutí vývozních náhrad nebo jiných částek nebo navrácení cla nebo je o ně žádáno, ani na zboží, které podléhá zákazům nebo omezením nebo jiným zvláštním formalitám.
Článek 236
Pro účely oddílů 1 a 2 se „cestujícím“ rozumí:
A) při dovozu
1. osoba, která dočasně vstupuje na celní území Společenství a nemá zde své obvyklé bydliště a
2. osoba, která se po dočasném pobytu ve třetí zemi vrací na celní území Společenství, kde má své obvyklé bydliště;
B) při vývozu
1. osoba, která dočasně opouští celní území Společenství, kde má své obvyklé bydliště a
2. osoba, která po dočasném pobytu na celním území Společenství, kde nemá své obvyklé bydliště, toto území opět opouští.
Oddíl 4
Poštovní styk
Článek 237
1. V poštovním styku se má za to, že pro následující zboží bylo podáno celní prohlášení
A) s návrhem na propuštění do volného oběhu
a) v okamžiku vstupu na celní území Společenství:
— pohlednice a dopisy obsahující výlučně osobní sdělení,
— slepecká pošta,
— tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a
— jiné poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které jsou zproštěny povinnosti předložení k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu;
B) k vývozu:
a) poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které nepodléhají vývoznímu clu, v okamžiku převzetí poštovními orgány;
2. Za deklaranta a případně dlužníka se v případech uvedených v odst. 1 písm. A) považuje příjemce, v případech uvedených v písmenu B) odesílatel. Celní orgány mohou stanovit, že se za deklaranta a případně za dlužníka považuje poštovníspráva.
3. Pro účely odstavce 1 se zboží osvobozené od cla považuje za předložené k celnímu řízení podle článku 63 kodexu, celní prohlášení jako přijaté a zboží jako propuštěné
a) při dovozu okamžikem doručení zboží příjemci;
b) při vývozu okamžikem převzetí zboží poštovními orgány.
4. Je-li poštovní zásilka (dopisy nebo poštovní balíky), která nebyla zproštěna povinnosti předložení k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu, předložena k celnímu řízení bez celního prohlášení ►M18 CN22 ◄ nebo ►M18 CN23 ◄ nebo je-li toto prohlášení neúplné, určí celní orgány formu, jakou má být celní prohlášení podáno nebo doplněno.
Článek 238
Článek 237 se nevztahuje na
— poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které obsahují zboží obchodní povahy, jehož celková hodnota přesahuje statistickou prahovou hodnotu stanovenou platnými předpisy Společenství; celní orgány mohou stanovit vyšší hodnoty,
— poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky), které obsahují zboží obchodní povahy a které jsou součástí pravidelné řady obdobných zásilek,
— případy, kdy je celní prohlášení podáno písemně, ústně nebo pomocí počítačového zpracování dat,
— poštovní zásilky (dopisy a poštovní balíky) uvedené v čl. 235.
HLAVA VIII
KONTROLA ZBOŽÍ, ZJIŠTĚNÍ A JINÁ OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU
Článek 239
1. Kontrola zboží se provádí na místě určeném k tomuto účelu v době k tomu stanovené celními orgány.
2. Celní orgány však mohou na žádost deklaranta povolit provedení kontroly zboží na jiném místě nebo v jiné době než uvedené v odst. 1.
Vzniklé náklady hradí deklarant.
Článek 240
1. Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu zboží, sdělí to deklarantovi nebo jeho zástupci.
2. Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu pouze části zboží uvedeného v celním prohlášení, sdělí deklarantovi nebo jeho zástupci, o které zboží se jedná, aniž by tento mohl proti výběru cokoli namítat.
Článek 241
1. Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna kontrole zboží, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění jejich úkolu. Jestliže poskytnutá součinnost celním orgánům nedostačuje, mohou od deklaranta vyžadovat, aby určil jinou osobu, která jim je schopna požadovanou součinnost poskytnout.
2. Pokud deklarant odmítne být přítomen kontrole zboží nebo určit osobu, která je schopna poskytnout celním orgánům součinnost, kterou považují za potřebnou, stanoví mu celní orgány lhůtu pro splnění požadavku, nedomnívají-li se, že lze od kontroly upustit.
Jestliže po uplynutí lhůty deklarant nevyhoví výzvě celních orgánů, provedou tyto orgány podle čl. 75 písm. a) kodexu kontrolu zboží z úřední povinnosti na náklady a nebezpečí deklaranta, a pokud to považují za potřebné, přizvou znalce nebo jinou osobu jmenovanou podle platných předpisů.
3. Zjištění celních orgánů při kontrole zboží provedená za podmínek odstavce 2 mají stejné právní účinky, jako by kontrola byla provedena za přítomnosti deklaranta.
4. Celní orgány mohou místo opatření uvedených v odstavcích 2 a 3 považovat celní prohlášení za neplatné, je-li nepochybné, že deklarantovo odmítnutí být přítomen při celní prohlídce zboží nebo určit osobu schopnou poskytnout jim potřebnou součinnost nebrání, ani se nesnaží bránit tomu, aby celní orgány zjistily porušení předpisů o propuštění dotyčného zboží do daného celního režimu ani aby byl použit čl. 66 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 2 kodexu.
Článek 242
1. Jestliže se celní orgány rozhodnou odebrat vzorky, vyrozumějí o tom deklaranta nebo jeho zástupce.
2. Vzorky odebírají celní orgány samy. Mohou však vyžadovat, aby je pod jejich dohledem odebral deklarant nebo jím určená osoba.
Vzorky se odebírají metodami stanovenými k tomuto účelu platnými předpisy.
3. Vzorky lze odebírat pouze v množstvích, která jsou nezbytná k provedení rozboru nebo hloubkové kontroly, včetně případného srovnávacího rozboru.
Článek 243
1. Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna odběru vzorků, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru.
2. Pokud deklarant odmítne být přítomen odběru vzorků nebo určit osobu k tomuto účelu nebo pokud neposkytne celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru, použije se čl. 241 odst. 1 druhá věta a odst. 2, 3 a 4.
Článek 244
Pokud celní orgány odeberou vzorky pro rozbor nebo hloubkovou kontrolu, propustí deklarantovi dotyčné zboží dříve, než jsou k dispozici výsledky rozboru nebo kontroly, pokud tomu jinak nic nebrání a pokud v případě, kdy vznikl nebo by mohl vzniknout celní dluh, již bylo dotyčné clo zaúčtováno a zaplaceno nebo zajištěno.
Článek 245
1. Množství zboží, které celní orgány odebraly jako vzorky, se neodečítá od množství zboží uvedeného v celním prohlášení.
2. Podává-li deklarant vývozní celní prohlášení nebo celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, je, pokud to okolnosti umožňují, oprávněn nahradit množství, která byla odebrána jako vzorky, stejným zbožím, aby byla zásilka opět úplná.
Článek 246
1. Nejsou-li odebrané vzorky během rozboru nebo hloubkové kontroly zničeny nebo znehodnoceny, vrátí se deklarantovi na jeho žádost a jeho náklady, jakmile se jejich uchovávání celními orgány stane bezpředmětné, zejména po vyčerpání všech opravných prostředků, které jsou deklarantovi dostupné proti rozhodnutí, které celní orgány přijaly na základě výsledků rozboru nebo hloubkové kontroly.
2. Vzorky, o jejichž vrácení deklarant nepožádá, se buď zničí, nebo je celní orgány uchovávají. Ve výjimečných případech však mohou celní orgány požadovat, aby zúčastněná osoba zbylé vzorky převzala.
Článek 247
1. Pokud celní orgány ověří celní prohlášení a přiložené doklady nebo provedou kontrolu zboží, uvedou předmět a výsledek ověření nebo kontroly alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají. V případě, že byla provedena částečná kontrola zboží, se uvedou rovněž podrobnosti o šarži zboží, která byla kontrolována.
Celní orgány uvedou též případnou nepřítomnost deklaranta nebo jeho zástupce při provádění kontroly.
2. Jestliže výsledek ověření celního prohlášení a přiložených dokladů nebo kontroly zboží nesouhlasí s podaným celním prohlášením, uvedou celní orgány alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají, údaje, ke kterým je třeba přihlédnout při vyměření cla na dané zboží a případně při výpočtu náhrad a ostatních částek vyplácených při vývozu, a rovněž při použití ostatních ustanovení týkajících se celního režimu, do nějž se zboží propouští.
3. Zjištění celních orgánů musejí případně rovněž uvádět opatření přijatá za účelem ztotožnění zboží.Zjištění musejí být dále opatřena datem a jménem úředníka, který je zapsal.
4. Celní orgány nemusejí uvádět žádné poznámky na celním prohlášení ani přiloženém dokladu podle odstavce 1, jestliže neověřují celní prohlášení ani neprovádějí kontrolu zboží.
Článek 248
1. Při propuštění zboží deklarantovi se zaúčtuje dovozní clo na základě údajů uvedených v celním prohlášení. Domnívají-li se celní orgány, že kontroly, které provedly, mohou vést ke stanovení vyšší částky cla, než je částka stanovená na základě údajů uvedených v celním prohlášení, vyžadují navíc poskytnutí dostatečné jistoty pro pokrytí rozdílu mezi částkou vyplývající z údajů uvedených v celním prohlášení a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena. Deklarant však může namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena.
2. Jestliže celní orgány na základě kontrol, které provedly, stanoví jinou částku cla, než která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, zaúčtuje se při propuštění zboží takto stanovená částka.
3. Mají-li celní orgány pochybnosti, zda mají být uplatněny zákazy nebo omezení, a mohou tuto otázku zodpovědět teprve po obdržení výsledku kontrol, které provedly, nemůže být dotyčné zboží propuštěno.
4. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou celní orgány nevyžadovat poskytnutí jistoty ve vztahu ke zboží, na které se vztahuje žádost o čerpání celní kvóty, jestliže v době, kdy je přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, zjistí, že daná celní kvóta není kritická ve smyslu článku 308c.
Článek 249
1. Formu, jakou se zboží propouští deklarantovi, určí celní orgány s ohledem na místo, kde se zboží nachází, a na zvláštní způsoby, kterými nad ním vykonávají dohled.
2. Je-li podáváno písemné celní prohlášení, uvede se propuštění zboží deklarantovi a jeho datum v celním prohlášení nebo případně na přiloženém dokladu a jedna jeho kopie se předá deklarantovi.
Článek 250
1. Nelze-li zboží propustit deklarantovi z jednoho z důvodů uvedených v čl. 75 písm. a) druhé nebo třetí odrážce kodexu, stanoví celní orgány deklarantovi lhůtu k odstranění překážek propuštění zboží.
2. Pokud deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) druhé odrážce kodexu nepředloží požadované doklady ve lhůtě stanovené podle odstavce 1, považuje se dotyčné celní prohlášení za bezpředmětné a celní úřad zruší jeho platnost. Použije se čl. 66 odst. 3 kodexu.
3. Jestliže deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) třetí odrážce kodexu, aniž je dotčeno případné použití čl. 66 odst. 1 prvního pododstavce nebo článku 182 kodexu, nezaplatí dlužné clo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 ani na tuto částku neposkytne jistotu, mohou celní orgány zahájit předběžné formality pro prodej zboží. V takovém případě, jestliže překážky propuštění zboží nejsou mezitím odstraněny, se zboží prodá, případně formou nucené dražby, pokud to umožňují právní předpisyčlenského státu, o jehož celní orgány se jedná. Celní orgány o tom vyrozumějí deklaranta.
Celní orgány mohou zboží na náklady a nebezpečí deklaranta umístit na zvláštní místo pod celním dohledem.
Článek 251
Odchylně od čl. 66 odst. 2 kodexu může být platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží za těchto podmínek:
1. Jestliže se prokáže, že zboží bylo v celním prohlášení omylem navrženo do celního režimu, který obsahuje povinnost zaplatit dovozní clo, namísto propuštění do jiného celního režimu, zruší celní orgány platnost celního prohlášení, je-li příslušná žádost podána ve lhůtě tří měsíců od přijetí celního prohlášení a pokud
— zboží nebylo použito jinak, než stanoví celní režim, do kterého mělo být propuštěno,
— zboží bylo v celním prohlášení navrženo k propuštění do jiného celního režimu, pro který splnilo všechny požadované podmínky a
— zboží bylo okamžitě navrženo k propuštění do celního režimu, pro který bylo skutečně určeno.
Celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto jiného celního režimu nabývá účinku ke dni přijetí zrušeného celního prohlášení.
Ve výjimečných odůvodněných případech může celní úřad povolit prodloužení uvedené lhůty.
1a. Jestliže se prokáže, že zboží bylo v celním prohlášení omylem navrženo k propuštění do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo namísto jiného zboží, zruší celní orgány platnost tohoto celního prohlášení, je-li příslušná žádost podána ve lhůtě tří měsíců od přijetí celního prohlášení a pokud
— zboží původně navržené
—i) bylo použito pouze způsobem, který je povolen v jeho původním statusu, a
ii) bylo uvedeno do původního stavu
— a
— zboží, které mělo být skutečně navrženo v celním prohlášení k propuštění do původně zamýšleného celního režimu,
—i) by mohlo být v okamžiku podání původního celního prohlášení předloženo témuž celnímu úřadu a
ii) bylo v celním prohlášení navrženo k propuštění do celního režimu, který byl původně zamýšlen.
Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech mohou celní orgány povolit prodloužení uvedené lhůty.
1b. Je-li vráceno zboží zaslané na dobírku, celní úřady zruší platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu, je-li odpovídající žádost podána do tří měsíců ode dne přijetí celního prohlášení, pokud zboží bylo vyvezeno na adresu původního dodavatele nebo na jinou adresu uvedenou tímto dodavatelem.
1c. Je-li uděleno povolení se zpětnou působností v souladu s:
— článkem 294 při propuštění zboží do režimu volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením nebo se sníženou nebo nulovou celní sazbou z důvodu zvláštního použití zboží, nebo
— článkem 508 pro celní režim s hospodářským účinkem.
2. Je-li zboží v celním prohlášení navrženo pro vývoz nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, zruší se platnost celního prohlášení, jestliže
a) deklarant s ohledem na zboží, které buď podléhá dovoznímu clu, nebo které je předmětem žádosti o vrácení dovozního cla, poskytnutí vývozních náhrad nebo jiných částek nebo které při vývozu podléhá zvláštním opatřením,
— prokáže celnímu úřadu vývozu, že zboží neopustilo celní území Společenství,
— opět předloží uvedenému úřadu všechny výtisky celního prohlášení a všechny ostatní doklady, které obdržel po přijetí celního prohlášení,
— případně celnímu úřadu vývozu prokáže, že náhrady a jiné částky poskytnuté na základě vývozního celního prohlášení na dotyčné zboží byly vráceny nebo že příslušná úřední místa přijala potřebná opatření, aby tyto částky nebyly vyplaceny a
— případně podle platných předpisů splní ostatní povinnosti, které může celní úřad vývozu vyžadovat pro nápravu situace tohoto zboží.
Zrušení platnosti celního prohlášení má rovněž za následek zrušení odpočtů provedených na vývozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem předložené v souvislosti s celním prohlášením.
Musí-li být zboží navrhované v celním prohlášení pro vývoz vyvezeno z celního území Společenství v určité lhůtě a tato lhůta není dodržena, platnost celního prohlášení se zruší;
b) s ohledem na jiné zboží je celní úřad vývozu informován postupem podle článku 796 o tom, že zboží uvedené v celním prohlášení neopustilo celní území Společenství.
3. Jestliže zpětný vývoz zboží vyžaduje podání celního prohlášení, použije se bod 2 přiměřeně.
4. Bylo-li zboží Společenství propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu podle čl. 98 odst. 1 písm. b) kodexu, lze požádat o zrušení platnosti daného celního prohlášení a toto zrušení provést, pouze pokud byla přijata opatření stanovená ve zvláštní právní úpravě pro případ nedodržení stanoveného určení.
Jestliže po uplynutí lhůty stanovené pro setrvání uvedeného zboží v režimu uskladňování v celním skladu nebyla podána žádost, aby tomuto zboží bylo poskytnuto zacházení podle zvláštní právní úpravy, přijmou celní orgány opatření, která tato úpravastanoví.
Článek 252
Pokud celní orgány rozhodnou o prodeji zboží Společenství podle čl. 75 písm. b) celního kodexu, provedou jej podle postupů platných v jednotlivých členských státech.
HLAVA IX
ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 253
1. Postup neúplného celního prohlášení umožňuje celním orgánům, aby v řádně odůvodněných případech přijaly celní prohlášení, které neobsahuje všechny údaje požadované pro celní daný režim nebo ke kterému nejsou přiloženy všechny nezbytné doklady.
2. Postup zjednodušeného celního prohlášení umožňuje propuštění zboží do daného celního režimu po podání zjednodušeného celního prohlášení a s následným podáním doplňkového celního prohlášení, které může být obecné, pravidelné nebo souhrnné.
3. Místní celní řízení umožňuje, aby zboží bylo propuštěno do daného celního režimu v prostorách zúčastněné osoby nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.
Článek 253a
Používá-li se při některém zjednodušeném postupu počítačové zpracování dat nebo celní prohlášení vyhotovená pomocí počítačového zpracování dat, použijí se přiměřeně čl. 199 odst. 2 a 3 a články 222, 223 a 224.
KAPITOLA 2
Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného obÉhu
Oddíl 1
Neúplné celní prohlášení
Článek 254
Celní orgány mohou na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonce 1 (první a druhý pododdíl), 14, 21 (státní příslušnost), 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a
— popis zboží natolik přesný, aby celní orgány mohly okamžitě a nepochybně zjistit, do kterého čísla nebo položky kombinované nomenklatury zboží patří,
— u zboží podléhajícího valorickému clu jeho celní hodnotu nebo, jestliže deklarant tuto hodnotu nemůže uvést, předběžný údaj o hodnotě, kterou celní orgány považují za přijatelnou zejména s ohledem na údaje, jež jsou deklarantovi dostupné,
— veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k použití předpisů o propuštění zboží do volného oběhu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být propuštění zboží deklarantovi podmíněno.
Článek 255
1. K celním prohlášením, která mohou celní orgány na žádost deklaranta přijmout, přestože k nim nejsou přiloženy některé požadované doklady, musí být přiloženy alespoň ty doklady, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu.
2. Odchylně od odstavce 1 může být celní prohlášení, ke kterému není přiložen jeden nebo více dokladů, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu, přijato, je-li ke spokojenosti celních orgánů prokázáno, že
a) daný podklad existuje a je platný;
b) doklad nemohl být přiložen k celnímu prohlášení z důvodů, které nezávisí na vůli deklaranta a
c) každé prodlení při přijímání celního prohlášení by zabránilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by mělo za následek uplatnění vyšší sazby cla.
Chybějící doklady musí být v každém případě v celním prohlášení vyznačeny.
Článek 256
1. Lhůta, kterou celní orgány stanoví deklarantovi pro sdělení údajů nebo předložení dokladů chybějících při přijetí celního prohlášení, nesmí přesahovat jeden měsíc ode dne přijetí celního prohlášení.
Jestliže se jedná o doklad, na jehož předložení závisí uplatnění sníženého nebo nulového dovozního cla, může být na žádost deklaranta poskytnuta lhůta delší, než stanoví první pododstavec, pokud je to za daných okolností odůvodněné. Tato lhůta nesmí přesahovat čtyři měsíce ode dne přijetí celního prohlášení. Lhůtu nelze prodloužit.
Jestliže se chybějící údaje nebo doklady týkají celní hodnoty, může celní úřad v případech, v nichž to považuje za nezbytné, stanovit delší lhůty nebo prodloužit lhůty již stanovené. Při celkové době trvání lhůt je třeba přihlížet k platným lhůtám pro promlčení.
2. Jestliže se snížené nebo nulové dovozní clo vztahuje pouze na zboží propuštěné do volného oběhu v rámci celních kvót nebo, nebyla-li opětovně zavedena běžná sazba cla, v rámci celního stropu nebo jiných preferenčních sazebních opatření, lze výhody plynoucí z celní kvóty nebo celního stropu přiznat až poté, co jsou celním orgánům předloženy doklady, na nichž závisí uplatnění snížené nebo nulové sazby dovozního cla. Doklady musí být předloženy v každém případě
— před vyčerpáním celní kvóty, nebo
— v ostatních případech přede dnem, kdy opatření Společenství opětovně zavádí běžné sazby dovozního cla.
3. S výhradou odstavců 1 a 2, může být doklad, na jehož předložení závisí uložení sníženého nebo nulového dovozního cla, předložen po uplynutí období, pro které bylo stanoveno toto snížené nebo nulové dovozní clo, pokud bylo celní prohlášení týkající se dotyčného zboží přijato před tímto datem.
Článek 257
1. Přijetí neúplného celního prohlášení celním úřadem nesmí vést k tomu, že zboží nebude propuštěno nebo se jeho propuštění opozdí, jestliže tomu jinak nic nebrání. Aniž je dotčen článek 248, propouští se zboží za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5.
2. Jestliže dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení neovlivňuje částku cla, které má být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, zaúčtují celní orgány neprodleně výši cla zjištěnou obvyklým způsobem.
3. Jestliže celní prohlášení obsahuje předběžný údaj o hodnotě podle článku 254, celní orgány
— neprodleně zaúčtují částku cla vypočtenou na základě tohoto údaje a
— případně vyžadují poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena.
4. Pokud může dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 3, ovlivnit výši cla, které by mělo být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, postupují celní orgány takto:
a) jestliže může dodatečné sdělení chybějících údajů nebo předložení dokladů vést k uplatnění snížené sazby cla,
— neprodleně zaúčtují částku cla vypočtenou podle této snížené sazby a
— vyžadují poskytnutí jistoty ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vypočtena při použití běžné celní sazby;
b) jestliže může dodatečné sdělení chybějících údajů nebo předložení dokladů vést k úplnému osvobození od cla, požadují poskytnutí jistoty pro clo případně uložené na základě výpočtu s použitím běžné celní sazby.
5. Aniž jsou dotčeny pozdější změny, zejména v důsledku konečného stanovení celní hodnoty, může deklarant namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování,
— v případě použití odst. 3 druhé odrážky nebo odst. 4 písm. a) druhé odrážky částkycla, která může být pro zboží nakonec vyměřena,
— v případě použití odst. 4 písm. b) cla vypočteného s použitím běžné celní sazby.
Článek 258
Pokud deklarant ve lhůtě stanovené podle článku 256 nedodá údaje nezbytné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nesdělí chybějící údaje nebo nepředloží doklady, zaúčtují celní orgány neprodleně jako clo, které se ukládá na dotyčné zboží, částku jistoty poskytnuté podle čl. 257 odst. 3 druhé odrážky nebo odst. 4 písm. a) druhé odrážky a písm. b).
Článek 259
Neúplné celní prohlášení, které bylo přijato podle článků 254 až 257, může deklarant buď sám doplnit, nebo se souhlasem celního úřadu nahradit novým celním prohlášením, které odpovídá požadavkům článku 62 kodexu.
V obou případech je okamžikem rozhodným pro stanovení případně dlužného cla a pro použití ostatních ustanovení o propuštění zboží do volného oběhu okamžik přijetí neúplného celního prohlášení.
Oddíl 2
Zjednodušené celní prohlášení
Článek 260
1. Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny potřebné údaje, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 podal při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu ve zjednodušené formě.
2. Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:
— neúplného celního prohlášení vyhotoveného na tiskopise jednotného správního dokladu nebo
— jiného správního nebo obchodního dokladu s připojením žádosti o propuštění zboží do volného oběhu.
Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.
3. Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby žádost o propuštění zboží do volného oběhu podle odst. 2 druhé odrážky byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechna propuštění zboží do volného oběhu provedená v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad, který je předkládán podle odstavce 1.
4. Ke zjednodušenému celnímu prohlášení se přiloží všechny doklady, na jejichž předložení případně závisí propuštění zboží do volného oběhu. Použije se čl. 255 odst. 2.
5. Tímto článkem není dotčen článek 278.
Článek 261
1. Žádost deklaranta podle článku 260 se schválí, pokud je zajištěna účinná kontrola dodržování zákazů nebo omezení dovozu a ostatních předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.
2. Žádost se zásadně zamítne, jestliže žadatel
— se dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů,
— žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.
Žádost může být zamítnuta, jestliže žadatel jedná z pověření jiné osoby, která žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.
3. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 2.
Článek 262
1. Povolení podle článku 260
— určí celní úřad nebo celní úřady, které jsou příslušné k přijímání zjednodušeného celního prohlášení,
— stanoví formu a obsah zjednodušeného celního prohlášení,
— vymezí zboží, na které se vztahuje, a údaje, které musí být ve zjednodušeném celním prohlášení uvedeny ke ztotožnění zboží;
— uvede bližší údaje o jistotě, kterou musí zúčastněná osoba poskytnout k zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout.
Povolení dále stanoví formu a obsah doplňkových celních prohlášení a lhůty, ve kterých je celní prohlášení třeba podávat celním orgánům k tomu určeným.
2. Celní orgány mohou zprostit povinnosti předložit doplňkové celní prohlášení, jestliže se zjednodušené celní prohlášení vztahuje na zboží, jehož hodnota je nižší než statistická prahová hodnota stanovená v platných předpisech Společenství a jestliže zjednodušené celní prohlášení obsahuje všechny údaje potřebné k propuštění zboží do volného oběhu.
Oddíl 3
Místní celní řízení
Článek 263
Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 264, 265 a 266 každé osobě, která si přeje provést propuštění zboží do volného oběhu ve svých prostorách nebo na jiném místě uvedeném v článku 253 a která za tímto účelem podá celním orgánům písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nutné pro udělení povolení
— pro zboží nacházející se v tranzitním režimu Společenství nebo společném tranzitním režimu, pro něž bylo uvedené osobě povoleno zjednodušení formalit u celního úřadu určení ►M19 podle článků 406, 407 a 408 ◄ ,
— pro zboží, které bylo předtím propuštěno do režimu s hospodářským účinkem, aniž je dotčen článek 278,
— pro zboží, které bylo po předložení k celnímu řízení podle článku 40 kodexu dopraveno do dotyčných prostor nebo na dotyčná místa v jiném tranzitním režimu, než které jsou uvedeny v první odrážce,
— pro zboží, které vstoupilo na celní území Společenství jako zboží zproštěné povinnosti být předloženo k celnímu řízení podle čl. 41 písm. b) kodexu.
Článek 264
1. Povolení podle článku 263 se udělí,
— jestliže záznamy žadatele umožňují celním orgánům účinnou kontrolu, zejména následnou,
— jestliže může být zajištěna účinná kontrola dodržování zákazů a omezení dovozu a ostatních předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.
2. Povolení bude zásadně odmítnuto, jestliže žadatel
— se dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů,
— žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.
Článek 265
1. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, mohou celní orgány upustit od odnětí povolení, jestliže
— držitel povolení splní své povinnosti ve lhůtě případně stanovené celními orgány, nebo
— nedostatek nemá žádný skutečný účinek na řádný průběh režimu.
2. Povolení se zásadně zruší, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 první odrážce.
3. Povolení může být odňato, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 druhé odrážce.
Článek 266
1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení uvedeného v článku 263 povinen
a) v případech zmíněných v čl. 263 první a třetí odrážce,
i) je-li zboží propouštěno do volného oběhu, při jeho příchodu na místo k tomu určené
— sdělit příchod zboží celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, aby dosáhl jeho propuštění, a
— zapsat zboží do svých záznamů;
ii) předchází-li propuštění do volného oběhu přechodné uskladnění zboží ve smyslu článku 50 kodexu na stejném místě, před uplynutím lhůty stanovené v článku 49 kodexu
— sdělit celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, že hodlá umístit zboží do volného oběhu, aby dosáhl jeho propuštění, a
— zapsat zboží do svých záznamů;
b) v případech zmíněných v čl. 263 druhé odrážce
— sdělit celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, že hodlá umístit zboží do volného oběhu, aby dosáhl jeho propuštění, a
— zapsat zboží do svých záznamů.
Sdělení podle první odrážky není požadováno, jestliže zboží, které má být propuštěno do volného oběhu, již bylo propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu typu D;
c) v případech zmíněných v čl. 263 čtvrté odrážce při příchodu zboží na místo k tomu určené
— zapsat zboží do svých záznamů;
d) mít pro celní orgány k dispozici od okamžiku zápisu do záznamů zmíněných v písmenech a), b) a c) veškeré doklady, na jejichž předložení případně závisí použití předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.
2. Pokud není dotčena kontrola řádného průběhu řízení, mohou celní orgány
a) držiteli povolení povolit, aby sdělení podle odst. 1 písm. a) a b) učinil již bezprostředně před příchodem zboží;
b) za zvláštních okolností odůvodněných druhem zboží a rychlým sledem dovozů zprostit držitele povolení povinnosti sdělit příslušnému celnímu úřadu každý příchod zboží, pokud mu poskytne veškeré údaje, které tento úřad považuje za potřebné, aby mohl případně uplatnit právo provést kontrolu zboží.
Zápis zboží do záznamů zúčastněné osoby se považuje za jeho propuštění.
3. Zápis do záznamů podle odst. 1 písm. a), b) a c) může být nahrazeno jakoukoli jinou formalitou stanovenou celními orgány, která skýtá obdobnou záruku. Zápis musí být datován a musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.
Článek 267
Povolení podle článku 263 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména
— zboží, na něž se vztahuje,
— formu povinností uvedených v článku 266 a údaj o jistotě, kterou má zúčastněná osoba poskytnout,
— okamžik, kdy je zboží propuštěno,
— lhůtu, v níž musí být příslušnému celnímu úřadu k tomu určenému podáno doplňkové celní prohlášení,
— podmínky, za nichž může být pro zboží případně podáno obecné, pravidelné nebo souhrnné celní prohlášení.
KAPITOLA 3
celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu s hospodářským účinkem
Oddíl 1
Propuštění do režimu s hospodářským účinkem
Pododdíl 1
Propuštění do režimu uskladňování v celním skladu
A.
Neúplné celní prohlášení
Článek 268
1. Celní úřad příslušný pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do tohoto režimu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a množství zboží, na které se celní prohlášení vztahuje.
2. Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.
3. Tento článek se nevztahuje na celní prohlášení s návrhem na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20 v článku 524 ◄ do tohoto režimu.
B.
Zjednodušené celní prohlášení
Článek 269
1. Zúčastněné osobě se na žádost povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 270 podala při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto režimu ve zjednodušené formě.
Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:
— neúplného celního prohlášení ve smyslu článku 268 nebo
— jiného správního nebo obchodního dokladu s připojením žádosti o propuštění zboží do tohoto režimu.
Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje uvedené v čl. 268 odst. 1.
2. Jestliže se tento postup použije pro sklad typu D, musí zjednodušené celní prohlášení obsahovat také údaje nezbytné ke ztotožnění zboží natolik přesné, aby bylo možné zboží okamžitě a nepochybně sazebně zařadit, a jeho celní hodnotu.
3. Postup podle odstavce 1 se nevztahuje na sklady typu F ani na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20 v článku 524 ◄ do tohoto režimu bez ohledu na typ skladu.
4. Postup podle odstavce 1 druhé odrážky se vztahuje na sklady typu B, avšak s vyloučením možnosti používat obchodní doklad. Pokud správní doklad neobsahuje všechny údaje uvedené v příloze 37 hlavě I části B, musí být tyto údaje poskytnuty v žádosti o propuštění do daného režimu, která doklad doprovází.
Článek 270
1. Žádost uvedená v čl. 269 odst. 1 musí být podána písemně a obsahovat všechny údaje potřebné pro vydání povolení.
Jestliže to okolnosti dovolují, může být žádost podle čl. 269 odst. 1 nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechny postupy provedené v určitém období.
V tom případě je nutno podat globální žádost ►M20 podle článků 497, 498 a 499 ◄ spolu se žádostí o povolení provozovat celní sklad nebo v případě, že povolení již bylo vydáno, se žádostí o změnu původního povolení celnímu orgánu, který povolil použití tohoto režimu.
2. Povolení uvedené v čl. 269 odst. 1 se zúčastněné osobě udělí, je-li zajištěno řádné provádění celního režimu.
3. Povolení se zásadně zamítne, jestliže
— zúčastněná osoba neskýtá záruky nezbytné pro řádné provádění celního režimu,
— zúčastněná osoba propouští zboží do tohoto režimu pouze příležitostně,
— se zúčastněná osoba dopustila závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.
4. Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 3.
Článek 271
Povolení podle čl. 269 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh celního režimu a stanoví
— celní úřad nebo celní úřady příslušné pro propuštění zboží do tohoto režimu,
— formu a obsah zjednodušených celních prohlášení.
Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.
C.
Místní celní řízení
Článek 272
1. Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v odstavci 2 a článcích 273 a 274.
2. Místní celní řízení se nevztahuje na celní sklady typu B a F ani na propouštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20 v článku 524 ◄ do tohoto režimu ve všech typech skladů.
3. Článek 270 se použije přiměřeně.
Článek 273
1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení povinen po dopravení zboží na místo k tomu určené
a) sdělit příchod zboží kontrolnímu úřadu formou jímstanovenou;
b) zaznamenat zboží do své skladové evidence;
c) mít pro kontrolní úřad k dispozici veškeré doklady týkající se propuštění zboží do tohoto režimu.
Záznam uvedený v písmenu b) musí obsahovat alespoň údaje používané v běžném obchodním styku k označení zboží a jeho množství.
2. Použije se čl. 266 odst. 2.
Článek 274
Povolení uvedené v čl. 272 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména
— zboží, na něž se vztahuje,
— formu povinností uvedených v článku 273,
— okamžik, kdy je zboží propuštěno deklarantovi.
Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.
Pododdíl 2
Propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití.
A.
Neúplné celní prohlášení
Článek 275
1. Celní úřad příslušný k propuštění zboží do jiného celního režimu s ekonomickým účinkem, než je uskladňování v celním skladu a pasivní zušlechťovací styk, může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do tohoto režimu, v němž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37 nebo k němuž nejsou přiloženy některé doklady uvedené v článku 220, jestliže obsahují alespoň údaje uvedené v kolonkách 14, 21 (státní příslušnost), 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a v kolonce 44 odkaz na povolení nebo žádost v případech, kdy se použije čl. 508 odst. 1.
2. Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.
3. V případě propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku (v systému navracení) se přiměřeně použijí rovněž články 257 a 258.
B.
Zjednodušené celní prohlášení a místní celní řízení
Článek 276
Články 260 až 267 a článek 270 se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení do celního režimu s hospodářským účinkem uvedeného v tomto pododdílu.
Pododdíl 3
Zboží navržené v celním prohlášení do režimu pasivního zušlechťovacího styku
Článek 277
Ustanovení článků 279 až 289 vztahující se na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz v režimu pasivního zušlechťovacího styku.
Pododdíl 4
Společná ustanovení
Článek 277a
Pokud byla stejné osobě udělena dvě nebo více povolení týkající se celních režimů s hospodářským účinkem a pokud je jeden z těchto režimů vyřízen propuštěním zboží do druhého režimu za použití místního celního řízení, nemusí být doplňkové celní prohlášení vyžadováno.
Oddíl 2
Vyřízení celního režimu s hospodářským účinkem
Článek 278
1. Při vyřizování celního režimu s hospodářským účinkem, s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku a uskladňování v celním skladu, lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz nebo zpětný vývoz. V případě zpětného vývozu se použijí články 279 až 289 přiměřeně.
2. Při propuštění zboží do volného oběhu pro režim pasivního zušlechťovacího styku lze použít zjednodušené postupy podle článků 254 až 267.
3. Při vyřizování režimu uskladňování v celním skladu lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz a zpětný vývoz.
Avšak
a) pro zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu typu F nelze použít žádné zjednodušené postupy;
b) pro zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu typu B lze použít pouze postupy neúplného celního prohlášení a zjednodušeného celního prohlášení;
c) povolení pro sklad typu D automaticky zahrnuje použití místního celního řízení pro propuštění zboží do volného oběhu.
Jestliže si však zúčastněná osoba přeje použít údaje pro vyměření poplatku, které není možné ověřit bez fyzické kontroly zboží, nelze tento postup použít. V tomto případě mohou být použity jiné postupy zahrnující předložení zboží k celnímu řízení;
d) pro zemědělské produkty Společenství uvedené v článku 524, které byly propuštěny do režimu uskladňování v celním skladu, nelze použít žádný zjednodušený postup.
KAPITOLA 4
Vývozní celní prohlášení
Článek 279
Formality, které je nutno splnit u celního úřadu vývozu podle článku 792, mohou být zjednodušeny podle této kapitoly.
Na tuto kapitolu se použijí články 793 a 796.
Oddíl 1
Neúplné celní prohlášení
Článek 280
1. Celní úřad může na žádost deklaranta přijmout vývozní celní prohlášení, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonkách 1 (první pododdíl), 2, 14, 17a, 31, 38, 44 a 54 jednotného správního dokladu a veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k použití předpisů o vývozu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být vývoz zboží podmíněn.
U zboží, které podléhá vývoznímu clu nebo na které se vztahuje jiné opatření stanovené v rámci společné zemědělské politiky, obsahují taková vývozní celní prohlášení všechny údaje, které umožňují správné uložení cla nebo provádění uvedených opatření.
2. Celní orgány mohou deklaranta zprostit povinnosti vyplnit kolonky 17a a 33, jestliže prohlásí, že vývoz dotyčného zboží nepodléhá žádným zákazům ani omezením, jestliže o tom celní orgány nemají žádné pochybnosti a jestliže popis zboží umožňuje okamžitě a nepochybně zboží sazebně zařadit.
3. Výtisk 3 musí v kolonce 44 obsahovat jednu z těchto poznámek:
— Exportación simplificada,
— Forenklet udførsel,
— Vereinfachte Ausfuhr,
— Απλουστευμένη εξαγωγή,
— Simplified exportation,
— Exportation simplifée,
— Esportazione semplificata,
— Vereenvoudigde uitvoer,
— Exportação simplificada,
— Yksinkertaistettu vienti/Förenklad export,
— Förenklad export,
— Zjednodušený vývoz,
— Lihtsustatud väljavedu,
— Vienkāršotā izvešana,
— Supaprastintas eksportas,
— Egyszerűsített kivitel,
— Esportazzjoni simplifikata,
— Wywózuproszczony,
— Poenostavljen izvoz,
— Zjednodušený vývoz.
4. Články 255 až 259 se přiměřeně použijí na vývozní celní prohlášení.
Článek 281
Použije-li se článek 789, lze doplňkové nebo náhradní celní prohlášení podat celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde je usazen vývozce. Je-li subdodavatel usazen v jiném členském státě než vývozce, lze tuto možnost využít jen v případě, že správní orgány dotyčných členských států uzavřou odpovídající dohody.
Na neúplném celním prohlášení musí být uvedeno, u kterého celního úřadu bude podáno doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení. Celní úřad, kterému se podává neúplné celní prohlášení, zašle výtisky 1 a 2 celnímu úřadu, kterému se podává doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení.
Oddíl 2
Zjednodušené celní prohlášení
Článek 282
1. Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nezbytné k udělení povolení, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 použitých přiměřeně podal při předložení zboží k celnímu řízení vývozní celní prohlášení ve zjednodušené formě.
2. Aniž je dotčen článek 288, skládá se zjednodušené celní prohlášení z neúplně vyplněného jednotného správního dokladu, který obsahuje alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží. Ustanovení čl. 280 odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně.
Oddíl 3
Místní celní řízení
Článek 283
Místní celní řízení se udělí za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 284 každé osobě (dále jen „schválený vývozce“), která si přeje provést vývozní formality ve svých prostorách nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.
Článek 284
Články 264 a 265 se použijí přiměřeně.
Článek 285
1. Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je schválený vývozce povinen před odchodem zboží z míst uvedených v článku 283
a) sdělit odchod zboží celním orgánům formou a způsobem jimi stanovenými, aby dosáhl jeho propuštění;
b) zapsat zboží do svých záznamů. Zápis může být nahrazen jakoukoli jinou formalitou stanovenou celními orgány, která skýtá obdobnou záruku. Zápis musí obsahovat datum a údaje nezbytné ke ztotožnění zboží;
c) mít pro celní orgány k dispozici veškeré doklady, na jejichž předložení případně závisí použití předpisů o vývozu.
2. Za zvláštních okolností odůvodněných druhem zboží a rychlým sledem vývozů mohou celní orgány zprostit schváleného vývozce povinnosti sdělit příslušnému celnímu úřadu každý odchod zboží, pokud mu poskytne veškeré údaje, které tento úřad považuje za potřebné, aby mohl případně uplatnit právo provést kontrolu zboží.
Zápis zboží do záznamů schváleného vývozce se považuje za jeho propuštění.
Článek 286
1. Pro účely kontroly se skutečnost, že zboží skutečně opustilo celní území Společenství, prokazuje výtiskem 3 jednotného správního dokladu.
Povolení stanoví, že výtisk 3 jednotného správního dokladu musí být předem potvrzen.
2. Potvrzení předem se provede
a) otiskem služebního razítka příslušného celního úřadu a podpisem úředníka tohoto celního orgánu v kolonce A nebo
b) otiskem zvláštního razítka schváleného vývozce podle vzoru uvedeného v příloze 62.
Tento otisk může být na tiskopisech předtištěn, jestliže jejich tisk provádí tiskárna schválená k tomuto účelu.
3. Před odchodem zboží musí schválený vývozce
— splnit formality uvedené v článku 285,
— opatřit výtisk 3 jednotného správního dokladu odkazem na zápis do záznamů a datum tohoto zápisu.
4. Výtisk 3 vyplněný podle odstavce 2 obsahuje v kolonce 44
— číslo povolení a název celního úřadu, který je vydal,
— některou z poznámek uvedených v čl. 280 odst. 3
Článek 287
1. Povolení podle článku 283 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména
— zboží, na něž se vztahuje,
— formu povinností uvedených v článku 285,
— okamžik, kdy je zboží propuštěno,
— obsah výtisku 3 a způsoby jeho potvrzování,
— pravidla pro vyhotovení a lhůtu pro podání doplňkového celního prohlášení.
2. Povolení zahrnuje závazek schváleného vývozce, že přijme všechna opatření potřebná pro bezpečné uchovávání zvláštního razítka a tiskopisů opatřených otiskem úředního razítka celního úřadu vývozu nebo otiskem zvláštního razítka.
Oddíl 4
Společná ustanovení pro oddíly 2 a 3
Článek 288
1. Členské státy mohou povolit použití určitého obchodního nebo správního dokladu nebo jakéhokoli jiného nosiče dat namísto jednotného správního dokladu, jestliže celý vývoz probíhá na území téhož členského státu nebo jestliže tuto možnost stanoví dohody správních orgánů dotyčných členských států.
2. Doklady nebo nosiče dat uvedené v odstavci 1 musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a některou z poznámek uvedených v čl. 280 odst. 3 a musí být provázeny žádostí o vývoz.
Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby tato žádost byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechen vývoz zboží provedený v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad nebo na jiný nosič dat.
3. Obchodní nebo správní doklad prokazuje skutečnost, že zboží opustilo celní území Společenství, stejně jako výtisk 3 jednotného správního dokladu. Při použití jiných nosičů dat stanoví podrobnosti potvrzení výstupu z celního území Společenství případně dohoda mezi správními orgány dotyčných členských států.
Článek 289
Jestliže celý vývoz probíhá na území jednoho členského státu, může tento členský stát kromě postupu uvedeného v oddílech 2 a 3 a s ohledem na politiky Společenství stanovit další zjednodušení.
ČÁST II
CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ
HLAVA I
PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 290
1. Je-li zboží Společenství vyváženo s použitím karnetu ATA podle článku 797, může být propuštěno do volného oběhu na podkladě karnetu ATA.
2. V tomto případě provede celní úřad, u kterého se zboží propouští do volného oběhu, tyto formality:
a) ověří údaje v kolonkách A až G útržkového listu pro zpětný dovoz;
b) vyplní kmenový list a kolonku H útržkového listu pro zpětný dovoz;
c) ponechá si útržkový list pro zpětný dovoz.
3. Pokud se formality k ukončení dočasného vývozu zboží Společenství vyřizují u jiného celního úřadu, než u kterého zboží vstupuje na celní území Společenství, dopravuje se zboží mezitímto celním úřadem a celním úřadem, kde se vyřizují tyto formality, bez dalších formalit.
KAPITOLA 1a
Ustanovení týkající se banánů.
Článek 290a
Pro účely této kapitoly a příloh 38b a 38c se rozumí:
a) „osobou oprávněnou k vážení“ jakýkoli hospodářský subjekt schválený celním úřadem k vážení čerstvých banánů;
b) „záznamy žadatele“ všechny doklady potřebné k vážení čerstvých banánů;
c) „čistou hmotností čerstvých banánů“ hmotnost banánů bez jakýchkoli obalových materiálů a kontejnerů;
d) „zásilkou čerstvých banánů“ zásilka obsahující veškeré množství čerstvých banánů naložených na jeden dopravní prostředek a odeslaných jedním vývozcem jednomu příjemci nebo více příjemcům;
e) „místem vykládky“ jakékoli místo, kde může být zásilka čerstvých banánů vyložena nebo kam může být v rámci celního režimu přesunuta, nebo v případě nákladu přepravovaného v kontejneru jakékoli místo, kde je kontejner vyložen z lodi, letadla či jiného hlavního dopravního prostředku nebo kde je kontejner vybalen.;
Článek 290b
1. Každý celní úřad poskytuje na základě žádosti status osoby oprávněné k vážení hospodářským subjektům, které se účastní dovozu, přepravy, skladování nebo zacházení s čerstvými banány, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) žadatel skýtá veškeré potřebné záruky za správný průběh vážení;
b) žadatel má k dispozici vhodné zařízení určené k vážení;
c) záznamy žadatele umožňují celním orgánům provádět účinné kontroly.
Celní úřad zamítne poskytnout status osoby oprávněné k vážení, jestliže se žadatel dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.
Oprávnění je omezeno na vážení čerstvých banánů, které se provádí v místě, na které dohlíží schvalující celní úřad.
2. Schvalující celní úřad zruší status osoby oprávněné k vážení, pokud držitel statusu přestane splňovat podmínky podle odstavce 1.
Článek 290c
1. Pro účely kontroly čisté hmotnosti čerstvých banánů kódu KN 0803 00 19 dovážených do Společenství se k celnímu prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu přiloží potvrzení o vážení banánů dokládající čistou hmotnost zásilky dotčených čerstvých banánů podle typu obalu a místa původu.
Potvrzení o vážení banánů vyhotovuje osoba oprávněná k vážení v souladu s postupem stanoveným v příloze 38b a ve formě odpovídající vzoru v příloze 38c.
Za podmínek, které mají být stanoveny celními orgány, lze tato potvrzení poskytovat v elektronické formě.
2. Osoba oprávněná k vážení uvědomí celní orgány předem o vážení zásilky čerstvých banánů za účelem vyhotovení potvrzení o vážení banánů a uvede typ obalu, původ a místo a čas vážení.
3. Celní úřady zkontrolují na základě analýzy rizika čistou hmotnost čerstvých banánů uvedenou v potvrzeních o vážení banánů u alespoň 5 % celkového počtu potvrzení o vážení banánů předložených za rok, buď svou přítomností při vážení reprezentativních vzorků banánů prováděném osobou oprávněnou k vážení nebo tím, že tyto vzorky samy zváží, v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 1, 2 a 3 přílohy 38b.
Článek 290d
Členské státy sdělí Komisi seznam osob oprávněných k vážení a rovněž veškeré pozdější změny provedené v tomto seznamu.
Komise tyto informace předá ostatním členským státům.
KAPITOLA 2
Zvláštní použití
Článek 291
1. Tato kapitola se použije, pokud je stanoveno, že zboží propuštěné do volného oběhu na základě zvýhodněného celního zacházení nebo s uplatněním snížené nebo nulové celní sazby na základě svého zvláštního použití podléhá celnímu dohledu nad zvláštním použitím.
2. Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) „jednotným povolením“ povolení, které se týká různých celních správ,
b) „účetnictvím“ obchodní, daňové nebo jiné účetní údaje vedené držitelem nebo na jeho účet,
c) „záznamy“ podklady na jakémkoli nosiči, které obsahují veškeré údaje a technické podrobnosti potřebné pro dohled nad operacemi a jejich kontrolu.
Článek 292
1. Je-li stanoveno, že zboží podléhá celnímu dohledu, pokud jde o jeho zvláštní použití, je uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení podle článku 21 kodexu podmíněno vydáním písemného povolení.
Pokud je zboží propouštěno do volného oběhu se sníženou nebo nulovou sazbou dovozního cla z důvodu svého zvláštního použití a pokud platné předpisy stanoví, že zůstává pod celním dohledem podle článku 82 kodexu, je nezbytné písemné povolení pro účely celního dohledu nad zvláštním použitím.
2. Žádosti o povolení se podávají písemně podle vzoru uvedeného v příloze 67. Celní orgány mohou povolit, aby se žádosti o obnovení nebo změnu povolení podávaly ve zjednodušené písemné formě.
3. Za určitých zvláštních okolností mohou celní orgány povolit, aby bylo celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, vyhotovené písemně nebo pomocí počítačového zpracování dat v běžném řízení, považováno za žádost o povolení, jestliže
— se žádost týká jen jedné celní správy,
— žadatel přidělí veškerému zboží předepsané zvláštní použití a
— je zabezpečen řádný průběh operací.
4. Považují-li celní orgány údaje uvedené v žádosti za nedostatečné, mohou od žadatele požadovat poskytnutí dalších informací.
Zejména v případech, kdy je žádost možno podat pomocí celního prohlášení, požadují celní orgány, aniž je dotčen článek 218, aby byl k žádosti připojen deklarantem vyhotovený doklad obsahující alespoň následující údaje, nejsou-li považovány za nadbytečné a nejsou-li uvedeny v celním prohlášení:
a) jméno a adresa žadatele, deklaranta a hospodářského subjektu;
b) druh zvláštního použití;
c) technický popis zboží a produktů, které pocházejí z jeho zvláštního použití, a prostředky jejich ztotožnění;
d) předpokládaná výtěžnost nebo způsob jejího stanovení;
e) předpokládaná lhůta, v níž má zboží dosáhnout předepsaného zvláštního použití;
f) místo, na němž má dosáhnout zvláštního použití.
5. Pokud se žádá o jednotné povolení, musí dotčené celní orgány s jeho vydáním předem vyjádřit souhlas následujícím postupem.
Žádost se podává u celních orgánů k tomu určených, v jejichž oblasti působnosti
— je vedeno hlavní účetnictví žadatele, které umožňuje audit a v němž se provádí alespoň část operací uvedených v povolení, anebo
— je vedeno hlavní účetnictví žadatele umožňující kontroly režimu na základě auditu v ostatních případech.
Tyto celní orgány sdělí žádost a návrh povolení ostatním dotčeným celním orgánům, které do 15 dnů potvrdí přijetí.
Ostatní dotčené celní orgány oznámí své námitky do 30 dnů od obdržení žádosti a návrhu povolení. Pokud jsou v této lhůtě oznámeny námitky a není dosaženo shody, žádost se v rozsahu vznesených námitek zamítne.
Orgány povolení udělí, pokud do 30 dnů neobdržely žádné námitky k návrhu povolení.
Celní orgány, které povolení udělí, zašlou všem dotčeným celním orgánům jeho kopii.
6. Pokud mezi dvěma nebo více celními správami existuje obecná dohoda o kritériích a podmínkách pro udělení jednotného povolení, mohou se rovněž dohodnout, že předchozí konzultaci nahradí jednoduchým oznámením. Jednoduché oznámení postačuje vždy, když je jednotné povolení obnovováno nebo rušeno.
7. Žadatel je do 30 dnů ode dne podání žádosti nebo ode dne, kdy celní orgány obdržely chybějící nebo dodatečné informace, vyrozuměn o rozhodnutí vydat povolení anebo o důvodech, pro které byla žádost zamítnuta.
Tato lhůta neplatí v případě jednotného povolení, pokud se nevydává podle odstavce 6.
Článek 293
1. Povolení podle vzoru uvedeného v příloze 67 se uděluje osobám usazeným na celním území Společenství, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) zamýšlené činnosti jsou v souladu s předepsaným zvláštním použitím a s ustanoveními o přepravě zboží podle článku 296 a je zajištěn řádný průběh operací;
b) žadatel skýtá veškeré potřebné záruky pro řádný průběh prováděných operací a zaváže se
— přidělit zboží zcela nebo částečně předepsané zvláštní použití nebo je předat a toto přidělení nebo předání prokázat v souladu s platnými předpisy,
— neprovádět žádnou činnost, která není slučitelná s hospodářským účelem předepsaného zvláštního použití,
— oznámit příslušným celním orgánům všechny skutečnosti, které mohou mít na povolení vliv;
c) je zabezpečen účinný celní dohled a nezbytná správní opatření celních orgánů jsou přiměřená daným hospodářským potřebám;
d) jsou vedeny a uchovávány přiměřené záznamy;
e) je poskytnuta jistota, považují-li to celní orgány za nezbytné.
2. Je-li podána žádost podle čl. 292 odst. 3, uděluje se povolení osobám usazeným v Společenství přijetím celního prohlášení, jsou-li ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 splněny.
3. Povolení obsahuje tyto údaje, nejsou-li považovány za nadbytečné:
a) totožnost držitele povolení;
b) případně kódy KN nebo TARICu, druh a označení zboží, popis operací zvláštního použití a ustanovení o výtěžnosti;
c) prostředky a metody ztotožnění a celního dohledu včetně opatření pro:
— společné uskladnění, na něž se přiměřeně použije čl. 534 odst. 2 a 3,
— smíšené uskladnění výrobků kapitoly 27 a 29 kombinované nomenklatury, u nichž se provádí dohled zvláštním použitím, anebo uskladnění těchto výrobků se surovými ropnými frakcemi kódu KN 2709 00;
d) lhůta, v níž musí zboží dosáhnout předepsaného zvláštního použití;
e) celní úřady, u nichž se podávají celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu, a celní úřady vykonávající dohled nad režimem;
f) místa, na nichž musí zboží dosáhnout předepsaného zvláštního použití;
g) jistotu, kterou je případně třeba poskytnout;
h) dobu platnosti povolení;
i) případně možnost přepravy zboží podle čl. 296 odst. 1;
j) případně zjednodušené postupy stanovené pro přepravu zboží podle čl. 296 odst. 2 druhého pododstavce a odstavce 3;
k) případně zjednodušené postupy povolené podle článku 76 kodexu;
l) způsoby předávání informací.
Pokud zboží uvedené v písm. c) prvním pododstavci druhé odrážce nemá stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a stejné technické a fyzikální vlastnosti, může být smíšené uskladnění povoleno pouze v případě, že má být celá směs podrobena jedné z operací, které jsou uvedeny v doplňujících poznámkách 4 a 5 ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.
4. Aniž je dotčen článek 294, nabývá povolení účinku dnem vydání nebo kterýmkoli pozdějším okamžikem v něm stanoveným.
Doba platnosti nesmí být delší než tři roky ode dne, kdy povolení nabývá účinku, ledaže pro to jsou řádně odůvodněné pohnutky.
Článek 294
1. Celní orgány mohou vydávat povolení se zpětnou působností.
Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, nabývá povolení se zpětnou působností účinku dnem podání žádosti o povolení.
2. Jde-li o žádost o obnovení povolení, které již bylo vydáno pro operace a zboží stejné povahy, může být povolení uděleno se zpětnou působností od okamžiku, kdy skončila platnost předchozího povolení.
3. Zpětná působnost povolení může být ve výjimečných případech rozšířena na delší časové období, nejdéle však na jeden rok přede dnem podání žádosti, pokud lze prokázat hospodářskou nutnost a
a) žádost není žádným způsobem spojena s podvodnými úmysly nebo zjevnou nedbalostí;
b) účetnictví žadatele potvrzuje, že všechny podmínky pro celní režim mohou být považovány za splněné, a že případně, aby se předešlo záměně zboží, může být zboží pro dotyčné časové období ztotožněno a účetnictví umožňuje celní dohled nad režimem;
c) mohou být splněny všechny formality nezbytné pro úpravu právního postavení zboží, včetně, pokud je to nezbytné, zrušení platnosti celního prohlášení.
Článek 295
Konec platnosti povolení se nedotýká zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu na základě tohoto povolení před koncem jeho platnosti.
Článek 296
1. Zboží lze mezi dvěma místy označenými v témž povolení přepravovat bez jakýchkoli celních formalit.
2. Pokud se zboží přepravuje mezi dvěma držiteli povolení usazenými v různých členských státech a příslušné celní orgány nesjednaly zjednodušený postup podle odstavce 3, použije se kontrolní výtisk T5 uvedený v příloze 63 takto:
a) Zcizitel vystaví kontrolní výtisk T5 v trojím vyhotovení (jeden prvopis a dvě kopie). ►M21 ————— ◄
b) Kontrolní výtisk T5 musí obsahovat tyto údaje:
— v kolonce A („Celní úřad odeslání“) adresu příslušného celního úřadu určeného v povolení zcizitele,
— v kolonce 2 jméno nebo obchodní firmu, úplnou adresu a číslo povolení zcizitele,
— v kolonce 8 jméno nebo obchodní firmu, úplnou adresu a číslo povolení nabyvatele,
— v kolonce „Důležité upozornění“ a v kolonce B se text škrtá,
— v kolonce 31 popis zboží v okamžiku přepravy a počet kusů a v kolonce 33 odpovídající kód KN,
— v kolonce 38 čistá hmotnost zboží,
— v kolonce 103 čisté množství zboží uvedené slovy,
— v kolonce 104 se zaškrtne údaj „Jiné (upřesněte)“ a připojí některá z těchto poznámek:
—— DESTINO ESPECIAL: MERCANCÍAS RESPECTO DE LAS CUALES, LAS OBLIGACIONES SE CEDEN AL CESIONARIO (REGLAMENTO (CEE) No 2454/93, ARTÍCULO 296)
— SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL: VARER, FOR HVILKE FORPLIGTELSERNE OVERDRAGES TIL ERHVERVEREN (FORORDNING (EØF) Nr. 2454/93, ARTIKEL 296)
— BESONDERE VERWENDUNG: WAREN MIT DENEN DIE PFLICHTEN AUF DEN ÜBERNEHMER ÜBERTRAGEN WERDEN (ARTIKEL 296 DER VERORDNUNG (EWG) Nr. 2454/93)
— ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ: ΕΜΠΟΡΕΓΜΑΤΑ ΓΙΑ ΤΑ ΟΠΟΙΑ ΟΙ ΥΠΟΧΡΕΩΣΕΙΣ ΕΚΧΩΡΟΥΝΤΑΙ ΣΤΟΝ ΕΚΔΟΧΕΑ (ΑΡΘΡΟ 296 ΚΑΝΟΝΙΣΜΟΣ (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93)
— END-USE: GOODS FOR WHICH THE OBLIGATIONS ARE TRANSFERRED TO THE TRANSFEREE (REGULATION (EEC) No 2454/93, ARTICLE 296)
— DESTINATION PARTICULIÈRE: MARCHANDISES POUR LESQUELLES LES OBLIGATIONS SONT TRANSFÉRÉES AU CESSIONNAIRE [RÈGLEMENT (CEE) No 2454/93, ARTICLE 296]
— DESTINAZIONE PARTICOLARE: MERCI PER LE QUALI GLI OBBLIGHI SONO TRASFERITI AL CESSIONARIO (REGOLAMENTO (CEE) N. 2454/93, ARTICOLO 296)
— BIJZONDERE BESTEMMING: GOEDEREN WAARVOOR DE VERPLICHTINGEN AAN DE OVERNEMER WORDEN OVERGEDRAGEN (VERORDENING (EEG) Nr. 2454/93, ARTIKEL 296)
— DESTINO ESPECIAL: MERCADORIAS RELATIVAMENTE ÀS QUAIS AS OBRIGAÇÕES SÃO TRANSFERIDAS PARA O CESSIONÁRIO [REGULAMENTO (CEE) N.o 2454/93, ARTIGO 296.o]
— TIETTY KÄYTTÖTARKOITUS: TAVARAT, JOIHIN LIITTYVÄT VELVOITTEET SIIRRETÄÄN SIIRRONSAAJALLE (ASETUS (ETY) N:o 2454/93, 296 ARTIKLA)
— ANVÄNDNING FÖR SÄRSKILDA ÄNDAMÅL: VAROR FÖR VILKA SKYLDIGHETERNA ÖVERFÖRS TILL DEN MOTTAGANDE PARTEN (ARTIKEL 296 I FÖRORDNING (EEG) nr 2454/93),
— KONEČNÉ POUŽITÍ: ZBOŽÍ, U KTERÉHO PŘECHÁZEJÍ POVINNOSTI NA PŘÍJEMCE (ČLÁNEK 296 NAŘÍZENÍ (EHS) č. 2454/93),
— EESMÄRGIPÄRANE KASUTAMINE: KAUP, MILLE KORRAL KOHUSTUSED LÄHEVAD ÜLE KAUBA SAAJALE (MÄÄRUSE ((EMÜ) NR 2454/93 ARTIKKEL 296),
— IZMANTOŠANAS MĒR-IS: PREČU SAŅĒMĒJS ATBILDĪGS PAR PREČU IZMANTOŠANU (REGULA (EEK) NR.2454/93, 296.PANTS),
— GALUTINIS VARTOJIMAS: PREKĖS, SU KURIOMIS SUSIJUSIOS PRIEVOLĖS PERDUOTOS JŲ PERĖMĖJUI (REGLAMENTAS (EEB) NR. 2454/93, 296 STRAIPSNIS),
— MEGHATÁROZOTT CÉLRA TÖRTÉNŐ FELHASZNÁLÁS: AZ ÁRUKKAL KAPCSOLATOS KÖTELEZETTSÉGEK AZ ÁRUK ÁTVEVŐJÉRE SZÁLLTAK ÁT (A 2454/93/EGK RENDELET 296. CIKKE),
— UŻU AĦĦARI: OĠĠETTI LI GĦALIHOM L-OBBLIGI HUMA TRASFERITI LIL MIN ISIR IT-TRASFERIMENT (REGOLAMENT (KEE) 2454/93, ARTIKOLU 296),
— PRZEZNACZENIE SZCZEGÓLNE: TOWARY, W ODNIESIENIU DO KTÓRYCH ZOBOWIĄZANIA SĄ PRZENOSZONE NA OSOBĘ PRZEJMUJĄCĄ (ROZPORZĄDZENIE (EWG) NR 2454/93, ART. 296),
— POSEBEN NAMEN: BLAGO, ZA KATERO SE OBVEZNOSTI PRENESEJO NA PREJEMNIKA (UREDBA (EGS) ŠT. 2454/93, ČLEN 296),
— KONEČNÉ POUŽITIE: TOVAR, S KTORÝM PRECHÁDZAJÚ POVINNOSTI NA PRÍJEMCU (NARIADENIE (EHS) Č. 2454/93, ČLÁNOK 296).
c) Zcizitel zašle kompletní sadu kontrolních výtisků T5 nabyvateli.
d) Nabyvatel předloží celnímu úřadu stanovenému ve svém povolení tuto sadu kontrolních výtisků T5 a prvopis obchodního dokladu, ze kterého vyplývá datum obdržení zboží. Jestliže zboží přebývá, chybí, bylo zaměněno nebo došlo k jiným nesrovnalostem, uvědomí o tom neprodleně zmíněný celní úřad.
e) Celní úřad stanovený v povolení nabyvatele vyplní kolonku 1, zapíše, po kontrole příslušných obchodních dokladů, do prvopisu datum obdržení zboží nabyvatelem a opatří prvopis v kolonce J a obě kopie v kolonce E datem a otiskem razítka. Celní úřad si ponechá druhou kopii a prvopis a první kopii vrátí nabyvateli.
f) Nabyvatel zanesekopii do svých záznamů a prvopis předá zciziteli.
g) Zcizitel zanese prvopis do svých záznamů.
Dotčené celní orgány mohou v souladu s ustanoveními o používání kontrolního výtisku T5 mezi sebou sjednat zjednodušené postupy.
3. Jsou-li dotčené celní orgány přesvědčeny, že je řádný průběh režimu zajištěn, mohou sjednat, že zboží může být mezi dvěma držiteli povolení usazenými v různých členských státech přepravováno bez kontrolního výtisku T5.
4. Pokud se zboží přepravuje mezi dvěma držiteli povolení usazenými ve stejném členském státě, provádí se přeprava podle vnitrostátních předpisů.
5. Obdržením zboží přejímá nabyvatel povinnosti, které vyplývají z této kapitoly, pokud jde o převedené zboží.
6. Zcizitel je povinností zproštěn, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
— nabyvatel obdržel zboží a byl informován, že zboží, jehož se týkají převáděné závazky, podléhá celnímu dohledu nad zvláštním použitím,
— celní orgán nabyvatele převzal celní dohled; to nastává v okamžiku, kdy nabyvatel zanese zboží do svých záznamů, nestanoví-li celní orgány jinak.
Článek 297
1. Při přepravě materiálů za účelem údržby nebo opravy letadel, kterou na základě výměnných dohod nebo pro vlastní potřebu provádějí letecké dopravní společnosti činné v mezinárodním leteckém provozu, lze namísto kontrolního výtisku T5 použít letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad.
2. Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) jméno odesílající letecké společnosti;
b) název letiště odeslání;
c) jméno letecké společnosti určení;
d) název letiště určení;
e) popis materiálu;
f) počet kusů.
Údaje podle prvního pododstavce mohou být uvedeny i v podobě kódu nebo odkazu na přiložený doklad.
3. Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí na přední straně obsahovat některou z těchto poznámek napsanou hůlkovým písmem:
— DESTINO ESPECIAL
— SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL
— BESONDERE VERWENDUNG
— ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ
— END-USE
— DESTINATION PARTICULIÈRE
— DESTINAZIONE PARTICOLARE
— BIJZONDERE BESTEMMING
— DESTINO ESPECIAL
— TIETTY KÄYTTÖTARKOITUS
— ANVÄNDNING FÖR SÄRSKILDA ÄNDAMÅL.
— KONEČNÉ POUŽITÍ
— EESMÄRGIPÄRANE KASUTAMINE
— IZMANTOŠANAS MĒRĶIS
— GALUTINIS VARTOJIMAS
— MEGHATÁROZOTT CÉLRA TÖRTÉNŐ FELHASZNÁLÁS
— UŻU AĦĦARI
— PRZEZNACZENIE SZCZEGÓLNE
— POSEBEN NAMEN
— KONEČNÉ POUŽITIE
4. Odesílající letecká společnost si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu pro své záznamy a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu odeslání k dispozici pro příslušný celní úřad.
Letecká společnost určení si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu pro své záznamy a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu určení k dispozici pro příslušný celní úřad.
5. Nepoškozený materiál musí být předán letecké společnosti určení na místě, které schválily celní orgány členského státu, v němž má sídlo, spolu s vyhotoveními leteckých nákladních listů nebo rovnocenných dokladů. Letecká společnost určení zanese materiál do svých záznamů.
6. Závazky vyplývající z odstavců 2 až 5 přecházejí z odesílající letecké společnosti na leteckou společnost určení okamžikem, kdy jí byl předán nepoškozený materiál spolu s vyhotoveními leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu.
Článek 298
1. Celní orgány mohou za podmínek, které samy stanoví, povolit vývoz zboží nebo jeho zničení.
2. Při vývozu zemědělských produktů se v kolonce 44 jednotného správního dokladu nebo kteréhokoli jiného použitého dokladu hůlkovým písmem uvede některá z těchto poznámek:
— ARTÍCULO 298, REGLAMENTO (CEE) No 2454/93, DESTINO ESPECIAL: MERCANCÍAS DESTINADAS A LA EXPORTACIÓN — NO SE APLICAN RESTITUCIONES AGRÍCOLAS
— ART. 298 I FORORDNING (EØF) Nr. 2454/93 SÆRLIGT ANVENDELSESFORMÅL: VARER BESTEMT TIL UDFØRSEL — INGEN RESTITUTION
— ARTIKEL 298 DER VERORDNUNG (EWG) Nr. 2454/93 BESONDERE VERWENDUNG: ZUR AUSFUHR VORGESEHENE WAREN — ANWENDUNG DER LANDWIRTSCHAFTLICHEN AUSFUHRERSTATTUNGEN AUSGESCHLOSSEN
— ΑΡΘΡΟ 298 ΤΟΥ ΚΑΝ. (CEE) αριθ. 2454/93 ΕΙΔΙΚΟΣ ΠΡΟΟΡΙΣΜΟΣ: ΕΜΠΟΡΕΓΜΑΤΑ ΠΡΟΟΡΙΖΟΜΕΝΑ ΓΙΑ ΕΞΑΓΩΓΗ — ΑΠΟΚΛΕΙΟΝΤΑΙ ΟΙ ΓΕΩΡΓΙΚΕΣ ΕΠΙΣΤΡΟΦΕΣ
— ARTICLE 298 REGULATION (EEC) No 2454/93 END-USE: GOODS DESTINED FOR EXPORTATION — AGRICULTURAL REFUNDS NOT APPLICABLE
— ARTICLE 298, RÈGLEMENT (CEE) No 2454/93 DESTINATION PARTICULIÈRE: MARCHANDISES PRÉVUES POUR L'EXPORTATION — APPLICATION DES RESTITUTIONS AGRICOLES EXCLUE
— ARTICOLO 298 (CEE) No 2454/93 DESTINAZIONE PARTICOLARE: MERCI PREVISTE PER L'ESPORTAZIONE — APPLICAZIONE DELLE RESTITUZIONI AGRICOLE ESCLUSA
— ARTIKEL 298, VERORDENING (EEG) Nr. 2454/93 BIJZONDERE BESTEMMING: VOOR UITVOER BESTEMDE GOEDEREN — LANDBOUWRESTITUTIES NIET VAN TOEPASSING
— ARTIGO 298.o REG. (CEE) N.o 2454/93 DESTINO ESPECIAL: MERCADORIAS DESTINADAS À EXPORTAÇÃO — APLICAÇÃO DE RESTITUIÇÕES AGRÍCOLAS EXCLUÍDA
— 298 ART., AS. 2454/93 TIETTY KÄYTTÖTARKOITUS: VIETÄVIKSI TARKOITETTUJA TAVAROITA — MAATALOUSTUKEA EI SOVELLETA
— ARTIKEL 298 I FÖRORDNING (EEG) nr 2454/93 AVSEENDE ANVÄNDNING FÖR SÄRSKILDA ÄNDAMÅL: VAROR AVSEDDA FÖR EXPORT — JORDBRUKSBIDRAG EJ TILLÄMPLIGA.
— ČLÁNEK 298 NAŘÍZENÍ (EHS) č. 2454/93 KONEČNÉ POUŽITÍ: ZBOŽÍ URČENO K VÝVOZU - ZEMĚDĚLSKÉ NÁHRADY NELZE UPLATNIT
— MÄÄRUSE (EMÜ) NR 2454/93 ARTIKKEL 298 „EESMÄRGIPÄRANE KASUTAMINE“: KAUBALE, MIS LÄHEB EKSPORDIKS, PÕLLUMAJANDUSTOETUSI EI RAKENDATA
— REGULAS (EEK) NR.2454/93, 298.PANTS: IZMANTOŠANAS MĒR-IS: PRECES PAREDZĒTAS IZVEŠANAI - LAUKSAIMNIECĪBAS KOMPENSĀCIJU NEPIEMĒRO
— REGLAMENTAS (EEB) NR. 2454/93, 298 STRAIPSNIS, GALUTINIS VARTOJIMAS: EKSPORTUOJAMOS PREKĖS - ŽEMĖS ŪKIO GRĄŽINAMOSIOS IŠMOKOS NETAIKOMOS
— MEGHATÁROZOTT CÉLRA TÖRTÉNŐ FELHASZNÁLÁS A 2454/93/EGK RENDELET 298. CIKKE SZERINT: KIVITELI RENDELTETÉSŰ ÁRUK - MEZŐGAZDASÁGI VISSZATÉRÍTÉS NEM ALKALMAZHATÓ
— ARTIKOLU 298 REGOLAMENT (KEE) 2454/93 UŻU AĦĦARI: OĠĠETTI DESTINATI GĦALL-ESPORTAZZJONI RIFUŻJONIJIET AGRIKOLI MHUX APPLIKABBLI
— ARTYKUŁ 298 ROZPORZĄDZENIA (EWG) NR 2454/93 PRZEZNACZENIE SZCZEGÓLNE: TOWARY PRZEZNACZONE DO WYWOZU - NIE STOSUJE SIĘ DOPŁAT ROLNYCH
— ČLEN 298 UREDBE (EGS) ŠT. 2454/93 POSEBEN NAMEN: BLAGO DEKLARIRANO ZA IZVOZ - UPORABA KMETIJSKIH IZVOZNIH NADOMESTIL IZKLJUČENA
— ČLÁNOK 298 NARIADENIA (EHS) Č. 2454/93 KONEČNÉ POUŽITIE: TOVAR URČENÝ NA VÝVOZ - POĽNOHOSPODÁRSKE NÁHRADY NEMOŽNO UPLATNIŤ
3. Vyvážené zboží se od okamžiku přijetí vývozního celního prohlášení považuje za zboží, které není zbožím Společenství.
4. V případě zničení se použije čl. 182 odst. 5 kodexu.
Článek 299
Pokud celní orgány z hospodářských důvodů povolí použití zboží k jinému účelu, než který je stanoven v povolení, vzniká tímto použitím, s výjimkou vývozu nebo zničení, celní dluh. Článek 208 kodexu se použije přiměřeně.
Článek 300
1. Zboží uvedené v čl. 291 odst. 1 zůstává pod celním dohledem a podléhá dovoznímu clu do doby, než
a) poprvé dosáhne předepsaného zvláštního použití;
b) je podle článků 298 a 299 buď vyvezeno, nebo zničeno, anebo použito k jinému účelu.
Pokud však lze zboží použít opakovaně a pokud to celní orgány považují za nezbytné, aby zabránili jakémukoli zneužití, zůstává zboží pod celním dohledem po dobu nejvýše dvou let po prvním dosažení zvláštního použití.
2. Má se za to, že odpady nebo zbytky vzniklé při zpracování nebo opracování zboží a ztráty na základě přirozeného úbytku dosáhly předepsaného zvláštního použití.
3. U odpadů nebo zbytků, které vznikají při zničení, končí celní dohled, jakmile dosáhnou některého povoleného celně schváleného určení.
KAPITOLA 3
Správa sazebních opatření
Oddíl 1
Správa celních kvót, které mají být přiděleny chronologicky podle data přijetí celních prohlášení
Článek 308a
1. Jsou-li celní kvóty otevírány předpisem Společenství, jsou spravovány chronologicky podle data přijetí celních prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, není-li stanoveno jinak.
2. Je-li přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu s přípustnou žádostí deklaranta o využití celní kvóty, čerpá daný členský stát z celní kvóty prostřednictvím Komise množství odpovídající jeho potřebám.
3. Členské státy předkládají žádosti o čerpání, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 256 odst. 2 a 3.
4. S výhradou odstavce 8 provádí Komise příděly na základě dne přijetí daného celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu a v rozsahu, jejž dovoluje zůstatek dané celní kvóty. Žádosti o čerpání se vyřizují v pořadí podle data přijetí žádosti.
5. Členské státy neprodleně sdělí Komisi všechny přípustné žádosti o čerpání. Tato sdělení obsahují datum zmíněné v odstavci 4 a přesné množství, o které je v daném celním prohlášení žádáno.
6. Pro účely odstavců 4 a 5 stanoví Komise pořadová čísla, pokud je neurčuje již předpis Společenství, jímž se celní kvóta otevírá.
7. Přesahuj-li požadovaná množství zůstatek celní kvóty, který je k dispozici, provádějí se příděly poměrně k požadovaným množstvím.
8. Pro účely tohoto článku se celní prohlášení přijatá celními orgány dne 1., 2. nebo 3. ledna považují za přijatá dne 3. ledna. Pokud však některý z těchto dnů připadá na sobotu nebo neděli, považují se za přijatá dne 4. ledna.
9. Je-li otevřena nová celní kvóta, nepovolí Komise žádné čerpání před jedenáctým pracovním dnem po dni zveřejnění předpisu, kterým byla celní kvóta otevřena.
10. Pokud členské státy nevyužijí částku čerpání, neprodleně ji vrátí Komisi. Pokud však je chybné čerpání, představující celní dluh nejvýše 10 ECU, zjištěno po prvním měsíci následujícím konec doby platnosti dané celní kvóty, není vrácení nutné.
11. Jestliže celní orgány zruší celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu týkající se zboží, na které se vztahuje žádost o využití celní kvóty, zrušuje se celá žádost týkající se tohoto zboží. Dotyčné členské státy neprodleně vrátí Komisi veškerá množství čerpaná z celní kvóty ve vztahu k tomuto zboží.
12. S údaji o čerpání požadovaném jednotlivými členskými státy nakládá Komise a ostatní členské státy jako s důvěrnými.
Článek 308b
1. Komise provádí příděly každý pracovní den, kromě
— dnů, kdy jsou svátky pro orgány Společenství v Bruselu, nebo
— jiných dnů, kdy nastávají výjimečné okolnosti, jestliže o tom byly příslušné orgány členských států vyrozuměny předem.
2. Aniž je dotčen čl. 308a odst. 8, přihlíží se při přidělování k veškerým nezodpovězeným žádostem, které se týkají celních prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, přijatým od druhého předchozího dne a sděleným Komisi.
Článek 308c
1. Celní kvóta je považována za kritickou, jakmile je využito 75 % počátečního objemu, nebo pokud tak rozhodnou příslušné orgány.
2. Odchylně od odstavce 1 je celní kvóta považována za kritickou od data svého otevření v těchto případech:
a) je otevřena po dobu kratší než tři měsíce;
b) celní kvóty zahrnující tytéž produkty, původ a stejné kvótové období jako dotyčná celní kvóta (rovnocenné celní kvóty) nebyly v předešlých dvou letech otevřeny;
c) rovnocenná celní kvóta otevřená v předešlých dvou letech byla vyčerpána nejpozději poslední den třetího měsíce svého kvótového období nebo měla vyšší počáteční objem než dotyčná celní kvóta.
3. Celní kvóta, jejímž jediným účelem je použít podle pravidel WTO buď ochranné opatření nebo odvetné opatření, je považována za kritickou, jakmile je využito 75 % počátečního objemu bez ohledu na to, zda byly v předešlých dvou letech otevřeny rovnocenné celní kvóty či nikoli.
Oddíl 2
Dohled Společenství
Článek 308d
1. Je-li třeba, aby Společenství provádělo dohled, poskytují členské státy Komisi alespoň jednou měsíčně zprávy o dohledu obsahující údaje o množstvích produktů propuštěných do volného oběhu nebo vyvezených. V případě dovozů členské státy na žádost Komise tyto údaje omezí na dovozy využívající preferenčních sazebních režimů.
2. Zprávy členských států o dohledu uvádějí celková množství zboží propuštěného do volného oběhu nebo vyvezeného od prvního dne dotyčného období.
3. Členské státy zasílají Komisi měsíční zprávy o sledová¡ní nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po konci období, ke kterému se zpráva vztahuje.
4. S informacemi sdělovanými jednotlivými členskými státy je nakládáno jako s důvěrnými.
HLAVA II
CELNÍ STATUS ZBOŽÍ A TRANZIT
▼M19 —————
KAPITOLA 3
Celní status zboží
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 313
1. S výhradou článku 180 kodexu a výjimek uvedených v odstavci 2 se všechno zboží, které se nachází na celním území Společenství, považuje za zboží Společenství, není-li prokázáno, že není zbožím Společenství.
2. Toto zboží se považuje za zboží, které není zbožím Společenství, není-li jeho status zboží Společenství prokázán podle článků 314 a 323:
a) zboží, které vstoupilo na celní území Společenství v souladu s článkem 37 kodexu.
V souladu s čl. 38 odst. 5 kodexu se však zboží, které vstoupí na celní území Společenství, považuje za zboží Společenství, není-li zjištěno, že nemá status zboží Společenství,
— jestliže bylo přepravováno letecky a bylo naloženo nebo přeloženo na letišti na celním území Společenství pro dodání na jiné letiště na celním území Společenství, pokud je dopravováno na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě, nebo
— jestliže bylo při námořní přepravě dopravováno mezi přístavy na celním území Společenství pravidelnou linkou povolenou podle článků 313a a 313b;
b) zboží, které je dočasně uskladňováno nebo se nachází ve svobodném celním pásmu podléhajícím kontrole typu I ve smyslu článku 799 nebo ve svobodném skladě;
c) zboží propuštěné do podmíněného systému nebo do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu II ve smyslu článku 799.
▼M19 —————
Článek 313a
1. Pravidelnou linkou se rozumí námořní linka, po níž plavidla pravidelně přepravují zboží pouze mezi přístavy na celním území Společenství a nesmějí přitom přijíždět z míst mimo toto území nebo ze svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu I ve smyslu článku 799v přístavu na tomto území, ani do takového místa jezdit nebo v něm provádět mezipřistání.
2. Celní orgány mohou vyžadovat důkazy, že předpisy o povolených pravidelných linkách jsou dodržovány.
Zjistí-li celní orgány, že předpisy o povolených pravidelných linkách nejsou dodržovány, neprodleně o tom uvědomí všechny dotčené celní orgány.
Článek 313b
1. Na žádost námořní společnosti, která linku vymezuje, mohou celní orgány členského státu, na jehož území je tato společnost usazena, se souhlasem ostatních dotčených členských států povolit zřízení pravidelné linky.
2. Žádost musí obsahovat
a) dotčené přístavy;
b) jména plavidel provozovaných na pravidelné lince a
c) jakékoli další informace, které celní orgány požadují, zejména jízdní řád pravidelné linky.
3. Povolení se uděluje jen těm námořním společnostem,
a) které jsou usazeny ve Společenství a jejichž záznamy jsou přístupné příslušným celním orgánům;
b) které se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení předpisů v souvislosti s provozováním pravidelné linky;
c) které mohou uspokojivě prokázat celním orgánům, že zajišťují provoz na pravidelné lince ve smyslu čl. 313a odst. 1;
d) které se zaváží
— že na žádných linkách, pro které je povolení žádáno, nebudou provádět přistání v žádném přístavu třetí země ani v žádném svobodném celním pásmu podléhajícím kontrole typu I ve smyslu článku 799 v přístavu na celním území Společenství, ani překládku na volném moři, a
— že osvědčení o povolení bude uloženo na palubě plavidla a na požádání předloženo příslušným celním orgánům.
4. Jakmile celní orgány, u nichž byla žádost o povolení podána, (dožadující orgány) takovou žádost obdrží, uvědomí o tom celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí přístavy, které má pravidelná linka obsluhovat (dožádané orgány).
Dožádané orgány potvrdí obdržení žádosti.
Do 60 dnů od obdržení žádosti oznámí dožádané orgány svůj souhlas nebo odmítnutí. Odmítnutí musí být odůvodněno. Neobdrží-li dožadující orgán odpověď, vydá povolení, které ostatní dotyčné členské státy přijmou.
Dožadující orgány vydají osvědčení o povolení v jednom nebo více vyhotoveních, v závislosti na případu, podle vzoru uvedeného v příloze 42A a uvědomí o tom odpovídající orgány ostatních dotčených členských států. Na každém osvědčení o povolení je uvedeno identifikační pořadové číslo. Toto číslo je společné pro všechna vyhotovení.
5. Jakmile je pravidelná linka povolena, je ji námořní společnost povinna provozovat. Zrušení nebo změnu vlastností pravidelné linky musí námořní společnost ohlásit dožadujícím orgánům.
6. Zrušení povolení nebo ukončení provozu pravidelné linky musí dožadující orgány sdělit dožádaným orgánům ostatních dotčených členských států. Dožadující orgány rovněž dožádaným orgánům ►M19 ————— ◄ sdělují veškeré změny pravidelné linky. ►M19 Pokud se mění údaje požadované podle odst. 2 písm. a), použije se postup podle odstavce 4. ◄
7. Je-li plavidlo druhu uvedeného v čl. 313a odst. 1 nuceno v důsledku nepředvídatelných okolností přeložit náklad na volném moři nebo dočasně pobývat v přístavu některé třetí země nebo ve svobodném celním pásmu podléhajícímu kontrole typu I ve smyslu článku 799 v přístavu na celním území Společenství, uvědomí o tom námořní společnost neprodleně celní orgány následujících přístavů na pravidelné lince plavidla.
Článek 314
1. Je-li zboží ve smyslu článku 313 považováno za zboží, které není zbožím Společenství, je možno jeho status zboží Společenství prokázat ►M19 podle čl. 314c odst. 1 ◄ pouze tehdy,
a) je-li dopravováno z jiného členského státu, aniž vstoupilo na území třetí země, nebo
b) je-li dopravováno z jiného členského státu a prochází přitom územím některé třetí země, jestliže se jeho přeprava uskutečňuje na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě, nebo
c) bylo-li po přeložení v některé třetí zemi přepravováno jiným dopravním prostředkem, než na který bylo původně naloženo, a byl-li vydán nový přepravní doklad, jestliže se k novému přepravnímu dokladu přiloží kopie původního přepravního dokladu vydaného pro dopravu zboží z členského státu odeslání do členského státu určení. Celní orgány, v jejichž působnosti se nachází celní úřad určení, provedou v rámci správní spolupráce mezi členskými státy následné ověření údajů uvedených na kopii původního přepravního dokladu.
▼M19 —————
3. Doklady nebo pravidla zmíněné ►M19 v čl. 314c odst. 1 ◄ nelze použít pro zboží, u kterého byly dokončeny vývozní formality, nebo u zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.
▼M19 —————
Článek 314a
Celní správy členských států si poskytují vzájemnou pomoc při ověřování pravosti a správnosti dokladů a při ověřování, zda byly postupy použité v souladu s touto hlavou k doložení statusu zboží Společenství zboží řádně uplatněny.
Oddíl 2
Prokazování statusu zboží Společenství
Článek 314b
Pro účely tohoto oddílu se „příslušným úřadem“ rozumějí celní orgány příslušné pro potvrzování statusu zboží Společenství.
Článek 314c
1. Aniž je dotčeno zboží propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství, prokazuje se status zboží Společenství výlučně některým z těchto způsobů:
a) některým z dokladů uvedených v článcích 315 až 317b;
b) postupy uvedenými v článcích 319 až 323;
c) průvodním dokladem uvedeným v nařízení Komise (EHS) č. 2719/92 ( 6 );
d) dokladem uvedeným v článku 325;
e) nálepkou uvedenou v čl. 462a odst. 2;
f) dokladem uvedeným ►M21 v článku 812 ◄ potvrzujícím status zboží Společenství nebo
g) kontrolním výtiskem T5 ve smyslu článku 843.
2. Pokud jsou doklady nebo postupy uvedené v odstavci 1 používány pro zboží Společenství, jejichž obal není zbožím Společenství, uvede se v dokladu potvrzujícím status zboží Společenství některá z těchto poznámek:
a) envases N
b) N-emballager
c) N-Umschließungen
d) Συσκευασία N
e) N packaging
f) emballages N
g) imballaggi N
h) N-verpakkingen
i) embalagens N
j) N-pakkaus
k) N förpackning.
obal N
N-pakendamine
N iepakojums
N pakuotė
N csomagolás
ippakkjar N
opakowania N
N embalaža
N - obal.
3. Jsou-li dodrženy podmínky pro vydávání dokladů, lze doklady uvedené v článcích 315 až 323 vydávat dodatečně. V tom případě se v nich červeným písmem uvede některá z těchto poznámek:
l) Expedido a posteriori
m) Udstedt efterfølgende
n) Nachträglich ausgestelt
o) Εκδοθέν εκ των υστέρων
p) Issued retroactively
q) Délivré a posteriori
r) Rilasciato a posteriori
s) Achteraf afgegeven
t) Emitido a posteriori
u) Annettu jälkikäteen
v) Utfärdat i efterhand.
Vystaveno dodatečně
Välja antud tagasiulatuvalt
Izsniegts retrospektīvi
Retrospektyvusis išdavimas
Kiadva visszamenőleges hatállyal
Maħruġ retrospettivament
Wystawione retrospektywnie
Izdano naknadno
Vyhotovené dodatočne.
Pododdíl 1
Doklad T2L
Článek 315
1. Status zboží Společenství se prokazuje předložením dokladu T2L. Tento doklad se vystavuje v souladu s odstavci 3 až 5.
2. U zboží, které je odesíláno do některé části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, nebo z ní, se status zboží Společenství prokazuje předložením dokladu T2LF.
Odstavce 3 až 5 tohoto článku a články 316 až 324f se použijí přiměřeně na doklad T2LF.
3. Doklad T2L se vystavuje na tiskopise, který odpovídá výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.
V případech potřeby může být tento tiskopis doplněn jedním nebo více doplňkovými listy, které odpovídají výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 33 a 34.
Jestliže členské státy nepovolují použití doplňkových listů v případě, že celní prohlášení bylo zpracováno pomocí počítačového zpracování dat, doplní se tento tiskopis jedním nebo více tiskopisy výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.
4. Zúčastněná osoba zapíše značku „T2L“ do pravého pododdílu kolonky 1 tiskopisu a případně značku „T2L bis“ do pravého pododdílu kolonky 1 všech použitých doplňkových listů.
5. Místo doplňkových listů lze jako popisnou část dokladu T2L používat ložné listy vyhotovené podle vzoru uvedeného v příloze 45 a vyplněné v souladu s přílohou 44a.
Článek 315a
Celní orgány mohou kterékoli osobě splňující podmínky článku 373 povolit používat jako ložné listy doklady, které nesplňují všechny podmínky stanovené v přílohách 44a a 45.
Ustanovení čl. 385 odst. 1 druhého pododstavce a odstavců 2 a 3 se použijí přiměřeně.
Článek 316
1. S výhradou článku 324f se doklad T2L vystavuje v jednom vyhotovení.
2. Na žádost zúčastněné osoby opatří příslušný úřad doklad T2L, a případně všechny použité doplňkové nebo ložné listy, úředním záznamem. Záznam musí obsahovat tyto údaje, které se podle možnosti zapisují do kolonky „C. Celní úřad odeslání“ těchto dokladů:
a) na dokladu T2L název a otisk razítka příslušného úřadu, podpis úředníka tohoto úřadu, datum úředního záznamu a buď registrační číslo, nebo číslo celního prohlášení k odeslání, pokud se toto celní prohlášení podává;
b) na doplňkovém nebo ložném listě číslo dokladu T2L, jež se uvádí pomocí otisku razítka, který obsahuje také název příslušného úřadu, anebo ručně; v tomto případě je nutno připojit otisk úředního razítka příslušného úřadu.
Tyto doklady se vrátí zúčastněné osobě.
Pododdíl 2
Obchodní doklady
Článek 317
1. Status zboží Společenství se prokazuje za následujících podmínek předložením faktury nebo přepravního dokladu na toto zboží.
2. Na faktuře nebo přepravním dokladu uvedeném v odstavci 1 musí být uvedeno alespoň jméno a přesná adresa odesílatele nebo zúčastněné osoby, jestliže není odesílatelem, počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubá hmotnost v kilogramech a případně identifikační čísla kontejnerů.
Zúčastněná osoba na uvedeném dokladu zřetelně uvede značku „T2L“ a k ní připojit vlastnoruční podpis.
3. Fakturu nebo přepravní doklad zúčastněná osoba řádně vyplní a podepíše a na jeho žádost ji příslušný úřad opatří úředním záznamem. Záznam obsahuje název a otisk razítka příslušného úřadu, podpis úředníka tohoto úřadu, datum a buď registrační číslo, nebo číslo celního prohlášení k odeslání, pokud se toto celní prohlášení podává.
4. Pokud celková hodnota zboží Společenství uvedená na faktuře nebo na přepravním dokladu, který byl vystaven a podepsán podle odstavce 2 nebo článku 224, nepřesahuje 10 000 EUR, není zúčastněná osoba povinna předkládat tento doklad nebo fakturu příslušnému úřadu k úřednímu záznamu.
V tom případě se na faktuře nebo přepravním dokladu kromě údajů uvedených v odstavci 2 uvede příslušný úřad.
5. Tento článek se použije pouze tehdy, jestliže se faktura nebo přepravní doklad týkají výhradně zboží Společenství.
Článek 317a
1. Status zboží Společenství se prokazuje za následujících podmínek předložením manifestu námořní společnosti na toto zboží.
2. V manifestu musí být uvedeny alespoň
a) úplný název a adresa námořní společnosti;
b) totožnost plavidla;
c) místo a datum naložení zboží;
d) místo vyložení zboží.
Pro každou zásilku se rovněž uvádí
a) odkaz na námořní konosament nebo jiný obchodní doklad;
b) počet, druh, označení a čísla nákladových kusů;
c) běžný obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění;
d) hrubá hmotnost v kilogramech;
e) případně identifikační čísla kontejnerů a
f) tyto kódy statusu zboží:
— značku „C“ (rovnocenné „T2L“) pro zboží, jehož status Společenství lze doložit,
— značku „F“ (rovnocenné „T2LF“) pro zboží, jehož status Společenství lze doložit, odesílané do části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, nebo z ní,
— značku „N“ pro všechno ostatní zboží.
3. Řádně vyplněný a námořní společností podepsaný manifest opatří na její žádost úředním záznamem příslušný úřad. Záznam obsahuje jméno a otisk razítka příslušného úřadu, podpis úředníka tohoto úřadu a datum.
Článek 317b
Pokud se používají zjednodušené tranzitní režimy Společenství uvedené ►M21 v článcích 445 a 448 ◄ , prokazuje se status zboží Společenství vepsáním značky „C“ (rovnocenné „T2L“) k odpovídajícím položkám v manifestu.
Pododdíl 3
Jiné prokázání v případě některých operací
Článek 319
1. Při dopravě zboží na podkladě karnetu TIR nebo ATA může deklarant, ►M19 ————— ◄ k prokázání statusu zboží Společenství, uvést značku „T2L“ a svůj podpis zřetelně do kolonky vyhrazené pro popis zboží ve všech dotyčných listech použitého karnetu, dříve než jej předloží celnímu úřadu odeslání k úřednímu záznamu. Značka „T2L“ musí být na všech oddílech, v nichž byla uvedena, potvrzena otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání a podpisem příslušného úředníka.
2. Pokud se karnet TIR nebo karnet ATA vztahuje na zboží Společenství i na zboží, které není zbožím Společenství, musí být oba druhy zboží uvedeny samostatně a značka „T2L“ se uvede tak, aby se jednoznačně vztahovala pouze na zboží Společenství.
Článek 320
Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u motorového silničního vozidla evidovaného v některém členském státě, považuje se toto vozidlo za zboží Společenství,
a) je-li doprovázeno poznávací značkou a technickým průkazem a podrobnosti o jeho evidenci, jak vyplývají z technického průkazu a případně státní poznávací značky, nepochybně prokazují, že se jedná o zboží Společenství;
b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 319 a 321 až 323.
Článek 321
Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u nákladního vagónu, který vlastní železniční společnost některého členského státu, považuje se tento nákladní vagón za zboží Společenství,
a) jestliže číselný kód na něm vyznačený a značka majitele nepochybně prokazují, že se jedná o zboží Společenství;
b) v ostatních případech po předložení některého z dokladů uvedených ►M19 v článcích 315 až 317b ◄ .
Článek 322
1. Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u obalů používaných pro přepravu zboží ve vnitřním obchodu Společenství, které prokazatelně patří osobě usazené v některém členském státě a které se z jiného členského státu vracejí po použití prázdné, považují se tyto obaly za zboží Společenství,
a) jestliže jsou v celním prohlášení uvedeny jako zboží Společenství a o správnosti tohoto prohlášení nejsou žádné pochybnosti;
b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 323.
2. Zjednodušení podle odstavce 1 je povoleno pro kontejnery, obaly, palety a podobně, s výjimkou kontejnerů ►M20 ————— ◄ .
Článek 323
Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u zboží, které dovážejí cestující nebo které se nachází v jejich cestovních zavazadlech, považuje se toto zboží, pokud není určeno k obchodním účelům, za zboží Společenství,
a) jestliže jsou v celním prohlášení uvedeny jako zboží Společenství a o správnosti tohoto prohlášení nejsou žádné pochybnosti;
b) v ostatních případech podle pravidel uvedených v článcích 315 až 322.
▼M19 —————
Pododdíl 4
Prokazování statusu zboží Společenství schváleným odesílatelem
Článek 324a
1. Celní orgány každého členského státu mohou povolit kterékoli osobě (dále jen „schválený odesílatel“), která splňuje podmínky článku 373 a která hodlá prokazovat status zboží Společenství předložením dokladu T2L podle článku 315 nebo některým z dokladů uvedených v článcích 317 až 317b (dále jen „obchodní doklady“), použití tohoto dokladu, aniž by bylo nutno jej předkládat příslušnému úřadu odeslání k provedení úředního záznamu.
2. Články 374 až 378 se použijí přiměřeně na povolení uvedené v odstavci 1.
Článek 324b
Povolení určuje zejména
a) úřad příslušný pro předběžné potvrzení tiskopisů používaných k vystavování dotyčných dokladů podle čl. 324c odst. 1 písm. a);
b) způsoby, jimiž má schválený odesílatel prokazovat použití uvedených tiskopisů;
c) vyloučené kategorie nebo pohyby zboží;
d) v jaké lhůtě a jakým způsobem uvědomí schválený odesílatel příslušný úřad, aby mohl případně před odesláním zboží provést jeho kontrolu.
Článek 324c
1. Povolení stanoví, že přední strana daných obchodních dokladů nebo kolonka „C. Celní úřad odeslání“ na přední straně tiskopisů použitých pro vystavení dokladu T2L a případně doplňkových listů:
a) se předem opatří otiskem razítka úřadu uvedeného v čl. 324c písm. a) a podpisem úředníka tohoto úřadu, nebo
b) je schváleným odesílatelem opatřena otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62. Tento otisk může být na tiskopisy předtištěn, jestliže tisk provádí tiskárna k tomu schválená.
Článek 401 se použije přiměřeně.
2. Schválený odesílatel tiskopis vyplní a podepíše nejpozději v okamžiku odeslání zboží. Uvede dále v kolonce tranzitního dokladu T2L „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ nebo na dobře viditelném místě použitého obchodního dokladu název příslušného úřadu, datum vystavení a některou z těchto poznámek:
— Expedidor autorizado
— Godkendt afsender
— Zugelassener Versender
— Εγκεκριμένος αποστολέας
— Authorised consignor
— Expéditeur agréé
— Speditore autorizzato
— Toegelaten afzender
— Expedidor autorizado
— Nyväksytty lähettäjä
— Godkänd avsändare.
— Schválený odesílatel
— Volitatud kaubasaatja
— Atzītais nosūtītājs
— Įgaliotas siuntėjas
— Engedélyezett feladó
— Awtorizzat li jibgħat
— Upoważniony nadawca
— Pooblaščeni pošiljatelj
— Schválený odosielateľ.
Článek 324d
1. Schválenému odesílateli může být povoleno, aby doklady T2L nebo použité obchodní doklady opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že přijímá odpovědnost za právní následky vystavení všech dokladů T2L nebo obchodních dokladů opatřených otiskem zvláštního razítka.
2. Doklady T2L nebo obchodní doklady vyhotovené podle odstavce 1 musí být namísto podpisu schváleného odesílatele opatřeny některou z těchto poznámek:
— Dispenza de firma
— Fritaget for underskrift
— Freistellung von der Unterschriftsleistung
— Δεν απαιτείται υπογραφή
— Signature waived
— Dispense de signature
— Dispensa dalla firma
— Van ondertekening vrijgesteld
— Dispensada a assinatura
— Vapautettu allekirjoituksesta
— Befriad från underskrift ►A2 ————— ◄
— Podpis se nevyžaduje
— Allkirjanõudest loobutud
— Derīgs bez paraksta
— Leista nepasirašyti
— Aláírás alól mentesítve
— Firma mhux meħtieġa
— Zwolniony ze składania podpisu
— Opustitev podpisa
— Oslobodenie od podpisu.
Článek 324e
1. Celní úřady členských států mohou povolit námořním společnostem vyhotovovat manifest, který slouží k prokázání statusu zboží Společenství, nejpozději jeden den po odjezdu plavidla, a v každém případě před jeho příjezdem do přístavu určení.
2. Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje pouze mezinárodním námořním společnostem, které
a) splňují podmínky stanovené v článku 373; odchylně od čl. 373 odst. 1 písm. a) nemusí být námořní společnosti usazeny ve Společenství, pokud zde mají oblastní úřadovnu, a
b) pro přenos informací mezi přístavy odeslání a určení ve Společenství používají systémy elektronické výměny dat, a
c) provozují významný počet plaveb mezi členskými státy na uznaných trasách.
3. Po obdržení žádosti oznámí celní orgány členského státu, ve kterém je námořní společnost usazena, tuto žádost ostatním členským státům, na jejichž územích se nacházejí zamýšlené přístavy odeslání a určení.
Pokud do 60 dní od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, schválí používání zjednodušeného postupu popsané v odstavci 4.
Toto povolení platí v dotčených členských státech a vztahuje se pouze na operace mezi přístavy, které jsou v něm uvedeny.
4. Zjednodušení probíhá takto
a) manifest za přístav odeslání je systémem elektronické výměny dat předán do přístavu určení;
b) námořní společnost do manifestu zaznamená údaje uvedené v čl. 317a odst. 2;
c) na požádání se vytištěný manifest předaný systémem elektronické výměny dat předloží celním orgánům v přístavu odeslání nejpozději v pracovní den následující po odjezdu plavidla, a v každém případě předtím, než plavidlo přistane v přístavu určení;
d) výtisk manifestu předaného systémem elektronické výměny dat se předloží celním orgánům v přístavu určení.
5. Ustanovení ►M21 čl. 448 odst. 5 ◄ se použijí přiměřeně.
Článek 324f
Schválený odesílatel pořídí kopii každého dokladu T2L nebo každého obchodního dokladu vydaného podle tohoto pododdílu. Celní úřady stanoví podmínky, za kterých se kopie předkládá pro kontrolní účely a uchovává nejméně po dobu dvou let.
Pododdíl 5
Zvláštní ustanovení o produktech mořského rybolovu a ostatních produktech získávaných z moře s pomocí plavidel
Článek 325
1. ►M19 Pro účely tohoto pododdílu ◄ se rozumí:
a) „rybářským plavidlem Společenství“ plavidlo zapsané a registrované v některé části některého členského státu, jež je součástí celního území Společenství, a plující pod vlajkou některého členského státu, které provádí mořský rybolov a na jehož palubě jsou jeho produkty případně ošetřovány;
b) „výrobním plavidlem Společenství“ plavidlo zapsané a registrované v některé části některého členského státu, jež je součástí celního území Společenství, a plující pod vlajkou některého členského státu, které neprovádí mořský rybolov, ale jeho produkty jsou na palubě plavidla ošetřovány;
2. Status Společenství se dokládá předložením tiskopisu T2M vystaveným v souladu s články 327 až 337 pro
a) produkty mořského rybolovu ulovené na rybářském plavidle Společenství mimo pobřežní vody země nebo území, které není součástí celního území Společenství,
a
b) zboží získané z těchto produktů na palubě dotyčného plavidla nebo výrobního plavidla Společenství, k jehož výrobě byly případně použity i jiné produkty, které jsou zbožím Společenství,
jež jsou případně opatřeny obaly, které jsou zbožím Společenství, a jež jsou určeny k vstupu na celní území Společenství za okolností uvedených v článku 326.
3. U produktů mořského rybolovu a jiných produktů ulovených či získaných z moře mimo pobřežní vody země nebo území, které není součástí celního území Společenství, na plavidlech plujících pod vlajkou některého členského státu Společenství zapsaných nebo registrovaných v některé části některého členského státu, jež je součástí celního území Společenství, a u takových produktů ulovených či získaných v pobřežních vodách celního území Společenství na plavidlech třetích zemí se status zboží Společenství dokládá na základě lodního deníku nebo jinými prostředky.
Článek 326
1. Doklad T2M se předkládá u všech produktů a zboží uvedených v čl. 325 odst. 2, které přímo na celní území Společenství přepravuje:
a) rybářské plavidlo Společenství, jímž byly tyto produkty uloveny a případně ošetřeny, nebo
b) jiné rybářské nebo výrobní plavidlo Společenství, jímž byly uvedené produkty ošetřeny po jejich překládce z plavidla uvedeného v písmenu a), nebo
c) jakékoli jiné plavidlo, na které byly dotyčné produkty či zboží přeloženy z plavidel uvedených v písmenech a) a b), aniž jsou měněny, nebo
d) některý dopravní prostředek na podkladě jednotného přepravního dokladu vystaveného v zemi či území, které není součástí celního území Společenství, kde byly tyto produkty a zboží vyloženy z plavidel uvedených v písmenech a), b) a c).
Doklad T2M již po předložení nelze použít k doložení statusu zboží Společenství pro produkty či zboží, na něž se vztahuje.
2. Celní orgány příslušné pro přístav, kde jsou vykládány produkty a/nebo zboží z plavidel uvedených v odst. 1 písm. a), mohou upustit od použití odstavce 1, jestliže neexistuje-li žádná pochybnost o původu zmíněných produktů a/nebo zboží anebo jestliže se používá prohlášení uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ( 7 ).
Článek 327
1. Tiskopis, na kterém se vystavuje potvrzení T2M, musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 43.
2. Pro prvopis se použije papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 55 g/m2. Obě strany musí být na pozadí opatřeny zeleným gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
3. Tiskopis T2M má rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je do – 5 mm do + 8 mm na délku.
4. Tiskopis musí být vytištěn v některém z úředních jazyků Společenství určeném příslušnými orgány členského státu, jehož státní příslušnost má rybářské plavidlo.
5. Potvrzení T2M sestávají z karnetu o deseti tiskopisech a každý tiskopis se skládá z oddělitelného prvopisu a neoddělitelné kopie získané průpisem. Strana 2 obalu karnetu obsahuje vysvětlivky uvedené v příloze 44.
6. Každý tiskopis T2M nese identifikační pořadové číslo. Toto číslo je stejné pro prvopis a jeho kopii.
7. Členské státy si mohou tisk a sestavování karnetů tiskopisů T2M vyhradit nebo je svěřit schváleným tiskárnám. V tomto případě musí být na straně 1 obalu každého karnetu a na prvopise každého tiskopisu uveden odkaz na toto schválení. Zmíněná strana 1 a prvopis každého tiskopisu musí dále uvádět jméno a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci.
8. Tiskopis T2M musí být vyplněn v některém úředním jazyce Společenství buď strojopisem, nebo čitelně rukou; v tomto případě musí být vyplněn inkoustem a hůlkovým písmem. Nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každou takto provedenou opravu musí potvrdit osoba, která podepsala prohlášení obsahující změnu.
Článek 328
Karnety tiskopisů T2M vydává na žádost zúčastněné osoby celní úřad ve Společenství příslušný pro dohled nad domovským přístavem rybářského plavidla Společenství, kterému je karnet určen.
Karnet vydá teprve tehdy, když zúčastněná osoba vyplní kolonky 1 a 2 a vyplní a podepíše prohlášení v kolonce 3 všech prvopisů a kopií tiskopisů, které karnet obsahuje, v jazyce tiskopisu. Při vydávání karnetu vyplní celní úřad kolonku B všech prvopisů a kopií tiskopisů nacházejících se v karnetu.
Doba platnosti karnetu činí dva roky ode dne vydání uvedeného na straně 2 obálky karnetu. Jinak platnost uvedených tiskopisů zajišťuje otisk razítka orgánu příslušného pro registraci rybářského plavidla Společenství, kterému je karnet vydáván, v kolonce A všech prvopisů a kopií.
Článek 329
Velitel rybářského plavidla Společenství vyplní kolonku 4, a pokud byly ulovené produkty na palubě ošetřeny, kolonku 6 a vyplní a podepíše prohlášení obsažené v kolonce 9 prvopisu a kopie jednoho z tiskopisů obsažených v karnetu
a) při každé překládce produktů na některé z plavidel uvedených v čl. 326 odst. 1 písm. b), na kterém probíhá jejich ošetření;
b) při každé překládce produktů či zboží na jakékoli jiné plavidlo, které je přímo a bez ošetření převáží do některého přístavu na celním území Společenství nebo do jiného přístavu, odkud má být následně odesláno na celní území Společenství;
c) při každé vykládce produktů či zboží v některém přístavu na celním území Společenství, aniž je dotčen čl. 326 odst. 2;
d) při každé vykládce produktů či zboží v některém přístavu, odkud má být následně odesláno na celní území Společenství.
Ošetření uvedených produktů se zaznamenává v lodním deníku.
Článek 330
Velitel plavidla uvedeného v čl. 326 odst. 1 odst. b) vyplní kolonku 6, vyplní a podepíše prohlášení obsažené v kolonce 11 prvopisu tiskopisu T2M pro každou vykládku zboží v některém přístavu na celním území Společenství nebo v jiném přístavu, odkud má být následně odesláno na celní území Společenství, a pro každou překládku zboží na jiné plavidlo se stejným určením.
Ošetření přeložených produktů se zaznamenává v lodním deníku.
Článek 331
Při první překládce produktů či zboží uvedených v čl. 329 písm. a) nebo b) se vyplní kolonku 10 prvopisu a kopie tiskopisu T2M. Dojde-li k další překládce uvedené v článku 330, vyplní se také kolonku 12 prvopisu tiskopisu T2M. Odpovídající prohlášení o překládce podepíší oba zúčastnění velitelé plavidel a prvopis tiskopisu T2M převezme velitel plavidla, na které byly produkty či zboží přeloženy. Každá překládka se zaznamená do lodních deníků obou plavidel.
Článek 332
1. Jestliže jsou produkty či zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, dopraveny do země nebo na území, které není součástí celního území Společenství, platí tento doklad, pouze je-li kolonka 13 tohoto tiskopisu vyplněno a potvrzeno celními orgány této země nebo tohoto území.
2. Nejsou-li některé šarže produktů či zboží dopravovány na celní území Společenství, uvedou se název, druh, hrubá hmotnost a přidělené určení těchto šarží produktů či zboží v kolonce „Poznámky“ tiskopisu T2M.
Článek 333
1. Pokud byly produkty nebo zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, převezeny do země nebo na území, které není součástí celního území Společenství, a mají-li být dopravovány na celní území Společenství po částech, zúčastněná osoba nebo její zástupce pro každou dílčí zásilku
a) uvede v kolonce „Poznámky“ původního tiskopisu T2M počet a druh nákladových kusů, hrubou hmotnost, stanovené místo určení zásilky a číslo „výpisu“ uvedeného v písmenu b);
b) vystaví „výpis“ z T2M a k tomuto účelu použije původní tiskopis z karnetu tiskopisů T2M vydaného v souladu s článkem 238.
Každý „výpis“ a jeho odpovídající kopie, která zůstává v karnetu T2M, obsahuje odkaz na původní tiskopis T2M uvedený v písmenu a) a je v něm zřetelně uvedena některá z těchto poznámek:
— Extracto
— Udskrift
— Auszug
— Aπóσπασμα,
— Extract,
— Extrait
— Estratto
— Uitrrreksel,
— Extracto,
— Ote
— Utdrag,
— Výpis,
— Väljavõte,
— Izraksts,
— Išrašas,
— Kivonat,
— Estratt,
— Wyciąg,
— Izpisek,
— Výpis.
Tiskopis „výpis“ T2M, který doprovází dílčí zásilku na celní území Společenství, musí v kolonkách 4, 5, 6, 7 a 8 uvádět název, druh, položku kombinované nomenklatury a množství produktů nebo zboží, jež je předmětem dané dílčí zásilky. Dále musí být kolonka 13 vyplněna a potvrzena celními orgány země nebo území, kde produkty či zboží pobývaly během tranzitu.
2. Jestliže byly na celní území Společenství odeslány všechny produkty či všechno zboží, na něž se vztahoval původní tiskopis T2M uvedené v odst. 1 písm. a), vyplní a potvrdí kolonku 13 tohoto tiskopisu T2M celní orgány zmíněné v uvedeném odstavci. Tiskopis T2M se dále zašle celnímu úřadu zmíněnému v článku 328.
3. Nejsou-li některé šarže produktů či zboží dopraveny na celní území Společenství, uvedou se v kolonce „Poznámky“ původního tiskopisu T2M název, druh, hrubá hmotnost a přidělené určení dotyčných šarží produktů či zboží.
Článek 334
Veškeré původní tiskopisy T2M nebo „výpisy“ z nich se předkládají celnímu úřadu, u kterého zboží či produkty, k nimž se vztahují, vstupují na celní území Společenství. Pokud však ke vstupu dochází v režimu tranzitu, který začal ještě mimo uvedené celní území, předkládá se tiskopis celnímu úřadu určení podle tohoto režimu.
Celní orgány nadřízené uvedenému úřadu mohou požadovat jeho překlad. Dále mohou k ověření údajů uvedených v tiskopise T2M vyžadovat předložení veškerých souvisejících dokladů, a případně lodních dokladů plavidel. Celní úřad vyplní kolonku C zmíněného tiskopisu T2M a jedné jeho kopie, kterou zašle celnímu úřadu uvedenému v článku 328.
Článek 335
Odchylně od článků 332, 333 a 334, jsou-li produkty či zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, dopravovány do třetí země, jež je stranou úmluvy o společném tranzitním režimu, a jsou-li určeny k následné dopravě na celní území Společenství v rámci režimu „T2“ v jediné zásilce nebo v dílčích zásilkách, uvede se odkaz na tento režim uvádějí v kolonce „Poznámky“ tiskopisu T2M.
Jestliže byly na celní území Společenství odeslány všechny produkty či všechno zboží, na něž se vztahoval uvedený tiskopis T2M, vyplní a potvrdí kolonku 13 tohoto tiskopisu T2M celní orgány této země. Jedna již vyplněná kopie tohoto tiskopisu se zašle celnímu úřadu uvedenému v článku 328.
Případně se použije čl. 332 odst. 2.
Článek 336
Karnet s tiskopisy T2M musí být celním orgánům předložen kdykoli na vyžádání.
Jestliže plavidlo, na něž se vztahuje karnet uvedený v článku 327, přestane splňovat stanovené podmínky a karnet s tiskopisy T2M vydaný pro toto plavidlo ještě není beze zbytku spotřebován, jestliže byly spotřebovány všechny tiskopisy obsažené v karnetu nebo jestliže uplynula doba jeho platnosti, musí být karnet neprodleně vrácen celnímu úřadu, který jej vydal.
▼M19 —————
KAPITOLA 4
Tranzit Společenství
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 340a
Není-li stanoveno jinak vztahuje se tato kapitola na vnější a vnitřní tranzit Společenství.
Zboží, které představuje vyšší nebezpečí podvodu, je uvedeno v příloze 44c. Jestliže ustanovení tohoto nařízení odkazují na uvedenou přílohu, uplatní se každé opatření související se zbožím uvedeným v této příloze pouze tehdy, nepřekročí-li množství tohoto zboží odpovídající minimální mez. Příloha 44c se přezkoumává nejméně jednou ročně.
Článek 340b
Pro účely této kapitoly se rozumí:
|
1. |
„celním úřadem odeslání“ : celní úřad, který přijímá celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tranzitního režimu Společenství; |
|
2. |
„celním úřadem tranzitu“ : a) celní úřad v místě výstupu z celního území Společenství, pokud zásilka v průběhu tranzitní operace toto území opouští přes hranici mezi členským státem a třetí zemí, která není zemí ESVO, nebo b) celní úřad v místě vstupu na celní území Společenství, pokud bylo zboží v průběhu tranzitní operace dopravováno přes území třetí země; |
|
3. |
„celním úřadem určení“ : celní úřad v místě, kde musí být zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství předloženo, aby mohl být režim ukončen; |
|
4. |
„celním úřadem záruky“ : úřad, který určí celní orgány každého členského státu, kde se poskytuje jistota ručením; |
|
5. |
„zeměmi ESVO“ : všechny země ESVO a všechny další země, které přistoupily k Úmluvě o společném tranzitním režimu ze dne 20. května 1987 ( 8 ). |
Článek 340c
1. Zboží Společenství se propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, pokud je odesláno
a) z části celního území Společenství, na kterou se vztahuje směrnice 77/388/EHS, do části celního území Společenství, na kterou se uvedená směrnice nevztahuje, nebo
b) z části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, do části celního území Společenství,na kterou se uvedená směrnice vztahuje, anebo
c) z části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, do části celního území Společenství, na kterou se uvedená směrnice rovněž nevztahuje.
2. Aniž je dotčen odstavec 3, propouští se zboží Společenství, které je zasíláno z jednoho místa na celním území Společenství do jiného přes území jedné nebo více zemí ESVO na základě Úmluvy o společném tranzitním režimu, do režimu vnitřního tranzitu Společenství.
Zboží, na které se vztahuje první pododstavec a které je přepravováno výlučně po moři nebo letecky, není nutné propouštět do režimu vnitřního tranzitu Společenství.
3. Je-li zboží Společenství vyváženo do země ESVO nebo při tranzitu prochází přes jednu nebo několik zemí ESVO a použije se Úmluva o společném tranzitním režimu, propouští se toto zboží do režimu vnějšího tranzitu Společenství,
a) jestliže splnilo vývozní celní formality z hlediska přiznání vývozních náhrad při vývozu do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky, nebo
b) jestliže pochází z intervenčních zásob, podléhá kontrole použití a/nebo místa určení a splnilo celní formality pro vývoz do třetích zemí v rámci společné zemědělské politiky, nebo
c) jestliže splňuje podmínky pro vrácení nebo prominutí dovozního cla za podmínky, že je vyvezeno z celního území Společenství, anebo
d) jestliže ve formě zušlechtěných výrobků nebo zboží v nezměněném stavu splnilo celní formality pro vývoz do třetích zemí a byl vyřízen režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, pokud jde o vrácení nebo prominutí dovozního cla.
Článek 340d
Zboží, na které se vztahuje tranzitní režim Společenství, může být v tranzitním režimu Společenství přepravováno mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území třetí země, která není zemí ESVO, je-li zboží přes tuto třetí zemi přepravováno na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě; v tom případě se účinky uvedeného režimu na území třetí země pozastavují.
Článek 340e
1. Pro zboží přepravované letecky je tranzitní režim Společenství povinný pouze v případě, je-li toto zboží nakládáno nebo překládáno na letišti uvnitř Společenství.
2. Aniž je dotčen čl. 91 odst. 1 kodexu, je použití tranzitního režimu Společenství povinné pro zboží přepravované po moři, je-li dopravováno pravidelnou linkou povolenou v souladu s články 313a a 313b.
Článek 341
Kapitoly 1 a 2 hlavy VII kodexu a tato hlava se použijí přiměřeně na další poplatky ve smyslu čl. 91 odst. 1 písm. a) kodexu.
Článek 342
1. Jistota poskytnutá hlavním povinným platí v celém Společenství.
2. Je-li jistota poskytnuta ručením, uvede ručitel v každém členském státě služební adresu nebo jmenuje zmocněnce.
3. Jistotu na operace tranzitu Společenství, které provádějí železniční společnosti členských států, je nutné poskytnout jiným postupem, než je zjednodušený postup uvedený v čl. 372 odst. 1 písm. g) bodě i).
Článek 343
Každý členský stát poskytne Komisi, ve stanoveném formátu, seznam celních úřadů příslušných pro operace tranzitu Společenství, jejich identifikační čísla, působnost a jejich pracovní dobu (dny a hodiny). Komisi se oznamují i veškeré změny těchto údajů.
Komise předá tyto informace ostatním členským státům.
Článek 344
Vlastnosti tiskopisů jiných než jednotný správní doklad, které jsou používány v tranzitním režimu Společenství, jsou uvedeny v příloze 44b.
Oddíl 2
Provádění režimu
Pododdíl 1
Jednotlivá jistota
Článek 345
1. Jednotlivá jistota musí krýt celou částku celního dluhu, jenž může vzniknout, a tato částka se vypočte na základě nejvyšších sazeb týkajících se dotyčného zboží v členském státě odeslání. Pro účely tohoto výpočtu se se zbožím Společenství přepravovaném podle Úmluvy o společném tranzitním režimu nakládá jako se zbožím, které není zbožím Společenství.
Sazby, z nichž se vychází při výpočtu jednotlivé jistoty, nesmějí být nižší než nejnižší sazba, je-li uvedena v pátém sloupci přílohy 44c.
2. Jednotlivá jistota složením hotovosti se poskytuje u celního úřadu odeslání. Jistota se vrátí při vyřízení režimu.
3. Poskytnutí jednotlivé jistoty ručením může mít formu záručních dokladů jednotlivé jistoty v nominální hodnotě 7 000 EUR, které vydá ručitel ve prospěch osob, které chtějí vystupovat jako hlavní povinní.
Ručitel ručí do výše 7 000 EUR za jeden záruční doklad.
Článek 346
1. Při poskytnutí jednotlivé jistoty ručením musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 49.
Není-li celní úřad záruky totožný s celním úřadem odeslání, uchovává kopii aktu, kterým přijal závazek ručitele. Prvopis předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání, a ten si jej ponechá. V případě potřeby může tento celní úřad požadovat překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.
Pokud jsou však údaje o jistotě vyměněny mezi celním úřadem záruky a celním úřadem odeslání pomocí informačních technologií a datových sítí, ponechá si prvopis záruční listiny celní úřad odeslání.
2. Jestliže to vyžadují vnitrostátní právní a správní předpisy nebo zvyklosti, může každý členský stát povolit, aby měla záruční listina podle odstavce 1 jinou formu, pokud má stejné právní účinky jako listina uvedená ve vzoru.
Článek 347
1. V případě uvedeném v čl. 345 odst. 3 musí být pro jednotlivou jistotu vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 50.
Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.
2. Záruční doklad jednotlivé jistoty se vystavuje na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 54. Ručitel v něm uvede poslední den, kdy lze doklad použít, což nesmí být později než jeden rok ode dne vystavení.
3. Ručitel může vystavit záruční doklady jednotlivé jistoty, které neplatí pro operace tranzitu Společenství týkající se zboží uvedeného v příloze 44c.
V tom případě ručitel přes každý záruční doklad jednotlivé jistoty uvede napříč některou z těchto poznámek:
— Validez limitada
— Bergrænset gyldighed
— Beschränkte Geltung
— Περιορισμένη ισχύς
— Limited validity
— Validité limitée
— Validità limitata
— Berperkte geldigheid
— Validade limitada
— Voimassa rajoitetusti
— Bergränsad giltighet.
— Omezená platnost
— Piiratud kehtivus
— Ierobežots derīgums
— Galiojimas apribotas
— Korlátozott érvényű
— Validita' limitata
— Ograniczona ważność
— Omejena veljavnost
— Obmedzená platnosť.
3a. Pokud si celní úřad záruky vymění údaje o jistotě s celním úřadem odeslání pomocí informačních technologií a datových sítí, poskytne ručitel tomuto celnímu úřadu za podmínek stanovených celním orgánem veškeré podrobnosti o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.
4. Hlavní povinný oznámí celnímu úřadu odeslání počet záručních dokladů jednotlivé jistoty odpovídající násobku částky 7 000 EUR, který je nezbytný k pokrytí celé částky uvedené v čl. 345 odst. 1. Záruční doklady si ponechá celní úřad odeslání.
Článek 348
1. Celní úřad záruky zruší své rozhodnutí o přijetí závazku ručitele, nejsou-li podmínky stanovené při vydání nadále plněny.
Stejně tak může ručitel kdykoli od svého závazku odstoupit.
2. Zrušení nebo odstoupení nabývá účinku šestnáctým dnem po oznámení této skutečnosti ručiteli nebo celnímu úřadu záruky.
Ode dne nabytí účinku zrušení nebo odstoupení nelze při propouštění zboží do tranzitního režimu Společenství používat dříve vystavené záruční doklady jednotlivé jistoty.
3. Členský stát, o jehož celní úřad záruky se jedná, neprodleně oznámí Komisi každé zrušení nebo odstoupení a den nabytí účinku. Komise o tom uvědomí členské státy.
Pododdíl 2
Dopravní prostředky a celní prohlášení
Článek 349
1. Každé tranzitní prohlášení se smí týkat pouze zboží, které je nebo má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které má být dopraveno od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení.
Pro účely tohoto článku se za jediný dopravní prostředek považují tyto dopravní prostředky, pokud obsahují zboží, jež musí být dopravováno společně:
a) silniční vozidlo s jedním nebo více přívěsy nebo návěsy;
b) souprava spojených železničních podvozků nebo vagónů;
c) lodě tvořící jediný celek;
d) kontejnery naložené na jediný dopravní prostředek ve smyslu tohoto článku.
2. Jediný dopravní prostředek lze použít pro nakládku zboží u více celních úřadů odeslání i pro vykládku u více celních úřadů určení.
Článek 350
Ložné listy vystavené v souladu s přílohou 44a, odpovídající vzoru uvedenému v příloze 45, lze použít namísto doplňkových listů jako popisnou část tranzitních prohlášení, jejichž nedílnou součást tvoří.
Článek 351
Jestliže zásilky obsahují zboží, které má být propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství, doplní se tranzitní prohlášení označené „T“
a) doplňkovými listy označenými v závislosti na případu „T1 bis“, „T2 bis“ nebo „T2F bis“, anebo
b) ložnými listy označenými v závislosti na případu „T1“, „T2“ nebo „T2F“.
Článek 352
Není-li značka „T1“, „T2“ nebo „T2F“ uvedena v pravém pododdílu kolonky 1 tranzitního prohlášení, nebo obsahuje-li zásilka zboží propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství a zároveň zboží propuštěné do režimu vnějšího tranzitu Společenství a článek 351 nebyl dodržen, považuje se zboží za propuštěné do režimu vnějšího tranzitu Společenství.
Pro účely placení vývozního cla nebo plnění vývozních opatření v rámci společné obchodní politiky se však toto zboží považuje za propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství.
Článek 353
1. Tranzitní prohlášení dodržují strukturu a náležitosti stanovené v příloze 37a a podávají se úřadu odeslání prostřednictvím počítačového zpracování dat.
2. Celní orgány přijímají tranzitní prohlášení vyhotovená písemně na formuláři odpovídajícím vzoru v příloze 31 a v souladu s postupem, který celní orgány vymezily po vzájemné dohodě, v těchto případech:
a) nefunguje informatizovaný tranzitní systém celních orgánů;
b) nefunguje aplikace hlavního povinného.
3. Použití písemného celního prohlášení podle odst. 2 písm. b) podléhá schválení celními orgány.
4. Převážejí-li zboží cestující, kteří nemají přímý přístup k informatizovanému systému celních orgánů a nemohou proto úřadu odeslání podat tranzitní prohlášení prostřednictvím počítačového zpracování dat, povolí celní orgány cestujícím použít tranzitní prohlášení vyhotovené písemně na formuláři odpovídajícím vzoru v příloze 31.
V takovém případě celní orgány zajistí, aby mezi celními orgány došlo k výměně údajů z tranzitního prohlášení za použití informační technologie a počítačových sítí.
▼M25 —————
Pododdíl 3
Formality u celního úřadu odeslání
Článek 355
1. Zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství musí být k celnímu úřadu určení dopraveno hospodářsky odůvodněnou trasou.
2. Aniž je dotčen článek 387, stanoví celní úřad odeslání pro zboží uvedené v seznamu v příloze 44c, nebo u kterého to celní orgány nebo hlavní povinný považují za nutné, závaznou trasu a v kolonce 44 tranzitního prohlášení uvede alespoň členské státy, přes jejichž území má být zboží přepravováno, přičemž vezme v úvahu veškeré údaje sdělené hlavním povinným.
Článek 356
1. Celní úřad odeslání stanoví lhůtu, v níž musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přičemž vezme v úvahu trasu, platné dopravní a jiné právní předpisy a případně údaje sdělené hlavním povinným.
2. Lhůta stanovená celním úřadem odeslání zavazuje celní orgány členských států, přes jejichž území se uskutečňuje operace tranzitu Společenství, a tyto orgány ji nejsou oprávněny měnit.
3. Je-li zboží předloženo celnímu úřadu určení po uplynutí lhůty stanovené celním úřadem odeslání a je-li její nedodržení způsobeno okolnostmi, které jsou celnímu úřadu určení uspokojivě vysvětleny a které nelze přičítat ani dopravci, ani hlavnímu povinnému, má se za to, že hlavní povinný lhůtu dodržel.
Článek 357
1. Aniž je dotčen odstavec 4, může být zboží, které má být propuštěno do tranzitního režimu Společenství, propuštěno, pouze pokud je opatřeno celní závěrou.
2. Celní závěrou se opatřuje
a) prostorobsahující zboží v případech, jestliže dopravní prostředek byl již schválen podle jiných předpisů nebo jestliže byl uznán celním úřadem odeslání za bezpečně uzavíratelný,
b) v ostatních případech každý nákladový kus.
Celní závěry musí mít vlastnosti uvedené v příloze 46a.
3. Dopravní prostředky se považují za bezpečně uzavíratelné, jestliže
a) na ně lze celní závěry jednoduše a účinně přiložit;
b) jsou postaveny tak, že žádné zboží nemůže být odebráno ani přidáno, aniž by to zanechalo zjevné stopy násilného otevření nebo aniž by byla poškozena závěra;
c) neobsahují žádné skryté prostory, v nichž by bylo možné zboží zatajit;
d) jejich nákladové prostory jsou snadno přístupné pro kontrolu celními orgány.
Každé silniční vozidlo, přívěs, návěs nebo kontejner schválený pro dopravu zboží pod celní závěrou v souladu s mezinárodní dohodou, jíž je Evropské společenství stranou, se považuje za bezpečně uzavíratelné.
4. Celní úřad odeslání může zprostit povinnosti použít celní závěru, lze-li totožnost zboží určit popisem v tranzitním prohlášení nebo v průvodních dokladech s ohledem na případná jiná opatření ke ztotožnění zboží.
Popis zboží se považuje za dostatečný k určení jeho totožnosti, je-li dostatečně přesný pro snadné zjištění jeho množství a povahy.
Jestliže celní úřad odeslání zprostí povinnosti použít celní závěru, uvede v tranzitním prohlášení v poznámce „Přiložené celní závěry“ v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ některou z těchto poznámek:
— Dispensa
— Fritaget
— Befreiung
— Απαλλαγή
— Waiver
— Dispense
— Dispensa
— Vrijstelling
— Dispensa
— Vapautettu
— Befrielse.
— Osvobození
— Loobumine
— Derīgs bez zīmoga
— Leista neplombuoti
— Mentesség
— Tneħħija
— Zwolnienie
— Opustitev
— Oslobodenie.
Článek 358
1. Je-li tranzitní prohlášení zpracováváno na celním úřadě odeslání pomocí systémů počítačového zpracování dat, nahradí se výtisky 4 a 5 prohlášení tranzitním doprovodným dokladem odpovídajícím vzoru a vysvětlivkám uvedeným v příloze 45a.
2. Tranzitní doprovodný doklad se případně doplní seznamem položek, který odpovídá vzoru a vysvětlivkám uvedeným v příloze 45b. Tento seznam tvoří nedílnou součást tranzitního doprovodného dokladu.
3. V případě uvedeném v odstavci 1 si celní úřad odeslání ponechá tranzitní prohlášení a schválí propuštění zboží formou vydání tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.
4. Na základě povolení může být tranzitní doprovodný doklad sestaven systémem počítačového zpracování dat hlavního povinného.
5. Pokud ustanovení této hlavy odkazují na výtisky tranzitního prohlášení, které provázejí zásilku, použijí se přiměřeně na tranzitní doprovodný doklad.
Pododdíl 4
Formality během přepravy
Článek 359
1. Zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství se přepravuje na podkladě výtisků 4 a 5 tranzitního prohlášení, které celní úřad odeslání vrátí hlavnímu povinnému.
Zásilka a výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení se předkládají každému celnímu úřadu tranzitu.
2. Dopravce předloží potvrzení o přestupu hranice vyhotovené na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 46, každému celnímu úřadu tranzitu, a ten si je ponechá. Pokud jsou však údaje o tranzitu zboží vyměněny mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí, potvrzení o přestupu hranice se nepředkládá.
3. Je-li zboží dopravováno přes celní úřad tranzitu, který není totožný s úřadem uvedeným ve výtiscích 4 a 5 tranzitního prohlášení, zašle celní úřad tranzitu, přes nějž bylo zboží dopraveno, potvrzení o přestupu hranice neprodleně celnímu úřadu tranzitu původně určenému nebo, v případech stanovených vzájemnou dohodu mezi celními orgány a rovněž způsobem jimi stanoveným, oznámí průjezd zásilky celnímu úřadu odeslání.
Článek 360
1. Dopravce je povinen opatřit záznamem výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení a předložit je spolu se zásilkou celním orgánům členského státu, na jehož území se nachází dopravní prostředek,
a) pokud dojde ke změně závazné trasy a použijí se čl. 355 odst. 2;
b) pokud dojde k poškození celní závěry během tranzitní operace z příčiny nezávisející na vůli dopravce;
c) pokud je zboží přeloženo na jiný dopravní prostředek; každá překládka se musí uskutečnit pod dohledem celních orgánů, které ji však mohou povolit provést i bez jejich dohledu;
d) v případě bezprostředně hrozícího nebezpečí vyžadujícího okamžitou částečnou nebo úplnou vykládku dopravního prostředku;
e) v případě jakékoli události nebo nehody, které by mohly ovlivnit schopnost hlavního povinného nebo dopravce dostát svým závazkům.
2. Pokud celní orgány dojdou k názoru, že daná operace tranzitu Společenství může pokračovat obvyklým způsobem, učiní případná nezbytná opatření a potvrdí výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení.
Pododdíl 5
Formality u celního úřadu určení
Článek 361
1. Zboží a výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení se předloží celnímu úřadu určení.
2. Celní úřad určení zaregistruje výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, zapíše do nich datum příchodu a uvede údaje o provedené kontrole.
3. Na žádost hlavního povinného uvede, k prokázání ukončení režimu v souladu s čl. 365 odst. 2, celní úřad určení v doplňkovém výtisku 5 nebo v kopii výtisku 5 tranzitního prohlášení některou z těchto poznámek:
— Prueba alternativa
— Alternativt bevis
— Alternativnachweis
— Εναλλακτική απόδειξη
— Alternative proof
— Preuve alternative
— Prova alternativa
— Alternatief bewijs
— Prova alternativa
— Vaihtoehtoinen todiste
— Alternativt bevis.
— Alternativní důkaz
— Alternatiivsed tõendid
— Alternatīvs pierādījums
— Alternatyvusis įrodymas
— Alternatív igazolás
— Prova alternattiva
— Alternatywny dowód
— Alternativno dokazilo
— Alternatívny dôkaz.
4. Tranzitní operace může být ukončena u jiného celního úřadu, než který je uveden v tranzitním prohlášení. Tento úřad se tím stává celním úřadem určení.
Pokud je nový celní úřad určení úřadem jiného členského státu, než tomu bylo u původně určeného úřadu, uvede nový celní úřad určení v kolonce „I. Kontrola celním úřadem určení“ na výtisku 5 tranzitního prohlášení, kromě obvyklých poznámek celního úřadu určení, některou z těchto poznámek:
|
Diferencias: mercancías presentadas en la oficina |
(nombre y país) |
|
Forskelle: det sted, hvor varerne blev frembudt |
(navn og land) |
|
Unstimmigkeiten: Stelle, bei der die Gestellung erfolgte |
(Name und Land) |
|
Διαφορές: εμπορεύματα προσκομισJέντα στο τελωνείο |
(Ονομα και χώρα) |
|
Differences: office where goods were presented |
(name and country) |
|
Différences: marchandises présentées au bureau |
(nom et pays) |
|
Differenze: ufficio al quale sono state presentate le merci |
(nome e paese) |
|
Verschillen: kontoor waar de goederen zijn aangebracht |
(naam en land) |
|
Diferenças: mercadorias apresentadas na estãncia |
(nome e país) |
|
Muutos: toimipaikka, jossa tavarat esitetty |
(nimi ja maa) |
|
Avvikelse: varorna uppvisade för kontor |
(namn, land) . |
|
Nesrovnalosti: úřad, kterému bylo zboží předloženo |
(název a země) |
|
Erinevused: asutus, kuhu kaup esitati |
(nimi ja riik) |
|
Atšķirības: muitas iestāde, kurā preces tika uzrādītas |
(nosaukums un valsts) |
|
Skirtumai: įstaiga, kuriai pateiktos prekės |
(pavadinimas ir valstybė) |
|
Eltérések: hivatal, ahol az áruk bemutatása megtörtént |
(név és ország) |
|
Differenzi: uffiċċju fejn l-oġġetti kienu ppreżentati |
(isem u pajjiż) |
|
Niezgodności: urząd w którym przedstawiono towar |
(nazwa i kraj) |
|
Razlike: urad, pri katerem je bilo blago predloženo |
(naziv in država) |
|
Nezrovnalosti: úrad, ktorému bol tovar dodaný |
(názov a krajina). |
Článek 362
1. Celní úřad určení vydá osobě, která předloží výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, na vyžádání stvrzenku.
2. Stvrzenka se vystavuje na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 47. Stvrzenka může být rovněž vyhotovena podle vzoru na zadní straně výtisku 5 tranzitního prohlášení.
3. Stvrzenku předem vyplní zúčastněná osoba. Mimo místa vyhrazeného pro celní úřad určení může obsahovat i další údaje o zásilce. Stvrzenku nelze použít k prokázání ukončení režimu ve smyslu čl. 365 odst. 2.
Článek 363
Celní orgány členského státu určení vrátí výtisk 5 tranzitního prohlášení neprodleně celním orgánům členského státu odeslání, nejpozději do jednoho měsíce ode dne ukončení režimu.
Článek 364
Každý členský stát uvědomí Komisi o vytvoření ústředních úřadů pro centralizovaný příjem a předávání dokladů, o typech těchto dokladů a o oblastech působnosti těchto úřadů. Komise sdělí tyto údaje členským státům.
Pododdíl 6
Kontrola ukončení režimu
Článek 365
1. Pokud není výtisk 5 tranzitního prohlášení vrácen celním orgánům členského státu odeslání do dvou měsíců ode dne přijetí celního prohlášení, uvědomí tyto orgány hlavního povinného a vyzvou jej, aby prokázal ukončení režimu.
1a. Použijí-li se ustanovení oddílu 2 pododdílu 7 a neobdrží-li celní orgány členského státu odeslání „zprávu o příchodu zboží“ ve lhůtě pro předložení zboží celnímu úřadu určení, uvědomí tyto orgány hlavního povinného a vyzvou jej, aby prokázal ukončení režimu.
2. Celním orgánům lze ukončení režimu uspokojivě prokázat podle odstavce 1 předložením dokladu potvrzeného celními orgány členského státu určení, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží a dokládá, že bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo, použije-li se článek 406, schválenému příjemci.
3. Tranzitní režim Společenství se rovněž považuje za ukončený, jestliže hlavní povinný způsobem uspokojivým pro celní orgány předloží celní doklad o propuštění zboží k určitému celně schválenému určení ve třetí zemi, nebo jeho kopii nebo fotokopii, který umožňuje ztotožnění dotyčného zboží. Kopie nebo fotokopie tohoto dokladu musí být ověřeny subjektem, který potvrdil původní doklad, buď orgány dotyčné třetí země, nebo orgány některého z členských států.
Článek 366
1. Není-li celním orgánům členského státu odeslání do čtyř měsíců ode dne přijetí tranzitního prohlášení ukončení režimu prokázáno, neprodleně zahájí šetření směřující k získání údajů potřebných buď k vyřízení režimu, nebo ke zjištění vzniku celního dluhu, ke zjištění dlužníka a k určení celních orgánů příslušných k zaúčtování dluhu.
Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení tranzitního režimu dříve, zahájí se šetření ihned.
Použijí-li se ustanovení oddílu 2 pododdílu 7, zahájí celní orgány neprodleně rovněž šetření v případě, že neobdržely „zprávu o příchoduzboží“ ve lhůtě pro předložení zboží celnímu úřadu určení nebo „zprávu o výsledcích kontroly“ ve lhůtě do šesti dnů po obdržení „zprávy o příchodu zboží“.
2. Šetření se zahájí také v případě, že se dodatečně ukáže, že doklad o ukončení režimu byl padělán a že je nutné zahájit šetření, které by dosáhlo cílů uvedených v odstavci 1.
3. Celní orgány členského státu odeslání zahájí šetření zasláním žádosti celním orgánům členského státu určení společně se všemi potřebnými informacemi.
4. Celní orgány členského státu určení a případně celní úřady tranzitu, které byly vyzvány k účasti na šetření, na žádost neprodleně odpovědí.
5. Pokud šetření prokáže, že byl tranzitní režim řádně ukončen, vyrozumí o tom celní orgány členského státu odeslání neprodleně hlavního povinného a případně všechny celní orgány, které zahájily vymáhání podle článků 217 až 232 kodexu.
Pododdíl 7
Další ustanovení pro případy, kdy si celní orgány vyměňují údaje o tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí
Článek 367
1. Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní okolnosti a předpisy o tranzitním režimu Společenství, které se případně použijí přiměřeně, uskutečňuje se výměna informací mezi celními orgány podle tohoto pododdílu pomocí informačních technologií a datových sítí.
2. Tento pododdíl se nevztahuje na zjednodušené postupy pro některé způsoby dopravy uvedené v čl. 372 odst. 1 písm. g).
Článek 368
1. Kromě bezpečnostních opatření uvedených v čl. 4a odst. 2 celní orgány přijmou vhodná opatření pro účinné, spolehlivé a bezpečné fungování celého tranzitního systému.
2. K zajištění uvedeného stupně bezpečnostních opatření se každé zadání dat, jejich změna nebo vymazání eviduje, přičemž se uvede účel příslušného kroku, čas a jméno osoby, která je činí. Kromě toho se původní data a všechna data, která byla zadána, změněna nebo vymazána, uchovávají po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, k němuž se vztahují, nebo po delší dobu, pokud tak stanoví zvláštní předpisy.
3. Celní orgány bezpečnost pravidelně kontrolují.
4. Při podezření na jakékoliv porušení bezpečnosti se dotčené celní orgány o této skutečnosti navzájem informují.
Článek 368a
Pokud jsou celní úřad záruky a celní úřad odeslání v různých členských státech, musí mít zpráva používaná pro výměnu údajů o jistotě takovou strukturu a musí obsahovat takové údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.
Článek 369
Po propuštění zboží předá celní úřad odeslání podrobnosti o tranzitní operaci Společenství celnímu úřadu určení uvedenému v celním prohlášení prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu zboží“ a všem celním úřadům tranzitu uvedeným v celním prohlášení prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu tranzitu“. Tyto zprávy vycházejí z údajů uvedených v tranzitním prohlášení, případně opravených, a musí být správně vyplněny. Zprávy mají tu strukturu a obsahují ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.
Článek 369a
Celní úřad tranzitu zaznamená průjezd, o kterém byl vyrozuměn prostřednictvím „zprávy o očekávaném tranzitu“ celním úřadem odeslání. Případná prohlídka zboží se provádí na podkladě této zprávy. Celní úřad odeslání je vyrozuměn o překročení hranice prostřednictvím zprávy „potvrzení o přestupu hranice“. Zpráva má tu strukturu a obsahuje ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodnou.
Článek 370
1. Celní úřad určení si ponechá tranzitní doprovodný doklad a prostřednictvím „zprávy o příchodu zboží“ vyrozumí celní úřad odeslání o příchodu zboží ve stejný den, kdy je zboží celnímu úřadu určení předloženo. Tuto zprávu nelze použít k prokázání ukončení režimu ve smyslu čl. 365 odst. 2.
2. S výjimkou oprávněných případů předá celní úřad určení „zprávu o výsledcích kontroly“ celnímu úřadu odeslání nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy je zboží předloženo celnímu úřadu určení.
3. Zpráva má tu strukturu a obsahuje ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.
Článek 371
Prohlídka zboží se provádí zejména na podkladě „zprávy o očekávaném příchodu zboží“ obdržené od celního úřadu odeslání.
Oddíl 3
Zjednodušení
Pododdíl 1
Obecná ustanovení o zjednodušeních
Článek 372
1. Na žádost hlavního povinného nebo příjemce mohou celní orgány povolit tato zjednodušení:
a) použití souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu;
b) použití zvláštních ložných listů;
c) použití zvláštního typu celních závěr;
d) zproštění povinnosti závazné trasy;
e) status schváleného odesílatele;
f) status schváleného příjemce;
g) použití zjednodušených postupů na zboží
i) dopravované po železnici nebo ve velkokapacitních kontejnerech,
ii) dopravované letecky,
iii) dopravované po moři,
iv) přepravované potrubím;
h) použití jiných zjednodušených postupů na základě čl. 97 odst. 2 kodexu.
2. Není-li v tomto oddíle nebo v povolení stanoveno jinak, platí povolená zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. a), b) a g) ve všech členských státech. Jsou-li povolena zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. c), d), a e), platí pouze pro tranzitní operace Společenství, které jsou zahájeny v členském státě, kde bylo povolení uděleno. Je-li povoleno zjednodušení uvedené v odst. 1 písm. f), platí toto povolení výlučně v členském státě, kde bylo uděleno.
Článek 373
1. Povolení uvedené v čl. 372 odst. 1 se uděluje pouze osobám, které
a) jsou usazeny ve Společenství s výhradou, že povolení využívat soubornou jistotu může být uděleno pouze osobě usazené v členském státě, kde je jistota poskytnuta;
b) pravidelně využívají tranzitní režim Společenství, nebo o kterých celní orgány vědí, že jsou schopny splnit povinnosti vyplývající z tohoto režimu, anebo, pokud jde o zjednodušení uvedené v čl. 372 odst. 1 písm. f), které pravidelně přijímají zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství, a
c) nedopustily se žádného závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.
2. S cílem zajistit správné řízení zjednodušených postupů se povolení uděluje, pouze pokud
a) jsou celní orgány schopny dohlížet na režim a provádět kontroly bez administrativního úsilí, které by bylo v nepoměru k potřebám zúčastněných osob, a
b) zúčastněné osoby vedou záznamy, které celním orgánům umožňují provádět účinné kontroly.
Článek 374
1. Žádost o povolení používat zjednodušení (dále jen „žádost“) musí mít písemnou formu. Musí být opatřena datem a podepsána.
2. Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které umožní celním orgánům ověřit, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze zjednodušení povolit.
Článek 375
1. Žádost se podává u celních orgánů členského státu, ve kterém je žadatel usazen.
2. Povolení se vydá nebo žádost se zamítne nejpozději do tří měsíců ode dne přijetí žádosti.
Článek 376
1. Datovaný a podepsaný prvopis povolení a jedna či více kopií prvopisu se předají držiteli.
2. Povolení vymezuje podmínky, za kterých lze zjednodušení využívat, a určuje způsoby průběhu režimu a kontrol. Nabývá účinku dnem vydání.
3. V případě zjednodušení uvedených v čl. 372 odst. 1 písm. c), d) a g) se povolení předloží celnímu úřadu určení, kdykoliv o ně požádá.
Článek 377
1. Držitel povolení je povinen uvědomit celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po vydání povolení a které mohou ovlivnit jeho platnost nebo obsah.
2. Rozhodnutí o zrušení nebo změně povolení musí uvádět den nabytí účinku.
Článek 378
1. Celní orgány uchovávají žádosti, přiložené podklady a kopie všech vydaných povolení.
2. Je-li žádost zamítnuta nebo povolení zrušeno, uchovává se žádost, rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo o zrušení povolení a všechny související podklady po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byla žádost zamítnuta nebo povolení zrušeno.
Pododdíl 2
Souborná jistota a zproštění povinnosti poskytnout jistotu
Článek 379
1. Hlavní povinný může využívat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu až do výše referenční částky.
Pro účely prvního pododstavce se provádí výpočet výše možného celního dluhu pro každou tranzitní operaci. Nejsou-li potřebné údaje dostupné, stanoví se částka ve výši 7 000 eur, pokud jiné informace, které jsou celní orgánům známy, nepoukazují na částku jinou.
2. Referenční částka se rovná částce celního dluhu, který může vzniknout v souvislosti se zbožím, které bylo hlavnímu povinnému propuštěno do tranzitního režimu Společenství na dobu alespoň jednoho týdne.
Celní úřad záruky stanoví tuto částku ve spolupráci se zúčastněnou osobou na základě údajů o zboží, které hlavní povinný přepravoval v minulosti, a na základě odhadu objemu předpokládaných operací tranzitu Společenství, jak vyplývá mimo jiné z jeho obchodní dokumentace a účetnictví.
Pro účely tohoto výpočtu se se zbožím Společenství, které se přepravuje nebo které se má přepravovat podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, musí zacházet jako se zbožím, které není zbožím Společenství.
3. Celní úřad záruky každoročně prověří referenční částku, zejména v souvislosti s informacemi získanými od celního úřadu nebo celních úřadů odeslání, a v případě potřeby tuto částku upraví.
4. Hlavní povinný zajistí, že částky pro jím uskutečňované a dosud neukončené tranzitní operace nepřekročí referenční částku.
Hlavní povinný je povinen uvědomit celní úřad záruky, pokud referenční částka poklesne pod úroveň, která postačuje k pokrytí jeho operací tranzitu Společenství.
Článek 380
1. Souborná jistota musí krýt referenční částku uvedenou v článku 379.
2. Částku souborné jistoty lze snížit
a) na 50 % referenční částky, pokud hlavní povinný prokáže, že jeho finanční situace je zdravá a že má dostatečné zkušenosti v používání tranzitního režimu Společenství;
b) na 30 % referenční částky, pokud hlavní povinný prokáže, že jeho finanční situace je zdravá, že má dostatečné zkušenosti v používání tranzitního režimu Společenství a že úzce spolupracuje s celními úřady.
3. Zproštění povinnosti poskytnout jistotu lze přiznat, pokud hlavní povinný prokáže, že dodržuje normy spolehlivosti popsané v odst. 2 písm. b), má kontrolu nad přepravou a má dostatečné finanční zdroje, aby mohl dostát svým závazkům.
4. Pro účely odstavců 2 a 3 přihlížejí členské státy ke kritériím uvedeným v příloze 46b.
Článek 381
1. Aby mohl získat povolení využívat soubornou jistotu na druhy zboží uvedené v příloze 44c, musí hlavní povinný prokázat nejen, že splňuje podmínky článku 373, ale rovněž, že jeho finanční situace je zdravá, že má dostatečné zkušenosti v používání tranzitního režimu Společenství a že buď úzce spolupracuje s celními orgány, nebo má kontrolu nad přepravou.
2. Částku souborné jistoty uvedenou v odstavci 1 lze snížit
a) na 50 % referenční částky, pokud hlavní povinný prokáže, že úzce spolupracuje s celními orgány a má kontrolu nad přepravou;
b) na 30 % referenční částky, pokud hlavní povinný prokáže, že úzce spolupracuje s celními orgány, má kontrolu nad přepravou a má dostatečné finanční zdroje, aby mohl dostát svým závazkům.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 přihlížejí celní úřady ke kritériím uvedeným v příloze 46b.
3 a. Odstavce 1, 2 a 3 platí též v případě, kdy se žádost výslovně týká použití souborné jistoty na základě téhož osvědčení o souborné jistotě jak pro zboží uvedené v příloze 44c, tak i pro zboží, které zde uvedeno není.
4. Pravidla pro zavedení dočasného zákazu používat soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou nebo soubornou jistotu podle čl. 94 odst. 6 a 7 kodexu jsou uvedena v příloze 47a nařízení.
Článek 382
Soubornou jistotu poskytuje ručitel.
K souborné jistotě musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 48.
Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.
Článek 383
1. Na základě povolení vydají celní orgány hlavnímu povinnému jedno nebo více osvědčení o souborné jistotě nebo osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu (dále jen „osvědčení“), která se vystavují formou podle vzoru uvedeného v příloze 51 nebo 51a a vyplňují v souladu s přílohou 51b, aby hlavnímu povinnému umožňovala prokázat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu.
2. Osvědčení se předkládá celnímu úřadu odeslání. Tranzitní prohlášení na ně musí odkazovat.
Pokud jsou však údaje o jistotě vyměněny mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí, osvědčení se nepředkládá.
3. Platnost osvědčení nesmí být delší než dva roky. Celní úřad záruky ji však může jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.
Článek 384
1. Ustanovení čl. 348 odst. 1 a čl. 348 odst. 2 prvního pododstavce se použijí přiměřeně na zrušení souborné jistoty a odstoupení od souborné jistoty.
2. Ode dne účinku zrušení povolení používat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu, které vydají celní orgány, nebo ode dne účinku zrušení závazku ručitele, které vydá celní úřad záruky, nebo ode dne účinku odstoupení ručitele od závazku nelze dříve vydaná potvrzení používat při propouštění zboží do tranzitního režimu Společenství a hlavní povinný je neprodleně vrátí celnímu úřadu záruky.
3. Každý členský stát sdělí Komisi identifikační znaky platných osvědčení, která dosud nebyla vrácena. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.
4. Odstavec 3 se použije rovněž na osvědčení, která byla ohlášena jako odcizená, ztracená nebo padělaná.
Pododdíl 3
Zvláštní ložné listy
Článek 385
1. Celní orgány mohou hlavnímu povinnému povolit, aby používal ložné listy, které nesplňují všechny podmínky stanovené v přílohách 44a a 45.
Jejich používání se povolí pouze tehdy,
a) jsou-li vystaveny podniky, které pro vedení svých záznamů používají integrovaný počítačový systém zpracování dat;
b) jsou-li vystaveny a vyplněny tak, že je mohou celní orgány používat bez obtíží;
c) obsahují-li pro každou položku údaje požadované v příloze 44a.
2. Lze rovněž povolit, aby byly místo ložných listů podle odstavce 1 používány popisné seznamy, sestavené pro účely splnění formalit souvisejících s odesláním nebo vývozem, i pokud tyto seznamy vystavují podniky, které pro vedení svých záznamů nepoužívají integrovaný počítačový systém zpracování dat.
3. Podnikům, které pro vedení svých záznamů používají integrovaný počítačový systém zpracování dat a kterým již bylo, na základě odstavců 1 a 2, povoleno používat ložné listy zvláštního typu, může být také povoleno používat tyto listy pro operace tranzitu Společenství, které zahrnují pouze jeden druh zboží, pokud je toto opatření nezbytné s ohledem na počítačové programy daného podniku.
Pododdíl 4
Používání zvláštního typu celních závěr
Článek 386
1. Celní orgány mohou hlavnímu povinnému povolit, aby přikládal zvláštní typ celních závěr na dopravní prostředky nebo nákladové kusy, pokud celní orgány tyto závěry schválí jako odpovídající vlastnostem požadovaným v příloze 46a.
2. Hlavní povinný uvede typ, počet a značky přiložených celních závěr v poznámce „Přiložené celní závěry“ v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ tranzitního prohlášení.
Hlavní povinný přiloží celní závěry nejpozději při propuštění zboží.
Pododdíl 5
Zproštění povinnosti závazné trasy
Článek 387
1. Celní orgány mohou zprostit povinnosti dodržovat závaznou trasu hlavního povinného, který přijme opatření, aby se celní orgány mohly kdykoliv přesvědčit, kde se určité zásilky nacházejí.
2. Držitel zproštění uvede v kolonce 44 tranzitního prohlášení některou z těchto poznámek:
— Dispensa de itinerario obligatorio
— Fritaget for bindende transportrute
— Befreiung von der verbindlichen Beförderungsroute
— Απαλλαγή από την υποχρέωση τήρησης συγκεκριμένης διαδρομής
— Prescribed itinerary waived
— Dispense d'itinéraire contraignant
— Dispensa dall‘itinerario vincolante
— Geen verplichte route
— Dispensa de itinerário vinculativo
— Vapautettu sitovan kuljetusreitin noudattamisesta
— Befrielse från bindande färväg
— Osvobození od stanovené trasy
— Ettenähtud marsruudist loobutud
— Atļauts novirzīties no noteiktā maršruta
— Leista nenustatyti maršruto
— Előírt útvonal alól mentesítve
— Tneħħija ta' l-itinerarju preskritt
— Zwolniony z wiążącej trasy przewozu
— Opustitev predpisane poti
— Oslobodenie od predpísanej trasy
Pododdíl 6
Status schváleného odesílatele
Článek 398
Kterékoli osobě, která hodlá uskutečňovat operace tranzitu Společenství, aniž by toto zboží a odpovídající tranzitního prohlášení předkládala celnímu úřadu odeslání, může být udělen status schváleného odesílatele.
Toto zjednodušení lze udělit pouze osobám, kterým bylo povoleno používat soubornou jistotu nebo které byly zproštěny povinnosti poskytnout zajištění.
Článek 399
V povolení se zejména stanoví
a) jeden nebo více celních úřadů odeslání příslušných pro operace tranzitu Společenství, které mají být uskutečňovány;
b) lhůta a ostatní pravidla, podle kterých schválený odesílatel oznamuje operace tranzitu Společenství, které mají být uskutečněny, celnímu úřadu odeslání, aby tento úřad mohl případně před odesláním zboží provést jeho kontrolu;
c) opatření, která je nutno přijmout ke ztotožnění zboží; k tomuto účelu mohou celní orgány stanovit, že dopravní prostředky nebo nákladové kusy musí schválený odesílatel opatřit zvláštními celními závěrami, jejichž typ celní orgány schválí jako odpovídající vlastnostem požadovaným v příloze 46a;
d) vyloučené kategorie nebo pohyby zboží.
Článek 400
1. Povolení stanoví, že kolonka „C. Celní úřad odeslání“ na tiskopise tranzitního prohlášení
a) se předem opatří otiskem razítka celního úřadu odeslání a podpisem úředníka tohoto celního úřadu, nebo
b) opatří schválený odesílatel otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62, avšak tento otisk může být na tiskopisy předtištěn, jestliže tisk provádí tiskárna k tomu schválená.
Schválený odesílatel musí v této kolonce uvést datum odeslání a opatřit tranzitní prohlášení číslem podle pravidel stanovených v povolení.
2. Celní orgány mohou předepsat použití tiskopisů, které jsou opatřeny rozlišovacím znakem.
Článek 401
1. Schválený odesílatel je povinen přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítko nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka.
O bezpečnostních opatřeních uskutečněných v souladu s prvním pododstavcem informuje celní orgány.
2. Zneužije-li kdokoli tiskopisy, které jsou předem opatřeny otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a dalších poplatků uložených v členském státě na přepravované zboží provázené těmito tiskopisy, pokud neprokáže celním orgánům, které jej schválily, že přijal opatření uvedená v odstavci 1.
Článek 402
1. Nejpozději při odeslání zboží vyplní schválený odesílatel tranzitní prohlášení a případně uvede v kolonce 44 závaznou trasu stanovenou podle čl. 355 odst. 2 a v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ uvede lhůtu stanovenou podle článku 356, ve které musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přijatá opatření ke ztotožnění zboží a některou z těchto poznámek:
— Expedidor autorizado
— Godkendt afsender
— Zugelassener Versender
— Εγκεκριμένος αποστολέας
— Authorised consignor
— Expéditeur agréé
— Speditore autorizzato
— Toegelaten afzender
— Expedidor autorizado
— Hyväksytty lähettäjä
— Godkänd avsändare.
— Schválený odesílatel
— Volitatud kaubasaatja
— Atzītais nosūtītājs
— Įgaliotas siuntėjas
— Engedélyezett feladó
— Awtorizzat li jibgħat
— Upoważniony nadawca
— Pooblaščeni pošiljatelj
— Schválený odosielateľ.
2. Pokud celní orgány členského státu odeslání zkontrolují zásilku před odesláním, učiní úřední záznam v tranzitním prohlášení v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“.
3. Neprodleně po odeslání zásilky se celnímu úřadu odeslání zašle výtisk 1 tranzitního prohlášení. Celní orgány mohou v povolení stanovit, že se výtisk 1 zašle celním úřadům členského státu odeslání ihned po vyhotovení tranzitního prohlášení. Ostatní výtisky doprovázejí zboží.
Článek 403
1. Schválenému odesílateli může být povoleno, aby tranzitní prohlášení opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vytvořené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení lze udělit za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že bude hlavním povinným u všech operací tranzitu Společenství, které budou provedeny na podkladě tranzitního prohlášení s otiskem zvláštního razítka.
2. Tranzitní prohlášení vystavená podle odstavce 1 musí být v kolonce vyhrazené pro podpis schváleného odesílatele opatřena některou z těchto poznámek:
— Dispensa de firma
— Fritaget for underskrift
— Freistellung von der Unterschriftsleistung
— Δεν απαιτείται υπογραφή
— Signature waived
— Dispense de signature
— Dispensa dalla firma
— Van ondertekening vrijgesteld
— Dispensada a assinatura
— Vapautettu allekirjoituksesta
— Befriad från underskrift.
— Podpis se nevyžaduje
— Allkirjanõudest loobutud
— Derīgs bez paraksta
— Leista nepasirašyti
— Aláírás alól mentesítve
— Firma mhux meħtieġa
— Zwolniony ze składania podpisu
— Opustitev podpisa
— Oslobodenie od podpisu.
Článek 404
1. Podává-li se tranzitní prohlášení u celního úřadu odeslání, který používá oddíl 2 pododdíl 7, může být kterékoli osobě udělen status schváleného odesílatele, pokud plní podmínky stanovené v článcích 373 a 398 a současně podává svá tranzitní prohlášení a udržuje styk s celními orgány pomocí výpočetní techniky.
2. Schválený odesílatel podává tranzitní prohlášení u celního úřadu odeslání před propuštěním zboží.
3. Povolení stanoví zejména lhůtu, v níž musí schválený odesílatel podat tranzitní prohlášení, aby celní úřady mohly případně provést kontrolu před propuštěním zboží.
Pododdíl 7
Status schváleného příjemce
Článek 406
1. Kterékoli osobě, která hodlá ve svých prostorách nebo na jiném vymezeném místě přijímat zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství, aniž by toto zboží nebo výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení předkládala celnímu úřadu určení, může být udělen status schváleného příjemce.
2. Hlavní povinný splní své povinnosti podle čl. 96 odst. 1 písm. a) kodexu a tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile ve stanovené lhůtě předá výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, které provázely zásilku, a zboží v nezměněném stavu schválenému příjemci v jeho prostorách nebo na místě určeném v povolení, jestliže byla dodržena opatření ke ztotožnění zboží.
3. Pro každou zásilku, která mu je předána za podmínek uvedených v odstavci 2, vystaví schválený příjemce na žádost dopravce stvrzenku uvedenou v článku 362, který se použije přiměřeně.
Článek 407
1. V povolení se zejména stanoví
a) jeden nebo více celních úřadů určení příslušných pro zboží, které obdrží schválený příjemce;
b) lhůta a ostatní pravidla, podle kterých schválený příjemce oznamuje zamýšlený příchod zásilek celnímu úřadu určení, aby tento úřad mohl případně při příchodu zboží provést jeho kontrolu;
c) vyloučené kategorie nebo pohyby zboží.
2. Celní orgány v povolení určí, zda může schválený příjemce nakládat s obdrženým zbožím bez zásahu celního úřadu určení.
Článek 408
1. Pokud jde o zboží, které došlo do jeho prostor nebo na místo určené v povolení, je schválený příjemce povinen
a) neprodleně oznámit celnímu úřadu určení postupy stanovenými v povolení že zboží případně přebývá, chybí, bylo zaměněno nebo došlo k jiným nesrovnalostem, například porušení celních závěr;
b) předat celnímu úřadu určení neprodleně výtisky č. 4 a 5 tranzitního prohlášení, které provázely zboží, a zároveň mu, kromě případu, kdy jsou tyto informace zasílány pomocí systému počítačového zpracování dat, sdělit datum příchodu a stav případně připevněných závěr.
2. Celní úřad určení opatří výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení záznamy stanovenými v článku 361.
Článek 408a
1. Použije-li celní úřad určení ustanovení oddílu 2 pododdílu 7, může být status schváleného příjemce udělen osobám, které splňují podmínky stanovené v článku 373 a používají ke komunikaci s celními orgány systém počítačového zpracování dat.
2. Schválený příjemce informuje celní úřad určení o dodání zboží před jeho vyložením.
3. V povolení se zejména stanoví, jakým způsobem a v jaké lhůtě obdrží schválený příjemce od celního úřadu určení údaje uvedené ve „zprávě o očekávaném příchodu zboží“, aby mohl být přiměřeně použit článek 371.
▼M19 —————
Pododdíl 8
Zjednodušené postupy pro přepravu zboží po železnici nebo ve velkokapacitních kontejnerech
A.
Obecná ustanovení pro přepravu po železnici
Článek 412
Článek 359 se nevztahuje na přepravu zboží po železnici.
Článek 413
Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží, kterou provádějí železniční společnosti na podkladě „nákladního listu CIM a expresní zásilky“ (dále jen „nákladní list CIM“), podle článků 414 až 425, 441 a 442.
Článek 414
Nákladní list CIM nahrazuje celní prohlášení pro tranzit Společenství.
Článek 415
Železniční společnost každého členského státu uchovává své záznamy v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách k dispozici pro celní orgány své země, aby mohla být prováděna kontrola.
Článek 416
1. Železniční společnost, která převezme zboží k přepravě na podkladě nákladního listu CIM nahrazujícího tranzitní prohlášení, se stává pro tuto operaci hlavním povinným.
2. Železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství, se stává hlavním povinným pro operace týkající se zboží, které přijala k přepravě železniční společnost třetí země.
Článek 417
Železniční společnosti zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58.
Jedná-li se o uzavřené náklady, lepí se nálepky na nákladní list CIM a na příslušný vagón a v ostatních případech na nákladový kus nebo nákladové kusy.
Nálepka zmíněná v prvním pododstavci může být nahrazena razítkem reprodukujícím piktogram znázorněný v příloze 58 zelenou barvou.
Článek 418
Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že
— přeprava, která měla končit mimo celní území Společenství, končí uvnitř celního území Společenství,
— přeprava, která měla končit uvnitř celního území Společenství, končí mimo celní území Společenství,
smějí železniční společnosti plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.
Ve všech ostatních případech smějí železniční společnosti změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.
Článek 419
1. Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se nákladní list CIM celnímu úřadu odeslání.
2. Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2 a 3 nákladního listu CIM:
a) značku „T1“, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství;
b) značku „T2“, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle článku 165 kodexu, kromě případů ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ ;
c) značku „T2F“, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ .
Značka „T2“ nebo „T2F“ se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.
3. Všechny listy nákladního listu CIM se vrátí zúčastněné osobě.
4. Zboží uvedené ►M19 v čl. 340c odst. 2 ◄ se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy ze stanice odeslání až do stanice určení na celním území Společenství propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal nákladní list CIM pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 417. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na nákladní listy CIM pro zboží, na které ►M18 se vztahuje článek 843 ◄ .
5. Pro zboží uvedené v odstavci 2 plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, úlohu celního úřadu určení. Je-li se však zboží na některé jiné stanici propuštěno do volného oběhu nebo jiného celního režimu, přebírá úlohu celního úřadu určení celní úřad, do jehož územní působnosti tato stanice spadá.
Pro zboží uvedené ►M19 v čl. 340c odst. 2 ◄ není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.
6. K provádění kontroly podle článku 415 musí železniční společnosti v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 4, uchovávat všechny nákladní listy CIM k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.
7. Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 4, odst. 5 druhý pododstavec a odstavec 6.
Článek 420
S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani nákladové kusy zpravidla žádné celní závěry.
Článek 421
1. V případech uvedených v čl. 419 odst. 5 prvním pododstavci předkládá železniční společnost členskému státu, o jehož celní úřad určení se jedná, listy 2 a 3 nákladního listu CIM.
2. Celní úřad určení opatří list 2 úředním záznamem, vrátí jej neprodleně železniční společnosti a ponechá si list 3.
Článek 422
1. Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se články 419 a 420.
2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.
3. U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.
Článek 423
1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání.
U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.
2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, plní úlohu celního úřadu určení. U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 421.
3. Jestliže se zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, stává se celní úřad, v jehož územním obvodu se tato stanice nachází, celním úřadem určení. Tento celní úřad potvrdí listy 2 a 3 a dodatečnou kopii listu 3 předložené železniční společností a uvede na nich některou z těchto poznámek:
— Cleared
— Dédouané
— Verzollt
— Sdoganato
— Vrijgemaakt
— Toldbehandlet
— Εκτελωνισμένο
— Despachado de aduana
— Desalfandegado
— Tulliselvitetty
— Tullklarerat
— Propuštěno
— Lõpetatud
— Nomuitots
— Išleista
— Vámkezelve
— Mgħoddija
— Odprawiony
— Ocarinjeno
— Prepustené
Tento úřad vrátí listy 2 a 3 po potvrzení bezodkladně železniční společnosti a ponechá si dodatečnou kopii listu 3.
4. Postup podle odstavce 3 se nevztahuje na produkty podléhající spotřební dani uvedené v čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 92/12/EHS ( 9 ).
5. V případech uvedených v odstavci 3 mohou celní orgány příslušné pro stanici určení požadovat následné ověření údajů zaznamenaných celními orgány příslušnými pro mezilehlou stanici na listech 2 a 3.
Článek 424
1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené podle případu v čl. 423 odst. 1 a čl. 422 odst. 2.
2. U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.
Článek 425
Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 423 odst. 1 nebo čl. 424 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.
B.
Ustanovení o přepravě zboží ve velkokapacitních kontejnerech
Článek 426
Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží ve velkokapacitních kontejnerech, kterou provádějí železniční společnosti prostřednictvím dopravních podniků na podkladě předávacího listu (dále jen „předávací list TR“), podle článků 427 až 442. Tato přeprava případně zahrne i přepravu zásilek, kterou dopravní podnik provádí jinými druhy přepravy, než je doprava po železnici, do nejbližší vhodné železniční stanice od místa nakládky a z nejbližší vhodné železniční stanice k místu vykládky, a námořní přepravu prováděnou mezi uvedenýmistanicemi.
Článek 427
Pro účely článků 424 až 442 se rozumí:
1. „dopravním podnikem“ podnik ve formě obchodní společnosti založený železničními společnostmi, které jsou jeho společníky, aby vykonával přepravu zboží ve velkokapacitních kontejnerech na podkladě předávacího listu TR;
2. „velkokapacitním kontejnerem“ přepravní jednotka ►M20 ————— ◄ , která
— je zkonstruována tak, aby na ni mohly být účinně přiloženy celní závěry, vyžaduje-li se přiložení celních závěr podle článku 435,
— která má takové rozměry, že její plocha vymezená čtyřmi vnějšími rohy dna činí alespoň 7 m2;
3. „předávacím listem TR“ doklad vystavený při uzavření přepravní smlouvy, na jehož základě přepravuje dopravní podnik jeden nebo více velkokapacitních kontejnerů v mezinárodní dopravě od odesílatele příjemci. Předávací list TR musí mít v pravém horním rohu identifikační pořadové číslo. Číslo se skládá z osmi číslic, před kterými jsou umístěna písmena TR.
Předávací list TR se skládá z těchto listů v pořadí podle číslování:
— 1: list pro generální ředitelství dopravního podniku,
— 2: list pro zástupce dopravního podniku ve stanici určení,
— 3A: list pro celní orgány,
— 3B: list pro příjemce,
— 4: list pro generální ředitelství dopravního podniku,
— 5: list pro zástupce dopravního podniku ve stanici odeslání,
— 6: list pro odesílatele.
Všechny listy předávacího listu TR s výjimkou listu 3A jsou opatřeny na pravé straně zeleným okrajem o šířce přibližně 4 cm.
4. „soupisem velkokapacitních kontejnerů“ (dále jen „soupis“): doklad připojený k předávacímu listu TR, který je jeho nedílnou součástí a na jehož základě může být přepravováno více velkokapacitních kontejnerů z téže stanice odeslání do téže stanice určení, ve kterých se provádějí celní formality.
Soupis se vystavuje ve stejném počtu vyhotovení jako předávací list TR, k němuž se vztahuje.
Počet soupisů se vyznačí v kolonce v pravém horním rohu předávacího listu TR vyhrazeném pro uvedení počtu soupisů.
Kromě toho se do pravého horního rohu každého soupisu zapíše pořadové číslo odpovídajícího předávacího listu TR.
5. „nejbližší vhodnou železniční stanicí“ železniční stanice nebo konečná stanice nejbližší k bodu nakládky nebo vykládky, která je vybavena k manipulaci s velkokapacitními kontejnery vymezenými v bodě 2.
Článek 428
Předávací list TR použitý dopravním podnikem nahrazuje tranzitní prohlášení.
Článek 429
1. V každém členském státě uchovává dopravní podnik své záznamy, vedené jeho zástupcem nebo zástupci v tomto členském státě, ve své ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách nebo v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách svých zástupců k dispozici pro celní orgány, aby mohla být prováděna kontrola.
2. Dopravní podnik nebo jeho zástupce či zástupci v daném členském státě předloží celním orgánům na jejich vyžádání co nejdříve všechny podklady, účetní záznamy nebo údaje, které se týkají provedených nebo prováděných zásilek a o nichž se tyto orgány domnívají, že by se s nimi měly seznámit.
3. Pokud předávací listy TR nahrazují podle článku 428 ►M19 tranzitní prohlášení Společenství ◄ , uvědomí dopravní podnik nebo jeho zástupce nebo zástupci v daném členském státě
a) celní úřad určení o předávacích listech TR, jejichž list 1 obdrželi, avšak nebyl opatřen záznamem celních orgánů;
b) celní úřad odeslání o předávacích listech TR, jejichž list 1 nebyl dopravnímu podniku vrácen a u něhož nemohl zjistit, zda byla daná zásilka řádně předložena celnímu úřadu určení nebo zda zásilka v případech uvedených v článku 437 opustila celní území Společenství na místo určení ve třetí zemi.
Článek 430
1. V případě přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik v členském státě, se hlavním povinným stává železniční společnost tohoto členského státu.
2. V případech přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik ve třetí zemí, se hlavním povinným stává železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství.
Článek 431
Jestliže musí být splněny celní formality v průběhu přepravy do stanice odeslání, která není prováděna po železnici, nebo v průběhu přepravy ze stanice určení, která není prováděna po železnici, smí se na podkladě předávacího listu TR přepravovat pouze jeden velkokapacitní kontejner.
Článek 432
Dopravní podnik zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58. Nálepky se přilepují na předávací list TR a na velkokapacitní kontejner nebo velkokapacitní kontejnery.
Nálepka zmíněná v prvním odstavci může být nahrazena razítkem reprodukujícím piktogram znázorněný v příloze 58 zelenou barvou.
Článek 433
Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že
— přeprava, která měla končit mimo celní území Společenství, končí uvnitř celního území Společenství,
— přeprava, která měla končit uvnitř celního území Společenství, končí mimo celní území Společenství,
smí dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.
Ve všech ostatních případech smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.
Článek 434
1. Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se předávací list TR celnímu úřadu odeslání.
2. Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR:
a) značku „T1“ jestliže se zboží přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství;
b) značku „T2“, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle článku 165 kodexu, kromě případů ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ ;
c) značku „T2F“, jestliže se zboží přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ .
Značka „T2“ nebo „T2F“ se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.
3. Celní úřad odeslání uvede zřetelně v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR samostatné záznamy pro kontejner nebo kontejnery podle typu zboží, které obsahují, a značku „T1“, „T2“ nebo „T2F“, jestliže se předávací list TR vztahuje současně na
a) kontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu vnějšího tranzitu Společenství, a
b) kontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle článku 165 kodexu, kromě případů ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ ;
c) kontejnery se zbožím, které se přepravuje v režimu vnitřního tranzitu Společenství ►M19 podle čl. 340c odst. 1 ◄ .
4. Jestliže se v případě uvedeném v odstavci 3 používají soupisy velkokapacitních kontejnerů, je nutno pro každou kategorii velkokapacitních kontejnerů sestavit samostatný soupis a v kolonkách listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazených pro úřední záznamy se uvede jako odkaz na tyto soupisy jejich pořadové číslo. Kromě pořadového čísla soupisu se podle kategorie kontejnerů, na kterou se vztahuje, uvede značka „T1“, „T2“ nebo „T2F“.
5. Všechny listy předávacího listu se vrátí zúčastněné osobě.
6. Zboží uvedené ►M19 v čl. 340c odst. 2 ◄ se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal předávací list TR pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 432. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na předávací listy TR pro zboží, na které ►M18 se vztahuje článek 843 ◄ .
7. Pro zboží uvedené v odstavci 2 se předávací list TR předkládá celnímu úřadu určení, u kterého je zboží v celním prohlášení navrhováno k propuštění do volného oběhu nebo do jiného celního režimu.
Pro zboží uvedené ►M19 v čl. 340c odst. 2 ◄ není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.
8. K provádění kontroly podle článku 429 musí dopravní podnik v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 6, uchovávat všechny předávací listy TR k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.
9. Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 6, odst. 7 druhý pododstavec a odstavec 8.
Článek 435
Zboží se ztotožňuje ►M19 podle článku 357 ◄ . S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, však nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani kontejnery zpravidla žádné celní závěry. Pokud se použijí celní závěry, uvede se tato skutečnost v kolonce listů 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazeném pro úřední záznamy.
Článek 436
1. V případech uvedených v čl. 434 odst. 7 prvním pododstavci předkládá dopravní podnik celnímu úřadu určení listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR.
2. Celní úřad určení opatří listy 1 a 2 úředním záznamem, vrátí je neprodleně dopravnímu podniku a ponechá si list 3A.
Článek 437
1. Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se čl. 434 odst. 1 až 5 a článek 435.
2. Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.
3. U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.
Článek 438
1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání. U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.
2. Celní úřad, kterému je zboží předloženo, plní úlohu celního úřadu určení.
U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 436.
3. Jestliže se zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, stává se celní úřad, v jehož územním obvodu se tato stanice nachází, celním úřadem určení. Tento celní úřad potvrdí listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR předložené dopravním podnikem a uvede na nich alespoň jednu z těchto poznámek:
— Despachado de aduana,
— Toldbehandet,
— Verzollt,
— Εκτελωνισμενο,
— Cleared,
— Dédouané,
— Sdoganato,
— Vrijgemaakt,
— Desalfandegado,
— Tulliselvitetty,
— Tullklarerat,
— Propuštěno,
— Lõpetatud,
— Nomuitots,
— Išleista,
— Vámkezelve,
— Mgħoddija,
— Odprawiony,
— Ocarinjeno,
— Prepustené.
Tento úřad vrátí listy 1 a 2 po potvrzení bezodkladně dopravnímu podniku a ponechá silist 3A.
4. Ustanovení čl. 423 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně.
Článek 439
1. Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené v čl. 438 odst. 1 a čl. 437 odst. 2.
2. U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.
Článek 440
Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 438 odst. 1 nebo čl. 439 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.
C.
Jiná ustanovení
Článek 441
1. ►M19 Články 350 a 385 ◄ se vztahují na ložné listy, které se případně přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR. Jejich počet se uvede v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.
V ložných listech musí být navíc zaznamenáno číslo vagonu, na nějž se vztahuje nákladní list CIM, nebo případně číslo kontejneru, v němž se zboží nachází.
2. Jestliže přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu vnitřního tranzitu Společenství, tak zboží přepravovaného v režimu vnějšího tranzitu Společenství, začíná na celním území Společenství, musí být použity samostatné ložné listy; při přepravě ve velkokapacitních kontejnerech na podkladě předávacího listu TR musí být použity samostatné ložné listy pro každý kontejner, v němž se nacházejí obě kategorie zboží.
Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každou z obou kategorií zboží, musí být podle případu uvedena v kolonce nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR vyhrazeném pro popis zboží.
3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou ložné listy, které se přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR s ohledem na postupy podle článků 413 až 442, nedílnou součástí uvedených dokladů a mají stejné právní účinky.
Prvopisy těchto ložných listů musí být opatřeny úředním záznamem stanice odeslání.
D.
Oblast působnosti běžných a zjednodušených postupů
Článek 442
1. Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, nevylučují články 412 až 441 použití postupů stanovených ►M19 v článcích 344 až 362, 367 až 371 a 385 ◄ . Použijí se však články 415 a 417 nebo 429 a 432.
2. V případech uvedených v odstavci 1 se při vyplňování nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR uvede v kolonce těchto dokladů vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně odkaz na použitý doklad nebo doklady pro tranzitní režim Společenství. Odkaz musí uvádět druh dokladu, vystavující celní úřad, datum a registrační číslo každého použitého dokladu.
List 2 nákladního listu CIM nebo listy 1 a 2 předávacího listu TR musí být dále opatřeny úředním záznamem železniční společnosti, jejíž stanice je poslední stanicí, jíž se týká operace tranzitu Společenství. Tato společnost provede svůj záznam, jakmile se přesvědčí, že se doprava zboží provádí na podkladě jednoho nebo více uvedených dokladů o tranzitním režimu Společenství.
3. Jestliže se operace tranzitu Společenství uskutečňuje podle článků 426 až 440 na podkladě předávacího listu TR, nepoužijí se odstavce 1 a 2 ani články 412 až 425 na nákladní list CIM, který se při této operaci používá. V nákladním listu CIM se v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně uvede odkaz na předávací list TR. Odkaz musí obsahovat slova „předávací list TR“, za kterými následuje pořadové číslo.
Článek 442a
1. Jestliže se zproštění povinnosti předložit prohlášení pro tranzitní režim Společenství celnímu úřadu odeslání vztahuje na zboží, které se přepravuje na podkladě nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR uvedených v článcích 413 až 442, určí celní orgány, jaká opatření jsou potřebná k zajištění, že listy 1, 2 a 3 nákladního listu CIM nebo jeden z listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR budou opatřeny značkou „T1“, „T2“ nebo „T2F“.
2. Je-li zboží přepravované podle článků 413 až 442 určeno schválenému příjemci, mohou celní orgány odchylně od čl. 406 odst. 2 a 408 odst. 1 písm. b) stanovit, že listy 2 a 3 nákladního listu CIM nebo listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR předloží celnímu úřadu určení železniční společnost nebo dopravní podnik.
Pododdíl 9
Zjednodušený postup pro leteckou dopravu
▼M19 —————
Článek 444
1. Letecké společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest, pokud jeho obsah odpovídá vzoru obsaženému v dodatku 3 k příloze 9 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví (zjednodušený postup – úroveň 1).
Povolení uvádí formu manifestu a letiště odeslání a určení pro operace tranzitu Společenství. Letecká společnost předá celním orgánům jednotlivých zúčastněných letišť ověřenou kopii povolení.
2. Týká-li se přeprava jak zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, tak zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1, musí být toto zboží uvedeno v samostatných manifestech.
3. Každý manifest obsahuje poznámku datovanou a podepsanou leteckou společností, které jej označuje
— značkou „T1“, je-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství, a
— značkou „T2F“, je-li zboží propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1.
4. Manifest obsahuje dále tyto údaje:
a) název letecké společnosti, která přepravuje zboží;
b) číslo letu;
c) datumletu;
d) jméno letiště nakládky (letiště odeslání) a vykládky (letiště určení).
Pro každou zásilku zároveň uvádí
a) číslo leteckého nákladního listu;
b) počet nákladových kusů;
c) běžný obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění;
d) hrubou hmotnost.
Je-li zboží uspořádáno do skupin, nahrazuje se jeho označení případně poznámkou „Consolidation“, též uvedenou zkratkou. V tom případě obsahují nákladní letecké listy pro zásilky uvedené na manifestu běžný obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění.
5. Celním orgánům letiště odeslání se předloží alespoň dvě vyhotovení manifestu, přičemž jednu vyhotovení si ponechají.
6. Jedno vyhotovení manifestu se předkládá celním orgánům letiště určení.
7. Celní orgány každého letiště určení ověřují a zasílají každý měsíc celním orgánům každého letiště odeslání seznam leteckých manifestů, sestavený leteckými společnostmi, které jim byly předloženy v předchozím měsíci.
U každého leteckého manifestu v tomto seznamu se uvede:
a) číslo manifestu;
b) značka označující manifest jako tranzitní prohlášení v souladu s odstavcem 3;
c) název (nebo jeho zkratka) letecké společnosti, která zboží přepravila;
d) číslo letu a
e) datum letu.
Povolení může zároveň stanovit, že letecké společnosti samy předávají seznamy podle prvního pododstavce.
Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti v údajích v leteckých manifestech uvedených v seznamu, uvědomí o tom celní orgány letiště určení celní orgány letiště odeslání a uvedou zejména nákladní letecké listy pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.
Článek 445
1. Letecké společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest předaný pomocí systémů elektronické výměny dat, pokud zajišťuje významný počet letů mezi členskými státy (zjednodušený postup – úroveň 2).
Odchylně od čl. 373 odst. 1 písm. a) nemusí být letecké společnosti usazeny ve Společenství, pokud zde mají oblastní úřadovnu.
2. Jakmile celní orgány obdrží žádost o povolení, oznámí ji celním orgánům ostatních členských států, na jejichž územích se nacházejí letiště odeslání a určení propojená systémy elektronické výměny dat.
Pokud do 60 dnů od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, povolení vydají.
Toto povolení platí ve všech zúčastněných členských státech a vztahuje se pouze na operace tranzitu Společenství mezi letišti, která jsou v něm uvedena.
3. Pro účely zjednodušení se manifest vystavený na letišti odeslání předává pomocí systému elektronické výměny dat letišti určení.
Letecká společnost vyznačí u odpovídajících položek v manifestu
a) značku „T1“, pokud bylo zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství;
b) značku „TF“, pokud zboží bylo propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1;
c) značku „TD“ pro zboží, které již bylo propuštěno do tranzitního režimu nebo je přepravováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku, uskladňování v celním skladu nebo dočasného použití. V těchto případech uvede letecká společnost v odpovídajícím leteckém nákladním listě značku „TD“ a odkaz na použitý postup, číslo a datum tranzitního nebo přepravního dokladu a název celního úřadu, který jej vydal;
d) značku „C“ (rovnocenné „T2L“) pro zboží, jehož status Společenství lze prokázat;
e) značku „X“ pro zboží Společenství, které je určeno k vývozu a nebylo propuštěno do tranzitního režimu.
Manifest musí dále obsahovat údaje uvedené v čl. 444 odst. 4.
4. Tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile je manifest přenesený systémem elektronické výměny dat k dispozici celním orgánům letiště určení a zboží jim je předloženo.
Záznamy vedené leteckou společností musí obsahovat přinejmenším údaje uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.
V případě potřeby předají celní orgány letiště určení údaje z manifestů získaných prostřednictvím systému elektronické výměny dat celním orgánům letiště odeslání pro účely ověření.
5. Aniž jsou dotčeny články 365 a 366, články 450a až 450d a hlava VII kodexu,
a) oznámí letecká společnost celním orgánům veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti;
b) oznámí celní orgány letiště určení celním orgánům letiště odeslání a orgánu, který povolení vydal, co nejdříve veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti.
Pododdíl 10
Zjednodušený postup pro námořní dopravu
Článek 446
Používají-li se články 447 a 448, není nutné poskytnout jistotu.
Článek 447
1. Námořní společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest (zjednodušený postup – úroveň 1).
Povolení uvádí formu manifestu a přístavy odeslání a určení pro operace tranzitu Společenství. Námořní společnost předá celním orgánům jednotlivých zúčastněných přístavů ověřenou kopii povolení.
2. Týká-li se přeprava jak zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, tak zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1, musí být toto zboží uvedeno v samostatných manifestech.
3. Každý manifest obsahuje poznámku datovanou a podepsanou námořní společností, které jej označuje
— značkou „T1“, je-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství, a
— značkou „T2F“, je-li zboží propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1.
4. Manifest obsahuje dále tyto údaje:
a) název a úplnou adresu námořní společnosti, která přepravuje zboží;
b) totožnost plavidla;
c) místo nakládky;
d) místo vykládky.
Pro každou zásilku zároveň uvádí
a) číslo námořního konosamentu;
b) počet, druh, označení a identifikační čísla nákladových kusů;
c) běžný obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění;
d) hrubou hmotnost v kilogramech;
e) případně čísla kontejnerů.
5. Celním orgánům přístavu odeslání se předloží alespoň dvě vyhotovení manifestu, přičemž jednu vyhotovení si ponechají.
6. Jedno vyhotovení manifestu se předkládá celním orgánůmpřístavu určení.
7. Celní orgány každého přístavu určení ověřují a zasílají každý měsíc celním orgánům každého přístavu odeslání seznam manifestů sestavený námořními společnostmi, které jim byly předloženy v předchozím měsíci.
U každého manifestu v tomto seznamu se uvede
a) číslo manifestu;
b) značka označující manifest jako tranzitní prohlášení v souladu s odstavcem 3;
c) název (nebo jeho zkratka) námořní společnosti, která zboží přepravila;
d) datum námořní přepravy.
Povolení může zároveň stanovit, že námořní společnosti samy předávají seznamy podle prvního pododstavce.
Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti v údajích v manifestech uvedených v seznamu, uvědomí o tom celní orgány přístavu určení celní orgány přístavu odeslání a uvedou zejména námořní konosamenty pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.
Článek 448
1. Námořní společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení jediný manifest, pokud uskutečňuje významný počet pravidelných plaveb mezi členskými státy (zjednodušený postup – úroveň 2).
Odchylně od čl. 373 odst. 1 písm. a) nemusí být námořní společnosti usazeny ve Společenství, pokud zde mají oblastní úřadovnu.
2. Jakmile celní orgány obdrží žádost o povolení, oznámí ji celním orgánům ostatních členských států, na jejichž územích se nacházejí stanovené přístavy odeslání a určení.
Pokud do 60 dnů od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, povolení vydají.
Toto povolení platí ve všech zúčastněných členských státech a vztahuje se pouze na operace tranzitu Společenství mezi přístavy, které jsou v něm uvedeny.
3. Pro účely zjednodušení může námořní společnost používat jediný manifest pro veškeré přepravované zboží; v tom případě vyznačí u odpovídajících položek v manifestu
a) značku „T1“, pokud bylo zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství;
b) značku „TF“, pokud zboží bylo propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1;
c) značku „TD“ pro zboží, které již bylo propuštěno do tranzitního režimu nebo je přepravováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku, uskladňování v celním skladu nebo dočasného použití. V těchto případech uvede námořní společnost v odpovídajícím konosamentu nebo jiném vhodném obchodním dokladu značku „TD“ a odkaz na použitý postup, číslo a datum tranzitního nebo přepravního dokladu a název celního úřadu, který jej vydal;
d) značku „C“ (rovnocenné „T2L“) pro zboží, jehož status Společenství lze prokázat;
e) značku „X“ pro zboží Společenství, které je určeno k vývozu a nebylo propuštěno do tranzitního režimu.
Manifest musí dále obsahovat údaje uvedené v čl. 447 odst. 4.
4. Tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený předložením manifestu a zboží celním orgánům přístavu určení.
Záznamy vedené námořní společností v souladu s čl. 373 odst. 2 písm. b) musí obsahovat přinejmenším údaje uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.
V případě potřeby předají celní orgány přístavu určení údaje z manifestů celním orgánům přístavu odeslání pro účely ověření.
5. Aniž jsou dotčeny články 365 a 366, články 450a až 450d a hlava VII kodexu,
a) oznámí námořní společnost celním orgánům veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti;
b) oznámí celní orgány přístavu určení celním orgánům přístavu odeslání a orgánu, který povolení vydal, co nejdříve veškerá porušení předpisů a nesrovnalosti.
Pododdíl 11
Zjednodušený postup pro přepravu potrubím
Článek 450
1. Pokud nebyl režim vyřízen, musí celní orgány členského státu odeslání do 12 měsíců ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámit ručiteli, že režim nebyl vyřízen.
1 a. Pokud nebyl režim ještě vyřízen, musí celní orgány určené podle článku 215 kodexu do tří let ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámit ručiteli, že od něj žádá nebo může žádat, aby zaplatil dluh, který je povinen uhradit v souvislosti s dotyčnou tranzitní operací Společenství; oznámení musí obsahovat číslo a datum prohlášení, název celního úřadu odeslání, jméno hlavního povinného a částku, o kterou se jedná.
2. Ručitel je svých závazků zproštěn, pokud některé z oznámení uvedených v odstavcích 1 a 1a nebylo provedeno ve stanovených lhůtách.
3. Hlavním povinným při dopravě zboží uvedeného v odstavci 2 se stává provozovatel potrubí usazený v členském státě, na jehož území zboží vstupuje na celní území Společenství nebo v němž doprava začíná.
4. Pro účely čl. 96 odst. 2 kodexu se provozovatel potrubí usazený v členském státě, přes jehož území je zboží potrubím dopravováno, považuje za dopravce.
5. Tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený okamžikem, kdy zboží přepravované potrubím dosáhne zařízení nebo rozvodných sítí příjemce a je zapsáno do jeho záznamů.
6. Provozovatelé provádějící dopravu zboží potrubím jsou povinni vést záznamy a předkládat své obchodní doklady celním orgánům k provedení veškerých kontrol, které tyto celní orgány považují za potřebné provádět v rámci operací tranzitu Společenství uvedených v odstavcích 2 až 4.
Oddíl 4
Celní dluh a jeho vymáhání
Článek 450a
Lhůta uvedená v čl. 215 odst. 1 třetí odrážce kodexu činí deset měsíců po přijetí tranzitního prohlášení.
Článek 450b
1. Pokud po zahájení vymáhání dalších poplatků získají celní orgány určené v souladu s článkem 215 kodexu (dále „žádající orgány“) jakýmkoliv způsobem důkaz týkající se místa, kde došlo k událostem rozhodným pro vznik celního dluhu, zašlou tyto celní orgány bezodkladně veškeré potřebné doklady, včetně ověřené kopie důkazů, orgánům, v jejichž působnosti se dané místo nachází (dále „dožádané orgány“).
Dožádané úřady potvrdí příjem oznámení a uvedou, zda jsou příslušné k vymáhání. Neodpovědí-li do tří měsíců, pokračují žádající orgány ihned ve vymáhání, které zahájily.
2. Jsou-li dožádané orgány příslušné, zahájí, případně po uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nové vymáhání dalších poplatků, a ihned o tom uvědomí žádající orgány.
Každé neukončené vymáhání dalších poplatků zahájené žádajícími orgány, se přeruší, jakmile je dožádané orgány uvědomí, že se rozhodly zahájit vymáhání.
Jakmile dožádané orgány žádajícím orgánům prokáží, že dotyčnou částku vybraly, žádající orgány buď vrátí všechny další poplatky, které dosud vybraly, nebo zruší stávající vymáhání těchto poplatků v souladu s platnými předpisy.
Článek 450c
1. Pokud nebyl režim ještě vyřízen, činí celní orgány určené podle článku 215 kodexu tato oznámení:
a) do 12 měsíců ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že režim nebyl ukončen;
b) do tří let ode dne přijetí tranzitního prohlášení oznámí ručiteli, že se od něj žádá nebo může žádat, aby zaplatil dluh, který je povinen uhradit v souvislosti s dotyčnou tranzitní operací; oznámení musí obsahovat číslo a datum prohlášení, název celního úřadu odeslání, jméno hlavního povinného a částku, o kterou se jedná.
2. Ručitel je zproštěn závazků, pokud mu ve stanovených lhůtách nebylo učiněno žádné z oznámení uvedených v odstavci 1.
3. Jestliže bylo některé z uvedených oznámení zasláno, vyrozumí se ručitel o vymáhání celního dluhu nebo o vyřízení režimu.
Článek 450d
Členské státy si navzájem jsou nápomocny při určování orgánů příslušných pro vymáhání.
Tyto orgány sdělí celnímu úřadu odeslání a celnímu úřadu záruky všechny případy, kdy vznikl celní dluh v souvislosti s celními prohlášeními pro tranzit Společenství přijatými celním úřadem odeslání a o postupu vymáhání dotyčných částek u dlužníka.
KAPITOLA 9
Doprava zboží v rámci režimu TIR nebo režimu ATA
Oddíl 1
Společná ustanovení
Článek 451
1. Jestliže se dopravuje zboží mezi dvěma místy nacházejícími se na celním území Společenství v režimu mezinárodní dopravy zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR) nebo na pokladě karnetu ATA (Úmluva ATA ►M26 /Istanbulská úmluva ◄ ), považuje se celní území Společenství, pokud jde o podrobnosti použití karnetu TIR nebo ATA pro tuto dopravu, za jediné území.
2. Při použití karnetu ATA jako tranzitního dokladu se „tranzitem“ rozumí doprava zboží od jednoho celního úřadu na celním území Společenství k jinému celnímu úřadu na tomto území.
Článek 452
Jestliže se doprava zboží mezi dvěma místy na celním území Společenství uskutečňuje částečně přes území třetí země, provedou se kontroly a formality pro postup použití karnetu TIR nebo pro postup použití karnetu ATA na místě, kde zboží dočasně opouští celní území Společenství, a na místě, kde na toto území opět vstupuje.
Článek 453
1. Jestliže se zboží dopravuje na celní území Společenství na podkladě karnetu TIR nebo ATA, považuje se za zboží, které není zbožím Společenství, není-li jeho status zboží Společenství prokázán.
2. Status zboží Společenství uvedeného v odstavci 1 se prokazuje postupem ►M22 podle článků 314b až 324f ◄ nebo případně podle článků 325 až 334 v mezích stanovených v článku 326.
Oddíl 2
Režim TIR
Článek 454
Ustanovení tohoto oddílu se použijí v případě dopravy zboží na podkladě karnetu TIR, pokud se jedná o dovozní cla nebo jiné poplatky uvnitř Společenství.
Článek 454a
1. Celní orgány mohou příjemci na jeho žádost povolit přijímat v jeho prostorách nebo na jiném vymezeném místě zboží přepravované v režimu TIR tím, že mu udělí status schváleného příjemce.
2. Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje pouze osobám, které:
a) jsou usazeny ve Společenství;
b) pravidelně přijímají zboží nacházející se v režimu TIR nebo o kterých celní orgány vědí, že jsou schopny splnit povinnosti vyplývající z tohoto režimu;
c) se nedopustily žádného závažného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů.
Čl. 373 odst. 2 se použije obdobně.
Povolení platí pouze v členském státu, ve kterém bylo uděleno.
Povolení platí pouze pro operace TIR, jejichž konečným místem vykládky jsou prostory stanovené v daném povolení.
3. Články 374 a 375, čl. 376 odst. 1 a 2 a články 377 a 378 se použijí obdobně na řízení ohledně žádosti uvedené v odstavci 1.
4. Článek 407 se použije obdobně, pokud jde o postup stanovený v povolení uvedeném v odstavci 1.
Článek 454b
1. V okamžiku, kdy zboží dorazí do jeho prostor nebo na místo vymezené v povolení uvedeném v článku 454a, je schválený příjemce v souladu s postupem stanoveným v povolení povinen dodržet tyto povinnosti:
a) informovat celní orgány celního úřadu určení o došlé zásilce zboží;
b) neprodleně informovat celní orgány celního úřadu určení o jakémkoliv porušení celních závěr a o jiných nesrovnalostech, jako například o přebývajícím či chybějícím zboží nebo o jeho záměně;
c) bezodkladně zapsat výsledky vykládky do svých výkazů a;
d) bezodkladně předložit celním orgánům celního úřadu určení oznámení obsahující náležitosti a stav přiložených závěr a datum zápisu do výkazů.
2. Schválený příjemce dbá na to, aby byl karnet TIR bezodkladně předložen celním orgánům celního úřadu určení.
3. Celní orgány celního úřadu určení provedou příslušné záznamy na karnet TIR a v souladu s postupem stanoveným v povolení zajistí vrácení karnetu TIR zpět jeho držiteli nebo osobě jednající jeho jménem.
4. Dnem ukončení operace TIR je den zápisu do výkazů uvedených v odst. 1 písm. c). V případech uvedených v odst. 1 písm. b) je dnem ukončení operace TIR den provedení záznamů na karnetu TIR.
5. Na žádost držitele karnetu TIR vydá schválený příjemce stvrzenku, která odpovídá oznámení uvedenému v odst. 1 písm. d). Stvrzenku nelze použít jako důkaz o ukončení operace TIR ve smyslu čl. 454codst. 2.
Článek 454c
1. Povinnosti držitele karnetu TIR podle čl. 1 písm. o) Úmluvy TIR jsou splněny v případě, že byly karnet TIR spolu se silničním vozidlem, jízdní soupravou nebo kontejnerem a zboží dopraveny v neporušeném stavu schválenému příjemci do jeho prostor nebo na místo vymezené v povolení.
2. Operace TIR ve smyslu čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR je ukončena pokud jsou splněny požadavky čl. 454b odst. 1 a 2.
Článek 455
1. Celní orgány členského státu určení nebo výstupu neprodleně a nejpozději do jednoho měsíce od ukončení operace TIR vrátí příslušnou část útržkového listu č. 2 karnetu TIR celním orgánům členského státu vstupu nebo odeslání.
2. Pokud není příslušná část útržkového listu č. 2 karnetu TIR vrácena celním orgánů členského státu vstupu nebo odeslání do dvou měsíců od data přijetí karnetu TIR, vyrozumí tyto orgány o této skutečnosti dotyčné záruční sdružení, aniž je dotčeno oznámení, jež má být učiněno v souladu s čl. 11 odst. 1 Úmluvy TIR.
O skutečnosti rovněž vyrozumí držitele karnetu TIR a vyzvou držitele i dotyčné záruční sdružení, aby poskytli důkaz o tom, že operace TIR byly ukončena.
3. Důkaz uvedený ve druhém pododstavci odstavce 2 lze celním orgánům věrohodně poskytnout formou dokladu ověřeného celními orgány členského státu určení nebo výstupu, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží a prokazuje, že zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.
4. Operace TIR se rovněž považuje za ukončenou v případě, že dotyčný držitel karnetu TIR/záruční sdružení ke spokojenosti celních orgánů předloží celní doklad o přidělení celně schváleného určení ve třetí zemi nebo kopii nebo fotokopii tohoto dokladu, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží. Kopii nebo fotokopii musí ověřit buď subjekt, který potvrdil prvopis dokladu, orgány dotyčné třetí země nebo orgány členského státu.
Článek 455a
1. Není-li celním orgánům členského státu vstupu nebo odeslání do čtyř měsíců ode dne přijetí karnetu TIR ukončení operace prokázáno, neprodleně zahájí šetření směřující k získání údajů potřebných buď k vyřízení operace TIR, nebo není-li to možné, ke zjištění okolností vzniku celního dluhu, ke zjištění dlužníka a k určení celních orgánů příslušných k zaúčtování dluhu.
Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení operace TIR dříve, zahájí šetření okamžitě.
2. Šetření se zahájí také v případě, že se dodatečně ukáže, že důkaz o ukončení operace TIR byl padělán a že je nutné zahájit šetření, které by dosáhlo cílů uvedených v odstavci 1.
3. Celní orgány členského státu vstupu nebo odeslání zahájí šetření zasláním žádosti celním orgánům členského státu určení nebo výstupu společně s veškerými potřebnými informacemi.
4. Celní orgány členského státu určení nebo výstupu na žádost neprodleně odpovědí.
5. Pokud šetření prokáže, že operace TIR byla řádně ukončena, vyrozumí o tom celní orgány členského státu vstupu nebo odeslání neprodleně záruční sdružení a držitele karnetu TIR a případně všechny celní orgány, které zahájily vybírání celního dluhu podle článků 217 až 232 kodexu.
▼M22 —————
Článek 456
1. V případě, že na základě porušení předpisů nebo nesrovnalostí ve smyslu Úmluvy TIR vznikne ve Společenství celní dluh, použijí se ustanovení tohoto oddílu přiměřeně na ostatní poplatky uvedené v čl. 91 odst. 1 písm. a) kodexu.
2. Články 450a, 450b a 450d se použijí přiměřeně v rámci vybírání celního dluhu v souvislosti s použitím karnetu TIR.
Článek 457
1. Pro účely čl. 8 odst. 4 Úmluvy TIR a v případě, že se operace TIR uskutečňuje na celním území Společenství, se může kterékoli záruční sdružení usazené ve Společenství stát odpovědným za úhradu zaručené výše celního dluhu za zboží v rámci operace TIR do výše 60 000 EUR na jeden karnet TIR nebo do výše rovnocenné částky v národní měně.
2. Záruční sdružení usazené v členském státě příslušném k vybrání celního dluhu podle článku 215 kodexu je odpovědné za úhradu zaručené výše celního dluhu.
3. Oznámení o nevyřízení operace TIR, které učinily celní orgány jednoho členského státu, jež jsou příslušné k vybrání celního dluhu podle třetí odrážky čl. 215 odst. 1 kodexu, záručnímu sdružení schválenému těmito orgány je platné i tehdy, pokud celní orgány jiného členského státu, jež jsou příslušné podle čl. 215 odst. 1 první nebo druhé odrážky kodexu později zahájí vybírání celního dluhu od záručního sdružení schváleného posledně uvedenými celními orgány.
Článek 457a
Pokud celní orgány některého členského státu rozhodnou o vyloučení určité osoby z režimu TIR podle článku 38 Úmluvy TIR, platí toto rozhodnutí pro celé celní území Společenství.
K tomuto účelu sdělí členský stát své rozhodnutí a datum, od kterého se použije, ostatním členským státům a Komisi.
Toto rozhodnutí se týká všech karnetů TIR předložených k vyřízení kterémukoli celnímu úřadu.
Článek 457b
1. Pokud se operace TIR týká stejného zboží, na které se vztahuje ►M19 příloha 44c ◄ , nebo pokud to celní orgány považují za nutné, může celní úřad výstupu nebo vstupu pro zásilku stanovit závaznou trasu. Stanovenou trasu mohou změnit pouze celní orgány členského státu, ve kterém se zásilka během pohybu po stanovené trase nachází, a to na žádost držitele karnetu TIR. Celní orgány učiní odpovídající záznamy v karnetu TIR a neprodleně o tom uvědomí celní orgány úřadu odeslání nebo vstupu.
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby bylo možné potírat jakékoli porušení předpisů či nesrovnalosti a účinně je postihovat.
2. Z důvodu zásahu vyšší moci se přepravce může od stanovené trasy odchýlit. Zásilka a karnet TIR musí být neprodleně předloženy nejbližším celním orgánům členského státu, ve kterém se zásilka nachází. Tyto celní orgány neprodleně uvědomí celní úřad odeslání nebo vstupu a učiní odpovídající záznamy v karnetu TIR.
Oddíl 3
Režim ATA
Článek 457c
1. Tímto článkem není dotčena platnost zvláštních opatření vyplývajících z Úmluvy ATA ►M26 a Istanbulské úmluvy ◄ týkající se odpovědnosti záručních sdružení při použití karnetu ATA.
2. Jestliže se během tranzitu na podkladě karnetu ATA nebo v souvislosti s ním zjistí, že v určitém členském státě došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, uloží tento členský stát clo a ostatní poplatky, které se případně za dané zboží vybírají podle předpisů Společenstvínebo vnitrostátních předpisů, aniž jdou dotčena trestněprávní opatření.
3. Jestliže nelze zjistit, na kterém území došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, má se za to, že k nim došlo v členském státě, v němž byly zjištěny, není-li celním orgánům ve lhůtě podle čl. 457d odst. 2 uspokojivě prokázáno řádné provedení režimu nebo místo, na kterém k porušení předpisů nebo nesrovnalostem skutečně došlo.
Neexistuje-li takový důkaz a má-li se za to, že k porušení předpisů nebo nesrovnalostem došlo v členském státě, v němž byly zjištěny, uloží tento stát clo a ostatní poplatky, které se za dané zboží vybírají podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů.
Jestliže se později zjistí členský stát, ve kterém došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, vrátí členský stát, který clo a poplatky původně uložil, tomuto členskému státu clo a poplatky, kterým zboží v uvedeném členském státě podléhá, s výjimkou těch, které byly uloženy podle druhého pododstavce jako vlastní příjmy Společenství. V tomto případě se vrátí případný přeplatek osobě, která clo a poplatky původně zaplatila.
Je-li výše cla a ostatní poplatků, které byly původně uloženy a vráceny v členském státě, v němž byly zaplaceny, nižší než výše cla a ostatních poplatků dlužných v členském státě, v němž skutečně došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, vybere tento členský stát rozdíl podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů.
Celní správy členských států přijmou opatření nezbytná k zabránění porušování předpisů a páchání nesrovnalostí a k jejich účinnému postihu.
Článek 457d
1. Jestliže se během tranzitu na podkladě karnetu ATA nebo v souvislosti s ním zjistí, že došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, sdělí celní orgány tuto skutečnost držiteli karnetu ATA a záručnímu sdružení ve lhůtě stanovené v čl. 6 odst. 4 Úmluvy ATA ►M26 nebo v čl. 8 odst. 4 přílohy A Istanbulské úmluvy ◄ .
2. Důkaz o řádném uskutečnění tranzitu na podkladě karnetu ATA ve smyslu čl. 457c odst. 3 prvního pododstavce je nutno předložit ve lhůtě uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2 Úmluvy ATA ►M26 nebo v čl. 9 odst. 1 písm. a) a b) přílohy A Istanbulské úmluvy ◄ .
3. Uspokojivý důkaz uvedený v odstavci 2 může být celním orgánům poskytnut jedním z těchto způsobů:
a) předložením celního nebo obchodního dokladu potvrzeného celními orgány, z nějž vyplývá, že dané zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení;
b) předložením celního dokladu o propuštění zboží do některého celního režimu ve třetí zemi nebo kopie nebo fotokopie tohoto dokladu; kopii nebo fotokopii musí ověřit buď subjekt, který potvrdil prvopis dokladu, orgán dotyčné třetí země nebo orgán členského státu;
c) důkazními prostředky uvedenými v článku 8 Úmluvy ATA ►M26 nebo v článku 10 přílohy A Istanbulské úmluvy ◄ .
Doklady uvedené v písmenech a) a b) prvního pododstavce musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění dotyčného zboží.
Článek 458
1. Celní orgány určí v každém členském státě ústřední úřad ke koordinaci opatření pro případy porušení předpisů nebo nesrovnalostí týkajících se karnetů ATA.
Tyto orgány sdělí Komisi název a úplnou adresu těchto úřadů. Seznam ústředních úřadů se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.
2. Pro účely stanovení členského státu příslušného k uložení cla a ostatních dávek se za členský stát, v němž byly zjištěno porušení předpisů nebo nesrovnalosti spáchané v průběhu tranzitní operace uskutečňované na podkladě karnetu ATA ve smyslu ►M22 čl. 457c odst. 3 ◄ druhého pododstavce, považuje členský stát, v němž bylo zboží opět nalezeno, a nebylo-li zboží opět nalezeno, členský stát, jehož ústřední úřad vlastní poslední kontrolní útržek.
Článek 459
1. Jestliže celní orgány členského státu zjistí vznik celního dluhu, podá co nejdříve záručnímu sdružení, se kterým je tento členský stát ve spojení, odpovídající reklamaci. Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propouštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo nebylo řádně odbaveno ve lhůtě stanovené podle Úmluvy ATA ►M26 nebo Istanbulské úmluvy ◄ , podává se reklamace nejdříve tři měsíce po skončení platnosti karnetu.
2. Reklamující ústřední úřad zašle současně co nejdříve ústřednímu úřadu, do jehož působnosti spadá celní úřad dočasného použití, sdělení podle vzoru v příloze 59.
Ke sdělení přiloží kopii nevyřízeného útržku, pokud jej má k dispozici. Sdělení lze dále použít vždy, když to ústřední úřad považuje za potřebné.
Článek 460
1. Výše cla a dávek, jichž se týká reklamace podle článku 459, se vypočte pomocí celního výměru podle vzoru uvedeného v příloze 60, který se vyplní podle pokynů přiložených ke vzoru tiskopisu celního výměru.
Celní výměr může být doručen také po reklamaci ve lhůtě, která smí činit nejvýše tři měsíce od reklamace a v žádném případě více než šest měsíců od zahájení řízení o uložení cla nebo dávek celními orgány.
2. Podle článku 461 a za podmínek v něm uvedených, jestliže celní správa zašle celní výměr záručnímu sdružení, se kterým je ve spojení, nejsou ostatní záruční sdružení ve Společenství zproštěny případné platby cla a ostatních dávek, jestliže se zjistí, že k porušení předpisů nebo nesrovnalostem došlo v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně zahájeno řízení o uložení cla nebo dávek.
3. Celní výměr se vystavuje ve dvou nebo třech vyhotoveních. První vyhotovení je určeno záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení celní orgán členského státu, v němž je reklamace podávána. Druhé vyhotovení si ponechává ústřední celní úřad, který celní výměr vydal. Třetí vyhotovení tento úřad případně zašle ústřednímu úřadu, do jehož působnosti spadá celní úřad dočasného použití.
Článek 461
1. Jestliže se zjistí, že k porušení předpisů nebo nesrovnalostem došlo v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně zahájeno řízení o uložení cla nebo dávek, zastaví ústřední úřad prvního členského státu toto řízení.
2. Po zastavení řízení předá tento ústřední úřad ústřednímu úřadu druhého členského státu všechny podklady, které má k dispozici, a vrátí záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení, případně již uložené nebo zaplacené clo a dávky.
Řízení se však zastaví pouze tehdy, jestliže ústřední celní úřad prvního členského státu obdrží od ústředního úřadu druhého členského státu prohlášení o převzetí řízení, z nějž zejména vyplývá, že ve druhém členském státě již byla podána reklamace podle zásad Úmluvy ATA ►M26 nebo Istanbulské úmluvy ◄ . Prohlášení o převzetí řízení se vystaví podle vzoru uvedeného v příloze 61.
3. Ústřední úřad členského státu, v němž došlo k porušení předpisů nebo k nesrovnalostem, převezme řízení a uloží případně záručnímu sdružení, s nímž je ve spojení, dlužné částky cla a jiných dávek na základě sazeb platných v členském státě, v němž se tento úřad nachází.
4. Převzetí řízení se musí uskutečnit ve lhůtě jednoho roku od skončení platnosti karnetu, jestliže platba podle čl. 7 odst. 2 a 3 Úmluvy ATA ►M26 nebo podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) přílohy A Istanbulské úmluvy ◄ nebyla s konečnou platností provedena. V případěpřekročení této lhůty se použijí ►M22 čl. 457c odst. 3 ◄ třetí a čtvrtý pododstavec.
KAPITOLA 10
Doprava zboží na podkladě tiskopisu 302
Článek 462
1. Jestliže se zboží dopravuje podle čl. 91 odst. 2 písm. e) a čl. 163 odst. 2 písm. e) kodexu mezi dvěma místy na celním území Společenství na podkladě tiskopisu 302, který upravuje Úmluva mezi účastníky Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsaná v Londýně dne 19. června 1951, považuje se celní území Společenství pro účely použití tohoto tiskopisu k dopravě zboží za jediné území.
2. Jestliže se doprava zboží mezi dvěma místy na celním území Společenství podle odstavce 1 uskutečňuje částečně přes území třetí země, provedou se kontroly a formality pro postup použití tiskopisu 302 na místě, kde zboží dočasně opouští celní území Společenství, a na místě, kde na toto území opět vstupuje.
3. Jestliže se během přepravy na podkladě tiskopisu 302 v souvislosti s ní zjistí, že v určitém členském státě došlo k porušení předpisů nebo nesrovnalostem, uloží tento členský stát clo a ostatní dávky, které se případně vybírají podle předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření.
4. Ustanovení ►M22 čl. 457c odst. 3 ◄ se použijí přiměřeně.
Kapitola 10a
Postup pro poštovní zásilky
Článek 462a
1. Pokud se podle čl. 91 odst. 2 písm. f) kodexu zboží, které není zbožím Společenství, přepravuje mezi dvěma místy na celním území Společenství poštou (včetně balíkové pošty), jsou celní orgány členského státu odeslání povinny na obal a průvodní doklady připevnit nebo nechat připevnit nálepku, jejíž vzor je uveden v příloze 42.
2. Je-li poštou (včetně balíkové pošty) přepravováno zboží Společenství do části celního území Společenství, na které se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, nebo z ní, jsou celní orgány členského státu odeslání povinny připevnit nebo nechat připevnit na obal a průvodní doklady nálepku, jejíž vzor je uveden v příloze 42b.
▼M18 —————
HLAVA III
CELNÍ REŽIMY S HOSPODÁŘSKÝM ÚČINKEM
KAPITOLA I
Základní ustanovení společná pro více režimů
Oddíl 1
Definice
Článek 496
Pro účely této hlavy se rozumí:
|
a) |
„režimem“celní režim s hospodářským účinkem; |
|
b) |
„povolením“povolení celních orgánů použít režim; |
|
c) |
„jednotným povolením“povolení zahrnující různé celní orgány a týkající se propuštění do režimu a/nebo vyřízení režimu, uskladňování, následného zušlechtění, přepracování nebo použití; |
|
d) |
„držitelem“držitel povolení; |
|
e) |
„celním úřadem vykonávajícím dohled“celní úřad uvedený v povolení jako úřad zmocněný kontrolovat režim; |
|
f) |
„celním úřadem propouštějícím zboží do režimu“celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení jako úřady zmocněné přijímat celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu; |
|
g) |
„celním úřadem vyřizujícím režim“celní úřad nebo celní úřady uvedené v povolení jako úřady zmocněné přijímat po propuštění zboží do režimu celní prohlášení, kterým se zboží přiděluje jiné celně schváleného určení, nebo v případě pasivního zušlechťovacího styku přijímat celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu; |
|
h) |
„trojúhelníkovým obchodem“obchod, při němž není celní úřad vyřizující režim totožný s celním úřadem propouštějícím zboží do režimu; |
|
i) |
„ύčetnictvím“obchodní, daňové nebo jiné účetní údaje vedené držitelem nebo na jeho účet; |
|
j) |
„záznamy“údaje obsahující všechny nezbytné informace a technické podrobnosti na jakémkoli nosiči, které celním orgánům umožňují dohlížet na režim a kontrolovat jej, a zejména toky a změny statusu zboží; v režimu uskladňování v celním skladu se záznamy nazývají evidence zboží; |
|
k) |
„hlavními zušlechtěnými výrobky“zušlechtěné výrobky, na jejichž výrobu, byl režim povolen; |
|
l) |
„vedlejšími zušlechtěnými výrobky“zušlechtěné výrobky, jiné než hlavní zušlechtěné výrobky uvedené v povolení, které vznikají jako nutné vedlejší produkty zušlechťovací operace; |
|
m) |
„lhůtou pro vyřízení režimu“lhůta, ve které musí být zboží nebo výrobkům přiděleno celně schválené určení, případně včetně podání žádosti o navrácení dovozního cla po aktivním zušlechtění (systém navracení) nebo získání nároku na úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla při propuštění do volného oběhu po pasivním zušlechtění. |
Oddíl 2
Žádost o povolení
Článek 497
1. Žádost o povolení se předkládá písemně podle vzoru uvedeného v příloze 67.
2. Celní orgány mohou povolit, aby se žádost o obnovení nebo změnu povolení podávala ve zjednodušené písemné formě.
3. V následujících případech může být žádost podána prostřednictvím písemného celního prohlášení nebo prostřednictvím systému počítačového zpracování dat v rámci běžného postupu:
a) pro aktivní zušlechťovací styk v případě, kdy jsou v souladu s článkem 539 hospodářské podmínky považovány za splněné, s výjimkou žádostí týkajících se rovnocenného zboží;
b) pro přepracování pod celním dohledem v případě, kdy jsou v souladu s čl. 552 odst. 1 prvním pododstavcem hospodářské podmínky považovány za splněné;
c) pro dočasné použití včetně použití karnetu ATA nebo CPD;
d) pro pasivní zušlechťovací styk, pokud zušlechťovací operace spočívají v opravách, včetně systému prosté výměny bez předčasného dovozu, v těchto případech:
i) pro propuštění zboží do volného oběhu po pasivním zušlechtění s použitím systému prosté výměny s předčasným dovozem;
ii) pro propuštění zboží do volného oběhu po pasivním zušlechtění s použitím systému prosté výměny bez předčasného dovozu, pokud povolení nezahrnuje použití tohoto systému a pokud celní orgány povolí jeho změnu;
iii) pro propuštění zboží do volného oběhu po pasivním zušlechtění, pokud se zušlechťovací operace týká zboží neobchodní povahy.
Žádost o povolení může být podána prostřednictvím ústního celního prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití podle článku 229, s výhradou předložení dokumentu podle čl. 499 třetího pododstavce.
Žádost o povolení může být podána prostřednictvím celního prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití jakýmkoli jiným projevem vůle podle čl. 232 odst. 1.
4. Žádosti o jednotné povolení, kromě žádostí o dočasné použití, se podávají podle odstavce 1.
5. Celníorgány mohou požadovat, aby žádosti o dočasné použití s úplným osvobozením od dovozního cla podle článku 578 byly podávány podle odstavce 1.
Článek 498
Žádost o povolení uvedená v článku 497 se podává:
a) při uskladňování v celním skladu celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo, které má být schváleno jako celní sklad, nebo místo, kde žadatel vede své hlavní účetnictví;
b) při aktivním zušlechťovacím styku a přepracování pod celním dohledem celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo, kde se má zušlechťovací operace nebo přepracování uskutečnit;
c) při dočasném použití celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo, kde má být zboží použito, aniž je dotčen čl. 580 odst. 2 druhý pododstavec;
d) při pasivním zušlechťovacím styku celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo, kde se nachází zboží, které má být dočasně vyvezeno.
Článek 499
Považují-li celní orgány údaje uvedené v žádosti za nedostatečné, mohou od žadatele požadovat poskytnutí dalších informací.
Zejména v případech, kdy je žádost možno podat pomocí celního prohlášení, požadují celní orgány, aniž je dotčen článek 220, aby byl k žádosti připojen deklarantem vyhotovený doklad obsahující alespoň následující údaje, nejsou-li považovány za nadbytečné a nejsou-li uvedeny v písemném celním prohlášení:
a) jméno a adresa žadatele, deklaranta a hospodářského subjektu;
b) povaha zušlechtění, přepracování nebo použití zboží;
c) technický popis zboží a zušlechtěných nebo přepracovaných výrobků a prostředky k jejich ztotožnění;
d) kódy hospodářských podmínek podle přílohy 70;
e) předpokládaná výtěžnost nebo způsob jejího stanovení;
f) předpokládaná lhůta pro vyřízení režimu;
g) předpokládaný celní úřad vyřízení režimu;
h) místo zušlechtění, přepracování nebo použití;
i) navrhované formality pro přesun;
j) v případě ústního celního prohlášení hodnota a množství zboží.
Pokud je doklad uvedený v druhém pododstavci předložen spolu s ústním celním prohlášením s návrhem na propuštění zboží do režimu dočasného použití, vystaví se ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno celní orgán potvrdí a vrátí deklarantovi.
Oddíl 3
Jednotné povolení
Článek 500
1. Pokud je požadováno jednotné povolení, poskytuje se na základě předchozí dohody příslušných orgánů v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 2 a 3.
2. V případě dočasného použití se žádost podává celním orgánům, v jejichž územním obvodu se nachází místo prvního použití, aniž je dotčen čl. 580 odst. 2 druhý pododstavec.
V ostatních případech se žádost podává u příslušných celních orgánů v místě, kde je vedeno hlavní účetnictví žadatele, které umožňuje audit, a v němž se uskutečňuje alespoň část operací uskladňování, zušlechtění, přepracování nebo dočasného vývozu, které mají být v povolení zahrnuty.
V případě, že příslušné celní orgány nelze určit podle prvního nebo druhého pododstavce, podává se žádost u příslušných celních orgánů v místě, kde je vedeno hlavní účetnictví žadatele umožňující kontroly režimu na základě auditu.
3. Příslušné celní orgány zašlou podle odstavce 2 zašlou žádost a návrh povolení ostatním zúčastněným celním orgánům, které potvrdí den jejich přijetí do 15 dnů.
Ostatní dotčené celní orgány sdělí své případné připomínky do 30 dnů ode dne přijetí návrhu povolení. Pokud jsou v této lhůtě vzneseny námitky a není dosaženo shody, bude žádost v rozsahu vznesených námitek zamítnuta.
4. Celní orgány mohou povolení vydat, pokud jim do 30 dnů nejsou sděleny žádné námitky k návrhu povolení.
Kopii vydaného povolení zašlou všem dotčeným celním orgánům.
Článek 501
1. Dohodnou-li se dvě nebo více celních správ na kritériích a podmínkách pro udělení jednotného povolení, mohou se rovněž dohodnout, že předchozí dohodu podle čl. 500 odst. 4 a poskytnutí informací podle čl. 500 odst. 2 druhého pododstavce nahradí jednoduchým oznámením.
2. Oznámení je dostačující vždy, když:
a) se jednotné povolení obnovuje, provádí se méně významné úpravy, zrušuje se nebo se odvolává;
b) se žádost o jednotné povolení týká dočasného použití a nemusí být podávána za použití vzoru uvedeného v příloze 67.
3. Oznámení není nutné, pokud:
a) jediným prvkem týkajícím se různých celních orgánů je trojúhelníkový obchod v rámci aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku bez použití souhrnných informačních listů;
b) jsou použity karnety ATA nebo CPD;
c) povolení dočasného použití se uděluje přijetím ústního prohlášení nebo prohlášení učiněného jiným projevem vůle.
Oddíl 4
Hospodářské podmínky
Článek 502
1. Kromě případů, kdy jsou hospodářské podmínky považovány za splněné v souladu s kapitolami 3, 4 nebo 6, nemůže být povolení bez prověření hospodářských podmínek celními orgány uděleno.
2. Pokud jde o režim aktivního zušlechťovacího styku (kapitola 3), musí prověření prokázat hospodářskou nemožnost využití zdrojů Společenství, zejména s přihlédnutím k následujícím kritériím, která jsou podrobně stanovena v příloze 70 části B:
a) nedostupnost zboží stejné jakosti a stejných technických vlastností vyráběného ve Společenství, jaké má zboží, které má být dovezeno pro předpokládané zušlechťovací operace;
b) cenové rozdíly mezi zbožím vyráběným ve Společenství a zbožím, které má být dovezeno;
c) smluvní závazky.
3. Pokud jde o režim přepracování pod celním dohledem (kapitola 4), musí prověření prokázat, že využití zdrojů získaných mimo Společenství přispěje k vytvoření nebo udržení přepracovatelských aktivit ve Společenství.
4. Pokud jde o režim pasivního zušlechťovacího styku (kapitola 6), musí prověření prokázat:
a) že zušlechtění mimo Společenství nemůže vážně poškodit zájmy zpracovatelů ve Společenství, nebo
b) že zušlechtění ve Společenství je z hospodářského hlediska nemožné nebo neuskutečnitelné z technických důvodů nebo kvůli smluvním závazkům.
Článek 503
Prověření hospodářských podmínek za účasti Komise se může uskutečnit:
a) pokud mají příslušné celní orgány zájem o konzultace před nebo po vydání povolení;
b) pokud jiná celní správa vznese proti vydání povolení námitky;
c) z podnětu Komise.
Článek 504
1. Pokud je zahájeno prověřování podle článku 503, je případ předán Komisi. Obsahuje závěry již učiněných prověření.
2. Komise zašle potvrzení o přijetí oznámení nebo, pokud jedná z vlastního podnětu, uvědomí o tom příslušné celní orgány. Po konzultacích s nimi určí, zda je třeba provést prověření hospodářských podmínek v rámci výboru.
3. Je-li případ předán výboru, informují celní orgány žadatele nebo držitele o zahájení příslušného postupu, a pokud žádost dosud nebyla vyřízena, o pozastavení lhůt uvedených v článku 506.
4. Příslušné celní orgány a všechny ostatní celní orgány, které řeší podobná povolení nebo žádosti o povolení, závěry výboru zohlední.
Tyto závěry mohou být zveřejněny řadě C Úředního věstníku Evropskýchspolečenství.
Oddíl 5
Rozhodnutí o povolení
Článek 505
Celní orgány příslušné pro rozhodnutí udělují povolení následovně:
a) v případě žádosti podané podle čl. 497 odst. 1 za použití vzoru uvedeného v příloze 67;
b) v případě žádosti podané podle čl. 497 odst. 3 přijetím celního prohlášení;
c) v případě žádosti o prodloužení nebo změnu jakýmkoli příslušným úkonem.
Článek 506
Žadatel je o rozhodnutí udělit povolení nebo o důvodech odmítnutí žádosti vyrozuměn do 30 dnů nebo, v případě režimu uskladňování v celním skladu, do 60 dnů od podání žádosti nebo poté, co celní orgány obdrží požadované scházející nebo doplňkové informace.
Tyto lhůty se nevztahují na jednotná povolení s výjimkou případů, kdy je povolení vydáno v souladu s článkem 501.
Článek 507
1. Aniž je dotčen článek 508, nabývá povolení účinku k datu svého vydání nebo k pozdějšímu datu uvedenému v povolení. V případě uskladňování v soukromém skladu mohou celní orgány výjimečně sdělit svůj souhlas s použitím režimu před skutečným vydáním povolení.
2. Týká-li se povolení režimu uskladňování v celním skladu, je jeho platnost neomezená.
3. V případě aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo pasivního zušlechťovacího styku nesmí doba platnosti, s výjimkou náležitě opodstatněných důvodů, překročit tři roky od data nabytí účinku povolení.
4. Odchylně od odstavce 3 nesmí doba platnosti pro zboží v aktivním zušlechťovacím styku zahrnuté do přílohy 73 části A překročit šest měsíců.
U mléka a mléčných výrobků uvedených v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ( 10 ) nesmí doba platnosti překročit tři měsíce.
Článek 508
1. S výjimkou režimu uskladňování v celním skladu mohou celní orgány vydat povolení se zpětnou působností.
Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, nabývá povolení se zpětnou působností účinku nejdříve k datu podání žádosti.
2. Pokud se žádost týká obnovení povolení pro operace a zboží stejného druhu, může být povolení se zpětnou působností uděleno od data, kdy vypršela platnost původního povolení.
3. Ve výjimečných případech lze zpětnou působnost ještě prodloužit, avšak ne více než o jeden rok před datem podání žádosti za předpokladu, že existuje prokazatelná hospodářská potřeba a že:
a) žádost nesouvisí s pokusem o podvod ani se zjevnou nedbalostí;
b) doba platnosti, která by byla přiznána podle článku 507, není překročena;
c) účetnictví žadatele prokazuje, že podmínky režimu mohou být považovány za splněné a že v případě nutnosti může být zboží v uvedeném období ztotožněno, a že toto účetnictví umožňuje kontrolu režimu; a
d) je možné splnit všechny formality nezbytné pro nápravu situace zboží, včetně případného zrušení platnosti celního prohlášení.
Oddíl 6
Další ustanovení týkající se fungování režimů
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
Článek 509
1. Obchodněpolitická opatření uvedená v aktech Společenství se vztahují na zboží, které není zbožím Společenství, pouze v případě, že se vztahují na vstup zboží na celní území Společenství.
2. Pokud jsou zušlechtěné výrobky, jiné než výrobky uvedené v příloze 75, získané v režimu aktivního zušlechťovacího styku propuštěny do režimu volného oběhu, vztahují se na ně ta obchodněpolitická opatření, která se vztahují na propuštění dovozového zboží do režimu volného oběhu.
3. Pokud jsou do volného oběhu propuštěny přepracované výrobky získané přepracováním pod celním dohledem, vztahují se na ně obchodněpolitická opatření pouze v případě, že těmto opatřením podléhá dovozové zboží.
4. Pokud akty Společenství stanoví obchodněpolitická opatření pro propuštění zboží do režimu volného oběhu, neuplatní se tato opatření na zušlechtěné výrobky propuštěné do režimu volného oběhu po pasivním zušlechtění:
— které si zachovaly původ Společenství ve smyslu článku 23 a 24 kodexu,
— které byly opraveny, včetně systému prosté výměny,
— které podstoupily další zušlechťovací operace v souladu s článkem 123 kodexu.
Článek 510
Aniž je dotčen čl. 161 odst. 5 kodexu, může celní úřad vykonávající dohled povolit, aby bylo celní prohlášení předloženo jinému celnímu úřadu, než který je uveden v povolení. Celní úřad vykonávající dohled stanoví, jakým způsobem mu to má být oznámeno.
Pododdíl 2
Přesun zboží
Článek 511
Povolení stanoví, zda a za jakých podmínek se může pohyb zboží nebo výrobků umístěných do podmíněného systému uskutečňovat mezi různými místy nebo do prostor jiného držitele bez vyřízení režimu (přesun zboží), pokud jsou, kromě případů dočasného použití, vedeny záznamy.
Přesun není možný, pokud je místem odeslání nebo určení zboží sklad typu B.
Článek 512
1. Přesun mezi různými místy uvedenými v jednom povolení se může uskutečnit bez jakýchkoli celních formalit.
2. Přesun z celního úřadu propouštějícího zboží do režimu do zařízení držitele nebo hospodářského subjektu nebo do místa použití se může uskutečnit na základě celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu.
3. Přesun do celního úřadu vyřizujícího režim s cílem zpětného vývozu se může uskutečnit v rámci režimu. V takovém případě se režim vyřídí až poté, co zboží nebo výrobky určené pro zpětný vývoz skutečně opustí celní území Společenství.
Článek 513
Přesun zboží od jednoho držitele k druhému se může uskutečnit pouze, pokud druhý držitel umístí přesouvané zboží nebo výrobky do režimu na základě povolení za použití místního celního řízení. Oznámení celním orgánům a zapsání zboží nebo výrobků do záznamů uvedených v článku 266 se uskuteční v okamžiku příchodu tohoto zboží nebo výrobků do zařízení druhého držitele. Doplňkové celní prohlášení nemusí být vyžadováno.
V případě dočasného použití se může přesun od jednoho držitele k druhému též uskutečnit, pokud druhý držitel umístí zboží do režimu prostřednictvím písemného celního prohlášení za použití běžného postupu.
Formality, které je třeba splnit, jsou popsány v příloze 68. Po přijetí zboží nebo výrobků je druhý držitel povinen je umístit do režimu.
Článek 514
Na přesun představující zvýšené riziko ve smyslu přílohy 44c se poskytne jistota za stejných podmínek, které jsou uplatňovány pro režim tranzitu.
Pododdíl 3
Záznamy
Článek 515
Celní orgány vyžadují, aby držitel, hospodářský subjekt nebo určený skladovatel vedli záznamy, s výjimkou režimu dočasného použití nebo pokud nepovažují jejich vedení za nutné.
Celní orgány mohou povolit, aby existující účetnictví obsahující nezbytné položky, bylo uznáno za záznamy.
Celní úřad vykonávající dohled může požadovat soupis veškerého nebo určitého zboží propuštěného do režimu.
Článek 516
Záznamy uvedené v článku 515 a, jsou-li požadovány, záznamy uvedené v čl. 581 odst. 2 týkající se dočasného použití musí obsahovat tyto informace:
a) údaje uvedené v minimálním seznamu přílohy 37 pro celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu;
b) údaje o celních prohlášeních, na základě kterých bylo zboží přiděleno celně schválené určení vyřizující režim;
c) datum a odkaz na jiné celní doklady a veškeré další dokumenty týkající se propouštění do režimu nebo vyřízení režimu;
d) druh zušlechťovacích nebo přepracovacích operací, typy zacházení nebo dočasného použití;
e) výtěžnost nebo případně způsob jejího výpočtu;
f) údaje nezbytné ke sledování zboží, zejména ke zjištění, kde se zboží nachází, včetně údajů o jeho případných přesunech;
g) obchodní a technické popisy nezbytné pro ztotožnění zboží;
h) údaje umožňující sledování pohybu v rámci operací aktivního zušlechťovacího styku s rovnocenným zbožím.
Celní orgány však mohou upustit od povinnosti poskytovat některé tyto informace, pokud to nemá nepříznivý vliv na kontrolu režimu nebo dohled nad režimem, v rámci kterého má být zboží uskladněno, zušlechtěno, přepracováno či použito.
Pododdíl 4
Výtěžnost a vzorec pro výpočet
Článek 517
1. Pokud je to nutné pro vyřízení režimů, na něž se vztahují kapitoly 3, 4 a 6, je výtěžnost nebo způsob jejího stanovení, včetně průměrné míry, stanovena v povolení nebo v době propuštění zboží do režimu. Výtěžnost se stanovuje, pokud možno, na základě údajů o výrobě nebo technických údajů nebo, pokud nejsou k dispozici, na základě údajů týkajících se operací stejného druhu.
2. Ve zvláštních případech mohou celní orgány stanovit výtěžnost po propuštění zboží do režimu, nejpozději v okamžiku, kdy je přiděleno nové celní určení.
3. Standardní výtěžnost stanovená pro aktivní zušlechťovací styk v příloze 69 se vztahuje na operace uvedené v dotyčné příloze.
Článek 518
1. Poměr dovozového zboží a dočasně vyvezeného zboží zapracovaného do zušlechtěných výrobků se vypočítává za účelem:
— stanovení dovozního cla, které má být vybráno,
— stanovení částky, která se má odečíst při vzniku celního dluhu; nebo
— použití obchodněpolitických opatření.
Výpočty se provádí v souladu s metodou podle množstevního klíče, hodnotového klíče nebo jakoukoli jinou metodou dosahující podobných výsledků.
Pro účely výpočtu se přepracované výrobky nebo meziprodukty považují za zušlechtěné výrobky.
2. Metoda množstevního klíče se používá:
a) pokud je výsledkem zušlechťovacích operací jeden druh zušlechtěného výrobku; v takovém případě je množství dovozového nebo dočasně vyvezených zboží přítomného v množství zušlechtěných výrobků, u kterého vznikl celní dluh, ve stejném poměru jako určené procento množství zušlechtěných výrobků;
b) pokud je výsledkem zušlechťovacích operací více druhů zušlechtěných výrobků a všechny prvky dovozového nebo dočasně vyvezeného zboží se nacházejí v každém zušlechtěném výrobku; v takovém případě je množství dovozového nebo dočasně vyvezeného zboží přítomné v množství zušlechtěných výrobků, u kterého vznikl celní dluh, ve stejném poměru:
i) jako je poměr mezi tímto druhem zušlechtěných výrobků, bez ohledu na to, zda celní dluh vznikl či nikoliv, a celkovým množstvím všech zušlechtěných výrobků; a
ii) jako je poměr mezi množstvím zušlechtěných výrobků, u kterého vznikl celní dluh, a celkovým množstvím zušlechtěných výrobků stejného druhu.
Při určování, zda jsou splněny podmínky, za kterých je možno použít metody popsané v bodech a) nebo b), se neberou v úvahu ztráty. Aniž je dotčen článek 862, rozumí se ztrátamičást dovozového nebo dočasně vyvezeného zboží, která byla zničena nebo která ztratila v průběhu zušlechťovací operace, a to zejména odpařením, vysušením, únikem ve formě plynu nebo odplavením. V rámci pasivního zušlechťovacího styku jsou vedlejší zušlechtěné výrobky tvořící odpad, šrot, rezidua, odřezky nebo zmetky považovány za ztráty.
3. Metoda hodnotového klíče se používá v případech, kdy nelze použít metodu množstevního klíče.
Množství dovozového nebo dočasně vyvezeného zboží přítomné v množství zušlechtěných výrobků, u kterého vznikl celní dluh, je ve stejném poměru:
a) jako hodnota tohoto druhu zušlechtěných výrobků, bez ohledu na to, zda celní dluh vznikl či nikoliv, vyjádřená procentem z celkové hodnoty všech zušlechtěných výrobků; a
b) jako hodnota zušlechtěných výrobků, u kterých vznikl celní dluh, vyjádřené procentem z celkové hodnoty všech zušlechtěných výrobků tohoto druhu.
Hodnota každého z různých druhů zušlechtěných výrobků, které mají být použity při uplatňování metody hodnotového klíče, se stanoví na základě současné ceny ze závodu ve Společenství nebo současné prodejní ceny stejných nebo podobných výrobků ve Společenství za předpokladu, že tyto ceny nebyly ovlivněny vztahy mezi kupujícím a prodávajícím.
4. Pokud nemůže být hodnota stanovena podle odstavce 3, stanoví se pomocí jakékoli rozumné metody.
Pododdíl 5
Vyrovnávací úrok
Článek 519
1. Vznikne-li u zušlechtěných výrobků nebo dovozového zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití celní dluh, je vyrovnávací úrok splatný z částky dovozního cla pro uvedené období.
2. Použijí se tříměsíční úrokové sazby měnového trhu zveřejněné ve statistické příloze měsíčního věstníku Evropské centrální banky.
Uplatní se sazba použitelná dva měsíce před měsícem, kdy celní dluh vznikl, a použitelná pro členský stát, ve kterém se uskutečnila nebo ve kterém se má uskutečnit první operace nebo použití uvedené v povolení.
3. Úroky se uplatňují za kalendářní měsíc počínaje prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, během něhož bylo dovozové zboží, u kterého vznikl celní dluh, poprvé propuštěno do režimu. Lhůta končí poslední den měsíce, ve kterém vznikl celní dluh.
Pokud jde o aktivní zušlechťovací styk (systém navracení) a je-li požadováno propuštění do volného oběhu podle čl. 128 odst. 4 kodexu, běží lhůta od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v průběhu kterého bylo dovozní clo vráceno nebo prominuto.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí v těchto případech:
a) pokud je období, které© přichází v úvahu, kratší než jeden měsíc;
b) pokud částka vyrovnávacích úroků nepřekročí 20 eur na vzniklý celní dluh;
c) pokud celní dluh vznikne s cílem uplatnit preferenční sazební zacházení uvedená v dohodě mezi Společenstvím a třetí zemí týkající se dovozu do této země;
d) v případě, že je do volného oběhu propuštěn odpad a šrot pocházející ze zničení zboží;
e) v případě, že jsou do volného oběhu propuštěny vedlejší zušlechtěné výrobky uvedené v příloze 75 za předpokladu, že jsou úměrné vyváženému množství hlavních zušlechtěných výrobků;
f) pokud celní dluh vznikl v důsledku žádosti o propuštění zboží do volného oběhu podle čl. 128 odst. 4 kodexu a pokud dovozní clo pro dotyčné výrobky nebylo ve skutečnosti dosud vráceno nebo prominuto;
g) pokud držitel žádá o propuštění zboží do volného oběhu a prokáže, že zvláštní okolnosti nevyplývající z nedbalosti nebo podvodného jednání z jeho strany, znemožňují nebo z hospodářského hlediska neumožňují zpětný vývoz za podmínek, které předpokládal a náležitě odůvodnil při předložení žádosti o povolení;
h) v případě, že vznikl celní dluh a v rozsahu, v jakém je v souvislosti s tímto dluhem poskytnuta jistota složením hotovosti;
i) v případě, že vznikl celní dluh podle čl. 201 odst. 1 písm. b) kodexu nebo v souvislosti s propuštěním zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití podle článků 556 až 561, 563, 565, 568, čl. 573 písm. b) a článku 576 tohoto nařízení, do volného oběhu.
5. V případě operací aktivního zušlechťovacího styku, kdy množství dovozového zboží a/nebo zušlechtěných výrobků z hospodářského hlediska neumožňuje použití odstavců 2 a 3, mohou celní orgány povolit na žádost zúčastněné osoby použití zjednodušených metod výpočtu vyrovnávacího úroku, které poskytují podobné výsledky.
Pododdíl 6
Vyřízení režimu
Článek 520
1. Pokud dovozové zboží nebo dočasně vyvezené zboží bylo propuštěno na základě dvou nebo více celních prohlášení, ale podle jednoho povolení:
— do režimu s podmíněným osvobozením od cla, považuje se přidělení nového celně schváleného určení za vyřízení režimu pro odpovídající dovozové zboží propuštěné do režimu na základě nejstaršího celního prohlášení;
— do režimu aktivního zušlechťovacího styku (systému navracení) nebo pasivního zušlechťovacího styku,jsou zušlechtěné výrobky považovány za získané z dotyčného dovozového nebo dočasně vyvezeného zboží propuštěného do režimu na základě nejstaršího celního prohlášení.
Použití prvního pododstavce nesmí vést k poskytnutí neodůvodněných výhod v oblasti dovozních cel.
Držitel může požadovat, aby vyřízení režimu bylo provedeno pro konkrétní dovozové nebo dočasně vyvezené zboží.
2. Pokud se zboží propuštěné do režimu nachází na stejném místě jako jiné zboží a dojde-li k úplnému zničení nebo nenapravitelným ztrátám, mohou celní orgány přijmout důkaz, který předloží držitel povolení o skutečném množství zboží propuštěného do režimu, které bylo zničeno nebo ztraceno. Pokud držitel není schopen tento důkaz předložit, stanoví se zničená nebo ztracená část zboží poměrně podle zboží stejného druhu, které bylo propuštěno do režimu v okamžiku, kdy došlo ke zničení nebo ztrátám.
Článek 521
1. Nejpozději do uplynutí lhůty pro vyřízení režimu, bez ohledu na to, zda se uplatní úprava lhůt podle čl. 118 odst. 2 druhého pododstavce kodexu či nikoliv:
— se v případě aktivního zušlechťovacího styku (systému navracení) nebo přepracování pod celním dohledem předkládá vyúčtování režimu celnímu úřadu vykonávajícímu dohled do 30 dnů;
— musí být v případě aktivního zušlechťovacího styku (systému navracení) žádost o vrácení nebo prominutí dovozního cla předložena celnímu úřadu vykonávajícímu dohled do šesti měsíců.
Pokud to opodstatňují zvláštní okolnosti, mohou celní orgány tuto lhůtu prodloužit i po jejím uplynutí.
2. Pokud celní úřad vykonávající dohled nestanoví jinak, musí vyúčtování nebo žádost obsahovat tyto údaje:
a) odkaz na povolení;
b) množství každého druhu dovozového zboží, pro které se žádá o vyřízení režimu, vrácení nebo prominutí cla, nebo dovozového zboží propuštěné do režimu v rámci trojúhelníkového obchodu;
c) kód KN dovozového zboží;
d) sazbu dovozního cla platnou pro toto dovozové zboží a případně jeho celní hodnotu;
e) odkazy na celní prohlášení, na jejichž základě bylo dovozové zboží propuštěno do režimu;
f) druh a množství zušlechtěných nebo přepracovaných výrobků nebo zboží v nezměněném stavu a jim přidělené celně schválené určení s odkazy na celní prohlášení, ostatní celní doklady nebo jiné dokumenty týkající se vyřízení režimu a lhůt pro vyřízení režimu;
g) hodnotu zušlechtěných nebo přepracovaných výrobků, jestliže se vyřízení režimu provádí na základě metody hodnotového klíče;
h) výtěžnost;
i) výši dovozního cla, kterou je třeba zaplatit, vrátit nebo prominout a popřípadě výši vyrovnávacích úroků, které je třeba zaplatit. Pokud tato částka souvisí s článkem 546, musí to být uvedeno;
j) v případě přepracování pod celním dohledem, kód KN přepracovaných výrobků a prvky nezbytné pro stanovení celní hodnoty.
3. Celní řad vykonávající dohled může vystavit vyúčtování režimu.
Pododdíl 7
Správní spolupráce
Článek 522
Celní orgány sdělují Komisi v jednotlivých případech ve lhůtách a ve formě uvedené v příloze 70 tyto informace:
a) u aktivního zušlechťovacího styku a přepracování pod celním dohledem:
i) o vydaných povoleních;
ii) o odmítnutých žádostech nebo povoleních, která byla zrušena nebo odňata z důvodů nesplnění hospodářských podmínek;
b) u pasivního zušlechťovacího styku:
i) o povoleních vydaných v souladu s čl. 147 odst. 2 kodexu;
ii) o odmítnutých žádostech nebo o povoleních, která byla zrušena nebo odňata z důvodů nesplnění hospodářských podmínek.
Komise tyto informace poskytne celním správám.
Článek 523
Aby bylo možné zpřístupnit nezbytné informace ostatním celním úřadům dotčeným uplatňováním režimu, mohou být na žádost dotyčné osoby nebo z podnětu celních orgánů vydány následující informační listy podle přílohy 71, pokud se celní orgány nedohodnou na jiném prostředku výměny informací:
a) pokud jde o režim uskladňování v celním skladu, informační list INF 8 pro sdělení informací týkajících se výpočtu celního dluhu souvisejícího se zbožím dříve, než budou uskutečněny obvyklé formy manipulace se zbožím;
b) pokud jde o režim aktivního zušlechťovacího styku:
i) informační list INF 1 pro sdělení informací týkajících se výše cla, vyrovnávacího úroku, jistoty a obchodněpolitických opatření;
ii) informační list INF 9 pro sdělení informací týkajících se zušlechtěných výrobků, které jsou určeny k propuštění do režimu v rámci trojúhelníkového obchodu;
iii) informační list INF 5 pro sdělení informací týkajících se předčasného vývozu v rámci trojúhelníkového obchodu z důvodů osvobození od cla za dovozové zboží;
iv) informační list INF 7 pro sdělení informací umožňujících prominutí nebo vrácení cla v rámci systému navracení;
c) pokud jde o režim dočasného použití, informační list INF 6 pro sdělení informací týkajících se výpočtu celního dluhu nebo výše již vybraného cla za přepravované zboží;
d) pokud jde o režim pasivního zušlechťovacího styku, informační list INF 2 pro sdělení informací týkajících se dočasně vyváženého zboží v rámci trojúhelníkového obchodu z důvodů celkového nebo částečného osvobození od cla za zušlechtěné výrobky.
KAPITOLA 2
Uskladňování v celním skladu
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 524
Pro účely této kapitoly týkající se zemědělských produktů se „předfinancovaným zbožím“ rozumí zboží Společenství určené k vývozu v nezměněném stavu, které podléhá zaplacení částky rovnající se vývozní náhradě před vyvezením zboží, pokud je tato platba umožněna nařízením Rady (EHS) č. 565/80 ( 11 ).
Článek 525
1. Veřejné celní sklady se dělí takto:
a) typ A, pokud za sklad odpovídá skladovatel;
b) typ B, pokud za sklad odpovídá ukladatel;
c) typ F, pokud je sklad provozován celními orgány.
2. Soukromé celní sklady, za které odpovídá skladovatel, který je zároveň ukladatelem, přičemž však nemusí být majitelem zboží, se dělí takto:
a) typ D, pokud se propuštění do volného oběhu provádí formou místního celního řízení a může být provedeno na základě druhu, celní hodnoty a množství zboží při propuštění do režimu;
b) typ E, pokud se uplatňuje režim, ačkoliv zboží nemusí být uskladněno v místě schváleném jako celní sklad;
c) typ C, pokud vznikne jiná situace než situace uvedené v písmenech a) a b).
3. V povolení pro sklad typu E může být stanoveno, že se uplatní postupy pro sklad typu D.
Oddíl 2
Doplňující podmínky pro udělení povolení
Článek 526
1. Při udělování povolení určí celní orgány prostory nebo jiná vymezená místa jako celnísklady typu A, B, C nebo D. Mohou také schválit dočasné skladovací prostory jako sklad jednoho z těchto typů nebo je provozovat jako sklad typu F.
2. Jedno místo nemůže být ve stejné době schváleno jako více než jeden sklad.
3. Pokud je zboží nebezpečné nebo by mohlo znehodnotit jiné zboží nebo vyžaduje z jiných důvodů zvláštní zařízení, může se v povolení stanovit, že bude skladováno v prostorách zvláště k tomu vybavených.
4. Sklady typu A, C, D a Emohou být schváleny jako zásobovací sklady ve smyslu článku 40 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ( 12 ).
5. Jednotné povolení může být vydáno pouze soukromým celním skladům.
Článek 527
1. Povolení je možné udělit pouze tehdy, pokud zamýšlená obvyklá manipulace se zbožím nebo operace aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem nepřevažují nad uskladňováním zboží.
2. Povolení nemůže být uděleno v případě, že jsou prostory celního skladu nebo skladovací zařízení používány pro maloobchodní prodej.
Povolení však může být uděleno v případě, že je zboží prodáváno v maloobchodě s osvobozením od dovozního cla:
a) cestujícím do třetích zemí;
b) na základě diplomatických a konzulárních dohod;
c) členům mezinárodních organizací nebo silám NATO.
3. Pro účely čl. 86 druhé odrážky kodexu celní orgány při zkoumání, zda administrativní náklady vynakládané na režim uskladňování v celním skladu nejsou přiměřené příslušným hospodářským potřebám, zohlední mimo jiné i typ skladu a celní postupy, které zde mohou být uplatňovány.
Oddíl 3
Evidence zboží
Článek 528
1. Ve skladech typu A, C, D a E je osobou pověřenou vést evidenci zboží skladovatel.
2. Ve skladech typu F vede řídící celní orgán místo evidence zboží celní záznamy.
3. Ve skladech typu B celní úřad vykonávající dohled uchovává místo evidence zboží celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu.
Článek 529
1. Evidence zboží vypovídá o současném stavu zásob zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu. Skladovatel předkládá seznam uvedených zásob celnímu úřadu vykonávajícímu dohled ve lhůtách stanovených celními orgány.
2. V případě použití čl. 112 odst. 2 kodexu se celní hodnota zboží před obvyklou formou manipulace musí objevit v evidenci zboží.
3. V evidenci zboží musí být obsaženy informace o dočasném vynětí zboží a o společně skladovaném zboží v souladu s čl. 534 odst. 2.
Článek 530
1. Pokud je zboží propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu typu E, provede se zápis do evidence zboží v okamžiku jeho příchodu do skladovacího zařízení držitele.
2. Pokud celní sklad slouží současně jako dočasné skladovací zařízení, provede se zápis do evidence zboží v okamžiku, kdy je přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu.
3. Zápisy do evidence zboží týkající se vyřízení režimu se uskuteční nejpozději v okamžiku, kdy zboží opustí celní sklad nebo skladovací zařízení držitele.
Oddíl 4
Další ustanovení týkající se provádění režimu
Článek 531
Zboží, které není zbožím Společenství, může být předmětem obvyklé manipulace popsané v příloze 72.
Článek 532
Zboží může být dočasně vyňato z celního skladu po dobu nepřekračující tři měsíce. Pokud to opodstatňují okolnosti, může být tato doba prodloužena.
Článek 533
O povolení k obvyklé manipulaci se zbožím nebo k jeho dočasnému vynětí z celního skladu se pro jednotlivé případy žádá písemně. Žádost musí obsahovat všechny nezbytné podrobnosti pro uplatňování režimu.
Toto povolení může být též uděleno v rámci povolení provozovat režim uskladňování. V tomto případě musí být celní úřad vykonávající dohled informován způsobem, který určí, o skutečnosti, že tato manipulace proběhne nebo že zboží má být dočasně vyňato.
Článek 534
1. Pokud je zboží Společenství skladováno v prostorách celních skladů nebo ve skladovacích zařízeních používaných pro zboží propuštěné do režimu, mohou být stanoveny zvláštní metody ztotožnění tohoto zboží, zejména pro rozlišení tohoto zboží od zboží propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu.
2. Celní orgány mohou umožnit společné uskladňování, je-li nemožné kdykoliv určit celní status každého druhu zboží. U předfinancovaného zboží je tato možnost vyloučena.
Společně skladované zboží má stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a stejné technické vlastnosti.
3. Pro účely přidělení celně schváleného určení může být zboží, které je společně skladované zboží a za zvláštních okolností také zboží, které je rozlišitelné a splňuje podmínky odst. 2 druhého pododstavce, považováno buď za zboží Společenství nebo za zboží, které není zbožím Společenství.
Použití prvního pododstavce nesmí však mít za následek, že by celní status byl přidělen většímu množství zboží, než je množství zboží, které tento status skutečně má a které se nachází v celním skladu nebo skladovacích zařízeních v okamžiku, kdy jej zboží navržené pro celně schválné určení opouští.
Článek 535
1. Pokud jsou operace aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem uskutečňovány v prostorách celního skladu nebo ve skladovacích zařízeních, použijí se na zboží propuštěné do těchto režimů přiměřeně článek 534.
Týkají-li se však tyto operace aktivního zušlechťovacího styku bez ekvivalence nebo přepracování pod celním dohledem, ustanovení článku 534 týkající se společného uskladnění se na zboží Společenství nepoužijí.
2. Zápisy v záznamech musí celním orgánům umožňovat kdykoli si ověřit přesnou situaci veškerého zboží nebo výrobků nacházejících se v jednom z režimů.
KAPITOLA 3
Aktivní zušlechťovací styk
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 536
Pro účely této kapitoly se rozumí:
|
a) |
„předčasným vývozem“systém, ve kterém jsou zušlechtěné výrobky získané z rovnocenného zboží vyvezeny před tím, než je dovozové zboží propuštěno do režimu v podmíněném systému; |
|
b) |
„zpracováním na zakázku“každé zušlechtění dovozového zboží, které bylo přímo nebo nepřímo dáno k dispozici držiteli, jež se provádí podle podkladů a z pověření objednatele sídlícího v třetí zemi, většinou pouze proti platbě nákladů na zušlechtění. |
Oddíl 2
Doplňující podmínky pro udělení povolení
Článek 537
Povolení se udělí pouze v případě, že žadatel hodlá zpětně vyvézt nebo vyvézt hlavní zušlechtěné výrobky.
Článek 538
Povolení může být též uděleno pro zboží uvedené v čl. 114 odst. 2 písm. c) čtvrté odrážce kodexu s výjimkou:
a) pohonných hmot a zdrojů energie, jiných než, které jsou nezbytné k vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo ke zjištění vad dovozového zboží, které je třeba opravit;
b) maziv, jiných, než která jsou nezbytná pro testování, seřízení nebo vyjmutí zušlechtěných výrobků z formy;
c) zařízení a nástrojů.
Článek 539
1. Hospodářské podmínky se považují za splněné s výjimkou případů, kdy se žádost týká dovozového zboží uvedeného v příloze 73.
2. Hospodářské podmínky se však považují za splněné i v případě, že se žádost týká dovozového zboží uvedeného v příloze 73 za předpokladu, že:
a) se žádost týká:
i) operací se zbožím neobchodní povahy;
ii) smlouvy o zpracování na zakázku;
iii) zpracování zušlechtěných výrobků, které byly získány při zušlechtění, které se uskutečnilo v rámcipředcházejícího povolení, které bylo poskytnuto po prověření hospodářských podmínek;
iv) obvyklých způsobů manipulace uvedených v článku 531;
v) opravy;
vi) zpracování tvrdé pšenice kódu KN 1001 10 00 na těstoviny kódu KN 1902 11 00 a 1902 19; nebo
b) celková hodnota dovozového zboží na žadatele a kalendářní rok a pro každý osmimístný kód KN nepřesáhne 150 000 eur; nebo
c) v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ( 13 ), jedná-li se o dovozové zboží uvedené v části A přílohy 73, předloží žadatel doklad, který vydal příslušný orgán a který umožňuje, aby bylo množství tohoto zboží stanovené na základě bilanční prognózy propuštěno do režimu.
Článek 540
V povolení se stanoví prostředky a metody ztotožnění dovozového zboží v zušlechtěných výrobcích a určí se podmínky správného průběhu operací, při kterých se používá rovnocenné zboží.
Tyto metody ztotožnění a podmínky mohou zahrnovat prověření záznamů.
Oddíl 3
Ustanovení týkající se provádění režimu
Článek 541
1. V povolení se upřesní, zda a za jakých podmínek může být rovnocenné zboží uvedené v čl. 114 odst. 2 písm. e) kodexu a spadající pod stejný osmimístný kód KN, mající stejnou obchodní jakost a technické vlastnosti jako dovozové zboží použito pro zušlechťovací operace.
2. Rovnocenné zboží může být v pokročilejším stádiu výroby než dovozové zboží, pokud se, až na výjimečné případy, hlavní část zušlechťovacích operací tohoto rovnocenného zboží uskutečňuje v podniku držitele nebo v podniku, kde jsou tyto operace uskutečňovány na jeho účet.
3. Zvláštní ustanovení uvedená v příloze 74 se vztahují na zboží uvedené v této příloze.
Článek 542
1. V povolení se stanoví lhůta pro vyřízení režimu. Pokud to vyžadují okolnosti, může být tato lhůta prodloužena i po uplynutí původně stanovené lhůty.
2. Pokud lhůta pro vyřízení režimu uplyne k určitému datu pro veškeré zboží propuštěné do režimu v průběhu určitého období, může se v povolení stanovit, že se lhůta pro vyřízení režimu automaticky prodlouží pro veškeré zboží, které se k tomuto datu dosud nachází v režimu. Celní orgány však mohou požadovat, aby tomuto zboží bylo přiděleno nové celně schválené určení ve lhůtě, kterou stanoví.
3. Bez ohledu na to, zda se uplatní úprava lhůt nebo zda se použije odstavec 2, nemůže být lhůta pro vyřízení režimu pro následující zušlechtěné výrobky nebo zboží v nezměněném stavu delší než:
a) čtyři měsíce u mléka a mléčných výrobků uvedených v článku 1 nařízení (ES) č. 1255/1999;
b) dva měsíce u zvířat určených na porážku bez výkrmu kapitoly 1 KN;
c) tři měsíce u zvířat na výkrm (včetně případné porážky) čísla KN 0104 a 0105;
d) šest měsíců u ostatních zvířat na výkrm (včetně případné porážky) kapitoly 1 KN;
e) šest měsíců v případě zpracování masa;
f) šest měsíců v případě zpracování ostatních zemědělských produktů, které splňují podmínky pro zálohovou výplatu vývozních náhrad uvedených v článku 1 nařízení (EHS) č. 565/80 a zpracovaných na výrobky nebo zboží uvedené v čl. 2 písm. b) nebo c) tohoto nařízení.
Pokud jsou zušlechťovací operace uskutečňovány po sobě nebo za výjimečných okolností, mohou být uvedené lhůty na požádání prodlouženy, přičemž celková doba nesmí být delší než dvanáct měsíců.
Článek 543
1. V případě předčasného vývozu se v povolení stanoví lhůta, v níž zboží, které není zbožím Společenství, musí být s přihlédnutím k zásobování a dopravě do Společenství navrženo k propuštění do režimu.
2. Lhůta uvedená v odstavci 1 nesmí být delší než:
a) tři měsíce v případě zboží, na něž se vztahuje některá společná organizace trhu;
b) šest měsíců v případě ostatního zboží.
Šestiměsíční lhůta však může být prodloužena na základě řádně odůvodněné žádosti držitele, přičemž celková doba nesmí být delší než dvanáct měsíců. Pokud to okolnosti vyžadují, prodloužení může být povoleno i po uplynutí původně stanovené lhůty.
Článek 544
Pro účely vyřízení režimu nebo žádosti o vrácení dovozního cla se za zpětný vývoz nebo vývoz považuje:
a) dodání zušlechtěných výrobků osobám, které jsou osvobozeny od cla podle Vídeňské úmluvy ze dne 18. dubna 1961 o diplomatických stycích, Vídeňské úmluvy ze dne 24. dubna 1963 o konzulárních stycích nebo podle Newyorské mluvy ze dne 16. prosince 1969 o zvláštních misích;
b) dodání zušlechtěných výrobků ozbrojeným silám jiných států umístěných na území členského státu, pokud tento členský stát poskytne zvláštní osvobození od dovozního cla podle článku 136 nařízení (EHS) č. 918/83;
c) dodání civilních letadel; celní úřad vykonávající dohled však umožní, aby byl režim vyřízen v okamžiku prvního použití dovozového zboží při výrobě, opravě, úpravě nebo přebudování civilních letadel nebo jejich částí, pokud záznamy držitele umožňují ověřit uplatňování a řádné provádění režimu;
d) dodání kosmických lodí a souvisejících zařízeních; celní úřad vykonávající dohled však umožní, aby byl režim vyřízen v okamžiku prvního použití dovozového zboží při výrobě, opravě, úpravě nebo přebudování satelitů, nosných raket a pozemních zařízení nebo jejich částí, které jsou nedílnou součástí těchto systémů, pokud záznamy držitele umožňují ověřit uplatňování a řádné provádění režimu;
e) využití v souladu s ustanoveními pro vedlejší zušlechtěné výrobky, jejichž zničení pod celním dohledem je zakázáno z ekologických důvodů; v takovém případě musí držitel prokázat, že vyřízení režimu podle běžných pravidel není možné nebo není z hospodářského hlediska proveditelné.
Oddíl 4
Ustanovení týkající se provádění podmíněného systému
Článek 545
1. Použití rovnocenného zboží při zušlechťovacích operacích v souladu s článkem 115 kodexu nepodléhá formalitám pro propuštění zboží do režimu.
2. Rovnocenné zboží a zušlechtěné výrobky z něho vzniklé se stávají zbožím, které není zbožím Společenství, a dovozové zboží se stává zbožím Společenství v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na vyřízení režimu.
Pokud je však dovozové zboží uvedeno na trh před vyřízením režimu, dojde ke změně statusu v okamžiku uvedení zboží na trh. Výjimečně, pokud se očekává, že rovnocenné zboží nebude v tomto okamžiku přítomné, mohou celní orgány na žádost držitele povolit, aby bylo rovnocenné zboží předloženo později v rozumné lhůtě, kterou stanoví.
3. V případě předčasného vývozu:
— se zušlechtěné výrobky stávají zbožím, které není zbožím Společenství, v okamžiku přijetí vývozního celního prohlášení a za podmínky, že zboží, které má být dovezeno, bude propuštěno do režimu,
— se dovozové zboží stává zbožím Společenství v okamžiku jeho propuštění do režimu.
Článek 546
Aniž jsou dotčena zakazující nebo omezující opatření, upřesní se v povolení, zda zušlechtěné výrobky nebo zboží v nezměněném stavu mohou být propuštěny do volného oběhu bez celního prohlášení. V takovém případě se zboží považuje za propuštěné do volného oběhu, pokud mu není do uplynutí lhůty pro vyřízení režimu přiděleno jiné celně schválené určení.
Pro účely čl. 218 odst. 1 prvního pododstavce kodexu je celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu považováno za podané a přijaté a zboží za propuštěné v okamžiku předložení vyúčtování režimu.
Výrobky nebo zboží se stávají zbožím Společenství v okamžiku uvedení na trh.
Článek 547
V případě propuštění zušlechtěných výrobků do volného oběhu na dovozové zboží odkazují kolonky 15, 16, 34, 41 a 42 celního prohlášení. Odpovídající údaje mohou být též uvedeny v informačním listu INF 1 nebo v jiných dokladech přiložených k celnímu prohlášení.
Článek 547a
V případě dovozového zboží, které má v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu nárok na uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení z důvodů zvláštního použití, se dovozní clo, které má být vyměřeno podle čl. 121 odst. 1 kodexu, vypočítá podle sazby odpovídající tomuto zvláštnímu použití. Uplatnění tohoto výpočtu je přípustné pouze v případě, že by pro toto zvláštní použití mohlo být vydáno povolení a že by mohly být splněny podmínky vázané na poskytnutí zvýhodněného sazebního zacházení.
Článek 548
1. Seznam zušlechtěných výrobků podléhajících příslušnému dovoznímu clu podle čl. 122 písm. a) první odrážky kodexu je uveden v příloze 75.
2. Jsou-li zničeny jiné zušlechtěné výrobky, než které jsou uvedeny na seznamu v odstavci 1, jsou tyto výrobky považovány za zpětně vyvezené.
Článek 549
1. Pokud jsou zušlechtěné výrobky nebo zboží v nezměněném stavu propuštěny do některého režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo umístěny do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu I ve smyslu článku 799 nebo do svobodného celního skladu nebo umístěny do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu II ve smyslu článku 799, čímž je umožněno vyřízení režimu, musí doklady nebo záznamy použité pro toto celně schválené určení nebo jiné je nahrazující doklady obsahovat jeden z těchto údajů:
— Mercancías PA/S,
— AF/S-varer,
— AV/S-Waren,
— Εμπορεύματα ET/A,
— IP/S goods,
— Marchandises PA/S,
— Merci PA/S,
— AV/S-goederen,
— Mercadorias AA/S,
— SJ/S-tavaroita,
— AF/S-varor ►A2 , ◄
— Zboží AZS/P,
— ST/P kaup,
— IP/ATL preces,
— LP/S prekės,
— AF/F áruk,
— Oġġetti PI/S,
— Towary UCz/Z,
— AO/O blago,
— AZS/PS tovar.
2. Pokud dovozové zboží propuštěné do režimu podléhá zvláštním obchodněpolitickým opatřením, která se uplatňují i při jeho propuštění buď v nezměněném stavu nebo ve formě zušlechtěných výrobků do některého režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo při umístění do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu I ve smyslu článku 799 nebo do svobodného celního skladu nebo při umístění do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu II ve smyslu článku 799, doplní se poznámka uvedená v odstavci 1 o jeden z těchto údajů:
— Política comercial,
— Handelspolitik,
— Handelspolitik,
— Εμπορική πολιτική,
— Commercial policy,
— Politique commerciale,
— Politica commerciale,
— Handelspolitiek,
— Politica comercial,
— Kauppapolitiikka,
— Handelspolitik,
— Obchodní politika,
— Kaubanduspoliitika,
— Tirdzniecības politika,
— Prekybos politika,
— Kereskedelempolitika,
— Politika kummerċjali,
— Polityka handlowa,
— Trgovinska politika,
— Obchodná politika.
Oddíl 5
Ustanovení týkající se provádění systému navracení
Článek 550
Pokud má zboží v systému navracení celně schválené určení uvedené v čl. 549 odst. 1, musí být označeno těmito údaji:
— Mercancías PA/R,
— AF/T-varer,
— AV/R-Waren,
— Εμπορεύματα ET/E,
— IP/D goods,
— Marchandises PA/R,
— Merci PA/R,
— AV/T-goederen,
— Mercadorias AA/D,
— SJ/T-tavaroita,
— AF/R-varor,
— Zboží AZS/N,
— ST/T kaup,
— IP/ATM preces,
— LP/D prekės,
— AF/V áruk,
— Oġġetti PI/SR,
— Towary UCz/Zw,
— AO/P blago,
— AZS/SV tovar.
KAPITOLA 4
Přepracování pod celním dohledem
Článek 551
1. Režim přepracování pod celním dohledem se použije u zboží, jehož přepracováním se získají výrobky, na které se vztahuje nižší dovozní clo než na dovozové zboží.
Tento režim se použije též na operace určené k zajištění souladu s technickými normami, který je požadován pro účely propuštění zboží do volného oběhu.
2. Ustanovení čl. 542 odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně.
3. Při určování celní hodnoty přepracovaných výrobků, které jsou navrženy pro propuštění do volného oběhu, si může deklarant vybrat jednu z metod uvedených v čl. 30 odst. 2 písm. a), b) nebo c) kodexu nebo náklady na přepracování přičíst k celní hodnotě dovozového zboží. ►M22 Za náklady na přepracování se považují veškeré náklady vynaložené na výrobu přepracovaných výrobků včetně režijních nákladů a hodnoty veškerého použitého zboží Společenství. ◄
Článek 552
1. U druhů zboží a operací uvedených v příloze 76 části A se hospodářské podmínky považují za splněné.
V případě ostatních druhů zboží a ostatních operací se hospodářské podmínky prověřují.
2. V případě druhů zboží a operací uvedených v příloze 76 části B, které však nejsou zahrnuty v části A, se hospodářské podmínky prověří v rámci výboru. Použije se čl. 504 odst. 3 a 4.
KAPITOLA 5
Dočasné použití
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 553
1. Zvířata, pokud jejich obchodní hodnota není zanedbatelná, narozená zvířatům propuštěným do režimu, jsou považována za zboží, které není zbožím Společenství a je též propuštěno do tohoto režimu.
2. Celní orgány zajistí, aby celková doba, během které zůstává zboží v režimu za stejným účelem a v odpovědnosti stejného držitele,nepřesáhla 24 měsíců, i když je režim vyřízen propuštěním zboží do jiného režimu s podmíněným osvobozením od cla a po něm následovně znovu do režimu dočasného použití.
Na žádost držitele však celní orgány mohou za podmínek, které stanoví, prodloužit tuto dobu o dobu, během které není zboží používáno.
3. Pro účely čl. 140 odst. 3 kodexu se „mimořádnými okolnostmi“ rozumí všechny události následkem kterých musí být zboží používáno delší dobu, aby bylo dosaženo cíle, který odůvodňuje dočasné použití.
4. Zboží propuštěné do režimu musí zůstat v nezměněném stavu.
Opravy a údržba včetně prohlídek, seřizování nebo opatření přijatých za účelem uchování zboží nebo jeho uvedení do souladu s technickými požadavky nezbytnými pro použití v režimu jsou přípustné.
Článek 554
Dočasné použití s úplným osvobozením od dovozního cla (dále jen „úplné osvobození od dovozního cla“) se povolí jen v souladu s články 555 až 578.
Dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla se nepovolí pro spotřební zboží.
Oddíl 2
Podmínky pro úplné osvobození od dovozního cla
Pododdíl 1
Dopravní prostředky
Článek 555
1. Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:
|
a) |
„obchodním použitím“dopravního prostředku k dopravě osob za úhradu nebo k průmyslové nebo obchodní přepravě zboží jak za úhradu, tak i bezplatně; |
◄
|
b) |
„soukromým použitím“použití dopravního prostředku s vyloučením jakéhokoli obchodního použití; |
|
c) |
„vnitřní přepravou“doprava osob, které na celním území Společenství nastupují do dopravního prostředku a na tomto území z něj opět vystupují, nebo přeprava zboží, které se nakládá a opět vykládá na celním území Společenství. |
2. Dopravní prostředky zahrnují náhradní díly, příslušenství a obvyklé vybavení, tvořící jejich součást.
Článek 556
Palety jsou od dovozního cla osvobozeny úplně.
Režim je rovněž vyřízen vyvezením nebo zpětným vyvezením palet stejného typu a přibližně stejné hodnoty.
Článek 557
1. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou kontejnery, pokud jsou na vhodném a dobře viditelném místě trvanlivě uvedeny tyto údaje:
a) totožnost vlastníka nebo provozovatele s uvedením jeho plného jména nebo zavedené identifikace, nikoli však ve formě symbolů jako jsou znaky nebo vlajky;
b) identifikační značky a čísla, kterými kontejner opatřil vlastník nebo provozovatel; čistá hmotnost kontejneru, včetně všech pevně připevněných zařízení; tyto údaje se však nemusejí uvádět při označování výměnných kontejnerů v kombinované železničně-silniční dopravě;
c) s výjimkou kontejnerů používaných v letecké dopravě, země, v níž je kontejner registrován, uvedená buď prostřednictvím kódu země ISO alfa-2 stanoveného mezinárodními normami ISO 3166 nebo 6346, anebo rozlišovací zkratkou používanou k označení země na automobilech v mezinárodní silniční dopravě nebo prostřednictvím čísel, jedná-li se o výměnné kontejnery v kombinované železničně-silniční dopravě.
Je-li žádost o povolení podána v souladu s čl. 497 odst. 3 písm. c) prvním pododstavcem, kontejnery musí být sledovány osobou zastoupenou na celním území Společenství, která je schopna je kdykoli lokalizovat a která má informace o jejich propuštění do režimu a jeho vyřízení.
2. Před zpětným vývozem mohou být kontejnery použity ve vnitřní přepravě. Kontejnery lze během pobytu v členském státě pouze jednou použít pro přepravu zboží, které bylo naloženo a vyloženo na území stejného členského státu, pokud by jinak cestovaly na tomto území prázdné.
3. Za podmínek uvedených v Ženevské úmluvě ze dne 21. ledna 1994 o celním režimu pro kontejnery používané v rámci poolu v mezinárodní dopravě, schválené rozhodnutím Rady 95/137/ES ( 14 ) umožňují celní orgány, aby byl režim vyřízen vývozem nebo zpětným vývozem kontejnerů stejného typu nebo stejné hodnoty.
Článek 558
1. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou dopravní prostředky pro silniční, železniční, leteckou, námořní a říční dopravu, pokud jsou:
a) registrovány mimo celní území Společenství na jméno osoby usazené mimo toto území. Nejsou-li však dopravní prostředky registrovány, může být tato podmínka považována za splněnou v případě, že náležejí osobě usazené mimo celní území Společenství;
b) používány osobou usazenou mimo celní území Společenství, aniž jsou dotčeny články 559, 560 a 561;
c) v případě obchodního použití jiných dopravních prostředků než železničních použity pouze k přepravě, která začíná nebo končí mimo celní území Společenství; pro vnitřní přepravu však mohou být použity v případě, že to umožňují platné právní předpisy upravující dopravu, zejména podmínky přístupu na trh a poskytování dopravních služeb.
2. Pokud dopravní prostředky uvedené v odstavci 1 zapůjčila půjčovna sídlící na celním území Společenství osobě usazené mimo toto území, musí být dopravní prostředky zpětně vyvezeny do osmi dnů ode dne účinnosti smlouvy.
Článek 559
Osoby usazené na celním území Společenství mohou být úplně osvobozeny od dovozního cla v případě:
a) železničních dopravních prostředků, které jsou dány této osobě k dispozici v souladu s dohodou, podle které může každá síť využívat vozový park jiné sítě jako svůj vlastní;
b) přívěsu připojeného k silničnímu dopravnímu prostředku, který je zaregistrován na celním území Společenství;
c) použití dopravních prostředků v mimořádné situaci, pokud toto použití není delší než pět dní; nebo
d) dopravních prostředků, které půjčovna používá pro zpětný vývoz nepřekračující dobu pěti dní.
Článek 560
1. Fyzické osoby usazené na celním území Společenství jsou úplně osvobozeny od dovozního cla, pokud používají k soukromým účelům dopravní prostředek pouze příležitostně a podle pokynů zaregistrovaného držitele a tento držitel se v době použití nachází na tomto celním území.
Tyto osoby jsou též úplně osvobozeny od dovozního cla, používají-li dopravní prostředek pronajatý podle písemné smlouvy, příležitostně:
a) za účelem návratu do místa pobytu ve Společenství;
b) za účelem opuštění Společenství; nebo
c) pokud je to obecně povoleno příslušnými celními orgány.
2. Dopravní prostředky musí být zpětně vyvezeny nebo vráceny půjčovně sídlící na celním území Společenství v těchto lhůtách:
a) pět dnů od účinnosti smlouvy v případě uvedeném v odst. 1 písm. a);
b) osm dnů od účinnosti smlouvy v případě uvedeném v odst. 1 písm. c).
Dopravní prostředek musí být zpětně vyvezen ve lhůtě dvou dnů od účinnosti smlouvy v případě uvedeném v odst. 1 písm. b).
Článek 561
1. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou dopravní prostředky, které jsou registrovány na celním území Společenství v rámci dočasných sérií s cílem zpětného vývozu jménem některé z těchto osob:
a) osoby usazené mimo toto území;
b) fyzické osoby usazené v rámci tohoto území, která se chystá přestěhovat se ze svého obvyklého bydliště mimo toto území.
V případě uvedeném v písmenu b) musí být dopravní prostředky vyvezeny do tří měsíců od data registrace.
2. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou dopravní prostředky, které pro soukromé nebo obchodní účely používá fyzická osoba usazená na celním území Společenství, která je zaměstnancem vlastníka dopravního prostředku usazeného mimo Společenství nebo která je jinak pověřena vlastníkem.
Soukromé používání musí být stanoveno pracovní smlouvou.
V případě systematického používání mohou celní orgány v souladu s tímto ustanovením omezit dočasné použití dopravních prostředků.
3. Úplné osvobození od cla může být uděleno ve výjimečných případech, pokud dopravní prostředky používá po omezenou dobu k obchodním účelům osoba usazená na celním území Společenství.
Článek 562
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jsou lhůty pro vyřízení režimu následující:
a) železniční dopravní prostředky: 12 měsíců;
b) dopravní prostředky používané k obchodním účelům, jiné než železniční dopravní prostředky: doba nezbytná pro provedení přepravních operací;
c) silniční dopravní prostředky používané k soukromým účelům:
— používané studentem: doba, po kterou pobývá na celním území Společenství pouze za účelem studia,
— používané osobou pověřenou časově omezeným úkolem: doba, po kterou pobývá na celním území Společenství pouze za účelem vykonání úkolu,
— v ostatních případech, včetně jezdeckých nebo tažných zvířat a povozů jimi tažených: šest měsíců;
d) letecké dopravní prostředky používané k soukromým účelům: šest měsíců;
e) námořní a říční dopravní prostředky používané k soukromým účelům: osmnáct měsíců.
Pododdíl 2
Předměty osobní potřeby cestujících a zboží ke sportovním účelům dovážené cestujícími; předměty k uspokojování potřeb námořníků
Článek 563
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou osobní předměty přiměřeně nezbytné pro pobyt a zboží ke sportovním účelům dovážené cestujícími, kteří jsou vymezeni v čl. 236 bodu A odst. 1.
Článek 564
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou předměty k uspokojování potřeb námořníků v těchto případech:
a) pokud jsou používány na palubě plavidla pro mezinárodní námořní dopravu;
b) pokud jsou po vyložení z takového plavidla posádkou na pevnině dočasně používány;
c) pokud jsou používány posádkou takového plavidla v kulturních a sociálních zařízeních, které spravují neziskové organizace, nebo na místech, kde se pravidelně konají bohoslužby pro námořníky.
Pododdíl 3
Zboží určené k nápravě následků katastrof; lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení; zvířata; zboží pro použití v příhraničních oblastech
Článek 565
Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží používané v rámci opatření přijatých k nápravě následků katastrof nebo podobných situací, ke kterým došlo na celním území Společenství, pokud je určeno státním subjektům nebo subjektům zmocněným příslušnými orgány.
Článek 566
Úplně osvobozena od dovozního cla jsou lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení, pokud jsou zasílána k zapůjčení na žádost nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení, které je naléhavě potřebuje, protože taková zařízení nemá k dispozici, a pokud jsou určena k diagnostickým a terapeutickým účelům.
Článek 567
Úplně osvobozena od dovozního cla jsou zvířata náležející osobě usazené mimo celní území Společenství.
Úplně osvobozeno od dovozního cla je též následující zboží určené k tradičním činnostem v příhraničních oblastech, které jsou vymezeny v platnými předpisech:
a) zařízení náležející osobě usazené v příhraniční oblasti sousedící s příhraniční oblastí, do které je zboží dočasně dováženo, a využívané osobou usazenou v této sousedící příhraniční oblasti;
b) zboží určené pro stavbu, opravy nebo údržbu infrastruktury v této příhraniční oblasti, za kterou odpovídají veřejné orgány.
Pododdíl 4
Zvukové, obrazové nebo datové nosiče; propagační materiály; zařízení k výkonu povolání; pedagogický materiál a vědecká zařízení
Článek 568
Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží:
a) sloužící jako nosiče zvuku, obrazu nebo dat určené k prezentaci před prodejem nebo zasílané zdarma nebo určené k ozvučení, dabování nebo kopírování; nebo
b) využívané výhradně k propagačním nebo reklamním účelům.
Článek 569
1. Úplně osvobozeno od dovozního cla je zařízení k výkonu povolání, pokud:
a) je ve vlastnictví osoby usazené mimo celní území Společenství;
b) je dovezeno osobou usazenou mimo celní území Společenství nebo zaměstnancem vlastníka, přičemž zaměstnanec může být usazen na celním území Společenství; a
c) je využíváno dovozcem nebo pod jeho dohledem, s výjimkou audiovizuálních koprodukcí.
2. Úplné osvobození se neposkytne v případě, že zařízení má být použito pro průmyslovou výrobu, balení zboží nebo, s výjimkou ručního nářadí, pro využívání přírodních zdrojů, na výstavbu, opravu nebo údržbu budov nebo pro výkon zemních nebo podobných prací.
Článek 570
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou pedagogický materiál a vědecká zařízení, pokud:
a) náležejí osobě usazené mimo celní území Společenství;
b) jsou dovezeny soukromými nebo veřejnoprávními vědeckými nebo vzdělávacími zařízeními nebo institucemi odborné přípravy, jejichž hlavní náplní je nezisková činnost, a je používáno na jejich zodpovědnost výhradně k výukovým, vzdělávacím nebo vědecko-výzkumným účelům;
c) jsou dovezeny v přiměřeném množství vzhledem ke svému určení; a
d) nejsou využívány k čistě obchodním účelům.
Pododdíl 5
Obaly; formy, matrice, šablony, nákresy, návrhy, měřící, kontrolní a zkušební přístroje a podobné předměty; speciální nářadí a nástroje; zboží nezbytné k provádění zkoušek nebo zkouškám podléhající; vzorky; náhradní výrobní prostředky
Článek 571
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou obaly:
a) pokud jsou dovezeny plné a mají být zpětně vyvezeny prázdné nebo plné;
b) pokud jsou dovezeny prázdné a mají být zpětně vyvezeny plné.
Obaly nemohou být používány ve vnitřní přepravě, s výjimkou případů, kdy se doprava uskutečňuje za účelem vývozu zboží. Na dovezené plné obaly se na tento zákaz vztahuje pouze do doby, kdy byl jejich obsah vyprázdněn.
Článek 572
1. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou formy, matrice, šablony, nákresy, návrhy, měřící, kontrolní a zkušební přístroje a podobné předměty, pokud:
a) náležejí osobě usazené mimo celní území Společenství; a
b) je používá osoba usazená na celním území Společenství a pokud je nejméně 75 % předmětů vyrobených s jejich použitím vyvezeno.
2. Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou speciální nářadí a nástroje, pokud:
a) náležejí osobě usazené mimo celní území Společenství; a
b) jsou bezúplatně poskytovány osobě usazené na celním území Společenství a jsou určeny k výrobě zboží, jež má být zcela vyvezeno.
Článek 573
Úplně osvobozeno od dovozního cla je toto zboží:
a) zboží, které má být předmětem zkoušek, pokusů a demonstrací;
b) zboží dovážené na základě kupní smlouvy o prodeji na zkoušku, které bylo těmto zkouškám podrobeno;
c) zboží, které se používá k prováděnízkoušek, pokusů nebo předvádění za neziskovým účelem.
V případě zboží uvedeného v písmenu b) je lhůta pro vyřízení režimu šest měsíců.
Článek 574
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou vzorky dovezené v přiměřeném množství výhradně pro účely vystavování nebo předvádění na celním území Společenství.
Článek 575
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou náhradní výrobní prostředky, které dodavatelé nebo opraváři poskytují zákazníkovi dočasně a bezúplatně až do doby dodávky nebo opravy stejného zboží.
Lhůta pro vyřízení režimu je šest měsíců.
Pododdíl 6
Zboží určené pro veřejné akce nebo prodej
Článek 576
1. Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží určené k vystavení nebo použití během veřejné akce, která není organizována pouze za účelem prodeje uvedeného zboží, nebo zboží získané během této akce ze zboží propuštěného do režimu.
Ve výjimečných případech mohou celní orgány povolit tento režim pro jiné akce.
2. Úplně osvobozeno od dovozního cla je zboží, které nemůže být dovezeno jako vzorky, kdy odesílatel chce toto zboží prodat a adresát podmiňuje jeho případný nákup předběžnou prohlídkou.
Lhůta pro vyřízení režimu je dva měsíce.
3. Úplně osvobozeno od dovozního cla je toto zboží:
a) umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti, jak je uvedeno v příloze I směrnice 77/388/EHS, dovážené za účelem vystavování s možností prodeje;
b) zboží, jiné než nově vyrobené, dovážené za účelem prodeje v dražbě.
Pododdíl 7
Náhradní díly, příslušenství a vybavení; ostatní zboží
Článek 577
Úplně osvobozeny od dovozního cla jsou náhradní díly, příslušenství a vybavení používané pro opravy a údržbu, včetně prohlídek, seřízení a opatření k uchování zboží propuštěného do režimu.
Článek 578
Jiné zboží, než které je uvedeno v článcích 556 až 577, nebo zboží, které nesplňuje podmínky stanovené těmito články, může být úplně osvobozeno od dovozního cla, je-li dovezeno:
a) příležitostně a na dobu kratší než tři měsíce; nebo
b) ve zvláštních situacích, které nemají hospodářský dopad.
Oddíl 3
Ustanovení týkající se provádění režimu
Článek 579
Pokud byly předměty osobní potřeby, zboží dovážené ke sportovním účelům nebo dopravní prostředky předmětem ústního prohlášení nebo jiného projevu vůle propustit zboží do režimu, mohou celní orgány v případě, že je dovozní clo vysoké nebo existuje-li vážné nebezpečí, že nebudou splněny povinnosti vyplývající z propuštění do režimu, požadovat písemné celní prohlášení.
Článek 580
1. Celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu prostřednictvím karnetů ATA/CPD jsou přijímána v případě, že tyto karnety byly vydány v účastnickém státě a potvrzeny a zajištěny sdružením, jež je součástí mezinárodního řetězce pro poskytování jistot.
Pokud není v dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uvedeno jinak, rozumí se „účastnickým státem“ smluvní strana úmluvy ATA nebo Istanbulské úmluvy, která přijala doporučení Rady pro celní spolupráci ze dne 25. června 1992 o přijímání karnetů ATA a CPD pro režim dočasného použití.
2. Odstavec 1 se použije pouze, pokud karnety ATA/CPD:
a) se týkají zboží a použití, na které se vztahují tyto úmluvy nebo dohody;
b) jsou na obalovém listu potvrzeny celními orgány v kolonce k tomu vyhrazeném; a
c) jsou platné na celním území Společenství.
Karnety ATA/CPD jsou předkládány na celním úřadu propouštějícím zboží na celní území Společenství, s výjimkou případu, kdy celní úřad není schopen ověřit, zda byly splněny podmínky pro propuštění do režimu.
3. ►M26 Články 457c, 457d ◄ a 458 až 461 se použijí přiměřeně též na zboží, které bylo propuštěno do režimu a na které se vztahuje karnet ATA.
Článek 581
1. Aniž je dotčen systém zvláštních jistot pro karnety ATA/CPD, podléhá propuštění zboží do režimu prostřednictvím písemného celního prohlášení, s výjimkou případů uvedených v příloze 77, poskytnutí jistoty.
2. Celní orgány mohou požadovat, aby byly za účelem usnadnění kontroly režimu vedeny záznamy.
Článek 582
1. Pokud je zboží, které bylo propuštěno do režimu v souladu s článkem 576 uvolněno z tohoto režimu propuštěním do volného oběhu, stanoví se výše dluhu na základě prvků výpočtu pro toto zboží v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu.
Pokud je zboží propuštěné do režimu v souladu s článkem 576 uvedeno na trh, považuje se za předložené celním orgánům, pokud je navrženo k propuštění do volného oběhu před vypršením lhůty pro vyřízení režimu.
2. Pro účely vyřízení režimu pro zboží uvedené v čl. 576 odst. 1 se jeho spotřeba, zničení nebo bezplatné rozdělení veřejnosti v rámci určité akce považuje za zpětný vývoz, pokud jeho množství odpovídá druhu akce, počtu návštěvníků a důležitosti účasti vystavovatele na této události.
První pododstavec se nevztahuje na alkoholické nápoje, tabák a pohonné hmoty.
Článek 583
Pokud je zboží propuštěné do režimu propuštěno do některého z režimů s podmíněným osvobozením od cla nebo umístěno do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu I ve smyslu článku 799 nebo svobodného celního skladu nebo umístěno do svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu II ve smyslu článku 799, umožňující vyřízení režimu dočasného použití, musí doklady, jiné než karnety ATA/CPD, nebo záznamy použité pro toto uvedené celně schválené určení nebo jiné je nahrazující doklady obsahovat jeden z těchto údajů:
— Mercancías IT,
— MI-varer,
— VV-Waren,
— Εμπορεύματα ΠΕ,
— TA goods,
— Marchandises AT,
— Merci AT,
— TI-goederen,
— Mercadorias IT,
— VM-tavaroita,
— TI-varor,
— Zboží DP,
— AI kaup,
— PI preces,
— LĮ prekės,
— IB áruk,
— Oġġetti TA,
— Towary OCz,
— ZU blago,
— DP tovar.
Článek 584
Pro železniční dopravní prostředky používané společně na základě dohody, je režim rovněž vyřízen, pokud jsou železniční dopravní prostředky stejného typu nebo stejné hodnoty jako ty, které byly dány k dispozici osobě usazené na celním území Společenství, vyvezeny nebo zpětně vyvezeny.
KAPITOLA 6
Pasivní zušlechťovací styk
Oddíl 1
Doplňující podmínky pro udělení povolení
Článek 585
1. Pokud neexistují ukazatele svědčící o opaku, nepovažují se zásadní zájmy zpracovatelů Společenství za vážně ohrožené.
2. Pokud žádost o povolení podává osoba, která vyváží zboží dočasně vyvážené bez zušlechťovacích operací, provedou celní orgány předběžnéšetření podmínek uvedených v čl. 147 odst. 2 kodexu na základě podpůrných dokladů. Články 503 a 504 se použijí přiměřeně.
Článek 586
1. V povolení se uvedou prostředky a způsoby, kterými je možné stanovit, zda jsou zušlechtěné výrobky výsledkem zpracování dočasně vyvezeného zboží, nebo kterými lze ověřit, zda byly splněny podmínky systému prosté výměny.
Tyto prostředky a způsoby mohou zahrnovat použití informačního dokumentu uvedeného v příloze 104 a prověření záznamů.
2. Pokud povaha zušlechťovacích operací neumožňuje stanovit, zda jsou zušlechtěné výrobky výsledkem zpracování dočasně vyvezeného zboží, může být přesto v řádně odůvodněných případech povolení uděleno za předpokladu, že může žadatel zaručit, že zboží použité v zušlechťovacích operacích má stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a stejné technické vlastnosti jako zboží dočasně vyvezené. V povolení se upřesní podmínky uplatnění režimu.
Článek 587
Pokud je žádost o režim podána z důvodu opravy, musí být dočasně vyvezené zboží opravitelné a režim se nepoužije na zlepšení technického výkonu zboží.
Oddíl 2
Ustanovení týkající se provádění režimu
Článek 588
1. V povolení se stanoví lhůta pro vyřízení režimu. Pokud to vyžadují zvláštní okolnosti, může být tato lhůta prodloužena i po uplynutí původní lhůty.
2. Čl. 157 odst. 2 kodexu lze použít i po uplynutí původní lhůty.
Článek 589
1. Celní prohlášení s návrhem na propuštění dočasně vyváženého zboží do režimu se předkládá v souladu s ustanoveními pro vývoz.
2. V případě předčasného dovozu obsahují doklady předkládané na podporu celního prohlášení s návrhem propuštění zboží do volného oběhu kopii povolení, není-li žádost o toto povolení podána v souladu s čl. 497 odst. 3 písm. d). Ustanovení čl. 220 odst. 3 se použijí přiměřeně.
Oddíl 3
Ustanovení týkající se výpočtu výše osvobození od cla
Článek 590
1. Pro výpočet částky, která má být odečtena, se neberou v úvahu antidumpingová ani vyrovnávací cla.
Vedlejší zušlechtěné výrobky představující odpad, šrot, rezidua, odřezky nebo zmetky se považují za zahrnuté.
2. Při určování hodnoty dočasně vyvezeného zboží podle jedné z metod uvedených v čl. 151 odst. 2 druhém pododstavci kodexu se náklady na nakládku, dopravu a pojištění dočasně vyvezeného zboží do místa zušlechťovací operace nebo poslední zušlechťovací operace nezapočítávají do:
a) hodnoty dočasně vyvezeného zboží, která se zohledňuje při určování celní hodnoty zušlechtěných výrobků podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu i) kodexu; nebo
b) nákladů na zušlechtění, pokud hodnota dočasně vyvezeného zboží nemůže být stanovena podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu i) kodexu.
Náklady na nakládku, dopravu a pojištění zušlechtěných výrobků z místa zušlechťovací operace nebo poslední zušlechťovací operace do místa vstupu na celní území Společenství se započítávají do nákladů na zušlechtění.
Náklady na nakládku, dopravu a pojištění se skládají z:
a) provizí a odměn za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí;
b) ceny kontejnerů, které se nepovažují za součást dočasně vyvezeného zboží;
c) ceny obalů zahrnující jak práci, tak materiál;
d) nákladů na údržbu zboží, která souvisí s jeho dopravou.
Článek 591
Částečné osvobození od dovozního cla, kdy se za základ pro výpočet celní hodnoty považují náklady na zušlechtění, lze povolit na žádost.
Celní orgány odmítnou výpočet částečného osvobození od dovozního cla podle tohoto ustanovení, jestliže je předtím, než jsou zušlechtěné výrobky propuštěny do volného oběhu, zjištěno, že jediným účelem propuštění dočasně vyváženého zboží, které nemá původ ve Společenství ve smyslu hlavy II, kapitoly 2, oddílu 1 kodexu, do volného oběhu s nulovou celní sazbou bylo získání částečného osvobození podle tohoto ustanovení.
Články 29 až 35 kodexu se použijí přiměřeně na náklady na zušlechtění, které nezohledňují dočasně vyvezené zboží.
Článek 592
V případě podniků, které často provádějí zušlechťovací operace v rámci jednoho povolení, které se nevztahuje na opravy, mohou celní orgány na žádost držitele stanovit průměrnou celní sazbu pro všechny tyto operace (souhrnné vyřízení režimu).
Tato sazba se stanoví vždy na dobu nejvýše dvanácti měsíců a vztahuje se dočasně na zušlechtěné výrobky, které byly během tohoto období propuštěny do volného oběhu. Na konci každého období provedou celní orgány vyúčtování a případně použijí ustanovení čl. 220 odst. 1 nebo článku 236 kodexu.
HLAVA IV
PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE VÝVOZU
KAPITOLA 1
Konečný vývoz
Článek 788
1. Pro účely čl. 161 odst. 5 kodexu se za vývozce považuje osoba, jejímž jménem a na jejíž účet je podáváno vývozní celní prohlášení a která má v době přijetí tohoto prohlášení k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat.
2. Má-li na základě vývozní smlouvy k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat osoba usazená mimo Společenství, považuje se za vývozce ta smluvní strana, která je usazena ve Společenství.
Článek 789
Jestliže se vývoz uskutečňuje prostřednictvím subdodavatele, lze vývozní celní prohlášení rovněž podat celnímu úřadu, v jehož působnosti se nachází místo, kde je usazen subdodavatel.
Článek 790
Pokud nelze z administrativních důvodů použít čl. 161 odst. 5 první větu kodexu, lze celní prohlášení podat kterémukoli celním úřadu v dotyčném členském státě, který je příslušný pro danou operaci.
Článek 791
1. V řádně odůvodněných případech mohou vývozní celní prohlášení přijmout rovněž
— jiný celní úřad, než který je uveden v čl. 161 odst. 5 první větě kodexu,
— nebo
— jiný celní úřad, než který je uveden v článku 790.
V tom případě se při kontrolách uplatňování zákazů a omezení přihlíží ke zvláštním okolnostem dané situace.
2. Jestliže v případech uvedených v odstavci 1 nejsou vývozní formality splněny v členském státě, v němž je vývozce usazen, zašle celní úřad, kterému bylo vývozní celní prohlášení podáno, kopii jednotného správního dokladu příslušnému úřadu v členském státě vývozce.
Článek 792
Aniž je dotčen článek 207, použijí se v případech, kdy se vývozní celní prohlášení podává na podkladě jednotného správního dokladu, výtisky 1, 2 a 3. Celní úřad, u kterého je vývozní celní prohlášení podáno (vývozní celní úřad), opatří svým razítkem kolonku A a případně vyplní kolonku D. Po propuštění zboží si ponechá výtisk 1, výtisk 2 zašle statistickému úřadu členského státu, ve kterém se nachází vývozní celní úřad, a výtisk 3 vrátí zúčastněné osobě.
Článek 793
1. Výtisk 3 jednotného správního dokladu a zboží propuštěné k vývozu se předkládají orgánům celního úřadu výstupu.
2. Celním úřadem výstupu se rozumí:
a) u zboží přepravovaného po železnici, poštou, letecky nebo po moři celní úřad příslušný pro místo, kde je zboží převzato na podkladě jediné přepravní smlouvy pro vývoz do třetí země železniční společností, poštovními úřady, leteckými nebo lodními společnostmi;
b) u zboží přepravovaného potrubím nebo u elektrické energie celní úřad určený členským státem, v němž je usazen vývozce;
c) u zboží přepravovaného jiným způsobem nebo za okolností, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b), poslední celní úřad před výstupem dotyčného zboží z celního území Společenství.
3. ►M5 Celní úřad výstupu se přesvědčí, zda předložené zboží odpovídá zboží uvedenému ve vývozním celním prohlášení, a dohlíží na jeho skutečný výstup. Pokud deklarant uvede v kolonce 44 „RET-EXP“ nebo jinak vyjádří své přání, aby mu byl výtisk 3 vrácen, potvrdí celní úřad výstupu skutečný výstup zboží na zadní straně výtisku 3 a vrátí jej předkladateli nebo, není-li to možné, zprostředkovateli uvedenému v kolonce 50 usazenému v oblasti místní působnosti celního úřadu výstupu, aby jej vrátil deklarantovi. Potvrzení má formu razítka uvádějícího název celního úřadu a datum. ◄
V případě vývozu po částech se potvrzení vydává pouze pro část zboží, která je skutečně vyvážena. U vývozu po částech prostřednictvím více celních úřadů potvrdí celní úřad výstupu, kterému byl předložen prvopis výtisku 3, na základě řádně odůvodněné žádosti kopii výtisku 3 pro každou část daného zboží, a tato kopie se předloží dalšímu dotyčnému celnímu úřadu výstupu. Na prvopise výtisku 3 se o této skutečnosti provede záznam.
Pokud celá vývozní operace probíhá na území jednoho členského státu, může tento stát stanovit, že výtisk 3 nemusí být potvrzován. V tom případě se výtisk 3 deklarantovi nevrací.
4. Zjistí-li celní úřad výstupu, že určité zboží chybí, uvede tuto skutečnost na předloženém výtisku celního prohlášení a uvědomí o tom vývozní celní úřad.
Zjistí-li celní úřad výstupu, že určité zboží přebývá, nepovolí jeho vývoz, dokud nejsou splněny všechny vývozní formality.
Zjistí-li celní úřad výstupu nesoulad v povaze dotyčného zboží, nepovolí jeho vývoz, dokud nejsou splněny všechny vývozní formality, a uvědomí o tom vývozní celní úřad.
5. V případech uvedených v odst. 2 písm. a) potvrdí celní úřad výstupu výtisk 3 vývozního celního prohlášení v souladu s odstavcem 3, přičemž na přepravní doklad vyznačí červenou barvou slovo „vývoz“ a orazítkuje jej. Jsou-li u pravidelných lodních linek a přímé dopravy nebo leteckých spojů do třetích zemí hospodářské subjekty schopny zaručit řádný průběh operací jinými prostředky, není poznámka „vývoz“ požadována.
6. Jde-li o zboží přepravované v některém režimu tranzitu s místem určení ve třetí zemi nebo u celního úřadu výstupu, potvrdí celní úřad odeslání výtisk 3 v souladu s odstavcem 3 a vrátí jej deklarantovi, přičemž na všech vyhotoveních tranzitního dokladu nebo dokladu, který jej nahrazuje, vyznačí červenou barvou slovo „vývoz“. Celní úřad výstupu zkontroluje, zda dotyčné zboží skutečně opustilo celní území Společenství.
První pododstavec se nepoužije v případech zproštění povinnosti předložit zboží celnímu úřadu odeslání podle čl. 419 odst. 4 a 7 a čl. 434 odst. 6 a 9.
6 a. Je-li zboží s podmíněným osvobozením od spotřební daně zasíláno do třetí země na podkladě průvodního dokladu podle nařízení (EHS) č. 2719/92, potvrdí celní úřad vývozu výtisk 3 jednotného správního dokladu podle odstavce 3 a vrátí jej deklarantovi, poté co na všechna vyhotovení průvodního dokladu vyznačí červenou barvou slovo „vývoz“ a připojí razítko zmíněné v odstavci 3.
Na výtisku 3 jednotného správního dokladu se uvede odkaz na průvodní doklad a naopak.
Celní úřad výstupu dohlíží na skutečný výstup zboží a vrátí vyhotovení průvodního dokladu v souladu s čl. 19 odst. 4 směrnice Rady 92/12/EHS. ( 15 )
Pokud se používá odstavec 4, uvede se vysvětlující poznámka na průvodním dokladu k spotřební dani.
7. Celní úřad výstupu může požádat vývozce o prokázání, že dotyčné zboží skutečně opustilo celní území Společenství.
Článek 794
1. U zboží nepodléhající zákazům ani omezením a zboží, jehož hodnota na jednu zásilku a deklaranta nepřesahuje 3 000 ECU, může být celní prohlášení podáno u celního úřadu výstupu.
Členské státy mohou stanovit, že se toto ustanovení nepoužije, pokud osoba podávající celní prohlášení jedná jménem jiné osoby jako profesionální celní zástupce.
2. Ústní vývozní celní prohlášení lze podat pouze u celního úřadu výstupu.
Článek 795
Jestliže zboží opustí celní území Společenství, aniž bylo podáno vývozní celní prohlášení, předloží toto prohlášení vývozce dodatečně celnímu úřadu, v jehož působnosti je místo, kde je usazen. Na tyto případy se použije článek 790.
Podmínkou přijetí tohoto prohlášení je, že vývozce celním orgánům dotyčného celního úřadu uspokojivě doloží, že zboží skutečně opustilo celní území Společenství, a prokáže povahu a množství tohoto zboží. Tento celní úřad potvrdí rovněž výtisk 3 jednotného správního dokladu.
Dodatečným přijetím vývozního celního prohlášení není dotčeno uplatnění platných sankcí ani možné důsledky v oblasti společné zemědělské politiky.
Článek 796
1. Jestliže zboží propuštěné k vývozu neopustí celní území Společenství, vyrozumí o tom vývozce okamžitě vývozní celní úřad. Výtisk 3 příslušného vývozního celního prohlášení musí být vrácen tomuto celnímu úřadu.
2. Pokud v případech uvedených v čl. 793 odst. 5 nebo 6 v důsledku změny přepravní smlouvy dojde k ukončení přepravy, která měla původně končit mimo celní území Společenství, na tomto území, mohou dotyčné společnosti nebo orgány pozměněnou smlouvu provést pouze se souhlasem celního úřadu uvedeného v čl. 713 odst. 2 písm. a) nebo, při použití některého tranzitního režimu, se souhlasem celního úřadu odeslání. V tom případě musí být výtisk 3 vrácen deklarantovi.
KAPITOLA 2
Dočasný vývoz na podkladě karnetu ATA
Článek 797
1. Vývoz lze provést na podkladě karnetu ATA, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) Karnet ATA musí být vydán v členském státě Společenství potvrzen a zaručen sdružením usazeným ve Společenství, které je součástí mezinárodního řetězce záručních sdružení.
Komise zveřejní seznam těchto sdružení.
b) Karnet ATA smí být vystaven pouze na zboží Společenství jiné než zboží,
— které při vývozu z celního území Společenství nepodstoupilo celní vývozní formality s ohledem na vývozní náhrady a jiné částky poskytované při vývozu v rámci společné zemědělské politiky,
— na které byla poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou tyto náhrady a jiné částky poskytované v rámci společné zemědělské politiky, podmíněná vývozem tohoto zboží,
— na něž byla podána žádost o navrácení dovozního cla.
c) Musí být předloženy doklady uvedené v článku 221. Celní orgány mohou požadovat předložení přepravních dokladů.
d) Zboží musí být určeno pro zpětný vývoz.
2. Je-li zboží dočasně vyváženo na podkladě karnetu ATA, provede vývozní celní úřad tyto formality:
a) ověří informace uvedené v kolonkách A až G vývozního útržkového listu porovnáním se zbožím uvedeným v karnetu;
b) případně vyplní kolonku „Potvrzení celních orgánů“ na přední straně obalového listu karnetu;
c) vyplní vývozní kmenový list a kolonku H vývozního útržkového listu;
d) vyplní název celního úřadu v kolonce H písm. b) útržkového listu pro zpětný dovoz;
e) ponechá si vývozní útržkový list.
3. Pokud vývozní celní úřad není totožný s celním úřadem výstupu, provede formality uvedené v odstavci 2, ale nevyplňuje kolonku 7 kmenového listu, jež vyplní celní úřad výstupu.
4. Lhůta pro zpětný dovoz zboží stanovenácelními orgány v kolonce H písm. b) vývozního útržkového listu nesmí být delší než doba platnosti karnetu.
Článek 798
Jestliže zboží, které opustilo celní území Společenství na podkladě karnetu ATA, přestane být určeno pro zpětný dovoz, musí být vývoznímu celnímu úřadu podáno vývozní celní prohlášení obsahující údaje uvedené v příloze 37.
Po předložení dotyčného karnetu tento celní úřad potvrdí výtisk 3 vývozního celního prohlášení a zneplatní vývozní kmenový a útržkový list.
HLAVA V
JINÁ CELNĚ SCHVÁLENÁ URČENÍ
KAPITOLA 1
Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady
Oddíl 1
Ustanovení společná pro oddíly 2 a 3
Pododdíl 1
Definice a obecná ustanovení
Článek 799
Pro účely této kapitoly se rozumí:
|
a) |
„kontrolou typu I“kontrola založená především na existenci hrazení; |
|
b) |
„kontrolou typu II“kontrola založená především na formalitách prováděných v souladu s požadavky režimu uskladňování v celním skladu; |
|
c) |
„hospodářským subjektem“rozumí každá osoba, která vykonává činnost související s uskladňováním, opracováním, zpracováním, prodejem nebo nákupem zboží ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu. |
Článek 800
Kdokoli může požádat celní orgány, které za tímto účelem byly jmenovány členskými státy, o prohlášení určité části celního území Společenství za svobodné celní pásmo nebo o zřízení svobodného celního skladu.
Článek 801
1. Žádost o povolení stavby budov ve svobodném celním pásmu se podává písemně.
2. V žádosti podle odstavce 1 se uvede, jaké činnosti bude budova sloužit, a veškeré další údaje, které celním orgánům, jež jmenovaly členské státy, umožní posoudit důvody pro udělení povolení.
3. Příslušné celní orgány povolení udělení, pokud není ohroženo používání celních předpisů.
4. Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují i na přestavbu budovy ve svobodném celním pásmu nebo budov sloužících jako svobodný celní sklad.
Článek 802
Celní orgány členských států sdělí Komisi tyto informace:
a) svobodná celní pásma existující a fungující ve Společenství podle třídění uvedeného v článku 799;
b) příslušné celní orgány, kterým se předkládá žádost uvedená v článku 804.
Komise zveřejní informace uvedené v písmenech a) a b) v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.
Pododdíl 2
Schválení evidence zboží
Článek 803
1. Výkon činnosti hospodářského subjektu je podmíněn tím, zda celní orgány schválí evidenci zboží uvedenou:
— v článku 176 kodexu, pokud se jedná o svobodné celní pásmo s kontrolou typu I nebo o svobodný celní sklad,
— v článku 105 kodexu, pokud se jedná o svobodné celní pásmo s kontrolou typu II.
2. Schválení evidence zboží se vydává písemně. Udělí se osobám, které skýtají veškeré záruky nezbytné pro používání ustanovení o svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.
Článek 804
1. Žádost o schválení evidence zboží se podává písemně celním orgánům, které určil členský stát, v němž se svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad nacházejí.
2. V žádosti podle odstavce 1 se uvede, které činnosti mají být prováděny, přičemž tento údaj se považuje za oznámení podle čl. 172 odst. 1 kodexu. Žádost musí obsahovat:
a) podrobný popis evidence zboží, která je nebo bude vedena;
b) druh a celní status zboží, jehož se tyto činnosti budou týkat;
c) případně režim, ve kterém budou tyto činnosti prováděny;
d) veškeré další informace, které celním orgánům umožní přesvědčit se o správném používání platných právních předpisů.
Oddíl 2
Ustanovení vztahující se na svobodná celní pásma s kontrolou typu I a pro svobodné celní sklady
Pododdíl 1
Kontrolní opatření
Článek 805
Hrazení vymezující svobodné celní pásmo musí usnadňovat celním orgánům dohled vně svobodného celního pásma a zabraňovat možnému protiprávnímu výstupu zboží ze svobodného celního pásma.
První odstavec se rovněž přiměřeně použije na svobodný celní sklad.
Vnější oblast bezprostředně přiléhající k hrazení musí být upravena tak, aby celním orgánům umožňovala přiměřený dohled. K přístupu do této oblasti je třeba souhlasu těchto orgánů.
Článek 806
Evidence zboží, která má být vedena pro svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad, obsahuje zejména:
a) veškeré údaje o značkách, číslech, počtu a druhu nákladových kusů, množství a obvyklý obchodní popis zboží a případně identifikační značky kontejnerů;
b) informace umožňující sledování zboží v kterémkoli okamžiku, zejména místo, kde se nachází, celně schválené určení, které bylo zboží přiděleno po uskladnění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu nebo opětovném vstoupení do jiných částí celního území Společenství;
c) odkazy na dopravní doklad použitý při vstupu a výstupu zboží;
d) údaj o celním statusu zboží a případně odkaz na osvědčení potvrzující tento status uvedené v článku 812;
e) údaje o obvyklých formách manipulace se zbožím;
f) případně jeden z údajů uvedených v článcích 549, 550 nebo 583;
g) údaje o zboží, které by při propuštění do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití nepodléhalo dovoznímu clu nebo obchodněpolitickým opatřením a u kterého se musí kontrolovat jeho použití či určení.
Pokud tím není ovlivněn dohled ani kontrola svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, nemusí celní orgány některé z těchto údajů vyžadovat.
Je-li v rámci určitého režimu nutné vést záznamy, nemusí být informace obsažené v těchto záznamech uváděny v evidenci zboží.
Článek 807
Režim aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem se pro zušlechtěné nebo přepracované výrobky nebo zboží v nezměněném stavu, které se nachází ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, vyřizuje záznamem v evidenci zboží svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Odkazy na tento záznam se zanesou do záznamů aktivního zušlechťovacího styku nebo záznamů přepracování pod celním dohledem.
Pododdíl 2
Ostatní ustanovení týkající se provozu svobodného celního pásma s kontrolou typu I a svobodné celní sklady
Článek 808
Obchodněpolitická opatření stanovená v aktech Společenství se vztahují na zboží, které není zbožím Společenství, umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu pouze v případě, že se týkají vstupu zboží na celní území Společenství.
Článek 809
Pokud jsou při výpočtu celního dluhu zohledňovány údaje použitelné před tím, než bylo zboží podrobeno obvyklé formě manipulace podle přílohy 72, může být v souladu s článkem 523 vydán informační list INF 8 v souladu s článkem 523.
Článek 810
Ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu může být zřízen zásobovací sklad v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 800/1999.
Článek 811
V případě zpětného vývozu zboží, které není zbožím Společenství a které není vyloženo nebo jepřeloženo, není oznámení uvedené v čl. 182 odst. 3 kodexu vyžadováno.
Článek 812
Potvrzují-li celní orgány podle čl. 170 odst. 4 kodexu, že zboží je zbožím Společenství nebo zbožím, které není zbožím Společenství, použijí k tomu tiskopis odpovídající vzoru a ustanovením uvedeným v příloze 109.
Hospodářský subjekt potvrdí status zboží Společenství prostřednictvím tohoto tiskopisu, pokud zboží, které není zbožím Společenství, bylo navrženo k propuštění do volného oběhu v souladu s čl. 173 písm. a) kodexu, včetně vyřízení režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem.
Oddíl 3
Ustanovení vztahující se na svobodná celní pásma s kontrolou typu II
Článek 813
Aniž jsou dotčena ustanovení oddílu 1 a článku 814, vztahují se ustanovení pro režim uskladňování v celním skladu též na svobodné celní pásmo s kontrolu typu II.
Článek 814
Pokud je zboží, které není zbožím Společenství a které není vyloženo nebo je pouze překládáno, umístěno do svobodného celního pásma za použití místního celního řízení a poté je zpětně vyvezeno za použití stejného celního řízení, mohou celní orgány hospodářské subjekty zprostit povinnosti sdělovat příslušným celním úřadům každý vstup a výstup tohoto zboží. V takovém případě musí kontrolní opatření zohledňovat zvláštní charakter situace.
Krátkodobé uskladňování zboží v souvislosti s touto překládkou je považováno za nedílnou součást překládky.
KAPITOLA 2
Zpětný vývoz, zničení a přenechání zboží ve prospěch státu
Článek 841
Jestliže se při zpětném vývozu požaduje podání celního prohlášení, použijí se, aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o vyřízení předchozího celního režimu s hospodářským účinkem, přiměřeně články 788 až 796.
V případě, že se pro účely zpětného vývozu zboží v režimu dočasného dovozu používá karnet ATA, lze celní prohlášení podat u jiného celního úřadu než, který je uveden v čl. 161 odst. 5 první věty kodexu.
Článek 842
1. Pro účely čl. 182 odst. 3 kodexu musí být zničení zboží oznámeno písemně a opatřeno podpisem zúčastněné osoby. Oznámení o zničení zboží musí celní orgány obdržet v dostatečném předstihu, aby mohly na zničení zboží dohlédnout.
2. Je-li dané zboží již předmětem celního prohlášení přijatého celními orgány, zaznamenají tyto celní orgány do celního prohlášení zničení zboží a zruší platnost celního prohlášení podle článku 66 kodexu.
Celní orgány přítomné při zničení zboží zaznamenají do celního prohlášení údaje o druhu a množství odpadu nebo zbytků vzniklých při zničení, které budou sloužit pro stanovení vyměřovacího základu pro poplatky z nich, až jim bude přidělováno jiné celně schválené určení.
3. Ustanovení odst. 2 prvního pododstavce se použijí přiměřeně na zboží, které bylo přenecháno ve prospěch státu.
HLAVA VI
ZBOŽÍ OPOUŠTĚJÍCÍ CELNÍ ÚZEMÍ SPOLEČENSTVÍ
Článek 843
1. Tato hlava stanoví podmínky pro zboží, které je přepravováno mezi dvěma místy na celním území Společenství, a přitom dočasně toto celní území opouští, bez ohledu na to, zda je přepravováno přes území třetí země nebo ne, a na jehož výstup nebo vývoz z celního území Společenství se vztahují zákazy nebo omezení, anebo vývozní clo nebo jiné vývozní poplatky stanovené opatřením Společenství, aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení dotyčného opatření.
Tyto podmínky se však neuplatní,
— pokud je při podání celního prohlášení na vývoz zboží z celního území Společenství celnímu úřadu, u něhož jsou plněny vývozní formality, prokázáno, že byl vydán správní akt, jehož obsahem je osvobození daného zboží od omezení, že dlužné clo nebo jiné poplatky byly zaplaceny nebo že toto zboží může opustit celní území Společenství bez dalších formalit v důsledku souvisejících okolností, nebo
— pokud se přeprava uskutečňuje pravidelnou leteckou linkou bez mezipřistání mimo celní území Společenství nebo pravidelnou námořní linkou ve smyslu článku 313a.
2. Je-li zboží propuštěno do tranzitního režimu Společenství, uvede hlavní povinný v dokladu použitém jako celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tranzitního režimu Společenství, zejména v kolonce 44 jednotného správního dokladu („Zvláštní poznámky“), některou z těchto poznámek:
— Salida de la Comunidad sometida a restricciones o imposiciones en virtud del (de la) Reglamento/Directiva/ Decisión no …
— Udpassage fra Fællesskabet undergivet restriktioner eller afgifter I henhold til forordning/direktiv/afgørelse nr. …
— Ausgang aus der Gemeinschaft — gemäß Verordnung/Richtlinie/Beschluß Nr.… Beschränkungen oder Abgaben unterworfen
— Η έξοδος από την Κοινότητα υποβάλλεται σε περιορισμούς η σε επιβαρύνσεις από τον κανονισμό/την οδηγία/την απόφαση αριθ. …
— Exit from the Community subject to restrictions or charges under Regulation/Directive/Decision No. …
— Sortie de la Communauté soumise à des restrictions ou à des impositions par le règlement ou la directive/décision no …
— Uscita dalla Comunità soggetta a restrizioni o ad imposizioni a norma del(la) regolamento/direttiva/decisione n. …
— Bij uitgang uit de Gemeenschap zijn de beperkingen of heffingen van Verordening/Richtlijn/Besluit nr.… van toepassing
— Saída da Comunidade sujeita a restrições ou a imposições pelo(a) Regulamento/Directiva/Decisão n.o …
— Yhteisöstä vientiin sovelletaan asetuksen/direktiinvinl./ päätöksen N:o… mukaisia rajoituksia tai maksuja
— Utförsel från gemenskapen omfattas I enlighet med förordning/direktiv/beslut … av restriktioner eller pålagor.
— Výstup ze Společenství podléhá omezením nebo dávkám podle nařízení/směrnice/rozhodnutí č…
— Ühenduse territooriumilt väljumine on aluseks piirangutele ja maksudele vastavalt määrusele/direktiivile/otsusele nr. …
— Izvešana no Kopienas, piemērojot ierobežojumus vai maksājumus saskaņā ar Regulu/ Direktīvu/ Lēmumu Nr. …
— Išvežimui iš Bendrijos taikomi apribojimai arba mokesčiai, nustatyti Reglamentu/ Direktyva/ Sprendimu Nr. …
— A kilépés a Közösség területéről a ... rendelet/irányelv/határozat szerinti korlátozás vagy teher megfizetésének kötelezettsége alá esik
— Ħruġ mill-Komunita` suġġett għall-restrizzjonijiet jew ħlasijiet taħt Regola/Direttiva/Deċiżjoni Nru…
— Wyprowadzenie ze Wspólnoty podlega ograniczeniom lub opłatom zgodnie z rozporządzeniem / dyrektywą / decyzją nr …
— Iznos iz Skupnosti zavezan omejitvam ali obveznim plačilom na podlagi uredbe/direktive/odločbe št…
— Výstup zo spoločenstva podlieha obmedzeniam alebo platbám podľa nariadenia/smernice/rozhodnutia č…
3. Je-li zboží
a) propuštěno do jiného celního režimu, než je tranzitního režimu Společenství, nebo
b) přepravováno, aniž je umístěno do některého celního režimu,
vystaví se kontrolní výtisk T5 podle článků 912a až 912 g. V kolonce 104 tiskopisu T5 se zaškrtne údaj „Jiné (upřesněte)“ a připojí poznámka podle odstavce 2.
V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) sekontrolní výtisk T5 vystavuje u celního úřadu, u něhož jsou plněny formality nezbytné pro odeslání zboží. V případech uvedených v prvním pododstavci písm. b) musí být kontrolní výtisk T5 spolu se zbožím předložen celnímu úřadu, v jehož působnosti se nachází místo, kde zboží opouští celní území Společenství.
Tyto celní úřady stanoví lhůtu, v níž musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, a případně uvedou v celním dokladu, na jehož podkladě je zboží přepravováno, poznámku podle odstavce 2.
Pro účely kontrolního výtisku T5 se za celní úřad určení považuje buď celní úřad určení pro celní režim podle prvního pododstavce písm. a), nebo v případech uvedených v prvním pododstavci písm. b) celní úřad, v jehož působnosti se nachází místo, kde zboží znovu vstupuje na celní území Společenství.
4. Odstavec 3 se použije také na zboží, které je přepravováno mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území jedné nebo více zemí ESVO ve smyslu čl. 309 písm. f), a z jedné nebo více těchto zemí je zpětně odesíláno.
5. Pokud opatření Společenství uvedené v odstavci 1 stanoví poskytnutí jistoty, poskytne se podle čl. 912b odst. 2.
6. Pokud není zboží bezprostředně po příchodu k celnímu úřadu určení přiznán status zboží Společenství nebo není podrobeno celním formalitám pro vstup na celní území Společenství, učiní celní úřad určení všechna opatření pro ně předepsaná.
7. V případě uvedeném v odstavci 3 zašle celní úřad určení po vyřízení všech formalit prvopis kontrolního výtisku T5, po provedení požadovaných záznamů, bezodkladně na adresu uvedenou v kolonce B tiskopisu T5 („Zaslat zpět…“).
8. Není-li zboží vráceno na celní území Společenství, považuje se za zboží, které protiprávně opustilo celní území Společenství z členského státu, ve kterém bylo propuštěno do režimu podle odstavce 2 nebo ve kterém byl vystaven kontrolní výtisk T5.
ČÁST III
PRIVILEGOVANÉ OPERACE
HLAVA I
VRÁCENÉ ZBOŽÍ
Článek 844
1. Podle čl. 185 odst. 2 písm. b) kodexu je od dovozního cla osvobozeno zboží,
— u nějž byly při vývozu z celního území Společenství splněny vývozní celní formality k poskytnutí náhrad nebo jiných částek poskytovaných při vývozu zřízených v rámci společné zemědělské politiky
— nebo
— na které byla v rámci společné zemědělské politiky poskytnuta jiná finanční výhoda než uvedené náhrady nebo jiné částky, která je podmíněna závazkem vyvézt dotyčné zboží,
je-li prokázáno, že vyplacené náhrady nebo jiné částky byly vráceny nebo že příslušné orgány přijaly veškerá opatření, aby tyto částky nebyly vyplaceny, anebo že byly zrušeny jiné poskytnuté finanční výhody a že dané zboží
i) nemohlo být v zemi určení propuštěno do volného oběhu na základě platných právních předpisů této země;
ii) příjemce vrátil jako vadné nebo neodpovídající smluvním podmínkám;
iii) bylo dovezeno zpět na celní území Společenství, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledku jiných okolností, které vývozce nemůže ovlivnit.
2. Okolnosti uvedené v odst. 1 bodě iii) nastávají, pokud
a) zboží bylo vráceno na celní území Společenství pro poškození zboží samotného nebo dopravního prostředku, jímž bylo dopravováno, před doručením příjemci;
b) zboží bylo původně vyvezeno za účelem spotřeby nebo prodeje na veletrhu, výstavě nebo obdobné akci a nebylo spotřebováno nebo prodáno;
c) zboží nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické nebo právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno;
d) zboží nemohlo být z důvodů přírodních, politických nebo sociálních událostí doručeno příjemci nebo mu bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty závazně stanovené ve smlouvě, na jejímž základě bylo vyvezeno;
e) produkty, na něž se vztahuje společná organizace trhu s ovocem a zeleninou, byly vyvezeny za účelem komisního prodeje a jejich prodej se na trhu cílové třetí země neuskutečnil.
3. Zboží vyvezené v rámci společné zemědělské politiky na podkladě vývozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem se osvobozuje od dovozního cla pouze tehdy, je-li prokázáno, že byly dodrženy právní předpisy Společenství.
4. Zboží uvedené v odstavci 1 se osvobozuje od dovozního cla pouze tehdy, je-li do dvanácti měsíců od splnění celních formalit týkajících se jeho vývozu navrženo v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu na celním území Společenství.
Je-li však zboží v celním prohlášení navrženo k propuštění do volného oběhu po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci, mohou celní orgány členského státu zpětného dovozu povolit prodloužení této lhůty, pokud to zvláštní okolnosti odůvodňují. Pokud celní orgány prodloužení lhůty schválí, oznámí Komisi podrobnosti o daném případě.
Článek 845
Vrácené zboží se osvobozuje od dovozního cla i v případě, že představuje pouze část zboží původně vyvezeného z celního území Společenství.
Totéž platí i v případech, kdy zboží sestává z částí nebo příslušenství strojů, přístrojů, zařízení a jiných produktů původně vyvezených z celního území Společenství.
Článek 846
1. Odchylně od článku 186 kodexu se od dovozního cla osvobozuje
a) zboží, které se po svém vývozu z celního území Společenství podrobilo pouze manipulaci potřebné k zachování jeho dobrého stavu nebo manipulaci sloužící pouze ke změně jeho obchodní úpravy;
b) zboží, které se po svém vývozu z celního území Společenství sice podrobilo jiné manipulaci, než která je potřebná k zachování jeho dobrého stavu nebo sloužící pouze ke změně jeho obchodní úpravy, které se však projevilo jako vadné nebo nevhodné pro zamýšlený účel, je-li splněna některá z těchto podmínek:
— zboží se podrobilo manipulaci výhradně za účelem opravy nebo uvedení do původního stavu,
— jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo teprve až v době, kdy tyto manipulace již započaly.
2. Jestliže by manipulace, které se vrácené zboží případně podrobilo podle odst. 1 písm. b), vedla k tomu, že by zboží podléhalo uložení dovozního cla, kdyby se jednalo o zboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku, vztahují se na ně ustanovení o vyměření cla platná pro režim pasivního zušlechťovacího styku.
Jestliže se však zboží podrobilo manipulaci spočívající v opravě nebo uvedení do původního stavu, které bylo nutno provést v důsledku nepředvídatelných událostí, které nastaly mimo celní území Společenství a které jsou uspokojivě prokázány celním orgánům, je osvobozeno od dovozního cla, není-li hodnota vráceného zboží v důsledku provedené manipulace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z celního území Společenství.
3. Pro účely odst. 2 druhého pododstavce se
a) opravou nebo uvedením do původního stavu, které bylo nutno provést, rozumí jakákoli operace, jejímž cílem je odstranění funkční závady nebo materiálového poškození, které zboží utrpělo mimo celní území Společenství, a bez které by zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům;
b) hodnota vráceného zboží nepovažuje za vyšší v důsledku provedené manipulace než jeho hodnota v době vývozu z celního území Společenství, jestliže operace nepřesáhne rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby zboží mohlo být nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.
Je-li při opravě zboží nebo jeho uvedení do původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, osvobozují se od dovozního cla pouze náhradní díly a součástky bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.
Článek 847
Na žádost vydají celní orgány zúčastněné osobě po splnění vývozních celních formalit potvrzení, kteréobsahuje údaje nezbytné ke ztotožnění zboží v případě jeho zpětného dovozu na celní území Společenství.
Článek 848
1. Jako vrácené zboží se přijímá pouze
— zboží, na které jsou kromě celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu předloženy
—a) buď prvopis vývozního celního prohlášení, který celní orgány vrátily vývozci, nebo jeho kopie, jejíž pravost tyto orgány potvrdí;
b) nebo informační list uvedený v článku 850.
— Předložení dokladů uvedených v písmenu a) nebo b) se nevyžaduje, jestliže může být na základě jiných dokladů, které jsou celním orgánům k dispozici u celního úřadu zpětného dovozu nebo které jim předloží zúčastněná osoba, prokázáno, že zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu je totožné se zbožím původně vyvezeným z celního území Společenství a že v době vývozu splňovalo podmínky, aby mohlo být považováno za vrácené zboží.
— zboží dovážené zpět na podkladě karnetu ATA vydaného na území Společenství,
— Toto zboží lze považovat za vrácené zboží v mezích stanovených článkem 185 kodexu i v případě, že karnet ATA již pozbyl platnosti.
— Ve všech případech musí být splněny formality stanovené v čl. 290 odst. 2.
2. Ustanovení odst. 1 první odrážky se nevztahují na mezinárodní pohyb obalových materiálů, dopravních prostředků a určitých druhů zboží propuštěných do zvláštního celního režimu v případech, kdy autonomní nebo smluvní předpisy za těchto okolností zprošťují povinnosti předložit celní doklady.
Nevztahují se rovněž na případy, kdy celní prohlášení s návrhem na propuštění daného zboží do volného oběhu lze podat ústně nebo jakýmkoli jiným projevem vůle.
3. Pokud to považují za nezbytné, mohou celní orgány u celního úřadu zpětného dovozu požadovat, aby jim zúčastněná osoba předložila doplňující důkazy, zejména ke ztotožnění zboží.
Článek 849
1. K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu vráceného zboží, jehož vývoz by mohl vést k plnění vývozních celních formalit k poskytnutí náhrad nebo jiných částek poskytovaných při vývozu zřízených v rámci společné zemědělské politiky, musí být s ním, vedle dokumentů uvedených v článku 848, předloženo i potvrzení orgánů příslušných pro poskytování těchto náhrad nebo jiných částek v členském státě vývozu. Toto potvrzení musí obsahovat veškeré náležitosti umožňující celnímu úřadu, u kterého je dotyčné zboží navrhováno v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu, ověřit, zda se celní prohlášení týká tohoto zboží.
2. Jestliže vývoz zboží nevedl k plnění vývozních celních formalit s cílem získat náhrady nebo jiné částky poskytované při vývozu v rámci společné zemědělské politiky, musí být v potvrzení uvedena některá z těchto poznámek:
— Sin concesión de restituciones u otras cantidades a la exportación;
— Ingen restitutioner eller andre beløb ydet ved udførslen;
— Keine Ausfuhrerstattungen oder sonstige Ausfuhrvergünstigungen;
— Δεν έτυχαν επιδοτήσεων ή άλλων χορηγήσεων κατά την εξαγωγή;
— No refunds or other amounts granted on exportation;
— Sans octroi de restitutions ou autres montants à l'exportation;
— Senza concessione di restituzioni o altri importi all'esportazione;
— Geen restituties of andere bij de uitvoer verleende bedragen;
— Sem concessão de restituicões ou outros montantes na exportação;
— Vietäessä ei myönnetty vientitukea eikä muita määriä/Inga bidrag eller andra belopp har beviljats vid exporten;
— Inga bidrag eller andra belopp har beviljats vid exporten;
— Bez vývozních náhrad nebo jiných částek poskytovaných při vývozu;
— Ekspordil ei makstud toetusi ega muid summasid;
— Bez kompensācijas vai citām summām, kas paredzētas par preču izvešanu;
— Eksportas teisės į grąžinamąsias išmokas arba kitas pinigų sumas nesuteikia;
— Kivitel esetén visszatérítést vagy egyéb kedvezményt nem vettek igénybe;
— L-ebda rifużjoni jew ammonti oħra mogħtija fuq esportazzjoni;
— Nie przyznano dopłat lub innych kwot wynikających z wywozu;
— Brez izvoznih nadomestil ali drugih izvoznih ugodnosti;
— Pri vývoze sa neposkytujú žiadne náhrady alebo iné peňažné čiastky.
3. Jestliže vývoz zboží vedl k plnění vývozních celních formalit s cílem získat náhrady nebo jiné částky poskytované při vývozu v rámci společné zemědělské politiky, musí být v potvrzení uvedena některá z těchto poznámek:
— Restituciones y otras cantidades a la exportación reintegradas por … (cantidad);
— De ved udførslen ydede restitutioner eller andre beløb er tilbagebetalt for … (mængde);
— Ausfuhrerstattungen und sonstige Ausfuhrvergünstigungen für … (Menge) zurückbezahlt;
— Επιδοτήσεις και άλλες χορηγήσεις κατά την εξαγωγή επεστράφησαν για … (ποσότης);
— Refunds and other amounts on exportation repaid for … (quantity);
— Restitutions et autres montants à l'exportation remboursés pour … (quantité);
— Restituzioni e altri importi all'esportazione rimborsati per … (quantità);
— Restituties en andere bedragen bij de uitvoer voor … (hoeveelheid) terugbetaald;
— Restituições e outros montantes na exportação reembolsados para … (quantidade);
—
;
—
;
— Vývozní náhrady nebo jiné částky poskytované při vývozu vyplaceny za …(množství);
— Ekspordil makstud toetused ja muud summad tagastatud… (kogus) eest;
— Kompensācijas un citas par preču izvešanu paredzētas summas atmaksātas par … (daudzums);
— Grąžinamosios išmokos ir kitos eksporto atveju mokamos pinigų sumos išmokėtos už … (kiekis);
— Kivitel esetén igénybevett visszatérítés vagy egyéb kedvezmény … (mennyiség) után visszafizetve;
— Rifużjoni jew ammonti oħra fuq esportazzjoni mogħtija lura għal … (kwantita');
— Dopłaty i inne kwoty wynikające z wywozu wypłacono za … (ilość);
— Izvozna nadomestila ali zneski drugih izvoznih ugodnosti povrnjeni za … (količina);
— Náhrady a iné peňažné čiastky pri vývoze vyplatené za … (množstvo);
nebo
— Titulo de pago de restituciones u otras cantidades a la exportación anulado por … (cantidad);
— Ret til udbetaling af restitutioner eller andre beløb ved udførslen er annullerei for … (mængde);
— Auszahlungsanordnung über die Ausfuhrerstattungen und sonstigen Ausfuhrvergünstigungen für … (Menge) ungültig gemacht;
— Αποδεικτικό πληρωμής επιδοτήσεων ή άλλων χορηγήσεων κατά την εξαγωγή ακυρωμένο για … (ποσότης),
— Entitlement to payment of refunds or other amounts on exportation cancelled for … (quantity);
— Titre de paiement des restitutions ou autres montants à l'exportation annulé pour … (quantité);
— Titolo di pagamento delle restituzioni o di altri importi all'esportazione annullato per … (quantità);
— Aanspraak op restituties of andere bedragen bij uitvoer vervallen voor … (hoeveelheid);
— Titulo de pagamento de restituições ou outros montantes na exportação anulado para … (quantidade);
—
;
— Nárok na vyplacení vývozních náhrad nebo jiných částek poskytovaných při vývozu za …(množství) zanikl;
— Õigus saada toetusi või muid summasid ekspordil on … (kogus) eest kehtetuks tunnistatud;
— Tiesības izmaksāt kompensācijas vai citas summas, kas paredzētas par preču izvešanu, atceltas attiecībā uz … (daudzums);
— Teisė į grąžinamųjų išmokų arba kitų eksporto atveju mokamų pinigų sumų mokėjimą už … (kiekis) panaikinta;
— Kivitel esetén … igénybevett visszatérítésre vagy egyéb kedvezményre való jogosultság … (mennyiség) után megszűnt;
— Mhux intitolati għal ħlas ta' rifużjoni jew ammonti oħra fuq l-esportazzjoni għal … (kwantita');
— Uprawnienie do otrzymania dopłat lub innych kwot wynikających z wywozu anulowano dla … (ilość);
— Upravičenost do izplačila izvoznih nadomestil ali zneskov drugih izvoznih ugodnosti razveljavljena za … (količina);
— Nárok na vyplatenie náhrad alebo iných peňažných čiastok pri vývoze za…(množstvo) zanikol;
podle toho, zda náhrady nebo jiné částky poskytované při vývozu byly nebo nebyly příslušnými orgány vyplaceny.
4. V případech podle čl. 848 odst. 1 první odrážce písm. b) se potvrzení uvedené v odstavci 1 vyhotovuje na informačním listu INF 3 uvedeném v článku 850.
5. Předložení potvrzení uvedeného v odstavci 1 se nepožaduje, jestliže celní orgány u celního úřadu, kde je zboží navrhováno v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu, může vlastními prostředky zjistit, že na toto zboží nebyly poskytnuty žádné náhrady ani jiné částky poskytované při vývozu zřízené v rámci společné zemědělské politiky a že nemohou být poskytnuty ani dodatečně.
Článek 850
Informační list INF 3 se vystavuje v prvopise a dvou kopiích, jež odpovídají vzorům uvedeným v příloze 110.
Článek 851
1. Aniž je dotčen odstavec 3, vystavují informační list INF 3 celní orgány u vývozního celního úřadu na žádost vývozce po splnění vývozních celních formalit týkajících se daného zboží, pokud vývozce prohlásí, že je pravděpodobné, že dotyčné zboží bude zpětně dovezeno přes jiný celní úřad než vývozní celní úřad.
2. Informační list INF 3 mohou celní orgány u vývozního celního úřadu vystavit na žádost vývozce po splnění vývozních celních formalit týkajících se daného zboží, pokud tyto orgány mohou na základě informací, které mají k dispozici, zjistit, že se údaje obsažené v žádosti vývozce týkají dotyčného zboží.
3. Pro zboží uvedené v čl. 849 odst. 1 může být informační list INF 3 vystaven pouze po splnění příslušných vývozních celních formalit a s výhradou splnění požadavku uvedeného v odstavci 2.
Informační list INF 3 se vystavuje pouze za podmínky, že
a) celní orgány předem vyplní a potvrdí kolonku B a
b) celní orgány předem vyplní a potvrdí kolonku A, jsou-li tyto údaje požadovány.
Článek 852
1. Informační list INF 3 obsahuje veškeré údaje zjištěné celními orgány pro účely ztotožnění vyváženého zboží.
2. Jestliže se předpokládá, že vyvezené zboží bude dovezeno zpět na celní území Společenství po částech přes více celních úřadů, z nichž žádný není vývozním celním úřadem, může vývozce požádat o vystavení více informačních listů INF 3 na celkové množství vyváženého zboží.
Vývozce může celní orgány, které informační list INF 3 vystavily, rovněž požádat, aby původní informační list INF 3 nahradily více informačními listy INF 3 na celkové množství zboží uvedené v původním informačním listu INF 3.
Vývozce může rovněž požádat o vystavení informačního listu INF 3 pouze pro část vyváženého zboží.
Článek 853
Prvopis a jedna kopie informačního listu INF 3 se předají vývozci, a ten je předloží celnímu úřadu zpětného vývozu. Druhou kopii uchovávají v archivu celní orgány, které jej vystavily.
Článek 854
Celní úřad zpětného dovozu vyznačí na prvopis a kopii informačního listu INF 3 množství vráceného zboží osvobozeného od dovozního cla, ponechá si prvopis a kopii s vyznačením čísla a data podání celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu zašle celním orgánům, které jej vystavily.
Tyto celní orgány porovnají tuto kopii s kopií, kterou si ponechaly, a uloží ji do svého archivu.
Článek 855
V případě krádeže, ztráty nebo zničení prvopisu informačního listu INF 3 může zúčastněná osoba požádat celní orgány, které jej vystavily, o vystavení duplikátu. Pokud to okolnosti odůvodňují, celní orgány této žádosti vyhoví. Vystavený duplikát musí být opatřen některou z těchto poznámek:
— DUPLICADO,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKAT,
— ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ,
— DUPLICATE,
— DUPLICATA,
— DUPLICATO,
— DUPLICAAT,
— SEGUNDA VIA,
— KAKSOISKAPPALE/DUPLIKAT,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKÁT,
— DUPLIKAAT,
— DUBLIKĀTS,
— DUBLIKATAS,
— MÁSODLAT,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKAT,
— DVOJNIK,
— DUPLIKÁT.
Celní orgány zaznamenají na kopii informačního listu INF 3, kterou si ponechaly, že byl vystaven duplikát.
Článek 856
1. Celní orgány u vývozního celního úřadu poskytnou na žádost celním orgánům u celního úřadu zpětného dovozu veškeré informace, které mají k dispozici, aby bylo možno určit, zda zboží splňuje všechny podmínky pro osvobození od dovozního cla na základě této části.
2. K žádosti o informace podle odstavce 1 a k jejich poskytování lze použít informační list INF 3.
HLAVA II
PRODUKTY MOŘSKÉHO RYBOLOVU A JINÉ PRODUKTY ZÍSKANÉ Z POBŘEŽNÍCH VOD TŘETÍ ZEMĚ RYBÁŘSKÝMI PLAVIDLY SPOLEČENSTVÍ
Článek 856a
1. Osvobození produktů uvedených v článku 188 kodexu od dovozních cel je podmíněno předložením potvrzení, které se přikládají k celnímu prohlášení s návrhem na propuštění těchto produktů do volného oběhu.
2. Pro produkty, které mají být propuštěny do volného oběhu ve Společenství za okolností uvedených v čl. 329 písm. a) až d), vyplňuje velitel plavidla Společenství, jež produkty ulovilo, kolonky 3 až 5 a kolonku 9potvrzení. Jestliže se na palubě provádí ošetření ulovených produktů, vyplní velitel také kolonky 6 až 8.
Články 330 až 332 se také použijí na vyplnění odpovídajících kolonek potvrzení.
Při podání celního prohlášení s návrhem na propuštění těchto produktů do volného oběhu vyplní deklarant kolonky 1 a 2 potvrzení.
3. Potvrzení musí odpovídat vzoru obsaženému v příloze 110a a musí být vystaveno v souladu s odstavcem 2.
4. Jestliže je celní prohlášení s návrhem na propuštění těchto produktů do volného oběhu podáváno v přístavu, kde se vykládají z rybářského plavidla Společenství, které je ulovilo, použije se přiměřeně odchylka podle čl. 326 odst. 2.
5. Pro účely odstavců 1 až 4 se použijí definice „rybářského plavidla Společenství“ a „výrobního plavidla Společenství“ v čl. 325 odst. 1 a „produkty“ se rozumí produkty a zboží uvedené v článcích 326 až 332, pokud se na tato ustanovení odkazuje.
6. K zajištění správného použití odstavců 1 až 5 si celní správy členských států poskytují vzájemnou pomoc při kontrole pravosti potvrzení a správnosti údajů v nich uvedených.
ČÁST IV
CELNÍ DLUH
HLAVA I
ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU
Článek 857
1. Jiné způsoby poskytnutí jistoty než složení hotovosti nebo stanovení ručitele ve smyslu článků 193, 194 a 195 kodexu a způsoby složení hotovosti nebo rovnocenného nástroje, které mohou členské státy připustit, aniž jsou splněny podmínky čl. 194 odst. 1 kodexu, jsou tyto:
a) zřízení hypotéky, pozemkového dluhu, zástavního užívacího práva na nemovitost nebo jiného rovnocenného práva k nemovitosti;
b) postoupení pohledávek nebo zřízení zástavního práva (s odevzdáním věci nebo bez něj) ke zboží, cenným papírům nebo pohledávkám, zejména ke spořitelním knížkám nebo k zápisu do rejstříku veřejného dluhu;
c) přistoupení ke společnému a nerozdílnému smluvního závazku za plnou výši dluhu osoby, kterou k tomuto účelu schválí celní orgány, a zejména předložení směnky, jejíž úhrada je zaručena touto osobou;
d) složení hotovosti nebo rovnocenného nástroje v jiné měně, než je měna členského státu, kde se jistota poskytuje;
e) členství ve všeobecném systému jistot, který spravují celní orgány, na základě zaplacení příspěvku.
2. Okolnosti a podmínky, za nichž lze použít způsoby poskytnutí jistoty uvedené v odstavci 1, stanoví celní orgány.
Článek 858
Je-li jistota poskytnuta složením hotovosti, nevyplácejí celní orgány žádné úroky.
HLAVA II
VZNIK CELNÍHO DLUHU
KAPITOLA 1
Nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění ani daného celního režimu
Článek 859
Následující nedostatky se považují za nedostatky, které nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění ani daného celního režimu podle čl. 204 odst. 1, jestliže
— se nejedná o pokus odnětí zboží celnímu dohledu,
— nevznikají hrubou nedbalostí zúčastněné osoby a
— jsou dodatečně splněny veškeré formality potřebné k napravení situace daného zboží:
—1. překročení lhůty, ve které musí být zboží přiděleno některé celně schválené určení stanovené v rámci dočasného uskladnění nebo daného celního režimu, pokud by tato lhůta byla prodloužena, kdyby o to zúčastněná osoba včas požádala;
2. v případě zboží propuštěného do režimu tranzitu, nesplnění jednoho ze závazků, které použití tohoto režimu ukládá, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) zboží propuštěné do režimu tranzitu bylo celnímu úřadu v místě určení skutečně předloženo v nezměněném stavu;
b) celní úřad určení byl schopen zajistit, aby zboží bylo na konci tranzitní operace přiděleno celně schválené určení nebo aby bylo dočasně uskladněno;
c) pokud nebyla dodržena lhůta stanovená v článku 356 a odstavec 3 tohoto článku nelze použít, avšak zboží bylo přesto v přijatelné době předloženo celnímu úřadu určení;
3. okolnost, že zboží se podrobilo manipulaci bez předchozího povolení celních orgánů, u zboží dočasně uskladněného nebo propuštěného do režimu uskladňování pod celním dohledem, jestliže by tyto manipulace byly povoleny, kdyby o to bylo požádáno;
4. použití zboží za jiných podmínek, než které jsou stanoveny v povolení, u zboží propuštěného do režimu dočasného použití, pokud by toto použití bylo povoleno v témže režimu, kdyby o to bylo požádáno;
5. nepovolené přemístění zboží u zboží dočasně uskladněného nebo propuštěného do některého celního režimu, pokud toto zboží může být předloženo celním orgánům na jejich žádost;
6. jedná-li se o zboží dočasně skladované nebo propuštěné do režimu, výstup tohoto zboží z celního území Společenství nebo jeho umístění do svobodného celního pásma s kontrolou typu I ve smyslu článku 799 nebo do svobodného celního skladu bez splnění předepsaných formalit;
7. v případě zboží nebo produktů, které jsou fyzicky přepravovány ve smyslu článků 296, 297 nebo 511, nesplnění jedné z podmínek, za nichž je přeprava prováděna, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) dotyčná osoba může ke spokojenosti celních orgánů prokázat, že zboží nebo produkty dorazily do stanovené provozovny nebo na místo určení, a v případě přepravy na základě článků 296, 297, čl. 512 odst. 2 nebo článku 513, že zboží nebo produkty byly řádně zapsány do záznamů uvedené provozovny nebo místa určení, pokud tyto články takový zápis do záznamů vyžadují;
b) pokud nebyla dodržena lhůta stanovená v povolení, avšak zboží nebo produkty přesto v přijatelné době dorazily do stanovené provozovny nebo na místo určení.
8. u zboží, jež může být při propuštění do volného oběhu úplně nebo částečně osvobozeno od dovozního cla podle článku 145 kodexu, existence některé ze situací zmíněných v čl. 204 odst. 1 písm. a) nebo b) kodexu v době, kdy je toto zboží dočasně uskladňováno nebo se nachází v jiném celním režimu před propuštěním do volného oběhu;
9. v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku a přepracování pod celním dohledem, překročení lhůty povolené pro předložení vyúčtování režimu v případě, že pokud by žádost byla podána včas, lhůta by byla prodloužena;
10. překročení lhůty povolené pro dočasné vynětí z celního skladu, v případě, že pokud by žádost byla podána včas, lhůta by byla prodloužena.
Článek 860
Celní orgány považují celní dluh za vzniklý v souladu s čl. 204 odst. 1 kodexu, jestliže osoba, které tento dluh může vzniknout, neprokáže splnění podmínek uvedených v článku 859.
Článek 861
Skutečností, že nedostatky uvedené v článku 859 nezakládají vznik celního dluhu, není dotčeno použitíplatných trestněprávních předpisů ani předpisů o zrušení a odnímání povolení vydaných v rámci daného celního režimu.
KAPITOLA 2
Přirozený úbytek
Článek 862
1. Ve smyslu článku 206 kodexu Společenství vezmou celní orgány na žádost zúčastněné osoby v úvahu úbytek zboží, pokud tato osoba prokáže, že zjištěné ztráty jsou výlučně způsobeny povahou zboží a nikoli nedbalostí nebo podvodným jednáním dotyčné osoby.
2. „Nedbalostí nebo podvodným jednáním“ se rozumí nedodržení pravidel pro dopravu, skladování a zpracovávání daného zboží nebo pro manipulaci s ním, která byla stanovena celními orgány nebo která vyplývají z obvyklé praxe.
Článek 863
Celní orgány mohou zprostit zúčastněnou osobu povinnosti prokázat, že zboží bylo nenahraditelně ztraceno v důsledku jeho povahy, jestliže se jim zdá zjevné, že ztráta nemohla vzniknout jiným způsobem.
Článek 864
Paušální celní sazby stanovené v platných vnitrostátních předpisech členských států pro nenávratný úbytek v důsledku povahy zboží se uplatňují, pokud zúčastněná osoba neprokáže, že skutečný úbytek je vyšší než úbytek vypočtený s použitím odpovídající paušální sazby.
KAPITOLA 3
Zboží ve zvláštním postavení
Článek 865
Podání celního prohlášení na určité zboží, každé jiné jednání se stejným právním účinkem a předložení některého dokladu k potvrzení příslušnými orgány se považuje za odnětí zboží celnímu dohledu ve smyslu čl. 203 odst. 1 kodexu, jestliže na základě těchto úkonů dotyčné zboží neoprávněně nabylo statusu zboží Společenství.
Avšak v případě leteckých společností, jimž bylo povoleno používat zjednodušený tranzitní režim prostřednictvím elektronické formy manifestu, nelze zboží považovat za odňaté celnímu dohledu, pokud je s ním z podnětu zúčastněné osoby nebo jejím jménem zacházeno v souladu s jeho statusem zboží, které není zbožím Společenství, předtím než celní orgány zjistí protiprávní situaci, a pokud chování zúčastněné osoby nenaznačuje žádný podvodný záměr.
Článek 866
Jestliže při dovozu vznikl celní dluh na základě článků 202, 203, 204 nebo 205 kodexu a dovozní clo bylo zaplaceno, považuje se toto zboží, aniž je dotčeno dodržování předpisů o zákazech a omezeních případně se vztahujících na dané zboží, za zboží Společenství, aniž by bylo nutné podat celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.
Článek 867
Zabavením zboží ve smyslu čl. 233 písm. c) a d) kodexu se nemění jeho celní status.
Článek 867a
1. Zboží, které není zbožím Společenství, přenechané ve prospěch státu, zajištěné nebo zabavené se považuje za propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu.
2. Zboží zmíněné v odstavci 1 mohou celní orgány prodat pouze za podmínky, že kupující okamžitě splní formality k přidělení celně schváleného určení.
Je-li zboží prodáváno za cenu zahrnující dovozní clo, považuje se prodej za rovnocenný propuštění do volného oběhu a celní orgány samy vypočítají a zaúčtují clo.
V těchto případech se prodej provádí postupy platnými ve členských státech.
3. Pokud se celní správa rozhodne naložit se zbožím zmíněným v odstavci 1 jinak než je prodat, okamžitě splní formality, aby mu přidělila některé celně schválené určení uvedené v čl. 4 bodě 15 písm. a), b), c) a d) celního kodexu.
HLAVA III
VYMÁHÁNÍ CELNÍHO DLUHU
Článek 868
Členské státy nemusí účtovat částky cla nižší než 10 ECU.
Dovozní a vývozní clo se po proclení nevybírá, je-li částka připadající na jednotlivý případ nižší než 10 ECU.
Článek 869
Celní orgány samy rozhodnou o tom, že nevybrané clo po proclení nezaúčtují,
a) v případech, kdy bylo uplatněno preferenční sazební zacházení v rámci celní kvóty, celního stropu nebo jiného systému, avšak nárok na toto zacházení v okamžiku přijetí celního prohlášení zanikl, aniž tato skutečnost byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství před propuštěním dotyčného zboží do volného oběhu, nebo pokud se tato skutečnost nezveřejňuje, aniž byla řádně oznámena příslušnému členskému státu a pokud dlužník jednal v dobré víře a splnil všechna ostatní ustanovení platných předpisů týkající se celního prohlášení;
b) v případech, kdy se domnívají, že podmínky uvedené v čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu jsou splněny, kromě případů, kdy Komisi musí být předán spis podle článku 871. Použije-li se však ustanovení čl. 871 odst. 2 druhé odrážky, nesmí celní orgány přijmout rozhodnutí o dodatečném nezaúčtování dotyčných cel, dokud nebude ukončen postup zahájený v souladu s články 871 až 876.
▼M23 —————
V případě, že se podává žádost o vrácení nebo prominutí cla podle článku 236 kodexu ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu, použijí se první odstavec písm. b) tohoto článku a články 871 až 876 přiměřeně.
Pro účely použití výše uvedených odstavců si členské státy poskytnou vzájemnou pomoc, zejména v případech, kdy se jedná o chybu celního orgánu jiného členského státu, než který je odpovědný za přijetí rozhodnutí.
Článek 870
1. Každý členský stát vede pro potřeby Komise seznam případů, ve kterých byla použita tato ustanovení:
— čl. 869 písm. a),
— článek 236 kodexu ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu, není-li požadováno sdělení podle odstavce 2,
— čl. 869 písm. b), není-li požadováno sdělení podle odstavce 2.
2. Každý členský stát sdělí Komisi seznam případů, ve kterých výše cla nevybraného od dotyčného hospodářského subjektu za jednu nebo více dovozních nebo vývozních operací v důsledku jediné chyby přesahuje 50 000 EUR a u kterých byla použita ustanovení článku 236 kodexu ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu nebo čl. 869 písm. b), se stručným shrnutím každého případu. Toto sdělení se předává během prvního a třetího čtvrtletí každého roku a obsahuje všechny případy za předchozí pololetí, u nichž bylo rozhodnuto, že nevybrané clo nebude dodatečně zaúčtováno.
Článek 871
1. Celní orgán předá věc Komisi k řešení postupem podle článků 872 až 876 v případech, kdy se domnívá, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu, a
— kdy domnívá se, že Komise se dopustila chyby ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu,
— okolnosti případu souvisejí s výsledky šetření Společenství prováděného podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských právních předpisů ( 16 ) nebo podle jakýchkoli jiných právních předpisů Společenství nebo dohod, které Společenství uzavřelo s některými zeměmi nebo skupinami zemí, obsahujících ustanovení o provádění takových šetření Společenství, nebo
— výše cla nevybraného od dotyčného hospodářského subjektu za jednu nebo více dovozních nebo vývozních operací v důsledku jediné chyby činí nejméně 500 000 EUR.
2. Případy uvedené v odstavci 1 se však nepředávají, pokud
— Komise již přijala rozhodnutí postupem podle článků 872 až 876 v případech srovnatelné faktické a právní povahy,
— Komise se již případem srovnatelné faktické a právní povahy zabývá.
3. Spis předaný Komisi musí obsahovat všechny skutečnosti nezbytné pro úplné prozkoumání věci. Musí obsahovat podrobné hodnocení týkající se chování dotyčného hospodářského subjektu, jeho odborných zkušeností, dobré víry a pečlivosti, jež prokázal. K tomuto hodnocení se přiloží veškeré skutečnosti, které mohou prokázat, že hospodářský subjekt jednal v dobré víře. Spis musí též obsahovat prohlášení, které zúčastněná osoba podepsala a ve kterém potvrzuje, že spis četla a že buď nehodlá nic doplnit, nebo že uvádí všechny doplňující údaje, které by podle jejího názoru do spisu měly být zahrnuty.
4. Komise neprodleně potvrdí zúčastněnému členskému státu obdržení spisu.
5. Jestliže se zjistí, že informace poskytnuté členským státem nepostačují Komisi k tomu, aby mohla rozhodnout na základě plné znalosti předložené věci, může Komise požádat tento členský stát nebo jakýkoli jiný stát o poskytnutí doplňujících informací.
6. Komise vrátí spis celnímu orgánu a má se za to, že postup uvedený v článcích 872 až 876 nebyl nikdy zahájen, pokud nastane jedna z těchto situací:
— ze spisu vyplývá, že existuje neshoda mezi celním orgánem, který spis předložil, a osobou, která podepsala prohlášení uvedené v odstavci 3, týkající se skutkové podstaty situace,
— spis je zjevně neúplný, protože neobsahuje žádnou informaci, která by odůvodňovala posouzení spisu ze strany Komise,
— podle odstavců 1 a 2 by spis neměl být předán,
— nebyla zjištěna existence celního dluhu,
— během zkoumání spisu předložil celní orgán Komisi nové údaje týkající se spisu, jejichž povaha podstatně mění skutkovou podstatu spisu nebo jeho právní hodnocení.
Článek 872
Do 15 dnů od obdržení spisu podle čl. 871 odst. 1 předá Komise jeho kopii členským státům.
Projednání věci se co nejdříve zařadí na pořad jednání odborné skupiny uvedené v článku 873.
Článek 872a
Jestliže Komise kdykoli během řízení uvedeného v článcích 872 a 873 hodlá přijmout rozhodnutí nepříznivé vůči osobě, jíž se daná věc týká, předá jí své námitky písemně spolu s veškerými doklady, na nichž se námitky zakládají. Dotyčná osoba vyjádří své stanovisko písemně do jednoho měsíce ode dne odeslání námitek. Neoznámí-li své stanovisko v této lhůtě, má se za to, že se vzdala práva vyjádřit svůj postoj.
Článek 873
Po konzultaci s odbornou skupinou složenou ze zástupců všech členských států, která se sejde v rámci výboru k projednání dané věci, Komise rozhodne, zda zkoumaná situace umožňuje upustit od dodatečného zaúčtování daného cla či nikoli.
Toto rozhodnutí musí být přijato do devíti měsíců ode dne, kdy Komise věc obdrží podle čl. 871 odst. 3. Pokud však spis neobsahuje prohlášení nebo podrobné hodnocení týkající se chování hospodářského subjektu podle čl. 871 odst. 3, začíná devítiměsíční lhůta běžet až ode dne, kdy Komise tyto dokumenty obdrží. Komise o tom uvědomí celní orgán a dotyčnou osobu.
Pokud Komise k rozhodnutí považuje za nezbytné vyžádat si od zúčastněného členského státu doplňující informace, prodlužuje se devítiměsíční lhůta o dobu, která uplyne ode dne, kdy Komise odešle žádost o poskytnutí doplňujících informací, do dne, kdy je obdrží. Komise o prodloužení lhůty uvědomí celní orgán a dotyčnou osobu.
Pokud Komise sama provádí šetření, aby mohla rozhodnout, prodlužuje se devítiměsíční lhůta o dobu nezbytnou pro dokončení šetření. Toto prodloužení nesmí být delší než devět měsíců. O datech zahájení a ukončení šetření uvědomí Komise celní orgán a dotyčnou osobu.
Pokud Komise sdělila dotyčné osobě své námitky v souladu s článkem 872a, prodlužuje se devítiměsíční lhůta o jeden měsíc.
Článek 874
Rozhodnutí uvedené v článku 873 se zúčastněnému členskému státu oznámí co nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce po uplynutí lhůty stanovené ve zmíněném článku.
Komise uvědomí členské státy o rozhodnutích, která přijala, aby pomohla celním orgánům v rozhodování v situacích srovnatelné faktické a právní povahy.
Článek 875
Pokud rozhodnutí podle článku 873 stanoví, že zkoumaná situace umožňuje upustit od dodatečného zaúčtování daného cla, může Komise určit podmínky, za kterých mohou členské státy v případech srovnatelné faktické a právní povahy upouštět od dodatečného zaúčtování cla.
Článek 876
Pokud Komise nepřijme rozhodnutí ve lhůtě stanovené v článku 873 nebo neoznámí své rozhodnutí dotčenému členskému státu ve lhůtě stanovené v článku 874, celní orgány tohoto členského státu dané clo po proclení nezaúčtují.
Článek 876a
1. Celní úřady odloží povinnost dlužníka zaplatit clo až do okamžiku rozhodnutí o žádosti, pokud je v případě, kdy zboží již není pod celním dohledem, poskytnuta jistota na částku tohoto cla, a pokud
a) v případech, kdy byla podána žádost o zrušení platnosti celního prohlášení, bude této žádosti pravděpodobně vyhověno;
b) se v případech, kdy byla předložena žádost o prominutí cla podle článku 236 ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) kodexu nebo podle článku 238 nebo 239, celní orgány domnívají, že podmínky stanovené v dotyčném ustanovení lze považovat za splněné;
c) v případech jiných než zmíněných v písmenu b) byla podána žádost o prominutí cla podle článku 236 kodexu a podmínky stanovené v čl. 244 druhém pododstavci kodexu byly splněny.
Poskytnutí jistoty není nutné požadovat v případech, kdy by tento požadavek dlužníkovi vzhledem k jeho situaci pravděpodobně způsobil vážné hospodářské nebo sociální obtíže.
2. Pokud je zboží za jedné z okolností zmíněných ve čl. 233 písm. c) druhé odrážce nebo písm. d) kodexu zajištěno, odloží celní orgány povinnost dlužníka zaplatit clo, pokud se domnívají, že lze považovat za splněné podmínky pro zabavení zboží.
3. Pokud vznikl celní dluh podle článku 203 kodexu, odloží celní orgány povinnost osoby uvedené v odst. 3 čtvrté odrážce tohoto článku zaplatit clo v případě, že byl zjištěn alespoň jeden další dlužník a výše cla mu byla v souladu s článkem 221 kodexu rovněž sdělena.
Odložení lze přiznat pouze za podmínky, že se na osobu uvedenou v čl. 203 odst. 3 čtvrté odrážce kodexu nevztahuje rovněž jedna z dalších odrážek uvedeného odstavce a tato osoba zjevně nezanedbala plnění svých povinností.
Doba odkladu je omezena na jeden rok. Celní orgány však mohou tuto lhůtu z řádně opodstatněných důvodů prodloužit.
Podmínkou pro odklad je, že osoba, v jejíž prospěch se odklad přiznává, složí platnou jistotu odpovídající výši příslušného cla, s výjimkou případu, kdy taková jistota kryjící celou částku příslušného cla již existuje a ručitel nebyl svých závazků zproštěn. Tato jistota nemusí být vyžadována v případě, že by takový požadavek s ohledem na situaci dlužníka mohl způsobit vážné hospodářské nebo sociální obtíže.
HLAVA IV
VRÁCENÍ A PROMINUTÍ DOVOZNÍHO A VÝVOZNÍHO CLA
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 877
1. Pro účelytéto hlavy se rozumí:
a) účtujícím celním úřadem celní úřad, u nějž bylo účtováno dovozní nebo vývozní clo, o jehož vrácení nebo prominutí se žádá;
b) rozhodujícím celním orgánem celní orgán členského státu příslušný rozhodovat o žádosti o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla v členském státě, ve kterém bylo toto clo zaúčtováno;
c) celním úřadem vykonávajícím dohled celní úřad příslušný pro zboží, na něž bylo účtováno dovozní nebo vývozní clo, o jehož vrácení nebo prominutí se žádá, který provádí určité kontroly potřebné k posouzení žádosti;
d) provádějícím celním úřadem celní úřad, který přijímá opatření nezbytná k řádnému provedení rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla.
2. Týž celní úřad může zcela nebo zčásti vykonávat funkci účtujícího celního úřadu, rozhodujícího celního orgánu, celního úřadu vykonávajícího dohled a provádějícího celního úřadu.
KAPITOLA 2
Prováděcí ustanovení k článkům 236 aŽ 239 kodexu
Oddíl 1
Žádost
Článek 878
1. Žádost o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla (dále jen „žádost o vrácení nebo prominutí cla“) podává dlužník nebo jeho nástupci v právech a povinnostech.
Žádost o vrácení nebo prominutí cla může rovněž podat zástupce osoby nebo osob uvedených v prvním pododstavci.
2. Aniž je dotčen článek 882, podává se žádost o vrácení nebo prominutí cla v prvopise a jedné kopii na tiskopise podle vzoru a ustanovení uvedených v příloze 111.
Žádost o vrácení nebo prominutí cla však může být na podnět osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 podána i na jiném písemném podkladu, pokud obsahuje všechny údaje uvedené ve zmíněné příloze.
Článek 879
1. Žádost o vrácení nebo prominutí cla, spolu s doklady uvedenými v čl. 6 odst. 1 kodexu, se podává účtujícímu celnímu úřadu, neurčí-li celní orgány k tomuto účelu jiný celní úřad, a tento úřad žádost neprodleně po jejím přijetí předá rozhodujícímu celnímu orgánu, není-li jím sám určen.
2. Celní úřad uvedený v odstavci 1 potvrdí datum přijetí žádosti na prvopise a kopii. Kopii vrátí žadateli.
V případech, kdy se použije čl. 878 odst. 2 druhý pododstavec, potvrdí celní úřad příjem žádosti žadateli písemně.
Článek 880
Pokud se žádost týká zboží, pro které byla současně s celním prohlášením předložena vývozní či dovozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem, je k ní nutno, aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy přijaté v rámci společné zemědělské politiky, přiložit potvrzení orgánů příslušných pro vydávání těchto licencí osvědčující, že byly učiněny nezbytné kroky k případnému zrušení jejich účinků.
Toto potvrzení se však nevyžaduje, jestliže
— celní úřad, kterému je žádost podána, sám vydal tuto licenci nebo osvědčení,
— důvodem, pro nějž je žádost podávána, je věcný omyl, který nijak neovlivňuje zápis do dané licence nebo osvědčení.
Článek 881
1. Celní úřad uvedený v článku 879 může přijmout žádost, která neobsahuje veškeré informace uvedené v tiskopisu podle čl. 878 odst. 2. Žádost však musí obsahovat alespoň údaje uváděné v kolonkách 1 až 3 a 7.
2. V případech podle odstavce 1 stanoví příslušný celní úřad lhůtu pro doplnění chybějících údajů a/nebo předložení chybějících dokladů.
3. Není-li lhůta stanovená celním úřadem podle odstavce 2 dodržena, považuje se žádost za staženou.
Žadatel je o této skutečnosti neprodleně vyrozuměn.
Článek 882
1. U vráceného zboží, na které bylo při vývozu z celního území Společenství vyměřeno vývozní clo, se clo vrátí nebo promine, je-li podána prostá žádost spolu
a) s dokladem sloužícím jako stvrzenka o úhradě dlužných částek, pokud již byly vybrány;
b) s prvopisem celního prohlášení s návrhem na propuštění vráceného zboží do volného oběhu nebo jeho kopií ověřenou celním úřadem zpětného dovozu.
Tento doklad musí být opatřen některou z těchto poznámek, které do něj zapíše celní úřad zpětného dovozu:
— Mercancías de retorno en aplicación de la letra b) del apartado 2 del artículo 185 del Código,
— Returvarer i henhold til kodeksens artikel 185, stk. 2, litra b),
— Rückwaren gemäß Artikel 185 Absatz 2 Buchstabe b) des Zollkodex,
— Εμπορεύματα επανεισαγόμενα κατ' εφαρμογή του άρθρου 185 παράγραφος 2 στοιχείο β) του κώδικα
— Goods admitted as returned goods under Article 185 (2) (b) of the Code,
— Marchandises en retour en application de l'article 185 paragraphe 2 point b) du code,
— Merci in reintroduzione in applicazione dell'arti-colo 185, parágrafo 2, lettera b) del códice
— Goederen die met toepassing van artikel 185, lid 2, onder b), van het Wetboek kunnen worden toegelaten als terugkerende goederen
— Mercadorias de retorno por aplicação da alínea b) do no 2 do artigo 185o do código;
— Yhteisön tullikoodeksin 185 artiklan 2 kohdan b alakohdan mukaista palautustavaraa/Returvaror enligt artikel 185.2 b) i gemenskapens tullkod
— Returvaror enligt artikel 185.2 b i gemenskapens tullkodex;
— Vrácené zboží podle čl. 185 odst. 2 písm. b) kodexu
— Seadustiku artikli 185(2)(b) alusel tagasitoodud kaubaks tunnistatud kaup
— Preces atzītas par atpakaļievestām saskaņā ar Kodeksa 185. panta 2. punkta b) apakšpunktu
— Prekės įvežtos kaip grąžintos prekės vadovaujantis Kodekso 185 straipsnio 2 dalies b punktu
— A Vámkódex 185. cikke (2) bekezdésének b) pontja értelmében tértiáruként behozott áruk
— Oġġetti mdaħħla bħala oġġetti miġjuba lura taħt Artikolu 185(2)(b) tal-Kodiċi
— Towary dopuszczone jako towary powracające zgodnie z art. 185 ust. 2 lit. b) Kodeksu
— Blago se ponovno uvaža v skladu s členom 185(2)(b) Zakonika
— Vrátený tovar podľa článku 185 ods. 2 písm. b) colného zákonníka;
c) s výtiskem vývozního celního prohlášení vráceným vývozci při splnění vývozních formalit nebo kopií tohoto prohlášení ověřenou vývozním celním úřadem.
Předložení dokladů uvedených v písmenech a), b) a c) se nepožaduje, jestliže rozhodující celní orgán má již k dispozici úºdaje obsažené v těchto dokladech.
2. Žádost podle odstavce 1 musí být podána celnímu úřadu uvedenému v článku 879 do dvanácti měsíců ode dne přijetí vývozního celního prohlášení.
Oddíl 2
Postup při vrácení nebo prominutí cla
Článek 883
Rozhodující celní orgán může povolit splnění celních formalit, na němž vrácení nebo prominutí cla případně závisí, již před přijetím rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla. Povolení nijak toto rozhodnutí nepředjímá.
Článek 884
Dokud není rozhodnuto o žádosti o vrácení nebo prominutí cla, nesmí být zboží, k němuž se vztahuje clo, o jehož vrácení nebo prominutí se žádá, aniž je dotčen článek 883, dopraveno na jiné místo než místo uvedené v žádosti, aniž by žadatel předemvyrozuměl celní úřad uvedený v článku 879, a tento úřad je pak povinen o tom uvědomit rozhodující celní orgán.
Článek 885
1. Týká-li se žádost o vrácení nebo prominutí cla případu, pro který je třeba získat doplňující informace nebo je potřeba provést kontrolu zboží, zejména aby bylo ověřeno, že jsou řádně splněny podmínky pro vrácení nebo prominutí cla stanovené v kodexu a v této hlavě, přijme rozhodující celní orgán veškerá nezbytná opatření k tomuto účelu a případně požádá o pomoc celní úřad vykonávající dohled, přičemž přesně uvede druh potřebných informací nebo kontrol.
Celní úřad vykonávající dohled žádosti vyhoví co nejdříve a sdělí získané informace a výsledky provedených kontrol rozhodujícímu celnímu orgánu.
2. Pokud se zboží, kterého se žádost o vrácení nebo prominutí cla týká, nachází v jiném členském státě, než ve kterém bylo dovozní či vývozní clo zaúčtováno, použije se na ně kapitola 4 této hlavy.
Článek 886
1. Pokud má rozhodující celní orgán k dispozici všechny potřebné údaje, rozhodne o žádosti o vrácení nebo prominutí cla písemně v souladu s čl. 6 odst. 2 a 3 kodexu.
2. Rozhodnutí, jímž se žádosti vyhovuje, musí obsahovat veškeré údaje potřebné k jeho provedení.
Podle okolností musí rozhodnutí obsahovat všechny následující údaje nebo jejich část:
a) údaje nezbytné ke ztotožnění zboží, jehož se týká;
b) důvod vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla a odkaz na příslušný článek kodexu a případně na příslušný článek této hlavy;
c) užití nebo místo určení, kterého má zboží dosáhnout v rámci možností stanovených pro jednotlivé případy kodexem, případně na podkladě zvláštního povolení rozhodujícího celního orgánu;
d) lhůtu pro splnění formalit, jež jsou podmínkou vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla;
e) prohlášení, že dovozní nebo vývozní clo bude vráceno nebo prominuto až poté, co provádějící celní úřad potvrdí rozhodujícímu celnímu orgánu, že byly splněny formality, jež jsou podmínkou vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla;
f) údaj o jakýchkoli požadavcích, které se na zboží vztahují až do provedení rozhodnutí;
e) upozornění pro příjemce, že musí prvopis rozhodnutí předložit provádějícímu celnímu úřadu, který si zvolí, spolu s předložením zboží.
Článek 887
1. Provádějící celní úřad zajistí
— případně splnění požadavků uvedených v čl. 886 odst. 2 písm. f),
— ve všech případech, že dané zboží skutečně dosáhne určení stanoveného v rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla.
2. Je-li v rozhodnutí stanoveno, že zboží lze propustit do režimu uskladňování v celním skladu nebo umístit do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, a příjemce této možnosti využije, musí být potřebné formality splněny u provádějícího celního úřadu.
3. Je-li pouze v jiném členském státě, než ve kterém se nachází provádějící celní úřad, možné zjistit, zda zboží skutečně dosáhlo použití nebo místa určení stanoveného v rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla, prokazuje se splnění této podmínky předložením kontrolního výtisku T5 vystaveného a použitého v souladu ►M18 s články 912a až 912 g ◄ a tímto článkem.
Kontrolní výtisk T5 musí obsahovat
a) v kolonce 33 kód kombinované nomenklatury týkající se daného zboží;
b) v kolonce 103 slovy čisté množství daného zboží;
c) v kolonce 104 buď poznámku „Výstup z celního území Společenství“, nebo některou z těchto poznámek v rámečku „Ostatní“:
— Bezplatné dodání dobročinné organizaci…,
— Zničení pod celním dohledem,
— Propuštění do celního režimu…,
— Umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu;
d) v kolonce 106 odkaz na rozhodnutí o vrácení nebo prominutí cla;
e) v kolonce 107 poznámku „články 877 až 912 nařízení (EHS) č. 2454/93“.
4. Celní úřad vykonávající dohled, který na svou odpovědnost zjistí nebo nechá zjistit, zda dotyčné zboží skutečně dosáhlo stanoveného určení, vyplní kolonku „Kontrola použití a/nebo místa určení“ kontrolního výtisku zaškrtnutím části věty „dosáhlo použití a/nebo místa určení uvedeného na přední straně dne …“ a uvede odpovídající datum.
5. Pokud se celní úřad vykonávající dohled uspokojivě přesvědčí o splnění podmínek uvedených v odstavci 1, potvrdí tuto skutečnost rozhodujícímu celnímu orgánu.
Článek 888
Pokud rozhodující celní orgán vyhoví žádosti o vrácení nebo prominutí dovozního či vývozního cla, vrátí nebo promine toto clo teprve po obdržení potvrzení podle čl. 887 odst. 5.
Článek 889
1. Pokud žádost o vrácení nebo prominutí cla vychází ze skutečnosti, že se v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu na dotyčné zboží vztahovala snížená nebo nulová sazba cla v rámci celní kvóty, celního stropu nebo jiného preferenčního sazebního režimu, clo se vrátí nebo promine, pouze pokud v okamžiku podání žádosti o vrácení nebo prominutí cla spolu s nezbytnými doklady
— v případě celní kvóty nebyl její objem ještě vyčerpán,
— v ostatních případě nedošlo k obnovení běžné celní sazby.
Clo však může být vráceno nebo prominuto, i pokud nejsou splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci, jestliže snížená nebo nulová sazba cla byla uplatněna v důsledku chyby či omylu příslušných celních orgánů, přestože celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu obsahovalo všechny údaje a byly předloženy všechny doklady potřebné pro uplatnění snížené nebo nulové sazby cla.
2. Každý členský stát vede pro potřeby Komise seznam případů, ve kterých byl uplatněn odst. 1 druhý pododstavec.
Článek 890
Rozhodující celní orgán clo vrátí nebo promine v případě, že:
a) je k žádosti přiloženo osvědčení o původu, průvodní osvědčení, osvědčení o pravosti, doklad o vnitřním tranzitu Společenství nebo jakýkoli jiný vhodný doklad prokazující, že v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu mělo toto zboží nárok na to, aby se s ním zacházelo jako se zbožím Společenství nebo aby se u něj uplatnilo preferenční sazební zacházení nebo zvýhodněné sazební zacházení uplatňované na základě povahy zboží;
b) takto předložený doklad se jednoznačně týká dotyčného zboží;
c) všechny podmínky týkající se přijetí tohoto dokladu jsou splněny;
d) všechny ostatní podmínky pro přiznání zacházení jako se zbožím Společenství, preferenčního sazebního zacházení nebo zvýhodněného sazebního zacházení uplatňovaného na základě povahy zboží jsou splněny.
Clo se vrátí nebo promine po předložení zboží. Pokud zboží nemůže být provádějícímu celnímu úřadu předloženo, rozhodující celní úřad clo vrátí nebo promine, pouze má-li k dispozici údaje, z nichž jednoznačně vyplývá, že se osvědčení nebo doklad předložené po proclení týkají dotyčnéhozboží.
Článek 891
Clo se nevrací ani nepromíjí, jestliže k odůvodnění žádosti slouží osvědčení o stanovení sazby náhrady předem.
Článek 892
Dovozní clo se na základě článku 238 kodexu nevrátí ani nepromine u zboží,
— k jehož vadnému stavu bylo přihlédnuto při stanovení podmínek smlouvy, zejména ceny, na jejímž základě bylo toto zboží propuštěno do celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo,
— které dovozce prodal po zjištění jeho vadného stavu nebo po zjištění, že nesplňuje podmínky smlouvy.
Článek 893
1. Aniž je dotčen čl. 900 odst. 1 písm. c), stanoví rozhodující celní orgán lhůtu pro splnění celních formalit, jež jsou podmínkou vrácení nebo prominutí cla, která nesmí přesahovat dva měsíce od oznámení rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla.
2. Pokud není dodržena lhůta uvedená v odstavci 1, zaniká právo na vrácení nebo prominutí cla, pokud osoba, jíž se rozhodnutí týká, neprokáže, že stanovenou lhůtu nemohla dodržet z důvodů nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci.
Článek 894
Pokud při zničení zboží, které povolí rozhodující celní orgán, vznikne odpad nebo zbytky, považuje se tento odpad nebo zbytky za zboží, které není zbožím Společenství, pokud bylo vyhověno žádosti o vrácení nebo prominutí cla.
Článek 895
Pokud celní orgány vydají povolení podle čl. 238 odst. 2 písm. b) druhý pododstavec kodexu, přijmou celní orgány všechna vhodná opatření, aby zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu nebo umístěné do svobodného pásma nebo svobodného skladu mohlo být později ztotožněno jako zboží, které není zbožím Společenství.
Článek 896
1. U zboží, které se v rámci společné zemědělské politiky propouští do celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo na podkladě dovozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem, mohou být články 237, 238 a 239 kodexu použity pouze tehdy, je-li celnímu úřadu uvedenému v článku 879 uspokojivě prokázáno, že příslušné orgány přijaly všechna potřebná opatření ke zrušení účinků licencí nebo osvědčení, na jejichž podkladě bylo dané zboží dovezeno.
2. Odstavec 1 se vztahuje i na zpětný vývoz, propuštění do režimu uskladňování v celním skladu, umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu nebo zničení zboží.
Článek 897
Pokud se vývoz, zpětný vývoz, zničení nebo jakékoli jiné celně schválené určení místo netýká celého produktu, ale jedné nebo více jeho částí nebo součástí, vyměří se částka vráceného nebo prominutého cla jako rozdíl mezi dovozním clem na úplný produkt a clem, které by bylo uloženo na zbytek produktu, kdyby byl v nezměněném stavu propuštěn do celního režimu s povinností zaplatit toto clo v den, kdy do něj byl propuštěn úplný produkt.
Článek 898
Částka uvedená v článku 240 kodexu se stanoví na 10 ECU.
KAPITOLA 3
Zvláštní prováděcí ustanovení k článku 239 kodexu
Oddíl 1
Rozhodnutí přijímaná celními orgány členských států
Článek 899
1. Zjistí-li rozhodující celní orgán v případech, kdy mu byla podána žádost o vrácení nebo prominutí cla podle čl. 239 odst. 2 kodexu,
— že důvody uvedené v žádosti odpovídají některé z okolností uvedených v článcích 900 až 903 a že nevyplývají z podvodného jednání ani hrubé nedbalosti zúčastněné osoby, dotyčné dovozní nebo vývozní clo se vrátí nebo promine,
— že důvody uvedené v žádosti odpovídají některé z okolností uvedených v článku 904, dotyčné dovozní nebo vývozní clo se nevrátí ani nepromine.
2. V jiných případech, kromě případů, kdy spis musí být předložen Komisi podle článku 905, pokud se jedná o zvláštní situaci, která vznikla na základě okolností, jejichž vznik nelze přičítat podvodnému jednání ani hrubé nedbalosti zúčastněné osoby, rozhodne o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla sám rozhodující orgán.
Použije-li se čl. 905 odst. 2 druhá odrážka, nesmí celní orgány rozhodnout o povolení vrátit nebo prominout dotyčné clo do doby, než bude ukončen postup zahájený v souladu s články 906 až 909.
3. Ve smyslu čl. 239 odst. 1 kodexu a tohoto článku se „zúčastněnou osobou“ rozumí osoba nebo osoby uvedené v čl. 878 odst. 1 nebo jejich zástupce a případně každá jiná osoba, která se účastnila plnění celních formalit týkajících se daného zboží nebo která vydávala pokyny potřebné k jejich splnění.
4. Pro účely použití odstavců 1 a 2 si členské státy poskytují vzájemnou pomoc, zejména v případech, kdy se jedná o chybu celního orgánu jiného členského státu, než který je odpovědný za přijetí rozhodnutí.
Článek 900
1. Dovozní clo se vrátí nebo promine, jestliže
a) zboží, které není zbožím Společenství, propuštěné do některého celního režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla nebo zboží propuštěné do volného oběhu s uplatněním zvýhodněného sazebního zacházení z důvodu jeho použití ke zvláštním účelům bylo odcizeno, je-li toto zboží v krátké době nalezeno a ve stavu, v jakém bylo v okamžiku krádeže, navráceno do původního celního postavení;
b) zboží, které není zbožím Společenství, bylo nedopatřením vyjmuto z celního režimu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, do kterého bylo propuštěno, pokud je toto zboží ve stavu, ve kterém se nacházelo v okamžiku vyjmutí z celního režimu, neprodleně po zjištění tohoto omylu navráceno do původního celního postavení;
c) zboží již propuštěné do volného oběhu nelze vyložit na místě určení z důvodu poškození uzavíracího systému dopravního prostředku, ve kterém se nachází, je-li toto zboží neprodleně zpětně vyvezeno;
d) se dodavatel usazený ve třetí zemi, kterému bylo zboží původně propuštěné do volného oběhu zasláno v režimu pasivního zušlechťovacího styku, aby bezplatně odstranil závady vyskytující se u zboží ještě před propuštěním (i když byly zjištěny až po propuštění) nebo aby zboží uvedl do souladu s podmínkami smlouvy, na jejímž základě bylo propuštěno do volného oběhu, s konečnou platností rozhodne ponechat si dotyčné zboží, neboť není schopen závady odstranit nebo zjednat nápravu za hospodářsky přijatelných podmínek;
e) celní orgány v okamžiku, kdy rozhodují o dodatečném zaúčtování dovozního cla, které je skutečně dlužné u zboží propuštěného do volného oběhu s úplným osvobozením od cla, zjistí, že zboží bylo zpětně vyvezeno z celního území Společenství bez celního dohledu, je-li prokázáno, že věcné podmínky pro vrácení nebo prominutí cla uvedené v kodexu by byly v okamžiku zpětného vývozu skutečně splněny, pokud by bylo clo uloženo v okamžiku propuštění dotyčného zboží do volného oběhu;
f) soudní orgán zakázal uvedení na trh zboží již propuštěného do celního režimu s povinností zúčastněné osoby zaplatit dovozní clo za běžných podmínek a zboží je následně vyvezeno zpět z celního území Společenství nebo zničeno pod celním dohledem, je-li prokázáno, že dotyčné zboží nebylo ve Společenství ve skutečnosti použito;
g) zboží bylo na podnět deklaranta, zmocněného takto postupovat z úřední povinnosti, propuštěno do volného oběhu s povinností řádně zaplatit dovozní clo a nemohlo být doručeno příjemci z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi;
h) zboží bylo doručeno příjemci v důsledku omylu odesílatele;
i) zboží v důsledku zjevně chybné objednávky není vhodné pro použití, které příjemce zamýšlel;
j) se po propuštění zboží do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo prokáže, že zboží v době propuštění neodpovídalo platným předpisům o jeho používání nebo uvedení na trh, a proto nemůže být použito k účelu, který příjemce zamýšlel;
k) je použití zboží způsobem, který příjemce zamýšlí, znemožněno nebo podstatně omezeno v důsledku opatření s obecnou působností, která po dni propuštění zboží do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo přijme příslušný orgán nebo subjekt s rozhodovací pravomocí;
l) celní orgány nemohou přiznat úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla, o něž požádalazúčastněná osoba v souladu s platnými předpisy, z důvodů, které jí nelze přičítat, a zaúčtují vymahatelné dovozní clo;
m) příjemce obdržel zboží teprve po uplynutí dodacích lhůt, jež byly závazně stanoveny ve smlouvě, na jejímž základě bylo zboží propuštěno do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo;
n) zboží, které nebylo možné prodat na celním území Společenství, bylo bezplatně dodány dobročinným organizacím,
— které jsou činné ve třetích zemích a které mají na území Společenství zastoupení,
— nebo
— které jsou činné na celním území Společenství, může-li být těmto organizacím při dovozu obdobného zboží ze třetích zemí k propuštění do volného oběhu přiznáno osvobození od cla;
o) celní dluh vznikl jiným způsobem než podle článku 201 kodexu a zúčastněná osoba může předložit osvědčení o původu, průvodní osvědčení, doklad o vnitřním tranzitu Společenství nebo jiný vhodný doklad prokazující, že pokud bylo dovezené zboží navrženo v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu, mělo by nárok na status zboží Společenství nebo preferenční zacházení, pokud by byly splněny ostatní podmínky uvedené v článku 890.
2. Podmínkou vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odst. 1 písm. c) a f) až n) je zpětný vývoz daného zboží z celního území Společenství pod celním dohledem, s výjimkou případů, kdy je zboží na příkaz veřejného orgánu zničeno nebo kdy je bezplatně dodáno dobročinným organizacím působícím na území Společenství.
Na požádání povolí rozhodující orgán, aby zboží bylo místo zpětného vývozu zničeno, propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství nebo do režimu uskladňování v celním skladu anebo umístěno do svobodného pásma nebo svobodného skladu.
Pro získání některého z těchto celních určení se zboží považuje za zboží, které není zbožím Společenství.
V tomto případě přijmou celní orgány veškerá nezbytná opatření, aby zboží umístěné do celního skladu, svobodného pásma nebo svobodného skladu mohlo být později ztotožněno jako zboží, které není zbožím Společenství.
▼M22 —————
4. Celnímu úřadu vykonávajícímu dohled je kromě toho nutno uspokojivě prokázat, že zboží nebylo před zpětným vývozem použito ani prodáno.
Článek 901
1. Dovozní clo se dále vrátí nebo promine, jestliže
a) zboží, které bylo omylem propuštěno do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo, bylo zpětně vyvezeno z celního území Společenství, aniž bylo předtím propuštěno do celního režimu, do něhož mělo být správně umístěno, byly-li jinak podmínky stanovené v článku 237 kodexu splněny;
b) zpětný vývoz nebo zničení podle čl. 238 odst. 2 písm. b) kodexu proběhlo bez celního dohledu, byly-li jinak splněny podmínky stanovené v uvedeném článku;
c) zpětný vývoz nebo zničení podle čl. 900 odst. 1 písm. c) a f) až n) proběhlo bez celního dohledu, byly-li jinak splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 4 zmíněného článku.
2. Podmínkou vrácení nebo prominutí dovozního cla v případech uvedených v odstavci 1 je,
a) že byly předloženy veškeré důkazy umožňující rozhodujícímu celnímu orgánu přesvědčit se, že zboží, na něž byla podána žádost o vrácení nebo prominutí dovozního cla,
— bylo skutečně zpětně vyvezeno z celního území Společenství, nebo
— bylo skutečně zničeno pod dohledem orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit;
b) že byly rozhodujícímu celnímu orgánu vráceny veškeré doklady potvrzující, že dané zboží má status zboží Společenství, na jejichž podkladě případně toto zboží opustilo celního území Společenství, nebo mu byly předloženy veškeré důkazy, které tento orgán považuje za nezbytné, aby se přesvědčil, že dotyčné doklady nemohou být později použity pro dovoz zboží do Společenství.
Článek 902
1. Pro účely čl. 901 odst. 2
a) musí důkazy, které má předložit žadatel a které umožňují rozhodujícímu celnímu orgánu zjistit, zda zboží, na něž se žádost o vrácení nebo prominutí cla vztahuje, bylo skutečně zpětně vyvezeno z celního území Společenství, zahrnovat
— prvopis nebo ověřenou kopii celního prohlášení s návrhem na vývoz dotyčného zboží z celního území Společenství
— a
— potvrzení celního úřadu, u kterého se uskutečnil skutečný výstup zboží z celního území Společenství.
Pokud nelze toto potvrzení předložit, lze výstup zboží z celního území Společenství prokázat předložením
— buď potvrzení celního úřadu třetí země určení o příchodu zboží, nebo
— prvopisu nebo ověřené kopie celního prohlášení pro dotyčné zboží vystaveného ve třetí zemi určení.
K těmto dokladům musí být dále přiloženy obchodní a správní doklady umožňující rozhodujícímu celnímu orgánu zkontrolovat, zda je zboží vyvezené z celního území Společenství totožné se zbožím navrženým v celním prohlášení k propuštění do celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo, totiž
— prvopis nebo ověřená kopie celního prohlášení pro tento celní režim
— a
— pokud to rozhodující celní orgán považuje za nezbytné, obchodní a správní doklady (faktury, kusovníky, tranzitní doklady, zdravotní osvědčení), které obsahují přesný popis zboží (obchodní popis, množství, značky a ostatní případné nápisy) a které byly předloženy buď současně s celním prohlášením pro daný režim, nebo s celním prohlášením pro vývoz z celního území Společenství, anebo s celním prohlášením vystaveným ve třetí zemi určení;
b) musí důkazy, které má předložit žadatel a které umožňují rozhodujícímu celnímu orgánu zjistit, zda zboží, na něž se žádost o vrácení nebo prominutí cla vztahuje, bylo skutečně zničeno pod dohledem orgánů nebo osob oprávněných toto zničení úředně potvrdit, zahrnovat
— buď protokol či prohlášení o zničení, které vystaví orgány, pod jejichž dohledem zničení proběhlo, či jeho ověřenou kopii, nebo
— osvědčení vystavené osobou oprávněnou toto zničení úředně potvrdit, k němuž je přiložen doklad prokazující toto oprávnění.
Tyto doklady musí obsahovat dostatečně přesný popis zničeného zboží (obchodní označení, množství, značky nebo ostatní případné nápisy), který celním orgánům umožní, aby se na základě porovnání s údaji uvedenými v celním prohlášení pro celní režim s povinností zaplatit dovozní clo a v dokladech k němu připojených (faktury, kusovníky atd.) přesvědčily, že je zničené zboží totožné se zbožím navrženým v celním prohlášení k propuštění do tohoto režimu.
2. Pokud důkazy uvedené v odstavci 1 nejsou dostatečné, aby rozhodující celní orgán rozhodl na základě plné znalosti předložené věci, nebo některý z nich nemůže být předložen, musí být doplněny nebo nahrazeny kterýmikoli dalšími doklady, které uvedený orgán považuje za nezbytné.
Článek 903
1. U vráceného zboží, na které bylo při vývozu z celního území Společenství vyměřeno vývozní clo, zakládá propuštění zboží do volného oběhu nárok na vrácení příslušné vybrané částky.
2. Odstavec 1 se vztahuje pouze na zboží, které se nachází v některé ze situací uvedených v článku 844.
Důkaz, že se toto zboží nachází v některé ze situací uvedených v čl. 185 odst. 2 písm. b) kodexu, se předkládá celnímu úřadu, kde je zboží navrhováno v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu.
3. Odstavec 1 se vztahuje i na případy, kdy vrácené zboží tvoří pouze část zboží, které bylo předtím vyvezeno z celního území Společenství.
Článek 904
Dovozní clo se nevrátí ani nepromine, je-li žádost o vrácení nebo prominutí cla v daném případě odůvodněna pouze tím, že
a) zboží, které bylo předtím propuštěno do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo, bylo zpětně vyvezeno z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v článcích 237 či 238 kodexu nebo v článcích 900 či 901 této hlavy, zejména proto, že nebylo prodáno;
b) zboží, které bylo předtím propuštěno do některého celního režimu s povinností zaplatit dovozní clo, bylo po propuštění celními orgány z jakéhokoli důvodu zničeno, s výjimkou případů výslovně stanovených právními předpisy Společenství;
c) byly, byť i v dobré víře, předloženy za účelem uplatnění preferenčního sazebního zacházení pro zboží navrhované v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu doklady, které se později projevily jako chybné, padělané nebo neplatné k tomuto účelu.
Článek 904a
1. Není-li požadováno sdělení podle odstavce 2, vede každý členský stát pro potřeby Komise seznam případů, ve kterých byl použit čl. 899 odst. 2.
2. Každý členský stát sdělí Komisi seznam případů, ve kterých byl použit čl. 899 odst. 2 a ve kterých částka vrácená nebo prominutá hospodářskému subjektu za jednu nebo více dovozních nebo vývozních operací v důsledku jediné zvláštní situace přesahuje 50 000 EUR, se stručným shrnutím každého případu. Toto sdělení se předává během prvního a třetího čtvrtletí každého roku a obsahuje všechny případy za předchozí pololetí, u nichž bylo rozhodnuto o vrácení nebo prominutí cla.
Oddíl 2
Rozhodnutí přijímaná Komisí
Článek 905
1. Je-li z odůvodnění žádosti o vrácení nebo prominutí cla podle čl. 239 odst. 2 kodexu možno usuzovat, že se jedná o zvláštní situaci, která vznikla na základě okolností, jejichž vznik nelze přičítat podvodnému jednání ani hrubé nedbalosti zúčastněné osoby, předloží členský stát, o jehož rozhodující celní orgán se jedná, věc Komisi k vyřízení postupem podle článků 906 až 909, pokud
— se celní orgán domnívá, že zvláštní situace nastala v důsledku toho, že Komise nesplnila své povinnosti,
— okolnosti případu souvisejí s výsledky šetření Společenství prováděného podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 nebo podle jakýchkoliv jiných právních předpisů Společenství nebo dohod, které Společenství uzavřelo s některými zeměmi nebo skupinami zemí, obsahujících ustanovení o provádění takových šetření Společenství, nebo
— pokud dotyčná částka zúčastněné osoby za jednu nebo více dovozních nebo vývozních operací v důsledku jediné zvláštní situace činí nejméně 500 000 EUR.
Pojem „zúčastněná osoba“ se vykládá stejně jako v článku 899.
2. Případy uvedené v odstavci 1 se nepředávají, pokud
— Komise již přijala rozhodnutí postupem podle článků 906 až 909 v případech srovnatelné faktické a právní povahy,
— Komise se již případem srovnatelné faktické a právní povahy zabývá.
3. Spis předaný Komisi musí obsahovat všechny skutečnosti nezbytné pro úplné prozkoumání věci. Musí obsahovat podrobné hodnocení týkající se chování dotyčného hospodářského subjektu, jeho odborných zkušeností, dobré víry a pečlivosti, jež prokázal. K tomuto hodnocení se přiloží veškeré skutečnosti, které mohou prokázat, že hospodářský subjekt jednal v dobré víře. Spis musí též obsahovat prohlášení, které žadatel o vrácení nebo prominutí cla podepsal a ve kterém potvrzuje, že spis četl a že buď nehodlá nic doplnit, nebo že uvádí všechny doplňující údaje, které by podle jeho názoru do spisu měly být zahrnuty.
4. Komise neprodleně potvrdí zúčastněnému členskému státu obdržení spisu.
5. Jestliže se zjistí, že informace poskytnuté členským státem nepostačují Komisi k tomu, aby mohla rozhodnout na základě plné znalosti předložené věci, může požádat tento členský stát nebo jakýkoli jiný stát o poskytnutí doplňujících informací.
6. Komise vrátí spis celnímu orgánu a má se za to, že postup uvedený v článcích 906 až 909 nebyl nikdy zahájen, pokud nastane jedna z těchto situací:
— ze spisu vyplývá, že existuje neshoda mezi celním orgánem, který spis předložil, a osobou, která podepsala prohlášení uvedené v odstavci 3, týkající se skutkové podstaty situace,
— spis je zjevně neúplný, protože neobsahuje žádnou informaci, která by odůvodňovala posouzení spisu ze strany Komise,
— podle odstavců 1 a 2 by spis neměl být předán,
— nebyla zjištěna existence celního dluhu,
— během zkoumání spisu předložil celní orgán Komisi nové údaje týkající se spisu, jejichž povaha podstatně mění skutkovou podstatu spisu nebo jeho právní hodnocení.
Článek 906
Do 15 dnů od obdržení spisu podle čl. 905 odst. 3 zašle Komise členským státům jeho kopii.
Projednání věci se co nejdříve zařadí na pořad jednání odborné skupiny uvedené v článku 907.
Článek 906a
Jestliže Komise kdykoli během řízení uvedeného v článcích 906 a 907 hodlá přijmout rozhodnutí nepříznivé vůči žadateli o vrácení nebo prominutí cla, předá mu své námitky písemně spolu s veškerými doklady, na nichž se námitky zakládají. Žadatel o vrácení nebo prominují cla vyjádří své stanovisko písemně do jednoho měsíce ode dne odeslání námitek. Neoznámí-li své stanovisko v této lhůtě, má se za to, že se vzdal práva vyjádřit svůj postoj.
Článek 907
Po konzultaci s odbornou skupinou složenou ze zástupců všech členských států, která se sejde v rámci výboru k projednání dané věci, Komise rozhodne, zda zkoumaná situace umožňuje vrátit nebo prominout clo.
Toto rozhodnutí musí být přijato do devíti měsíců ode dne, kdy Komise věc obdrží podle čl. 905 odst. 3. Pokud však spis neobsahuje prohlášení nebo podrobné hodnocení týkající se chování hospodářského subjektu podle čl. 905 odst. 3, začíná devítiměsíční lhůta běžet až ode dne, kdy Komise tyto dokumenty obdrží. Komise o tom uvědomí celní orgán a žadatele o vrácení nebo prominutí cla.
Pokud Komise k rozhodnutí považuje za nezbytné vyžádat si od zúčastněného členského státu doplňující informace, prodlužuje se tato devítiměsíční lhůta o dobu, která uplyne ode dne, kdy Komise odešle žádost o poskytnutí doplňujících informací, do dne, kdy je obdrží. Komise o prodloužení lhůty uvědomí žadatele o vrácení nebo prominutí cla.
Pokud Komise sama provádí šetření, aby mohla rozhodnout, prodlužuje se devítiměsíční lhůta o dobu nezbytnou pro dokončení šetření. Toto prodloužení nesmí být delší než devět měsíců. O datech zahájení a ukončení šetření uvědomí Komise celní orgán a žadatele o vrácení nebo prominutí cla.
Pokud Komise sdělila žadateli o vrácení nebo prominutí cla své námitky v souladu s článkem 906a, prodlužuje se devítiměsíční lhůta o jeden měsíc.
Článek 908
1. Rozhodnutí uvedené v článku 907 se zúčastněnému členskému státu oznámí co nejdříve, nejpozději však do jednoho měsíce po uplynutí lhůty stanovené ve zmíněném článku.
Komise uvědomí členské státy o rozhodnutích, která přijala, aby pomohla celním orgánům v rozhodování v situacích srovnatelné faktické a právní povahy.
2. Rozhodující orgán rozhodne o žádosti na základě rozhodnutí Komise oznámeného podle odstavce 1.
3. Pokud rozhodnutí podle v článku 907 stanoví, že zkoumaná zvláštní situace zakládá dostatečný důvod k vrácení nebo prominutí cla, může Komise určit podmínky, za kterých mohou členské státy v případech srovnatelné faktické a právní povahy clo vracet nebo promíjet.
Článek 909
Pokud Komise nepřijme rozhodnutí ve lhůtě stanovené v článku 907 nebo neoznámí své rozhodnutí zúčastněnému členskému státu ve lhůtěstanovené v článku 908, rozhodující celní orgán žádosti o vrácení nebo prominutí cla vyhoví.
KAPITOLA 4
Správní spolupráce celních orgánů členských států
Článek 910
V případech uvedených v čl. 885 odst. 2 zašle rozhodující celní orgán celnímu úřadu vykonávajícímu dohled písemnou žádost ve dvou vyhotoveních na tiskopise podle vzoru obsaženého v příloze 112. K žádosti přiloží prvopisy nebo kopie žádosti o vrácení nebo prominutí cla a všech dokladů nezbytných pro celní úřad vykonávající dohled, aby získal požadované informace nebo provedl požadované kontroly.
Článek 911
1. Do dvou týdnů od obdržení žádosti získá celní úřad vykonávající dohled informace nebo provede kontroly požadované rozhodujícím celním orgánem. Jejich výsledky zaznamená do příslušné části prvopisu tiskopisu uvedeného v článku 910 a vrátí jej s veškerými podklady, které získal, rozhodujícímu celnímu orgánu.
2. Pokud nemůže celní úřad vykonávající dohled získat informace nebo provést kontroly ve čtrnáctidenní lhůtě uvedené v odstavci 1, potvrdí v této lhůtě přijetí žádosti tím, že vyplní příslušnou kolonku kopie dokladu uvedeného v článku 910 a zašle ji rozhodujícímu celnímu orgánu.
Článek 912
Provádějící celní úřad předává rozhodujícímu celnímu orgánu potvrzení podle čl. 887 odst. 5 na tiskopise podle vzoru obsaženého v příloze 113.
ČÁST IVa
KONTROLA POUŽITÍ A/NEBO MÍSTA URČENÍ ZBOŽÍ
Článek 912a
1. Pro účely této části se rozumí:
a) „příslušnými orgány“ celní orgány nebo jakékoli jiné orgány členských států příslušné k provádění této části;
b) „úřadem“ celní úřad nebo místní orgán příslušný k provádění této části na místní úrovni;
c) „kontrolním výtiskem T5“ výtisk vystavený na tiskopise T5 (prvopis a kopie) podle vzoru uvedeného v příloze 63, který je případně doplněn jedním nebo více doplňkovými listy T5 bis (prvopis a kopie) podle vzoru uvedeného v příloze 64 nebo jedním nebo více ložnými listy T5 (prvopis a kopie) podle vzoru uvedeného v příloze 65. Tyto tiskopisy se tisknou a vyplňují podle vysvětlivek v příloze 66 a případně doplňujících vysvětlivek stanovených v jiných předpisech Společenství.
2. Jestliže použití některého právního předpisu Společenství v oblasti dovozu nebo vývozu zboží nebo jeho pohybu uvnitř Společenství závisí na prokázání, že dané zboží dosáhlo použití a/nebo místa určení stanovených nebo předepsaných tímto předpisem, dokládá se tato skutečnost předložením kontrolního výtisku T5 vystaveného a použitého v souladu s touto částí.
3. V jednom kontrolním výtisku T5 může být uvedeno pouze zboží, které bylo přeloženo na jediný dopravní prostředek ve smyslu ►M21 čl. 349 odst. 1 ◄ druhého pododstavce, je určeno jen pro jediného příjemce a které musí dosáhnout stejného použití a/nebo místa určení.
Příslušné orgány mohou namísto uvedeného tiskopisu povolit použití ložných listů T5, vypracovaných pomocí integrovaného systému počítačového zpracování dat, a seznamů s popisem zboží sestavovaných pro účely plnění odesílatelských nebo vývozních formalit, které obsahují všechny údaje obsažené v tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 65, pokud jsou vyhotoveny a vyplněny tak, aby bylo možno je bez obtíží využít, a skýtají záruku, již tyto orgány považují za dostatečnou.
4. Kromě povinností stanovených zvláštními předpisy je každá osoba, která podepíše kontrolní výtisk T5, povinna zajistit, aby zboží v něm popsané dosáhlo uvedeného použití a/nebo místa určení.
Tato osoba odpovídá za každé zneužití kontrolních výtisků T5, které vystavila, a to i třetími osobami.
5. Pokud právní předpisy Společenství upravující dohled nad použitím a/nebo místem určení zboží nestanoví jinak, může každý členský stát odchylně od odstavce 2 stanovit, že skutečnost, že zboží dosáhlo stanoveného nebo předepsaného použití a/nebo místa určení, se prokazuje postupem stanoveným vnitrostátními předpisy, pokud zboží neopustí jeho území předtím, než dosáhne stanoveného nebo předepsaného použití a/nebo místa určení.
Článek 912b
1. Kontrolní výtisk T5 vyhotoví zúčastněná osoba v prvopise a nejméně jedné kopii. Všechny doklady, z nichž se výtisk skládá, musí být vlastnoručně podepsány zúčastněnou osobou a musí obsahovat, pokud jde o označení zboží a zvláštních údaje, všechny údaje vyžadované právními předpisy Společenství upravujícími dohled.
2. Pokud právní předpisy Společenství upravující dohled stanoví poskytnutí jistoty, jistota se poskytne
— u subjektu stanoveného těmito předpisy nebo u úřadu, který vydal kontrolní exemplář T5, nebo u jiného úřadu určeného k tomuto účelu členským státem, o jehož úřad se jedná, a
— způsobem stanoveným uvedenými právními předpisy Společenství nebo orgány tohoto členského státu.
V tom případě se v kolonce 106 tiskopisu T5 uvede některá z těchto poznámek:
— Garantía constituida por un importe de… euros
— Sikkerhed på… EUR
— Sicherheit in Höhe von … EURO geleistet
— Κατατεθείσα εγγύηση ποσού … ΕΥΡΩ
— Guarantee of EUR… lodged
— Garantie d'un montant de… euros déposée
— Garanzia dell'importo di … EURO depositata
— Zekerheid voor… euro
— Entregue garantia num montante de… EURO
— Annettu… euron suuruinen vakuus
— Säkerhet ställd till et belopp av… euro.
— Celní dluh ve výši … EUR zajištěn
— Esitatud tagatis EUR …
— Galvojums par EUR …iesniegts
— Pateikta garantija … EUR sumai
— … EUR vámbiztosíték letétbe helyezve
— Garanzija fuq l-EUR … saret
— Złożono zabezpieczenie w wysokości … EUR
— Položeno zavarovanje v višini … EUR
— Poskytnuté zabezpečenie vo výške … EUR.
3. Pokud právní předpisy Společenství upravující dohled stanoví lhůtu, v níž musí zboží dosáhnout určitého použití a/nebo místa určení, uvede se v kolonce 104 tiskopisu T5 poznámka „Lhůta k provedení… dní“.
4. Pokud se zboží přepravuje v některém celním režimu, vyplní kontrolní výtisk T5 celní úřad, z něhož se zboží odesílá.
Doklad pro použitý režim musí obsahovat odkaz na vystavený kontrolní výtisk T5. Kontrolní výtisk T5 musí v kolonce 109 tiskopisu T5 obsahovat odkaz na tento doklad.
5. Pokud zboží nebylo propuštěno do některého celního režimu, vystavuje kontrolní výtisk T5 úřad, z něhož je zboží odesláno.
V kolonce 109 tiskopise T5 se uvede některá z těchto poznámek:
— Mercancías no incluidas en un régimen aduanero
— Ingen forsendelsesprocedure
— Nicht in einem Zollverfahren befindliche Waren
— Εμπορεύματα εκτός τελωνειακού καθεστώτος
— Goods not covered by a customs procedure
— Marchandises hors régime douanier
— Merci non vincolate ad un regime doganale
— Geen douaneregeling
— Mercadorias não sujeitas a regime aduaneiro
— Tullimenettelyn ulkopuolella olevat tavarat
— Varorna omfattas inte av något tullförfarande.
— Zboží mimo celní režim
— Kaup, millele ei rakendata tolliprotseduuri
— Preces, kurām nav piemērota muitas procedūra
— Prekės, kurioms netaikoma muitinės procedūra
— Vámeljárás alá nem vont áruk
— Oġġetti mhux koperti bi proċedura tad-Dwana
— Towary nieobjęte procedurą celną
— Blago ni vključeno v carinski postopek
— Tovar nie je v colnom režime.
6. Kontrolní výtisk T5 opatří celní úřad odeslání uvedený v odstavcích 4 a 5 úředním záznamem. Úřední záznam obsahuje následující údaje, které se uvádějí v kolonce A („Celní úřad odeslání“) těchto dokladů:
a) v tiskopise T5 název a otisk razítka celního úřadu, podpis příslušného zaměstnance, datum provedení úředního záznamu a registrační číslo, které může být předtištěno;
b) na doplňkovém listu T5 bis nebo ložném listu T5 číslo uvedené na tiskopisu T5. Toto číslo se vyznačí buď otiskem razítka, který obsahuje název úřadu, nebo rukou. V tom případě je nutno připojit otisk úředního razítka úřadu.
7. Pokud právní předpisy Společenství upravující dohled nad použitím a/nebo místem určení zboží nestanoví jinak, použije se ►M21 článek 357 ◄ přiměřeně. Úřad uvedený v odstavcích 4 a 5 zkontroluje zásilku, vyplní kolonku D („Kontrola celním úřadem odeslání“) na přední straně tiskopisu T5 a opatří je úředním záznamem.
8. Úřad uvedený v odstavcích 4 a 5 si ponechá jednu kopii každého kontrolního vyhotovení T5. Prvopisy těchto dokladů se vrátí zúčastněným osobám, jakmile jsou splněny všechny správní formality a kolonku tiskopisu T5 A („Celní úřad odeslání“) a B („Zaslat zpět…“) jsou řádně vyplněna.
9. Článek 360 se použije přiměřeně.
Článek 912c
1. Zboží se předloží celnímu úřadu určení spolu s prvopisy kontrolních výtisků T5.
Nestanoví-li právní předpisy Společenství upravující dohled nad použitím a/nebo místem určení zboží jinak, může celní úřad určení povolit, aby bylo zboží dodáno přímo příjemci za podmínek, které celní úřad stanoví a které mu umožňují provést kontrolu při příchodu zboží nebo po něm.
Celní úřad určení vydá osobě, která mu předloží zásilku zboží spolu s kontrolním výtiskem T5, na její žádost stvrzenku na tiskopise podle vzoru uvedeného v příloze 47. Stvrzenka nenahrazuje kontrolní výtisk T5.
2. Pokud právní předpisy Společenství upravují kontrolu výstupu zboží z celního území Společenství a zboží toto území opouští
— po moři, je celní úřadem určení úřad, v jehož působnosti se nachází přístav, v němž je zboží naloženo na plavidlo používané v jiné přepravě, než je pravidelná linka ve smyslu článku 313a,
— letecky, je celním úřadem určení úřad, v jehož působnosti se nachází mezinárodní letiště Společenství ve smyslu čl. 190 písm. b), na němž je zboží naloženo do letadla s určením na letiště, které není letištěm Společenství,
— jiným způsobem, je celním úřadem určení celní úřad výstupu ve smyslu čl. 793 odst. 2.
3. Celní úřad určení vykonává dohled nad stanoveným nebo předepsaným použitím a/nebo místem určení. Tento úřad uchovává, případně v podobě kopie, údaje z kontrolních výtisků T5 a výsledky provedených kontrol.
4. Po vyřízení všech formalit zašle celní úřad určení prvopis kontrolního výtisku T5, po provedení požadovaných záznamů, na adresu uvedenou v kolonce B tiskopisu T5 („Zaslat zpět…“).
Článek 912d
1. Pokud je vystavení kontrolního výtisku spojeno s poskytnutím jistoty podle čl. 912b odst. 2, použijí se odstavce 2 a 3.
2. Příslušné orgány činí nezbytná opatření, aby celní úřad uvedený v čl. 912c odst. 2 mohl, pokud jde o množství zboží, které, případně po uplynutí lhůty stanovené podle čl. 912b odst. 3, nedosáhlo stanoveného použití a/nebo místa určení, vybrat částku odpovídající množství tohoto zboží, případně ze složené jistoty.
Na žádost zúčastněné osoby však mohou tyto orgány rozhodnout, že bude, případně ze složené jistoty, vybrána částka vypočtená tak, že se částka jistoty poměrná k množství zboží, které po uplynutí stanovené lhůty dosud nedosáhlo stanoveného použití a/nebo místa určení, vynásobí podílem počtu dní, o něž byla překročena lhůta, v jejímž rámci mělo toto zboží dosáhnout stanoveného použití a/nebo místa určení, a počtu dní této lhůty.
Tento odstavec se nepoužije, jestliže zúčastněná osoba prokáže, že zboží bylo zničeno nebo zaniklo v důsledku zásahu vyšší moci.
3. Pokud není kontrolní výtisk T5 opatřený řádným záznamem celního úřadu určení do šesti měsíců ode dne vystavení, anebo po uplynutí lhůty stanovené jako „Lhůta k provedení … dní“ v kolonce 104 tiskopisu T5, doručen celnímu úřadu zpětného zaslání uvedenému v kolonce B kontrolního výtisku, přijmou příslušné orgány nezbytná opatření, aby celní úřad uvedený v čl. 912b odst. 2 vybral dlužnou částku z jistoty zmíněné v uvedeném článku.
Tento odstavec se nepoužije, jestliže překročení lhůty pro zpětné zaslání kontrolního výtisku nelze přičítat zúčastněné osobě.
4. Odstavce 2 a 3 se použijí, pouze pokud právní předpisy Společenství upravujících dohled nad použitím a/nebo místem určení zboží nestanoví jinak, a v každém případě, aniž jsou dotčena ustanovení o celním dluhu.
Článek 912e
1. Nestanoví-li právní předpisy Společenství upravující dohled nad použitím a/nebo místem určení jinak, mohou být zásilka i kontrolní výtisk T5, který ji provází, rozděleny před ukončením celního řízení, pro něž byl kontrolní výtisk vystaven. Rozdělené zásilky mohou být dále děleny.
2. Celní úřad, u kterého k rozdělení dochází, vystaví pro každou část rozdělené zásilky podle článku 912b výpis z kontrolního výtisku T5.
Každý výpis musí obsahovat zejména zvláštní údaje uvedené v kolonkách 100, 104, 105, 106 a 107 původního kontrolního výtisku T5 a čistou hmotnost a čisté množství daného zboží. V kolonce 106 každého výpisu se dále uvede některá z těchto poznámek:
— Extracto del ejemplar de control T5 inicial (número de registro, fecha, oficina y país de expedición): …
— Udskrift af det oprindelige kontroleksemplar T5 (registreringsnummer, dato, sted og udstedelsesland): …
— Auszug aus dem ursprünglichen Kontrollexemplar T5 (Registriernummer, Datum, ausstellende Stelle und Ausstellungsland): …
— Απόσπασμα του αρχικού αντιτύπου ελέγχου Τ5 (αριθμός πρωτοκόλλου, ημερομηνία, τελωνείο και χώρα έκδοσης): …
— Extract of theinitial T5 control copy (registration number, date, office and country of issue): …
— Extrait de l'exemplaire de contrôle T5 initial (numéro d'enregistrement, date, bureau et pays de délivrance): …
— Estratto dell'esemplare di controllo T5 originale (numero di registrazione, data, ufficio e paese di emissione): …
— Uittreksel van het oorspronkelijke controle-exemplaar T5 (registratienummer, datum, kantoor en land van afgifte): …
— Extracto do exemplar de controlo T5 inicial (número de registo, data, estância e país de emissão): …
— Ote alun perin annetusta T5-valvontakappaleesta (kirjaamisnumero, antamispäivämäärä, -toimipaikka ja -maa): …
— Utdrag ur ursprungligt kontrollexemplar T5 (registreringsnummer, datum, utfärdande kontor och land): ….
— Výpis z původního kontrolního výtisku T5 (evidenční číslo, datum, úřad a země vystavení): …
— Väljavõte esialgsest T5 kontrolleksemplarist (registreerimisnumber, kuupäev, väljaandnud asutus ja riik):…
— Izraksts no sākotnējā T5 kontroleksemplāra (reģistrācijas numurs, datums, izdevēja iestāde un valsts):…
— Išrašas iš pirminio T5 kontrolinio egzemplioriaus (registracijos numeris, data, išdavusi įstaiga ir valstybė): …
— Az eredeti T5 ellenőrző példány kivonata ( nyilvántartási szám, kiállítás dátuma, a kiállító ország és hivatal neve): …
— Estratt tal-kopja ta' kontroll tat-T5 inizjali (numru ta' reġistrazzjoni, data, uffiċċju u pajjiż fejn ġie maħruġ id-dokument): …
— Wyciąg z wyjściowej karty kontrolnej T5 (numer ewidencyjny, data, urząd i kraj wystawienia): …
— Izpisek iz prvotnega kontrolnega izvoda T5 (evidenčna številka, datum, urad in država izdaje): …
— Výpis z pôvodného kontrolného výtlačku T5 (registračné číslo, dátum, vydávajúci úrad a krajina vydania): ….
V kolonce B tiskopisu T5 („Zaslat zpět…“) se uvedou údaje z odpovídající kolonky původního tiskopisu T5.
V kolonce J původního tiskopisu T5 („Kontrola použití a/nebo místa určení“) se uvede některá z těchto poznámek:
— … (número) extractos expedidos — copias adjuntas
— … (antal) udstedte udskrifter — kopier vedføjet
— … (Anzahl) Auszüge ausgestellt — Durchschriften liegen bei
— … (αριθμός) εκδοθέντα αποσπάσματα — συνημμένα αντίγραφα
— … (number) extracts issued — copies attached
— … (nombre) extraits délivrés — copies ci-jointes
— … (numero) estratti rilasciati — copie allegate
— … (aantal) uittreksels afgegeven — kopieën bijgevoegd
— … (número) de extractos emitidos — cópias juntas
— Annettu… (lukumäärä) otetta — jäljennökset liitteenä
— … (antal) utdrag utfärdade — kopier bifogas.
— … (počet) vystavených výpisů — kopie přiloženy
— väljavõtted … (arv) — koopiad lisatud
— Izsniegti… (skaits) izraksti — kopijas pielikumā
— Išduota … (skaičius) išrašų — kopijos pridedamos
— … (számú) kivonat kiadva — másolatok csatolva
— … (numru) estratti maħruġa kopji mehmuża
— … (ilość) wydanych wyciągów — kopie załączone
— … (število) izdani izpiski — izvodi priloženi
— … (počet) vyhotovených výpisov – kópie priložené.
Původní kontrolní výtisk T5 se spolu s kopiemi vystavených výpisů bezodkladně zašle na adresu uvedenou v kolonce B tiskopisu T5 („Zaslat zpět…“).
Celní úřad, u kterého k rozdělení dochází, si ponechá kopii původního kontrolního výtisku T5 a výpisů z něj. Prvopisy výpisů z kontrolního výtisku T5 provázejí dílčí zásilky k odpovídajícím celním úřadům určení, kde se použije článek 912c.
3. V případě dalšího dělení podle odstavce 1 se odstavec 2 použije přiměřeně.
Článek 912f
1. Kontrolní výtisk T5 může být vystaven dodatečně za podmínky, že
— nepodání žádosti nebo nevydání kontrolního výtisku T5 v okamžiku odeslání zboží nelze přičítat zúčastněné osobě, anebo že tato osoba prokáže, že nepodání žádosti nebo nevydání dokladu není důsledkem podvodného úmyslu ani zjevné nedbalosti,
— zúčastněná osoba prokáže, že se kontrolní výtisk T5 vztahuje na zboží, u něhož byly splněny veškeré formality,
— zúčastněná osoba předloží podklady pro vystavení kontrolního výtisku T5,
— příslušným orgánům je uspokojivě prokázáno, že dodatečné vystavení kontrolního výtisku T5 nemůže vést k získání finančních výhod neoprávněných s ohledem na režim a/nebo celní status zboží a jeho použití a/nebo místo určení.
Při dodatečném vystavení kontrolního výtisku T5 se na tiskopise T5 uvede červeným písmem některá z těchto poznámek:
— Expedido a posteriori
— Udstedt efterfølgende
— nachträglich ausgestellt
— Εκδοθέν εκ των υστέρων
— Issued retrospectively
— Délivré a posteriori
— Rilasciato a posteriori
— achteraf afgegeven
— Emitido a posteriori
— Annettu jälkikäteen
— Utfärdat I efterhand
— Vystaveno dodatečně
— Välja antud tagasiulatuvalt
— Izsniegts retrospektīvi
— Retrospektyvusis išdavimas
— Kiadva visszamenőleges hatállyal
— Maħruġ retrospettivament
— Wystawiona retrospektywnie
— Izdano naknadno
— Vyhotovené dodatočne
a zúčastněná osoba v něm uvede značku dopravního prostředku, kterým bylo zboží odesláno, a datum odeslání a případně datum předložení zboží celnímu úřadu určení.
2. V případě ztráty prvopisu kontrolního výtisku T5 nebo výpisů z kontrolních výtisků T5 může celní úřad, který tyto prvopisy vystavil, na žádost účastníka vystavit duplikáty těchto dokladů. Duplikát musí být opatřen úředním razítkem, podpisem příslušného úředníka a některou z těchto poznámek učiněných červeným hůlkovým písmem:
— DUPLICADO
— DUPLIKAT
— DUPLIKAT
— ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ
— DUPLICATE
— DUPLICATA
— DUPLICATO
— DUPLICAAT
— SEGUNDA VIA
— KAKSOISKAPPALE
— DUPLIKAT.
— DUPLIKÁT
— DUPLIKAAT
— DUBLIKĀTS
— DUBLIKATAS
— MÁSODLAT
— DUPLIKAT
— DUPLIKAT
— DVOJNIK
— DUPLIKÁT.
3. Kontrolní výtisky T5 a duplikáty kontrolních výtisků T5 může celní úřad určení opatřit úředním záznamem jen tehdy, je-li zjištěno, že zboží v nich uvedené dosáhlo stanoveného nebo předepsaného použití a/nebo místa určení.
Článek 912g
1. Příslušné orgány každého členského státu mohou v rámci svých pravomocí povolit kterékoli osobě, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 4 (dále jen „schválený odesílatel“) a zamýšlí zasílat zboží, pro které musí být vystaven kontrolní výtisk T5, aby celnímu úřadu odeslání nepředkládala zboží ani kontrolní výtisk T5 k tomuto zboží.
2. Pokud jde o kontrolní výtisk T5 zasílaný schváleným odesílatelem, mohou tyto orgány
a) stanovit, že tiskopisy musí být opatřeny identifikační značkou každého schváleného odesílatele;
b) povolit, aby kolonka A těchto tiskopisů („Celní úřad odeslání“)
— byla předem opatřena otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání a podpisem úředníka tohoto úřadu nebo
— byla opatřena otiskem zvláštního kovového razítka schváleného odesílatele, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62 nebo
— byla předem opatřena otiskem zvláštního razítka, které odpovídá vzoru uvedenému v příloze 62, pokud tisk provádí tiskárna schválená k tomuto účelu. Otisk může být proveden také pomocí integrovaného systému počítačového zpracování dat;
c) povolit schválenému odesílateli, aby nepodepisoval tiskopisy vystavené pomocí integrovaného systému pořítačového zpracování dat, pokud jsou opatřeny otiskem zvláštního razítka podle přílohy 62. V tom případě se v kolonce 110 vyhrazeném pro podpis žadatele uvede některá z těchto poznámek:
— Dispensa de la firma, artículo 912 octavo del Reglamento (CEE) no 2454/93
— Underskriftsdispensation, artikel 912 g i forordning (EØF) nr. 2454/93
— Freistellung von der Unterschriftsleistung, Artikel 912 g der Verordnung (EWG) Nr. 2454/93
— Απαλλαγή από την υποχρέωση υπογραφής, άρθρο 912 ζ του κανονισμού (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93
— Signature waived — Article 912 g of Regulation (EEC) No 2454/93
— Dispense de signature, article 912 octies du règlement (CEE) no 2454/93
— Dispensa dalla firma, articolo 912 octies del regolamento (CEE) n. 2454/93
— Vrijstelling van ondertekening — artikel 912 octies van Verordening (EEG) nr. 2454/93
— Dispensada a assinatura, artigo 912.o — G do Regulamento (CE) n. 2454/93
— Vapautettu allekirjoituksesta — asetuksen (ETY) N:o 2454/93 912 g artikla
— Befriad från underskrift, artikel 912 g i förordning (EEG) nr 2454/93.
— Podpis se nevyžaduje — článek 912g nařízení (EHS) č. 2454/93
— Allkirjanõudest loobutud — määruse (EMÜ) nr 2454/93 artikkel 912g
— Derīgs bez paraksta — Regulas (EEK) Nr.2454/93 912.g pants
— Leista nepasirašyti — Reglamentas (EEB) Nr. 2454/93, 912g straipsnis
— Aláírás alól mentesítve — a 2454/93/EGK rendelet 912g. cikke
— Firma mhux meħtieġa — Artikolu 912g tar-Regolament (KEE) 2454/93
— Zwolniony ze składania podpisu — art. 912g rozporządzenia (EWG) nr 2454/93
— Opustitev podpisa — člen 912g uredbe (EGS) št. 2454/93
— Oslobodenie od podpisu – článok 912g nariadenia (EHS) č. 2454/93.
3. Schválený odesílatel řádně vyhotoví a vyplní kontrolní výtisk T5 předepsanými údaji, zejména tyto:
— v kolonce A („Celní úřad odeslání“) datum zaslání zboží a přidělené číslo celního prohlášení a
— v kolonce D tiskopisu T5 („Kontrola celním úřadem odeslání“) některá z těchto poznámek:
—— Procedimiento simplificado, artículo 912 octavo del Reglamento (CEE) no 2454/93
— Forenklet fremgangsmåde, artikel 912 g i forordning (EØF) nr. 2454/93
— Vereinfachtes Verfahren, Artikel 912 g der Verordnung (EWG) Nr. 2454/93
— Απλουστευμένη διαδικασία, άρθρο 912 ζ) του κανονισμού (ΕΟΚ) αριθ. 2454/93
— Simplified procedure — Article 912 g of Regulation (EEC) No 2454/93
— Procédure simplifiée, article 912 octies du règlement (CEE) no 2454/93
— Procedura semplificata, articolo 912 octies del regolamento (CEE) n. 2454/93
— Vereenvoudigde procedure, artikel 912 octies van Verordening (EEG) nr. 2454/93
— Procedimento simplificado, artigo 912.o — G do Regulamento (CE) n.o 2454/93
— Yksinkertaistettu menettely — asetuksen (ETY) N:o 2454/93 912 g artikla
— Förenklat förfarande, artikel 912 g i förordning (EEG) nr 2454/93
— Zjednodušený postup-článek 912 g nařízení (EHS) č. 2454/93
— Lihtsustatud tolliprotseduur — määruse (EMÜ) nr 2454/93 artikkel 912g
— Vienkāršota procedūra — Regulas (EEK) Nr.2454/93 912.g pants
— Supaprastinta procedūra — Reglamentas (EEB) Nr. 2454/93, 912g straipsnis
— Egyszerűsített eljárás — a 2454/93/EGK rendelet 912g. cikke
— Proċedura simplifikata — Artikolu 912 g tar-Regolament (KEE) 2454/93
— Procedura uproszczona — art. 912g rozporządzenia (EWG) nr 2454/93
— Poenostavljen postopek — člen 912g uredbe (EGS) št. 2454/93
— Zjednodušený postup — článok 912 g nariadenia (EHS) č. 2454/93
— a případně lhůta pro předložení zboží celnímu úřadu určení, přijatá opatření ke ztotožnění a odkazy na doklady o odeslání.
Schváleným odesílatelem řádně vyplněný a popřípadě podepsaný kontrolní výtisk T5 se považuje za vystavený celním úřadem, jehož název obsahuje otisk razítka podle odst. 2 písm. b).
Po odeslání předá schválený odesílatel celnímu úřadu odeslání neprodleně kopii kontrolního výtisku T5 spolu se všemi podklady, na jejichž základě byl kontrolní výtisk T5 vystaven.
4. Povolení podle odstavce 1 se udělí výhradně osobám, které pravidelně odesílají zboží, jejichž záznamy umožňují příslušným orgánům kontrolovat obchodní operace a které se nedopustily závažného nebo opakovaného porušení platných právníchpředpisů.
V povolení se zejména stanoví
— úřad(y) příslušný(é) pro zásilky jako celní úřad(y) odeslání,
— lhůta pro ohlašování zamýšlených zásilek schváleným odesílatelem u celního úřadu odeslání a způsob, jakým to bude provedeno, aby tento úřad mohl před odesláním zboží provést jakoukoliv kontrolu, včetně kontrol stanovených právními předpisy Společenství,
— lhůta, v níž musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení; tato lhůta se buď stanoví podle přepravních podmínek, nebo ji stanoví právní předpisy Společenství,
— opatření, která mají být učiněna ke ztotožnění zboží, případně tím způsobem, že schválený odesílatel použije celní závěry zvláštního vzoru schválené příslušnými orgány,
— způsob poskytnutí jistoty, pokud je k vystavení kontrolního výtisku T5 vyžadováno.
5. Schválený odesílatel je povinen přijmout veškerá nezbytná opatření pro bezpečné uložení zvláštního razítka nebo tiskopisů opatřených otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání nebo otiskem zvláštního razítka.
Schválený odesílatel odpovídá za všechny, zejména finanční, následky chyb, opomenutí nebo jiných nedostatků při vystavování kontrolních výtisků T5 nebo v průběhu řízení, které provádí na základě povolení podle odstavce 1.
Zneužije-li kdokoli tiskopisy kontrolního výtisku T5, které jsou předem opatřeny otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž je dotčeno případné trestní stíhání, za úhradu nezaplaceného cla a ostatních poplatků a za vrácení finančních výhod získaných v důsledku tohoto zneužití, neprokáže-li příslušným orgánům, které mu udělily schválení, že učinil veškerá nezbytná opatření pro bezpečné uložení úředního razítka nebo tiskopisů opatřených otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání nebo otiskem zvláštního razítka.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 913
Zrušují se tato nařízení a tyto směrnice:
— nařízení Komise (EHS) č. 37/70 ze dne 9. ledna 1970 o určování původu základních náhradních dílů pro již dříve dodaná vybavení, stroje, zařízení nebo vozidla ( 17 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2632/70 ze dne 23. prosince 1970 o určování původu rozhlasových a televizních přijímačů ( 18 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 315/71 ze dne 12. února 1971 o určování původu základních vín potřebných k výrobě vermutu a o určování původu vermutu ( 19 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 861/71 ze dne 27. dubna 1971 o určování původu magnetofonů ( 20 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3103/73 ze dne 14. listopadu 1973 o osvědčeních o původu a podávání žádostí o ně ve vnitřním obchodu Společenství ( 21 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2945/76 ze dne 26. listopadu 1976, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 754/76 o sazebních opatřeních pro zboží vrácené na celní území Společenství ( 22 ), naposledy pozměněné aktem o přistoupení Španělska a Portugalska,
— nařízení Komise (EHS) č. 137/79 ze dne 19. prosince 1978 o zavedení zvláštní metody správní spolupráce při uplatňování vnitřního režimu Společenství na produkty rybolovu ulovené plavidly členských států ( 23 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3399/91 ( 24 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1494/80 ze dne 11. června 1980 o vysvětlivkách a obecně uznávaných účetních zásadách pro účely celní hodnoty ( 25 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1495/80 ze dne 11. června 1980, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (EHS) č. 1224/80 o celní hodnotě zboží ( 26 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 558/91 ( 27 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1496/80 ze dne 11. června 1980 o prohlášení o údajích o celní hodnotě a o předkládaných dokladech ( 28 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 979/93 ( 29 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1574/80 ze dne 20. června 1980, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 16 a 17 nařízení Rady (EHS) č. 1430/79 o vracení nebo promíjení dovozního nebo vývozního cla ( 30 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3177/80 ze dne 5. prosince 1980 o místě vstupu, které je třeba vzít v úvahu při použití čl. 14 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1224/80 o celní hodnotě zboží ( 31 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2779/90 ( 32 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3179/80 ze dne 5. prosince 1980 o poštovních poplatcích, které je třeba vzít v úvahu při určování celní hodnoty zboží zasílaného poštou ( 33 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1264/90 ( 34 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 553/81 ze dne 12. února 1981 o osvědčeních o původu a žádostech o ně ( 35 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1577/81 ze dne 12. června 1981, kterým se zavádí systém zjednodušených postupů pro určování celní hodnoty určitých druhů zboží podléhajícího zkáze ( 36 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3334/90 ( 37 ),
— směrnice Komise č. 82/57/EHS ze dne 17. prosince 1981, kterou se stanoví některá prováděcí pravidla ke směrnici Rady 79/695/EHS o harmonizaci režimů pro propuštění zboží do volného oběhu ( 38 ), naposledy pozměněné směrnicí 83/371/EHS ( 39 ),
— směrnice Komise č. 82/347/EHS ze dne 23. dubna 1982, kterou se stanoví některá prováděcí pravidla ke směrnici Rady 81/177/EHS o harmonizaci režimů pro vývoz zboží Společenství ( 40 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3040/83 ze dne 28. října 1983, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 2 a 14 nařízení Rady (EHS) č. 1430/79 o vracení nebo promíjení dovozního nebo vývozního cla ( 41 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3158/83 ze dne 9. listopadu 1983 o zatížení celní hodnoty licenčními poplatky ( 42 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1751/84 ze dne 13. června 1984, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 3599/82 o režimu dočasného použití ( 43 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3693/92 ( 44 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3548/84 ze dne 17. prosince 1984, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2763/83 o celním režimu umožňujícím přepracování zboží pod celním dohledem před jeho propuštěním do volného oběhu ( 45 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2361/87 ( 46 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1766/85 ze dne 27. června 1985 o směnných kurzech používaných při určování celní hodnoty ( 47 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 593/91 ( 48 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3787/86 ze dne 11. prosince 1986 o prohlášení povolení vydaných v rámci některých celních režimů s hospodářským účinkem za neplatné nebo o jejich zrušení ( 49 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3799/86 ze dne 12. prosince 1986, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 4a, 6a, 11a a 13 nařízení Rady (EHS) č. 1430/79 o vracení nebo promíjení dovozního nebo vývozního cla ( 50 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2458/87 ze dne 31. července 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2473/86 o režimu pasivního zušlechťovacího styku a systému prosté výměny ( 51 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3692/92 ( 52 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4128/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro dovoz tabáku typu Virginia sušeného teplým vzduchem (flue-cured), tabáku typu Burley sušeného přirozenou cirkulací vzduchu (light-air-cured) včetně hybridů Burley, tabáku typu Maryland sušeného přirozenou cirkulací vzduchu (light-air-cured) a tabáku sušeného otevřeným ohněm podpoložek 2401 10 10 až 2401 10 49 a 2401 20 10 až 2401 20 49 kombinované nomenklatury ( 53 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4129/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení některých druhů živého domácího skotu a některých druhů hovězího masa uvedených v příloze C Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Jugoslávií do kombinované nomenklatury ( 54 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4130/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení čerstvých stolních hroznů odrůdy „Emperor“ (Vitis vinifera cv.) do podpoložky 0806 10 11 kombinované nomenklatury ( 55 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4131/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení vín Port, Madeira, Sherry a Sétubal muscatel a tokajských vín (Aszu a Szamorodni) do podpoložek 2204 21 41, 2204 21 51, 2204 29 41, 2204 29 45, 2204 29 51 a 2204 29 55 kombinované nomenklatury ( 56 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2490/91 ( 57 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4132/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení whisky „bourbon“ do podpoložek 2208 30 11 a 2208 30 19 kombinované nomenklatury ( 58 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4133/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení vodky dovezené na území Společenství na základě uplatnění preferencí uvedených v Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Finskou republikou o vzájemném obchodu s některými víny a alkoholickými nápoji do podpoložek 2208 90 31 a ex220890 59 kombinované nomenklatury ( 59 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4134/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení sýrového fondue do podpoložky 2106 90 10 kombinované nomenklatury ( 60 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4135/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení přírodního dusičnanu sodného a přírodního dusičnanu sodnodraselného do podpoložek 3102 50 10 a 3105 91 10 kombinované nomenklatury ( 61 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4136/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení jatečných koní do podpoložky 0101 19 10 kombinované nomenklatury ( 62 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4137/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení zboží do podpoložek 0408 11 90, 0408 91 90, 0408 99 90, 1106 20 10, ex250100 51, ex350210 10 a ex350290 10 kombinované nomenklatury ( 63 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4138/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení u brambor, kukuřice cukrové, některých druhů obilovin a některých olejnatých semen a olejnatých plodů při dovozu na základě jejich zvláštního použití jako osiva ( 64 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4139/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky prouplatnění zvýhodněného sazebního zacházení u některých ropných produktů při dovozu na základě jejich zvláštního použití ( 65 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4140/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro zařazení nezhotovených pláten a sít k prosévání do podpoložky 5911 20 00 kombinované nomenklatury ( 66 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4141/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení u výrobků určených pro některé kategorie letadel a lodí na základě jejich zvláštního použití ( 67 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1418/81 ( 68 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4142/87 ze dne 9. prosince 1987, kterým se stanoví podmínky pro uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení u některého zboží při dovozu na základě jeho zvláštního použití ( 69 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3803/92 ( 70 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 693/88 ze dne 4. března 1988 o definici pojmu původ zboží pro účely uplatňování celních preferencí Evropského hospodářského společenství na některé produkty z rozvojových zemí ( 71 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3660/92 ( 72 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 809/88 ze dne 4. března 1988 o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce při dovozu produktů pocházejících z okupovaných území do Společenství ( 73 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2774/88 ( 74 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 4027/88 ze dne 21. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dočasného použití pro kontejnery ( 75 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3348/89 ( 76 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 288/89 ze dne 3. února 1989 o určování původu integrovaných obvodů ( 77 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 597/89 ze dne 8. března 1989, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2144/87 o celním dluhu ( 78 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2071/89 ze dne 11. července 1989 o určování původu fotokopírovacích přístrojů s optickým nebo kontaktním systémem ( 79 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3850/89 ze dne 15. prosince 1989, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 802/68 ze dne 27. června 1968 o společné definici pojmu původ zboží pro některé zemědělské produkty, na něž se vztahují zvláštní dovozní režimy ( 80 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2561/90 ze dne 30. července 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2503/88 o celních skladech ( 81 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3001/92 ( 82 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2562/90 ze dne 30. července 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2504/88 o svobodných pásmech a svobodných skladech ( 83 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2485/91 ( 84 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2883/90 ze dne 5. října 1990 o určování původu hroznové šťávy ( 85 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2884/90 ze dne 5. října 1990 o určování původu určitého zboží vyráběného z vajec ( 86 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3561/90 ze dne 11. prosince 1990 o určování původu určitých keramických výrobků ( 87 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3620/90 ze dne 14. prosince 1990 o určování původu masa a vedlejších jatečných produktů, čerstvých, chlazených nebo zmrazených, z některých domácích zvířat ( 88 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3672/90 ze dne 18. prosince 1990 o určování původu kuličkových, valivých nebo jehlových ložisek ( 89 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3716/90 ze dne 19. prosince 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 4046/89 o zajištění platby celního dluhu ( 90 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3796/90 ze dne 21. prosince 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1715/90 o informacích poskytovaných celními orgány členských států ohledně zařazení zboží v celní nomenklatuře ( 91 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2674/92 ( 92 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1364/91 ze dne 24. května 1991 o určení původu textilií a textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury ( 93 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1365/91 ze dne 24. května 1991 o určení původu druhořadé bavlny, impregnované plsti a netkaných textilií, kožených oděvů, obuvi a textilních pásků k náramkovým hodinkám ( 94 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1593/91 ze dne 12. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 719/91 o používání karnetů TIR a ATAve Společenství jako tranzitních dokladů ( 95 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1656/91 ze dne 13. června 1991, kterým se stanoví zvláštní ustanovení platná pro některé typy operací režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem ( 96 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2164/91 ze dne 23. července 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1697/79 o vybírání dovozního nebo vývozního cla po propuštění zboží, které nebylo požadováno od osoby zodpovědné za zaplacení cla ze zboží navrženého v celním prohlášení do celního režimu s povinností platit toto clo ( 97 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2228/91 ze dne 26. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1999/85 o režimu aktivního zušlechťovacího styku ( 98 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3709/92 ( 99 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2249/91 ze dne 25. července 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1855/89 o režimu dočasného použití pro dopravní prostředky ( 100 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2365/91 ze dne 31. července 1991, kterým se stanoví podmínky pro používání karnetu ATA pro dočasné použití zboží na celním území Společenství a pro jeho dočasný vývoz z tohoto území ( 101 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3717/91 ze dne 18. prosince 1991, kterým se stanovuje seznam zboží, na které lze uplatnit celní režim umožňující přepracování zboží pod celním dohledem před jeho propuštěním do volného oběhu ( 102 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 209/93 ( 103 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 343/92 ze dne 22. ledna 1992 o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce při dovozu produktů pocházejících z Chorvatské republiky, z Republiky Slovinsko a z jugoslávských republik Bosny a Hercegoviny a Makedonie do Společenství ( 104 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3660/92 ( 105 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1214/92 ze dne 12. dubna 1992 o prováděcích pravidlech a zjednodušujících opatřeních k režimu tranzitu Společenství ( 106 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3712/92 ( 107 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 1823/92 ze dne 3. července 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 o vyloučení kontroly a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety a námořní cesty uvnitř Společenství ( 108 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2453/92 ze dne 31. července 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 717/91 o jednotném správním dokladu ( 109 ), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 607/93 ( 110 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2674/92 ze dne 15. září 1992, kterým se doplňují prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1715/90 o informacích poskytovaných celními orgány členských států ohledně zařazení zboží v celní nomenklatuře ( 111 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 2713/92 ze dne 17. září 1992 o pohybu zboží mezi určitými částmi celního území Společenství ( 112 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3269/92 ze dne 10. listopadu 1992, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k článkům 161, 182 a 183 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, pokud jde o režim vývozu, zpětného vývozu a zboží opouštějící celní území Společenství ( 113 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3566/92 ze dne 8. prosince 1992 o dokladech používaných při uplatňování opatření Společenství týkajících se použití a/nebo místa určení zboží ( 114 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3689/92 ze dne 21. prosince 1992 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 719/91 o používání karnetů TIR a ATA ve Společenství jako tranzitních dokladů, a nařízení Rady (EHS) č. 3599/82 o režimu dočasného použití ( 115 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3691/92 ze dne 21. prosince 1992 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 719/91 o používání karnetů TIR a ATA ve Společenství jako tranzitních dokladů a k nařízení Rady (EHS) č. 3599/82 o režimu dočasného použití ( 116 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3710/92 ze dne 21. prosince 1992, kterým se stanoví postupy pro dopravu zboží nebo výrobků v režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) ( 117 ),
— nařízení Komise (EHS) č. 3903/92 ze dne 21. prosince 1992 o nákladech na leteckou přepravu, které se zahrnují do celní hodnoty ( 118 ),
Článek 914
Odkazy na zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 915
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 1. ledna 1994.
Ustanovení čl. 791 odst. 2 se nepoužije ode dne 1. ledna 1996.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K CELNÍMU KODEXU SPOLEČENSTVÍ
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH
|
Číslo |
Předmět |
|
1 |
Závazná informace o sazebním zařazení zboží Tiskopis k vydání informace |
|
2 |
Osvědčení o pravosti – Čerstvé stolní hrozny „Emperor“ |
|
3 |
Osvědčení pro „sýrové fondue“ |
|
4 |
Osvědčení o označení původu tokajského vína (Aszu, Szamorodni) |
|
5 |
Osvědčení o pravosti – Whisky Bourbon |
|
6 |
Osvědčení o pravosti – Finská vodka |
|
7 |
Osvědčení o pravosti – Tabák |
|
8 |
Osvědčení o jakosti – Dusičnan z Chile |
|
9 |
Úvodní poznámky k seznamu zpracování nebo opracování, která udělují nebo neudělují výrobkům status původu, pokud jsou prováděna na nepůvodních materiálech |
|
10 |
Seznam zpracování nebo opracování, která udělují nebo neudělují výrobkům status původu, pokud jsou prováděna na nepůvodních materiálech – Textilie a textilní výrobky do třídy XI |
|
11 |
Seznam zpracování nebo opracování, která udělují nebo neudělují výrobkům status původu, pokud jsou prováděna na nepůvodních materiálech – Výrobky jiné než textilie a textilní výrobky do třídy XI |
|
12 |
Osvědčení o původu zboží a žádost o ně |
|
13 |
Osvědčení o původu zboží pro dovoz zemědělských produktů do Evropského hospodářského společenství |
|
14 |
Úvodní poznámky ke třem preferenčním režimům |
|
15 |
Seznam operací zpracování nebo opracování, které musí být provedeny na nepůvodních materiálech, aby konečný výrobek mohl získat status původu (systém všeobecných celních preferencí) |
|
16 |
Pracovní operace vyňaté z regionální kumulace systému všeobecných celních preferencí |
|
17 |
Osvědčení o původu zboží na tiskopise A |
|
18 |
Tiskopis APR |
|
19 |
Seznam operací zpracování nebo opracování, které musí být provedeny na nepůvodních materiálech, aby konečný výrobek mohl získat status původu (Okupovaná území) |
|
20 |
Seznam operací zpracování nebo opracování, které musí být provedeny na nepůvodních materiálech, aby konečný výrobek mohl získat status původu (Republika Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika, Republika Slovinsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie) |
|
21 |
Průvodní osvědčení EUR.1 a jeho použití |
|
22 |
Tiskopis EUR.2 |
|
23 |
Vysvětlivky k celní hodnotě |
|
24 |
Použití všeobecně uznávaných účetních zásad k určování celní hodnoty |
|
25 |
Náklady na leteckou přepravu, které se zahrnují do celní hodnoty |
|
26 |
Zařazení zboží, pro které se používá jednotková hodnota |
|
27 |
Obchodní střediska pro výpočet jednotkových hodnot, podle čísel sazebního zařazení |
|
28 |
Prohlášení o údajích o celní hodnotě – D.V.1 – |
|
29 |
Doplňkový list – D.V.1 bis – |
|
30 |
Visačka připevňovaná k zavazadlům přepravovaným v zavazadlovém prostoru zkontrolovaným na letišti Společenství |
|
31 |
Jednotný správní doklad |
|
32 |
Jednotný správní doklad – vyhotovení celního prohlášení systémem počítačového zpracování dat |
|
33 |
Jednotný správní doklad – doplňkový list |
|
34 |
Jednotný správní doklad – doplňkový list |
|
35 |
Výtisky tiskopisů uvedených v přílohách 31 a 33, v kterých mají být údaje vyplněny samopropisováním |
|
36 |
Výtisky tiskopisů uvedených v přílohách 32 a 34, v kterých mají být údaje vyplněny samopropisováním |
|
37 |
Jednotný správní doklad – Vysvětlivky |
|
38 |
Kódy používané v tiskopisech |
|
39 |
Seznam ropných produktů, na které se vztahují podmínky pro propuštění se zvýhodněným sazebním zacházením na základě jejich konečného použití |
|
40 |
Seznam výrobků určených pro letadla, lodě a vrtné nebo těžební plošiny, na které se vztahují podmínky pro propuštění se zvýhodněným sazebním zacházením na základě jejich konečného použití |
|
41 |
Seznam zboží, na které se s ohledem na články 291 až 304 nevztahují podmínky pro propuštění se zvýhodněným sazebním zacházením na základě jejich konečného použití |
|
42 |
Žlutá visačka |
|
43 |
Tiskopis T2M |
|
44 |
Vysvětlivky na straně 2 obalu karnetu obsahujícího tiskopisy T2M |
|
45 |
Ložný list |
|
46 |
TC 10 – Potvrzení o přestupu hranice |
|
47 |
TC 11 – Stvrzenka |
|
48 |
Tranzit Společenství – Globální záruka |
|
49 |
Tranzit Společenství – Individuální záruka |
|
50 |
Tranzit Společenství – Paušální záruka |
|
51 |
TC 31 – Osvědčení o záruce |
|
52 |
Seznam zboží, při jehož přepravě se zvyšuje paušální záruka |
|
53 |
Seznam zboží, při jehož přepravě se zvyšuje globální záruka |
|
54 |
TC 32 – Záruční doklad paušální záruky |
|
55 |
Povolení nezajišťovat celní dluh – závazek příslušné osoby |
|
56 |
Seznam zboží představujícího zvýšené riziko, na které se nevztahuje povolení nezajišťovat celní dluh |
|
57 |
TC 33 – Osvědčení o povolení nezajišťovat celní dluh |
|
58 |
Nálepka (články 417 a 432) |
|
59 |
Vzor sdělení podle článku 459 |
|
60 |
Celní výměr |
|
61 |
Vzor prohlášení o převzetí řízení |
|
62 |
Zvláštní razítko |
|
63 |
Kontrolní výtisk T5 |
|
64 |
Kontrolní výtisk T5 bis |
|
65 |
Ložný list T5 |
|
66 |
Pokyny pro použití tiskopisů nezbytných k sestavení kontrolního výtisku T5 |
|
67 |
Vzory žádostí o povolení pro různé celní režimy s hospodářským účinkem |
|
68 |
Vzory povolení pro různé celní režimy s hospodářským účinkem |
|
69 |
Seznam obvyklých forem manipulace ve smyslu článku 522 |
|
70 |
Informační list INF 8 |
|
71 |
Doprava zboží mezi celními sklady – Běžný postup |
|
72 |
Doprava zboží mezi celními sklady – Zjednodušený postup |
|
73 |
Předfinancované zboží – seznam forem manipulace uvedených v článku 532 |
|
74 |
Seznam zboží (příslušenství pro výrobu) podle článku 550 – aktivní zušlechťovací styk |
|
75 |
Zboží, jehož celková hodnota pro účely čl. 552 odst. 1 písm. a) bodu v) nesmí přesáhnout 100 000 ECU – aktivní zušlechťovací styk |
|
76 |
Příklady měsíčního a čtvrtletního seskupení |
|
77 |
Standardní výtěžnost |
|
78 |
Zvláštní ustanovení, která se týkají náhrady rovnocenným zbožím a předčasného vývozu určitých typů zboží |
|
79 |
Zušlechtěné výrobky, na které lze použít specifická cla podle čl. 122 odst. 1 písm. a) první odrážky kodexu |
|
80 |
Příklady výpočtu podílu dováženého zboží obsaženého ve zušlechtěných výrobcích |
|
81 |
Informační list INF 5 |
|
82 |
Informační list INF 1 |
|
83 |
Doprava zboží nebo výrobků propuštěných do režimů od jednoho držitele povolení ke druhému |
|
84 |
Informační list INF7 |
|
85 |
Režim aktivního zušlechťovacího styku. Výkaz informací podle čl. 648 odst. 1 písm. a). (Vydaná povolení) |
|
86 |
Režim aktivního zušlechťovacího styku. Výkaz informací podle čl. 648 odst. 1 písm. b). (Zamítnuté žádosti o povolení) |
|
87 |
Seznam operací přepracování podle článku 650 |
|
88 |
Režim přepracování pod celním dohledem. Výkaz informací podle čl. 668 odst. 1 písm. a). (Vydaná povolení) |
|
89 |
Režim přepracování pod celním dohledem. Výkaz informací podle čl. 668 odst. 1 písm. b). (Zamítnuté žádosti) |
|
90 |
Zařízení k výkonu povolání. Ilustrativní seznam |
|
91 |
Učební pomůcky. Ilustrativní seznam |
|
92 |
Předměty osobní potřeby cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům. Ilustrativní seznam |
|
93 |
Turistický propagační materiál. Ilustrativní seznam |
|
94 |
Předměty k uspokojování potřeb námořníků. Ilustrativní seznam |
|
95 |
Zboží, u nějž je vyloučeno částečné osvobození od cla |
|
96 |
Seznam zboží zmíněného v čl. 697 odst. 2, které lze propustit do režimu dočasného použití na podkladě karnetu ATA |
|
97 |
Případy zmíněné v článku 700, v nichž příslušné orgány nevyžadují zajištění celního dluhu |
|
98 |
Informační list INF 6 |
|
99 |
Seznam zemí podle čl. 727 odst. 1, které mohou uznávat kontejnery za schválené pro přepravu pod celní uzávěrou |
|
100 |
Opatření zajišťující, že kontejnery schválené pro mezinárodní přepravu pod celní závěrou jsou v souladu s příslušnými specifikacemi; zrušení schválení |
|
101 |
Vysvětlivky k použití kontejnerů propuštěných do režimu dočasného použití ve vnitřní dopravě |
|
102 |
Dočasné použití. Informace používané podle čl. 746 odst. 1 písm. b). (Vydaná povolení) |
|
103 |
Dočasné použití. Informace poskytované podle čl. 746 odst. 1 písm. c). (Vydaná povolení) |
|
104 |
Informační doklad pro zjednodušení dočasného vývozu zboží odesílaného z jedné země pro účely výroby, přepracování nebo opravy v jiné zemi |
|
105 |
Metody výpočtu podílu dočasně vyváženého zboží obsaženého ve zušlechtěných výrobcích |
|
106 |
Informační list INF 2 |
|
107 |
Režim pasivního zušlechťovacího styku. Výkaz informací podle článku 786. (Zamítnuté žádosti) |
|
108 |
Stávající svobodná pásma v provozu ve Společenství |
|
109 |
Osvědčení o celním statusu |
|
110 |
Informační list INF 3 – vrácené zboží |
|
111 |
Žádost o vrácení nebo prominutí cla |
|
112 |
Vrácení nebo prominutí cla. Žádost o kontrolu |
|
113 |
Osvědčení o vrácení nebo prominutí cla |
PŘÍLOHA 1
VZOR TISKOPISU PRO OZNÁMENÍ ZÁVAZNÉ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ (ZISZ)
PŘÍLOHA 1 A
PŘÍLOHA 1 B
VZOR TISKOPISU ŽÁDOSTI O ZÁVAZNOU INFORMACI O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ (ZISZ)
▼M18 —————
PŘÍLOHA 6
Zrušeno.
PŘÍLOHA 6 A
Zrušeno.
▼M18 —————
PŘÍLOHA 9
ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍ NEBO NEUDĚLUJÍ VÝROBKŮM STATUS PŮVODU, POKUD JSOU PROVÁDĚNA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH
OBECNÉ POZNÁMKY
Poznámka 1
1.1 Sloupce 1 a 2 seznamů v přílohách 10 a 11 popisují vyrobený nebo získaný výrobek. Sloupec 1 obsahuje číslo nebo kapitolu kombinované nomenklatury, v sloupci 2 je uveden popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole kombinované nomenklatury. Ke každému údaji v sloupcích 1 a 2 je ve sloupci 3 stanoveno příslušné pravidlo. Je-li před údajem v prvním sloupci uvedeno „ex“, znamená to, že se pravidlo ve sloupci 3 týká pouze té části čísla nebo kapitoly, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.
1.2 Pokud je v sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis zboží ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušné pravidlo ve sloupci 3 pro všechny výrobky, které jsou podle kombinované nomenklatury zařazeny v kterémkoli čísle skupiny nebo kapitoly, která je uvedena ve sloupci 1.
1.3 Jsou-li v seznamech stanovena rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3.
Poznámka 2
2.1 „Výrobou“ se rozumí každé zpracování nebo opracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů.
2.2 „Materiálem“ se rozumějí jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě.
2.3 „Výrobkem“ se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci.
Poznámka 3
3.1 Zpracování nebo opracování vyžadované pravidlem ve sloupci 3 musí být provedeno pouze na použitých nepůvodních materiálech. Omezení obsažená v pravidlech ve sloupci 3 se rovněž vztahují pouze na použité nepůvodní materiály.
3.2 Jestliže je výrobek, který byl vyroben z nepůvodního materiálu a získal tak v průběhu výroby status původu, užit k výrobě jiného výrobku, nevztahuje se na něj pravidlo uvedené v seznamu pro tento výrobek.
Příklad:
Tkanina bez výšivky může získat status původu výrobou z příze. Pokud je pak použita při výrobě ložního prádla s výšivkou, mezní hodnota vyjádřená v procentech stanovená pro použití tkaniny bez výšivky se v tomto případě nepoužije.
Poznámka 4
4.1 Pravidla uvedená v seznamech stanovují nejmenší požadovaný rozsah zpracování nebo opracování a provedení zpracování nebo opracování ve větším rozsahu rovněž vede k získání status původu; naopak provedení zpracování nebo opracování v menším rozsahu nevede k získání tohoto statusu. Předpokládá-li pravidlo, že nepůvodní materiál může být použit na určitém stupni výroby, je použití takového materiálu přípustné při předcházejícím stupni výroby, nikoli však při stupni pozdějším.
4.2 Jestliže pravidlo uvedené v seznamu předpokládá, že zboží může být vyrobeno z více než jednoho materiálu, může být použit jeden nebo více těchto materiálů, ale nemusí být použity všechny.
Příklad:
Pravidlo pro příze stanoví, že mohou být použita přírodní vlákna a že mezi jinými materiály mohou být použity také materiály chemické. Toto neznamená, že musí být použity oba materiály, lze použít jeden či druhý nebo oba.
4.3 Jestliže pravidlo uvedené v seznamu předpokládá, že zboží musí být vyrobeno z určitého materiálu, nevylučuje tato podmínka použití jiných materiálů, kterých se toto pravidlo vzhledem k jejich povaze nemůže týkat.
Poznámka 5
Pro všechno zboží, které není uvedeno v příloze 11 (jiné než textilie třídy XI), se původ určuje jednotlivě vyhodnocením jakéhokoli procesu nebo operace s ohledem na pojem posledního podstatného zpracování nebo opracování, jak je definován v článku 24 kodexu.
Poznámka 6
6.1 „Vláknem“ ve smyslu seznamu v příloze 10 se rozumí „přírodní vlákna“ a „syntetická nebo umělá střižová vlákna“ čísel KN 5501 až 5507, případně vlákna používaná při výrobě papíru.
6.2 „Přírodním vláknem“ ve smyslu seznamu v příloze 10 se rozumí jiná vlákna než syntetická nebo umělá na všech stupních zpracování před spřádáním, zahrnuje rovněž odpady, a není-li stanoveno jinak, rozumí se „přírodními vlákny“ také vlákna, která byla mykána, česána nebo jinak zpracována, avšak ne spřádána.
6.3 „Přírodním vláknem“ se rozumí koňské žíně čísla KN 0503, hedvábí čísel KN 5002 a 5003, jakož i vlněná vlákna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel KN 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel KN 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel KN 5301 až 5305.
6.4 „Syntetickým nebo umělým střižovým vláknem“ ve smyslu seznamu v příloze 10 se rozumí syntetický nebo umělý hedvábný kabel, střižová vlákna nebo odpad čísel KN 5501 až 5507.
6.5 „Textilní vlákninou“ a „chemickým materiálem“ ve smyslu seznamu v příloze 10 se rozumí netextilní materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.
6.6 Na výrobky vyrobené nebo získané ze dvou nebo více tkanin, se vztahují pravidla uvedená ve sloupci 3 pro každou použitou tkaninu obsaženou ve směsi.
Poznámka 7
7.1 „Předbělení“ jako stupeň zpracování nepůvodních materiálů ve smyslu seznamu v příloze 10 se vztahuje na určitou přízi, tkaninu, úplet nebo pleteninu, která je po upředení, utkání nebo upletení podrobena pouze praní.
Předbělené výrobky jsou na nižším stupni zpracování než bělené výrobky, které byly podrobeny několika koupelím v bělicích prostředcích (oxidační činidla, jako je peroxid vodíku, a redukční činidla).
7.2 Výraz „zcela zhotovený“ používaný v seznamu v příloze 10 znamená, že musí být provedeny všechny dokončovací pracovní operace po nastříhání tkaniny, úpletu nebo pleteniny.
Není-li jedna nebo více dokončovacích pracovních operací provedena, neznamená to, že je výroba považována za neúplnou.
Seznam příkladů dokončovacích pracovních operací:
— přišití knoflíků a/nebo jiných uzávěrů,
— obšití knoflíkových dírek,
— obroubení nohavic kalhot a rukávů nebo spodních lemů sukní a šatů,
— našití prýmků a doplňků jako jsou kapsy, nášivky, znaky apod.,
— žehlení a jiná úprava oděvů pro konfekční prodej.
Poznámky týkající se dokončovacích pracovních operací – zvláštní případy
Je možné, že u konkrétních výrobních procesů je provedení dokončovacích pracovních operací, zejména při kombinaci těchto úkonů, tak důležité, že je třeba považovat tyto pracovní operace za více než pouze dokončovací pracovní operace.
V těchto konkrétních případech neprovedení dokončovacích operací neznamená, že daný výrobek nemůže být považován za zcela zhotovený.
7.3 „Impregnace, povrstvení, potažení nebo laminace“ nezahrnuje operace, které jsou určeny k tomu, aby si tkanina zachovala celistvost.
PŘÍLOHA 10
SEZNAM ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍ NEBO NEUDĚLUJÍ VÝROBKŮM STATUS PŮVODU, POKUD JSOU PROVÁDĚNA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH
Textilie a textilní výrobky třídy XI
|
Kód KN |
Popis zboží |
Zpracování nebo opracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu |
|
(1) |
(2) |
(3) |
|
ex51 01 |
Vlna, nemykaná ani nečesaná |
|
|
— praná, nekarbonizovaná |
Výroba z potní vlny, včetně odpadu z vlny, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
— karbonizovaná |
Výroba z prané nekarbonizované vlny, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
ex51 03 |
Odpad z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, karbonizovaný |
Výroba z nekarbonizovaného odpadu z vlny, jehož hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
ex52 01 |
Bavlna, nemykaná ani nečesaná, bělená |
Výroba ze surové bavlny, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
5501 až5507 |
— Syntetická nebo umělá střižová vlákna, |
|
|
— nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání |
Výroba z chemických materiálů nebo přízového materiálu |
|
|
— mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná pro spřádání |
Výroba z chemických materiálů nebo přízového materiálu nebo z odpadu čísla KN 5505 |
|
|
exKapitoly 50 až 55 |
Příze, monofily a šicí nitě, jiné než papírové nitě |
|
|
— potištěné nebo barvené |
Výroba z: — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání — surového hedvábí nebo odpadu z hedvábí — chemických materiálů nebo přízového materiálu, nebo — syntetických nebo umělých střižových vláken, spřádaného kabelu nebo odpadu z vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, nebo potisk nebo barvení surových nebo předbělených (1)přízí nebo monofilů s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi, přičemž skání a tvarování se za takové operace nepovažuje a hodnota nepůvodních materiálů (včetně příze) nesmí přesahovat 48 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
— ostatní |
Výroba z: — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání — surového hedvábí nebo odpadu z hedvábí — chemických materiálů nebo přízového materiálu, nebo — syntetických nebo umělých střižových vláken, spřádaného kabelu nebo odpadu z vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání |
|
|
Tkaniny, jiné než tkaniny z papírových nití |
||
|
— potištěné nebo barvené |
Výroba z příze, nebo potisk nebo barvení surové nebo předbělené tkaniny s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze |
|
|
5601 |
Vata z textilních materiálů a výrobky z této vaty; textilní vlákna o délce nepřesahující 5 mm (postřižky), textilní prach a nopky |
Výroba z vláken |
|
5602 |
Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná |
|
|
— potištěná nebo barvená |
Výroba z vláken nebo potisk nebo barvení surové nebo předbělené plsti s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
|
— impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná |
Impregnace, povrstvení, potažení nebo laminování surových netkaných textilií (3) |
|
|
— ostatní |
Výroba z vláken |
|
|
5603 |
Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované |
|
|
— potištěné nebo barvené |
Výroba z vláken nebo potisk nebo barvení surové nebo předbělené plsti s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
|
— impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované |
Impregnování, povrstvení, potažení nebo laminování surových netkaných textilií (3) |
|
|
— ostatní |
Výroba z vláken |
|
|
5604 |
Pryžové nitě a šňůry potažené textilem; textilní nitě a pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty |
|
|
— pryžové nitě a šňůry potažené textilem |
Výroba z pryžových a kordových nití a provazů nepotažených textiliemi |
|
|
— ostatní |
Impregnování, povrstvení, potažení nebo obalení textilními vlákny, proužky, pásky a podobnými tvary, surovými |
|
|
5607 |
Motouzy, šňůry, provazy a lana, též splétané nebo oplétané nebo impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty |
Výroba z vláken, z kokosové příze, z příze ze syntetického nebo umělého hedvábí nebo ze syntetických nebo umělýchmonofilů |
|
5609 |
Výrobky z nití, pásků nebo podobných tvarů čísel 5404 nebo 5405, motouzy, šňůry, provazy nebo lana, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
Výroba z vláken, z kokosové příze, z příze ze syntetického nebo umělého hedvábí nebo ze syntetických nebo umělých monofilů |
|
5704 |
Koberce a jiné textilní podlahové krytiny z plsti, nevšívané, ani nepovločkované, též zhotovené |
Výroba z vláken |
|
Kapitola 58 |
Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky |
|
|
— výšivky v metráži, v pásech nebo pásech (číslo KN 5810) |
Výroba, v níž hodnota všech materiálů nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
— potištěné nebo barvené |
||
|
— impregnované, povrstvené, potažené |
Výroba ze surových tkanin, plstí nebo netkaných textilií |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze |
|
|
5901 |
Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravená malířská plátna; ztužená plátna a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky |
Výroba ze surových textilií |
|
5902 |
Kordové textilie pro pneumatiky z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového hedvábí: |
Výroba z příze |
|
5903 |
Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902 |
Výroba ze surových textilií, nebo potisk nebo barvení surových nebo předbělených textilií s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
5904 |
Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z vrstvy nebo potahu na podložce z textilního materiálu, též přiříznuté do tvaru |
Výroba ze surových textilií, plsti nebo netkaných textilií |
|
5905 |
Textilní tapety |
Výroba ze surových textilií, nebo potisk nebo barvení surových nebo předbělených textilií s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
5906 |
Textilie povrstvené pryží, jiné než čísla 5902 |
Výroba z bělených pletených nebo háčkovaných textilií nebo z jiných nebělených textilií |
|
5907 |
Ostatní textilie impregnované, povrstvené nebo potažené; malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné účely |
Výroba ze surových textilií, nebo potisk nebo barvení surových nebo předbělených textilií s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
5908 |
Tkané, splétané nebo pletené textilní knoty pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované |
Výroba z příze |
|
5909 |
Textilní hadice k čerpadlům a podobné hadice, též s výztuží nebo tvarovkami z jiných materiálů |
Výroba z příze nebo vláken |
|
5910 |
Dopravníkové nebo hnací pásy a řemeny z textilií, též zesílené kovem nebo jiným materiálem |
Výroba z příze nebo vláken |
|
5911 |
Textilní výrobky a zboží pro technické účely vymezené v poznámce 7 ke kapitole 59 kombinované nomenklatury: |
|
|
— leštící kotouče nebo kroužky jiné než z plsti |
Výroba z příze, z textilních odpadů nebo z hadrů čísla KN 6310 |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze nebo vláken |
|
|
Kapitola 60 |
Pletené nebo háčkované textilie |
|
|
— potištěné nebo barvené |
Výroba z příze, nebo potisk nebo barvení surových nebo předbělených textilií s přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (1) (2) |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze |
|
|
Kapitola 61 |
Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované |
|
|
získané sešíváním nebo jiným spojováním dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které jsou buď stříhány do tvaru nebo jejichž tvar byl získán přímo |
Úplná výroba (4) |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze |
|
|
ex Kapitola 62 |
Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované, kromě kódů KN 6213a 6214, pro které jsou pravidla stanovena níže: |
|
|
— dokončené nebo úplně vyrobené |
Úplná výroba (4) |
|
|
— nedokončené nebo ne úplně vyrobené |
Výroba z příze |
|
|
6213 a 6214 |
Kapesníky a kapesníčky, přehozy, šerpy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky |
|
|
— vyšívané |
Výroba z příze, nebo výroba z nevyšívané textilie, jejíž hodnota nepřesahuje 40 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
— ostatní |
Výroba z příze |
|
|
6301 ažex63 06 |
Přikrývky; prádlo ložní, stolní, toaletní a kuchyňské; vitrážky, záclony, vnitřní rolety, draperie a postelové draperie; ostatní bytové textilie, kromě výrobků kódů KN 9494; pytle a pytlíky k balení zboží; nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty a kempinkové výrobky: |
|
|
— z plsti nebo netkaných materiálů: |
||
|
— neimpregnované, nepotažené, nelaminované |
Výroba z vláken |
|
|
— impregnované, potažené nebo laminované |
Impregnování, povrstvení, potažení nebo laminování surové plsti nebo netkaných textilií (4) |
|
|
— ostatní: |
||
|
— pletené nebo háčkované: |
||
|
— bez výšivky |
Úplná výroba (4) |
|
|
— s výšivkou |
Úplná výroba (4) nebo výroba z pletených nebo háčkovaných textilií bez výšivky, jejichž hodnota nepřesahuje 40 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
— nepletené ani neháčkované: |
||
|
— bez výšivky |
Výroba z příze |
|
|
— s výšivkou |
Výroba z příze, nebo výroba z nevyšívané textilie, jejíž hodnota nepřesahuje 40 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
6307 |
Ostatní zhotovené textilní výrobky, včetně střihových šablon, kromě nemechanických krytů ventilátorů a držadel, rámy a držadla z téhož a části těchto rámů a držadel: |
|
|
— Hadry na podlahu, hadry na nádobí, prachovky apod. |
Výroba z příze |
|
|
— ostatní |
Výroba, v níž hodnota všech materiálů nepřesahuje 40 % ceny výrobku ze závodu |
|
|
6308 |
Soupravy sestávající z tkanin a nití, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro maloobchodní prodej |
Zařazení do soupravy, u nichž celková hodnota zařazeného nepůvodního zboží nepřesahuje 25 % ceny soupravy ze závodu |
|
6309 |
Obnošené oděvy a jiné použité textilní výrobky |
Sběr a balení za účelem dopravy |
|
(1) Viz úvodní poznámka 7.1 v příloze 9. (2) Zpracování nebo opracování uděluje status původu, jestliže je kromě termotisku proveden tisk transferového papíru. (3) Viz úvodní poznámka 7.3 v příloze 9. (4) Viz úvodní poznámka 7.2 v příloze 9 |
||
PŘÍLOHA 11
SEZNAM ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍNEBO NEUDĚLUJÍ VÝROBKŮM STATUS PŮVODU, POKUD JSOU PROVÁDĚNA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH
Zboží jiné než textilie a textilní výrobky třídy XI
|
Kód KN |
Popis zboží |
Zpracování nebo opracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu |
|
(1) |
(2) |
(3) |
|
0201 |
Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně tři měsíce (1) |
|
0202 |
Hovězí maso, zmrazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně dva měsíce (1) |
|
0203 |
Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně dva měsíce (1) |
|
0204 |
Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně tři měsíce (1) |
|
0205 |
Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně tři měsíce (1) |
|
0206 |
Poživatelné droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené |
Porážka předcházená výkrmem po dobu nejméně tři měsíce nebo dva měsíce v případě vepřů, ovcí a koz (1) |
|
ex04 08 |
Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, sušené |
Sušení (případně po rozbití a oddělení): — ptačích vajec, ve skořápkách, čerstvých nebo konzervovaných, čísla KN ex04 07 — ptačích vajec, ve skořápkách, jiných než sušených, čísla KN ex04 08 — vaječných bílků, jiných než sušených, čísla KN ex04 08 |
|
ex14 04 |
Krátká bavlna (z druhého vyzrňování), bělená |
Výroba ze surové bavlny, jejíž hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu |
|
Zpracování nebo opracování prováděné na nepůvodních materiálech, které neuděluje status původu |
||
|
ex20 09 |
Hroznová šťáva, nezkvašená, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |
Výroba z vinného moštu |
|
ex22 04 |
Víno z čerstvých hroznů pro přípravu vermutu obsahující přídavek moštu z čerstvých hroznů, též zahuštěného, nebo alkohol |
Výroba z vína z čerstvých hroznů |
|
Proces nebo operace prováděné na nepůvodních materiálech, které udělují status původu výrobků |
||
|
ex22 05 |
Vermut |
Výroba z vína z čerstvých hroznů obsahujícího mošt z čerstvých hroznů, též zahuštěný, nebo alkohol, čísla KN 2204 |
|
ex34 01 |
Plsť a netkané tex tilie, impregnované, natírané nebo potažené mýdlem nebo detergenty |
Výroba z plsti nebo netkaných textilií |
|
ex34 05 |
Plsť a netkané textilie, impregnované, natírané nebo pokryté leštidly a krémy na obuv, nábytek, podlahy, karosérie, sklo nebo kov, čistícími pastami a prášky a podobnými přípravky |
Výroba z plsti nebo netkaných textilií |
|
ex35 02 |
Vaječný albumin, sušený |
Sušení (případně po rozbití a oddělení): — ptačích vajec, ve skořápkách, čerstvých nebo konzervovaných, čísla KN ex04 07 — ptačích vajec, ve skořápkách, jiných než sušených, čísla KN ex04 08 — vaječných bílků, jiných než sušených, čísla KN ex04 08 |
|
ex42 03 |
Oděvy a oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně |
Šití nebo skládání dvou nebo více dílů přírodní nebo kompozitní usně |
|
ex49 10 |
Keramické kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě hodin, zdobené |
Zdobení daných keramických výrobků, pokud vede k sazebnímu zařazení výrobků do jiného čísla než je číslo použitých výrobků |
|
6401 až6405 |
Obuv |
Výroba z materiálů každého čísla, kromě sestavování ze svršků, které jsou spojeny s napínací stélkou nebo s jinými částmi podešve čísla KN 6406 |
|
ex69 11 ažex69 13 |
Keramické kuchyňské a stolní nádobí, ostatní předměty pro domácnost a toaletní předměty; sošky a jiné ozdobné předměty z keramiky; zdobené |
Zdobení daných keramických výrobků, pokud vede k sazebnímu zařazení výrobků d jiného čísla než je číslo použitých výrobků |
|
ex71 17 |
Keramická bižuterie, zdobená |
Zdobení daných keramických výrobků, pokud vede k sazebnímu zařazení výrobků do jiného čísla než je číslo použitých výrobků |
|
ex847330 10 a ex847350 10 |
Elektronické integrované obvody nazývané dynamické paměti s libovolným přístupem (DRAM) |
Výroba, při níž navýšení hodnoty získané v důsledku zpracování a opracování a případně zabudování součástek pocházejících ze země výroby představuje alespoň 45 % ceny výrobku ze závodu Není-li pravidlo 45 % splněno, pocházejí paměti DRAM ze země původu použitých materiálů, které svou hodnotou představují největší část |
|
ex84 82 |
Kuličková, válečková nebo jehlová ložiska, montovaná (2) |
Montáž předcházená tepelnou úpravou, broušení a leštění vnitřních a vnějších kroužků |
|
ex85 20 |
Magnetofony, též s reprodukčním zařízením |
Výroba, v níž navýšení hodnoty získané v důsledku montáže a případně začlenění dílů pocházejících ze země, kde byla provedena montáž, představuje nejméně 45 % ceny výrobku ze závodu Není-li pravidlo 45 % splněno, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, jejichž cena ze závodu představuje více než 35 % ceny výrobku ze závodu Je-li pravidlo 35 % splněno ve dvou zemích, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, které představují větší procentní hodnotu |
|
ex852320 90 |
Magnetické mikrodiskety 3,5’ bez zápisu, též formátované,též s analogovým signálem pro účely kontroly jakosti nanesenémagnetické vrstvy |
Sestavení diskety (včetně vložení magnetického disku a sestaveníplášťů) a výroba: buď magnetického disku (včetně leštění), nebo svrchního a spodníhopláště. Pokud se ani disk, ani svrchní a spodní plášť nevyrábějí v zemi,kde se disketa sestavuje, pocházejí diskety ze země, kde sevyrábějí složky představující největší podíl ceny ze závodupůvodního výrobku. Sestavování disket (zahrnující vložení magnetickéhodisku a montáž plášťů) a balení jsou operace, kterésamy o sobě nestačí k udělení status původu. |
|
ex85 27 |
Přijímací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii nebo rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom pouzdře s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami |
Výroba, v níž navýšení hodnoty získané v důsledku montáže a případně začlenění dílů pocházejících ze země, kde byla provedena montáž, představuje nejméně 45 % ceny výrobku ze závodu Není-li pravidlo 45 % splněno, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, jejichž cena ze závodu představuje více než 35 % ceny výrobku ze závodu Je-li pravidlo 35 % splněno ve dvou zemích, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, které představují větší procentní hodnotu |
|
ex85 28 |
Televizní přijímací přístroje (kromě videomonitorů, televizních projekčních zařízení a videotunerů), též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu, avšak bez videofonního záznamového nebo reprodukčního zařízení |
Výroba, v níž navýšení hodnoty získané v důsledku montáže a případně začlenění dílů pocházejících ze země, kde byla provedena montáž, představuje nejméně 45 % ceny výrobku ze závodu Není-li pravidlo 45 % splněno, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, jejichž cenaze závodu představuje více než 35 % ceny výrobku ze závodu Je-li pravidlo 35 % splněno ve dvou zemích, má se za to, že přístroj pochází ze země původu dílů, které představují větší procentní hodnotu |
|
ex85 42 |
Integrované obvody |
Difuzní operace, při nichž jsou integrované obvody formovány na polovodičovém substrátu selektivním zavedením příslušného dopantu |
|
ex854890 10 |
Elektronické integrované obvody nazývané dynamické paměti s libovolným přístupem (DRAM) |
Výroba, při níž navýšení hodnoty získané v důsledku zpracování a opracování a případně zabudování součástek pocházejících ze země výroby představuje alespoň 45 % ceny výrobku ze závodu Není-li pravidlo 45 % splněno, pocházejí paměti DRAM ze země původu použitých materiálů, které svou hodnotou představují největší část |
|
Zpracování nebo opracování prováděné na nepůvodních materiálech, které neuděluje status původu |
||
|
ex90 09 |
Fotokopírovací přístroje s optickým nebo kontaktním systémem |
Montáž fotokopírovacích přístrojů spolu s výrobou listů, bubnů, válečků, bočních desek, valivých ložisek, šroubů a matic |
|
Proces nebo operace prováděné na nepůvodních materiálech, které udělují status původu výrobků |
||
|
ex91 13 |
Hodinkové řemínky, pásky, náramky a jejich části a součásti, z textilu |
Výroba, v níž hodnota všech materiálů nepřesahuje 40 % ceny výrobku ze závodu |
|
ex94 01 a ex94 03 |
Keramická sedadla (kromě sedadel kódu KN 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části a součásti, zdobené |
Zdobení daných keramických výrobků, pokud vede k sazebnímu zařazení výrobků do jiného čísla než je číslo použitých výrobků |
|
ex94 05 |
Svítidla (včetně světlometů) a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným osvětlovacím zdrojem a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté, z keramických materiálů, zdobené |
Zdobení daných keramických výrobků, pokud vede k sazebnímu zařazení výrobků do jiného čísla než je číslo použitých výrobků |
|
(1) Pokud tyto podmínky nejsou splněny, má se za to, že maso (droby) pochází ze země, kde byla zvířata, ze kterých bylo získáno, vykrmována nebo chována po nejdelší dobu. (2) Výraz „montovaný“ zahrnuje částečnou montáž, ale vylučuje díly v nesmontovaném stavu. |
||
PŘÍLOHA 12
PŘÍLOHA 13
PŘÍLOHA 14
ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE 15
Poznámka 1:
Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně zpracovaný nebo opracovaný ve smyslu článků 69 a 100.
Poznámka 2:
|
2.1 |
První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající v tomto systému danému číslu nebo kapitole. Ke každému údaji v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. Je-li v některých případech před údajem v prvním sloupci uvedeno „ex“, znamená to, že pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 se týká pouze té části čísla, která je výslovně uvedena ve sloupci 2. |
|
2.2 |
Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené skupiny nebo kapitoly. |
|
2.3 |
Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 a 4. |
|
2.4 |
Je-li pro produkt popsaný v prvních dvou sloupcích stanoveno pravidlo ve sloupcích 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud ve sloupci 4 není uvedeno žádné pravidlo, musí být uplatněno pravidlo stanovené ve sloupci 3. |
Poznámka 3:
|
3.1 |
Ustanovení článků 69 a 100, která se týkají produktů, které získaly status původu a které byly použity při výrobě jiných produktů, se použijí bez ohledu na to, zda byl status původu získán v rámci závodu, kde jsou tyto produkty používány, nebo v jiném závodě ve zvýhodněné zemi nebo republice nebo ve Společenství. Příklad: Motor čísla 8407, pro nějž pravidlo stanoví, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny produktu ze závodu, je vyroben z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním“ čísla ex72 24. Jestliže byl použitý výkovek zhotoven ve zvýhodněné zemi nebo republice z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal status původu na základě pravidla pro číslo ex72 24v seznamu. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném nebo jiném závodě zvýhodněné země nebo republiky. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu. |
|
3.2 |
Pravidlo v seznamu stanoví minimální zpracování nebo opracování, které je nezbytné, přičemž vyšším stupněm zpracování nebo opracování se rovněž získá status původu; naopak, nižší stupeň zpracování nebo opracování nemůže dát produktu status původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze použít nepůvodní materiál určitého stupně zpracování, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího. |
|
3.3 |
Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo používá výraz „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla“, lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění všech zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle. Výraz „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla …“ nebo „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů stejného čísla jako produkt“ znamená, že je možné použít materiály kteréhokoli čísla (čísel), s výjimkou materiálů stejného popisu jako je popis produktu uvedený ve sloupci 2 seznamu. |
|
3.4 |
Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby byly použity všechny. Příklad: Pravidlo pro tkaniny čísel 5208až 5212stanoví, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálu; lze použít jeden nebo druhý nebo oba. |
|
3.5 |
Určuje-li pravidlo v seznamu, že výrobek musí být zhotoven z konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat (viz též poznámku 6.2, která se vztahuje k textiliím). Příklad: Pravidlo pro připravené potraviny čísla 1904, které výslovně vylučuje použití obilovin nebo výrobků z nich, nevylučuje však možnost použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin. To se však nevztahuje na výrobky, které ačkoliv nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu, jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování. Příklad: V případě oděvů ex kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, je-li pro tento typ zboží dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie – a to i přesto, že netkané textilie nelze obvykle zhotovit z příze. V takových případech bude obvykle výchozí materiál ve stavu před přízí – tj. ve stavu vlákna. |
|
3.6 |
Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby vztahující se na konkrétní materiály nesmějí býtpřekročeny. |
Poznámka 4:
|
4.1 |
Pojmem „přírodní vlákna“ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická a tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená. |
|
4.2 |
Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201až 5203a jiná rostlinná vlákna čísel 5301až 5305. |
|
4.3 |
Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí. |
|
4.4 |
Pojem „syntetická nebo umělá střižová vlákna“ se v seznamu používá k označení kabelu ze syntetických nebo umělých filamentů, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501až 5507. |
Poznámka 5:
|
5.1 |
Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý produkt odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro žádné použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže). |
|
5.2 |
Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 5.1 lze však uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů. Základními textilními materiály se rozumí: — hedvábí, — vlna, — hrubé zvířecí chlupy, — jemné zvířecí chlupy, — žíně, — bavlna, — papírenské materiály a papír, — len, — konopí, — juta a jiná textilní lýková vlákna, — sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave, — kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna, — syntetická nekonečná vlákna, — umělá nekonečná vlákna, — elektricky vodivá vlákna, — syntetická střižová vlákna z polypropylenu, — syntetická střižová vlákna z polyesteru, — syntetická střižová vlákna z polyamidu, — syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu, — syntetická střižová vlákna z polyamidu, — syntetická střižová vlákna z polytetrafluoroethylenu, — syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu; — syntetická chemická střižová vlákna z polyvinylchloridu; — jiná syntetická střižová vlákna, — viskózová umělá střižová vlákna, — jiná umělá střižová vlákna, — polyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená, — polyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená, — výrobky čísla 5605(kovové a metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií, — ostatní výrobky čísla 5605. Příklad: Příze čísla 5205vyrobená z vláken bavlny čísla 5203a syntetických střižových vláken čísla 5506je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti příze. Příklad: Vlněná tkanina čísla 5112vyrobená z vlněné příze čísla 5107a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509je směsová textilie. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny. Příklad: Všívaná textilie čísla 5802vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí. Příklad: Jestliže je dotyčná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsový výrobek. |
|
5.3 |
V případě vláken zahrnujících „polyurethanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“ je uvedená přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %. |
|
5.4 |
V případě výrobků „s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,“ je uvedená přípustná odchylka pro tento pás 30 %. |
Poznámka 6:
|
6.1 |
V případě textilních výrobků, které jsou v seznamu označeny poznámkou pod čarou odkazující na tuto poznámku, lze použít textilní materiály s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci 3 pro dané zhotovené výrobky, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu. |
|
6.2 |
Aniž je dotčena poznámka 6.3, mohou být materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 volně používány při výrobě textilních výrobků bez ohledu na to, zda obsahují textilie. Příklad: Pokud některé pravidlo v seznamu stanoví, že pro určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být použita příze, nebrání to použití kovových součástí, například knoflíků, protože knoflíky nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Z téhož důvodu to nebrání používání zdrhovadel, přestože zdrhovadla obvykle obsahují textilie. |
|
6.3 |
Při uplatnění procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63. |
Poznámka 7:
|
7.1 |
Pro účely čísel ex27 07, 2713až 2715, ex29 01, ex29 02a ex34 03se „specifickými procesy“ rozumějí: a) vakuová destilace; b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí ( 119 ); c) krakování; d) reformování; e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel; f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým (anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem; g) polymerace; h) alkylace; i) isomerace. |
|
7.2 |
Pro účely čísel 2710, 2711a 2712se „specifickými procesy“ rozumějí: a) vakuová destilace; b) redestilace při velice pečlivém dělení frakcí ( 120 ); c) krakování; d) reformování; e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel; f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým (anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem; g) polymerace; h) alkylace; ij) isomerace; k) pouze v případě těžkých frakcí čísla ex27 10: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59 T); l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním; m) pouze v případě těžkých frakcí čísla ex27 10): zpracování produktů hydrogenací (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další úprava mazacích olejů čísla ex27 10hydrogenační rafinací (např. hydrogenační derafinace nebo odbarvení) pro zlepšení barvy nebo stálosti není považováno za specifický proces; n) pouze v případě topných olejů čísla ex27 10: atmosférická destilace, při níž se při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát (podle metody ASTM D 86); o) pouze v případě těžkých frakcí, jiných než plynových a topných olejů čísla ex27 10: úprava pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje. p) pouze v případě produktů čísla ex27 12, jiných než ropná vazelína, ozokerit, montánní vosk, rašelinný vosk nebo parafín obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje): odolejování frakční krystalizací. |
|
7.3 |
Pro účely čísel ex27 07, 2713až 2715, ex29 01, ex29 02a ex34 03nejsou pro získání statusu původu postačující jednoduché operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných operací. |
PŘÍLOHA 15
SEZNAM ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY ZPRACOVANÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU
|
Kód HS |
Popis zboží |
Zpracování nebo opracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu |
|
|
(1) |
(2) |
(3) nebo(4) |
|
|
kapitola 1 |
Živá zvířata |
všechna zvířata z kapitoly 1 musí být zcela získána |
|
|
kapitola 2 |
Maso a poživatelné droby |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 1 a 2 musí být zcela získány |
|
|
kapitola 3 |
Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány |
|
|
ex kapitola 4 |
Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě: |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány |
|
|
0403 |
Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |
výroba, v níž — všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány, — všechny použité ovocné šťávy (kromě ananasové, limetové nebo grapefruitové) čísla 2009 již musí být původní, a — hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 5 |
Produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě: |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 5 musí být zcela získány |
|
|
ex05 02 |
Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat |
čištění, desinfekce, třídění a rovnání štětin a chlupů |
|
|
kapitola 6 |
Živé rostliny a květinářské produkty |
výroba, v níž — všechny použité materiály kapitoly 6 musí být zcela získány, — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 7 |
Jedlá zelenina, některé kořeny a hlízy |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány |
|
|
kapitola 8 |
Jedlé ovoce a ořechy; kůra citrusových plodů nebo slupky melounů |
výroba, v níž — veškeré použité ovoce a ořechy musí být zcelazískány, — hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 9 |
Káva, čaj, maté a koření, kromě: |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 9 musí být zcela získány |
|
|
0901 |
Káva, též pražená či bez kofeinu; kávové slupky a dužina kávového plodu; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
|
|
0902 |
Čaj, též aromatizovaný |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
|
|
ex09 10 |
Směsi koření |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
|
|
kapitola 10 |
Obiloviny |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 10 musí být zcela získány |
|
|
ex kapitola 11 |
Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek, kromě: |
výroba, v níž všechny použité obiloviny, jedlá zelenina, kořeny a hlízy čísla 0714 nebo ovoce musí být zcela získány |
|
|
ex11 06 |
Mouka, krupice a prášek ze sušených loupaných luštěnin čísla 0713 |
sušení a mletí luštěnin čísla 0708 |
|
|
kapitola 12 |
Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; technické plodiny a léčivé rostliny; sláma a pícniny |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 12 musí být zcela získány |
|
|
1301 |
Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a pryskyřice (např. balzámy) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 1301 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
1302 |
rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené |
||
|
— slizy a zahušťovadla získané z rostlin, upravené |
výroba z neupravených slizů a zahušťovadel |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
kapitola 14 |
rostlinné pletací materiály a rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 14 musí být zcela získány |
|
|
ex kapitola 15 |
živočišné nebo rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
1501 |
vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503: |
||
|
— tuky z kostí nebo odpadu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 0203, 0206 nebo 0207 nebo kostí čísla 0506 |
||
|
— ostatní |
výroba z vepřového masa nebo poživatelných vepřových drobů čísel 0203 nebo 0206 nebo z drůbežího masa a poživatelných drůbežích drobů čísla 0207 |
||
|
1502 |
hovězí, ovčí nebo kozí lůj, jiný než čísla 1503: |
||
|
— tuky z kostí nebo odpadu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 0201, 0202, 0204 nebo 0206 nebo kostí čísla 0506 |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány |
||
|
1504 |
tuky a oleje z ryb nebo mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené: |
||
|
— pevné frakce |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 1504 |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány |
||
|
ex15 05 |
rafinovaný lanolin |
výroba ze surového tuku z ovčí vlny čísla 1505 |
|
|
1506 |
ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené: |
||
|
— pevné frakce |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 1506 |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány |
||
|
1507 až 1515 |
rostlinné oleje a jejich frakce: |
||
|
— sojový, podzemnicový, palmový, kokosový (kopra), palmojádrový, babasový, tungový (čínský dřevný) a ojticikový olej, myrtový vosk a japonský vosk, frakce jojobového oleje pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou spotřebu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
— pevné frakce, kromě frakcí jojobového oleje |
výroba z ostatních materiálů čísel 1507 až 1515 |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány |
||
|
1516 |
živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, avšak jinak neupravené |
výroba, v níž — všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány, a — všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány. Lze však použít materiály čísel 1507, 1508, 1511 a 1513. |
|
|
1517 |
margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516 |
výroba, v níž — všechny použité materiály kapitol 2 a 4 musí být zcela získány a — všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány. Lze však použít materiály čísel 1507, 1508, 1511 a 1513. |
|
|
kapitola 16 |
přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých |
výroba: — z živočichů kapitoly 1 a/nebo — v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány |
|
|
ex kapitola 17 |
cukr a cukrovinky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex17 01 |
třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharosa, v pevném stavu, s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
1702 |
ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktosy, maltosy, glukosy a fruktosy, v pevném stavu; tekuté cukry bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: |
||
|
— chemicky čistá maltosa a fruktosa |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 1702 |
||
|
— ostatní cukry v pevnémstavu, s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž všechny použité materiály již musí být původní |
||
|
ex17 03 |
melasa získaná extrakcí nebo rafinací cukru, s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
1704 |
cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 18 |
kakao a kakaové přípravky |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
1901 |
sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404 neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
||
|
— sladový výtažek |
výroba z obilovin kapitoly 10 |
||
|
— ostatní |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitol 4 a 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
||
|
1902 |
těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |
||
|
— obsahující nejvíce 20 % hmotnostních masa, drobů, ryb, korýšů nebo měkkýšů |
výroba, v níž všechny použité obiloviny a výrobky z nich (kromě tvrdé pšenice a výrobků z ní) musí být zcela získány |
||
|
— obsahující více než 20 % hmotnostních masa, drobů, ryb, korýšů nebo měkkýšů |
výroba v níž: — všechny použité obiloviny a výrobky z nich (kromě tvrdé pšenice a výrobků z ní) musí být zcela získány a — všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány |
||
|
1903 |
tapioka a její náhražky ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo podobných formách |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě bramborového škrobu čísla 1108 |
|
|
1904 |
výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, předvařené nebo jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísla 1806, — v níž všechny použité obiloviny a mouka (kromě tvrdé pšenice a kukuřice Zea indurata a výrobků z nich) musí být zcela získány a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
1905 |
pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů kapitoly 11 |
|
|
ex kapitola 20 |
produkty ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin, kromě: |
výroba, v níž všechno použité ovoce, ořechy nebo zelenina musí být zcela získány |
|
|
ex20 01 |
jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních, upravené nebo konzervované octem nebo kyselinou octovou |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex20 04 a ex20 05 |
brambory ve formě mouky, krupice nebo vloček, upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
2006 |
zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2007 |
džemy, želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty upravené vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex20 08 |
— ořechy, bez přídavku cukru nebo alkoholu |
výroba, v níž hodnota všech použitých původních ořechů a olejnatých semen čísel 0801, 0802 a 1202 až 1207 přesahuje 60 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— máslo z podzemnice olejné; směsi z obilovin; palmové vegetační vrcholy; kukuřice |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
— ostatní, kromě ovoce a ořechů, vařené jinak než ve vodě nebo v páře, bez přídavku cukru, zmrazené |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
||
|
2009 |
ovocné šťávy (včetně hroznového moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 21 |
různé jedlé přípravky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
2101 |
výtažků, tresti a koncentrátů z kávy, čaje nebo maté a přípravků na bázi těchto produktů nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražené čekanky a jiné pražené kávové náhražky a výtažků, tresti a koncentrátů z nich |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž veškerá použitá musí být zcela získána |
|
|
2103 |
přípravky pro výrobu omáček a hotové omáčky; kořenící směsi; hořčičná mouka a hotová hořčice: |
||
|
— přípravky pro výrobu omáček a hotové omáčky; kořenící směsi |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt . Lze však použít hořčičnou mouku nebo hotovou hořčici |
||
|
— hořčičná mouka a hotová hořčice |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
||
|
ex21 04 |
přípravky pro výrobu polévek a bujónů; hotové polévky a bujóny |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě upravené nebo konzervované zeleniny čísel 2002 až 2005 |
|
|
2106 |
potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálůstejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitol 4 a 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 22 |
nápoje, lihoviny a ocet, kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž všechny hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány |
|
|
2202 |
voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009 |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu a — v níž všechny použité ovocné šťávy (kromě ananasové, limetové nebo grapefruitové) již musí být původní |
|
|
2207 |
ethanol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nejméně 80 % objemových; ethanol a jiné destiláty, denaturované, o jakémkoli obsahu alkoholu |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísla 227 nebo 2208 a — v níž všechny hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány, nebo pokud jsou všechny ostatní použité materiály již původní, lze použít arak do výše 5 % objemových |
|
|
2208 |
ethanol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihoviny |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísla 2207 nebo 2208 a — v níž všechny hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány, nebo pokud jsou všechny ostatní použité materiály již původní, lze použít arak do výše 5 % objemových |
|
|
ex kapitola 23 |
zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex23 01 |
Mouček, šrotů a pelet z masa, drobů, ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nevhodné k lidské spotřebě |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány |
|
|
ex23 03 |
zbytky z výroby kukuřičného škrobu (kromě koncentrované vody z máčení) obsahující v sušině více než 40 % hmotnostních proteinů |
výroba, v níž všechna použitá kukuřice musí být zcela získána |
|
|
ex23 06 |
olivové pokrutiny a jiné zbytky po extrakci olivového oleje obsahující více než 3 % hmotnostní olivového oleje |
výroba, v níž všechny použité olivy musí být zcela získány |
|
|
2309 |
přípravky používané k výživě zvířat |
výroba, v níž: — všechny použité obiloviny, cukr nebo melasa, maso nebo mléko již musí být původní a — všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány |
|
|
ex kapitola 24 |
tabák a tabákové náhražky, kromě: |
výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 24 musí být zcela získány |
|
|
2402 |
doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek |
výroba, v níž nejméně 70 % hmotnostních použitého nezpracovaného tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 již musí být původní |
|
|
ex24 03 |
tabák ke kouření |
výroba, v níž nejméně 70 % hmotnostních použitého nezpracovaného tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 již musí být původní |
|
|
ex kapitola 25 |
sůl, síra, zeminy a přírodní kameny, sádrové materiály, vápno a cement, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex25 04 |
přírodní krystalický grafit s obohaceným obsahem uhlíku, čištěný a mletý |
obohacení o obsah uhlíku, čištění a mletí surového krystalického grafitu |
|
|
ex25 15 |
mramor, rozřezaný pilou nebo jinak pouze do bloků nebo desek pravoúhlého nebo obdélníkového tvaru, o tloušťce nejvýše 25 cm |
řezání mramoru (též rozřezaného) o tloušťce převyšující 25 cm, pilou nebo jinak |
|
|
ex25 16 |
žula, porfyr, čedič, pískovec a jiné kameny pro výtvarné nebo stavební účely, rozřezané pilou nebo jinak do bloků nebo desek pravoúhlého nebo obdélníkového tvaru, o tloušťce nejvýše 25 cm |
řezání kamene (též rozřezaného) o tloušťce převyšující 25 cm, pilou nebo jinak |
|
|
ex25 18 |
dolomit kalcinovaný |
kalcinace nekalcinovaného dolomitu |
|
|
ex25 19 |
drcený přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit) v hermeticky uzavřených kontejnerech a oxid hořečnatý, též čistý, jiný než tavená nebo přepálená (slinutá) magnézie |
Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit) |
|
|
ex25 20 |
sádry speciálně připravené pro zubní lékařství |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex25 24 |
přírodní osinková (azbestová) vlákna |
výroba z azbestového koncentrátu |
|
|
ex25 25 |
slídový prach |
mletí slídy nebo slídového odpadu |
|
|
ex25 30 |
barevné hlinky, kalcinované nebo ve formě prášku |
kalcinace nebo mletí barevných hlinek |
|
|
kapitola 26 |
rudy kovů, strusky a popílky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 27 |
nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, živičné látky, minerální parafíny a vosky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex27 07 |
olejů a jiných produktů destilace vysokoteplotního uhelného dehtu; podobných produktů, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, z nichž nejméně 65 % objemu (včetně směsí lakového benzínu a benzolu) destiluje do 250oC, k použití jako paliva pro výrobu elektřiny nebo tepla |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex27 09 |
ropné frakce ze živičných nerostů |
destruktivní destilace živičných nerostů |
|
|
2710 |
ropné frakce a frakce ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnostních nebo více ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů, jsou-li tyto frakce základní složkou těchto přípravků, odpadní oleje |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (2) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2711 |
ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (2) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiályzařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2712 |
ropná vazelína, parafín, cerezín, gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (2) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2713 |
ropný koks, ropný asfalt a ostatní zbytky ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2714 |
přírodní asfalt a přírodní asfaltové směsi; živičné nebo ropné břidlice a dehtové písky; asfaltity a asfaltické horniny |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2715 |
asfaltové směsi na bázi přírodního asfaltu, ropného asfaltu, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (např. živičné tmely, ředěné produkty) |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 28 |
anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex28 05 |
smíšený kov („Mischmetall“) |
výroba elektrolytickým nebo tepelným zpracováním, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex28 11 |
oxid sírový |
výroba z oxidu siřičitého |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex28 33 |
síran hlinitý |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex28 40 |
perboritan sodný |
výroba z pentahydrátu tetraboritanu sodného |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 29 |
organické chemikálie, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex29 01 |
acyklické uhlovodíky, k použití jako paliva pro výrobu elektřiny nebo tepla |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex29 02 |
cykloalkany a cykloalkeny (jiné než azuleny), benzen, toluen, xyleny, k použití jako energetická nebo topná paliva |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex29 05 |
kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 2905; lze však použít kovové alkoholáty tohoto čísla za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
2915 |
nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla; avšak hodnota všech použitých materiálů čísel 2915 a 2916 nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex29 32 |
— vnitřní ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla; avšak hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
— cyklické acetaly a vnitřní poloacetaly a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
2933 |
heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla; avšak hodnota všech použitých materiálů čísel 2932 a 2933 nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
2934 |
nukleové kyseliny a jejich soli, též chemicky definované; ostatní heterocyklické sloučeniny |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla; avšak hodnota všech použitých materiálů čísel 2932, 2933 a 2934 nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex29 39 |
koncentráty ze stébel máku obsahující nejméně 50 % hmotnostních alkaloidů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 30 |
farmaceutické výrobky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3002 |
lidské krev; zvířecí krve upravené k terapeutickým, profylaktickým nebo diagnostickým účelům; antisér, jiných krevních složek; očkovacích látek, toxiny, kultur mikroorganismů (kromě kvasinek) a podobných výrobků: |
||
|
— výrobky sestávající ze dvou nebo více složek, které byly smíchány k terapeutickým nebo profylaktickým účelům, nebo nesmíchané výrobky pro tato použití, v odměřených dávkách nebo v balení pro maloobchodní prodej |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály tohoto popisu za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní: |
|||
|
— — lidská krev |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jakovýrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— — zvířecí krev upravená k terapeutickým nebo profylaktickým účelům |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— — krevní složky jiné než antiséra, hemoglobin a sérové globuliny |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— — — hemoglobin, krevní globuliny a sérové globuliny |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— — ostatní |
Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3002; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
3003 a 3004 |
léky (kromě zboží čísel 3002, 3005 nebo 3006) |
||
|
— získané z amikacinu čísla 2941 |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály čísel 3003 nebo 3004 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály čísel 3003 nebo 3004 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex30 06 |
farmaceutický odpad uvedený v poznámce 4 k) ke kapitole 30 |
původ výrobku v jeho původním zařazení se zachovává. |
|
|
ex kapitola 31 |
hnojiva, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex31 05 |
minerálních nebo chemických hnojiv obsahujících dva nebo tři hnojivé prvky: dusík, fosfor nebo draslík; jiných hnojiv; výrobků této kapitoly, buď ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nejvýše 10 kg, kromě: — dusičnanu sodného — kyanamidu vápenatého — síranu draselného — síranu hořečnatodraselného |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 32 |
tříslící nebo barvířské výtažky, taniny a jejich deriváty, barviva, pigmenty a jiné barvicí látky, barvy a laky, nátěrové hmoty, tmely, inkousty, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex32 01 |
taniny a jejich soli, ethery, estery a ostatní deriváty |
výroba z tříslících výtažků rostlinného původu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3205 |
barevné laky; přípravky na bázi barevných laků uvedené v poznámce 3 k této kapitole (3) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 3202, 3204 a 3205; lze však použít materiály čísla 3205 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 33 |
silice a pryskyřice, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3301 |
silic (též deterpenovaných), včetně konkrétních a absolutních; pryskyřic; extrahovaných pryskyřic; koncentrátů silic v tucích, ve ztužených olejích, voscích nebo podobných látkách, získaných enfleuráží nebo macerací; vedlejších terpenických produktů vznikajících při deterpenaci silic; vodných destilátů a vodných roztoků silic |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně materiálů jiné „skupiny“ (4) tohoto čísla; lze však použít materiály stejné skupiny za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 34 |
mýdlo, organické povrchově aktivní látky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídící přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, dentální vosky a dentální přípravky na bázi sádry, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex34 03 |
mazacích prostředků obsahujících nejméně 70 % hmotnostních ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů |
rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů, (1) nebo ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3404 |
umělé vosky a připravené vosky: |
||
|
— na bázi parafínu, ropné vosky; vosky ze živičných nerostů, parafínového gáče nebo volného vosku |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě: — hydrogenovaných olejů, které mají charakter vosků čísla 1516, — mastných kyselin chemicky nedefinovaných nebo technických mastných alkoholů, které mají charakter vosků čísla 3823 a — materiálů čísla 3404, tyto materiály však lze použít za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 35 |
albuminoidní látky, modifikované škroby, klihy, enzymy, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3505 |
dextrinya jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů: |
||
|
— esterifikované a etherifikované škroby |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3505 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísla 1108 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex35 07 |
upravené enzymy, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 36 |
výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; samovzněcující slože; některé hořlavé materiály |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt ; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 37 |
fotografické nebo kinematografické zboží, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3701 |
fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než z papíru, lepenky nebo textilií; ploché okamžité kopírovací filmy, citlivé, neexponované, též v kazetách: |
||
|
— okamžité kopírovací filmy pro barevnou fotografii, v kazetách |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 3701 a 3702; lze však použít materiály čísla 3702 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 3701 a 3702; lze však použít materiály čísla 3702 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3702 |
fotografické filmy ve svitcích, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než z papíru, lepenky nebo textilií; okamžité kopírovací filmy ve svitcích, citlivé, neexponované |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 3701 a 3702 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3704 |
fotografické desky, filmy, papíry, lepenky a textilie, exponované, avšak nevyvolané |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 3701 a 3704. |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 38 |
různé chemické výrobky, kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex38 01 |
— koloidní grafit v olejové suspenzi, semikoloidní grafit; uhlíkaté pasty pro elektrody |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— grafit ve formě pasty ve směsi s minerálním olejem, která obsahuje více než 30 % hmotnostních grafitu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 3403 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex38 03 |
tallový olej, rafinovaný |
rafinace surového tallového oleje |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex38 05 |
sulfátový terpentýn, čištěný |
čištění surového sulfátového terpentýnu destilací nebo rafinací |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex38 06 |
esterové pryskyřice |
výroba z pryskyřičných kyselin |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex38 07 |
dřevná smola (smola z dřevného dehtu) |
destilace dřevného dehtu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
3808 |
insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky a podobné výrobky, v úpravě nebo balení pro maloobchodní prodej nebo jako přípravky či zboží (např. sírou upravené pásy, knoty a svíčky a mucholapky) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3809 |
přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3810 |
přípravky na čištění kovových povrchů; tavidla a jiné pomocné přípravky pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování; prášky a pasty k pájení nebo svařování sestávající z kovu a jiných materiálů; přípravky používané pro výplň svářecích elektrod nebo tyčí a k jejich oplášťování |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3811 |
antidetonační přípravky (proti klepání motoru), inhibitory oxidace, inhibitory vzniku pryskyřic, zlepšovače viskozity, antikorozní prostředky a jiné přísady do výrobků pocházejících z minerálních olejů (včetně benzinu) nebo do jiných tekutin používaných pro stejné účely jako minerální oleje: |
||
|
— připravené přísady do mazacích olejů obsahující ropné frakce nebo frakce ze živičných nerostů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 3811 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
3812 |
syntetické urychlovače vulkanizace; směsné plastifikátory pro kaučuk nebo plasty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; antioxidační přípravky a jiné směsné stabilizátory pro kaučuk nebo plasty |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3813 |
přípravky a náplně do hasicích přístrojů; naplněné hasicí granáty a bomby |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3814 |
kombinovaná organická rozpouštědla a ředidla, jinde neuvedená ani nezahrnutá; přípravky na odstraňování nátěrů a laků |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3818 |
chemické prvky zušlechtěné přísadami pro použití v elektronice, ve tvaru disků, destiček nebo v podobných tvarech; chemické sloučeniny dopované pro použití v elektronice |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3819 |
kapaliny pro hydraulické brzdy a jiné připravené kapaliny pro hydraulické převody, též obsahující méně než 70 % hmotnostních ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálůnepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3820 |
přípravky proti zamrzání a tekutiny k odmrazování |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3822 |
diagnostická nebo laboratorní činidla na podložce a připravená diagnostická nebo laboratorní činidla, též na podložce, jiná než čísla 3002 nebo 3006; certifikované referenční materiály |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3823 |
technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy: |
||
|
— technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
— technické mastné alkoholy |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3823 |
||
|
3824 |
připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté: |
||
|
— následující výrobky tohoto čísla: —— — připravená pojiva pro licí formy nebo jádra na bázi přírodních pryskyřičných výrobků — — naftenové kyseliny; jejich ve vodě nerozpustné soli a jejich estery — — sorbitol, jiný než čísla 2905 — — ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů alkalických kovů, amonia nebo ethanolaminů; thiofenické sulfonované kyseliny z frakcí ze živičných nerostů a jejich soli — — iontoměniče (ionexy) — — getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice — — alkalický oxid železa pro čištění plynu — — zředěná čpavková voda a upotřebený oxid, získané při čištění uhelného plynu — — sulfonaftenové kyseliny, jejich soli nerozpustné ve vodě a jejich estery — — přiboudlina a Dippelův olej — — směsi solí, které mají různé anionty — — kopírovací pasty na bázi želatiny, též na papírové nebo textilní podložce |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
3901 až 3915 |
plasty v primárních formách, odpady, úlomky a odřezky z plastů; kromě čísel ex39 07 a 3912, pro která jsou pravidla stanovena níže: |
||
|
— produkty adiční homopolymerace, ve kterých jeden monomer tvoří více než 99 % hmotnostních celkového obsahu polymeru |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a — v rámci výše uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex39 07 |
— kopolymer vyrobený z polykarbonátu a kopolymeru akrylonitril-butadien-styrenu (ABS) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu (5) |
|
|
— polyester |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu a/nebo výroba z polykarbonátu tetrabromo- (bisfenolu A) |
||
|
3912 |
celulóza a její chemické deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté, v primárních formách |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako výrobek nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
|
|
3916 až 3921 |
polotovary a výrobky z plastů; kromě čísel ex39 16, ex39 17, ex39 20 a ex39 21, pro která jsou pravidla stanovena níže: |
||
|
— ploché výrobky, více než pouze povrchově upravené nebo rozřezané do tvarů jiných než pravoúhlých nebo obdélníkových; ostatní výrobky více než povrchově upravené |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní: |
|||
|
— produkty adiční homopolymerace, ve kterých jeden monomer tvoří více než 99 % hmotnostních celkového obsahu polymeru |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a — v rámci výše uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex39 16 a ex39 17 |
profily a trubky |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a — v rámci výše uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
ex39 20 |
— ionomerní listy nebo fólie |
výroba z termoplastické parciální soli, která je kopolymerem ethylenu a kyseliny metakrylové, částečně neutralizované kovovými ionty, zejména zinku a sodíku |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
— listy z regenerované celulózy, polyamidů nebo polyethylenu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex39 21 |
plastové fólie pokovené |
výroba z vysoce transparentních polyesterových fólií o tloušťce nepřesahující 23 mikronů (6) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
3922 až 3926 |
výrobky z plastů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 40 |
kaučuk a výrobky z kaučuku; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex40 01 |
vrstvené pláty nebo krepy pro boty |
vrstvení listů přírodního kaučuku |
|
|
4005 |
směsný kaučuk, nevulkanizovaný, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů,kromě přírodního kaučuku, nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
4012 |
protektorované nebo použité pneumatiky z pryže; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, vyměnitelné běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky z pryže: |
||
|
— protektorované pneumatiky, z pryže; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, z pryže |
protektorování použitých pneumatik |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4011 nebo 4012 |
||
|
ex40 17 |
výrobky z tvrdé pryže |
výroba z tvrdé pryže |
|
|
ex kapitola 41 |
surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex41 02 |
surové kůže ovčí nebo jehněčí, bez vlny |
odstranění vlny z ovčích nebo jehněčích kůží s vlnou |
|
|
4104 až 4106 |
vyčiněné kůže (usně), odchlupené, též štípané, ale dále neupravené |
činění předčiněné kůže nebo výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
4107, 4112 a 4113 |
usně dále upravené po činění nebo vytříslení, včetně s usní vyčiněných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114 |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 4104 až 4113 |
|
|
ex41 14 |
lakové a lakové-laminované usně; metalizované usně |
výroba z materiálů čísel 4104 až 4106, 4107, 4112 nebo 4113, za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 42 |
výrobky z usně; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiné než z housenek bource morušového) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 43 |
kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex43 02 |
vyčiněné nebo upravené kožešiny, sešité: |
||
|
— díly, kříže a podobné formy |
bělení nebo barvení a stříhání a sešití jednotlivých nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin |
||
|
— ostatní |
výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin |
||
|
4303 |
oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin |
výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302 |
|
|
ex kapitola 44 |
dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí, kromě:. |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex44 03 |
surové dřevo, nahrubo opracované |
výroba ze surového dřeva, též odkorněného nebo pouze částečně ohrubovaného |
|
|
ex44 07 |
dřevo podélně rozřezané nebo štípané, krájené nebo loupané, hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby, o tloušťce větší než 6 mm |
hoblování, broušení nebo spojování klínovými ozuby |
|
|
ex44 08 |
dýhy a listy pro překližované desky (též spojené) a jiné dřevo podélně rozřezané, krájené nebo loupané, o tloušťce nejvýše 6 mm, hoblované; broušené; spojované klínovými ozuby |
spojování, hoblování, broušení nebo spojování klínovými ozuby |
|
|
ex44 09 |
dřevo profilované na jedné nebo několika hranách nebo plochách, též hoblované broušené nebo spojované klínovými ozuby |
||
|
— broušené nebo spojované klínovými ozuby |
broušení nebo spojování klínovými ozuby |
||
|
— lišty a tvarované lišty |
lištování nebo tvarování |
||
|
ex44 10 až ex44 13 |
lišty a tvarované lišty včetně dekorativních lišt a ostatních tvarovaných prkének |
lištování nebo tvarování |
|
|
ex44 15 |
bedny, bedničky, přepravky, sudy a podobné dřevěné obaly |
výroba z prken neřezaných na míru |
|
|
ex44 16 |
sudy, kádě, škopky a jiné bednářské výrobky a jejich části, ze dřeva |
výroba ze štípaných dužin, které mají nařezané pouze dva základní povrchy |
|
|
ex44 18 |
— výrobky stavebního truhlářství a tesařství, ze dřeva |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít voštinové desky, parketové desky a šindele |
|
|
— lišty a tvarované lišty |
lištování a tvarování |
||
|
ex44 21 |
polotovary na zápalky, dřevěné kolíčky (floky) do obuvi |
výroba ze dřeva kteréhokoli čísla, kromě protahovaného dřeva čísla 4409 |
|
|
ex kapitola 45 |
korek a korkové výrobky; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
4503 |
výrobky z přírodního korku |
výroba z korku čísla 4501 |
|
|
kapitola 46 |
výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
kapitola 47 |
buničina ze dřeva nebo jiných celulózových vláknovin; sběrový papír nebo lepenka (odpad a výmět) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 48 |
papír a lepenka; výrobky z papírenských vláknin, papíru nebo lepenky; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex48 11 |
papír a lepenka, pouze linkované nebo čtverečkované |
výroba z papírenských materiálů kapitoly 47 |
|
|
4816 |
uhlový papír, přímopropisovací papír a jiný kopírovací nebo přetiskový papír (jiný než čísla 4809), rozmnožovací blány a ofsetové matrice, z papíru, též v krabicích |
výroba z papírenských materiálů kapitoly 47 |
|
|
4817 |
obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a korespondenční lístky, z papíru nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru nebo lepenky |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex48 18 |
toaletní papír |
výroba z papírenských materiálů kapitoly 47 |
|
|
ex48 19 |
krabice, bedny, pytle, sáčky, kornouty a jiné obaly z papíru nebo lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex48 20 |
složky dopisních papírů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex48 23 |
ostatní papír a lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, řezané na určitý rozměr nebo tvar |
výroba z papírenských materiálů kapitoly 47 |
|
|
ex kapitola 49 |
tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
4909 |
tištěné nebo ilustrované dopisnice nebo pohlednice; tištěné karty s osobními pozdravy, zprávami nebo oznámeními, též ilustrované, případně též s obálkami nebo ozdobami |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 4909 a 4911 |
|
|
4910 |
kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě trhacích bloků: |
||
|
— kalendáře „věčného“ typu nebo s výměnnými bloky na základně jiné než z papíru nebo lepenky |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 4909 a 4911 |
||
|
ex kapitola 50 |
hedvábí; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex50 03 |
hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu), mykaný nebo česaný |
mykání nebo česání hedvábného odpadu |
|
|
5004 až ex50 06 |
hedvábné nitě a nitě spředené z hedvábného odpadu |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — jiných přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
5007 |
tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex kapitola 51 |
vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
5106 až 5110 |
vlněná příze, příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
5111 až 5113 |
tkaniny z vlněné příze nebo příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex kapitola 52 |
bavlna; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
5204 až 5207 |
bavlněné šicí nitě a nitě |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papírenských materiálů |
|
|
5208 až 5212 |
bavlněné tkaniny: |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex kapitola 53 |
jiná rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
5306 až 5308 |
nitě z jiných rostlinných textilních vláken; papírové nitě |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
5309 až 5311 |
tkaniny z jiných rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
5401 až 5406 |
nitě, monofilamenty a šicí nitě ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
5407 a 5408 |
tkaniny z nití ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
5501 až 5507 |
syntetická nebo umělá střižová vlákna |
výroba z chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
|
|
5508 až 5511 |
příze a šicí nitě ze syntetických nebo umělých střižových vláken |
výroba z (7): — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaných nebo česaných či jinak zpracovaných pro spřádání, — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papírenských materiálů |
|
|
5512 až 5516 |
tkaniny ze syntetických nebo umělých střižových vláken: |
||
|
— obsahující pryžové nitě |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papíru, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
ex kapitola 56 |
vata, plsť a netkané textilie; speciální příze; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich; kromě: |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, — papírenských materiálů |
|
|
5602 |
plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná: |
||
|
— vpichovaná plsť |
výroba z (7): — přírodních vláken nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, lze však použít: — polypropylenové nekonečné vlákno čísla 5402, — polypropylenová vlákna čísla 5503 nebo 5506, nebo — kabel z polypropylenového nekoneč ného vlákna čísla 5501,jejichž délková hmotnost je pro každé hedvábí nebo vlákno menší než 9 decitex, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — přírodních vláken, — umělých střižových vláken vyrobených z kaseinu, nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
5604 |
pryžové nitě a šňůry potažené textilem; textilní nitě a pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty: |
||
|
— pryžové nitě a šňůry potažené textilem |
výroba z pryžových nebo kordových nití, nepotažených textilem |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
||
|
5605 |
kovové a metalizované nitě, též opředené, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem |
výroba z (7): — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken nemykaných a nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
5606 |
opředené nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 opředené, (jiné než čísla 5605 a jiné než opředené žíněné nitě); žinylkové nitě; tzv. „řetízkové“ nitě |
výroba z (7): — přírodních vláken — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo — papírenských materiálů |
|
|
kapitola 57 |
koberce a jiné textilní podlahové krytiny: |
||
|
— z vpichované plsti |
výroba z (7): — přírodních vláken, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, lze však použít: — polypropylenové nekonečné vlákno čísla 5402, — polypropylenová vlákna čísla 5503 nebo 5506, nebo — kabel polypropylenového z nekoneč, ného vlákna čísla 5501 jejichž délková hmotnost je pro každé hedvábí nebo vlákno menší než 9 decitex, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu; jako podklad lze použít jutovou tkaninu. |
||
|
— z jiné plsti |
výroba z (7): — přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — syntetické nebo umělé hedvábné příze, — přírodních vláken, nebo — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesanýchani jinak nezpracovaných pro spřádání; jutovou tkaninu lze použít jako podložku. |
||
|
ex kapitola 58 |
speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky; kromě: |
||
|
— kombinované s pryžovou nití |
výroba z jednoduché příze (7) |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — přírodních vláken — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
5805 |
ručně tkané tapiserie (typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais apod.) a jehlou vypracované tapiserie (např. stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též nezhotovené |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
5810 |
výšivky v metráži, v pásech nebo motivech |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
5901 |
textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih a podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravená malířská plátna; ztužené textilie a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky |
výroba z příze |
|
|
5902 |
kordové textilie pro pneumatiky z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového hedvábí: |
||
|
— neobsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů |
výroba z příze |
||
|
— ostatní |
výroba z chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
5903 |
textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než textilie čísla 5902 |
výroba z příze nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
|
|
5904 |
linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z vrstvy nebo povlaku na podložce z textilního materiálu, též přiříznuté do tvaru |
výroba z příze (7) |
|
|
5905 |
textilní tapety: |
||
|
— impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované pryží, plasty nebo jinými materiály |
výroba z příze |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosových vláken, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
5906 |
textilie povrstvené pryží, jiné než čísla 5902: |
||
|
— pletené nebo háčkované textilie |
výroba z (7): — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
— ostatní textilie vyrobené ze syntetické příze, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů |
výroba z chemických materiálů |
||
|
— ostatní |
výroba z příze |
||
|
5907 |
ostatní textilie impregnované, povrstvené nebo potažené; malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné účely |
výroba z příze nebo potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
|
|
5908 |
tkané, splétané nebo pletené textilní knoty pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované: |
||
|
— žárové punčošky, impregnované |
výroba z trubkovité pletené textilie pro žárové punčošky |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
5909 až 5911 |
textilní výrobky a zboží pro technické účely: |
||
|
— leštící kotouče nebo kruhy jiné než z plsti čísla 5911 |
výroba z příze nebo z odpadní textilie nebo hadrů čísla 6310 |
||
|
— tkaniny, používané v papírenství pro podobné technické účely, též plstěné, též impregnované nebo potažené, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, jednoduše nebo násobně tkané nebo násobně tkané na plocho na osnově nebo na útku čísla 5911 |
výroba z (7): — příze z kokosového vlákna, — těchto materiálů: —— polytetrafluorethylenové příze (8), — násobné polyamidové příze, povrstvené, impregnované nebo povlečené fenolickou pryskyřicí, — příze ze syntetických textilních vláken z aromatických polyamidů, získaných polykondenzací m-fenylendiaminu a kyseliny isoftalové, — polytetrafluorethylenového monofilu (8), — příze ze syntetických textilních vláken z poly(p-fenylen tereftalamidu), — příze ze skleněných vláken povrstvené fenolovou pryskyřicí a opředené akrylovou přízí, (8) — kopolyesterového monofilu z polyesteru a pryskyřice tereftalové kyseliny a 1,4 cyklohexandimethanolu a kyseliny isoftalové, — přírodních vláken, — umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
— ostatní |
výroba z (7): — příze z kokosového vlákna, — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
kapitola 60 |
pletené nebo háčkované textilie |
výroba z (7): — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
|
|
kapitola 61 |
oděvy a oděvní doplňky pletené nebo háčkované: |
||
|
— získané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru nebo jejichž tvar byl získán přímo |
|||
|
— ostatní |
výroba z (7): — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
ex kapitola 62 |
oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené a háčkované; kromě: |
||
|
ex62 02, ex62 04, ex62 06, ex62 09 a ex62 11 |
dámské, dívčí a kojenecké oděvy a kojenecké oděvní doplňky, vyšívané |
výroba z příze (9) nebo výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9) |
|
|
ex62 10 a ex62 16 |
ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru |
výroba z příze (9) nebo výroba z nepotažené textilie za předpokladu, že hodnota použité nepotažené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9) |
|
|
6213 a 6214 |
kapesníky a kapesníčky, přehozy, šerpy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky: |
||
|
— vyšívané |
výroba z nebělené jednoduché příze (7) (9) nebo výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9) |
||
|
— ostatní |
výroba z nebělené jednoduché příze (7) (9) nebo zhotovení, po němž následuje potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotisknuté textilie čísel 6213 a 6214 nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu |
||
|
6217 |
ostatní zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212: |
||
|
— vyšívané |
výroba z příze (9) nebo výroba z nevyšívané textilie, v níž hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9) |
||
|
— ohnivzdorné vybavení z textilií potažených fólií z hliníkovaného polyesteru |
výroba z příze (9) nebo výroba z nepotažené textilie, v níž hodnota použité nepotažené tkaniny nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9) |
||
|
— podšívky pro límce a manžety, vystřižené |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba z příze (9) |
||
|
ex kapitola 63 |
ostatní zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
6301 až 6304 |
přikrývky, ložní prádlo atd.; záclony atd.; jiné bytové textilie: |
||
|
— plstěné, netkané |
výroba z (7): — přírodních vláken nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
— ostatní: |
|||
|
— — vyšívané |
výroba z nebělené jednoduché příze (9) (10) nebo výroba z nevyšívané textilie (nepletené ani neháčkované), v níž hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— — ostatní |
|||
|
6305 |
výroba z: — přírodních vláken, — syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání, — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
6306 |
nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty; stany; lodní plachty pro čluny, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky: |
||
|
— z netkaných textilií |
— přírodních vláken nebo — chemických materiálů nebo textilní vlákniny |
||
|
— ostatní |
|||
|
6307 |
ostatní zhotovené výrobky, včetně střihových šablon |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
6308 |
soupravy sestávající z tkanin a z nití, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro maloobchodní prodej |
Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich souhrnná hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu. |
|
|
ex kapitola 64 |
obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě svršků spojených se stélkou nebo jinou částí spodku čísla 6406 |
|
|
6406 |
části a součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než vnějšími); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, chrániče holení a podobné výrobky a jejich části a součásti |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 65 |
pokrývky hlavy a jejich části a součásti; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
6503 |
klobouky a jiné pokrývky hlavy, z plsti, zhotovené ze šišáků nebo šišákových kotoučů čísla 6501, též podšívané nebo obroubené |
výroba z příze nebo textilních vláken (9) |
|
|
6505 |
klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zcela zhotovené z krajek, plsti nebo z jiné textilní metráže (ne však v pásech), též podšívané a obroubené; síťky na vlasy z jakýchkoliv materiálů, též podšívané nebo obroubené |
výroba z příze nebo textilních vláken (9) |
|
|
ex kapitola 66 |
deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
6601 |
deštníky a slunečníky (včetně deštníků v holi, zahradních slunečníků a podobných výrobků) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 67 |
peří a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 68 |
výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů; kromě: |
||
|
ex68 03 |
výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice |
výroba z opracované břidlice |
|
|
ex68 12 |
výrobky z osinku (azbestu) nebo směsi na podkladě osinku nebo osinku a uhličitanu hořečnatého |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla |
|
|
ex68 14 |
výrobky ze slídy, včetně lisované nebo rekonstituované slídy, na podložce z papíru, lepenky nebo jiných materiálů |
výroba z opracované slídy (včetně lisované nebo rekonstituované slídy) |
|
|
kapitola 69 |
keramické výrobky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 70 |
sklo a skleněné výrobky; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex 7 00 3, ex 7 00 4 a ex 7 00 5 |
sklo s nereflexní vrstvou |
výroba z materiálů čísla 7001 |
|
|
7006 |
sklo čísel 7003, 7004 nebo 7005, ohýbané, s broušenými hranami, ryté, vrtané, smaltované nebo jinak zpracované, avšak nezarámované nebo nespojované s jinými materiály: |
||
|
— ploché skleněné podložky potažené tenkým dielektrickým filmem, polovodičového typu v souladu se standardy SEMII (11) |
výroba z nepotažených skleněných podložek čísla 7006 |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů čísla 7001 |
||
|
7007 |
bezpečnostní sklo tvrzené nebo vrstvené |
výroba z materiálů čísla 7001 |
|
|
7008 |
izolační jednotky z několika skleněných tabulí |
výroba z materiálů čísla 7001 |
|
|
7009 |
skleněná zrcadla, též zarámovaná, včetně zpětných zrcátek |
výroba z materiálů čísla 7001 |
|
|
7010 |
balony, skleněné lahve, baňky, konzervové sklenice a zavařovačky, kelímky, lékovky, trubičky na tablety, ampulky a jiné skleněné obaly, používané pro dopravu nebo k balení zboží; skleněné zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt nebo broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7013 |
stolní a domácenské sklo, kuchyňské sklo, skleněné zboží toaletní, kancelářské, k výzdobě bytu a pro podobné účely (kromě zboží čísel 7010 nebo 7018) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt nebo broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu nebo ruční dekorování (kromě zdobení sítotiskem) ručně foukaných skleněných výrobků; za předpokladu, že hodnota použitých ručně foukaných skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex70 19 |
výrobky ze skleněných vláken (kromě příze) |
výroba z: — nebarvených pramenů, rovingů, příze nebo sekaných pramenů, — skleněné vlny |
|
|
ex kapitola 71 |
přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex71 01 |
přírodní nebo uměle pěstované perly, tříděné, a dočasně navlečené pro usnadnění dopravy: |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex71 02, ex71 03 a ex71 04 |
opracované drahokamy a polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstruované) |
výroba z neopracovaných drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstruovaných) |
|
|
7106, 7108 a 7110 |
drahé kovy: |
||
|
— neopracované |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 7106, 7108 a 7110 nebo elektrolytická, tepelná nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110 nebo slévání drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110 navzájem nebo s obecnými kovy |
||
|
— ve formě polotovarů nebo prachu |
výroba z neopracovaných drahokamů nebo polodrahokamů |
||
|
ex71 07, ex71 09 a ex71 11 |
kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů |
výroba z netvářených kovů plátovaných drahými kovy |
|
|
7116 |
výrobky z přírodních nebo uměle pěstovaných perel, drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstruovaných) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7117 |
bižuterie |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt nebo výroba z částí z obecných kovů, neplátovaných ani nepovlečených drahými kovy, za předpokladu, že hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 72 |
železo a ocel; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
7207 |
předvýrobky ze železa nebo nelegované oceli |
výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204 nebo 7205 |
|
|
7208 až 7216 |
ploché válcované výrobky, tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli |
výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7206 |
|
|
7217 |
dráty ze železa nebo nelegované oceli |
výroba z předvýrobků čísla 7207 |
|
|
ex72 18, 7219 až 7222 |
předvýrobky, ploché válcované výrobky, tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily z korozivzdorné oceli |
výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7218 |
|
|
7223 |
dráty z korozivzdorné oceli |
výroba z předvýrobků čísla 7218 |
|
|
ex72 24, 7225 až 7228 |
předvýrobky, ploché válcované výrobky, tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty na vrtáky z legované nebo nelegované oceli |
výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísel 7206, 7218 nebo 7224 |
|
|
7229 |
dráty z ostatní legované oceli |
výroba z předvýrobků čísla 7224 |
|
|
ex kapitola 73 |
výrobky ze železa nebo oceli; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex73 01 |
štětovnice |
výroba z materiálů čísla 7206 |
|
|
7302 |
konstrukční materiály železničních a tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, výhybky a ostatní přejezdový materiál pro výměny a křížení, příčné pražce, kolejnicové spojky, stoličky a klíny kolejnicových stoliček, podkladové desky, přídržky, podpěrné desky, kleštiny (táhla) a jiné dílce speciálně přizpůsobené pro kladení, spojování nebo upevňování kolejnic |
výroba z materiálů čísla 7206 |
|
|
7304, 7305 a 7306 |
trubky a duté profily, bezešvé, ze železa nebo z oceli |
výroba z materiálů čísel 7206, 7207, 7218 nebo 7224 |
|
|
ex73 07 |
příslušenství pro trubky z korozivzdorné oceli (ISO X5CrNiMo 1712), sestávající z několika částí |
soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů, odstraňování otřepů a otryskávání (pískování) kovaných polotovarů, jejichž hodnota nepřesahuje 35 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7308 |
konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části konstrukcí ze železa nebo oceli (např. mosty a jejich části, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové stožáry, stěžně, pilíře, sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře, okna a jejich rámy, zárubně, dveřní prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli připravené pro použití v konstrukcích: |
Výroba, v níž jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Avšak nelze použít svařované úhelníky, tvarovky a profily čísla 7301. |
|
|
ex73 15 |
protismykové řetězy |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 74 |
měď a výrobky z mědi, kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7401 |
měděný kamínek (lech); cementová měď (srážená měď) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
7402 |
nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
7403 |
rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené |
||
|
— rafinovaná měď |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
— slitiny mědi a rafinovaná měď obsahující jiné prvky |
výroba z netvářené rafinované mědi, z měděného odpadu nebo šrotu |
||
|
7404 |
odpad nebo šrot z mědi |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
7405 |
předslitiny mědi |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 75 |
nikl a výrobky z niklu; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7501 až 7503 |
niklový kamínek (lech), spékané výrobky oxidu nikelnatého a jiné meziprodukty metalurgie niklu; netvářený nikl;odpad a šrot z niklu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 76 |
hliník a výrobky z hliníku; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7601 |
netvářený hliník |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu nebo výroba tepelným nebo elektrolytickým zpracováním z nelegovaného hliníku nebo odpadu a šrotu z hliníku |
|
|
7602 |
odpad nebo šrot z hliníku |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex76 16 |
výrobky z hliníku jiné než tkaniny, mřížkoviny a pletiva, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu, a lehčený hliník |
výroba, v níž: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít gázu, tkaniny, mřížovinu, síťovinu, pletivo, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu, nebo lze použít lehčený hliník, — v niž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 77 |
určeno pro případnou budoucí potřebu harmonizovaného systému |
||
|
ex kapitola 78 |
olovo a výrobky z olova; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7801 |
netvářené olovo: |
||
|
— rafinované olovo |
výroba z prutů „bullion“ nebo ze surového olova |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; nelze však použít odpad a šrot čísla 7802 |
||
|
7802 |
odpad a šrot z olova |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola 79 |
zinek a výrobky ze zinku; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
7901 |
netvářený zinek |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; nelze však použít odpad a šrot čísla 7902 |
|
|
7902 |
odpad a šrot ze zinku |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex kapitola80 |
cín a výrobky z cínu; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8001 |
netvářený cín |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; nelze však použít odpad a šrot čísla 8002 |
|
|
8002 a 8007 |
odpad a šrot z cínu; jiné výrobky z cínu |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
kapitola 81 |
ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich: |
||
|
— výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů zařazených ve stejném čísle jako výrobek nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
ostatní obecné kovy, opracované; výrobky z nichvýroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
||
|
ex kapitola 82 |
nástroje a nářadí, nožířské výrobky a příbory z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
8206 |
nástroje nejméně dvou čísel 8202 až 8205, v soupravách pro maloobchodní prodej |
Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 8202 až 8205. Sada však může obsahovat nástroje čísel 8202 až 8205 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 15 % ceny sady ze závodu |
|
|
8207 |
vyměnitelné nástroje pro ruční nářadí, též mechanicky poháněné nebo pro obráběcí stroje (např. na lisování, ražení, děrování, řezání vnějších a vnitřních závitů, vrtání, vyvrtávání, protahování, frézování, soustružení, upevňování šroubů), včetně nástrojů na tažení nebo vytlačování kovů a vrtání nebo sondáž při zemních pracích |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8208 |
nože a břitové destičky pro stroje nebo mechanická zařízení |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex82 11 |
nože s hladkou nebo zoubkovanou řeznou čepelí (včetně zahradnických žabek), jiné než nože čísla 8208 |
Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít čepele a rukojeti z obecných kovů |
|
|
8214 |
jiné nožířské zboží (např. strojky na stříhání vlasů, řeznické a kuchyňské sekáčky, štípací sekery a kolíbací nože, nože na papír); soupravy a náčiní na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty) |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít rukojeti z obecných kovů |
|
|
8215 |
lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, rybí nože, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít rukojeti z obecných kovů |
|
|
ex kapitola 83 |
různé výrobky z obecných kovů; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex83 02 |
ostatní úchytky, kování a podobné výrobky z obecných kovů pro budovy a zařízení pro automatické zavírání dveří |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít ostatní materiály čísla 8302, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex83 06 |
sošky a jiné ozdobné předměty, z obecných kovů |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt; lze však použít ostatní materiály čísla 8306, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 84 |
jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex84 01 |
palivové články jaderných reaktorů |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt (12) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8402 |
parní kotle (jiné než kotle k ústřednímu vytápění schopné dodávat jak teplou, tak i nízkotlakou páru); kotle zvané „na přehřátou vodu“ |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8403 a ex84 04 |
kotle k ústřednímu vytápění, jiné než čísla 8402, a pomocné přístroje pro kotle k ústřednímu vytápění |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 8403 a 8404 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
8406 |
parní turbíny |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8407 |
zážehové spalovací motory s posuvně vratným nebo rotačním pohybem pístu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8408 |
pístové vznětové spalovací motory (dieselové motory nebo motory se žárovou hlavou) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8409 |
části a součásti určené převážně nebo výhradně pro motory čísel 8407 nebo 8408 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8411 |
proudové motory, turbovrtulové pohony a ostatní plynové turbíny: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8412 |
ostatní motory a pohony |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex84 13 |
objemová rotační čerpadla |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
ex84 14 |
průmyslové ventilátorya podobné výrobky |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8415 |
klimatizační zařízení, skládající se z ventilátoru s vestavěným motorem a ze zařízení pro změnu teploty a vlhkosti vzduchu, včetně zařízení, ve kterých nemůže být vlhkost vzduchu regulována odděleně |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8418 |
Chladničky, mrazicí boxy a jiná chladicí nebo mrazicí zařízení, elektrické nebo jiné; tepelná čerpadla, jiná než klimatizační zařízení čísla 8415 |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — v níž hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
ex84 19 |
stroje pro zpracování dřeva, buničiny, papíru a lepenky |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako výrobek nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8420 |
kalandry nebo jiné válcovací stroje, jiné než stroje na válcování kovů nebo skla, válce pro tyto stroje |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako výrobek nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8423 |
přístroje a zařízení na určování hmotnosti (kromě vah o citlivosti nejméně 50 mg), včetně vah spojených s počítacími nebo kontrolními přístroji; závaží pro váhy všech druhů |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8425 až 8428 |
zdvihací, manipulační, nakládací a vykládací zařízení |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8429 |
buldozery, angldozery, srovnávače (grejdry), stroje na vyrovnávání terénu (nivelátory), škrabače (skrejpry), mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladače, dusadla a silniční válce, s vlastním pohonem: |
||
|
— silniční válce |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8430 |
ostatní stroje a přístroje srovnávací, vyrovnávací (nivelační), škrabací, hloubicí, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací pro zemní práce, těžbu rud nebo nerostů; beranidla a vytahovače pilot; sněhové pluhy a sněžné frézy |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex84 31 |
části a součásti vhodné k použití výhradně nebo zejména k silničním válcům |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8439 |
stroje a přístroje pro výrobu buničiny z celulosových vláken nebo pro výrobu nebo konečnou úpravu papíru nebo lepenky |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako výrobek nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8441 |
ostatní stroje a přístroje na zpracování buničiny, papíru nebo lepenky, včetně řezaček všech druhů: |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako výrobek nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8444 až 8447 |
stroje těchto čísel pro použití v textilním průmyslu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex84 48 |
přídavná (pomocná) strojní zařízení ke strojům čísel 8444 nebo 8445 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8452 |
šicí stroje, kromě strojů pro vazbu a sešívání knih čísla 8440; nábytek, podstavce a kryty zvlášť upravené k šicím strojům; jehly do šicích strojů: |
||
|
— šicí stroje (pouze s prošívacím stehem) s hlavou o hmotnosti nejvýše 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech nepůvodních materiálů použitých při montáži hlavy (bez motoru) nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů a — použitá zařízení pro napínání nitě, háčkování a klikatý steh jsou původní |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
8456 až 8466 |
obráběcí stroje a přístroje a jejich části, součásti a příslušenství čísel 8456 až 8466 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8469 až 8472 |
kancelářské stroje (například psací stroje, počítací stroje, zařízení pro automatizované zpracování dat, rozmnožovací stroje, drátové šičky) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8480 |
formovací rámy pro slévárny kovů; formovací základny; modely pro formy; formy na kovy (jiné než kokily na ingoty), karbidy kovů, sklo, nerostné materiály, kaučuk nebo plasty |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8482 |
valivá ložiska (kuličková, válečková, jehlová apod.) |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnotavšech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8484 |
kovoplastická těsnění; soubory a sestavy těsnění různého složení uložené v sáčcích, obálkách, vacích, pouzdrech nebo v podobných obalech; mechanické ucpávky |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8485 |
části a součásti strojů a přístrojů neobsahující elektrické svorky, izolace, cívky, kontakty nebo jiné elektrické prvky, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 85 |
elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, části a součásti a příslušenství k těmto přístrojům; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8501 |
elektrické motory a generátory (kromě elektrických zdrojových soustrojí) |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8503 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8502 |
elektrická zdrojová soustrojí a elektrické rotační měniče |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8501 a 8503 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex85 04 |
napájecí zdroje k zařízením pro automatizované zpracování dat |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex85 18 |
mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8519 |
gramofony, též přenosné, gramofonové chassis, kazetové přehrávače a jiné zvukové reprodukční přístroje, bez zařízení pro záznam zvuku |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8520 |
magnetofony a jiné přístroje pro záznam zvuku, též s reprodukčním zařízením |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8521 |
přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8522 |
části, součásti a příslušenství výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8519 až 8521 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8523 |
hotová nenahraná média pro záznam zvuku nebo podobný záznam, kromě produktů kapitoly 37 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8524 |
gramofonové desky, magnetické pásky a jiná nahraná média pro záznam zvuku nebo pro podobné záznamy, včetně matric a galvanických otisků pro výrobu desek, avšak kromě produktů kapitoly 37: |
||
|
— matrice a galvanické otisky pro výrobu desek |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8523 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8525 |
vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání, též s přijímacím zařízením nebo se zařízením pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery; stabilní videokamery a ostatní videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry); digitální kamery |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8526 |
radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8527 |
přijímací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii nebo rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8528 |
televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8529 |
části a součásti výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8525 až 8528: |
||
|
— výhradně nebo zejména pro přístroje pro záznam nebo reprodukci obrazu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všechpoužitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8535 a- 8536 |
elektrické přístroje k vypínání, ke spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, k jejich zapojování, spojování a připojování |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8538 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8537 |
rozvaděče, rozvodné panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, vybavené nejméně dvěma zařízeními čísel 8535 nebo 8536, pro elektrická řídící nebo rozvodná zařízení, včetně zabudovaných nástrojů nebo přístrojů kapitoly 90, číslicově řízené přístroje, jiné než spojovací přístroje čísla 8517 |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8538 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex85 41 |
diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení, kromě destiček ještě nerozřezaných na čipy: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
8542 |
elektronické integrované obvody a mikrosoustavy: |
||
|
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8541 a 8542 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
||
|
8544 |
dráty, vodiče (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) kabely (včetně koaxiálních) a jiné izolované elektrické vodiče včetně konektorů; optické kabely vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo konektory |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8545 |
uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky zhotovené z grafitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8546 |
elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8547 |
izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, vyrobené zcela z izolačních materiálů nebo jen s jednoduchými, do materiálu vlisovanými drobnými kovovými součástmi (např. s objímkami se závitem), sloužícími výhradně k připevňování, kromě izolátorů čísla 8546; elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8548 |
odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory; elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnut |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 86 |
železniční nebo tramvajové lokomotivy; kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (též elektromechanická) dopravní signalizační zařízení všeho druhu; kromě: |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8608 |
kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení; mechanické (též elektromechanické) přístroje návěstní, bezpečnostní, kontrolní, ovládací, pro železniční nebo jinou kolejovou dopravu, pro dopravu silniční nebo říční, pro parkoviště, pro přístavní nebo letištní zařízení; jejich části |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 87 |
vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství; kromě: |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
8709 |
vozíky s vlastním pohonem bez zdvihacího nebo manipulačního zařízení, typů používaných v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8710 |
tanky a jiná obrněná bojová vozidla, motorová, též vybavená zbraněmi; jejich části a součásti |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8711 |
motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola s pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky: |
||
|
— s pístovým motorem s obsahem válců |
|||
|
— nejvýše 50 cm3 |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— — vyšším než 50 cm3 |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex87 12 |
jízdní kola bez kuličkových ložisek |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 8714 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8715 |
dětské kočárky a jejich části a součásti |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
8716 |
přívěsy a návěsy; ostatní vozidla bezmechanického pohonu; jejich části a součásti |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 88 |
letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex88 04 |
rotující padáky |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 8804 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
8805 |
letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení pro přistání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení; pozemní přístroje pro letecký výcvik; jejich části a součásti: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
kapitola 89 |
lodě, čluny a technická plavidla |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt . Nelze však použít trupy čísla 8906. |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex kapitola 90 |
optické, fotografické, kinematografické, měřící, kontrolní, jemnomechanické, zdravotnické nebo lékařské přístroje a zařízení; jejich části, součásti a příslušenství; kromě: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9001 |
optická vlákna a svazky optických vláken; kabely z optických vláken, jiné než čísla 8544; polarizační materiál ve tvaru listů nebo desek; čočky (včetně kontaktních), hranoly, zrcadla a jiné optické články, z jakéhokoliv materiálu, nezasazené, jiné než z opticky neopracovaného skla |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9002 |
čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, zasazené, pro nástroje nebo přístroje, jiné než z opticky neopracovaného skla |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9004 |
brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex90 05 |
binokulární i monokulární dalekohledy a ostatní optické teleskopy, jejich podstavce a rámy; kromě astronomických refrakčních teleskopů a jejich podstavců a rámů |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex90 06 |
fotografické přístroje (jiné než kinematografické); přístroje a žárovky pro bleskové světlo k fotografickým účelům, jiné než elektricky zapalované bleskové žárovky |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9007 |
kinematografické kamery a promítací přístroje, též s vestavěnými přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a — v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9011 |
sdružené optické mikroskopy, včetně mikroskopů pro mikrofotografii, mikrokinematografii nebo mikroprojekci |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu; a — v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
ex90 14 |
ostatní navigační nástroje a přístroje |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9015 |
geodetické, topografické, zeměměřičské, nivelační, fotogrammetrické, hydrografické, oceánografické, hydrologické, meteorologické nebo geofyzikální nástroje a přístroje, kromě kompasů; dálkoměry |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9016 |
váhy o citlivosti 50 mg nebo citlivější, též se závažími |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9017 |
kreslicí, rýsovací nebo počítací nástroje a přístroje (např. kreslicí stroje, pantografy, úhloměry, rýsovadla, logaritmická pravítka a počítací kotouče); ruční délková měřidla (např. měřicí tyče, měřicí pásma, mikrometry, posuvná měřítka a kalibry), jinde v této kapitole neuvedená ani nezahrnutá |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9018 |
zdravotnické, lékařské, stomatologické nebo veterinární nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje a přístroje pro vyšetření zraku: |
||
|
— stomatologická křesla se začleněnými zubolékařskými přístroji a nástroji, včetně plivátek |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 9018 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
— ostatní |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9019 |
přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, resuscitátory nebo jiné respirační přístroje |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
9020 |
ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu |
|
9024 |
stroje a přístroje pro zkoušení tvrdosti, pevnosti, stlačitelnosti,pružnosti nebo jiných mechanických vlastností materiálů (např. kovů, dřeva, textilních materiálů, papíru, plastů) |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9025 |
hydrometry a podobné plovoucí přístroje, teploměry, žároměry, tlakoměry, vlhkoměry a psychrometry, též registrační a navzájem kombinované |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9026 |
přístroje a nástroje na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů (např. průtokoměry, hladinoměry, manometry, měřiče spotřeby tepla), kromě přístrojů a nástrojů čísel 9014, 9015, 9028 nebo 9032 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9027 |
přístroje a zařízení pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře); přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu viskozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí nebo podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení na kalorimetrické, akustické nebo fotometrické měření (včetně expozimetrů); mikrotomy |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9028 |
plynoměry, průtokoměry kapalin, elektroměry, včetně jejich kalibračních měřidel: |
||
|
— části, součásti a příslušenství |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9029 |
otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry a podobné přístroje; rychloměry a tachometry, jiné než čísel 9014 nebo 9015; stroboskopy |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9030 |
osciloskopy, analyzátory spektra a ostatní přístroje a nástroje na měření a kontrolu elektrických veličin, kromě měřidel čísla 9028; přístroje a zařízení na měření nebo detekci záření alfa, beta, gama, rentgenového, kosmického nebo jiného ionizujícího záření |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9031 |
měřicí nebo kontrolní přístroje, nástroje a stroje, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; projektory na kontrolu profilů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9032 |
automatické regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9033 |
části, součásti a příslušenství, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté, pro stroje, nástroje a přístroje kapitoly 90 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 91 |
hodiny a hodinky a jejich části a součásti; kromě: |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9105 |
ostatní hodiny |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9109 |
hodinové strojky, úplné a smontované |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9110 |
hodinové nebo hodinkové strojky úplné, nesmontované nebo částečně smontované (soupravy); hodinové nebo hodinkové strojky neúplné, smontované; neúplné, nedokončené hodinové nebo hodinkové strojky |
výroba, v níž: — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, — se v rámci uvedeného limitu materiály zařazené v čísle 9114 použijí pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9111 |
pouzdra hodinek a jejich části a součásti: |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9112 |
kryty a skříňky k hodinářským výrobkům této kapitoly a jejich části a součásti |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
9113 |
hodinkové řemínky, pásky, náramky a jejich části a součásti: |
||
|
— z obecných kovů, též plátovaných drahými kovy |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
||
|
— ostatní |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
||
|
kapitola 92 |
hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
|
kapitola 93 |
zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 94 |
nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné výrobky; svítidla a světelná zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
ex94 01 a ex94 03 |
nábytek z obecných kovů, jehož části jsou zhotoveny z bavlněné tkaniny bez vycpávky o plošné hmotnosti nejvýše 300 g/m2 |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt nebo výroba z bavlněné tkaniny již zhotovené ve formě připravené k použití pro zboží čísla 9401 nebo 9403, za předpokladu, že: — její hodnota nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu a — všechny ostatní použité materiály jsou původní a jsou zařazeny v čísle jiném, než jsou čísla 9401 nebo 9403 |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu |
|
9405 |
svítidla (včetně světlometů) a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným osvětlovacím zdrojem a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálůnepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9406 |
montované stavby |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex kapitola 95 |
hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
9503 |
ostatní hračky; zmenšené modely a podobné modely na hraní, též mechanické; skládanky všech druhů |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex95 06 |
golfové hole a jejich části |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt . Pro výrobu hlavic golfových holí však lze použít nahrubo tvarované bloky |
|
|
ex kapitola 96 |
různé výrobky; kromě: |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
ex96 01 a ex96 02 |
výrobky z živočišných, rostlinných nebo nerostných řezbářských materiálů |
výroba z opracovaných řezbářských materiálů stejného čísla |
|
|
ex96 03 |
košťata a kartáče (kromě proutěných košťat apod. a kartáčů vyrobených z kuních nebo veverčích chlupů), ruční mechanická košťata bez motoru; malířské podložky a válečky; pryžové stěrky a mopy |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9605 |
cestovní soupravy pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů |
Každá položka v soupravě musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich souhrnná hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu |
|
|
9606 |
knoflíky a stiskací knoflíky; formy na knoflíky a ostatní části a součásti knoflíků nebo stiskacích knoflíků; knoflíkové polotovary |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
9608 |
kuličková pera a propisovací tužky; popisovače, značkovače a zvýrazňovače s plstěným hrotem nebo jiným pórovitým hrotem; plnicí pera s perem a jiná plnicí pera; rydla pro rozmnožovače; patentní tužky; násadky na pera, držátka na tužky a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků, včetně ochranných uzávěrů a svorek, kromě výrobků čísla 9609 |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt . Lze však použít psací pera a špičky pro pera zařazené do stejného čísla |
|
|
9612 |
pásky do psacích strojů a podobné barvicí pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách |
výroba: — z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex96 13 |
zapalovače s elektrickým zapalovacím systémem |
výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 9613 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu |
|
|
ex96 14 |
dýmky (včetně dýmkových hlav) |
výroba z nahrubo opracovaných bloků |
|
|
kapitola 97 |
umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti |
výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt |
|
|
(1) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“. (2) Viz úvodní poznámku 7.2, která se týká „specifických procesů“. (3) Podle poznámky 3 ke kapitole 32 se jedná o přípravky, které jsou používány pro barvení jakýchkoli materiálů nebo jako přísady při výrobě barvicích přípravků, za předpokladu, že tyto přípravky nejsou zařazeny v jiném čísle kapitoly 32. (4) „Skupinou“ se rozumí jakákoli část čísla, která je od zbývající části oddělena středníkem. (5) V případě produktů sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve produktu převládá. (6) Za vysoce transparentní se považují fólie, jejichž optická adsorbce je menší než 2 %, měřeno podle metody ASTM-D 1003-16 Gardnera Hazemetera (tzv. Hazefaktor). (7) Viz úvodní poznámku 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů. (8) Použití tohoto materiálu není povoleno při výrobě tkanin určených pro papírenský průmysl. (9) Viz úvodní poznámku 6. (10) Viz úvodní poznámku 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné nebo nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru). (11) SEMII - Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated. (12) Toto pravidlo platí do 31. prosince 2005. |
|||
PŘÍLOHA 16
PRACOVNÍ OPERACE VYŇATÉ Z REGIONÁLNÍ KUMULACE SYSTÉMU VŠEOBECNÝCH CELNÍCH PREFERENCÍ
Pracovní operace jako
— přišití knoflíků a/nebo jiných uzávěrů,
— obšití knoflíkových dírek,
— obroubení konců nohavic a rukávů nebo spodních lemů košil a šatů atd.,
— obroubení kapesníků, stolních textilií atd.,
— našití prýmků a doplňků jako jsou kapsy, nášivky, znaky apod.,
— žehlení a jiná úprava oděvů pro konfekční prodej,
— nebo jakákoli kombinace takových prací.
PŘÍLOHA 17
OSVĚDČENÍ O PŮVODU ZBO Í NA TISKOPISE A
1. Osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí odpovídat vzoru uvedenému v této příloze. Použití angličtiny nebo francouzštiny pro poznámky na druhé straně osvědčení není povinné. Osvědčení musí být vyhotovena v angličtině nebo francouzštině. Pokud jsou vyplňována rukou, musí být údaje napsány inkoustem a hůlkovým písmem.
2. Každé osvědčení musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od + 5 mm do — 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí být na pozadí opatřen zeleným gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
Skládá-li osvědčení z několika výtisků, bude zeleným gilošovaným vzorem na pozadí opatřen pouze první výtisk, který je prvopisem.
3. Každé osvědčení musí nést pořadové číslo, tištěné nebo jinak vyznačené, podle kterého může být identifikováno.
4. Osvědčení, jehož vzor je uveden v této příloze, se přijímá od 1. ledna 1996; osvědčení vyhotovená podle předchozího vzoru z roku 1992 však lze předkládat do 31. prosince 1997.
PŘÍLOHA 18
Prohlášení na faktuře
Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek po čarou však není třeba uvádět.
Francouzské znění
L'exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière no… ( 121 ))déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l'origine préférentielle… ( 122 )au sens des règles d'origine du Système des préférences tarifaires généralisées de la Communauté européenne.
Anglické znění
The exporter of the products covered by this document (customs authorization No… ( 123 ))declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of.… preferential origin ( 124 )according to the rules of origin of the Generalized System of Preferences of the European Community.
(Místo a datum) ( 125 )
(Podpis vývozce, je třeba čitelně uvést jméno osoby podepisující prohlášení) ( 126 )
▼M18 —————
PŘÍLOHA 21
PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1 A JEHO POUŽITÍ
1. Průvodní osvědčení EUR.1 je vyhotoveno na tiskopise, jehož vzor je uveden v této příloze. Tiskopis musí být vytištěn v některém z úředních jazyků Společenství. Osvědčení se vyhotoví v jednom z těchto jazyků v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu nebo území vývozu. Pokud je vyplňováno rukou, musí být údaje napsány inkoustem a hůlkovým písmem.
2. Každé osvědčení má rozměry 210 × 297 mm; přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, který zviditelní jakékoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
3. Příslušné orgány státu nebo území vývozu si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat vytisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.
PŘÍLOHA 22
Prohlášení na faktuře
Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek po čarou však není třeba uvádět.
Španělské znění
El exportador de los productos incluidos en la presente documento (autorización aduanera no … ( 127 ))declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial… ( 128 )
Dánské znění
Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument (toldmyndighedernes tilladelse nr. … ( 129 ))erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … ( 130 )
Německé znění
Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr … ( 131 ))der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, daß diese Waren, soweit nicht anderes angegeben, präferenzbegünstigte … ( 132 )Ursprungswaren sind.
Řecké znění
Ο εξαγωγέας των προϊόνντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο (άδεια τελωνείου υπ' αριθ. … ( 133 ))δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλος, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγογής … ( 134 ).
Anglické znění
The exporter of the products covered by this document (customs authorization No … ( 135 ))declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … ( 136 )preferential origin.
Francouzské znění
L'exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière no … ( 137 ))déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l'origine préférentielle … ( 138 ).
Italské znění
L'esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n … ( 139 ))dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … ( 140 ).
Nizozemské znění
De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning n. … ( 141 )),verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … oorsprong zijn ( 142 ).
Portugalské znění
O abaixo assinado, exportador dos produtos cobertos pelo presente documento (autorização aduaneira n.o … ( 143 )),declara que, salvo expressamente indicado em contrário, estes produtos são de origem preferencial … ( 144 ).
Finské znění
Tässä asiakirjassa mainittujen viejä (tullin lupan:o … ( 145 ))ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … alkuperätuotteita ( 146 ).
Švédské znění
Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. … ( 147 ))försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … ursprung ( 148 ).
Česká verze
Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … ( 149 )) prohlašuje, že kromě zřetelně označených, mají tyto výrobky preferenční původ v … ( 150 ).
Estonská verze
Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolliameti kinnitus nr … ( 151 )) deklareerib, et need tooted on … ( 152 ) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul kui on selgelt näidatud teisiti.
Lotyšská verze
Eksportējās, produktiem, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas pilnvara Nr. … ( 153 )) deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir priekšrocību izcelsme no … ( 154 ).
Litevská verze
Šiame dokumente išvardintų prekių eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr … ( 155 )) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra … ( 156 ) preferencinės kilmės prekės.
Maďarská verze
A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: … ( 157 )) kijelentem, hogy eltérő jelzés hiányában az áruk kedvezményes … ( 158 ) származásúak.
Malská verze
L-esportatur tal-prodotti koperti b'dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. … ( 159 )) jiddikjara li, ħlief fejn indikat b'mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta' oriġini preferenzjali … ( 160 )
Polská verze
Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … ( 161 )) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … ( 162 ) preferencyjne pochodzenie.
Slovinská verze
Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št …. ( 163 ) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno …. ( 164 ) poreklo.
Spovenská verse
Vývozca výrobkov uvedených v tomto doklade (číslo povolenia … ( 165 )) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v … ( 166 ).
…
(Místo a datum) ( 167 )
…
(Podpis vývozce, je třeba čitelně uvést jméno osoby podepisující prohlášení) ( 168 )
PŘÍLOHA 23
VYSVĚTLIVKY K CELNÍ HODNOTĚ
|
První sloupec |
Druhý sloupec |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Odkaz na ustanovení celního kodexu |
Poznámky |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 1 |
Cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena, se rozumí cena dováženého zboží. Proto dividendy nebo jiné platby placené kupujícím prodávajícímu, které se nevztahují k dováženému zboží, netvoří součást celní hodnoty. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 1 písm. a) třetí odrážka |
Příkladem takového omezení je případ, kdy prodávající po kupujícím automobilů požaduje, aby je neprodával ani nevystavoval před určitým datem, které představuje začátek modelového roku. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 1 písm. b) |
Některé příklady takových podmínek nebo plnění: a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí také jiné zboží v určitém množství; b) cena dováženého zboží závisí na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodává jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží; c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nesouvisí s dováženým zbožím, například jsou-li dováženým zbožím polotovary, které prodávající dodal s podmínkou, že obdrží určité množství hotového zboží. Podmínky nebo plnění, které se vztahují k výrobě zboží nebo jeho uvádění na trh, však nejsou důvodem k odmítnutí hodnoty transakce. Například skutečnost, že kupující dodává prodávajícímu technické práce a plány v zemi dovozu, není důvodem k odmítnutí hodnoty transakce pro účely čl. 29 odst. 1. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 2 |
1. Odst. 2 písm. a) a písm. b) poskytují odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti hodnoty transakce. 2. Odst. 2 písm. a) stanoví, že jsou-li kupující a prodávající ve spojení, musí být prověřeny okolnosti prodeje a hodnota transakce je přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba prověřovat okolnosti vždy, když jsou kupující a prodávající ve spojení. Prověření se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemají-li celní orgány o přijatelnosti ceny pochybnosti, může být přijata, aniž by od deklaranta požadovaly další informace. Celní orgány mohly například spojení prověřit již dříve nebo již mohou mít podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohly se již tímto prověřením nebo informacemi přesvědčit, že spojení neovlivnilo cenu. 3. Nemohou-li celní orgány přijmout hodnotu transkace bez dalšího šetření, mají poskytnout deklarantovi příležitost, aby předložil další podrobné informace, které potřebují k prověření okolností prodeje, a v této souvislosti by měly být celní orgány připraveny prověřit příslušné stránky převodu včetně způsobu, jakým kupující a prodávající uspořádávají své obchodní vztahy, a způsobu, kterým se dospělo k dané ceně, aby určily, zda ji spojení ovlivnilo. Lze-li prokázat, že kupující a prodávající, ačkoli jsou ve spojení ve smyslu článku 143 tohoto nařízení, kupují a prodávají mezi sebou, jako kdyby ve spojení nebyli, dokazuje to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovování cen v daném průmyslovém odvětví, nebo způsobem, jímž prodávající sjednává prodejní ceny pro kupující, s nimiž ve spojení není, dokazuje to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Dalším příkladem je stav, kdy je prokázáno, že cena je přiměřená k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za reprezentativní období (například za rok) při prodeji zboží téže povahy nebo téhož druhu, což dokazuje, že cena nebyla ovlivněna. 4. Odst. 2 písm. b) poskytuje deklarantovi příležitost, aby prokázal, že hodnota transakce je velmi blízká „testovací“ hodnotě, která byla dříve přijata celními orgány, a proto je přijatelná podle článku 29. Je-li některé z měřítek podle odst. 2 písm. b) splněno, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odst. 2 písm. a). Mají-li již celní orgány dostatek informací, aby došly bez dalšího podrobného šetření k závěru, že některé z měřítek podle odst. 2 písm. b) je splněno, nemají důvod požadovat, aby deklarant prokazoval, že měřítko může být splněno. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 2 písm. b) |
K určení, zda je určitá hodnota „velmi blízká“ jiné, se přihlíží k několika činitelům. Mezi ně patří povaha dováženého zboží, povaha samotného průmyslového odvětví, období, ve kterém se zboží dováží, a zda je rozdíl v hodnotách obchodně významný. Protože tyto činitele se mohou v jednotlivých případech lišit, nelze použít ve všech případech jednotný standard, například pevný procentní podíl. Například při zjišťování, zda je hodnota transakce velmi blízká „testovacím“ hodnotám uvedeným v čl. 29 odst. 2 písm. b), může být malý rozdíl v hodnotě u jednoho druhu zboží nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může býtpřijatelný. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 29 odst. 3 písm. a) |
Nepřímou platbou je například úplné nebo částečné uhrazení dluhu prodávajícího kupujícím. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 30 odst. 2 písm. a) Čl. 30 odst. 2 písm. b) |
1. Při použití těchto ustanovení použijí celní orgány pokud možno prodej stejného nebo případně podobného zboží na stejné obchodní úrovni a v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Nenajde-li se takový prodej, lze použít prodej stejného nebo případně podobného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří podmínek: a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišném množství; b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v zásadně stejném množství, nebo c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišném množství. 2. Najde-li se prodej za jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy, by se přihlédlo a) pouze k činitelům množství; b) pouze k činitelům obchodní úrovně, nebo c) k činiteli obchodní úrovně i k činiteli množství. 3. Podmínkou úpravy odůvodněné odlišnou obchodní úrovní nebo odlišným množstvím je, že se provádí, bez ohledu na to, zda vede ke zvýšení nebo snížení hodnoty, pouze na základě provedeného důkazu, který jasně prokáže, že je přiměřená a přesná, například podle platných ceníků obsahujících ceny, které se vztahují k různým úrovním nebo různým množstvím. Skládá-li se hodnocené dovážené zboží například z dodávky o 10 jednotkách a jediné stejné nebo podobné dovážené zboží, pro které existuje hodnota transakce, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje množstevní slevy, může se potřebná úprava provést odkazem s použitím ceníku prodávajícího a ceny, která se vztahuje na prodej 10 jednotek. Přitom není třeba, aby se prodej uskutečnil v množství po 10 jednotkách, pokud je zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle čl. 30 odst. 2 písm. a) a písm. b) vhodné. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 30 odst. 2 písm. d) |
1. Celní hodnota se podle tohoto ustanovení určuje zpravidla na základě informací, které jsou snadno dostupné ve Společenství. K určení vypočtené hodnotu však může být třeba prověřit náklady na výrobu hodnoceného zboží a jiné informace, které je nutno opatřit mimo Společenství. Mimo to nebude ve většině případů výrobce zboží podléhat pravomoci orgánů členských států. Použití metody vypočtené hodnoty je všeobecně omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a výrobce je ochoten sdělit orgánům země dovozu údaje potřebné ke zjištění nákladů a umožnit jim v případě potřeby pozdější ověření. 2. „Cena nebo hodnota“ zmíněná v čl. 30 odst. 2 písm. d) první odrážce se určuje na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které jsou poskytnuty výrobcem nebo jeho jménem. Zakládá se na obchodním účetnictví výrobce, pokud je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami uplatňovanými v zemi výroby zboží. 3. „Částka pro zisk a všeobecné výdaje“ zmíněná v čl. 30 odst. 2 písm. d) druhé odrážce se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, pokud jeho číselné údaje nejsou v rozporu s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu. 4. Žádné náklady ani hodnota položek podle tohoto článku se při určování vypočtené hodnoty nezapočítávají dvakrát. 5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že „částku pro zisk a všeobecné výdaje“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že je-li v některém zvláštním případě zisk výrobce nízký a všeobecné výdaje vysoké, mohou být jeho zisk a všeobecné výdaje vzaty dohromady přesto v souladu se ziskem a výdaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží téže povahy nebo téhož druhu. To se může například stát, uvádí-li se výrobek na trh Společenství a výrobce se spokojí s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výdaje spojené s uváděním na trh. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodeji dováženého zboží kvůli určitým obchodním okolnostem, přihlíží se k jeho skutečným částkám zisku, jestliže je může odůvodnit platnými obchodními důvody a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto průmyslového odvětví. To se může například stát, byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídatelného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady zboží vyráběného v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li částky zisku a všeobecných výdajů poskytnuté výrobcem v souladu se ziskem a všeobecnými výdaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může se částka zisku a všeobecných výdajů zakládat na jiných platných informacích, než jsou informace poskytnuté výrobcem zboží nebo jeho jménem. 6. Zda je určité zboží „téže povahy nebo téhož druhu“ jako ostatní zboží, se určuje jednotlivě s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výdajů podle čl. 30 odst. 2 písm. d) se prověřuje prodej na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží, která zahrnuje hodnocené zboží a pro kterou lze získat nezbytné informace. Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. d) musí „zboží téže povahy nebo téhož druhu“ pocházet ze stejné země jako hodnocené zboží. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 31 odst. 1 |
1. Celní hodnoty určované podle čl. 31 odst. 1 se mají co nejvíce zakládat na dříve určených celních hodnotách. 2. Podle čl. 31 odst. 1 mají být použity metody hodnocení vymezené v článku 29 a čl. 30 odst. 2, avšak přiměřená pružnost používání při uplatňování metod je v souladu s cíli a s ustanoveními čl. 31 odst. 1. 3. Některé příklady přiměřené pružnosti: a) stejné zboží – požadavek, aby stejné zboží bylo vyváženo ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako hodnocené zboží, může být vykládán pružně; podkladem pro určení celní hodnoty může být stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu hodnoceného zboží; mohou být použity celní hodnoty stejného dováženého zboží již určené podle čl. 30 odst. 2 písm. c) a d); b) podobné zboží – požadavek, aby podobné zboží bylo vyváženo ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako hodnocené zboží, může být vykládán pružně; podkladem pro určení celní hodnoty může být podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu hodnoceného zboží; mohou být použity celní hodnoty podobného dováženého zboží již určené podle čl. 30 odst. 2 písm. c) a d); c) odvozující metoda – požadavek, aby zboží bylo prodáváno „v nezměněném stavu“ v čl. 152 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, může být vykládán pružně; lhůta „90 dnů“ může být uplatňována pružně. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 32 odst. 1 písm. b) bod ii) |
1. Při přičítání položek uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) bodě ii) k dováženému zboží rozhodují dva zřetele, totiž hodnota samotné položky a způsob, jakým se tato hodnota přičítá k dováženému zboží. Přičítání položek musí být prováděno přiměřeně podle okolností a v souladu s všeobecně uznávanými účetními zásadami. 2. Pokud jde o hodnotu položky, získá-li kupující položku od prodávajícího, se kterým není ve spojení, za určité náklady, jsou hodnotou položky tyto náklady. Pokud položku zhotovil kupující nebo osoba, která je s ním ve spojení, jsou jeho hodnotou náklady na její zhotovení. Jestliže položku kupující používal již dříve, bez ohledu na to, zda ji získal nebo zhotovil, snižují se původní náklady na její pořízení nebo zhotovení přiměřeně jejímu použití, aby se dospělo k hodnotě položky. 3. Jakmile byla hodnota položky určena, je nutné tuto hodnotu přičíst k dováženému zboží. Jsou tu různé možnosti. Hodnota může býtnapříklad přičtena k první dodávce, pokud si kupující přeje platit clo z celé hodnoty najednou. Jako jiný příklad může kupující žádat, aby hodnota byla přičtena k počtu jednotek vyrobených až do doby první dodávky. Jako další příklad může kupující žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předpokládanou produkci, pokud na tuto produkci existují smlouvy nebo pevné závazky. Metoda přičítání závisí na dokumentaci, kterou kupující poskytne. 4. Pro ilustraci uvedeného dodává například kupující výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a uzavře s ním kupní smlouvu na 10 000 jednotek. Do obdržení první dodávky 1 000 jednotek výrobce již vyrobil 4 000 jednotek. Kupující může požádat celní orgány, aby rozdělily hodnotu formy na 1 000, 4 000 nebo 10 000 jednotek. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 32 odst. 1 písm. b) bod iv) |
1. Přičtené částky pro položky blíže určené v čl. 32 odst. 1 písm. b) bodě iv) se mají zakládat na objektivních a vyčíslitelných údajích. Aby se pro deklaranta i celní orgány usnadnilo určování přičítaných hodnot, mělo by se pokud možno použít snadno použitelných údajů z obchodní evidence kupujícího. 2. Pro položky dodané kupujícím, které si zakoupil nebo najal, se přičítají náklady na koupi nebo nájem. U veřejně přístupných položek se přičtou pouze náklady na pořízení jejich kopií. 3. Jak snadno mohou být vypočteny přičítané hodnoty, závisí na struktuře daného podniku, jeho řídící praxi a účetních metodách. 4. Je například možné, že podnik, který dováží různé výrobky z několika zemí, vede účetnictví svého projektového střediska mimo zemi dovozu tak, že může přesně prokázat náklady připočítatelné k danému výrobku. V těchto případech lze provést patřičnou úpravu přímo podle článku 32. 5. V jiném případě může podnik přenést náklady na projektové středisko mimo zemi dovozu do všeobecných výdajů, aniž by je přičítal k určitému výrobku. V tomto případě lze provést patřičnou úpravu podle článku 32 u dováženého zboží rozdělením celkových nákladů střediska na celou výrobu, která využívá činnosti projektového střediska, a přičtením těchto rozdělených nákladů k hodnotě dovozu jednotlivých výrobků podle počtu jednotek. 6. Odchylky od uvedených okolností samozřejmě vyžadují, aby při určování správné metody přičítání byly brány v úvahu rozličné činitele. 7. Jestliže zhotovení dané položky zahrnuje několik zemí a delší období, měla by se úprava omezit na hodnotu k tomuto prvku skutečně přidanou mimo Společenství. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 32 odst. 1 písm. c) |
Úhrada licenčních poplatků podle čl. 32 odst. 1 písm. c) může mimo jiné zahrnovat platby týkající se patentů, ochranných známek a autorských práv. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 32 odst. 2 |
Neexistují-li objektivní a vyčíslitelné údaje o částkách, které mají být přičteny podle článku 32, nelze hodnotu transakce určit podle článku 29. Tak tomu je například u licenčních poplatků, které se platí na základě prodejní ceny v zemi dovozu jednoho litru určitého výrobku, který byl dovezen v kilogramech a po dovozu přeměněn na roztok. Zakládá-li se poplatek částečně na dováženém zboží a částečně na jiných činitelích, které nesouvisejí s dováženým zbožím (je-li například dovážené zboží smíšeno s domácími přísadami a nedá se již samostatně ztotožnit nebo nedají-li se licenční poplatky odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se přičítat částku odpovídající těmto licenčním poplatkům. Zakládají-li se však licenční poplatky pouze na dováženém zboží a dají-li se snadno vyčíslit, může se tato částka přičítat k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 143 odst. 1 písm. e) |
Osoba se považuje za kontrolující jinou osobu, je-li z právního nebo provozního hlediska v postavení, jež jí dovoluje omezovat nebo usměrňovat druhou osobu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 150 odst. 1 Čl. 151 odst. 1 |
Výraz „a/nebo“ umožňuje pružnost při používání prodejů a provádění nezbytných úprav v každé ze tří podmínek uvedených v bodě 1 vysvětlivek k čl. 30 odst. 2 písm. a) a b) kodexu. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 152 odst. 1 písm. a) bod i) |
1. „Zisk a všeobecné výdaje“ je třeba brát jako celek. Číselný údaj pro účely tohoto odpočtu se stanoví na základě informací poskytnutých deklarantem, nejsou-li jeho číselné údaje v rozporu s údaji vyplývajícími z prodejů dováženého zboží téže povahy nebo téhož druhu v zemi dovozu. Jsou-li deklarantovy číselné údaje v rozporu s těmito údaji, může se částka pro zisk a všeobecné výdaje zakládat na jiných platných informacích, než jsou informace poskytnuté deklarantem. 2. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výdajů podle tohoto ustanovení se otázka, zda je určité zboží téže povahy nebo téhož druhu jako jiné zboží, řeší jednotlivě s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje v zemi dovozu nejužší skupiny nebo řady dováženého zboží téže povahy nebo téhož druhu, která zahrnuje hodnocené zboží a pro které lze získat potřebné informace. Pro účely tohoto ustanovení zahrnuje „zboží téže povahy nebo téhož druhu“ zboží dovážené ze stejné země jako hodnocené zboží i zboží dovážené z jiných zemí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 152 odst. 2 |
1. Použije-li se tato metoda určování celní hodnoty, musí se odpočty za hodnotu přidanou dalším zpracováním zakládat na objektivních a vyčíslitelných údajích, které se vztahují k nákladům na tuto práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výpočetních metod a jiných postupů uznávaných v daném průmyslovém odvětví. 2. Tuto metodu určování celní hodnoty nelze zpravidla uplatnit, ztrácí-li dovážené zboží dalším zpracováním svou totožnost. Mohou se však vyskytnout případy, kdy sice dovážené zboží ztrácí svou totožnost, ale hodnota přidaná zpracováním se dá zjistit přesně bez přílišných obtíží. Naproti tomu se také mohou vyskytovat případy, kdy si dovážené zboží zachovává svou totožnost, avšak tvoří tak malou složku zboží prodávaného v zemi dovozu, že použití této metody určování celní hodnoty by bylo neodůvodněné. Vzhledem k uvedenému je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat jednotlivě. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Čl. 152 odst. 3 |
1. Zboží se například prodává podle ceníku, který zaručuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích.
Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90. 2. V jiném příkladě došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu je největší počet prodaných jednotek za jednu cenu 500; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 95. 3. Třetím příkladem je situace, kdy se různá množství prodávají za různé ceny a) Prodej
b) Celkem
V tomto příkladu je největší počet prodaných jednotek za jednu cenu 65; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90. |
PŘÍLOHA 24
POUŽITÍ VŠEOBECNĚ UZNÁVANÝCH ÚČETNÍCH ZÁSAD K URČOVÁNÍ CELNÍ HODNOTY
1. „Všeobecně uznávané účetní zásady“ se vztahují na uznanou shodu nebo podstatnou směrodatnou podporu v dané zemi a v daném čase, pokud jde o to, které hospodářské zdroje a závazky mají být zaznamenávány jako aktiva a pasiva, které změny aktiv a pasiv mají být zaznamenávány, jak se mají aktiva a pasiva a jejich změny měřit, které informace se mají zveřejňovat a jakým způsobem a jaké finanční výkazy je třeba vypracovávat. Tyto normy mohou být širokými vůdčími zásadami s obecnou působností i podrobnými pokyny a postupy.
2. Pro účely ustanovení o určování celní hodnoty využívají příslušné celní orgány informace připravené způsobem, který je v souladu s účetními zásadami všeobecně uznávanými v dané zemi, které se vztahují k danému článku. Například určení obvyklého zisku a všeobecných výdajů podle čl. 152 odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto nařízení se provádí za použití informací připravených způsobem, který je v souladu s všeobecně uznávanými účetními zásadami země dovozu. Avšak určení obvyklého zisku a všeobecných výdajů podle čl. 30 odst. 2 písm. d) kodexu se provádí za použití informací připravených způsobem, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami země výroby. Dalším příkladem je určování položky podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu ii) kodexu prováděné v zemi dovozu, které se provádí za použití informací připravených způsobem, který je v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami této země.
PŘÍLOHA 25
NÁKLADY NA LETECKOU PŘEPRAVU, KTERÉ SE ZAHRNUJÍ DO CELNÍ HODNOTY
|
1. |
Následující tabulka uvádí: a) třetí země uvedené podle světadílů a zón ( 169 ) (sloupec 1), b) procentní podíly představující část nákladů na leteckou přepravu z dané třetí země do ES, které se zahrnují do celní hodnoty (sloupec 2). |
|
2. |
Je-li zboží přepravováno z letišť, která nejsou v následující tabulce uvedena, jiných než letiště uvedená v bodě 3, použije se procentní podíl stanovený pro letiště, které je nejblíže letišti odletu. |
|
3. |
Pokud jde o francouzské zámořské departementy Guadeloupe, Guyana, Martinik a Réunion, jejichž letiště nejsou v tabulce obsažena, použijí se tato pravidla: a) u zboží přepravovaného přímo do těchto departementů ze třetích zemí se do celní hodnoty zahrnují veškeré náklady na leteckou přepravu; b) u zboží přepravovaného do evropské části Společenství ze třetích zemí a překládaného nebo vykládaného v některém z těchto departementů se do celní hodnoty zahrnují pouze náklady na leteckou přepravu, které vznikly při přepravě zboží pouze v místě překládky nebo vykládky; c) u zboží přepravovaného do těchto departementů ze třetích zemí a překládaného nebo vykládaného na letišti v evropské části Společenství se do celní hodnoty zahrnují náklady, které vyplývají z použití procentních podílů uvedených v následující tabulce pro náklady, které vznikly při přepravě zboží z letiště odletu na letiště, kde byla provedena překládka nebo vykládka. Překládka nebo vykládka se osvědčuje příslušným potvrzením celních orgánů na leteckém nákladním listu nebo jiném dokladu o letecké přepravě, s úředním razítkem dotyčného úřadu; pokud toto potvrzení chybí, použije se čl. 163 odst. 6 poslední pododstavec tohoto nařízení.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA 26
SEZNAM ZBOŽÍ ZMÍNĚNÉHO V ČL. 152 ODST. 1 PÍSM. a)a
Zjednodušený postup při určování hodnoty některého zboží podléhajícího rychlé zkáze dováženého na sklad podle čl. 30 odst. 2 písm. c) celního kodexu ( 170 )
|
Kód KN (Taric) |
Popis zboží |
Období platnosti |
|
0701 90 50 |
Rané brambory |
1.1.–30.6. |
|
0703 10 19 |
Cibule |
1.1.–31.12. |
|
0703 20 00 |
Česnek |
1.1.–31.12. |
|
0708 20 00 |
Fazole |
1.1.–31.12. |
|
0709200010 |
Chřest: — zelený |
1.1.–31.12. |
|
0709200090 |
Chřest: — ostatní |
1.1.–31.12. |
|
0709 60 10 |
Paprika zeleninová |
1.1.–31.12. |
|
ex07 14 20 |
Batáty (sladké brambory), čerstvé nebo chlazené, celé |
1.1.–31.12. |
|
0804300090 |
Ananas |
1.1.–31.12. |
|
0804400010 |
Avokádo |
1.1.–31.12. |
|
0805 10 20 |
Pomeranče sladké |
1.6.–30.11. |
|
0805201005 |
Klementinky |
1.3.–31.10. |
|
0805203005 |
Montreale a satsuma |
1.3.–31.10. |
|
0805205007 0805205037 |
Mandarinky a wilkingy |
1.3.–31.10. |
|
0805207005 0805209005 0805209009 |
Tangerinky a ostatní |
1.3.–31.10. |
|
0805400011 |
Grapefruity: — bílé |
1.1.–31.12. |
|
0805400019 |
Grapefruity: — růžové |
1.1.–31.12. |
|
0805509011 0805509019 |
Limety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia) |
1.1.–31.12. |
|
0806 10 10 |
Stolní hrozny |
21.11.–20.7. |
|
0807 11 00 |
Melouny vodní |
1.1.–31.12. |
|
0807190010 0807190030 |
Amarillo, Cuper, Honey Dew (včetně Cantalene), Onteniente, Piel de Sapo (včetně Verde Liso), Rochet, Tendral, Futuro |
1.1.–31.12. |
|
0807190091 0807190099 |
Ostatní melouny |
1.1.–31.12. |
|
0808205010 |
Hrušky: — Nashi (Pyrus pyrifolia) — Ya (Pyrus bretscheideri) |
1.5.–30.6. |
|
0808205090 |
Hrušky: — ostatní |
1.5.–30.6. |
|
0809 10 00 |
Meruňky |
1.1.–30.5. & 1.8.–31.12. |
|
0809 30 10 |
Nektarinky |
1.1.–10.6. & 1.10.-31.12. |
|
0809 30 90 |
Broskve |
1.1.–10.6. & 1.10.–31.12. |
|
0809 40 05 |
Švestky |
1.10.–10.6. |
|
0810 10 00 |
Jahody |
1.1.–31.12. |
|
0810 20 10 |
Maliny |
1.1.–31.12. |
|
0810 50 00 |
Kiwi |
1.1.–31.12. |
▼M27 —————
PŘÍLOHA 28
PŘÍLOHA 29
PŘÍLOHA 30
VISAČKA PŘIPEVŇOVANÁ K ZAVAZADLŮM PŘEPRAVOVANÝM V ZAVAZADLOVÉM PROSTORU ZKONTROLOVANÝM NA LETIŠTI SPOLEČENSTVÍ
(Článek 196)
1. VLASTNOSTI
Visačka podle článku 196 musí být navržena tak, aby nemohla být použita opakovaně.
a) Na visačce je zelený pruh o šířce nejméně 5 mm po celé délce obou okrajů její směrovací a identifikační části.
Zelené pruhy mohou navíc být rozšířeny i na ostatní části zavazadlové visačky, s výjimkou ploch, na nichž je číslo visačky s čárovým kódem, který musí být vytištěn na zřetelném bílém pozadí (viz vzory v bodě 2 písm. a)).
b) Pro „spěšná zavazadla“ se použije visačka obdobná visačce specifikované v rezoluci IATA č. 743a se zelenými namísto červenými pruhy podél okrajů (viz vzor v bodě 2 písm. b)).
2. VZORY
a)
b)
PŘÍLOHA 31 ( 171 )
VZOR JEDNOTNÉHO SPRÁVNÍHO DOKLADU
(soubor osmi výtisků)
PŘÍLOHA 32 ( 172 )
VZOR JEDNOTNÉHO SPRÁVNÍHO DOKLADU PRO VYHOTOVENÍ POMOCÍ POČÍTAČOVÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT VE DVOU ZA SEBOU JDOUCÍCH SOUBORECH ČTYŘ VÝTISKŮ
PŘÍLOHA 33 ( 173 )
VZOR DOPLŇKOVÉHO LISTU JEDNOTNÉHO SPRÁVNÍHO DOKLADU
(soubor osmi výtisků)
PŘÍLOHA 34 ( 174 )
VZOR DOPLŇKOVÉHO LISTU JEDNOTNÉHO SPRÁVNÍHO DOKLADU PRO VYHOTOVENÍ POMOCÍ POČÍTAČOVÉHO ZPRACOVÁNÍ DAT VE DVOU ZA SEBOU JDOUCÍCH SOUBORECH ČTYŘ VÝTISKŮ
PŘÍLOHA 35
VÝTISKY TISKOPISŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOHÁCH 31 A 33, V KTERÝCH MAJÍ BÝT ÚDAJE VYPLNĚNY SAMOPROPISOVÁNÍM
(Včetně výtisku č. 1)
|
Číslo kolonky |
Výtisk |
Číslo kolonky |
Výtisk |
|
I. KOLONKY PRO ZÚČASTNĚNÉ OSOBY |
|||
|
1 |
1 až 8, |
27 |
1 až 5 (1) |
|
kromě středního pododdílu: |
28 |
1 až 3 |
|
|
1 až 3 |
29 |
1 až 3 |
|
|
2 |
1 až 5 (1) |
30 |
1 až 3 |
|
3 |
1 až 8 |
31 |
1 až 8 |
|
4 |
1 až 8 |
32 |
1 až 8 |
|
5 |
1 až 8 |
33 |
první pododdíl vlevo: |
|
6 |
1 až 8 |
1 až 8, |
|
|
7 |
1 až 3 |
zbytek: 1 až 3 |
|
|
8 |
1 až 5 (1) |
34a |
1 až 3 |
|
9 |
1 až 3 |
34b |
1 až 3 |
|
10 |
1 až 3 |
35 |
1 až 8 |
|
11 |
1 až 3 |
36 |
— |
|
12 |
— |
37 |
1 až 3 |
|
13 |
1 až 3 |
38 |
1 až 8 |
|
14 |
1 až 4 |
39 40 |
1 až 3 1 až 5 (1) |
|
15 |
1 až 8 |
41 |
1 až 3 |
|
15a |
1 až 3 |
42 |
— |
|
15b |
1 až 3 |
43 |
— |
|
16 |
1, 2, 3, 6, 7 a 8 |
44 |
1 až 5 (1) |
|
17 |
1 až 8 |
45 |
— |
|
17a |
1 až 3 |
46 |
1 až 3 |
|
17b |
1 až 3 |
47 |
1 až 3 |
|
18 |
1 až 5 (1) |
48 |
1 až 3 |
|
19 |
1 až 5 (1) |
49 |
1 až 3 |
|
20 |
1 až 3 |
50 |
1 až 8 |
|
21 |
1 až 5 (1) |
51 |
1 až 8 |
|
22 |
1 až 3 |
52 |
1 až 8 |
|
23 |
1 až 3 |
53 |
1 až 8 |
|
24 |
1 až 3 |
54 |
1 až 4 |
|
25 |
1 až 5 (1) |
55 |
— |
|
26 |
1 až 3 |
56 |
— |
|
II. KOLONKY PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY |
|||
|
A |
1 až 4 (2) |
C |
1 až 8 (2) |
|
B |
1 až 3 |
D |
1 až 4 |
|
(1) Za žádných okolností nelze po uživatelích vyžadovat vyplnění těchto kolonek na výtisku 5 pro potřeby tranzitu. (2) Členský stát odeslání si může zvolit, zda se tyto údaje uvádějí na blíže určených výtiscích. |
|||
PŘÍLOHA 36
VÝTISKY TISKOPISŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOHÁCH 32 A 34, V KTERÝCH MAJÍ BÝT ÚDAJE VYPLNĚNY SAMOPROPISOVÁNÍM
(Včetně výtisku č. 1/6)
|
Číslo kolonky |
Výtisk |
Číslo kolonky |
Výtisk |
|
I. KOLONKA PRO ZÚČASTNĚNOU OSOBU |
|||
|
1 |
1 až 4, |
27 |
1 až 4 |
|
kromě středního pododdílu: |
28 |
1 až 3 |
|
|
1 až 3 |
|||
|
2 |
1 až 4 |
29 |
1 až 3 |
|
3 |
1 až 4 |
30 |
1 až 3 |
|
4 |
1 až 4 |
31 |
1 až 4 |
|
5 |
1 až 4 |
32 |
1 až 4 |
|
6 |
1 až 4 |
33 |
první pododdíl vlevo: 1 až 4, |
|
7 |
1 až 3 |
zbytek: 1 až 3 |
|
|
8 |
1 až 4 |
34a |
1 až 3 |
|
9 |
1 až 3 |
34b |
1 až 3 |
|
10 |
1 až 3 |
35 |
1 až 4 |
|
11 |
1 až 3 |
36 |
1 až 3 |
|
12 |
1 až 3 |
37 |
1 až 3 |
|
13 |
1 až 3 |
38 |
1 až 4 |
|
14 |
1 až 4 |
39 |
1 až 3 |
|
15 |
1 až 4 |
40 |
1 až 4 |
|
15a |
1 až 3 |
41 42 |
1 až 3 1 až 3 |
|
15b |
1 až 3 |
43 |
1 až 3 |
|
16 |
1 až 3 |
44 |
1 až 4 |
|
17 |
1 až 4 |
45 |
1 až 3 |
|
17a |
1 až 3 |
46 |
1 až 3 |
|
17b |
1 až 3 |
47 |
1 až 3 |
|
18 |
1 až 4 |
48 |
1 až 3 |
|
19 |
1 až 4 |
49 |
1 až 3 |
|
20 |
1 až 3 |
50 |
1 až 4 |
|
21 |
1 až 4 |
51 |
1 až 4 |
|
22 |
1 až 3 |
52 |
1 až 4 |
|
23 |
1 až 3 |
53 |
1 až 4 |
|
24 |
1 až 3 |
54 |
1 až 4 |
|
25 |
1 až 4 |
55 |
— |
|
26 |
1 až 3 |
56 |
— |
|
II. SPRÁVNÍ KOLONKA |
|||
|
A |
1 až 4 (1) |
C |
1 až 4 |
|
B |
1 až 3 |
D/J |
1 až 4 |
|
(1) Členský stát odeslání si může zvolit, zda se tyto údaje uvádějí na blíže určených výtiscích. |
|||
PŘÍLOHA 37
VYSVĚTLIVKY K JEDNOTNÉMU SPRÁVNÍMU DOKLADU ( 175 )
HLAVA I OBECNÉ POZNÁMKY
A. OBECNÝ POPIS
Tiskopisy a doplňkové listy se používají:
a) pokud právní předpisy Společenství odkazují na prohlášení pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro zpětný vývoz;
b) podle potřeby během přechodného období stanoveného v aktu o přistoupení ke Společenství pro obchod mezi Společenstvím ve složení před přistoupením a novými členskými státy a mezi těmito novými členskými státy se zbožím, pro které cla a poplatky s rovnocenným účinkem nebyly ještě zcela zrušeny nebo které nadále podléhají jiným opatřením stanoveným v aktu o přistoupení;
c) pokud tak výslovně stanoví předpisy Společenství.
Tiskopisy a doplňkové listy používané k tomuto účelu se skládají z výtisků potřebných pro splnění formalit týkajících se jednoho nebo více celních režimů vybraných ze sady 8 výtisků:
— výtisk č. 1, který si ponechají orgány členského státu, ve kterém jsou splněny formality pro vývoz (odeslání) nebo tranzit Společenství,
— výtisk č. 2, který používá pro statistické účely členský stát vývozu. Tento výtisk může rovněž použít pro statistické účely členský stát odeslání v případě obchodu s částmi celního území Společenství s odlišným daňovým režimem,
— výtisk č. 3, který se vrací vývozci po potvrzení celním orgánem,
— výtisk č. 4, který si ponechá úřad místa určení po dokončení tranzitu Společenství nebo jako doklad prokazující status zboží Společenství,
— výtisk č. 5, což je zpětný list pro tranzitní režim Společenství,
— výtisk č. 6, který si ponechají orgány členského státu, ve kterém jsou splněny dovozní formality,
— výtisk č. 7, který používá pro statistické účely členský stát dovozu. Tento výtisk může členský stát dovozu použít pro statistické účely také v případě obchodu mezi částmi celního území Společenství s odlišným daňovým režimem,
— výtisk č. 8, který se vrací příjemci.
Jsou tedy možné různé kombinace, například:
— vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo zpětný vývoz: výtisky č. 1, 2 a 3,
— tranzit Společenství: výtisky č. 1, 4 a 5,
— celní režimy při dovozu: výtisky č. 6, 7 a 8.
Navíc existují okolnosti, za kterých musí být status zboží Společenství prokázán v místě určení. V takových případech se použije výtisk č. 4 jako doklad T2L.
Hospodářské subjekty mohou, pokud si přejí, použít soukromě tištěné sady složené z patřičných výtisků, pokud odpovídají úřednímu vzoru.
Každá sada musí být označena tak, aby tam, kde kolonka musí obsahovat shodné údaje u obou dotyčných členských států, mohl tyto údaje uvést přímo vývozce nebo hlavní povinný na výtisku č. 1, a aby se pak objevily pomocí chemické úpravy papíru na všech výtiscích. Pokud však z nějakého důvodu (zejména pokud se údaje liší podle stupně dané operace) údaj nemá být přenesen z jednoho členského státu do druhého, omezí se reprodukce dotyčných výtisků desenzibilizací samopropisovacího papíru.
Jsou-li prohlášení zpracovávána pomocí počítačového zpracování dat, lze použít podsady vybrané ze sad, ve kterých má každý výtisk dvojí funkci: č. 1/6, 2/7, 3/8, 4/5.
V tomto případě musí být v každé podsadě uvedena čísla použitých výtisků pomocí škrtnutí čísel na okraji tiskopisu, která se vztahují k výtiskům, které nejsou použity.
Každá taková podsada musí být vyhotovena tak, aby údaje, které musí být uvedeny na každém výtisku, byly reprodukovány pomocí chemické úpravy papíru.
Jsou-li podle čl. 205 odst. 3 tohoto nařízení prohlášení pro propuštění do jiného celního režimu, pro zpětný vývoz nebo doklady, kterými se prokazuje status zboží Společenství, které nebylo přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství, vyhotovována na čistém papíře pomocí veřejných nebo soukromých systémů počítačového zpracování dat, musí tato prohlášení nebo doklady z hlediska formátu splňovat všechny podmínky stanovené v celním kodexu nebo tomto nařízení, včetně podmínek týkajících se zadní strany tiskopisu (pokud jde o výtisky používané v tranzitním režimu Společenství), kromě
— barvy tisku,
— použití kurzívy,
— tisku podkladu pro kolonku tranzitu Společenství.
Pokud se tranzitní prohlášení v celním úřadě odeslání zpracovává počítačovým systémem, musí být jeden výtisk celního prohlášení uložen u tohoto úřadu.
B. POŽADOVANÉ ÚDAJE
Tiskopisy obsahují řadu kolonek, z nichž se používají jen některé v závislosti na daném celním režimu nebo režimech.
Aniž je dotčeno uplatňování zjednodušených režimů, jsou kolonky, které lze vyplňovat pro každý režim, uvedeny v následující tabulce. Zvláštními ustanoveními týkajícími se jednotlivých kolonek podle popisu v hlavě II není dotčen status kolonek definovaný v tabulce.
Je třeba uvést, že níže uvedený status nijak neovlivňuje skutečnost, že některé údaje jsou shromažďovány pouze v případě, že to dovolují okolnosti. Například doplňkové jednotky v kolonce 41 (status „A“) se vyplňují pouze, pokud to vyžaduje TARIC.
|
Kol. č. |
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
J |
K |
||||||||||||||||||||||||||
|
1(1) |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
1(2) |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
1(3) |
A |
A |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2 |
B[1] |
A |
B |
B |
B |
B |
A |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||
|
2 (č.) |
A |
A |
A |
A |
A |
B |
A |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||
|
3 |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A[2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
A [2][3] |
||||||||||||||||||||||||||
|
4 |
B |
B |
B |
A [4] |
A |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
5 |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
6 |
B |
B |
B |
B |
B[4] |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
7 |
C |
C |
C |
C |
C |
A[5] |
C |
C |
C |
C |
|||||||||||||||||||||||||||
|
8 |
B |
B |
B |
B |
B |
A[6] |
B |
B |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
8 (č.) |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
A |
A |
A |
A |
|||||||||||||||||||||||||||
|
12 |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
14 |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
14 (č.) |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
|||||||||||||||||||||||||||
|
15 |
A [2] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
15a |
B |
B |
B |
B |
B |
A[5] |
A |
A |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
17 |
A [2] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
17a |
A |
A |
A |
B |
A |
A[5] |
B |
B |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
17b |
B |
B |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
18 (Pozn. zn.) |
B [1][7] |
B [7] |
B [7] |
A [7] ►M26 [24] ◄ |
B [7] |
B [7] |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
18 (Státní přísl.) |
A [8] ►M26 [24] ◄ |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
19 |
A [9] |
A [9] |
A [9] |
A [9] |
A [9] |
B [4] |
A [9] |
A [9] |
A [9] |
A [9] |
|||||||||||||||||||||||||||
|
20 |
B [10] |
B [10] |
B [10] |
B [10] |
B [10] |
B [10] |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
21 (Pozn. zn.) |
A [1] |
B [8] |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
21 (Státní přísl.) |
A [8] |
A [8] |
A [8] |
A [8] |
A [8] |
A [8] |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
22 (Měna) |
B |
B |
B |
A |
A |
B |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
22 (Částka) |
B |
B |
B |
C |
C |
C |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
23 |
B [11] |
B [11] |
B [11] |
B [11] |
B [11] |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
24 |
B |
B |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
25 |
A |
B |
A |
B |
A |
B |
A |
A |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
26 |
A [12] |
B 12] |
A [12] |
B [12] |
A [12] |
B [12] |
A [13] |
A [13] |
B [13] |
B [13] |
|||||||||||||||||||||||||||
|
27 |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
29 |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||
|
30 |
B |
B [1] |
B |
B |
B |
B [14] |
B |
B |
B |
B |
|||||||||||||||||||||||||||
|
31 |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
32 |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
A [3] |
||||||||||||||||||||||||||
|
33(1) |
A |
A |
A |
A [15] |
A |
A[16] |
A[17] |
A |
A |
B |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
33(2) |
A |
A |
B |
A |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
33(3) |
A |
A |
A |
A |
B |
A |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
33(4) |
A |
A |
A |
A |
B |
A |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
33(5) |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||
|
34a |
C[1] |
A |
C |
C |
C |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
34b |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
35 |
B |
A |
B |
A |
B |
A |
A |
B |
B |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
36 |
A |
A [17] |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
37(1) |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
37(2) |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
38 |
A |
A |
A |
A |
A |
A [17] |
A[17] |
A [18] |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
39 |
B [19] |
B |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
40 |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
41 |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
42 |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
43 |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
44 |
A |
A |
A |
A |
A |
A[4] |
A |
A |
A |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||
|
45 |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
46 |
A |
B |
A |
B |
A |
A |
A |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (Druh) |
BC [20] |
BC [20] |
BC [20] |
A [18][21] [22] |
A [18] [21][22] |
A [18] [21] [22] |
|||||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (Základ pro vyměření poplatku) |
B |
B |
B |
B |
A [18][21] [22] |
A [18] [21][22] |
B |
A [18] [21] [22] |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (Sazba) |
BC [20] |
BC [20] |
BC [20] |
BC [18][20] [22] |
BC [20] |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (Částka) |
BC [20] |
BC [20] |
BC [20] |
BC [18][20] [22] |
BC [20] |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (Celkem) |
BC [20] |
BC [20] |
BC [20] |
BC [18][20] [22] |
BC [20] |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
47 (ZP) |
B |
B |
B |
B [18][22] |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
48 |
B |
B |
B |
B |
B |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
49 |
B [23] |
A |
B [23] |
A |
B [23] |
B [23] |
B [23] |
A |
A |
||||||||||||||||||||||||||||
|
50 |
C |
C |
C |
A |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
51 |
A [4] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
52 |
A |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
53 |
A |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
54 |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
A |
|||||||||||||||||||||||||||
|
55 |
A |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
56 |
A |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vysvětlivky:
A: Povinné: údaje požaduje každý členský stát B: Volitelné pro členské státy: údaje, které členské státy dle svého rozhodnutí nemusí požadovat C: Volitelné pro hospodářské subjekty: údaje, které mohou subjekty dle svého rozhodnutí poskytnout, ale které nemohou členské státy požadovat Poznámky[1] Tato kolonka je povinná pro zemědělské produkty s nárokem na vývozní náhrady. [2] Tento údaj lze požadovat pouze pro postupy neprováděné pomocí počítačového zpracování. [3] V případě, že prohlášení zahrnuje pouze jeden druh zboží, mohou členské státy stanovit, že se tato kolonka nevyplní a do kolonky 5 se uvede číslice „1“. [4] Tato kolonka je povinná pro NITS (nový informatizovaný tranzitní systém) za podmínek stanovených v příloze 37a. [5] Tento údaj lze požadovat pouze pro postupy prováděné pomocí počítačového zpracování. [6] Tato kolonka je pro členské státy volitelná v případě, že příjemce nemá sídlo ve Společenství ani v zemi ESVO. [7] Nepoužije se u poštovní dopravy nebo dopravy potrubím a vedením. [8] Nepoužije se u poštovní dopravy nebo dopravy potrubím a vedením či po železnici. [9] Tento údaj lze požadovat pro postupy neprováděné pomocí počítačového zpracování. V případě počítačového zpracování nemusí členské státy tento údaj zjišťovat, pokud jej mohou odvodit z údajů uvedených jinde v prohlášení a předat jej Komisi v souladu s předpisy o shromažďování statistických údajů o zahraničním obchodu. [10] Členské státy mohou požadovat vyplnění třetího pododdílu pouze v případě, že celní správa vypočítává celní hodnotu za hospodářský subjekt. [11] Členské státy mohou tento údaj požadovat pouze v případech, kdy se nepoužívají pravidla pro měsíční stanovení směnných kurzů uvedená v hlavě V kapitole 6. [12] Tato kolonka nesmí být vyplněna v případě, že se vývozní formality provádějí v místě výstupu ze Společenství. [13] Tato kolonka nesmí být vyplněna v případě, že se vývozní formality provádějí v místě vstupu do Společenství. [14] Tuto kolonku lze v NITS použít způsobem stanoveným v příloze 37a. [15] Povinné v případě zpětného vývozu po uskladnění typu D. [16] Tento pododdíl se musí vyplnit v případě, že: — tranzitní prohlášení vyhotovuje stejná osoba jako celní prohlášení obsahující zbožový kód, a to ve stejný okamžik nebo později, nebo — v případě, že tranzitní prohlášení zahrnuje zboží uvedené na seznamu v příloze 44c, nebo — v případě, že tak stanoví předpisy Společenství. [17] Vyplňuje se pouze v případě, že tak stanoví právní předpisy Společenství. [18] Tento údaj se nepožaduje pro zboží, které může být osvobozeno od dovozního cla, pokud to celní orgán nepovažuje za nezbytné pro uplatnění ustanovení upravujících propuštění dotyčného zboží do volného oběhu. [19] Členské státy mohou od vyžadování tohoto údaje upustit, pokud jim jejich systémy umožňují odvodit jej automaticky a jednoznačně z údajů uvedených v prohlášení na jiném místě. [20] Tento údaj se neposkytuje v případě, že celní správy vypočítávají clo za hospodářské subjekty na základě údajů uvedených v prohlášení na jiném místě. Jinak je údaj pro členské státy volitelný. [21] Tento údaj se neposkytuje v případě, že celní správy vypočítávají clo za hospodářské subjekty základě údajů uvedených v prohlášení na jiném místě. [22] V případě, že se k prohlášení přikládá doklad uvedený v čl. 178 odst. 1, mohou členské státy od vyplnění této kolonky upustit. [23] Tato kolonka se vyplňuje v případě, že se k ukončení režimu uskladňování v celním skladu používá prohlášení o propuštění zboží do celního režimu. [24] Převáží-li se zboží v kontejnerech, jež se mají přepravovat silničními vozidly, celní orgány mohou oprávnit hlavního povinného, aby tuto kolonku nevyplňoval v případech, kdy by logistické řešení v místě odjezdu mohlo znemožňovat poskytnutí údajů o totožnosti a státní příslušnosti dopravního prostředku, jež se mají uvádět v okamžiku vydání tranzitního prohlášení, a kdy celní orgány mohou zaručit, že příslušné údaje týkající se dopravního prostředku budou dodatečně uvedeny v kolonce 55. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
C. POKYNY PRO POUŽITÍ TISKOPISU
Pokud určitá podsada obsahuje jeden nebo více výtisků, které mohou být použity v jiném členském státě než ve státě, ve kterém byly poprvé vyplněny, vyplňují se tiskopisy buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným postupem. Aby bylo vyplňování strojopisem usnadněno, měl by tiskopis být vložen do psacího stroje tak, aby bylo první písmeno údajů, které mají být uvedeny v kolonce 2, umístěno v malém polohovém okně v horním levém rohu.
Pokud jsou všechny výtisky v podsadě určeny k použití ve stejném členskémstátě, mohou být čitelně vyplněny rukou, inkoustem a hůlkovým písmem, je-li to v daném členském státě povoleno. Totéž platí pro údaje, které se uvádějí ve výtiscích používaných pro účely tranzitního režimu Společenství.
Údaje v tiskopise nesmějí být mazány ani přepisovány. Jakékoli změny se provedou škrtnutím chybných údajů a doplněním požadovaných údajů. Veškeré takto provedené změny musí parafovat osoba, která je provedla, a výslovně potvrdit příslušné orgány. Tyto orgány mohou případně vyžadovat podání nového celního prohlášení.
Tiskopisy mohou být vyplněny též pomocí automatického reprodukčního procesu namísto kteréhokoli z uvedených postupů. Takto mohou být také vyhotoveny a vyplněny za podmínky, že jsou přísně dodrženy předpisy o vzorových tiskopisech, formátu, použitém jazyku, čitelnosti, zákazu výmazů a přepisů a oprav.
Hospodářské subjekty vyplní pouze číslované kolonky. Ostatní kolonky označené velkým písmenem jsou pro úřední účely.
Aniž je dotčen článek 205, musí být výtisky, které si ponechává celní úřad vývozu nebo odeslání, opatřeny původním podpisem příslušné osoby.
Podání prohlášení, podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem, celnímu úřadu se považuje za projev vůle, jímž zúčastněná osoba žádá o propuštění daného zboží do navrženého režimu, a aniž je dotčeno možné použití trestněprávních předpisů, přijímá tím v souladu s platnými předpisy členských států odpovědnost za:
— správnost informací uvedených v celním prohlášení,
— pravost přiložených dokladů,
— dodržení všech povinností vyplývajících z propuštění dotyčného zboží do daného režimu.
Podpisem se hlavní povinný, nebo případně jeho oprávněný zástupce, zaručuje za veškeré náležitosti tranzitu Společenství podle ustanovení o tranzitním režimu Společenství stanovených v kodexu a v tomto nařízení a uvedených v části B.
Pokud jde o formality tranzitu Společenství a formality v místě určení, je v zájmu každé osoby podílející se na tranzitu, aby prověřila obsah svého celního prohlášení předtím, než je podepíše a podá u celního úřadu. Zejména musí tato osoba okamžitě oznámit celnímu orgánu jakékoli nesrovnalosti, které zjistí mezi zbožím, které musí uvést v prohlášení, a údaji již uvedenými v používaných tiskopisech. V takových případech se prohlášení vyhotoví na nových tiskopisech.
Nestanoví-li hlava III jinak, ponechají se kolonky, která nemají být vyplněny, prázdné.
HLAVA II ÚDAJE VYPLŇOVANÉ V JEDNOTLIVÝCH KOLONKÁCH
A. FORMALITY PRO VÝVOZ NEBO ODESLÁNÍ, USKLADŇOVÁNÍ PŘEDFINANCOVANÉHO ZBOŽÍ V CELNÍM SKLADU PRO VÝVOZ, ZPĚTNÝ VÝVOZ, PASIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK A/NEBO PROKÁZÁNÍ STATUSU ZBOŽÍ SPOLEČENSTVÍ
Kolonka 1: Prohlášení
V prvním pododdílu se uvede příslušný kód Společenství z přílohy 38.
Ve druhém pododdílu se uvede druh prohlášení pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38.
Ve třetím pododdílu se uvede příslušný kód Společenství z přílohy 38.
Kolonka 2: Odesílatel / vývozce
Uvede se identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely. Struktura tohoto čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38. Pokud dotyčná osoba takové číslo nemá, může jí celní správa pro dané prohlášení číslo přidělit.
Pro účely této přílohy se pro definování „vývozce“ použije definice uvedená v celních právních předpisech Společenství. V této souvislosti se v případech uvedených v třetím odstavci článku 206 termín „odesílatel“ vztahuje k osobě, která jedná jako vývozce.
Uvede se celé jméno a adresa dotyčné osoby.
V případě seskupených zásilek mohou členské státy stanovit, že se v této kolonce uvede „různí“ a k prohlášení se připojí seznam odesílatelů nebo vývozců.
Kolonka 3: Tiskopisy
Uvede se pořadové číslo podsady ve vztahu k celkovému počtu použitých podsad tiskopisů a doplňkových listů. Například při předložení jednoho tiskopisu EX a dvou tiskopisů EX/c se uvede v tiskopise EX „1/3“, v prvním tiskopise EX/c „2/3“ a v druhém tiskopise EX/c „3/3“.
Pokud se prohlášení skládá ze dvou sad o čtyřech výtiscích místo jedné sady o osmi výtiscích, považují se obě sady pro účely číslování tiskopisů za jednu.
Kolonka 4: Ložné listy
Uvede se počet případných připojených ložných listů nebo obchodních popisných seznamů, jsou-li schváleny příslušným orgánem.
Kolonka 5: Položky
Uvede se celkový počet položek uvedených dotyčnou osobou ve všech použitých tiskopisech a doplňkových listech (nebo ložných listech nebo obchodních popisných seznamech). Počet položek musí odpovídat číslu v kolonkách 31, které mají být vyplněny.
Kolonka 6: Nákladové kusy celkem
Uvede se celkový počet nákladových kusů tvořících danou zásilku.
Kolonka 7: Referenční číslo
Tento údaj se týká obchodního referenčního čísla, které dané zásilce přidělila dotyčná osoba. Toto číslo může mít podobu jedinečného referenčního čísla zásilky (Unique Consignment Reference Number, UCR) ( 176 ).
Kolonka 8: Příjemce
Uvede se celé jméno a adresa osoby nebo osob, kterým má být zboží dodáno. Pokud se umísťuje předfinancované zboží k vývozu do celního skladu, je příjemcem osoba odpovědná za předfinancování nebo osoba odpovědná za sklad, ve kterém je zboží uloženo.
Struktura identifikačního čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38.
V případě seskupených zásilek mohou členské státy stanovit, že se v této kolonce uvede „různí“ a k prohlášení se připojí seznam příjemců.
Kolonka 14: Deklarant nebo zástupce
Uvede se identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely. Struktura tohoto čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38. Pokud zúčastněná osoba takové číslo nemá, může jí celní správa pro dané prohlášení číslo přidělit.
Uvede se celé jméno a adresa dotyčné osoby.
Pokud jsou deklarant a vývozce / odesílatel stejná osoba, uvede se „vývozce“ nebo „odesílatel“.
K určení deklaranta nebo statusu zástupce se použije příslušný kód Společenství z přílohy 38.
Kolonka 15: Země odeslání nebo vývozu
Pro účely vývozních formalit je „členským státem skutečného vývozu“ členský stát, ze kterého bylo zboží původně odesláno pro účely vývozu, pokud vývozce není usazen v členském státě vývozu. Pokud není zúčastněn žádný další členský stát, bude členský stát vývozu stejný jako členský stát skutečného vývozu.
V kolonce 15a se uvede příslušný kód Společenství z přílohy 38 pro členský stát vývozu nebo odeslání zboží. Při tranzitu se v kolonce 15 uvede členský stát, ze kterého je zboží odesíláno.
Kolonka 17: Země určení
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se v kolonce 17a uvede poslední země určení vyváženého zboží známá v okamžiku vývozu.
Kolonka 18: Poznávací značka a státní příslušnost dopravního prostředku při odjezdu
Uvede se poznávací značka dopravního prostředku, na který je zboží přímo nakládáno v okamžiku splnění vývozních nebo tranzitních formalit, a dále státní příslušnost dopravního prostředku (nebo vozidla pohánějícího ostatní, pokud existuje několik dopravních prostředků) pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38. Je-li použit tahač a návěs s různými poznávacími značkami, uvede se poznávací značka tahače i návěsu a státní příslušnost tahače.
Podle typu dotyčného dopravního prostředku lze zadat tyto identifikační údaje:
|
Dopravní prostředek |
Metoda identifikace |
|
Námořní a říční doprava |
Název plavidla |
|
Letecká doprava |
Číslo a datum letu (pokud neexistuje čísloletu, uvede se registrační číslo letadla) |
|
Silniční doprava |
Poznávací značka vozidla |
|
Železniční doprava |
Číslo vagónu |
Převáží-li se však v případě tranzitních operací zboží v kontejnerech, jež se mají přepravovat silničními vozidly, celní orgány mohou oprávnit hlavního povinného, aby tuto kolonku nevyplňoval v případech, kdy by logistické řešení v místě odjezdu mohlo znemožňovat poskytnutí údajů o totožnosti a státní příslušnosti dopravního prostředku, jež se mají uvádět v okamžiku vydání tranzitního prohlášení, a kdy celní orgány mohou zaručit, že příslušné údaje týkající se dopravního prostředku budou dodatečně uvedeny v kolonce 55.
Kolonka 19: Kontejner (Kont.)
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede předpokládaný stav při přechodu vnější hranice Společenství na základě informací dostupných v době plnění vývozních formalit.
Kolonka 20: Dodací podmínky
Pomocí odpovídajících kódů Společenství a položek z přílohy 38 se uvedou údaje o podmínkách obchodní smlouvy.
Pole 21: Poznávací značka a státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího hranici
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího vnější hranici Společenství podle údajů známých v době plnění formalit.
V případě kombinované dopravy nebo použití více dopravních prostředků je aktivním dopravním prostředkem ten, který pohání celou kombinaci. Například nachází-li se nákladní automobil na mořském plavidle, je aktivním dopravním prostředkem loď. Pokud se jedná o tahač a návěs, je aktivním dopravním prostředkem tahač.
Podle typu dotyčného dopravního prostředku lze zadat tyto identifikační údaje:
|
Dopravní prostředek |
Metoda identifikace |
|
Námořní a říční doprava |
Název plavidla |
|
Letecká doprava |
Číslo a datum letu (pokud neexistuje číslo letu, uvede se registrační číslo letadla) |
|
Silniční doprava |
Poznávací značka vozidla |
|
Železniční doprava |
Číslo vagónu |
Kolonka 22: Měna a celková fakturovaná částka
Pomocí odpovídajícího kódu z přílohy 38 se v prvním pododdílu uvede měna, ve které byla vystavena obchodní faktura.
Ve druhém pododdílu se uvede fakturovaná cena za veškeré zboží uvedené v prohlášení.
Kolonka 23: Směnný kurz
Tato kolonka obsahuje platný směnný kurz mezi měnou faktury a měnou daného členského státu.
Kolonka 24: Druh obchodu
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství a položek z přílohy 38 se uvede druh dotyčného obchodu.
Kolonka 25: Druh dopravy na hranici
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh dopravy odpovídající aktivním dopravním prostředkům, které mají být použity při výstupu z celního území Společenství.
Kolonka 26: Druh dopravy ve vnitrozemí
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh dopravy při odjezdu.
Kolonka 27: Místo nakládky
Pomocí kódu se případně uvede místo, kde bylo zboží naloženo na aktivní dopravní prostředek, na kterém má překročit hranici Společenství, tak, jak je známo v době plnění formalit.
Kolonka 29: Výstupní celní úřad
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede celní úřad, jehož prostřednictvím má zboží opustit celní území Společenství.
Kolonka 30: Umístění zboží
Uvede se přesné místo, kde může být zboží kontrolováno.
Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh
Uvedou se značky, čísla, počty a druhy nákladových kusů, a není-li zboží baleno, uvede se počet kusů tohoto zboží zahrnutý v prohlášení spolu s údaji nezbytnými ke ztotožnění zboží. Popis zboží znamená běžný obchodní popis. Pokud musí být vyplněna kolonka 33 (zbožový kód), musí být popis dostatečně přesný pro zařazení zboží. Tato kolonka musí rovněž obsahovat údaje vyžadované zvláštními právními předpisy. Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh nákladových kusů.
Pokud jsou použity kontejnery, uvedou se v této kolonce i jejich identifikační značky.
Kolonka 32: Pořadové číslo položky
Uvede se číslo dané položky ve vztahu k celkovému počtu položek uvedených v použitých tiskopisech a doplňkových listech tak, jak je popsáno v poznámce ke kolonce 5.
Kolonka 33: Zbožový kód
Uvede se kód odpovídající danému zboží podle popisu v příloze 38.
Kolonka 34: Kód země původu
Hospodářské subjekty, které vyplňují kolonku 34a, by měly použít odpovídající kód Společenství z přílohy 38 pro uvedení země původu podle definice v hlavě II kodexu.
V kolonce 34b se uvede region odeslání nebo výroby daného zboží.
Pole 35: Hrubá hmotnost (kg)
Uvede se hrubá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 vyjádřená v kilogramech. Hrubá hmotnost je souhrnná hmotnost zboží se všemi obaly, s výjimkou kontejnerů a jiných přepravních zařízení.
Pokud se tranzitní prohlášení vztahuje na více druhů zboží, uvede se celková hrubá hmotnost pouze v první kolonce 35; zbývající kolonky 35 se ponechají prázdné. Členské státy mohou toto pravidlo rozšířit na všechny režimy uvedené ve sloupcích A až E a G tabulky v hlavě I oddílu B.
Pokud hrubá hmotnost vyšší než 1 kg zahrnuje část jednotky (kg), lze ji zaokrouhlovat takto:
— od 0,001 do 0,499: zaokrouhlení dolů na nejbližší kg,
— od 0,5 do 0,999: zaokrouhlení nahoru na nejbližší kg.
Hrubá hmotnost nižší než 1 kg se uvádí jako 0,xyz (např. 0,654 pro nákladový kus o hmotnosti 654 gramů).
Kolonka 37: Režim
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede režim, pro který je zboží deklarováno.
Kolonka 38: Čistá hmotnost (kg)
Uvede se čistá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 vyjádřená v kilogramech. Čistá hmotnost je hmotnost zboží bez jakéhokoli obalu.
Kolonka 40: Souhrnné prohlášení / předchozí doklad
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou referenční údaje dokladů předcházejících vývozu do třetí země nebo případně odeslání do členského státu.
V případě, že se prohlášení týká zboží zpětně vyváženého po uvolnění z režimu uskladňování v celním skladu typu B, uvede se odkaz na celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto režimu.
V případě prohlášení o umístění zboží do režimu tranzitu Společenství se uvede odkaz na předchozí celní místo určení nebo odpovídající celní doklady. V případě, že je u tranzitního režimu nezpracovávaného počítačovým systém nutné zadat více než jeden odkaz, mohou členské státy stanovit, že se v této kolonce uvede „různé“ a k tranzitnímu prohlášení se připojí seznam dotyčných odkazů.
Kolonka 41: Doplňkové měrné jednotky
Podle potřeby se uvede množství dané položky v měrné jednotce určené v nomenklatuře zboží.
Kolonka 44: Zvláštní záznamy, předložené doklady, osvědčení a povolení
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou údaje vyžadované podle případně použitelných zvláštních pravidel spolu s odkazy na podklady předložené s prohlášením, včetně pořadových čísel případných kontrolních výtisků T5.
Pododdíl „kód zvláštních záznamů (z. z.)“ se nevyplňuje.
Je-li celní prohlášení na zpětný vývoz, kterým se ukončuje režim uskladňování v celním skladu, podáváno u jiného celního úřadu, než je celní úřad vykonávající dohled, uvádí se název a úplná adresa celního úřadu vykonávajícího dohled. Prohlášení vyhotovená v členských státech, které hospodářským subjektům v přechodném období pro zavedení eura umožňují používat při vyhotovování celních prohlášení měnovou jednotku euro, musí obsahovat v této kolonce, nejlépe v pododdílu umístěném v dolním pravém rohu, ukazatel použité měnové jednotky (národní měna nebo euro).
Členské státy mohou stanovit, že se tento ukazatel uvádí pouze v kolonce 44 u první položky zboží daného prohlášení. V tom případě platí tento údaj i pro všechny ostatní položky zboží uvedené v prohlášení.
Ukazatel se určuje podle kódu ISO alfa-3 jednotlivých měn (ISO 4217).
Kolonka 46: Statistická hodnota
Uvede se statistická hodnota vyjádřená v měně členského státu, jejíž kód je uveden v kolonce 44, a pokud v kolonce 44 tento kód není uveden, v měně členského státu, ve kterém jsou plněny vývozní formality, v souladu s platnými předpisy Společenství.
Kolonka 47: Výpočet poplatků
Uvede se základ pro vyměření poplatku (hodnota, hmotnost či jiné). Dle potřeby se pomocí odpovídajících kódů Společenství z přílohy 38 v každém řádku uvede:
— druh poplatku (např. spotřební daň),
— základ pro vyměření poplatku,
— sazba uplatňovaného poplatku,
— částka splatného poplatku,
— zvolený způsob platby (ZP).
Částky uvedené v této kolonce se vyjadřují v měnové jednotce, jejíž kód je uveden v kolonce 44, a pokud tento kód v kolonce 44 uveden není, v měně členského státu, ve kterém jsou plněny vývozní formality.
Kolonka 48: Odklad platby
Dle potřeby se uvedou referenční údaje o dotyčném povolení; odkladem platby se zde rozumí jak odklad úhrady cla, tak daňový kredit.
Kolonka 49: Označení skladu
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou referenční údaje skladu.
Kolonka 50: Hlavní povinný
Uvede se celé jméno osoby nebo obchodní firma a adresa hlavního povinného spolu s identifikačním číslem případně přiděleným příslušnými orgány. Případně se uvede celé jméno osoby nebo obchodní firma schváleného zástupce, který podepisuje v zastoupení hlavního povinného.
Nestanoví-li zvláštní předpisy, které budou přijaty s ohledem na použití systémů počítačového zpracování dat, jinak, musí být výtisk, který si ponechává celní úřad odeslání, opatřen původním vlastnoručním podpisem příslušné osoby. Je-li hlavní povinný právnickou osobou, připojí podepsaný za podpis své celé jméno a funkci.
U vývozních operací může deklarant nebo jeho zástupce uvést jméno a adresu osoby usazené v místě úřadu výstupu, které lze předat výtisk 3 celního prohlášení potvrzeného uvedeným úřadem.
Kolonka 51: Předpokládané celní úřady tranzitu (a země)
Uvede se kód pro předpokládaný celní úřad vstupu do každé země ESVO, kterou má tranzit probíhat, a celní úřad vstupu, jehož prostřednictvím zboží znovu vstoupí na celní území Společenství po tranzitu územím země ESVO, anebo, pokud se přeprava provádí tranzitem územím jiným, než je území Společenství nebo některé země ESVO, celní úřad výstupu, jehož prostřednictvím zboží opustí Společenství, a celní úřad vstupu, jehož prostřednictvím znovu vstoupí do Společenství.
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou dotyčné celní úřady.
Kolonka 52: Zajištění
Pomocí odpovídajících kódů Společenství z přílohy 38 se uvede druh jistoty nebo druh zproštění povinnosti poskytnout jistotu použitého pro danou operaci, za nímž se podle potřeby uvede číslo osvědčení o souborné jistotě, osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo záručního dokladu jednotlivé jistoty a celní úřad jistoty.
Pokud souborná jistota, zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo jednotlivá jistota neplatí pro všechny země ESVO, uvedou se slova „neplatí pro“ následovaná kódem jedné nebo více dotyčných zemí ESVO podle přílohy 38.
Kolonka 53: Celní úřad určení (a země)
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede celní úřad, kterému má být zboží předloženo k ukončení tranzitního režimu Společenství.
Kolonka 54: Místo a datum, podpis a jméno deklaranta nebo jeho zástupce
Uvede se místo a datum vyplnění prohlášení.
Nestanoví-li zvláštní předpisy, které budou přijaty s ohledem na použití systémů počítačového zpracování dat, jinak, musí být výtisk, který si ponechává celní úřad vývozu nebo odeslání, opatřen původním vlastnoručním podpisem příslušné osoby. Je-li příslušná osoba právnickou osobou, připojí podepsaný za podpis své celé jméno a funkci.
B. FORMALITY BĚHEM PŘEPRAVY
Mezi dobou, kdy zboží opustí celní úřad vývozu nebo odeslání, a dobou, kdy je dodáno celnímu úřadu určení, může nastat potřeba vyplnit některé údaje ve výtiscích jednotného správního dokladu, které doprovázejí zboží. Tyto údaje se týkají přepravy a musí je do dokladů v průběhu přepravy doplnit přepravce odpovědný za dopravní prostředky, na které je zboží přímo naloženo. Údaje mohou být vyplněny čitelně rukou; v takovém případě se tiskopis vyplňuje inkoustem a hůlkovým písmem.
Údaje uváděné pouze na výtiscích č. 4 a 5 se týkají těchto kolonek:
— Překládka: vyplní se kolonka 55.
Kolonka 55: Překládky
První tři řádky této kolonky vyplní přepravce, pokud je během dané přepravy zboží překládáno z jednoho dopravního prostředku na druhý nebo z jednoho kontejneru do druhého.
Přepravce nesmí překládat zboží bez předchozího povolení celních orgánů členského státu, na jehož území má být překládka provedena.
Pokud tyto orgány usoudí, že tranzitní režim může pokračovat běžným způsobem, potvrdí po podniknutí veškerých potřebných kroků listy č. 4 a č. 5 tranzitního prohlášení.
— Jiné události: vyplní se kolonka 56.
Kolonka 56: Jiné události během přepravy
Kolonka se vyplňuje v souladu se stávajícími povinnostmi v rámci tranzitního režimu Společenství.
Pokud je zboží nakládáno na návěs a během cesty dochází pouze k výměně tahače (aniž by bylo se zbožím manipulováno nebo bylo zboží překládáno), uvede se dále v této kolonce poznávací značka nového tahače. V takových případech není potvrzení příslušných orgánů nutné.
C. FORMALITY PRO PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU, AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK, DOČASNÉ POUŽITÍ, PŘEPRACOVÁNÍ POD CELNÍM DOHLEDEM, USKLADŇOVÁNÍ V CELNÍM SKLADU A UMÍSTĚNÍ ZBOŽÍ DO SVOBODNÉHO PÁSMA S KONTROLOU TYPU II
Kolonka 1: Prohlášení
V prvním pododdílu se uvede příslušný kód Společenství z přílohy 38.
Ve druhém pododdílu se pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 uvede druh prohlášení.
Kolonka 2: Odesílatel / vývozce
Uvede se jméno nebo obchodní firma a adresa posledního prodejce zboží před tím, než bylo dovezeno do Společenství.
V případě, že je požadováno identifikační číslo, nemohou členské státy požadovat uvedení jména nebo obchodní firmy a adresy dotyčné osoby.
Struktura identifikačního čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38.
V případě seskupených zásilek mohou členské státy stanovit, že se v této kolonce uvede „různí“ a k prohlášení se připojí seznam odesílatelů / vývozců.
Kolonka 3: Tiskopisy
Uvede se pořadové číslo podsady ve vztahu k celkovému počtu použitých podsad tiskopisů a doplňkových listů. Například při předložení jednoho tiskopisu IM a dvou tiskopisů IM/c se uvede v tiskopise IM „1/3“, v prvním tiskopise IMc „2/3“ a v druhém tiskopise IM/c „3/3“.
Kolonka 4: Ložné listy
Uvede se počet případných připojených ložných listů nebo obchodních popisných seznamů, jsou-li schváleny příslušným orgánem.
Kolonka 5: Položky
Uvede se celkový počet položek uvedených dotyčnou osobou ve všech použitých tiskopisech a doplňkových listech (nebo ložných listech nebo obchodních popisných seznamech). Počet položek musí odpovídat číslu v kolonkách 31, které mají být vyplněny.
Kolonka 6: Nákladové kusy celkem
Uvede se celkový počet nákladových kusů tvořících danou zásilku.
Kolonka 7: Referenční číslo
Tento údaj se týká obchodního referenčního čísla, které dané zásilce přidělila dotyčná osoba. Toto číslo může mít podobu jedinečného referenčního čísla zásilky (Unique Consignment Reference Number,UCR) ( 177 ).
Kolonka 8: Příjemce
Uvede se identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely. Struktura tohoto čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38. Pokud dotyčná osoba takové číslo nemá, může jí celní správa pro dané prohlášení číslo přidělit.
Uvede se celé jméno a adresa dotyčné osoby.
V případě umístění zboží do režimu uskladnění v soukromém celním skladu (typu C, D nebo E) se uvede celé jméno a adresa správce skladu, pokud není deklarantem.
V případě seskupených zásilek mohou členské státy stanovit, že se v této kolonce vyplní „různí“ a k prohlášení se připojí seznam příjemců.
Kolonka 12: Údaje o hodnotě
V této kolonce se uvedou údaje o hodnotě, např. odkaz na povolení, na základě kterého celní orgány nepožadují předložení tiskopisu DV1 jako podklad každého prohlášení, ani údajů o úpravách.
Kolonka 14: Deklarant / zástupce
Uvede se identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely. Struktura tohoto čísla musí splňovat kritéria stanovená v příloze 38. Pokud zúčastněná osoba takové číslo nemá, může jí celní správa pro dané prohlášení číslo přidělit.
Uvede se celé jméno a adresa dotyčné osoby.
Pokud jsou deklarant a příjemce stejná osoba, uvede se slovo „příjemce“.
K určení deklaranta nebo statusu zástupce se použije příslušný kód Společenství z přílohy 38.
Kolonka 15: Země odeslání nebo vývozu
Pokud nedošlo v zemi tranzitu k zadržení nebo soudnímu zásahu nesouvisejícím s dopravou, uvede se v kolonce 15a příslušný kód Společenství z přílohy 38 pro zemi, ze které bylo zboží původně odesláno do členského státu dovozu. Pokud k takovému zadržení nebo zásahu došlo, považuje se za zemi odeslání nebo vývozu poslední tranzitní země.
Kolonka 17: Země určení
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se v kolonce 17a uvede členský stát určení zboží známý v okamžiku dovozu.
V kolonce 17b se uvede region určení zboží.
Kolonka 18: Poznávací značka a státní příslušnost dopravního prostředku při příjezdu
Uvede se poznávací značka dopravního prostředku, na který je zboží přímo naloženo v okamžiku předložení celnímu úřadu, kde jsou plněny formality místa určení. Je-li použit tahač a návěs s různými poznávacími značkami, uvede se poznávací značka tahače i návěsu a státní příslušnost tahače.
Podle typu dotyčného dopravního prostředku lze zadat tyto identifikační údaje:
|
Dopravní prostředek |
Metoda identifikace |
|
Námořní a říční doprava |
Název plavidla |
|
Letecká doprava |
Číslo a datum letu (pokud neexistuje číslo letu, uvede se registrační číslo letadla) |
|
Silniční doprava |
Poznávací značka vozidla |
|
Železniční doprava |
Číslo vagónu |
Kolonka 19: Kontejner (Kont.)
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede stav při přechodu vnější hranice Společenství.
Kolonka 20: Dodací podmínky
Pomocí odpovídajících kódů Společenství a položek z přílohy 38 se uvedou údaje o podmínkách obchodní smlouvy.
Kolonka 21: Poznávací značka a státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího hranici
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího vnější hranici Společenství.
V případě kombinované dopravy nebo použití více dopravních prostředků je aktivním dopravním prostředkem ten, který pohání celou kombinaci. Například nachází-li se nákladní automobil na mořském plavidle, je aktivním dopravním prostředkem loď. Pokud se jedná o tahač a návěs, je aktivním dopravním prostředkem tahač.
Kolonka 22: Měna a celková fakturovaná částka
Pomocí odpovídajícího kódu z přílohy 38 se v prvním pododdílu uvede měna, ve které byla vystavena obchodní faktura.
Ve druhém pododdílu se uvede fakturovaná cena za veškeré zboží uvedené v prohlášení.
Kolonka 23: Směnný kurz
Tato kolonka obsahuje platný směnný kurz mezi měnou faktury a měnou daného členského státu.
Kolonka 24: Druh obchodu
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství a položek z přílohy 38 se uvede druh dotyčného obchodu.
Kolonka 25: Druh dopravy na hranici
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh dopravy odpovídající aktivním dopravním prostředkům, na kterých zboží vstoupilo na celní území Společenství.
Kolonka 26: Druh dopravy ve vnitrozemí
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh dopravy při příjezdu.
Kolonka 29: Vstupní celní úřad
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede celní úřad, jehož prostřednictvím zboží vstoupilo na celní území Společenství.
Kolonka 30: Umístění zboží
Uvede se přesné místo, kde může být zboží kontrolováno.
Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh
Uvedou se značky, čísla, počty a druhy nákladových kusů, a není-li zboží baleno, uvede se počet kusů tohoto zboží zahrnutý v prohlášení spolu s údaji nezbytnými ke ztotožnění zboží. Popis zboží znamená běžný obchodní popis. S výjimkou zboží nepocházejícího ze Společenství umístěného do režimu uskladnění v celním skladu typu A, B, C, E nebo F musí být tento popis vyjádřen dostatečně přesně, aby umožňoval okamžitou a jednoznačnou identifikaci a zařazení. Tato kolonka musí rovněž obsahovat údaje vyžadované zvláštními právními předpisy (např. DPH, spotřební daně). Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede druh nákladových kusů.
Pokud jsou použity kontejnery, musí být v této kolonce uvedeny i jejich identifikační značky.
Kolonka 32: Pořadové číslo položky
Uvede se číslo dané položky ve vztahu k celkovému počtu položek uvedených v použitých tiskopisech a doplňkových listech tak, jak je popsáno v poznámce ke kolonce 5.
Kolonka 33: Zbožový kód
Uvede se kód odpovídající dané položce podle popisu v příloze 38. Členské státy mohou stanovit, že se v pátém pododdílu uvede zvláštní nomenklatura pro spotřební daně.
Kolonka 34: Kód země původu
V kolonce 34a se uvede odpovídající kód Společenství z přílohy 38 pro zemi země původu podle definice v hlavě II kodexu.
Kolonka 35: Hrubá hmotnost (kg)
Uvede se hrubá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31, vyjádřená v kilogramech. Hrubá hmotnost je souhrnná hmotnost zboží se všemi obaly, s výjimkou kontejnerů a jiných přepravních zařízení.
Pokud se prohlášení týká více druhů zboží, mohou členské státy u režimů uvedených ve sloupcích H až K tabulky v hlavě I oddílu B rozhodnout o tom, že se celková hrubá hmotnost uvede pouze v první kolonce 35 a že zbývající kolonky 35 se ponechají prázdné.
V případě, že hrubá hmotnost vyšší než 1 kg zahrnuje část jednotky (kg), lze ji zaokrouhlovat takto:
— od 0,001 do 0,499: zaokrouhlení dolů na nejbližší kg,
— od 0,5 do 0,999: zaokrouhlení nahoru na nejbližší kg,
— hrubá hmotnost nižší než 1 se uvádí jako 0,xyz (např. 0,654 pro nákladový kus o hmotnosti 654 gramů).
Kolonka 36: Preference
Tato kolonka obsahuje údaje o sazebním zacházení se zbožím. Pokud je její použití uvedeno v tabulce v hlavě I oddílu B, je nutno ji použít i v případě, že se žádné preferenční sazební zacházení nepožaduje. Tato kolonka však nesmí být použita v rámci obchodu mezi částmi celního území Společenství, na které se vztahuje směrnice 77/388/EHS, a částmi tohoto území, na které se uvedená směrnice nevztahuje. Uvede se odpovídající kód Společenství z přílohy 38.
Komise bude pravidelně zveřejňovat v řadě C Úředníhověstníku Evropské unie seznam kombinací kódů, které lze použít, spolu s příklady a vysvětlivkami.
Kolonka 37: Režim
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede režim, pro který je zboží deklarováno.
Kolonka 38: Čistá hmotnost (kg)
Uvede se čistá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 vyjádřená v kilogramech. Čistá hmotnost je hmotnost zboží bez jakéhokoli obalu.
Kolonka 39: Kvóta
Uvede se pořadové číslo kvóty, o kterou deklarant žádá.
Kolonka 40: Souhrnné prohlášení / předchozí doklad
Pomocí odpovídajících kódů Společenství z přílohy 38 se uvedou referenční údaje souhrnného prohlášení, které bylo použito v členském státě dovozu, nebo jiného předchozího dokladu.
Kolonka 41: Doplňkové měrné jednotky
Podle potřeby se uvede množství dotyčného zboží v měrné jednotce určené v nomenklatuře zboží.
Kolonka 42: Cena položky
Uvede se cena dotyčné položky.
Kolonka 43: Způsob hodnocení
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvede použitý způsob hodnocení.
Kolonka 44: Zvláštní záznamy, předložené doklady, osvědčení a povolení
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou údaje vyžadované podle případně použitelných zvláštních pravidel spolu s odkazy na podklady předložené s prohlášením, včetně pořadových čísel případných kontrolních výtisků T5.
Pododdíl „kód zvláštních záznamů (z. z.)“ se nevyplňuje.
Je-li celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu podáváno u jiného celního úřadu, než je celní úřad vykonávající dohled, uvádí se název a úplná adresu celního úřadu vykonávajícího dohled.
Prohlášení vyhotovená v členských státech, které hospodářským subjektům v přechodném období pro zavedení eura umožňují používat při vyhotovování celních prohlášení měnovou jednotku euro, musí obsahovat v této kolonce, nejlépe v pododdílu umístěném v dolním pravém rohu, ukazatel použité měnové jednotky (národní měna nebo euro).
Členské státy mohou stanovit, že se tento ukazatel uvádí pouze v kolonce 44 u první položky zboží daného prohlášení. V tom případě platí tento údaj i pro všechny ostatní položky zboží uvedené v prohlášení.
Ukazatel se určuje podle kódu ISO alfa-3 jednotlivých měn (ISO 4217).
Kolonka 45: Oprava
Tato kolonka obsahuje údaje o všech případných opravách, pokud se jako podklad k prohlášení nepředkládá tiskopis DV1. Částky uvedené v této kolonce se vyjadřují v měnové jednotce, jejíž kód je uveden v kolonce 44, a pokud tento kód v kolonce 44 uveden není, v měně členského státu, ve kterém jsou plněny vývozní formality.
Kolonka 46: Statistická hodnota
Uvede se statistická hodnota vyjádřená v měnové jednotce členského státu, jejíž kód je případně uveden v kolonce 44, a pokud v kolonce 44 tento kód není uveden, v měně členského státu, ve kterém jsou plněny vývozní formality, v souladu s platnými předpisy Společenství.
Kolonka 47: Výpočet poplatků
Uvede se platný základ pro vyměření poplatku (hodnota, hmotnost nebo jiné). Dle potřeby pomocí odpovídajících kódů Společenství z přílohy 38 se v každém řádku uvede:
— druh poplatku (např. dovozní clo, DPH),
— základ pro vyměření poplatku,
— sazba uplatňovaného poplatku,
— částka splatného poplatku,
— zvolený způsob platby (ZP).
Částky uvedené v této kolonce se vyjadřují v měnové jednotce, jejíž kód je případně uveden v kolonce 44, a pokud tento kód v kolonce 44 uveden není, v měně členského státu, ve kterém jsou plněny vývozní formality.
Kolonka 48: Odklad platby
Dle potřeby se uvedou referenční údaje o dotyčném povolení; odkladem platby se zde rozumí jak odklad úhrady cla, tak daňový kredit.
Kolonka 49: Označení skladu
Pomocí odpovídajícího kódu Společenství z přílohy 38 se uvedou referenční údaje skladu.
Kolonka 54: Místo a datum, podpis a jméno deklaranta nebo jeho zástupce
Uvede se místo a datum vyplnění prohlášení.
Nestanoví-li zvláštní předpisy, které budou přijaty s ohledem na použití systémů počítačového zpracování dat, jinak, musí být výtisk, který si ponechává celní úřad vývozu nebo odeslání, opatřen původním vlastnoručním podpisem příslušné osoby. Je-li příslušná osoba právnickou osobou, připojí podepsaný za podpis své celé jméno a funkci.
HLAVA III POZNÁMKY TÝKAJÍCÍ SE DOPLŇKOVÝCH LISTŮ
|
A. |
Doplňkové listy se použijí, pouze pokud se prohlášení týká více než jedné položky (viz kolonka 5). Předkládají se spolu s tiskopisem IM, EX, EU nebo CO. |
|
B. |
Pokyny v hlavách I a II se použijí i na doplňkové listy. Avšak: — první pododdíl kolonky 1 musí obsahovat značku IM/c, EX/c nebo EU/c, (nebo případně CO/c); avšak tento pododdíl se ponechává prázdný, pokud: — je tiskopis používán pouze pro účely tranzitu Společenství, v tomto případě se do třetího pododdílu v závislosti na tranzitním režimu Společenství vztahujícím se na příslušné zboží uvede značka „T1bis“, „T2bis“, „T2Fbis“ nebo „T2Smbis“, — je tiskopis používán pouze pro účely prokázání, že zboží má status Společenství, v tomto případě se do třetího pododdílu kolonky 1 v závislosti na statusu příslušného zboží uvede značka „T2Lbis“, „T2Lfbis“ nebo „T2LSMbis“, — se vyplnění kolonky 2/8 ponechává na vůli členských států a měla by uvádět pouze jméno a případné identifikační číslo příslušné osoby, — se část kolonky 47 nazvaná „celkem“ týká konečného součtu všech položek, na které se vztahují použité tiskopisy IM a IM/c, EX a EX/c, EU a EU/c nebo CO a CO/c. Vyplňují se proto pouze na posledním z tiskopisů IM/c, EX/c, EU/c nebo CO/c připojených k dokumentům IM, EX, EU nebo CO, aby zobrazily celkovou splatnou částku podle druhu poplatku. |
|
C. |
Použijí-li se doplňkové listy, — musí být veškeré nevyužité kolonky 31 (nákladové kusy a popis zboží) proškrtnuty, aby bylo vyloučeno jakékoli následné použití, — když třetí pododdíl kolonky 1 obsahuje symbol „T“, musí být kolonky 32 (Pořadové číslo položky), 33 (Zbožový kód), 35 (Hrubá hmotnost (kg)), 38 (Čistá hmotnost (kg)), 40 (Souhrnné prohlášení / předchozí doklad) a 44 (Zvláštní záznamy, předložené doklady, osvědčení a povolení) vztahující se k první položce zboží tranzitního prohlášení proškrtnuty a první kolonka 31 (Nákladové kusy a popis zboží) tohoto dokladu nesmí být použita pro zápis značek, čísel, počtu a druhu nákladových kusů nebo pro popis zboží. V prvním kolonce 31 tohoto dokladu se případně uvede odkaz na počet doplňkových listů, které jsou označeny příslušnými značkami „T1bis“, „T2bis“ nebo „T2Fbis“. |
PŘÍLOHA 37 A
VYSVĚTLIVKY K POUŽÍVÁNÍ TRANZITNÍCH PROHLÁŠENÍ PROSTŘEDNICTVÍM VÝMĚNY STANDARDNÍCH ZPRÁV EDI
(TRANZITNÍ PROHLÁŠENÍ EDI)
HLAVA I
Všeobecná část
Tranzitní prohlášení EDI vychází z údajů uváděných v různých kolonkách jednotného správního dokladu podlepříloh 37 a 38, přičemž jednotlivým údajům jsou přiřazeny příslušné kódy nebo jsou tyto údaje kódy nahrazeny.
Tato příloha obsahuje pouze základní zvláštní požadavky, které se uplatňují v případě, že jsou formality prováděny prostřednictvím výměny standardních zpráv EDI. Dále se používají doplňkové kódy uvedené v příloze 37c. Nestanoví-li tato příloha nebo příloha 37c jinak, použijí se pro tranzitní prohlášení EDI přílohy 37 a 38.
Podrobná struktura a obsah tranzitního prohlášení EDI se řídí technickými specifikacemi, které pověřené úřady sdělují hlavnímu povinnému za účelem zajistit řádné fungování systému. Tyto specifikace vycházejí z požadavků stanovených v této příloze.
V této příloze je popsána struktura výměny informací. Tranzitní prohlášení je uspořádáno do datových skupin, které obsahují atributy těchto dat. Atributy jsou seskupeny takovým způsobem, že v rámci zprávy vytvářejí koherentní logické bloky. Odsazení datových skupin prostřednictvím odrážek udává, že datová skupina je též součástí datové skupiny vyššího stupně.
Existuje-li, uvádí se číslo odpovídající kolonky v JSD
Výrazem „počet“ ve vysvětlivce týkající se datové skupiny se označuje, kolikrát může být datová skupina v celním prohlášení uvedena.
Výrazem „typ/délka“ ve vysvětlivce týkající se atributu se označují požadavky na typ dat a jejich délku. Typy dat se označují těmito kódy:
|
a |
alfabetický |
|
n |
numerický |
|
an |
alfanumerický |
Číslo uvedené za kódem udává přípustnou délku údaje. Platí toto:
Dvě tečky uvedené případně před identifikátorem délky udávají, že údaj nemá pevně stanovenou délku, avšak že maximálně může obsahovat počet znaků stanovený identifikátorem. Desetinná čárka v označení délky dat znamená, že atribut může obsahovat desetinná čísla, přičemž číslice před desetinnou čárkou udává celkovou délku atributu a číslice za čárkou celkový počet desetinných míst.
HLAVA II
Struktura tranzitního prohlášení EDI
A. Seznam datových skupin:
TRANZITNÍ OPERACE
ÚČASTNÍK odesílatel
ÚČASTNÍK příjemce
POLOŽKA ZBOŽÍ
— ÚČASTNÍK odesílatel
— ÚČASTNÍK příjemce
— KONTEJNERY
— KÓDY CITLIVÉHO ZBOŽÍ
— NÁKLADOVÉ KUSY
— PŘEDCHOZÍ DOKLAD
— PŘEDLOŽENÉ DOKLADY/OSVĚDČENÍ A POVOLENÍ
— ZVLÁŠTNÍ ZÁZNAMY
CELNÍ ÚŘAD ODESLÁNÍ
ÚČASTNÍK hlavní povinný
ZÁSTUPCE
CELNÍ ÚŘAD tranzitu
CELNÍ ÚŘAD určení
ÚČASTNÍK schválený příjemce
VÝSLEDKY KONTROLY
PŘILOŽENÉ CELNÍ ZÁVĚRY
— OZNAČENÍ CELNÍCH ZÁVĚR
JISTOTA
— ZNAČKA JISTOTY
— OMEZENÍ PLATNOSTI ES
— OMEZENÍ PLATNOSTI NE ES
B. Údaje uváděné v tranzitním prohlášení
TRANZITNÍ OPERACE
Počet: 1
Datová skupina musí být použita.
LRN – Lokální referenční číslo
Typ/délka: an ..22
Lokální referenční číslo (LRN) musí být použito. Je stanoveno na úrovni jednotlivých států a přiděluje je uživatel po dohodě s příslušnými úřady za účelem identifikace jednotlivých celních prohlášení.
Typ celního prohlášení
(kolonka 1)
Typ/délka: an ..5
Atribut musí být použit.
▼M22 —————
Celkový počet položek
(kolonka 5)
Typ/délka: n ..5
Atribut musí být použit.
Celkový počet nákladových kusů
(kolonka 6)
Typ/délka: n ..7
Použití atributu je nepovinné. Celkový počet nákladových kusů odpovídá součtu všech údajů uvedených v kolonkách „Počet nákladových kusů“, „Počet kusů“ a hodnotě „1“ pro zboží, které bylo v celním prohlášení uvedeno jako „volně ložené“.
Země odeslání
(kolonka 15a)
Typ/délka: a2
Atribut musí být použit pouze v případě, že je v celním prohlášení uvedena jedna země odeslání. Použijí se kódy zemí uvedené v příloze 37c. V takovém případě nelze použít atribut „Země odeslání“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“. Pokud je v celním prohlášení uvedeno více zemí odeslání, atribut z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ nelze použít. V takovém případě se použije atribut „Země odeslání“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ.“
Země určení
(kolonka 17a)
Typ/délka: a2
Atribut musí být použit pouze v případě, že je v celním prohlášení uvedena pouze jedna země určení. Použijí se kódy zemí uvedené v příloze 37c. V takovém případě nelze použít atribut „Země určení“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“. Pokud je v celním prohlášení uvedeno více zemí určení, atribut z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ nelze použít. V takovém případě se použije atribut „Země určení“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ.“
Poznávací značka dopr. prostředku při odjezdu
(kolonka 18)
Typ/délka: an ..27
Atribut se použije v souladu s přílohou 37.
Poznávací značka dopr. prostředku při odjezdu LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Státní příslušnost dopr. prostředku při odjezdu
(kolonka 18)
Typ/délka: a2
Kód zemí uvedený v příloze 37c se použije v souladu s přílohou 37.
Kontejner
(kolonka 19)
Typ/délka: n1
Použijí se tyto kódy:
0 : ne
1 : ano.
Státní příslušnost dopr. prostředku překračujícího hranice
(kolonka 21)
Typ/délka: a2
Kód zemí uvedený v příloze 37c se použije v souladu s přílohou 37.
Poznávací značka dopr. prostředku překračujícího hranice
(kolonka 21)
Typ/délka: an ..27
V souladu s přílohou 37 je používání tohoto atributu ponecháno na vůli členských států.
Poznávací značka dopr. prostředku překračujícího hranice LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Druh dopravního prostředku překračujícího hranice
(kolonka 21)
Typ/délka: n ..2
V souladu s přílohou 37 je používání tohoto atributu ponecháno na vůli členských států.
Druh dopravy na hranici
(kolonka 25)
Typ/délka: n ..2
V souladu s přílohou 37 je používání tohoto atributu ponecháno na vůli členských států.
Druh dopravy ve vnitrozemí
(kolonka 26)
Typ/délka: n ..2
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států. Použití musí být v souladu s vysvětlivkou ke kolonce 25 uvedenou v příloze 38.
Místo nakládky
(kolonka 27)
Typ/délka: an ..17
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
Kód dohodnutého umístění zboží
(kolonka 30)
Typ/délka: an ..17
Atribut nelze použít v případě, že je použita datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“. V opačném případě je použití atributu volitelné. Je-li atribut použit, je zapotřebí uvést ve formě kódů přesné označení místa, kde může být zboží prověřeno. Atributy „Dohodnuté umístění zboží“/„Kód dohodnutého umístění zboží“, „Schválené umístění zboží“ a „Pracoviště celního úřadu“ není možné použít současně.
Dohodnuté umístění zboží
(kolonka 30)
Typ/délka: an ..35
Atribut nelze použít v případě, že je použita datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“. V opačném případě je použití atributu volitelné. Je-li atribut použit, je zapotřebí uvést přesné označení místa, kde může být zboží prověřeno. Atributy „Dohodnuté umístění zboží“/„Kód dohodnutého umístění zboží“, „Schválené umístění zboží“ a „Pracoviště celního úřadu“ není možné použít současně.
Dohodnuté umístění zboží LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Schválené umístění zboží
(kolonka 30)
Typ/délka: an ..17
Používá-li se datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“, je použití tohoto atributu volitelné. Je-li atribut použit, je zapotřebí uvést přesné označení místo, kde může být zboží prověřeno. Není-li datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“ použita, nelze atribut použít. Atributy „Dohodnuté umístění zboží“/„Kód dohodnutého umístění zboží“, „Schválené umístění zboží“ a „Pracoviště celního úřadu“ není možné použít současně.
Pracoviště celního úřadu
(kolonka 30)
Typ/délka: an ..17
Atribut nelze použít v případě, že je použita datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“. V opačném případě je použití atributu volitelné. Je-li atribut použit, je zapotřebí uvést přesné označení místa, kde může být zboží prověřeno. Atributy „Dohodnuté umístění zboží“/„Kód dohodnutého umístění zboží“, „Schválené umístění zboží“ a „Pracoviště celního úřadu“ není možné použít současně.
Celková hrubá hmotnost
(kolonka 35)
Typ/délka: n ..11,3
Atribut musí být použit.
Kód jazyka tranzitního doprovodného dokladu v NITS
Typ/délka: a2
Pro definování jazyka tranzitního doprovodného dokladu (tranzitní doprovodný doklad NITS) se použije kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Dialogový identifikátor jazyka při odeslání
Typ/délka: a2
Použití kódu jazyka uvedeného v příloze 37c je volitelné. Není-li tento atribut použit, systém použije jazyk celního úřadu odeslání.
Datum podání celního prohlášení
(kolonka 50)
Typ/délka: n8
Atribut musí být použit.
Místo podání celního prohlášení
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Místo podání celního prohlášení LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
ÚČASTNÍK odesílatel
(kolonka 2)
Počet: 1
Tato datová skupina se použije v případě, že je v celním prohlášení uveden pouze jeden odesílatel. V tomto případě nelze použít datovou skupinu „ÚČASTNÍK odesílatel“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“.
Název, jméno
(kolonka 2)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Ulice a číslo domu
(kolonka 2)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Země
(kolonka 2)
Typ/délka: a2
Použije se kód zemí uvedený v příloze 37c.
Poštovní směrovací číslo
(kolonka 2)
Typ/délka: an ..9
Atribut musí být použit.
Město
(kolonka 2)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
NAD LNG
Typ/délka: a2
Pro definování jazyka, ve kterém se uvádí jméno a adresa (NAD), se použije kód jazyka uvedený v příloze 37.
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO ÚČASTNÍKA
(kolonka 2)
Typ/délka: an ..17
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
ÚČASTNÍK – Příjemce
(kolonka 8)
Počet: 1
Tato datová skupina se použije v případě, že je v celním prohlášení uveden pouze jeden příjemce. Atribut „Země určení“ z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ obsahuje členský stát nebo zemi ESVO. V tomto případě nelze použít datovou skupinu „ÚČASTNÍK příjemce“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“.
Název, jméno
(kolonka 8)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Ulice a číslo domu
(kolonka 8)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Země
(kolonka 8)
Typ/dé©©lka: a2
Použije se kód zemí uvedený v příloze 37c.
Poštovní směrovací číslo
(kolonka 8)
Typ/délka: an ..9
Atribut musí být použit.
Město
(kolonka 8)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
NAD LNG
Typ/délka: a2
Pro definování jazyka, ve kterém se uvádí jméno a adresa (NAD), se použije kód jazyka uvedený v příloze 37.
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO ÚČASTNÍKA
(kolonka 8)
Typ/délka: an ..17
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
POLOŽKA ZBOŽÍ
Počet: 999
Datová skupina musí být použita:
— povinný atribut „Země odeslání“ datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ se nastaví na „–“,
— datová skupina „POLOŽKA ZBOŽÍ“ doplněná případně o datové podskupiny „PŘEDCHOZÍ DOKLAD“ a „PŘEDLOŽENÉ DOKLADY/OSVĚDČENÍ A POVOLENÍ“ a „ZVLÁŠTNÍ ZÁZNAMY“ se vyskytuje pouze jednou. Všechny ostatní podskupiny datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“ nelze použít,
— atribut „Textové označení zboží“ obsahuje odkazy na přiložené ložné listy, atribut „Textové označení zboží LNG“ obsahuje kód jazyka (LNG), který byl pro tyto odkazy použit. Obsahem odkazů může být:
—
|
— |
jestliže „Druh celního prohlášení“ = „T1“ : „Viz ložné listy“, |
|
— |
jestliže „Druh celního prohlášení“ = „T2“ : „Viz ložné listy“, |
|
— |
jestliže „Druh celního prohlášení“ = „T2F“ : „Viz ložné listy“, |
|
— |
jestliže „Druh celního prohlášení“ = „T–“ : — „T1: Viz ložné listy č. … až …“, — „T2: Viz ložné listy č. … až …“, — „T2F: Viz ložné listy č. … až …“, |
— atribut „Pořadové číslo položky“ se nastaví na „–“,
— ostatní atributy datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“ nelze použít.
Druh celního prohlášení
(ex kolonka 1)
Typ/délka: an ..5
Atribut se použije v případě, že byl pro atribut „Druh celního prohlášení“ datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ použit kód „T–“. V ostatních případech se tento atribut nepoužije.
Země odeslání
(ex kolonka 15a)
Typ/délka: a2
Tento atribut se použije v případě, že je v celním prohlášení uvedeno více zemí odeslání. Použijí se kódy zemí uvedené v příloze 37c. Atribut „Země odeslání“ datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ nelze použít. Je-li v celním prohlášení uvedena pouze jedna země odeslání, použije se odpovídající atribut z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“.
Země určení
(ex kolonka 17a)
Typ/délka: a2
Tento atribut se použije v případě, že je v celním prohlášení uvedeno více zemí určení. Použijí se kódy zemí uvedené v příloze 37c. Atribut „Země určení“ datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“ nelze použít. Je-li v celním prohlášení uvedena pouze jedna země určení, použije se odpovídající atribut z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“.
Textové označení zboží
(kolonka 31)
Typ/délka: an ..140
Atribut musí být použit.
Textové označení zboží LNG
Typ/délka: a2
Pro definici jazyka (LNG) odpovídající volné textové kolonky se použije kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Pořadové číslo položky
(kolonka 32)
Typ/délka: n ..5
Atribut se použije i v případě, že byla použita hodnota „1“ pro atribut „Celkový počet položek“ datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE“. V takovém případě se pro tento atribut použije číslo „1“. Každé pořadové číslo položky je v celém prohlášení jedinečné.
Zbožový kód
(kolonka 33)
Typ/délka: n ..8
Atribut musí v souladu s přílohou 37 obsahovat nejméně čtyři a nejvýše osm číslic.
Hrubá hmotnost
(kolonka 35)
Typ/délka: n ..11,3
Tento atribut je volitelný v případě, že je zboží různého druhu uvedené v jednom celním prohlášení společně zabaleno tak, že není možné určit hrubou hmotnost každého druhu zboží.
Čistá hmotnost
(kolonka 38)
Typ/délka: n ..11,3
V souladu s přílohou 37 je použití tohoto atributu volitelné.
ÚČASTNÍK odesílatel
(ex kolonka 2)
Počet: 1
Datovou skupinu „ÚČASTNÍK odesílatel“ nelze použít v případě, že je v celním prohlášení uveden pouze jeden odesílatel. V tomto případě se používá datová skupina „ÚČASTNÍK odesílatel“ na úrovni „TRANZITNÍ OPERACE“.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: a2
Použije se kód zemí uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: an ..9
Atribut musí být použit.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: a2
Pro definování jazyka, ve kterém se uvádí jméno a adresa (NAD), se použije kód jazyka uvedený v příloze 37.
Typ/délka: an ..17
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
ÚČASTNÍK příjemce
(ex kolonka 8)
Počet: 1
Tato datová skupina se použije v případě, že je v celním prohlášení uvedeno více příjemců a atribut „Země určení“ z datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“ obsahuje členský stát nebo zemi ESVO. Je-li v celním prohlášení uveden pouze jeden příjemce, nelze použít datovou skupinu „ÚČASTNÍK příjemce“ datové skupiny „POLOŽKA ZBOŽÍ“.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: a2
Použije se kód zemí uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: an ..9
Atribut musí být použit.
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Typ/délka: a2
Pro definování jazyka, ve kterém se uvádí jméno a adresa (NAD), se použije kód jazyka uvedený v příloze 37.
Typ/délka: an ..17
Používání tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
KONTEJNER
(kolonka 31)
Počet: 99
Tato datová skupina se použije v případě, že atribut „Kontejner“ z datové skupiny „TRANZITNÍ OPERACE obsahuje kód“„1“.
Typ/délka: an ..11
Atribut musí být použit.
Kódy citlivého zboží
(kolonka 31)
Počet: 9
Tato datová skupina se použije pro identifikaci citlivého zboží v případě, že se tranzitní prohlášení týká zboží uvedeného v příloze 44c.
Typ/délka: n ..2
Kód uvedený v příloze 37c musí být uveden v případě, že zbožový kód nestačí pro jedinečnou identifikaci zboží uvedeného v příloze 44c.
Typ/délka: n ..11,3
Tento atribut se použije v případě, že se tranzitní prohlášení týká zboží uvedeného v příloze 44c.
NÁKLADOVÉ KUSY
(kolonka 31)
Počet: 99
Datová skupina musí být použita.
Typ/délka: an ..42
Tento atribut se použije v případě, že atribut „Druh nákladových kusů“ obsahuje jiné kódy uvedené v příloze 37c, než kódy používané pro „volně loženo“ (VQ, VG, VL, VY, VR nebo VO) nebo pro „nebaleno“ (NE). Jeho používání je nepovinné, pokud atribut „Druh nákladových kusů“ obsahuje jeden z výše uvedených kódů.
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: a2
Použije se kód nákladového kusu uvedený v příloze 37.
Typ/délka: an..2
Použijí se kódy stanovené v seznamu „Kódy balení“ v položce „kolonka 31“ přílohy 38.
Typ/délka: n ..5
Tento atribut se použije v případě, že atribut „Druh nákladových kusů“ obsahuje kód uvedený v příloze 37c pro „nebaleno“ (NE). V ostatních případech se tento atribut nepoužívá.
PŘEDCHOZÍ DOKLAD
(kolonka 40)
Počet: 9
Datová skupina musí být použita v souladu s přílohou 37.
Typ/délka: an ..6
Je-li datová skupina použita, je třeba uvést alespoň jeden předchozí doklad.
Typ/délka: an ..20
Použije se odkaz na předchozí doklad.
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: an ..26
Použití tohoto atributu je ponecháno na vůli členských států.
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
PŘEDLOŽENÉ DOKLADY/OSVĚDČENÍ A POVOLENÍ
(kolonka 44)
Počet: 99
Datová skupina musí být použita v souladu s přílohou 37. Použije-li se tato datová skupina, musí obsahovat alespoň jeden z následujících atributů:
Typ/délka: an ..3
Použije se kód uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: an ..20
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: an ..26
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
ZVLÁŠTNÍ ZÁZNAMY
(kolonka 44)
Počet: 99
Datová skupina musí být použita v souladu s přílohou 37. Použije-li se tato datová skupina, musí obsahovat buď atribut „Zvláštní záznamy – označení“ nebo „Text“.
Typ/délka: an ..3
Použije se kód uvedený v příloze 37c.
Typ/délka: n1
Jestliže atribut „Zvláštní záznamy – označení“ obsahuje kód „DG0“ nebo „DG1“, musí se použít atribut „Vývoz z ES“ nebo „Vývoz ze země“. Oba atributy nelze použít současně. V ostatních případech nelze atribut použít. Pokud se atribut použije, je třeba uvést tyto kódy:
0 = ne
1 = ano
Typ/délka: a2
Jestliže atribut „Zvláštní záznamy – označení“ obsahuje kód „DG0“ nebo „DG1“, musí se použít atribut „Vývoz z ES“ nebo „Vývoz ze země“. Oba atributy nelze použít současně. Pokud se atribut použije, uvede se kód země z přílohy 37c.
Typ/délka: an ..70
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
CELNÍ ÚŘAD odeslání
(kolonka C)
Počet: 1
Datová skupina musí být použita.
Identifikační číslo
(kolonka C)
Typ/délka: an8
Použije se kód uvedený v příloze 37c.
ÚČASTNÍK hlavní povinný
(kolonka 50)
Počet: 1
Datová skupina musí být použita.
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO ÚČASTNÍKA
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..17
Tento atribut se použije v případě, že datová skupina „VÝSLEDKY KONTROLY“ obsahuje kód A3 nebo je-li použit atribut „Referenční číslo jistoty (GRN)“.
Název, jméno
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..35
Tento atribut se použije, jestliže je použit atribut „Identifikační číslo“ a jestliže systém ještě nezná ostatní atributy této datové skupiny.
Ulice a číslo domu
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..35
Tento atribut se použije, jestliže je použit atribut „Identifikační číslo“ a jestliže systém ještě nezná ostatní atributy této datové skupiny.
Země
(kolonka 50)
Typ/délka: a2
Jestliže je použit atribut „Identifikační číslo“ a jestliže systém ještě nezná ostatní atributy této datové skupiny, použije se kód uvedený v příloze 37c.
Poštovní směrovací číslo
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..9
Tento atribut se použije, jestliže je použit atribut „Identifikační číslo“ a jestliže systém ještě nezná ostatní atributy této datové skupiny.
Město
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..35
Tento atribut se použije, jestliže je použit atribut „Identifikační číslo“ a jestliže systém ještě nezná ostatní atributy této datové skupiny.
NAD LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
ZÁSTUPCE
(kolonka 50)
Počet: 1
Datová skupina musí být použita v případě, že hlavní povinný využívá služeb schváleného zástupce.
Název, jméno
(kolonka 50)
Typ/délka: an ..35
Atribut musí být použit.
Funkce zástupce
(kolonka 50)
Typ/délka: a ..35
Atribut musí být použit.
Funkce zástupce LNG
Typ/délka: a2
Použije-li se odpovídající volná textová kolonka, použije se pro definici jazyka (LNG) kód jazyka uvedený v příloze 37c.
CELNÍ ÚŘAD tranzitu
(kolonka 51)
Počet: 9
Datová skupina se použije v souladu s přílohou 37.
Identifikační číslo
(kolonka 51)
Typ/délka: an8
Použije se kód uvedený v příloze 37c.
CELNÍ ÚŘAD určení
(kolonka 53)
Počet: 1
Datová skupina musí být použita.
Identifikační číslo
(kolonka 53)
Typ/délka: an8
Použije se kód uvedený v příloze 37c.
ÚČASTNÍK schválený příjemce
(kolonka 53)
Počet: 1
Tuto datovou skupinu lze použít k označení skutečnosti, že zboží bude dodáno schválenému příjemci.
Identifikační číslo schváleného příjemce
(kolonka 53)
Typ/délka: an ..17
Atribut se použije.
VÝSLEDKY KONTROLY
(kolonka D)
Počet: 1
Datová skupina se použije v případě, že celní prohlášení předkládá schválený odesílatel.
Kód výsledku kontroly
(kolonka D)
Typ/délka: an2
Použije se kód A3.
Lhůta
(kolonka D)
Typ/délka: n8
Atribut musí být použit.
PŘILOŽENÉ CELNÍ ZÁVĚRY
(kolonka D)
Počet: 1
Tato datová skupina se použije v případě, že schválený odesílatel, jehož povolení vyžaduje přiložení celních závěr, podává celní prohlášení nebo že hlavnímu povinnému uděleno oprávnění používat celních závěry zvláštního typu.
Počet závěr
(kolonka D)
Typ/délka: n ..4
Atribut musí být použit.
OZNAČENÍ CELNÍCH ZÁVĚR
(kolonka D )
Počet: 99
Datová skupina se použije pro označení celních závěr.
Typ/délka: an ..20
Atribut musí být použit.
Typ/délka: a2
Použije se kód jazyka (LNG) uvedený v příloze 37c.
JISTOTA
Počet: 9
Datová skupina musí být použita.
Druh jistoty
(kolonka 52)
►M26 Typ/délka: an ..1 ◄
Použije se kód uvedený v příloze 38.
ZNAČKA JISTOTY
(kolonka 52)
Počet: 99
Datová skupina musí být použita, jestliže atribut „Druh jistoty“ obsahuje kód „0“, „1“, „2“, „4“ nebo „9“.
►M26 Typ/délka: an ..24 ◄
Atribut se použije pro označení referenčního čísla jistoty (GRN) v případě, že atribut „Druh jistoty“ obsahuje kód „0“, „1“, „2“, „4“ nebo „9“. V tomto případě nelze použít atribut „Značka jiné jistoty“
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklady |
|
1 |
Poslední dvě číslice roku, kdy byla jistota přijata (YY) |
numerické 2 |
97 |
|
2 |
Identifikace země, ve které byla jistota poskytnuta (kód země ISO alfa-2) |
alfabetické 2 |
IT |
|
3 |
Jedinečná identifikace přijetí pro daný rok a zemi, kterou vydal celní úřad záruky |
alfanumerické 12 |
1234AB788966 |
|
4 |
Kontrolní číslice |
alfanumerické 1 |
8 |
|
5 |
Identifikace jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu (1 písmeno + 6 číslic) nebo nula pro jiné typy jistot |
alfanumerické 7 |
A001017 |
Kolonky 1 a 2 se vyplňují v souladu s výše uvedenými vysvětlivkami.
V kolonce 3 se vyplňuje jedinečná identifikace roku a země, která přijala jistotu, přidělená celním úřadem záruky. Národní celní správy, které chtějí mít v GRN zahrnuto též identifikační číslo celního úřadu záruky, mohou pro vložení vnitrostátního kódu celního úřadu záruky použít až prvních šest znaků kódu.
V kolonce 4 se vyplňuje hodnota sloužící jako kontrolní číslice pro kolonky 1 až 3 GRN. Umožňuje odhalit chyby při identifikaci prvních čtyř kolonek GRN.
Kolonka 5 se vyplňuje pouze tehdy, pokud se GRN týká jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu, která byla zanesena do počítačově zpracovaného tranzitním systému. V takovém případě se v kolonce vyplní identifikační číslo každého záručního dokladu.
Typ/délka: an ..35
Atribut se použije v případě, že atribut „Druh jistoty“ obsahuje kód „0“, „1“, „2“, „4“ nebo „9“ . V tomto případě nelze použít atribut „Referenční číslo jistoty (GRN)“
Typ/délka: an4
Atribut se použije v případě, že je použit „Referenční číslo jistoty (GRN)“; není-li použit, je použití tohoto údaje ponecháno na vůli členskýchstátů. V závislosti na druhu jistoty, vydává tento atribut celní úřad záruky, ručitel nebo hlavní povinný a používá se pro zabezpečení zvláštní jistoty.
OMEZENÍ PLATNOSTI (ES)
Počet: 1
Typ/délka: n1
Kód 0 = ne se použije pro tranzit Společenství.
OMEZENÍ PLATNOSTI (NE ES)
Počet: 99
Typ/délka: a2
Pro země ESVO se použijí kódy zemí uvedený v příloze 37c.
PŘÍLOHA 37 C
DOPLŇKOVÉ KÓDY PRO POČÍTAČOVĚ ZPRACOVANÝ TRANZITNÍ SYSTÉM
1. Kódy zemí (CNT)
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklad |
|
1 |
ISO-alfa 2-kód země |
alfabetické 2 |
IT |
Používá se kód zemí ISO-alfa 2 (viz příloha 38).
2. Kód jazyka
Používá se kodifikace ISO-alfa 2 podle ISO – 639 z roku 1988.
3. Zbožový kód (COM)
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklady |
|
1 |
HS6 |
numerické 6 (zarovnané doleva) |
010290 |
Je třeba zadat šest číslic harmonizovaného systému (HS6). Pro účely jednotlivých států lze zbožový kód rozšířit na osm číslic.
4. Kód citlivého zboží
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklady |
|
1 |
Doplňkový identifikátor pro citlivé zboží |
Numerické ..2 |
2 |
Tento kód se používá pro rozšíření kódu HS6, jak je uvedeno v příloze 44c, v případech, kdy kód HS6 nestačí k identifikaci citlivého zboží.
▼M26 —————
6. Kód předložených dokladů/osvědčení a povolení
|
Osvědčení o shodě |
2 |
|
Osvědčení o jakosti |
3 |
|
Průvodní osvědčení ATR.1 |
18 |
|
Seznam kontejnerů |
235 |
|
Seznam nákladových kusů |
271 |
|
Proforma faktura |
325 |
|
Obchodní faktura |
380 |
|
Nákladní list vydaný tranzitním dopravcem |
703 |
|
Sběrný konosament |
704 |
|
Konosament |
705 |
|
Konosament vydaný tranzitním dopravcem |
714 |
|
Nákladní list SMGS |
722 |
|
Silniční nákladní list |
730 |
|
Letecký nákladní list |
740 |
|
Letecký manifest |
741 |
|
Poštovní průvodka (u balíků) |
750 |
|
Doklad pro multimodální/kombinovanou přepravu (generický termín) |
760 |
|
Cargo manifest |
785 |
|
Soupis položek |
787 |
|
Dodací list T |
820 |
|
Dodací list T1 |
821 |
|
Dodací list T2 |
822 |
|
Kontrolní doklad T5 |
823 |
|
Dodací list T2L |
825 |
|
Vývozní zbožová deklarace |
830 |
|
Rostlinolékařské osvědčení |
851 |
|
Zdravotní osvědčení |
852 |
|
Veterinární osvědčení |
853 |
|
Osvědčení o původu zboží |
861 |
|
Prohlášení o původu zboží |
862 |
|
Osvědčení o preferenčním původu zboží |
864 |
|
Osvědčení o původu zboží na tiskopise A |
865 |
|
Dovozní licence |
911 |
|
Cargo prohlášení při příjezdu |
933 |
|
Embargové povolení |
941 |
|
Tiskopis TIF |
951 |
|
Karnet TIR |
952 |
|
Osvědčení původu zboží EUR 1 |
954 |
|
Karnet ATA |
955 |
|
Ostatní |
zzz |
7. Doplňující informace/Kód pro zvláštní záznamy
Použitelné kódy:
DG0 = Vývoz ze země ESVO nebo vývoz ze země ES, který podléhá omezením.
DG1 = Vývoz ze země ESVO nebo vývoz ze země ES, který podléhá clu.
DG2 = Vývoz.
Doplňkové kódy pro zvláštní záznamy mohou být stanoveny též na vnitrostátní úrovni.
8. Identifikační čísla celního úřadu (COR)
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklad |
|
1 |
Kód země, ve které se celní úřad nachází (viz CNT) |
alfabetické 2 |
IT |
|
2 |
Národní identifikační číslo celního úřadu |
alfanumerické 6 |
0830AB |
Kolonka 1 se vyplňuje v souladu s výše uvedenými vysvětlivkami.
V kolonce 2 se vyplní šestimístný alfanumerický kód. Prostřednictvím těchto šesti míst mohou národní celní správy případně též definovat hierarchii celních úřadů.
PŘÍLOHA 38
KÓDY POUŽÍVANÉ V TISKOPISECH ( 178 ) ( 179 )
HLAVA I OBECNÉ POZNÁMKY
Tato příloha obsahuje pouze specifické základní požadavky, které jsou použitelné v případě papírových tiskopisů. Pokud jsou tranzitní formality plněny prostřednictvím výměny zpráv EDI, použijí se pokyny obsažené v této příloze, pokud přílohy 37a nebo 37c nestanoví jinak.
V některých případech jsou specifikovány požadavky na druh a délku údaje. Kódy pro různé druhy dat jsou tyto:
|
a |
alfabetický |
|
n |
numerický |
|
an |
alfanumerický |
Číslo uvedené za kódem udává přípustnou délku údaje. Dvě tečky uvedené před identifikátorem délky udávají, že údaj nemá pevně stanovenou délku, avšak že může obsahovat počet znaků až do výše stanovené identifikátorem.
HLAVA II KÓDY
Kolonka1: Prohlášení
První pododdíl
Použijí se tyto kódy (a2):
|
EX |
: |
pro obchod ze zeměmi a územími mimo celní území Společenství, kromě zemí ESVO; pro propuštění zboží do jednoho z celních režimů uvedených ve sloupcích A a E tabulky v příloze 37 hlavě I oddílu B); pro přidělení celně schváleného určení nebo použití zboží uvedeného ve sloupcích C a D tabulky v příloze 37 hlavě I oddílu B); pro odeslání zboží, které není zbožím Společenství, v rámci obchodu mezi členskými státy; |
|
IM |
: |
pro obchod ze zeměmi a územími mimo celní území Společenství, kromě zemí ESVO; pro propuštění zboží do jednoho z celních režimů uvedených ve sloupcích H až K tabulky v příloze 37 hlavě I oddílu B); pro propuštění zboží, které není zbožím Společenství, do celního režimu v rámci obchodu mezi členskými státy; |
|
EU |
: |
v rámci obchodu se zeměmi ESVO; pro propuštění zboží do jednoho z celních režimů uvedených ve sloupcích A, E a H až K tabulky v příloze 37 hlavě I oddílu B); pro přidělení celně schváleného určení nebo použití zboží uvedeného ve sloupcích C a D tabulky v příloze 37 hlavě I oddílu B) |
|
CO |
: |
pro zboží Společenství podléhající zvláštním opatřením v průběhu přechodného období po přistoupení nových členských států; pro umístění předfinancovaného zboží do celního skladu nebo svobodného pásma; pro zboží Společenství v rámci obchodu mezi částmi celního území Společenství, na které se vztahuje směrnice 77/388/EHS, a částmi tohoto území, na která se uvedená směrnice nevztahuje, nebo v rámci obchodu mezi částmi tohoto území, na které se uvedená směrnice nevztahuje. |
Druhý pododdíl
Použijí se tyto kódy (a1):
|
A |
pro běžné celní prohlášení (běžný postup podle článku 62 kodexu); |
|
B |
pro neúplné celní prohlášení (zjednodušený postup podle čl. 76 odst. 1 písm. a) kodexu); |
|
C |
pro zjednodušené celní prohlášení (zjednodušený postup podle čl. 76 odst. 1 písm. b) kodexu); |
|
D |
pro podání běžného celního prohlášení uvedeného pod kódem A dříve, než je deklarant schopen zboží předložit; |
|
E |
pro podání neúplného celního prohlášení uvedeného pod kódem B dříve, než je deklarant schopen zboží předložit; |
|
F |
pro podání zjednodušeného celního prohlášení uvedeného pod kódem C dříve, než je deklarant schopen zboží předložit; |
|
X |
pro dodatečné celní prohlášení podle zjednodušeného postupu podle kódu B; |
|
Y |
pro dodatečné celní prohlášení podle zjednodušeného postupu podle kódu C; |
|
Z |
pro dodatečné celní prohlášení podle zjednodušeného postupu podle čl. 76 odst. 1 písm. c) kodexu (zápis zboží do protokolu). Kódy D, E a F lze použít pouze v rámci postupu stanoveného v čl. 201 odst. 2, kdy celní orgány povolí podání celního přiznání dříve, než je deklarant schopen zboží předložit. |
Třetí pododdíl
Použijí se tyto kódy (an..5):
|
T1 |
: |
zboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Společenství; |
|
T2 |
: |
zboží přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství v souladu s články 163 nebo 165 kodexu, pokud se nepoužije čl. 340c odst. 2; |
|
T2F |
: |
zboží přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1; |
|
T2SM |
: |
zboží propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství za použití článku 2 rozhodnutí Výboru pro spolupráci EHS-San Marino č. 4/92 ze dne 22. prosince 1992; |
|
T |
: |
smíšené zásilky podle článku 351; v tomto případě se prostor za značkou T musí proškrtnout; |
|
T2L |
: |
doklad prokazující status zboží Společenství; |
|
T2LF |
: |
doklad prokazující status Společenství u zboží, které směřuje do nebo z části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS; |
|
T2LSM |
: |
doklad prokazující status zboží určeného pro San Marino za použití článku 2 rozhodnutí Výboru pro spolupráci EHS-San Marino č. 4/92 ze dne 22. prosince 1992. |
Kolonka 2: Odesílatel / vývozce
Při použití identifikačních čísel má kód tuto podobu:
při dovozu: kód země (a2); kód UN/EDIFACT 3055 (an..3); identifikační kód vývozce (an..13);
při vývozu: kód země (a2); identifikační kód vývozce (an..16).
Kódy zemí: alfabetické kódy Společenství pro země a území jsou odvozeny od platné normy ISO alfa 2 (a2), pokud jsou v souladu s požadavky právních předpisů Společenství. Právním základem pro tyto kódy je nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi (Úř. věst. L 118, 25.5.1995). Komise pravidelně zveřejňuje nařízení, které seznam kódů zemí aktualizuje.
UN/EDIFACT 3055: pokud jde o kódování hospodářských subjektů ve třetích zemích uvedených v kolonkách 2 a 8, používají členské státy adresář, který vydává a aktualizuje agentura nebo jiná instituce a ve kterém jsou definovány kódy zúčastněných stran. Vybraná agentura bude určena v adresáři agentur zveřejněném OSN pod položkou UN/EDIFACT 3055 (Elektronická výměna dat pro státní správu, obchod a dopravu), který obsahuje seznam agentur odpovědných za přípravu takových seznamů hospodářských subjektů.
Příklad:
„JP1511234567890“ pro japonského vývozce (kód země: JP), jehož identifikační číslo u japonské celní správy (kód agentury 151 v seznamu kódů pro UN/EDIFACT, datový prvek 3055) je 1234567890.
Kolonka 8: Příjemce
Při použití identifikačních čísel má kód tuto podobu:
při dovozu: kód země (a2); identifikační kód příjemce (an..16);
při vývozu: kód země (a2); kód UN/EDIFACT 3055 (an..3); identifikační kód dovozce (an..13).
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Příklad:
„JP1511234567890“ pro japonského dovozce (kód země: JP), jehož identifikační číslo u japonské celní správy (kód agentury 151 v seznamu kódů pro UN/EDIFACT, datový prvek 3055) je 1234567890.
Kolonka 14: Deklarant / zástupce
a) K určení deklaranta nebo statusu zástupce vložte před celé jméno a adresu jeden z těchto kódů (n1):
1. deklarant;
2. zástupce (přímé zastoupení ve smyslu čl. 5 odst. 2 první odrážky kodexu);
3. zástupce (nepřímé zastoupení ve smyslu čl. 5 odst. 2 druhé odrážky kodexu).
V případě, že je tento kód tištěn na papírový doklad, bude uveden v hranatých závorkách (př.: [1], [2] nebo [3]).
b) V případě, že se použijí identifikační čísla, má kód tuto podobu: kód země (a2); identifikační kód deklaranta/zástupce (an..16).
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 15a: Kód země odeslání nebo vývozu
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 17a: Kód země určení
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 17b: Kód regionu určení
Použijí se kódy, které stanoví členské státy.
Kolonka 18: Státní příslušnost dopravního prostředku při odjezdu
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Pole 19: Kontejner (Kont.)
Použijí se tyto kódy (n1):
|
0 |
Zboží nepřepravované v kontejnerech. |
|
1 |
Zboží přepravované v kontejnerech. |
Kolonka 20: Dodací podmínky
V prvních dvou pododdílech této kolonky se případně uvádějí tyto kódy a prohlášení:
|
První pododdíl |
Význam |
Druhý pododdíl |
|
Kód Incoterms |
Incoterms – MOK/EHK |
Bližší určení místa |
|
EXW |
Ze závodu |
Dohodnuté místo |
|
FCA |
Vyplaceně dopravci |
Dohodnuté místo |
|
FAS |
Vyplaceně k boku lodi |
Dohodnutý přístav nalodění |
|
FOB |
Vyplaceně loď |
Dohodnutý přístav nalodění |
|
CFR |
Náklady a přepravné |
Dohodnutý přístav určení |
|
CIF |
Náklady, pojištění a přepravné |
Dohodnutý přístav určení |
|
CPT |
Přeprava placena do |
Dohodnuté místo určení |
|
CIP |
Přeprava a pojištění placeno do |
Dohodnuté místo určení |
|
DAF |
S dodáním na hranici |
Dohodnuté místo |
|
DES |
S dodáním z lodi |
Dohodnutý přístav určení |
|
DEQ |
S dodáním z nábřeží (clo placeno) |
Dohodnutý přístav určení |
|
DDU |
S dodáním clo neplaceno |
Dohodnuté místo určení |
|
DDP |
S dodáním clo placeno |
Dohodnuté místo určení |
|
XXX |
Dodací podmínky jiné než podmínky uvedené výše |
Slovní popis dodacích podmínek stanovených ve smlouvě |
Členské státy mohou v třetím pododdílu vyžadovat tyto kódované údaje (n1):
|
1. |
: |
Místo, které se nachází na území daného členského státu. |
|
2. |
: |
Místo, které se nachází na území jiného členského státu. |
|
3. |
: |
Jiné (místo, které se nachází mimo Společenství). |
Kolonka 21: Státní příslušnost aktivního dopravního prostředku překračujícího hranici
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 22: Měna faktury
Měna faktury se označuje pomocí měnového kódu ISO alfa-3 (ISO 4217 pro měny a peněžní prostředky).
Kolonka 24: Druh obchodu
Členské státy, které vyžadují tuto informaci, používají jednociferné kódy uvedené ve sloupci A tabulky stanovené podle čl. 13 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ( 180 ) (případně s výjimkou kódu 9), přičemž toto číslo se uvádí v levé straně kolonky. Mohou také stanovit, aby byla v pravé straně kolonky uvedena druhá číslice ze seznamu ve sloupci B uvedené tabulky.
|
Sloupec A |
Sloupec B |
|
1. Obchody zahrnující skutečný nebo zamyšlený převod vlastnictví s protiplněním (finančním nebo jiným) (kromě obchodů uvedených v bodech 2, 7 a 8) (1) (2) (3) |
1. Nákup nebo prodej s konečnou platností (2) 2. Dodávka pro prodej na zkoušku nebo po vyzkoušení, pro komisní prodej nebo se zprostředkováním obchodního zástupce 3. Směna (věcné plnění) 4. Nákupy cestujících pro osobní potřebu 5. Finanční leasing (3) |
|
2. Vrácení zboží již zaznamenaného pod kódem 1 (4); náhrada zboží zdarma (4) |
1. Vrácení zboží 2. Náhrada za vrácené zboží 3. Náhrada (např. ze záruky) zboží, které nebylo vráceno |
|
3. Obchody (ne dočasné) zahrnující převod vlastnictví bez protiplnění (finančního nebo jiného) |
1. Zboží dodané v rámci programů pomoci částečně nebo zcela řízených nebo financovaných Evropským společenstvím 2. Jiné dodávky pomoci orgánů veřejné moci 3. Jiné dodávky pomoci (jednotlivci, nevládní organizace) 4. Ostatní |
|
4. Operace, jejichž účelem je zpracování podle smlouvy (5) nebo oprava (6) (kromě operací uvedených v bodě 7) |
1. Zpracování podle smlouvy 2. Opravy a údržba za úhradu 3. Opravy a údržba bez úhrady |
|
5. Operace prováděné po zpracování podle smlouvy (5) nebo opravě (6) (kromě operací uvedených v bodě 7) |
1. Zpracování podle smlouvy 2. Opravy a údržba za úhradu 3. Opravy a údržba bez úhrady |
|
6. Obchody nezahrnující převod vlastnictví, např. pronájem, výpůjčka, provozní leasing (7) a ostatní dočasná použití (8) kromě zpracování podle smlouvy a oprav (dodání nebo vrácení) |
1. Pronájem, výpůjčka, provozní leasing 2. Ostatní zboží pro dočasné použití |
|
7. Operace podle společných obranných projektů nebo jiných společných mezivládních výrobních programů (např. Airbus) |
|
|
8. Dodávka stavebních materiálů a zařízení pro práce, které jsou součástí obecné stavební nebo inženýrské smlouvy (9) |
|
|
9. Ostatní obchody |
|
|
(1) Tato položka zahrnuje většinu vývozů nebo odeslání a dovozů nebo přijetí, tj. obchody, při kterých: — přechází vlastnictví z rezidenta na nerezidenta nebo naopak, — je nebo bude provedena platba nebo věcná náhrada. (2) Včetně náhradních dílů a jiných náhrad prováděných za úhradu. (3) Včetně finančního leasingu; leasingové splátky se vypočítávají tak, aby pokrývaly zcela nebo téměř zcela hodnotu zboží. Nebezpečí a výnosy spojené s vlastnictvím přecházejí na nájemce. Na konci trvání smlouvy se nájemce stává zákonným vlastníkem zboží. (4) U odpovídajících položek se zaznamenává vrácení a náhrada dodávek zboží původně zaznamenané v kolonkách 3 až 9 sloupce A. (5) Operace přepracování (pod celním dohledem i mimo něj) se zaznamenávají v položkách 4 až 5 sloupce A. Na operace přepracování na účet zpracovatele se tyto položky nevztahují; zaznamenávají se v kolonce 1 sloupce A. (6) Oprava vyžaduje navrácení zboží jeho původnímu účelu; to může zahrnovat také přestavění nebo vylepšení. (7) Provozní leasing: leasingové smlouvy jiné než finanční leasing (viz poznámku 3). (8) Tato položka zahrnuje zboží, které je vyváženo nebo dováženo se záměrem následného zpětného vývozu nebo zpětného dovozu bez změny vlastnictví. (9) Obchody zaznamenané v kolonce 8 sloupce A zahrnují zboží, které není samostatně fakturováno, ale pro které je vystavena samostatná faktura, která zahrnuje celkovou hodnotu díla. Pokud se nejedná o tento případ, zaznamená se tento obchod v kolonce 1. |
|
Kolonka 25: Druh dopravy na hranici
Použijí se tyto kódy (n1):
|
Kód |
Popis |
|
1 |
námořní doprava |
|
2 |
železniční doprava |
|
3 |
silniční doprava |
|
4 |
letecká doprava |
|
5 |
poštovní doprava |
|
6 |
doprava potrubím a vedením |
|
7 |
říční doprava |
|
8 |
vlastní pohon |
Kolonka 26: Druh dopravy ve vnitrozemí
Použijí se kódy uvedené pro kolonku 25.
Kolonka 29: Výstupní nebo vstupní celní úřad
Použijí se takto strukturované kódy (an8):
— první dva znaky (a2) slouží k určení země pomocí kódů zemí uvedených v kolonkách 2,
— dalších šest znaků (an6) zastupuje dotyčný úřad dané země. Měla by být přijata tato struktura:
—První tři znaky (a3) by byly použity pro kód UN/LOCODE a poslední tři znaky pro národní alfanumerické další dělení (an3). Pokud by se toto další dělení nepoužilo, měly by být vloženy znaky „000“.
Příklad:
BEBRU000: BE = ISO 3166 pro Belgii, BRU = UN/LOCODE pro město Brusel, 000 pro nevyužité další dělení.
Kolonka 31: Nákladové kusy a popis zboží; značky a čísla; č. kontejneru; počet a druh
Druh nákladových kusů
Použijí se tyto kódy:
(Doporučení EHK/OSN č. 21/rev. 4. květen 2002)
KÓDY BALENÍ
|
Aerosol |
AE |
|
Ampule, chráněná |
AP |
|
Ampule, nechráněná |
AM |
|
Ampulka |
VI |
|
Baleno do smršťovací fólie |
SW |
|
Balíček |
PC |
|
Balíček, svazek |
PA |
|
Balík, svazek |
BE |
|
Balík (žok), neslisovaný |
BN |
|
Balík (žok), slisovaný |
BL |
|
Balon chráněný |
BP |
|
Balon nechráněný |
BF |
|
Bandaska s držadlem a hubičkou |
CD |
|
Barel |
DR |
|
Barel, sud ze dřeva |
1W |
|
Barel, sud z hliníku |
1B |
|
Barel, sud z lepenky |
1G |
|
Barel, sud z překližky |
1D |
|
Barel, sud z oceli |
1A |
|
Barel ze železa |
DI |
|
Barel z hliníku s neodnímatelnou vrchní částí |
QC |
|
Barel z hliníku s odnímatelnou vrchní částí |
QD |
|
Barel z oceli s neodnímatelnou vrchní částí |
QA |
|
Barel z oceli s odnímatelnou vrchní částí |
QB |
|
Barel z plastu |
IH |
|
Barel z plastu s neodnímatelnou vrchní částí |
QF |
|
Barel z plastu s odnímatelnou vrchní částí |
QG |
|
Bedna |
CH |
|
Bedna izotermická |
EI |
|
Bedna, přepravka |
CS |
|
Bedna s paletovou základnou |
ED |
|
Bedna s paletovou základnou ze dřeva |
EE |
|
Bedna s paletovou základnou z kovu |
EH |
|
Bedna s paletovou základnou z lepenky |
EF |
|
Bedna s paletovou základnou z plastu |
EG |
|
Bedna z oceli |
SS |
|
Bez jakéhokoli obalu |
NE |
|
Bez jakéhokoli obalu, jedna jednotka |
NF |
|
Bez jakéhokoli obalu, více jednotek |
NG |
|
Blister |
AI |
|
Bonbona, proutěná láhev |
WB |
|
Cívka |
BB |
|
Cívka, navíjecí buben |
RL |
|
Dávka |
LT |
|
Dávkovač |
DN |
|
Demižón chráněný |
DP |
|
Demižón nechráněný |
DJ |
|
Deska, bednění |
BD |
|
Desky v balíku/svazku |
BY |
|
Džbán, amfora |
PH |
|
Džbán, konvice |
JG |
|
Džber, soudek |
TB |
|
Filmpak |
FP |
|
Fólie, arch, plát, podložka |
ST |
|
Fólie, archy, pláty, podložky v balíku/svazku |
SZ |
|
Fólie s obalem z plastu |
SP |
|
Fošny v balíku/svazku |
PZ |
|
Hrnec, kelímek |
PT |
|
Ingot |
IN |
|
Ingoty v balíku/svazku |
IZ |
|
Káď, sud, bečka |
TO |
|
Kanystr, nádrž |
CI |
|
Kanystr obdélníkový |
JC |
|
Kanystr válcovitý |
JY |
|
Kanystr z oceli |
3A |
|
Kanystr z oceli s neodnímatelnou vrchní částí |
QK |
|
Kanystr z oceli s odnímatelnou vrchní částí |
QL |
|
Kanystr z plastu |
3H |
|
Kanystr z plastu s neodnímatelnou vrchní částí |
QM |
|
Kanystr z plastu s odnímatelnou vrchní částí |
QN |
|
Kapsle |
AV |
|
Karta |
CM |
|
Karton na mléko |
MC |
|
Kazeta |
CQ |
|
Sud |
KG |
|
Klec |
CG |
|
Klec CHEP, Commonwealth Handling Equipment Pool |
DG |
|
Klec ve tvaru válce |
CW |
|
Kluzná podložka |
SL |
|
Kmen, kulatina |
LG |
|
Kmeny v balíku/svazku |
LZ |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu |
6H |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnějším barelem z hliníku |
YC |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnějším barelem z lepenky |
YJ |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnějším barelem z oceli |
YA |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnějším barelem z plastu |
YL |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnějším barelem z překližky |
YG |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou z dřevovláknitého materiálu |
YK |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou ze dřeva |
YF |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou z hliníku |
YD |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou z oceli |
YB |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou z pevného plastu |
YM |
|
Kompozitní obal, nádoba z plastu s vnější schránkou z překližky |
YH |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla |
6P |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším barelem z hliníku |
YQ |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším barelem z lepenky |
YW |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším barelem z oceli |
YN |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším barelem z překližky |
YT |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším obalem z lehčeného plastu |
YY |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším obalem z pevného plastu |
YZ |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnějším proutěným opletením |
YV |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnější schránkou z dřevovláknitého materiálu |
YX |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnější schránkou z hliníku |
YR |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnější schránkou z oceli |
YP |
|
Kompozitní obal, nádoba ze skla s vnější schránkou ze dřeva |
YS |
|
Konev na mléko |
CC |
|
Kontejner, specifikovaný pouze jako přepravní zařízení |
CN |
|
Konzerva |
TN |
|
Kornout |
AJ |
|
Koš |
BK |
|
Košík |
HR |
|
Košík na ovoce |
PJ |
|
Koš s držadlem ze dřeva |
HB |
|
Koš s držadlem z lepenky |
HC |
|
Koš s držadlem z plastu |
HA |
|
Krabice |
BX |
|
Krabička na zápalky |
MX |
|
Kryt, povlak |
CV |
|
Kufr |
SU |
|
Kufr velký cestovní |
FO |
|
Kufr velký lodní |
TR |
|
Láhev, baňka |
FL |
|
Láhev na plyn |
GB |
|
Láhev chráněná cibulovitá |
BV |
|
Láhev chráněná válcovitá |
BQ |
|
Láhev nechráněná cibulovitá |
BS |
|
Láhev nechráněná válcovitá |
BO |
|
Lepenková krabice |
CT |
|
Liftvan |
LV |
|
Mísa |
BM |
|
Mísa, ošatka |
PU |
|
Miska, baňka |
CU |
|
Nádoba, sklenice |
JR |
|
Nádoba v plastovém obalu |
MW |
|
Nádoba ze skla |
GR |
|
Nádoba z kovu |
MR |
|
Nádoba z plastu |
PR |
|
Nádrž |
VA |
|
Nádrž, tank obdélníkový |
TK |
|
Nádrž, tank válcovitý |
TY |
|
Nádržka, nádoba ze dřeva |
AD |
|
Nádržka, nádoba z lepenky |
AB |
|
Nádržka, nádoba z papíru |
AC |
|
Námořní bedna |
SE |
|
Není k dispozici |
NA |
|
Obal |
PK |
|
Obal reklamní ze dřeva |
IA |
|
Obal reklamní z kovu |
ID |
|
Obal reklamní z lepenky |
IB |
|
Obal reklamní z plastu |
IC |
|
Obal opatřený papírem |
IG |
|
Obal s průhledným okénkem |
IE |
|
Obal válcovitý elastický |
IF |
|
Obal z lepenky s otvory pro uchopení |
IK |
|
Ohebná roura |
TD |
|
Ohrada |
PF |
|
Opletená láhev chráněná |
CP |
|
Opletená láhev nechráněná |
CO |
|
Otep |
TS |
|
Paleta |
PX |
|
Paleta balená do smršťovací fólie |
AG |
|
Paleta modulární s rámem o rozměrech 80 cm × 100 cm |
PD |
|
Paleta modulární s rámem o rozměrech 80 cm × 120 cm |
PE |
|
Paleta modulární s rámem o rozměrech 80 cm × 60 cm |
AF |
|
Paleta 100 cm × 110 cm |
AH |
|
Paletová schránka |
PB |
|
Plachta, plachtovina |
CZ |
|
Plášť |
EN |
|
Plát, plech |
PG |
|
Pláty v balíku/svazku |
PY |
|
Plech |
SM |
|
Plechovka obdélníková |
CA |
|
Plechovka válcovitá |
CX |
|
Podnos ze dřeva dvouúrovňový bez poklopu |
DX |
|
Podnos ze dřeva jednoúrovňový bez poklopu |
DT |
|
Podnos z lepenky dvouúrovňový bez poklopu |
DY |
|
Podnos z lepenky jednoúrovňový bez poklopu |
DV |
|
Podnos z plastu dvouúrovňový bez poklopu |
DW |
|
Podnos z plastujednoúrovňový bez poklopu |
DS |
|
Podnos z polystyrenu jednoúrovňový bez poklopu |
DU |
|
Pojízdná plošina |
SI |
|
Pouzdro z oceli |
SV |
|
Proutěný košík |
CE |
|
Přepravka |
CR |
|
Přepravka mělká |
SC |
|
Přepravka na čaj |
TC |
|
Přepravka na láhve, stojan na láhve |
BC |
|
Přepravka na ovoce |
FC |
|
Přepravka na pivo |
CB |
|
Přepravka pro zavěšené oděvy |
RJ |
|
Přepravka s rámem |
FD |
|
Přepravka ze dřeva pro volně ložené zboží |
DM |
|
Přepravka ze dřeva víceúrovňová |
DB |
|
Přepravka z lepenky pro volně ložené zboží |
DK |
|
Přepravka z lepenky víceúrovňová |
DC |
|
Přepravka z plastu pro volně ložené zboží |
DL |
|
Přepravka z plastu víceúrovňová |
DA |
|
Přepravní rám, latění |
SK |
|
Pytel |
SA |
|
Pytel elastický |
FX |
|
Pytel vícestěnný |
MS |
|
Pytel z juty |
JT |
|
Pytel z plastu |
EC |
|
Pytlík (váček) |
PO |
|
Rám, stojan |
FR |
|
Regál |
RK |
|
Rohož |
MT |
|
Roura |
TU |
|
Roury, hadice v balíku/svazku |
TZ |
|
Rozprašovač |
AT |
|
Rukáv |
SY |
|
Sada |
SX |
|
Schránka CHEP, Commonwealth Handling Equipment Pool, Eurobox |
DH |
|
Schránka, krabice z dřevovláknitých desek |
4G |
|
Schránka, krabice z hliníku |
4B |
|
Schránka, krabice z oceli |
4A |
|
Schránka, krabice z plastu |
4H |
|
Schránka, krabice z překližky |
4D |
|
Schránka, krabice z přírodního dřeva |
4C |
|
Schránka, krabice z rekonstituovaného dřeva |
4F |
|
Schránka na kapaliny |
BW |
|
Schránka z lehčeného plastu |
QR |
|
Schránka z pevného plastu |
QS |
|
Schránka z přírodního dřeva obyčejná |
QP |
|
Schránka z přírodního dřeva s ochranou proti úniku práškovitých materiálů |
|
|
Síť |
NT |
|
Síťka na ovoce |
RT |
|
Síťový rukáv z plastu |
NU |
|
Síťový rukáv z textilního materiálu |
NV |
|
Soudek |
CK |
|
Souprava, svazek |
NS |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z hliníku |
WL |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z kompozitního materiálu, s vnitřní nádobou z měkkého plastu |
ZR |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z kompozitního materiálu, s vnitřní nádobou z pevného plastu |
ZQ |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z kovu |
WM |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z oceli |
WK |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z pevného plastu, samonosný |
ZK |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené kapaliny z pevného plastu s konstrukčním vybavením |
ZJ |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené pevné látky z kompozitního materiálu s vnitřní nádobou z měkkého plastu |
ZM |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené pevné látky z kompozitního materiálu s vnitřní nádobou z pevného plastu |
ZL |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené pevné látky z pevného plastu, samonosný |
ZF |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené pevné látky z pevného plastu s konstrukčním vybavením |
ZD |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží |
WA |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží, elastický |
ZU |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z dřevovláknitých desek |
ZT |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z hliníku |
WD |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z hliníku pod tlakem vyšším než 10 kPa |
WH |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z jiného kovu než oceli |
ZV |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z kompozitního materiálu |
ZS |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z kompozitního materiálu s vnitřní nádobou z měkkého plastu pod tlakem |
ZP |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z kompozitního materiálu, s vnitřní nádobou z pevného plastu pod tlakem |
ZN |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z kovu |
WF |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z kovu pod tlakem vyšším než 10 kPa |
WJ |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z oceli |
WC |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z oceli pod tlakem vyšším než 10 kPa |
WG |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z papíru, vícestěnný |
ZA |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z papíru, vícestěnný, voděodolný |
ZC |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z pevného plastu |
AA |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z pevného plastu samonosný pod tlakem |
ZH |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z pevného plastu s konstrukčním vybavením pod tlakem |
ZG |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z plastové fólie |
WS |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z plastové tkaniny bez potahu a vnitřního pláště |
WN |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z plastové tkaniny s potahem |
WP |
|
Středněvelký kontejner pro volně ložené zboží z plastové tkaniny s potahem a vnitřním pláštěm |
WR |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z plastové tkaniny s vnitřním pláštěm |
WQ |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z překližky |
ZX |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z překližky s vnitřním pláštěm |
WY |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z přírodního dřeva |
ZW |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z přírodního dřeva s vnitřním pláštěm |
WU |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z rekonstituovaného dřeva |
ZY |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z rekonstituovaného dřeva, s vnitřním pláštěm |
WZ |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z textilního materiálu bez potahu a vnitřního pláště |
WT |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z textilního materiálu s potahem |
WV |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z textilního materiálu s potahem a vnitřním pláštěm |
WX |
|
Středně velký kontejner pro volně ložené zboží z textilního materiálu s vnitřním pláštěm |
WW |
|
Sud, barel |
BA |
|
Sud dřevěný |
2C |
|
Sud dřevěný s čepem |
QH |
|
Sud dřevěný s odnímatelnou vrchní částí |
QJ |
|
Sud o objemu cca 195 l |
TI |
|
Svazek |
BH |
|
Svitek |
CL |
|
Svitek, role |
RO |
|
Škopek s víkem |
TL |
|
Špulka |
SO |
|
Štůčka (tkaniny) |
BT |
|
Tácek na potraviny |
FT |
|
Tenká deska |
SB |
|
Tlaková láhev |
CY |
|
Tlusté prkno, fošna |
PN |
|
Trám, nosník |
GI |
|
Trámy v balíku/svazku |
GZ |
|
Trubka, potrubí |
PI |
|
Trubky, potrubí v balíku/svazku |
PV |
|
Truhla |
CF |
|
Truhla, rakev |
CJ |
|
Tuba s tryskou |
TV |
|
Tyč |
BR |
|
Tyč, prut |
RD |
|
Tyče, pruty v balíku/svazku |
RZ |
|
Tyče v balíku/svazku |
BZ |
|
Váček, pytlík |
SH |
|
Vak |
BG |
|
Vak pro objemné volně ložené zboží |
43 |
|
Vakuově baleno |
VP |
|
Vak velký |
ZB |
|
Vak vícenásobný |
MB |
|
Vak z papíru |
5M |
|
Vak z papíru, vícestěnný |
XJ |
|
Vak z papíru, vícestěnný, voděodolný |
XK |
|
Vak z plastové fólie |
XD |
|
Vak z plastové tkaniny |
5H |
|
Vak z plastové tkaniny bez vnitřního pláště a potahu |
XA |
|
Vak z plastové tkaniny s ochranou proti úniku práškovitých materiálů |
XB |
|
Vak z plastové tkaniny, voděodolný |
XC |
|
Vak z textilního materiálu |
5L |
|
Vak z textilního materiálu bez vnitřního pláště a potahu |
XF |
|
Vak z textilního materiálu s ochranou proti úniku práškovitých materiálů |
XG |
|
Vak z textilního materiálu, voděodolný |
XH |
|
Vanpack |
VK |
|
Vědro |
FI |
|
Vědro, kbelík |
BJ |
|
Vědro, konev |
PL |
|
Velký sud, káď |
BU |
|
Velký sud o objemu cca 240 l |
HG |
|
Věnec, kolo |
RG |
|
Volně (v případě zvířat) |
UC |
|
Volně loženo, kapalina |
VL |
|
Volně loženo, plyn (při tlaku 1 031 mbar a teplotě 15 °C) |
VG |
|
Volně loženo, tuhá konzistence, granule („zrní“) |
VR |
|
Volně loženo, tuhá konzistence, jemné zrnění („prášek“) |
VY |
|
Volně loženo, tuhá konzistence, velké kusy („hroudy“) |
VO |
|
Volně loženo, zkapalněný plyn (na vysokou teplotu/tlak) |
VQ |
|
Vřeteno |
SD |
|
Vzájemně definováno |
ZZ |
|
Zásobník, vana |
BI |
Kolonka 33: Zbožový kód
První pododdíl (osm číslic)
Vyplní se v souladu s kombinovanou nomenklaturou.
Používá-li se tiskopis pro účely tranzitního režimu Společenství, vyplní se do tohoto pododdílu zbožový kód složený nejméně ze šesti číslic harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží. Avšak v případech, kdy tak stanoví právní předpisy Společenství, se uvede kód kombinované nomenklatury.
Druhý pododdíl (tři znaky)
Vyplní se v souladu s kódem Taric (dva znaky pro uplatňování zvláštních opatření Společenství týkající se formalit, které jsou plněny na místě určení).
Třetí pododdíl (čtyři znaky)
Vyplní se v souladu s kódem Taric (první doplňkový kód).
Čtvrtý pododdíl (čtyři znaky)
Vyplní se v souladu s kódem Taric (první doplňkový kód).
Pátý pododdíl (čtyři znaky)
Kódy stanoví členské státy, kterých se to týká.
Kolonka 34a: Kód země původu
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 34b: Kód regionu původu nebo výroby
Kódy stanoví členské státy.
Kolonka 36: Preference
Tato kolonka je pro třímístné číselné kódy složené z jednociferného znaku z odstavce 1 a dvouciferného znaku z odstavce 2.
Příslušné kódy jsou uvedeny níže:
1.
První číslice kódu
|
1 |
celní zacházení „erga omnes“; |
|
2 |
systém všeobecných preferencí (SVP); |
|
3 |
celní preference, jiné než uvedené pod kódem 2; |
|
4 |
neuplatňování cel podle ustanovení dohod o celní unii, které uzavřelo Společenství. |
2.
Následující dvě číslice kódu:
|
00 |
žádný z následujících případů; |
|
10 |
dočasné osvobození od cla; |
|
15 |
dočasné osvobození od cla se zvláštním použitím; |
|
18 |
dočasné osvobození od cla s osvědčením o zvláštní povaze produktu; |
|
19 |
dočasné osvobození od cla pro zboží dovážené s osvědčením letové způsobilosti; |
|
20 |
celní kvóta ( 181 ); |
|
23 |
celní kvóta se zvláštním použitím ( 182 ); |
|
25 |
celní kvóta s osvědčením o zvláštní povaze produktu ( 183 ); |
|
28 |
celní kvóta po pasivním zušlechťovacím styku ( 184 ); |
|
40 |
zvláštní použití vyplývající ze společného celního sazebníku; |
|
50 |
osvědčení o zvláštní povaze produktu. |
1. Kolonka 37: Režim
A. První pododdíl:
V tomto pododdílu se uvádějí čtyřciferné kódy, které se skládají z dvouciferného kódu pro režim, o který je žádáno, a z druhého dvouciferného kódu pro předchozí režim. Seznam dvouciferných kódů je uveden níže.
„Předchozím režimem“ se rozumí režim, ve kterém se zboží nacházelo před propuštěním do režimu, o který je žádáno.
Je nutno poznamenat, že je-li předchozím režimem režim uskladňování v celním skladu nebo dočasného použití nebo pokud zboží přichází ze svobodného pásma, použije se odpovídající kód, pouze pokud zboží nebylo propuštěno do celního režimu s hospodářským účinkem (aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk nebo přepracování pod celním dohledem).
Například: Zpětný vývoz zboží dovezeného v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) a následně propuštěného do režimu uskladňování v celním skladu = 3151 (ne 3171). (První operace = 5100; druhá operace = 7151; zpětný vývoz = 3151.)
A podobně je-li zboží dříve dočasně vyvezené zpětně dováženo, považuje se propuštění do některého z uvedených režimů s podmíněným osvobozením od cla za prostý dovoz v tomto režimu. Údaj vyznačující „zpětný dovoz“ se uvádí, pouze pokud je zboží propouštěno do volného oběhu.
Například: propuštění pro domácí spotřebu se souběžným propuštěním do volného oběhu zboží vyváženého v celním režimu pasivního zušlechťovacího styku nacházejícího se v režimu uskladňování v celním skladu při zpětném dovozu = 6121 (ne 6171). (První operace: dočasný vývoz pro pasivní zušlechťovací styk = 2100; druhá operace: uskladňování v celním skladu = 7121; třetí operace: propuštění pro domácí spotřebu + propuštění do volného oběhu = 6121.)
Kódy označené v seznamu níže písmenem (a) nelze použít jako první dvě číslice kódu režimu, ale pouze pro označení předchozího režimu.
Například: 4054 = propuštění zboží, které bylo dříve v jiném členském státě propuštěno do aktivního zušlechťovacího styku – podmíněného systému, do volného oběhu a domácí spotřebu.
Seznam režimů pro účely kódování
K vytvoření čtyřciferného kódu musí být kombinovány dva z těchto základních prvků.
|
00 |
Tento kód se používá k označení skutečnosti, že neexistuje žádný předchozí režim (a). |
|
01 |
Volný oběh zboží, které je zároveň znovu odesíláno v rámci obchodu mezi částmi celního území Společenství, na které se vztahuje směrnice Rady 77/388/EHS, a částmi, na které se uvedená směrnice nevztahuje, nebo v rámci obchodu mezi částmi tohoto území, na které se uvedená směrnice nevztahuje. Volný oběh zboží, které je zároveň znovu odesíláno v rámci obchodu mezi Společenstvím a zeměmi, se kterými vytvořilo celní unii. Příklad: zboží přepravené ze třetí země, propuštěné do volného oběhu ve Francii a dále odeslané na Normanské ostrovy. |
|
02 |
Volný oběh s použitím aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení). Vysvětlení: aktivní zušlechťovací styk (systém navracení) v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. b) kodexu. |
|
07 |
Volný oběh se souběžným propuštěním do režimu uskladňování kromě režimu uskladňování v celním skladu. Vysvětlení: tento kód se použije při propuštění zboží do volného oběhu, kdy však nebyla zaplacena DPH a případné spotřební daně. Příklady: dovezené stroje jsou propuštěny do volného oběhu, ale nebyla zaplacena DPH. V době, kdy je zboží umístěno ve skladu nebo zóně s daňovým dozorem, je podmíněně osvobozeno od DPH. Dovezené cigarety jsou propuštěny do volného oběhu, ale nebyly zaplaceny DPH a spotřební daně. V době, kdy je zboží umístěno ve skladu nebo zóně s daňovým dozorem, je podmíněně osvobozeno od DPH a spotřebních daní. |
|
10 |
Trvalý vývoz. Příklad: běžný vývoz zboží Společenství do třetí země, ale rovněž vývoz zboží Společenství do částí celního území Společenství, na které se nevztahuje směrnice Rady 77/388/EHS (Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1). |
|
11 |
Vývoz zušlechtěných výrobků získaných z rovnocenného zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) před umístěním dovozového zboží do režimu. Vysvětlení: předčasný vývoz (EX-IM) v souladu s čl. 115 odst. 1 písm. b) kodexu. Příklad: vývoz cigaret vyrobených z tabákových listů pocházejících ze Společenství před umístěním tabákových listů ze třetí země do režimu aktivního zušlechťovacího styku. |
|
21 |
Dočasný vývoz v režimu pasivního zušlechťovacího styku. Vysvětlení: pasivní zušlechťovací styk podle článků 145 až 160 kodexu. Viz též kód 22. |
|
22 |
Dočasný vývoz v režimu jiném než uvedeném pod kódem 21. Příklad: současné použití režimu pasivního zušlechťovacího styku a hospodářského režimu pasivního zušlechťovacího styku pro textilní výrobky (nařízení Rady (ES) č. 3036/94). |
|
23 |
Dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu. Příklad: dočasný vývoz zboží na výstavy, například vzorků, odborných zařízení atd. |
|
31 |
Zpětný vývoz. Vysvětlení: zpětný vývoz zboží, které není zbožím Společenství, po režimu s podmíněným osvobozením od cla s hospodářským účinkem. Příklad: zboží je umístěno do režimu uskladnění v celním skladu a následně deklarováno pro vývoz. |
|
40 |
Domácí spotřeba se souběžným propuštěním do volného oběhu u zboží, které netvoří dodávku osvobozenou od DPH. Příklad: zboží dovážené ze třetí země s platbou cla a DPH. |
|
41 |
Domácí spotřeba se souběžným propuštěním do volného oběhu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení). Příklad: režim aktivního zušlechťovacího styku s platbou cel a vnitrostátních dovozních poplatků. |
|
42 |
Domácí spotřeba se souběžným propuštěním do volného oběhu u zboží, které tvoří dodávku osvobozenou od DPH do jiného členského státu. Příklad: dovoz zboží s osvobozením od DPH prostřednictvím daňového zástupce. |
|
43 |
Domácí spotřeba se souběžným propuštěním do volného oběhu v rámci provádění zvláštních opatření ve spojení s platbou určité částky během přechodného období, které následuje po přistoupení nových členských států. Příklad: propuštění do volného oběhu v případě zemědělských produktů, pro které během zvláštního přechodného období po přistoupení nových členských států platí mezi novými členskými státy a zbytkem Společenství zvláštní celní režim nebo zvláštní opatření stejná, jaká byla svého času uplatňována vůči Španělsku a Portugalsku. |
|
45 |
Propuštění zboží do volného oběhu a pro domácí spotřebu pro účely DPH nebo spotřebních daní a umístění zboží do režimu uskladňování ve skladu s daňovým dozorem. Vysvětlení: osvobození od DPH nebo spotřební daně formou umístění zboží do režimu uskladňování ve skladu s daňovým dozorem. Příklady: cigarety dovážené ze třetí země jsou propuštěny do volného oběhu a DPH byla zaplacena. V době, kdy je zboží ve skladu nebo zóně s daňovým dozorem, je podmíněně osvobozeno od spotřebních daní. Cigarety dovážené ze třetí země jsou propuštěny do volného oběhu a spotřební daně jsou zaplaceny. V době, kdy je zboží ve skladu nebo zóně s daňovým dozorem, je podmíněně osvobozeno od platby DPH. |
|
48 |
Propuštění náhradního zboží pro domácí spotřebu se souběžným propuštěním do volného oběhu v režimu pasivního zušlechťovacího styku před vývozem dočasně vyváženého zboží. Vysvětlení: systém standardní výměny (IM-EX), předčasný dovoz v souladu s čl. 154 odst. 4 kodexu. |
|
49 |
Propuštění zboží Společenství pro domácí spotřebu v rámci obchodu mezi částmi celního území Společenství, na které se vztahuje směrnice Rady 77/388/EHS, a částmi, na které se uvedená směrnice nevztahuje, nebo v rámci obchodu mezi částmi tohoto území, na které se uvedená směrnice nevztahuje. Propuštění zboží pro domácí spotřebu v rámci obchodu mezi Společenstvím a zeměmi, se kterými vytvořilo celní unii. Vysvětlení: dovoz zboží z částí Společenství, na které se nevztahuje šestá směrnice o DPH (77/388/EHS), a jeho propuštění pro domácí spotřebu. Použití JSD stanoví článek 206 nařízení (EHS) č. 2454/93. Příklady: zboží přepravené z Martiniku a propuštěné pro domácí spotřebu v Belgii. Zboží dovezené z Turecka a propuštěné pro domácí spotřebu v Německu. |
|
51 |
Režim aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení). Vysvětlení: režim aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) kodexu. |
|
53 |
Dovoz v režimu dočasného použití. Příklad: dočasné použití, např. pro účely výstavy. |
|
54 |
Režim aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) v jiném členském státě (bez propuštění do volného oběhu v tomto členském státě) (a). Vysvětlení: tento kód se používá k zaznamenání operace pro účely statistiky o obchodu uvnitř Společenství. Příklad: zboží ze třetí země je propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v Belgii (5100). Poté, co projde aktivním zušlechťovacím stykem, je odesláno do Německa do volného oběhu (4054) nebo k dalšímu přepracování (5154). |
|
61 |
Zpětný dovoz se souběžným propuštěním zboží, které netvoří dodávku osvobozenou od DPH, do volného oběhu a pro domácí spotřebu. |
|
63 |
Zpětný dovoz se souběžným propuštěním zboží, které tvoří dodávku osvobozenou od DPH do jiného členského státu, do volného oběhu a pro domácí spotřebu. Příklad: zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku nebo dočasném vývozu, veškerá dlužná výše DPH se účtuje na vrub daňového zástupce. |
|
68 |
Zpětný dovoz s částečným propuštěním pro domácí spotřebu a souběžným propuštěním do volného oběhu a umístěním zboží do režimu uskladnění, jiného než je uskladnění v celním skladu. Příklad: zpracované alkoholické nápoje jsou zpětně dovezeny a umístěny do skladu s daňovým dozorem. |
|
71 |
Propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu. Vysvětlení: propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu. Tato skutečnost nebrání současnému propuštění zboží například do skladu s daňovým dozorem. |
|
76 |
Propuštění do režimu uskladňování v celním skladu nebo svobodného pásma s platbou vývozních náhrad za zboží či výrobky určené pro vývoz bez dalšího zpracování předem. Příklad: uskladnění zboží určeného k vývozu s platbou vývozních náhrad předem (čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 565/80 ze dne 4. března 1980 o platbách vývozních náhrad předem, pokud jde o zemědělské produkty (Úř. věst. L 62, 7.3.1980, s. 5)). |
|
77 |
Umístění do vývozního skladu, svobodného pásma nebo svobodného skladu s platbou vývozních náhrad za zpracované výrobky a zboží určené k vývozu po přepracování předem. Příklad: uskladnění zpracovaných produktů a zboží získaného ze základních výrobků, určených pro vývoz s platbou vývozních náhrad předem (čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 565/80). |
|
78 |
Propuštění zboží do svobodného pásma s výhradou kontroly typu II. |
|
91 |
Propuštění zboží do režimu přepracování pod celním dohledem. |
|
92 |
Přepracování pod celním dohledem v jiném členském státě (bez propuštění do volného oběhu v tomto členském státě) (a). Vysvětlení: tento kód se používá k záznamu operace pro účely statistiky obchodu uvnitř Společenství. Příklad: zboží ze třetí země je přepracováno pod celním dohledem v Belgii (9100). Po přepracování je odesláno do Německa k propuštění do volného oběhu (4092) nebo dalšímu zpracování (9192). |
B. Druhý pododdíl
1. V případě, že se tato kolonka používá ke specifikování režimu Společenství, je nutno použít kód složený z alfabetického znaku, po kterém následují dva znaky alfanumerické, z nichž první určuje kategorii opatření takto:
|
Aktivní zušlechťovací styk |
Axx |
|
Pasivní zušlechťovací styk |
Bxx |
|
Osvobození |
Cxx |
|
Dočasné použití |
Dxx |
|
Zemědělské produkty |
Exx |
|
Jiné |
Fxx |
Aktivní zušlechťovací styk (AZS)
(článek 114 kodexu)
|
Režim |
Kód |
|
Dovoz |
|
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) po předchozím vývozu zušlechtěných výrobků získaných z mléka a mléčných výrobků |
A01 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) a určené k vojenskému využití v zahraničí |
A02 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) a určené ke zpětnému vývozu na kontinentální šelf |
A03 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) (pouze DPH) |
A04 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) (pouze DPH) a určené ke zpětnému vývozu na kontinentální šelf |
A05 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení) a určené k vojenskému využití v zahraničí |
A06 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení) a určené ke zpětnému vývozu na kontinentální šelf |
A07 |
|
Zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) bez osvobození od spotřebních daní |
A08 |
|
Vývoz |
|
|
Zušlechtěné výrobky získané z mléka a mléčných výrobků |
A51 |
|
Zušlechtěné výrobky propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) (pouze DPH) |
A52 |
|
Zušlechtěné výrobky propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku a určené k vojenskému využití v zahraničí |
A53 |
Pasivní zušlechťovací styk (PZS)
(Článek 145 kodexu)
|
Režim |
Kód |
|
Dovoz |
|
|
Zušlechtěné výrobky vracené do členského státu, ve kterém bylo placeno clo |
B01 |
|
Zušlechtěné výrobky vracené po záruční opravě |
B02 |
|
Zušlechtěné výrobky vracené po záruční výměně |
B03 |
|
Zušlechtěné výrobky vracené po pasivním zušlechťovacím styku a podmíněném osvobozením od DPH z důvodu zvláštního použití |
B04 |
|
Zušlechtěné výrobky vracené s částečných osvobozením od cla v případě, že jsou k výpočtu použity náklady na zušlechtění (článek 591) |
B05 |
|
Vývoz |
|
|
Zboží dovezené pro režim aktivního zušlechťovacího styku vyvážené k opravě v rámci pasivního zušlechťovacího styku |
B51 |
|
Zboží dovezené pro režim aktivního zušlechťovacího styku vyvážené za účelem záruční výměny |
B52 |
|
Pasivní zušlechťovací styk (PZS) v rámci dohod se třetími zeměmi, případně v kombinaci s DPH PZS |
B53 |
|
Pouze DPH PZS |
B54 |
Osvobození
(nařízení (EHS) č. 918/83)
|
Článek č. |
Kód |
|
|
Osvobození od dovozního cla |
||
|
Osobní majetek fyzických osob při přenosu obvyklého místa pobytu na celní území Společenství |
2 |
C01 |
|
Zboží dovážené při příležitosti sňatku (výbava a vybavení domácnosti) |
11 odst. 1 |
C02 |
|
Zboží dovážené při příležitosti sňatku (dary obvykle darované při příležitosti sňatku) |
11 odst. 2 |
C03 |
|
Osobní majetek nabytý děděním |
16 |
C04 |
|
Vybavení domácnosti určené k zařízení objektu vedlejšího bydlení |
20 |
C05 |
|
Výbava, studijní potřeby a vybavení domácnosti žáků nebo studentů |
25 |
C06 |
|
Zásilky zboží nepatrné hodnoty |
27 |
C07 |
|
Zásilky odesílané soukromou osobou jiné soukromé osobě |
29 |
C08 |
|
Obchodní majetek a ostatní zařízení dovážené při přemístění činnosti podniku ze třetí země do Společenství |
32 |
C09 |
|
Obchodní majetek a ostatní zařízení, které patří osobám vykonávajícím nezávislá povolání a právnickým osobám, které nevykonávají svou činnost za účelem zisku |
38 |
C10 |
|
Zboží vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje uvedené v příloze I |
50 |
C11 |
|
Zboží vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje uvedené v příloze II |
51 |
C12 |
|
Zboží vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje (náhradní díly, části a příslušenství) |
53 |
C13 |
|
Vědecké nástroje a přístroje dovážené k neobchodním účelům vědeckovýzkumným zařízením nebo subjektům se sídlem mimo Společenství nebo na jeho účet |
59a |
C14 |
|
Laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu |
60 |
C15 |
|
Léčebné látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání |
61 |
C16 |
|
Nástroje a přístroje určené k lékařskému výzkumu, lékařské diagnostice nebo k léčbě |
63a |
C17 |
|
Referenční látky pro kontrolu jakosti léčiv |
63c |
C18 |
|
Farmaceutické výrobky užívané při mezinárodních sportovních událostech |
64 |
C19 |
|
Zboží určené charitativním a dobročinným subjektům |
65 |
C20 |
|
Předměty uvedené v příloze III určené pro nevidomé |
70 |
C21 |
|
Předměty uvedené v příloze III určené pro nevidomé, dovážené nevidomými pro vlastní potřebu |
71 první odrážka |
C22 |
|
Předměty uvedené v příloze III určené pro nevidomé, dovážené určitými institucemi nebo organizacemi |
71 druhá odrážka |
C23 |
|
Předměty určené pro ostatní zdravotně postižené osoby (jiných než nevidomých) dovážené zdravotně postiženými osobami pro vlastní potřebu |
72; 74 |
C24 |
|
Předměty určené pro ostatní zdravotně postižené osoby (jiných než nevidomých) dovážené určitými institucemi nebo organizacemi |
72; 74 |
C25 |
|
Zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof |
79 |
C26 |
|
Čestná vyznamenání a ceny |
86 |
C27 |
|
Dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů |
87 |
C28 |
|
Zboží určené k užívání panovníky a hlavami států |
90 |
C29 |
|
Vzorky zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti |
91 |
C30 |
|
Tiskoviny a reklamní materiál dovážené k podpoře obchodní činnosti |
92 |
C31 |
|
Výrobky používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události |
95 |
C32 |
|
Zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům |
100 |
C33 |
|
Zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového nebo obchodního vlastnictví |
107 |
C34 |
|
Turistický propagační materiál |
108 |
C35 |
|
Různé dokumenty a zboží |
109 |
C36 |
|
Materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě |
110 |
C37 |
|
Stelivo, píce a krmivo určené pro zvířata během jejich přepravy |
111 |
C38 |
|
Pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech |
112 |
C39 |
|
Materiál určený pro památníkynebo hřbitovy válečných obětí |
117 |
C40 |
|
Rakve, urny a smuteční ozdoby |
118 |
C41 |
|
Osvobození od vývozního cla |
||
|
Domácí zvířata vyvážená při přemístění zemědělského podniku ze Společenství do třetí země |
120 |
C51 |
|
Píce a krmivo určené pro zvířata během jejich přepravy |
126 |
C52 |
Dočasné použití
(Kodex a toto nařízení)
|
Postup |
Článek tohoto nařízení |
Kód |
|
Palety |
556 |
D01 |
|
Kontejnery |
557 |
D02 |
|
Dopravní prostředky |
558 |
D03 |
|
Osobní potřeby cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům |
563 |
D04 |
|
Předměty k uspokojování potřeb námořníků |
564 |
D05 |
|
Zboží určené k nápravě následků katastrof |
565 |
D06 |
|
Lékařská, chirurgická a laboratorní zařízení |
566 |
D07 |
|
Zvířata |
567 |
D08 |
|
Zboží určené k tradičním činnostem v příhraničních oblastech |
567 |
D09 |
|
Zvukové, obrazové nebo datové nosiče |
568 |
D10 |
|
Propagační materiál |
568 |
D11 |
|
Zařízení k výkonu povolání |
569 |
D12 |
|
Pedagogický materiál a vědecká zařízení |
570 |
D13 |
|
Obaly, plné |
571 |
D14 |
|
Obaly, prázdné |
571 |
D15 |
|
Formy, matrice, šablony, nákresy, návrhy, měřicí, kontrolní a zkušební přístroje a podobné předměty |
572 |
D16 |
|
Speciální nářadí a nástroje |
572 |
D17 |
|
Zboží, které má být předmětem zkoušek |
573 písm. a) |
D18 |
|
Zboží dovážené na základě kupní smlouvy o prodeji na zkoušku, které bylo těmto zkouškám podrobeno |
573 písm. b) |
D19 |
|
Zboží dovážené k provádění zkoušek |
573 písm. c) |
D20 |
|
Vzorky |
574 |
D21 |
|
Náhradní výrobní prostředky |
575 |
D22 |
|
Zboží určené k vystavení nebo použit při veřejné akce |
576 odst. 1 |
D23 |
|
Zboží ke schválení (dva měsíce) |
576 odst. 2 |
D24 |
|
Umělecká díla, sběratelské předměty nebo starožitnosti |
576 odst. 3a |
D25 |
|
Zboží dovážené za účelem prodeje v dražbě |
576 odst. 3b |
D26 |
|
Náhradní díly, příslušenství a vybavení |
577 |
D27 |
|
Zboží dovážené ve zvláštních situacích, které nemají hospodářský dopad |
578 písm. b) |
D28 |
|
Zboží dovážené příležitostně a na dobu kratší než tři měsíce |
578 písm. a) |
D29 |
|
Článek kodexu |
Kód |
|
|
Dočasné použití s částečným osvobozením od cla |
142 |
D51 |
Zemědělské produkty
|
Postup |
Kód |
|
Dovoz |
|
|
Použití jednotkových hodnot k určení celní hodnoty určitého zboží podléhajícího zkáze (články 173–177) |
E01 |
|
Paušální dovozní hodnoty (například: nařízení (ES) č. 3223/94) |
E02 |
|
Vývoz |
|
|
Zemědělské produkty, pro které se požaduje náhrada podléhající vývozní licenci (zboží z přílohy I). |
E51 |
|
Zemědělské produkty, pro které se požaduje náhrada podléhající vývozní licenci (zboží z přílohy I). |
E52 |
|
Zemědělské produkty vyvážené v malém množství, pro které se požaduje náhrada nepodléhající vývozní licenci (zboží z přílohy I). |
E53 |
|
Zemědělské produkty, pro které se požaduje náhrada podléhající osvědčení o náhradě (zboží neuvedené v příloze I). |
E61 |
|
Zemědělské produkty, pro které se požaduje náhrada nepodléhající osvědčení o náhradě (zboží neuvedené v příloze I). |
E62 |
|
Zemědělské produkty vyvážené v malém množství, pro které se požaduje náhrada a kde není vyžadováno osvědčení o náhradě (zboží neuvedené v příloze I). |
E63 |
|
Zemědělské produkty vyvážené v malém množství, pro které se požaduje náhrada, nezahrnované do výpočtu minimální míry kontrol. |
E71 |
Ostatní
|
Postup |
Kód |
|
Dovoz |
|
|
Osvobození od dovozního cla pro vrácené zboží (článek 185 kodexu) |
F01 |
|
Osvobození od dovozního cla pro vrácené zboží (zvláštní okolnosti stanovené v čl. 844 odst. 1: zemědělské zboží) |
F02 |
|
Osvobození od dovozního cla pro vrácené zboží (zvláštní okolnosti stanovené v čl. 846 odst. 2: oprava nebo uvedení do původního stavu) |
F03 |
|
Zušlechtěné výrobky, které se vracejí do Společenství, poté, co byly původně vyvezeny nebo zpětně vyvezeny (článek 187 kodexu) |
F04 |
|
Přepracování pod celním dohledem za předpokladu splnění hospodářských podmínek (čl. 552 odst. 1 první pododstavec) |
F11 |
|
Osvobození od dovozního cla pro produkty rybolovu a jiné produkty získané z pobřežních vod třetí země loděmi registrovanými nebo přihlášenými v některém členském státě a plujícími pod vlajkou tohoto státu |
F21 |
|
Osvobození od dovozního cla pro produkty rybolovu a jiné produkty získané z pobřežních vod třetí země na palubě výrobních plavidel registrovaných nebo přihlášených v některém členském státě a plujících pod vlajkou tohoto státu |
F22 |
|
Zboží, které je propuštěno do režimu uskladnění bez podmíněného osvobození od spotřebních daní poté, co prošlo pasivním zušlechťovacím stykem |
F31 |
|
Zboží, které je propuštěno do režimu uskladnění bez podmíněného osvobození od spotřebních daní poté, co prošlo aktivním zušlechťovacím stykem |
F32 |
|
Zboží, které je propuštěno do režimu uskladnění bez podmíněného osvobození od spotřebních daní poté, co bylo umístěno ve svobodném pásmu podléhajícím kontrole typu II |
F33 |
|
Zboží, které je propuštěno do režimu uskladnění bez podmíněného osvobození od spotřebních daní poté, co prošlo přepracováním pod celním dohledem |
F34 |
|
Propuštění zboží určeného pro akce nebo prodej, které je umístěno v režimu dočasného použití, do volného oběhu za použití prvků výpočtu platných v okamžiku přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu |
F41 |
|
Propuštění zušlechtěných výrobků podléhajících příslušnému dovoznímu clu do volného oběhu (čl. 122 písm. a) kodexu) |
F42 |
|
Propuštění zboží umístěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu nebo propuštění zušlechtěných výrobků bez vyrovnávacího úroku do volného oběhu (čl. 519 odst. 4) |
F43 |
|
Vývoz |
|
|
Vývozy pro vojenské využití |
F51 |
|
Zásobování |
F61 |
|
Zásobování zbožím s nárokem na náhradu |
F62 |
|
Umístění zboží do zásobovacího skladu (články 40–43 nařízení (EHS) č. 800/99) |
F63 |
|
Vyskladnění zboží určeného k zásobování zezásobovacího skladu |
F64 |
2. Kódy výhradně pro národní použití musí být složeny z numerického znaku, po kterém následují dva alfanumerické znaky v souladu s nomenklaturou daného členského státu.
Kolonka 40: Souhrnné prohlášení / předchozí doklad
Tato kolonka je pro alfanumerické (an..26) kódy.
Každý kód má tři složky oddělené pomlčkami (–). První složka (a1) se skládá ze tří různých písmen a užívá se k rozlišení tří níže uvedených kategorií. Druhá složka (an..3), která se skládá z kombinace číslic a/nebo písmen, slouží k určení druhu dokladu. Třetí složka (an..20) představuje údaje nutné k rozeznání dokladu, buď jeho identifikační číslo nebo jiný rozlišitelný odkaz.
1. První složka (a1):
souhrnné celní prohlášení, zastoupené znakem „X“,
původní celní prohlášení, zastoupené znakem „Y“
předchozí doklad, zastoupený znakem „Z“,
2. Druhá složka (an..3):
Zvolte zkratku pro doklad ze „seznamu zkratek dokladů“. Tento seznam zahrnuje kód „CLE“, který znamená „datum a odkaz na zápis zboží do protokolu“ (čl. 76 odst. 1 písm. c) kodexu). Datum je kódováno takto: yyyymmdd (y = rok, m = měsíc, d = den).
3. Třetí složka (an..20):
Zde se uvádí identifikační číslo nebo jiný rozlišitelný odkaz na doklad.
Příklady:
— předchozí doklad je tranzitní doklad T1, kterému úřad místa určení přidělil číslo „238544“. Kód proto bude „Z-821-238544“. („Z“ pro předchozí doklad, „821“ pro tranzitní režim a „238544“ pro registrační číslo dokladu (nebo MRN pro operace NITS)),
— cargo manifest označený číslem „2222“ se použije jako souhrnné celní prohlášení. Kód bude „X-785-2222“.(„X“ pro souhrnné celní prohlášení, „785“ pro cargo manifest a „2222“ pro identifikační číslo manifestu),
— zboží bylo zapsáno do protokolu dne 14. února 2002. Kód proto bude „Y-CLE-20020214-5“ („Y“ znamená, že se jedná o počáteční celní prohlášení, „CLE“ znamená „zápis do protokolu“, „20020214“ pro datum zápisu, „2002“ je rok, „02“ měsíc, „14“ den a „5“ je odkaz na zápis do protokolu).
Seznam zkratek dokladů
|
Seznam kontejnerů |
235 |
|
Ložný list |
270 |
|
Seznam nákladových kusů |
271 |
|
Proforma faktura |
325 |
|
Obchodní faktura |
380 |
|
Nákladní list vydaný tranzitním dopravcem |
703 |
|
Sběrný konosament |
704 |
|
Konosament |
705 |
|
Nákladní list CIM (železnice) |
720 |
|
Nákladní list SMGS |
722 |
|
Silniční nákladní list |
730 |
|
Letecký nákladní list |
740 |
|
Letecký manifest |
741 |
|
Poštovní průvodka (u balíků) |
750 |
|
Doklad pro multimodální / kombinovanou přepravu |
760 |
|
Cargo manifest |
785 |
|
Soupis položek |
787 |
|
Prohlášení o tranzitu Společenství – smíšené zásilky (T) |
820 |
|
Prohlášení o vnějším tranzitu Společenství (T1) |
821 |
|
Prohlášení o vnitřním tranzitu Společenství (T2) |
822 |
|
Zpětný list T5 |
823 |
|
Karnet TIR |
952 |
|
Karnet ATA |
955 |
|
Datum a odkaz na zápis zboží do protokolu |
CLE |
|
Informační list INF3 |
IF3 |
|
Informační list INF8 |
IF8 |
|
Cargo manifest – zjednodušený postup |
MNS |
|
Prohlášení o vnitřním tranzitu Společenství – čl. 340c odst. 1 |
T2F |
|
T2M |
T2M |
|
Ostatní |
ZZZ |
Pokud je výše uvedený doklad vystaven na základě JSD, obsahuje zkratka kódy specifikované pro první pododdíl kolonky 1. (IM, EX, CO a EU)
Kolonka 43: Způsob hodnocení
Ustanovení použitá pro určení celní hodnoty dováženého zboží se pomocí kódů označují takto:
|
Kód |
Příslušný článek kodexu |
Způsob |
|
1 |
čl. 29 odst. 1 |
Převodní hodnota dováženého zboží |
|
2 |
čl. 30 odst. 2 písm. a) |
Převodní hodnota stejného zboží |
|
3 |
čl. 30 odst. 2 písm. b) |
Převodní hodnota podobného zboží |
|
4 |
čl. 30 odst. 2 písm. c) |
Metoda odvozené hodnoty |
|
5 |
čl. 30 odst. 2 písm. d) |
Metoda hodnoty vypočtené jako součet |
|
6 |
Článek 31 |
Hodnota na základě dostupných údajů („fall-back metoda“) |
Kolonka 44: Zvláštní záznamy, předložené doklady, osvědčení a povolení
1. Zvláštní záznamy
Pěticiferný kód se používá ke kódování zvláštních záznamů celní povahy. Tento kód se uvádí po zvláštních záznamech, pokud právní předpisy Společenství nestanoví, že kód má být použit namísto textu.
Příklad:
při zjednodušeném vývozu musí výtisk 3 obsahovat údaje „zjednodušený vývoz“ (čl. 280 odst. 3), proto by mělo být v kolonce 44 uvedeno „zjednodušený vývoz – 30100“.
Právní předpisy Společenství stanoví, že některézvláštní záznamy se mají uvádět do jiných kolonek než do kolonky 44. Takové zvláštní záznamy by však měly být kódovány podle stejných pravidel jako údaje uváděné v kolonce 44. Dále platí, že v případě, že právní předpisy Společenství neupřesňují kolonku, ve které má být údaj zapsán, zapisuje se údaj do kolonky 44.
Všechny druhy zvláštních záznamů Společenství jsou uvedeny na konci této přílohy.
Členské státy mohou stanovit, že se použijí zvláštní vnitrostátní údaje, pokud má jejich kodifikace jinou strukturu než kódy pro zvláštní záznamy Společenství.
2. Předkládané doklady, osvědčení a povolení
a) Doklady, osvědčení a povolení Společenství nebo povolení mezinárodní předkládané na podporu celního prohlášení se zapisují v podobě kódu složeného ze 4 alfanumerických znaků, po kterých následuje buď identifikační číslo, nebo jiný rozlišitelný odkaz. Seznam dokladů, osvědčení a povolení a jejich odpovídajících kódů je uveden v databázi Taric.
b) Národní doklady, osvědčení a povolení předkládané na podporu celního prohlášení se zapisují v podobě kódu složeného z numerického znaku, po kterém následují 3 alfanumerické znaky (př.: 2123, 34d5), případně identifikační číslo nebo jiný rozlišitelný odkaz. Čtyři znaky představují kódy na základ nomenklatury daného členského státu.
Kolonka 47: Výpočet poplatků
První sloupec: Druh poplatku
a) Použijí se tyto kódy:
|
Cla pro průmyslové výrobky |
A00 |
|
Cla pro zemědělské produkty |
A10 |
|
Dodatečná cla |
A20 |
|
Konečná antidumpingová cla |
A30 |
|
Prozatímní antidumpingová cla |
A35 |
|
Konečná vyrovnávací cla |
A40 |
|
Prozatímní vyrovnávací cla |
A45 |
|
DPH |
B00 |
|
Vyrovnávací úroky (DPH) |
B10 |
|
Úroky z prodlení (DPH) |
B20 |
|
Vývozní poplatky |
C00 |
|
Vývozní poplatky pro zemědělské produkty |
C10 |
|
Úroky z prodlení |
D00 |
|
Vyrovnávací úroky (např. aktivní zušlechťovací styk) |
D10 |
|
Cla vybíraná jménem jiných zemí |
E00 |
b) Kódy výhradně pro národní použití musí být složeny z numerického znaku, po kterém následují dva alfanumerické znaky v souladu s nomenklaturou jednotlivých členských států.
Poslední sloupec: Způsob platby
Členské státy mohou použít tyto kódy:
|
A |
: |
Platba v hotovosti |
|
B |
: |
Platba kreditní kartou |
|
C |
: |
Platba šekem |
|
D |
: |
Ostatní (např. platba k tíži hotovostního účtu celního zástupce) |
|
E |
: |
Odklad platby |
|
F |
: |
Odklad platby – celní systém |
|
G |
: |
Odklad platby – systém DPH (článek 23 šesté směrnice o DPH) |
|
H |
: |
Elektronický převod |
|
J |
: |
Platba prostřednictvím poštovního úřadu (poštovní zásilky) nebo jiné veřejné nebo vládní služby |
|
K |
: |
Daňový kredit nebo vrácení spotřební daně |
|
M |
: |
Úschova, včetně složení hotovosti |
|
P |
: |
Složení hotovosti na účet celního zástupce |
|
R |
: |
Jistota |
|
S |
: |
Jednotlivá jistota |
|
T |
: |
Jistota na účet celního zástupce |
|
U |
: |
Jistota na účet obchodníka – stálé oprávnění |
|
V |
: |
Jistota na účet obchodníka – jednotlivé oprávnění |
|
O |
: |
Jistota u intervenční agentury |
Kolonka 49: Označení skladu
Uvádí se kód v této tříprvkové struktuře:
— písmeno určující druh skladu v souladu s popisy obsaženými v čl. 525 písm. a1). U skladů neuvedených v článku 525 se použijí tyto kódy:
—
|
Y |
pro jiný než celní sklad; |
|
Z |
pro svobodné pásmo nebo svobodný sklad, |
— identifikační číslo přidělené členským státem při vydání povolení (an..14),
— kód země pro členský stát vydávající povolení podle definice v kolonce 2 (a2).
Kolonka 51: Předpokládané celní úřady tranzitu (a země)
Použijí se kódy uvedené v kolonce 29.
Kolonka 52: Jistota
Kódy jistoty
Uvádí se tyto kódy (n1):
|
Situace |
Kód |
Jiné údaje |
|
v případě zproštění povinnosti poskytnout jistotu (čl. 94 odst. 4 kodexu a čl. 380 odst. 3 tohoto nařízení) |
0 |
— číslo osvědčení o zproštění povinnosti poskytnou jistotu |
|
v případě poskytnutí souborné jistoty |
1 |
— číslo osvědčení o souborné jistotě — celní úřad záruky |
|
v případě poskytnutí jednotlivé jistoty ručením |
2 |
— odkaz na záruční listinu — celní úřad záruky |
|
v případě poskytnutí jednotlivé jistoty složením hotovosti |
3 |
|
|
v případě poskytnutí jednotlivé jistoty záručním dokladem |
4 |
— číslo záručního dokladu jednotlivé jistoty |
|
v případě zproštění povinnosti poskytnout jistotu, jestliže částka, která má být zajištěna, nepřesahuje částku 500 EUR (čl. 189 odst. 5 kodexu) |
5 |
|
|
v případě zproštění povinnosti poskytnout jistotu (článek 95 kodexu) |
6 |
|
|
v případě zproštění povinnosti poskytnout jistotu pro určité veřejnoprávní orgány |
8 |
|
|
v případě jednotlivé jistoty (příloha 47a bod 3) |
9 |
— odkaz na záruční listinu — celní úřad záruky |
Zadávání zemí v kolonce „neplatí pro:“
Použijí se kódy země uvedené v kolonce 2.
Kolonka 53: Celní úřad určení (a země)
Použijí se kódy uvedené v kolonce 29.
Zvláštní záznamy – kód XXXXX
Všeobecná kategorie – kód 0xxxx
|
Právní základ |
Předmět |
Zvláštní záznamy |
Kolonky |
Kód |
|
Čl. 497 odst. 3 |
Žádost o povolení k prohlášení pro celní režim s hospodářským účinkem |
„Zjednodušené povolení“ |
44 |
00100 |
|
Příloha 37 |
Několik vývozců, příjemců nebo předchozích dokladů |
„Ostatní“ |
2, 8 a 40 |
00200 |
|
Příloha 37 |
Totožný deklarant a odesílatel |
„Odesílatel“ |
14 |
00300 |
|
Příloha 37 |
Totožný deklarant a vývozce |
„Vývozce“ |
14 |
00400 |
|
Příloha 37 |
Totožný deklarant a příjemce |
„Příjemce“ |
14 |
00500 |
Při dovozu: kód 1xxxx
|
Článek |
Předmět |
Zvláštní záznamy |
Kolonky |
Kód |
|
2 odst. 1 nařízení č. 1147/2002 |
Dočasné pozastavení autonomních cel |
„Dovoz s osvědčením letové způsobilosti“ |
44 |
10100 |
|
549 odst. 1 |
Vyřízení aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) |
Zboží AZS/P |
44 |
10200 |
|
549 odst. 2 |
Vyřízení aktivního zušlechťovacího styku (podmíněný systém) (zvláštní obchodněpolitická opatření) |
Zboží AZS/P, obchodní politika |
44 |
10300 |
|
550 |
Vyřízení aktivního zušlechťovacího styku (systém navracení) |
Zboží AZS/N |
44 |
10400 |
|
583 |
Dočasné použití |
Zboží DP |
44 |
10500 |
Při vývozu: kód 3xxxx
|
Článek |
Předmět |
Zvláštní záznamy |
Kolonky |
Kód |
|
280 odst. 3 |
Neúplné vývozní celní prohlášení |
„Zjednodušený vývoz“ |
44 |
30100 |
|
286 odst. 4 |
Místní celní řízení |
„Zjednodušený vývoz“ s číslem povolení a názvem celního úřadu, který je vydal |
44 výtisk 3 |
30200 |
|
298 |
Vývoz zemědělských produktů ke zvláštnímu použití |
Článek 298 nařízení EHS č. 2454/93 Zvláštní použití: zboží určeno k vývozu – zemědělské náhrady nelze uplatnit |
44 |
30300 |
|
793 odst. 3 |
Požadavek na vrácení výtisku 3 |
„RET-EXP“ |
44 |
30400 |
PŘÍLOHA 38 A
CELNÍ PROHLÁŠENÍ O REGISTROVANÝCH ZAVAZADLECH
PŘÍLOHA 38b
Postup podle čl. 290c odst. 1
Pro účely článku 290c určí čistou hmotnost každé zásilky čerstvých banánů v jakémkoli místě vykládky osoba oprávněná k vážení v souladu s tímto postupem:
1. Pro každý typ obalu a pro každé místo původu se vybere vzorek jednotek balených banánů. Tento vzorek balených banánů určený k vážení představuje reprezentativní vzorek zásilky čerstvých banánů. Vzorek obsahuje alespoň tato množství:
|
Počet jednotek balených banánů (podle typu obalu a původu) |
Počet jednotek balených banánů ke kontrole |
|
— do 400 |
5 |
|
— od 401 do 700 |
7 |
|
— od 701 do 1 000 |
10 |
|
— od 1 001 do 2 000 |
13 |
|
— od 2 001 do 4 000 |
15 |
|
— od 4 001 do 6 000 |
18 |
|
— více než 6 000 |
21 |
2. Čistá hmotnost se určí:
a) zvážením každé jednotky balených banánů, kterou je třeba zkontrolovat (hrubá hmotnost);
b) otevřením nejméně jedné jednotky balených banánů a výpočtem hmotnosti balení;
c) přijetím hmotnosti tohoto balení za hmotnost každého balení stejného typu a místa původu a jejím odečtením od hmotnosti všech jednotek zvážených balených banánů;
d) přijetím takto stanovené průměrné čisté hmotnosti na jednotku balených banánů pro každý typ a místo původu, založené na hmotnosti zkontrolovaného vzorku, za základ pro určení čisté hmotnosti zásilky čerstvých banánů.
3. Pokud celní orgány současně nezkontrolují potvrzení o vážení banánů, je čistá hmotnost udaná v těchto potvrzeních pro celní orgány přijatelná za předpokladu, že rozdíl mezi udanou čistou hmotností a průměrnou čistou hmotností stanovenou celními orgány není vyšší nebo nižší než 1 %.
4. Potvrzení o vážení banánů se předkládá celnímu úřadu, u kterého je podáno celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu. Celní orgány použijí výsledky získané z odběru vzorků uvedené v potvrzení o vážení banánů na celou zásilku čerstvých banánů, na kterou se toto potvrzení vztahuje.
PŘÍLOHA 38c
▼M18 —————
PŘÍLOHA 42
ŽLUTÁ VISAČKA
Barva:
černá písmena na žlutém podkladu
PŘÍLOHA 42 A
PŘÍLOHA 42 B
ŽLUTÁ NÁLEPKA
Barva:
černé písmo na žlutém podkladu.
PŘÍLOHA 43
TISKOPIS T2M
PŘÍLOHA 44
VYSVĚTLIVKY
(příloha ke karnetu s tiskopisy T2M)
I. Obecné pokyny
1. Účelem používání tiskopisů T2M je doložit status zboží Společenství u produktů mořského rybolovu ulovených rybářským plavidlem Společenství mimo pobřežní vody země nebo území, které není součástí celního území Společenství, a u zboží získaného z těchto produktů ošetřením na palubě uvedeného plavidla, jiného rybářského plavidla Společenství nebo výrobního plavidla Společenství v okamžiku vstupu těchto produktů nebo tohoto zboží na celní území Společenství.
2. Rybářským plavidlem Společenství je plavidlo zapsané a registrované v části území některého členského státu, jež je součástí celního území Společenství, a plující pod vlajkou některého členského státu, které provádí lov zmíněných produktů a na jehož palubě jsou jeho produkty případně ošetřeny. Výrobním plavidlem Společenství je plavidlo zapsané a registrovaná za stejných podmínek, na němž se pouze ošetřují přeložené produkty.
3. Tento karnet obsahuje deset tiskopisů, z nichž každý se skládá z prvopisu a jedné kopie. Kopie nesmějí být od karnetu odděleny.
4. Karnet musí být celním orgánům kdykoli na požádání předložen.
5. Karnet musí být vrácen celnímu úřadu, který jej vydal, jakmile plavidlo, na něž se vztahuje, přestane splňovat stanovené podmínky, jakmile jsou využity všechny tiskopisy v něm obsažené nebo jakmile uplyne doba jeho platnosti.
II. Vyplnění tiskopisů T2M
6. Tiskopisy musí být vyplněny buď strojopisem, nebo čitelně rukou; jsou-li vyplňovány rukou, použije se inkoust a hůlkové písmo. Nelze provádět žádné výmazy ani přepisy. Změny se provádějí škrtnutím nesprávných údajů, případně doplněním nezbytných údajů. Každou takto provedenou opravu musí parafovat osoba, která podepsala prohlášení obsahující změnu.
7. Kolonky 1 až 3 tiskopisu musí vyplnit zúčastněná osoba v jazyce, ve kterém je tiskopis vytištěn. Kolonky 4 až 12 tiskopisu musí být vyplněny v některém z úředních jazyků Společenství.
8. Platnost tiskopisů T2M z karnetu se zajišťuje úředním záznamem orgánu příslušného pro registraci rybářského plavidla Společenství, jemuž je karnet určen, v oddíle A prvopisu i kopie, přičemž doba platnosti činí dva roky ode dne uvedeného na stránce 2 obálky karnetu.
III. Použití tiskopisů T2M
9. Velitel rybářského plavidla Společenství vyplní kolonky 4, 5 a/nebo 6, 7, 8 a vyplní a podepíše prohlášení v kolonce 9 prvopisu i kopie při
— vykládce produktů rybolovu a/nebo zboží získaného jejich ošetřením na palubě plavidla v přístavu na celním území Společenství nebo v jiném přístavu, odkud mají být odeslány na celní území Společenství,
— překládce zmíněných produktů a/nebo zboží na jiné rybářské plavidlo Společenství nebo na výrobní plavidlo Společenství, na jehož palubě se tyto produkty ošetří, anebo na jakékoli jiné plavidlo, které je bez ošetření doveze přímo do přístavu na celním území Společenství nebo do jiného přístavu, odkud mají být odeslány na celní území Společenství. V tom případě uvedený velitel a velitel plavidla, na něž se produkty nebo zboží překládají, vyplní a podepíší kolonku 10 tohoto prvopisu i kopie.
10. V případě potřeby vyplní velitel uvedeného plavidla, na něž byly produkty přeloženy z rybářského plavidla Společenství, aby byly na jeho palubě ošetřeny, kolonky 6, 7 a 8 a vyplní a podepíše prohlášení v kolonce 11 prvopisu při
— vykládce zboží získaného ošetřením na jeho palubě v přístavu na celním území Společenství nebo v jiném přístavu, odkud mají být odeslány na celní území Společenství,
— překládce zmíněného zboží na jakékoli plavidlo, které je bez dalšího ošetření doveze přímo do přístavu na celním území Společenství nebo do jiného přístavu, odkud mají být odeslány na celní území Společenství. V tom případě uvedený velitel a velitel plavidla, na něž je zboží překládáno, vyplní a podepíší kolonku 12 tohoto prvopisu.
11. Jestliže byly produkty či zboží dopraveny do některé země nebo na území, jež není součástí celního území Společenství, dříve než byly dopraveny na toto celní území, vyplní kolonku 13 tohoto tiskopisu a podepíše je celní orgán zmíněné země nebo území. Nejsou-li některé šarže daných produktů nebo zboží určeny k dopravení na celní území Společenství, uvede se v kolonce „Poznámky“ tohoto tiskopisu jejich název, druh, hrubá hmotnost a přidělené určení.
12. Prvopis tiskopisu T2M provází produkty a/nebo zboží u každé překládky a odeslání na celní území Společenství.
IV. Použití „výpisů“ z tiskopisů T2M
Jestliže byly produkty a/nebo zboží dopraveny do země nebo území, které není součástí celního území Společenství, aby byly později odeslány na celní území Společenství v dílčích zásilkách:
13. Z karnetu rybářského plavidla, z nějž zmíněné produkty a/nebo zboží pocházejí, se odebere tolik prvopisů tiskopisu T2M, kolik bude těchto zásilek, a tyto tiskopisy se opatří zřetelným nápisem „výpis“ a odkazem na původní tiskopis T2M. Kopie „výpisů“, které zůstávají v karnetu, se rovněž opatří uvedenými údaji.
14. U každé dílčí zásilky
— se vyplní kolonky 4, 5 a/nebo 6, 7, 8 tiskopisu „výpis“ T2M a uvede se množství produktů a/nebo zboží, jež jsou předmětem zásilky,
— kolonku 13 prvopisu tiskopisu „Výpis“ vypíše, potvrdí a podepíše celní orgán zmíněné země nebo území,
— v kolonce „Poznámky“ původního tiskopisu T2M se uvede počet a druh nákladových kusů, hrubá hmotnost, určení zásilky a číslo výpisu,
— tiskopis „Výpis“ doprovází zásilku produktů a/nebo zboží.
15. Jakmile jsou všechny produkty a/nebo zboží, na něž se vztahuje původní tiskopis T2M, odeslány na celní území Společenství, vyplní kolonku 13 tohoto tiskopisu, podepíše je a potvrdí celní orgán zmíněné země nebo území. Tento tiskopis se odešle celnímu úřadu, který karnet T2M vydal. V případě, že některé šarže produktů a/nebo zboží nejsou určeny k dopravě na celní území Společenství, uvede se jejich název, počet, hrubá hmotnost a přidělené určení v kolonce „Poznámky“ tohoto tiskopisu.
V. Vyřízení tiskopisů T2M
16. Každý původní tiskopis T2M nebo „výpis“ z něj musí být předložen celnímu úřadu, u nějž produkty a zboží, na něž se tiskopis vztahuje, vstupují na celní území Společenství. Pokud však vstup probíhá v režimu tranzitu, který byl zahájen mimo celní území Společenství, předkládá se tiskopis celnímu úřadu určení uvedeného režimu.
PŘÍLOHA 44 A
VYSVĚTLIVKY K LOŽNÉMU LISTU
HLAVA I
Všeobecná část
1. Definice
Ložným listem se rozumí doklad, který má charakteristické rysy popsané v této příloze.
2. Tiskopis ložného listu
|
2.1 |
Jako ložný list je možné použít pouze přední stranu tiskopisu. |
|
2.2 |
Charakteristické rysy ložného listu jsou: a) nadpis „Ložný list“; b) orámovaný prostor o rozměrech 70 x 55 milimetrů rozdělený na horní část (70 x 15 mm) a dolní část (70 x 40 mm); c) sloupce v tomto pořadí s těmito nadpisy: — Pořadové číslo, — Značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží, — Země odeslání/vývozu — Hrubá hmotnost v kilogramech, — Vyhrazeno pro úřední záznamy. Zúčastněné osoby mohou šířku sloupců přizpůsobit svým potřebám. Odstavec s nadpisem „Vyhrazeno pro úřední záznamy“ však musí být alespoň 30 mm široký. Kromě toho mohou zúčastněné osoby volně použít jiná volná místa než uvedená¡ v písmenech a), b) a c). |
|
2.3 |
Poslední zápis se bezprostředně vodorovně podtrhne a nevyužitá místa se proškrtnou, aby nemohla být použita pro další zápisy. |
HLAVA II
Údaje uváděné v jednotlivých částech
1. Orámovaný prostor
1.1 Horní část
Je-li ložný list přiložen k tranzitnímu prohlášení, uvede hlavní povinný do horní části orámovaného prostoru značku „T1“, „T2“ nebo „T2F“.
Je-li ložný list přiložen k dokladu T2L, uvede příslušná osoba do horní části orámovaného prostoru značku „T2“ nebo „T2F“.
1.2 Dolní část
Do této části orámovaného prostoru se zapíšou údaje z odstavci 4 hlavy III.
2. Sloupce
2.1 Pořadové číslo
Každá položka uvedená v ložném listu musí být označena pořadovým číslem.
2.2 Značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží
Požadované údaje se uvedou v souladu s přílohou 37 a 38.
Je-li ložný list přiložen k tranzitnímu prohlášení, musí list obsahovat údaje, které jsou v tranzitním prohlášení uvedeny v kolonce 31 (Nákladové kusy a popis zboží), 40 (Souhrnné prohlášení/Předchozí doklad), 44 (Zvláštní záznamy/Předložené doklady/osvědčení a povolení) a případně 33 (Zbožový kód) a 38 (Čistá hmotnost (kg)).
2.3 Země odeslání/vývozu
Uvede se název členského státu, ze kterého je zboží odesíláno nebo vyváženo.
Je-li ložný list připojen k dokladu T2L, nevyplňuje se.
2.4 Hrubá hmotnost (kg)
Uvedou se údaje z kolonky 35 JSD (viz příloha 37).
HLAVA III
Používání ložných listů
|
1. |
K jednomu tranzitnímu prohlášení nemůže být přiložen zároveň jak ložný list, tak i jeden nebo více doplňkových listů. |
|
2. |
►M21 Jsou-li použity ložné listy, musí se proškrtnout tyto kolonky tranzitního prohlášení: 15 (Země odeslání/vývozu), 32 (Pořadové číslo položky), 33 (Zbožový kód), 35 (Hrubá hmotnost (kg)), 38 (Čistá hmotnost (kg)), 40 (Souhrnné prohlášení/Předchozí doklad) a případně 44 (Zvláštní záznamy/Předložené doklady/Osvědčení a povolení) a do kolonky 31 (Nákladové kusy a popis zboží) se nesmí zapisovat značky, čísla, počty a druhy nákladových kusů nebo popis zboží. ◄ Odkaz na pořadové číslo a symbol jiných ložných listů se uvede v kolonce 31 (Nákladové kusy a popis zboží) použitého tiskopisu tranzitního prohlášení. |
|
3. |
Ložný list musí být vyhotoven ve stejném počtu kopií jako tiskopis, ke kterému se vztahuje. ▼M22 ————— |
|
4. |
Při registraci tranzitního prohlášení dostane ložný list stejné registrační číslo jako tiskopis, ke kterému se vztahuje. Toto číslo musí být uvedeno pomocí razítka, které obsahuje název celního úřadu odeslání, nebo ručně. Pokud je vepsáno rukou, musí být potvrzeno úředním razítkem celního úřadu odeslání. Úředník celního úřadu odeslání není povinen tiskopis podepisovat. |
|
5. |
Pokud se k jednomu tiskopisu, který se používá pro účely tranzitu Společenství, přikládá několik ložných listů, musí být tyto listy opatřeny pořadovým číslem, které přidělil hlavní povinný a počet přiložených ložných listů musí být uveden v kolonce 4 (Ložné listy) uvedeného tiskopisu. |
|
6. |
Je-li ložný list přiložen k dokladu T2L nebo T2LF, použijí se ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně. |
PŘÍLOHA 44 B
TISKOPISY POUŽÍVANÉ PŘI TRANZITU SPOLEČENSTVÍ
V této příloze jsou uvedeny charakteristické rysy tiskopisů (jiných než jednotný správní doklad) používaných při tranzitu Společenství.
1. Ložné listy
|
1.1 |
Tiskopisy musí být vytištěny na papíře klíženém pro psaní, o plošné hmotnosti nejméně 40g/m2, který musí být dostatečně pevný, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Barva papíru může být libovolná. |
|
1.2 |
Tiskopisy mají rozměry 210 x 297 mm, přičemž přípustná odchylka od - 5 mm do + 8 mm na délku. |
2. Potvrzení o přestupu hranice
|
2.1 |
Tiskopisy musí být vytištěny na papíře klíženém pro psaní, o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2, který musí být dostatečně pevný, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Papír má bílou barvu. |
|
2.2 |
Tiskopisy mají rozměry 210 x 148 mm. |
3. Stvrzenka
|
3.1 |
Tiskopisy musí být vytištěny na papíře klíženém pro psaní, o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2, který musí být dostatečně pevný, aby se při běžném používání netrhal ani nemačkal. Papír má bílou barvu. |
|
3.2 |
Tiskopisy mají rozměry 148 x 105 mm. |
4. Jednotlivá jistota
|
4.1 |
Tiskopisy musí být vytištěny na papíře bez dřevoviny klíženém pro psaní, o plošné hmotnosti nejméně 55 g/m2. Pozadí je opatřeno červeným gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky. Papír má bílou barvu. |
|
4.2 |
Tiskopisy mají rozměry 148 x 105 mm. |
|
4.3 |
Na tiskopisech musí být uveden název a adresa tiskárny nebo značka umožňující její identifikaci, a pořadové identifikační číslo. |
5. Osvědčení o souborné jistotě a osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu
|
5.1 |
Tiskopisy pro osvědčení o souborné jistotě nebo osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu, dále jen „osvědčení“, musí být vytištěny na bílém papíře bez dřevoviny, o plošné hmotnosti nejméně 100 g/m2. Obě strany jsou na pozadí opatřeny gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky. Tisknou se: — v zelené barvě v případě osvědčení o záruce, — v bleděmodré barvě v případě osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu. |
|
5.2 |
Tiskopisy mají rozměry 210 x 148 mm. |
|
5.3 |
Tisk tiskopisů provádějí nebo zajišťují členské státy. Každé osvědčení musí být opatřeno identifikačním pořadovým číslem. |
6. Společná ustanovení
|
6.1 |
Tiskopisy musí být vyplněny buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným způsobem. Ložný list, potvrzení o přestupu hranice a tiskopisy stvrzenek mohou být vyplněny čitelně rukou, v takovém případě se vyplňují inkoustem a hůlkovým písmem. |
|
6.2 |
Tiskopisy musí být vyplněny v některém z úředních jazyků členských států, který je přijatelný pro celní úřady členského státu odeslání. Toto ustanovení se nevztahuje na záruční doklady paušální jistoty. |
|
6.3 |
Celní orgány členského státu, ve kterém má být tiskopis podán, mohou v případě potřeby požadovat překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků tohoto členského státu. |
|
6.4 |
Jazyk používaný v osvědčení o souborné jistotě a osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu určí celní orgány členského státu, ke kterému náleží celní úřad záruky. |
|
6.5 |
Tiskopis nesmí obsahovat žádné výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každá takto provedená oprava musí být podepsána osobou, která ji provedla, a výslovně potvrzena celním orgánem. |
PŘÍLOHA 44 C
ZBOŽÍ PŘEDSTAVUJÍCÍ VYŠŠÍ NEBEZPEČÍ PODVODU
|
Kód HS |
Popis zboží |
Minimální množství |
Kód citlivého zboží (1) |
Minimální sazba jednotlivé jistoty |
||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
||
|
ex010290 |
Ostatní živý skot domácího druhu |
4 000 kg |
1 |
1 500 EUR/t |
||
|
0201 10 0201 20 0201 30 |
Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené |
3 000 kg |
2 700 EUR/t 2 900 EUR/t 5 200 EUR/t |
|||
|
0202 10 0202 20 0202 30 |
Hovězí maso zmrazené |
3 000 kg |
2 700 EUR/t 2 900 EUR/t 3 900 EUR/t |
|||
|
0402 10 0402 21 0402 29 0402 91 0402 99 |
Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla |
2 500 kg |
1 600 EUR/t 1 900 EUR/t 2 500 EUR/t 1 400 EUR/t 1 600 EUR/t |
|||
|
0405 10 0405 90 |
Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka |
3 000 kg |
2 600 EUR/t 2 800 EUR/t |
|||
|
ex080300 |
Banány kromě plantejnů, čerstvé |
8 000 kg |
1 |
800 EUR/t |
||
|
1701 11 1701 12 1701 91 1701 99 |
Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu |
7 000 kg |
– – – – |
|||
|
220710 |
Ethanol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nejméně 80 % obj. |
3 hl |
2 500 EUR/hl čistého alkoholu |
|||
|
2208 20 2208 30 2208 40 2208 50 2208 60 2208 70 ex22 08 90 |
Destiláty, likéry a jiné lihoviny |
5 hl |
|
|||
|
240220 |
Cigarety obsahující tabák |
35 000 ks |
120 EUR/1 000 ks |
|||
|
(1) Jsou-li použita ustanovení části II hlavy II kapitoly 4 oddílu 2 pododdílu 7 a kód HS není dostatečný pro jednoznačnou identifikaci zboží uvedeného ve sloupci 2, je nutné uvést jak kód citlivého zboží ve sloupci 4, tak kód HS ve sloupci 1. |
||||||
PŘÍLOHA 45
PŘÍLOHA 45 A
TRANZITNÍ DOPROVODNÝ DOKLAD
Kapitola I
Vzor tranzitního doprovodného dokladu
Kapitola II
Vysvětlivky k tranzitnímu doprovodnému dokladu a jeho náležitosti
A. Vysvětlivky pro vyplnění tranzitního doprovodného dokladu
Tranzitní doprovodný doklad se tiskne na základě dat získaných z tranzitního prohlášení, které bylo případně změněno hlavním povinným a/nebo ověřeno celním úřadem odeslání a které je doplněno tyto údaje:
1. MRN (referenční číslo tranzitní operace)
|
Kolonka |
Obsah |
Typ kolonky |
Příklady |
|
1 |
Poslední dvě číslice roku úředního přijetí tranzitní operace (RR) |
numerické 2 |
97 |
|
2 |
Kód země, ve které je tranzitní operace zahájena (kód země ISO-alfa 2) |
alfabetické 2 |
IT |
|
3 |
Jedinečný kód pro tranzitní operaci podle roku a země |
alfanumerické 13 |
9876AB8890123 |
|
4 |
Kontrolní číslice |
alfanumerické 1 |
5 |
Kolonka 1 a 2 se vyplňují v souladu s výše uvedenými vysvětlivkami.
V kolonce 3 se vyplní kód identifikující tranzitní operaci. O způsobu, jakým je kolonka použita, rozhodují národní celní správy, ale každé tranzitní operaci projednané během jednoho roku v dané zemi musí být přiděleno jedinečné číslo. Národní celní správy, které chtějí mít v MRN zahrnuto též identifikační číslo celního úřadu, mohou za tímto účelem použít až prvních šest znaků.
Kolonka 4 musí obsahovat hodnotu, která slouží jako kontrolní číslice pro MRN. Kolonka umožňuje odhalit chyby při evidenci MRN.
MRN se také vytiskne ve formě čárového kódu s použitím standardního „kódu 128“ a skupiny znaků „B“.
2. Kolonka 3:
— první pododstavec: pořadové číslo vytištěného listu;
— druhý pododstavec: celkový počet vytištěných listů (včetně seznamu položek);
— nepoužije se, jedná-li se pouze o jednu položku.
3. Vpravo vedle kolonky 8:
název a adresa celního úřadu, kterému se má zaslat zpětný list tranzitního doprovodného dokladu.
4. Kolonka C:
— název celního úřadu odeslání,
— identifikační číslo celního úřadu odeslání,
— datum přijetí tranzitního prohlášení,
— název/jméno a číslo oprávnění schváleného odesílatele (pokud existuje).
5. Kolonka D:
— výsledky kontroly
— případně záznam „Závazná trasa“.
Nestanoví-li toto nařízení jinak, nejsou v tranzitním doprovodném dokladu přípustné žádné změny, doplňky ani výmazy.
B. Vysvětlivky pro tisk
Pokud jde o tisk tranzitního doprovodného dokladu, existují tyto možnosti:
1. celní úřad určení uvedený v celním prohlášení je napojen na počítačově zpracovávaný tranzitní systém:
— vytiskne se pouze list A (doprovodný doklad);
2. celní úřad určení uvedený v celním prohlášení není napojen na počítačově zpracovávaný tranzitní systém:
— vytiskne se list A (doprovodný doklad) a
— vytiskne se list B (zpětný list).
C. Vysvětlivky pro zpětné zasílání výsledků kontroly z celního úřadu určení
Pokud jde o zpětné zasílání výsledků kontroly z celního úřadu určení, existují tyto možnosti:
1. skutečný celní úřad určení je celní úřad uvedený v celním prohlášení a je napojen na počítačově zpracovávaný tranzitní sytém:
— výsledky kontroly se zasílají celnímu úřadu odeslání v elektronické podobě;
2. skutečný celní úřad určení je celní úřad uvedený v celním prohlášení a není napojen na počítačově zpracovávaný tranzitní systém:
— výsledky kontroly se zasílají celnímu úřadu odeslání za použití zpětného listu B tranzitního doprovodného dokladu (případně včetně seznamu položek);
3. celní úřad určení uvedený v celním prohlášení je napojen na počítačově zpracovávaný systém, skutečný celní úřad určení však nikoli (změna celního úřadu určení):
— výsledky kontroly se zasílají celnímu úřadu odeslání za použití fotokopie listu A tranzitního doprovodného dokladu (případně včetně seznamu položek);
4. celní úřad určení uvedený v celním prohlášení není napojen na počítačově zpracovávaný tranzitní systém, skutečný celní úřad určení však ano (změna celního úřadu určení):
— výsledky kontroly se zasílají celnímu úřadu odeslání v elektronické podobě.
▼M22 —————
PŘÍLOHA 45 B
SEZNAM POLOŽEK
Kapitola I
Vzor seznamu položek
Kapitola II
Vysvětlivky k seznamu položek a jeho náležitosti
Týká-li se přeprava více než jedné položky, vytiskne se list A seznamu položek pomocí systému počítačového zpracování dat a připojí se k listu A tranzitního doprovodného dokladu.
Tisknou-li se oba listy (A a B) tranzitního doprovodného dokladu, vytiskne se list B seznamu položek a přiloží se k listu B tranzitního doprovodného dokladu.
Jednotlivé kolonky seznamu položek lze vertikálně zvětšovat.
Je nutno vytisknout tyto údaje:
1. v identifikační kolonce (levý horní roh)
a) seznam položek;
b) list A/B;
c) pořadové číslo příslušného listu a celkový počet listů (včetně tranzitního doprovodného dokladu);
2. celní úřad odeslání – název celního úřadu odeslání;
3. datum – datum přijetí tranzitního prohlášení;
4. MRN – evidenční číslo tranzitní operace podle definice uvedené v příloze 45a;
5. v jednotlivých kolonkách části „Položka zboží“ se vytisknou tyto údaje:
a) pořadové číslo položky – pořadové číslo dotyčného zboží;
b) režim – jestliže je status zboží v celém prohlášení jednotný, tato kolonka se nevyplňuje;
c) v případě smíšené zásilky se vytiskne skutečný status T1, T2 nebo T2F;
d) zbývající kolonka se vyplní v souladu s přílohou 37, případně v kódované podobě.
PŘÍLOHA 46
PŘÍLOHA 46 A
CHARAKTERISTIKY CELNÍCH ZÁVĚR
Celní závěry uvedené v článku 357 musí splňovat alespoň tyto charakteristiky a technické požadavky:
a) Základní charakteristiky:
Celní závěry musí být:
1. odolné vůči běžnému používání;
2. snadno kontrolovatelné a rozpoznatelné;
3. vyrobeny takovým způsobem, aby jakékoliv jejich porušení nebo odstranění zanechávalo stopy viditelné pouhým okem;
4. určeny pro jedno použití nebo, pokud jsou určeny pro vícenásobné použití, musí být vyrobeny tak, aby při každém novém použití mohly být opatřeny zřetelným jedinečným identifikačním znakem;
5. opatřeny identifikačními znaky.
b) Technické požadavky:
1. forma a rozměry celních závěr se mohou lišit podle použité metody zapečetění, rozměry však musí být takové, aby umožňovaly čitelnost identifikačních znaků;
2. identifikační znaky celních závěr nesmí být padělatelné ani napodobitelné;
3. použitý materiál musí být odolný proti náhodnému rozlomení a proti nezjistitelnému padělání nebo opakovanému použití.
PŘÍLOHA 46 B
KRITÉRIA UVEDENÁ V ČLÁNCÍCH 380 A 381
|
Kritérium |
Komentář |
|
1. Dostatečné zkušenosti |
Dostatečné zkušenosti se prokazují správným používáním tranzitního režimu Společenství ve funkci hlavního povinného po jedno z následujících období před podáním žádosti: — jeden rok v případě, že se použije čl. 380 odst. 2 písm. a) a čl. 381 odst. 1, — dva roky v případě, že se použije čl. 380 odst. 2 písm. b) a čl. 381 odst. 2 písm. a), — tři roky v případě, že se použije čl. 380 odst. 3 a čl. 381 odst. 2 písm. b). Tato období se zkrátí o jeden rok v případě, že je tranzitní prohlášení podáváno pomocí systému počítačového zpracování dat. |
|
2. Vysoká úroveň spolupráce s celními úřady |
Hlavní povinný dosáhne vysoké úrovně spolupráce s celními orgány tím, že do řízení svých operací začlení specifická opatření, která usnadní celním úřadům provádění kontrol a ochranu příslušných zájmů. Tato opatření se za předpokladu, že jsou vyhovující pro celní orgány, mohou mimo jiné týkat: — jednotlivých metod vyplňování tranzitních celních prohlášení (zejména používání systémů počítačového zpracování dat), nebo — obsahu těchto celních prohlášení, pokud hlavní povinný poskytne doplňující informace, ačkoliv jejich poskytování není povinné, nebo — způsobů plnění formalit pro umístění zboží do určitého režimu (například hlavní povinný vždy předkládá svá celní prohlášení na stejném celním úřadě). |
|
3. Řízení tranzitních operací |
Hlavní povinný prokáže svou způsobilost řídit tranzitní operace mimo jiné: a) samostatným prováděním tranzitních operací při zachovávání vysokých standardů bezpečnosti, nebo b) využíváním služeb dopravce, s nímž má dlouhodobé smluvní vztahy a který poskytuje služby splňující vysoké standardy bezpečnosti, nebo c) využíváním služeb prostředníka smluvně svázaného s dopravcem, který poskytuje služby splňující vysoké standardy bezpečnosti. |
|
4. Dostatečné finanční zdroje ke krytí svých závazků |
Hlavní povinný prokáže svou platební schopnost hradit své závazky tím, že celním orgánům poskytne důkaz o disponibilních prostředcích na zaplacení případného celního dluhu, který by mohl vzniknout v souvislosti s dotyčným zbožím. |
PŘÍLOHA 47
PŘÍLOHA 47 A
UPLATNĚNÍ čL. 94 ODST. 6 A 7 KODEXU
Dočasný zákaz používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty
1. Situace, v nichž je možné dočasně zakázat používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty
1.1 Dočasný zákaz používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou
„Zvláštními okolnostmi“ ve smyslu čl. 94 odst. 6 kodexu se rozumí situace, kdy je ve velkém počtu případů, které zahrnují více než jednoho hlavního povinného a kde hrozí nebezpečí narušení plynulého chodu režimu, prokázáno, že i přes případné použití článku 384 a článku 9 kodexu není již souborná jistota se sníženou zaručenou částkou uvedená v čl. 94 odst. 4 kodexu dostačující k uhrazení celního dluhu vzniklého při odnětí zboží uvedeného na seznamu v příloze 44c tranzitnímu režimu Společenství ve stanovené lhůtě.
1.2 Dočasný zákaz používání souborné jistoty
„Rozsáhlými podvody“ ve smyslu čl. 94 odst. 7 se rozumí situace, kdy je prokázáno, že i přes případné použití článku 384, článku 9 kodexu a případně čl. 94 odst. 6 kodexu není již souborná jistota uvedená v čl. 94 odst. 2 písm. b) kodexu dostačující k uhrazení celního dluhu vzniklého při odnětí zboží uvedeného na seznamu v příloze 44c tranzitnímu režimu Společenství ve stanovené lhůtě. V této souvislosti je nutné vzít v úvahu objem odňatého zboží a okolnosti jeho odnětí, zejména pokud se jedná o důsledek mezinárodní organizované trestné činnosti.
2. Působnost rozhodnutí
|
2.1 |
Působnost rozhodnutí o dočasném zákazu používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty je omezena na dobu 12 měsíců, pokud Komise nerozhodne o prodloužení tohoto období nebo o odvolání rozhodnutí postupem projednávání ve výboru. |
|
2.2 |
Pro tranzitní operace týkající se zboží, na které se vztahuje rozhodnutí o zákazu používání souborné jistoty, platí následující opatření: — na všech vyhotoveních tranzitního prohlášení se diagonálně červeně uvede jeden z následujících údajů o rozměrech nejméně 100 x 10 mm: —— GARANTÍA GLOBAL PROHIBIDA — FORBUD MOD SAMLET KAUTION — GESAMTBÜRGSCHAFT UNTERSAGT — ΑΠΑΓΟΡΕΥΕΤΑΙ Η ΣΥΝΟΛΙΚΗ ΕΓΓΥΗΣΗ — COMPREHENSIVE GUARANTEE PROHIBITED — GARANTIE GLOBALE INTERDITE — GARANZIA GLOBALE VIETATA — DOORLOPENDE ZEKERHEID VERBODEN — GARANTIA GLOBAL PROIBIDA — YLEISVAKUUDEN KÄYTTÖ KIELLETTY — SAMLAD SÄKERHET FÖRBJUDEN — ZÁKAZ GLOBÁLNÍ ZÁRUKY — ÜLDTAGATISE KASUTAMINE KEELATUD — VISPĀRĒJS GALVOJUMS AIZLIEGTS — NAUDOTI BENDRĄJĄ GARANTIJĄ UŽDRAUSTA — ÖSSZKEZESSÉG TILALMA — MHUX PERMESSA GARANZIJA KOMPRENSIVA — ZAKAZ KORZYSTANIA Z GWARANCJI GENERALNEJ — PREPOVEDANO SKUPNO ZAVAROVANJE — ZÁKAZ CELKOVEJ ZÁRUKY — odchylně od článku 363 vrátí celní úřad určení vyhotovení č. 5 celního tranzitního prohlášení opatřené touto větou nejpozději v pracovní den následující po pracovním dni, kdy byly zásilka a požadované kopie celního prohlášení předloženy tomuto úřadu. Je-li zásilka předkládána schválenému příjemci ve smyslu článku 406, předloží schválený příjemce vyhotovení č. 5 svému místnímu celnímu úřadu určení nejpozději v pracovní den následující po pracovním dni, kdy potvrdil příjem zásilky. |
3. Opatření pro zmírnění finančních následků zákazu používání souborné jistoty
Pokud bylo používání souborné jistoty dočasně zakázáno pro zboží uvedené v příloze 44c, mohou osoby, kterým bylo povoleno používat soubornou jistotu, na základě žádosti použít jednotlivou jistotu. Platí však tyto zvláštní podmínky:
— jednotlivá jistota se poskytuje ve formě zvláštní záruční listiny, která obsahuje odkazy na tuto přílohu a týká se pouze zboží uvedeného v rozhodnutí,
— kromě případu, kdy jsou údaje týkající se jistoty vyměňovány mezi celním úřadem záruky a celním úřadem odeslání za použití informačních technologií a datových sítí, lze tuto jednotlivou jistotu použít pouze u celního úřadu odeslání, který je uveden v záruční listině,
— lze ji použít ke krytí několika souběžných nebo po sobě jdoucích operací za předpokladu, že součet částek jednotlivých operací, pro něž nebyl režim dosud ukončen, nepřesáhne částku jednotlivé jistoty,
— pokaždé, když je režim pro tranzitní operaci Společenství krytou touto jednotlivou jistotou ukončen, se částka odpovídající této operaci uvolní a může se znovu použít pro krytí jiné operace až do maximální výše jistoty.
4. Odchylka od rozhodnutí o dočasném zákazu používání souborné jistoty se sníženou zaručenou částkou nebo souborné jistoty
|
4.1 |
Hlavním povinným může být povoleno používat soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou pro umístění zboží, na které se vztahuje rozhodnutí o dočasném zákazu, do tranzitního režimu Společenství, pokud může prokázat, že v souvislosti s tímto zbožím nevznikl v průběhu tranzitních operací Společenství, které uskutečnily v průběhu dvou let předcházejících tomuto rozhodnutí, žádný celní dluh nebo v případě, že během tohoto období celní dluh vznikl, mohou prokázat, že jej dlužník nebo dlužníci nebo ručitel ve stanovené lhůtě zcela vyrovnali. Za účelem získání povolení využívat dočasně zakázané souborné jistoty, musí hlavní povinný zároveň splňovat podmínky uvedené v čl. 381 odst. 2 písm. b). |
|
4.2 |
Články 374 až 378 se přiměřeně vztahují též na žádosti o výjimky a jejich povolení uvedené v bodě 4.1. |
|
4.3 |
Pokud celní úřady tuto výjimku povolí, uvedou do kolonky 8 osvědčení o souborné jistotě jednu z těchto vět: — UTILIZACIÓN NO LIMITADA — UBEGRÆNSET ANVENDELSE — UNBESCHRÄNKTE VERWENDUNG — ΑΠΕΡΙΟΡΙΣΤΗ ΧΡΗΣΗ — UNRESTRICTED USE — UTILISATION NON LIMITEE — UTILIZZAZIONE NON LIMITATA — GEBRUIK ONBEPERKT — UTILIZAÇÃO ILIMITADA — KÄYTTÖÄ EI RAJOITETTU — OBEGRÄNSAD ANVÄNDNING. — NEOMEZENÉ POUŽITÍ — PIIRAMATU KASUTAMINE — NEIEROBEŽOTS IZMANTOJUMS — NEAPRIBOTAS NAUDOJIMAS — KORLÁTOZÁS ALÁ NEM ESŐ HASZNÁLAT — UŻU MHUX RISTRETT — NIEOGRANICZONE KORZYSTANIE — NEOMEJENA UPORABA — NEOBMEDZENÉ POUŽITIE |
PŘÍLOHA 48
SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM/TRANZITNÍ REŽIM SPOLEČENSTVÍ ZÁRUČNÍ LISTINA
SOUBORNÁ JISTOTA
I. Závazek ručitele
1. Podepsaný/podepsaná ( 185 ) …
s bydlištěm či sídlem v ( 186 ) …
poskytuje tímto společně a nerozdílně s dlužníkem celnímu úřadu záruky ve …
ručení až do výše maximální částky …
představující 100 %/50 %/30 % ( 187 ) referenční částky,
►A2 ve prospěch Evropského společenství zahrnujícího Belgické království, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a ve prospěch Islandské republiky, Norského království, Švýcarské konfederace, Knížectví Andorry a Republiky San Marino ( 188 ) za jakoukoli částku ◄ hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek, avšak s výjimkou peněžitých trestů, kterou hlavní povinný ( 189 ),
…
dluží nebo bude dlužit výše uvedeným zemím ve formě cla a jiných poplatků souvisejících se zbožím propuštěným do společného tranzitního režimu nebo tranzitního režimu Společenství.
2. Podepsaný/á se zavazuje, že ve lhůtě 30 dnů od první písemné výzvy příslušných orgánů zemí uvedených v odstavci 1 bez odkladu uhradí požadované částky až do výše uvedené maximální částky, pokud sám/sama nebo jiná zúčastněná osoba uspokojivě neprokáže příslušným orgánům, že pro příslušnou tranzitní operaci byl režim ukončen.
Příslušné orgány mohou na žádost podepsaného/podepsané z jakýchkoliv důvodů, které uznají za hodné zřetele, prodloužit třicetidenní lhůtu, v níž je podepsaný/podepsaná ode dne výzvy povinen/povinna zaplatit požadované částky. Náklady, které vznikly prodloužením lhůty, a zejména jakékoli úroky se vypočtou tak, aby jejich výše odpovídala částce, která by byla v takovém případě požadována na peněžním trhu nebo kapitálovém trhu dané země.
Tato částka může být snížena o částky již zaplacené na základě tohoto závazku pouze v případě, že byl/byla podepsaný/podepsaná vyzván/vyzvána k uhrazení dluhu vzniklého během tranzitní operace Společenství nebo během operace ve společném tranzitním režimu nebo v tranzitním režimu Společenství, která byla zahájena před doručením výzvy k zaplacení nebo ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení.
3. Tento závazek je platný ode dne jeho přijetí celním úřadem záruky. Podepsaný/podepsaná nadále ručí za uhrazení všech dluhů vzniklých v průběhu operací ve společném tranzitním režimu nebo v tranzitním režimu Společenství, které jsou zajištěny tímto závazkem a které byly zahájeny přede dnem zrušení záruční listiny nebo odstoupení od ručitelského závazku, a to i v tehdy, je-li platba požadována po tomto dni.
4. Pro účely tohoto závazku zřizuje podepsaný/á služební adresu v každé z dalších zemí uvedených v odstavci 1
( 190 )
:
|
Země |
Příjmení a jméno nebo obchodní firma a úplná adresa |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
Podepsaný/podepsaná uznává, že veškerá korespondence a oznámení a jakékoli formality nebo postupy vztahující se k tomuto závazku adresované nebo podané písemně na jednu ze služebních adres, budou považovány za jemu/jí řádně doručené.
Podepsaný/podepsaná uznává pravomoc soudů příslušných pro místa, kde má služební adresu.
Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že nebude své služební adresy měnit, a pokud musí jednu nebo více z nich změnit, uvědomí o tom předem celní úřad záruky.
V … dne …
…
(podpis) ( 191 )
II. Přijetí celním úřadem záruky
Celní úřad záruky …
Závazek ručitele přijat dne …
…
(razítko a podpis)
PŘÍLOHA 49
SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM/TRANZITNÍ REŽIM SPOLEČENSTVÍ
Jednotlivá jistota
I. Závazek ručitele
1. Podepsaný/podepsaná ( 192 )…
s bydlištěm či sídlem v ( 193 )…
poskytuje tímto společně a nerozdílně s dlužníkem celnímu úřadu záruky ve …
ručení až do výše maximální částky …
►A2 ve prospěch Evropského společenství zahrnujícího Belgické království, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a ve prospěch Islandské republiky, Norského království, Švýcarské konfederace, Knížectví Andorry a Republiky San Marino ( 194 ), za jakoukoli částku ◄ hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek, avšak s výjimkou peněžitých trestů, kterou hlavní povinný ( 195 ),
…
dluží nebo bude dlužit výše uvedeným zemím ve formě cla a jiných poplatků souvisejících s níže popsaným zbožím propuštěným do společného tranzitního režimu nebo tranzitního režimu Společenství v celním úřadu odeslání …
do celního úřadu určení v …
Popis zboží …
…
2. Podepsaný/á se zavazuje, že ve lhůtě 30 dnů od první písemné výzvy příslušných orgánů zemí uvedených v odstavci 1 bez odkladu uhradí požadované částky až do výše uvedené maximální částky, pokud sám/sama nebo jiná zúčastněná osoba uspokojivě neprokáže příslušným orgánům, že pro příslušnou tranzitní operaci byl režim ukončen.
Příslušné orgány mohou na žádost podepsaného/podepsané z jakýchkoliv důvodů, které uznají za hodné zřetele, prodloužit třicetidenní lhůtu, v níž je podepsaný/podepsaná ode dne výzvy povinen/povinna zaplatit požadované částky. Náklady, které vznikly prodloužením lhůty, a zejména jakékoli úroky se vypočtou tak, aby jejich výše odpovídala částce, která by byla v takovém případě požadována na peněžním trhu nebo kapitálovém trhu dané země.
3. Tento závazek je platný ode dne jeho přijetí celním úřadem záruky. Podepsaný/podepsaná nadále ručí za uhrazení všech dluhů vzniklých v průběhu operací ve společném tranzitním režimu nebo v tranzitním režimu Společenství, které jsou zajištěny tímto závazkem a které byly zahájeny přede dnem zrušení záruční listiny nebo odstoupení od ručitelského závazku, a to i v tehdy, je-li platba požadována po tomto dni.
4. Pro účely tohoto závazku zřizuje podepsaný/á služební adresu v každé z dalších zemí uvedených v odstavci 1 ( 196 ):
|
Země |
Příjmení a jméno nebo obchodní firma a úplná adresa |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
Podepsaný/podepsaná uznává, že veškerá korespondence a oznámení a jakékoli formality nebo postupy vztahující se k tomuto závazku adresované nebo podané písemně na jednu ze služebních adres, budou považovány za jemu/jí řádně doručené.
Podepsaný/podepsaná uznává pravomoc soudů příslušných pro místa, kde má služební adresu.
Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že nebude své služební adresy měnit, a pokud musí jednu nebo více z nich změnit, uvědomí o tom předem celní úřad záruky.
V … dne …
…
(podpis) ( 197 )
II. Přijetí celním úřadem záruky
Celní úřad záruky …
Závazek ručitele přijat dne … za účelem zajištění
operace ve společném tranzitním režimu nebo tranzitním režimu Společenství podle celního prohlášení č. … ze dne … ( 198 )
…
(razítko a podpis)
PŘÍLOHA 50
SPOLEČNÝ TRANZITNÍ REŽIM/TRANZITNÍ REŽIM SPOLEČENSTVÍ
Jednotlivá jistota se záručními doklady
I. Závazek ručitele
1. Podepsaný/podepsaná ( 199 )…
s bydlištěm či sídlem v ( 200 )…
poskytuje tímto společně a nerozdílně s dlužníkem celnímu úřadu záruky ve…
►A2 ve prospěch Evropského společenství zahrnujícího Belgické království, Českou republiku, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Estonskou republiku, Řeckou republiku, Španělské království, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Kyperskou republiku, Lotyšskou republiku, Litevskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Maďarskou republiku, Republiku Malta, Nizozemské království, Rakouskou republiku, Polskou republiku, Portugalskou republiku, Republiku Slovinsko, Slovenskou republiku, Finskou republiku, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska a ve prospěch Islandské republiky, Norského království, Švýcarské konfederace, Knížectví Andorry a Republiky San Marino ( 201 ), za jakoukoli částku ◄ hlavních nebo vedlejších závazků, nákladů a přirážek, avšak s výjimkou peněžitých trestů, kterou hlavní povinný ( 202 ) dluží nebo bude dlužit výše uvedeným zemím ve formě cla a jiných poplatků souvisejících s níže popsaným zbožím propuštěným do společného tranzitního režimu nebo tranzitního režimu Společenství, k čemuž se podepsaný/podepsaná zavázal/zavázal vystavením záručních dokladů jednotlivé jistoty do maximální výše 7 000 EUR na záruční doklad.
2. Podepsaný/á se zavazuje, že ve lhůtě 30 dnů od první písemné výzvy příslušných orgánů zemí uvedených v odstavci 1 bez odkladu uhradí požadované částky až do výše 7 000 EUR za každý záruční doklad jednotlivé jistoty, pokud sám/sama nebo jiná zúčastněná osoba uspokojivě neprokáže příslušným orgánům, že pro příslušnou tranzitní operaci byl režim ukončen.
Příslušné orgány mohou na žádost podepsaného/podepsané z jakýchkoliv důvodů, které uznají za hodné zřetele, prodloužit třicetidenní lhůtu, v níž je podepsaný/podepsaná ode dne výzvy povinen/povinna zaplatit požadované částky. Náklady, které vznikly prodloužením lhůty, a zejména jakékoli úroky se vypočtou tak, aby jejich výše odpovídala částce, která by byla v takovém případě požadována na peněžním trhu nebo kapitálovém trhu dané země.
3. Tento závazek je platný ode dne jeho přijetí celním úřadem záruky. Podepsaný/podepsaná nadále ručí za uhrazení všech dluhů vzniklých v průběhu operací ve společném tranzitním režimu nebo v tranzitním režimu Společenství, které jsou zajištěny tímto závazkem a které byly zahájeny přede dnem zrušení záruční listiny nebo odstoupení od ručitelského závazku, a to i v tehdy, je-li platba požadována po tomto dni.
4. Pro účely tohoto závazku zřizuje podepsaný/á služební adresu v každé z dalších zemí uvedených v odstavci 1 ( 203 ):
|
Země |
Příjmení a jméno nebo obchodní firma a úplná adresa |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
|
… |
… |
Podepsaný/podepsaná uznává, že veškerá korespondence a oznámení a jakékoli formality nebo postupy vztahující se k tomuto závazku adresované nebo podané písemně na jednu ze služebních adres, budou považovány za jemu/jí řádně doručené.
Podepsaný/podepsaná uznává pravomoc soudů příslušných pro místa, kde má služební adresu.
Podepsaný/podepsaná se zavazuje, že nebude své služební adresy měnit, a pokud musí jednu nebo více z nich změnit, uvědomí o tom předem celní úřad záruky.
V … dne …
…
(podpis) ( 204 )
II. Přijetí celním úřadem záruky
Celní úřad záruky …
Závazek ručitele přijat dne …
…
(razítko a podpis)
PŘÍLOHA 51
PŘÍLOHA 51 A
PŘÍLOHA 51 B
VYSVĚTLIVKY K OSVĚDČENÍ O SOUBORNÉ JISTOTĚ A K OSVĚDČENÍ O ZPROŠTĚNÍ POVINNOSTI POSKYTNOUT JISTOTU
1. Údaje uváděné na přední straně osvědčení
Po vydání osvědčení již nelze v kolonkách 1 až osvědčení o souborné jistotě a v kolonce 1 až 7 osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu provádět žádné změny, doplňky ani výmazy.
1.1 Kód měny
Do kolonky 6 osvědčení o souborné jistotě a do kolonky 5 zproštění povinnosti poskytnout jistotu uvedou členské státy kód ISO ALPHA 3 (ISO 4217) používané měny.
1.2 Zvláštní záznamy
|
1.2.1. |
Není-li možné použít soubornou jistotu, protože je zboží uvedeno v příloze 44c, musí být do kolonky 8 osvědčení uvedeno: — Validez limitada — Bergreanset gyldighed — Beschränke Geltung — Περιορισμένη ισχύς — Limited validity — Validité limitée — Validitá limitata — Beperkte geldigheid — Validade limitada — Voimassa rajoitetusti — Bergränsad giltighet — Omezená platnost — Piiratud kehtivus — Ierobežots derīgums — Galiojimas apribotas — Korlátozott érvényű — Validita' limitata — Ograniczona ważność — Omejena veljavnost — Obmedzená platnosť |
|
1.2.2 |
Jestliže se hlavní povinný zavázal, že předloží všechna svá tranzitní prohlášení jedinému celnímu úřadu odeslání, musí být název tohoto celního úřadu uveden velkými písmeny v kolonce 8 osvědčení o souborné jistotě anebo v kolonce 7 osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu. |
1.3 Záznam na osvědčení v případě, že jejich platnost bylaprodloužena
Je-li platnost osvědčení prodloužena, musí tuto skutečnost uvést celní úřad záruky buď v kolonce 9 osvědčení o souborné jistotě nebo v kolonce 8 osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu.
2. Údaje uváděné na zadní straně osvědčení. Osoby zmocněné podepisovat tranzitní prohlášení
|
2.1 |
Při vydání osvědčení nebo kdykoliv během jeho platnosti musí hlavní povinný na zadní straně uvést jména osob, které zplnomocnil podepisovat tranzitní prohlášení. Každý takový zápis musí obsahovat příjmení a jméno pověřené osoby a podpisový vzor a musí být potvrzen podpisem hlavního povinného. Hlavní povinný má právo proškrtnout všechny kolonky, které nechce vyplňovat. |
|
2.2 |
Hlavní povinný má právo kdykoliv tato zplnomocnění zrušit. |
|
2.3 |
Každá osoba, jejíž jméno bylo uvedeno na zadní stranu osvědčení tohoto druhu, které se předkládá na celním úřadě odeslání, je pověřeným zástupcem hlavního povinného. |
3. Používání osvědčení v případě odchylky od zákazu souborné jistoty
Postup je uveden v bodě 4 přílohy 47a.
▼M19 —————
▼M5 —————
PŘÍLOHA 54
▼M19 —————
▼M13 —————
▼M19 —————
PŘÍLOHA 58
NÁLEPKA (články 417 a 432)
Barva:
černá na zelené
PŘÍLOHA 59
VZOR SDĚLENÍ PODLE ČLÁNKU 459
Hlavička koordinačního úřadu, který zahajuje řízení.
Adresát: koordinační úřad, který zastupuje celní úřad pro dočasné použití, nebo jiný koordinační úřad
PŘEDMĚT: KARNET ATA – REKLAMACE
Sdělujeme Vám, že dne ( 205 ) … byla našemu záručnímu sdružení zaslána výzva k zaplacení cla a daní podle Úmluvy ATA/Istanbulské úmluvy ( 206 ) týkající se:
1. karnetu ATA č.:
2. vydaného obchodní komorou:
město:
země:
3. jménem:
držitel:
adresa:
4. datum konce doby platnosti karnetu:
5. datum stanovené pro zpětný vývoz ( 207 ):
6. číslo tranzitního/dovozního útržkového listu ( 208 ):
7. datum potvrzení útržkového listu:
Podpis a razítko vydávajícího koordinačního úřadu.
PŘÍLOHA 60
CELNÍ VÝMĚR
Č … z. …
Následující údaje musí být uvedeny v tomto pořadí:
1. Karnet ATA č.: …
2. Číslo tranzitního/dovozního útržkového listu ( 209 ): …
3. Datum potvrzení útržkového listu: …
4. Držitel a adresa: …
5. Obchodní komora: …
6. Země původu: …
7. Datum uplynutí doby platnosti karnetu: …
8. Datum stanovené pro zpětný vývoz zboží: …
9. Celní úřad vstupu: …
10. Celní úřad dočasného použití: …
11. Obchodní popis zboží: …
12. Kód KN: …
13. Počet kusů: …
14. Hmotnost nebo objem: …
15. Hodnota: …
16. Rozpis odvodů: …
|
Druh |
Vyměřovací základ |
Sazba |
Částka |
Směnný kurz |
|
Celkem: |
(Slovy celkem: …)
17. Celní úřad: …
Místo a datum: …
|
Podpis |
Razítko |
CELNÍ VÝMĚR A
Č … z …
11. Obchodní popis zboží: …
12. Kód KN: …
13. Počet kusů: …
14. Hmotnost nebo objem: …
15. Hodnota: …
16. Rozpis odvodů: …
|
Druh |
Vyměřovací základ |
Sazba |
Částka |
Směnný kurz |
|
Celkem: |
(Slovy celkem: …)
11. Obchodní popis zboží: …
12. Kód KN: …
13. Počet kusů: …
14. Hmotnost nebo objem: …
15. Hodnota: …
16. Rozpis odvodů: …
|
Druh |
Vyměřovací základ |
Sazba |
Částka |
Směnný kurz |
|
Celkem: |
(Slovy celkem: …)
Souhrn
|
Druh |
Částka |
Způsob placení |
Směnný kurz |
|
Celkem: |
(Slovy celkem: …)
USTANOVENÍ O ÚDAJÍCH UVÁDĚNÝCH V CELNÍM VÝMĚRU
I. Obecně
Celní výměr uvádí následující písmena, jež označují členský stát, který jej vydává:
|
AT |
= |
Rakousko |
|
BE |
= |
Belgie |
|
DK |
= |
Dánsko |
|
DE |
= |
Německo |
|
EL |
= |
Řecko |
|
ES |
= |
Španělsko |
|
FI |
= |
Finsko |
|
FR |
= |
Francie |
|
IE |
= |
Irsko |
|
IT |
= |
Itálie |
|
LU |
= |
Lucembursko |
|
NL |
= |
Nizozemsko |
|
PT |
= |
Portugalsko |
|
SE |
= |
Švédsko |
|
UK |
= |
Spojené království |
|
CZ |
= |
Česká republika |
|
EE |
= |
Estonsko |
|
CY |
= |
Kypr |
|
LV |
= |
Lotyšsko |
|
LT |
= |
Litva |
|
HU |
= |
Maďarsko |
|
MT |
= |
Malta |
|
PL |
= |
Polsko |
|
SI |
= |
Slovinsko |
|
SK |
= |
Slovensko |
Celní výměr obsahuje následující informace pod odpovídajícími záhlavími. Vyplní jej čitelně koordinační úřad uvedený v čl. 458 odst. 1 tohoto nařízení.
Položky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 a 14: Uvedou se informace uvedené na tranzitním útržkovém listu v jeho spodní části, ve spodní části prostoru vyhrazeného pro celní úřad a v kolonkách A, G písm. a), rubovém sloupci 6, kolonce G písm. c), kolonce H písm. b), rubovém sloupci 1, rubovém sloupci 2, rubovém sloupci 3 a rubovém sloupci 4. Pokud nemá koordinační úřad útržkový list v držení, uvedou se tyto údaje podle informací koordinačního úřadu. Má-li být ve výměru zapsán více než jeden druh zboží, musí být uveden v celním výměru A, jehož záhlaví se vyplňují v souladu s těmito pokyny.
Položka 9: Uvede se název celního úřadu, který vyplnil kolonku H písm. a) až e) tranzitního útržkového listu nebo kolonku H dovozního útržkového lisu. Není-li tomu tak, uvede se celní úřad propuštění do celního režimu podle vědomosti koordinačního úřadu.
Položka 10: Uvede se název celního úřadu uvedeného v kolonce H písm. e) tranzitního útržkového listu nebo který vyplnil kolonku H dovozního útržkového listu. Není-li tomu tak, uvede se celní úřad dočasného použití podle vědomosti koordinačního úřadu.
Položka 15: Uvede se výše celní hodnoty v měně stanovené členským státem, ve kterém je reklamace uplatňována.
Položka 16: V celním výměru se uvede výše cla a jiných nárokovaných poplatků. Částky se uvádějí tak, aby byly zřetelně uvedeny cla, poplatky (s použitím kódů Společenství stanovených pro tento účel) a přirážky podle článku 6 úmluvy ATA ►M26 /článku 8 přílohy A Istanbulské úmluvy ◄ , vyjádřené čísly i slovy. Částky se platí v měněčlenského státu, který vydává celní výměr, jejíž kód se uvádí v horní části druhého sloupce:
|
BEF |
= |
belgické franky |
|
DEM |
= |
německé marky |
|
ESP |
= |
španělská peseta |
|
IEP |
= |
irské libry |
|
LUF |
= |
lucemburské franky |
|
PTE |
= |
portugalské escudos |
|
DKK |
= |
dánské koruny |
|
GRD |
= |
řecké drachmy |
|
FRF |
= |
francouzské franky |
|
ITL |
= |
italské liry |
|
NLG |
= |
nizozemské guldeny |
|
GBP |
= |
libry šterlinků |
|
ATS |
= |
rakouské šilinky |
|
FIM |
= |
finské marky |
|
SEK |
= |
švédské koruny |
|
CZK |
= |
česká koruna |
|
EEK |
= |
estonská koruna |
|
CYP |
= |
kyperská libra |
|
LVL |
= |
lotyšský lats |
|
LTL |
= |
litevský litas |
|
HUF |
= |
maďarský forint |
|
MTL |
= |
maltská lira |
|
PLN |
= |
polský zlotý |
|
SIT |
= |
slovinský tolar |
|
SKK |
= |
slovenská koruna |
Položka 17: Uvede se název koordinačního úřadu a datum vyplnění výměru; na náležitá místa se připojí otisk razítka úřadu a podpis oprávněného úředníka.
II. Poznámky k tiskopisu A
A. Tiskopis A se používá, pouze týká-li se výměr více druhů zboží. Předkládá se ve spojení s hlavním tiskopisem. Celkové clo atd. z hlavního tiskopisu a z tiskopisu A se uvede pod záhlavím „Souhrn“.
B. Obecné poznámky uvedené v části I se použijí také na tiskopis A.
PŘÍLOHA 61
VZOR PROHLÁŠENÍ O PŘEVZETÍ ŘÍZENÍ
Hlavička koordinačního úřadu druhého členského státu, který podává reklamaci
Adresát: koordinační úřad prvního členského státu, který podává původní reklamaci
PŘEDMĚT: KARNET ATA – PŘEVZETÍ ŘÍZENÍ
Sdělujeme Vám, že dne ( 210 ) … byla našemu záručnímu sdružení zaslána výzva k zaplacení cla a daní podle Úmluvy ATA/Istanbulské úmluvy ( 211 ) týkající se:
1. karnetu ATA č.:
2. vydaného obchodní komorou:
město:
země:
3. jménem:
držitel:
adresa:
4. datum konce doby platnosti karnetu:
5. datum stanovené pro zpětný vývoz ( 212 ):
6. číslo tranzitního/dovozního útržkového listu ( 213 ):
7. datum potvrzení útržkového listu:
Toto oznámení Vás zbavuje odpovědnosti v tomto řízení.
Podpis a razítko vydávajícího koordinačního úřadu.
PŘÍLOHA 62
ZVLÁŠTNÍ RAZÍTKO
1. Znak členského státu nebo jiná značka či písmena charakterizující členský stát
2. Celní úřad ( 214 )
3. Číslo tranzitního dokladu
4. Datum
5. Schválený odesílatel ( 215 )
6. Povolení
PŘÍLOHA 63
PŘÍLOHA 64
PŘÍLOHA 65
PŘÍLOHA 66
POKYNY PRO POUŽITÍ TISKOPISU NEZBYTNÉ K VYHOTOVENÍ KONTROLNÍHO VÝTISKU T5
A. Obecné poznámky
|
1. |
Kontrolní výtisk T5 je doklad vyhotovený na tiskopise T5, případně podle potřeby provázeném jedním nebo více doplňkovými listy T5bis nebo jedním či více ložnými listy T5. |
|
2. |
Kontrolní výtisk T5 slouží k prokazování skutečnosti, že zboží, pro které byl vydán, dosáhlo použití a/nebo místa určení, které předepisují zvláštní předpisy Společenství upravující jeho použití, a je odpovědností příslušného celního úřadu v členském státě určení, aby se přesvědčil buď přímo, nebo prostřednictvím osoby jej zastupující o použití a/nebo místu určení daného zboží. V některých případech se T5 používá také k uvědomění členského státu určení o tom, že se na dotyčné zboží vztahují zvláštní opatření. Takto vytvořený postup je rámcovým postupem, který se použije jen tehdy, pokud to zvláštní předpisy Společenství výslovně stanoví. Může se použít i v případě, kdy zboží není přepravováno v rámci celního režimu. |
|
3. |
Kontrolní výtisk T5 musí být vyhotoven v jednom prvopise a nejméně jedné kopii a každé vyhotovení musí být opatřeno vlastnoručním podpisem zúčastněné osoby. Je-li zboží přepravováno v rámci celního režimu, předloží se prvopis a jedna nebo více kopií kontrolního výtisku T5 společně celnímu úřadu odeslání. Tento úřad si ponechá jednu kopii kontrolního výtisku T5, zatímco prvopis doprovází zboží a předkládá se spolu s ním v celním úřadu určení. Není-li zboží propuštěno do celního režimu, vydává kontrolní výtisk T5 celní úřad odeslání a ponechá si jednu kopii. Kontrolní výtisk T5 musí v kolonce 109 obsahovat údaj „zboží nepropuštěné do celního režimu“. Prvopis kontrolního výtisku T5 se při předložení zboží předkládá příslušnému celnímu úřadu určení. |
|
4. |
Jestliže — se použijí doplňkové listy T5bis, vyplní se tiskopis T5 a doplňkové listy T5bis, — se použijí ložné listy T5, vyplní se tiskopis T5, avšak kolonky 31, 33, 35, 38, 100, 103 a 105 se proškrtnou a odpovídající údaje se uvedou pouze v jednom nebo více ložných listech T5. |
|
5. |
Tiskopis T5 nesmí být doprovázen současně doplňkovými listy T5bis a ložnými listy T5. |
|
6. |
Pro tiskopisy se použije světle modrý papír, klížený pro psaní, o plošné hmotnosti nejméně 40g/m2. Papír musí být dostatečně neprůsvitný, aby údaje zapsané na jedné straně neovlivňovaly čitelnost údajů na straně druhé, a nesmí se při běžném používání trhat ani mačkat. Tiskopisy T5 a T5bis mají rozměry 210 x 297 mm a tiskopis pro ložný list T5 297 x 420 mm, přičemž přípustná odchylka je od -5 mm do +8 mm na délku. Adresa pro zpětné zasílání a důležité upozornění na přední straně tiskopisu mohou být tištěny červenou barvou. Příslušné orgány členských států mohou požadovat, aby tiskopisy obsahovaly jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. |
|
7. |
Kontrolní výtisk T5 musí být vyhotoven v jednom z úředních jazyků Společenství, který uznávají příslušné orgány členského státu odeslání. Pokud je to nezbytné, mohou příslušné orgány jiného členského státu, ve kterém se dokument předkládá, požadovat překlad do úředního jazyka tohoto členského státu. |
|
8. |
Tiskopisy T5 a popřípadě formuláře T5bis nebo ložné listy T5 buď strojopisem, nebo mechanografickým či podobným postupem. Mohou být také vyplněny čitelně rukou, inkoustem a tiskacím písmem. Aby bylo vyplňování tiskopisu T5 strojopisem usnadněno, měl by tiskopis být vložen do psacího stroje tak, aby bylo první písmeno údajů, které mají být uvedeny v kolonce 2, umístěno v malém polohovém okně v horním levém rohu. Údaje v tiskopise nesmějí být mazány ani přepisovány. Jakékoli změny se provedou škrtnutím chybných údajů a případně doplněním požadovaných údajů. Veškeré takto provedené změny musí parafovat osoba, která je provedla, a výslovně potvrdit příslušné orgány, které mohou případně vyžadovat podání nového celního prohlášení. Tiskopisy mohou být vyplněny též pomocí automatického reprodukčního procesu namísto kteréhokoli z uvedených postupů. Takto mohou být také vyhotoveny a vyplněny za podmínky, že jsou přísně dodrženy předpisy o vzorových tiskopisech, papíru, formátu, použitému jazyku, čitelnosti, zákazu výmazů a přepisů a úprav. |
B. Ustanovení týkající se tiskopisu T5
Podle případu je třeba vyplnit pouze kolonky označené pořadovým číslem. Ostatní kolonky označené velkým písmenem jsou až na výjimky stanovené ve zvláštních nařízeních nebo ustanoveních o „schváleném odesílateli“, vyhrazena pro úřední záznamy.
|
KOLONKA 2 |
: |
ODESÍLATEL NEBO VÝVOZCE Uvede se celé jméno a adresa osoby nebo společnosti, které se to týká. Pokud jde o identifikační číslo, mohou je členské státy vyžadovat (identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely). |
|
KOLONKA 3 |
: |
TISKOPISY Uvede se počet tiskopisů ve vztahu k celkovému počtu použitých tiskopisů T5 a tiskopisů T5 bis (například při předložení jednoho tiskopisu T5 a dvou tiskopisů T5 bis se uvede v tiskopise T5 „1/3“, v prvním tiskopise T5bis„2/3“ a v druhém tiskopise T5bis„3/3“). Je-li prohlášení podáváno pouze na jednu položku (tj. má být vyplněna pouze jedna kolonka „popis zboží“), ponechá se kolonka 3 prázdná, ale v kolonce 5 se uvede číslo 1. |
|
KOLONKA 4 |
: |
LOŽNÉ LISTY Uvede se počet případných připojených ložných listů T5 (v číslicích). |
|
KOLONKA 5 |
: |
POLOŽKY Uvede se celkový počet položek uvedených příslušnou osobou v tiskopise T5 a ve všech tiskopisech T5bis nebo ložných listech T5, které byly použity. Počet položek musí být 1, je-li použit pouze tiskopis T5, nebo odpovídat celkovému počtu zboží, který je buď uveden v kolonce 31 tiskopisu T5bis nebo v ložných listech T5. |
|
KOLONKA 6 |
: |
NÁKLADOVÉ KUSY CELKEM Uvede se celkový počet nákladových kusů tvořících danou zásilku. |
|
KOLONKA 7 |
: |
REFERENČNÍ ČÍSLO Vyplnění této kolonky, která má obsahovat číslo obchodního případu přidělené zásilce dotyčnou osobou, se ponechává na vůli uživatelů. |
|
KOLONKA 8 |
: |
PŘÍJEMCE Uvede se jméno a příjmení nebo obchodní firma a adresa osoby nebo osob, kterým má být zboží dodáno. |
|
KOLONKA 14 |
: |
DEKLARANT NEBO ZÁSTUPCE Pokud jsou deklarant a odesílatel nebo vývozce stejná osoba, uvede se „odesílatel“ nebo „vývozce“. Pokud jde o identifikační číslo, mohou je členské státy vyžadovat (identifikační číslo, které dotyčné osobě přidělily příslušné orgány pro daňové, statistické nebo jiné účely). |
|
KOLONKA 15 |
: |
ZEMĚ ODESLÁNÍ NEBO VÝVOZU Uvede se jméno země, ze které je zboží odesíláno nebo vyváženo. |
|
KOLONKA 17 |
: |
ZEMĚ URČENÍ Uvede se jméno dotyčné země. |
|
KOLONKA 18 |
: |
POZNÁVACÍ ZNAČKA A STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU PŘI ODJEZDU Uvede se například poznávací značka (značky) nebo název dopravních prostředků (nákladní automobil, loď, železniční vagón, letadlo), na kteér je nebo bylo zboží přímo nakládáno, když byly plněno vývozní nebo tranzitní formality, a dále státní příslušnost dopravního prostředku (nebo vozidla pohánějící ostatní, pokud existuje několik dopravních prostředků) pomocí odpovídajícího kódu Společenství. |
|
KOLONKA 19 |
: |
KONTEJNER (Kont.) Pomocí odpovídajícího kódu Společenství se uvede stav při odjezdu („0“ pro zboží, které není přepravováno v kontejnerech nebo „1“ pro zboží, které je přepravováno v kontejnerech). |
|
KOLONKA 31 |
: |
NÁKLADOVÉ KUSY A POPIS ZBOŽÍ — ZNAČKY A ČÍSLA — Č. KONTEJNERU — POČET A DRUH Uvedou se značky, čísla, počty a druhy nákladových kusů, a není-li zboží baleno, uvede se počet kusů tohoto zboží zahrnutý v prohlášení, případně údaj „volně ložené“, spolu s údaji nezbytnými ke ztotožnění zboží. Popisem zboží se rozumí běžný obchodní popis výjádřený výrazy dostatečně přesnými pro ztotožnění a zařazení zboží.. Pokud předpisy Společenství platné pro dotyčné zboží stanoví v tomto ohledu zvláštní postupy, musí popis zboží odpovídat těmto předpisům. Veškeré doplňkové informace vyžadované těmito předpisy se také uvedou v této kolonce. Popis zemědělských produktů musí být v souladu s platnými zemědělskými předpisy Společenství. Pokud jsou použity kontejnery, uvede se v této kolonce i jejich identifikace. Nevyužitý prostor v této kolonce se proškrtne. |
|
KOLONKA 32 |
: |
POŘADOVÉ ČÍSLO POLOŽKY Uvede se číslo dané položky ve vztahu k celkovému počtu položek uvedených v použitých tiskopisech T5 a T5bis tak, jak je popsáno v poznámce ke kolonce 5. Pokud zásilka zahrnuje pouze jednu položku (jediný tiskopis T5), tato kolonka se nevyplňuje a v kolonce 5 se uvede číslo 1. |
|
KOLONKA 33 |
: |
ZBOŽOVÝ KÓD Udává se kód příslušného zboží, popřípadě kód nomenklatury náhrad při vývozu. |
|
KOLONKA 35 |
: |
HRUBÁ HMOTNOST Uvede se hrubá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 v kilogramech. Hrubá hmotnost je souhrnná hmotnost zboží se všemi obaly, s výjimkou kontejnerů a jiných přepravních zařízení. |
|
KOLONKA 38 |
: |
ČISTÁ HMOTNOST Pokud to vyžadují předpisy Společenství, uvede se čistá hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 v kilogramech. Čistá hmotnost je hmotnost zboží bez jakéhokoli obalu. |
|
KOLONKA 40 |
: |
PŘEDCHOZÍ DOKLAD Vyplnění této kolonky se ponechává na vůli členských států (číselný odkaz na doklady vztahující se k správnímu postupu předcházejícímu odeslání nebo vývozu). |
|
KOLONKA 41 |
: |
DOPLŇKOVÉ MĚRNÉ JEDNOTKY Pro použití podle potřeby v souladu s nomenklaturou zboží (uvede se množství dané položky v měrné jednotce určené v nomenklatuře zboží. |
|
KOLONKA 100 |
: |
PRO VNITROSTÁTNÍ POUŽITÍ Vyplní se v souladu s předpisy členského státu odeslání nebo vývozu.. |
|
KOLONKA 103 |
: |
ČISTÉ MNOŽSTVÍ (KG, LITRY NEBO JINÉ JEDNOTKY) SLOVY Vyplní se v souladu s předpisy Společenství. |
|
KOLONKA 104 |
: |
POUŽITÍ A/NEBO MÍSTO URČENÍ Uvede se zamýšlené nebo předepsané použití a/nebo místo určení zboží tak, že se v odpovídající kolonce uvede ×, případně se uvede × v kolonce „Ostatní“ a blíže se vymezí použití a/nebo místo určení. Pokud právní předpisy Společenství stanoví lhůtu, v níž musí být zboží přiděleno použití a/nebo místo určení, doplní se údaj „lhůta … dnů“ počtem dnů. |
|
KOLONKA 105 |
: |
LICENCE Vyplní se v souladu s předpisy Společenství. Uvede se typ, pořadové číslo, datum vydání a název vydávajícího subjektu. |
|
KOLONKA 106 |
: |
DALŠÍ ÚDAJE Vyplní se v souladu s předpisy Společenství a s pravidly pro použití článku čl. 912b odst. 9. |
|
KOLONKA 107 |
: |
PLATNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Případně se uvede číslo nařízení, směrnice nebo rozhodnutí Společenství, která stanoví nebo předepisují kontrolu použití a/nebo místa určení zboží. |
|
KOLONKA 108 |
: |
PŘILOŽENÉ DOKLADY Seznam průvodních dokladů připojených ke kontrolnímu výtisku T5, které jej mají provázet na místo určení. |
|
KOLONKA 109 |
: |
SPRÁVNÍ NEBO CELNÍ DOKLAD Uvede se typ, číslo, datum registrace a označení celního úřadu, který vydal doklad, na jehož základě je zboží zasíláno, nebo popřípadě poznámka „Zboží nepropuštěné do celního režimu“. |
|
KOLONKA 110 |
: |
MÍSTO A DATUM; PODPIS A JMÉNO DEKLARANTA NEBO ZÁSTUPCE Nestanoví-li zvláštní předpisy o použití systémů počítačového zpracování dat jinak, musí být prvopis i kopie tiskopisu T5 opatřeny původním vlastnoručním podpisem zúčastněné osoby. Je-li zúčastněná osoba právnickou osobou, připojí podepsaný za podpis své jméno, příjmení a funkci. |
C. Pravidla pro doplňkový list T5bis
Viz poznámky u bodu B výše.
Nestanoví-li zvláštní předpisy, které budou přijaty s ohledem na použití systémů počítačového zpracování dat, jinak, musí být prvopis i kopie doplňkového listu T5 bis opatřeny původním vlastnoručním podpisem osoby podepisující tiskopis T5.
Nevyužité kolonky „Nákladové kusy a popis zboží“ se proškrtnou, aby nemohly být použity pro další zápisy.
D. Pravidla pro ložný list T5
Vyplňují se všechny sloupce ložného listu, kromě sloupce vyhrazeného pro úřední účely. Použít lze pouze přední stranu tiskopisu ložného listu T5.
Registrační číslo kontrolního výtisku T5 se poznamená do kolonky ložného listu T5 k tomu určeného.
Zboží uvedené v ložném listu T5 musí být pořadově číslováno ve sloupci se záhlavím „Pořadové číslo položky“ tak, aby poslední číslo odpovídalo celkovému počtu uvedenému v kolonce 5 tiskopisu T5.
V ložném listu T5 se uvedou údaje běžně uváděné v kolonkách 31, 33, 35, 38, 100, 103 a 105. Údaje týkající se kolonky 100 „Vnitrostátní použití“ a 105
Licence se uvedou ve sloupci pro popis zboží bezprostředně za informacemi o zboží, kterého se tyto údaje týkají.
Poslední zápis se bezprostředně vodorovně podtrhne a nevyužitá místa se proškrtnou, aby nemohla být použita pro další zápisy.
Celkový počet nákladových kusů obsahujících zboží uvedené v seznamu, celková hrubá hmotnost a celková čistá hmotnost zboží musí být uvedeny ve spodní části příslušných sloupců.
Nestanoví-li zvláštní předpisy, které budou přijaty s ohledem na použití systémů počítačového zpracování dat, jinak musí být prvopis i kopie ložného listu T5bis opatřeny původním vlastnoručním podpisem osoby podepisující tiskopis T5.
PŘÍLOHA 67
TISKOPISY ŽÁDOSTÍ A POVOLENÍ
(Články 292, 293, 497 a 505)
VŠEOBECNÉ POZNÁMKY
1. Struktura vzorů není závazná; členské státy například mohou místo tiskopisů ve formě kolonek použít tiskopisy, které mají formu řádků, nebo mohou v případě potřeby velikost kolonek zvětšit.
Pořadová čísla kolonek a jim odpovídající znění jsou však závazná.
2. Členské státy mohou tiskopisy doplnit o řádky nebo kolonky pro vnitrostátní účely. Tyto kolonky nebo řádky musí mít pořadové číslo doplněné o velké písmeno (např. 5A).
3. V zásadě musí být vyplněny kolonky označené tučně vytištěným číslem. Výjimky jsou uvedeny ve vysvětlivkách. Celní orgány mohou vyžadovat, aby byla vyplněna kolonka 5, pouze v případě, že se žádost týká jednotného povolení.
4. Dodatek k vysvětlivkám obsahuje kódy týkající se hospodářských podmínek pro aktivní zušlechťovací styk, které jsou uvedeny v příloze 70.
Dodatek
(Kódy IPR pro hospodářské podmínky podle přílohy 70)
PŘÍLOHA 68
PŘESUN ZBOŽÍ NEBO VÝROBKŮ V RÁMCI REŽIMU OD JEDNOHO DRŽITELE K DRUHÉMU
(Článek 513)
A. Běžný postup (3 vyhotovení JSD)
1. Pokud jsou zboží nebo výrobky přesouvány mezi dvěma držiteli bez vyřízení režimu, vyplní se tiskopis odpovídající vzoru, který je v souladu s články 205 až 215, na výtiscích 1 a 4 a na doplňkovém výtisku, který se shoduje s výtiskem 1.
2. Před přesunem je celní úřad prvního držitele vykonávající dohled informován o předpokládaném přesunu způsobem, kterou si tento celní úřad určí, aby mohl provést nezbytné kontroly.
3. První držitel (který zboží nebo výrobky odesílá) si ponechá doplňkový výtisk a výtisk 1 zašle celnímu úřadu vykonávajícímu dohled.
4. Výtisk 4 se přiloží ke zboží nebo výrobkům a ponechá si jej druhý držitel.
5. Celní úřad prvního držitele vykonávající dohled zašle výtisk 1 celnímu úřadu druhého držitele vykonávajícímu dohled.
6. Druhý držitel vystaví prvnímu držiteli potvrzení o přijetí převáděného zboží, ve kterém uvede datum zanesení zboží do záznamů (datum přijetí písemného celního prohlášení v případě dočasného použití), a první držitel si toto potvrzení ponechá.
B. Zjednodušené postupy
I. Použití dvou vyhotovení JSD:
1. Pokud se zboží nebo výrobky přesouvají mezi dvěma držiteli, aniž by došlo k vyřízení režimu, používají se pouze výtisky 1 a 4 tiskopisu uvedeného v části A odst. 1.
2. Před přesunem zboží nebo výrobků jsou celní úřady vykonávající dohled informovány o předpokládaném přesunu způsobem, které tyto celní úřady určí, aby mohly provést nezbytné kontroly.
3. První držitel (který zboží nebo výrobky odesílá) si ponechá výtisk 1.
4. Výtisk 4 se může přiložit ke zboží nebo k výrobkům a v takovém případě si jej ponechá druhý držitel.
5. Použije se odst. 6 část A.
II. Použití jiných metod místo JSD v případě, že jsou nezbytné údaje zaslány prostřednictvím:
— výpočetní techniky,
— obchodního nebo administrativního dokladu nebo
— jiného dokladu.
Dodatek
Pokud jsou použity vyhotovení JSD, musí uvedené kolonky obsahovat tyto informace:
2. Odesílatel: uveďte jméno a adresu prvního držitele, celní úřad vykonávající dohled, za kterým bude následovat číslo povolení a celní orgán, který povolení vydal.
3. Tiskopisy: uveďte pořadové číslo souboru tiskopisů z celkového počtu použitých souborů tiskopisů.
Pokud se celní prohlášení vztahuje pouze na jeden druh zboží (tzn. pokud má být vyplněno pouze jedna kolonka „popis zboží“), nechejte kolonku 3 prázdnou, ale do kolonky 5 uveďte číslo 1.
5. Položky: uveďte počet položek uvedených ve všech použitých tiskopisech nebo doplňkových tiskopisech. Počet položek musí odpovídat počtu vyplněných kolonek „popis zboží“.
8. Příjemce: uveďte jméno druhého držitele, jméno a adresu celního úřadu vykonávajícího dohled, adresu místa uskladňování, zpracování či použití, za kterým bude následovat číslo povolení a celní orgán, který povolení vydal.
15. Země odeslání: uveďte členský stát, ze kterého je zboží odesláno.
31. Balení a popis zboží; značky a čísla; číslo (čísla) kontejneru; počet a druh: uveďte značky, (identifikační) čísla, počty a druhy nákladových kusů, a není-li zboží baleno, uveďte počet kusů tohoto zboží zahrnutý v celním prohlášení, případně údaj „volně ložené“ a údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.
Zboží má být popsáno běžným obchodním popisem, který musí být vyjádřen výrazy dostatečně přesnými k jeho ztotožnění. Je-li použit kontejner, musí být v této kolonce uvedeno také jeho identifikační číslo.
32. Pořadové číslo položky: uveďte pořadové číslo dané položky ve vztahu k celkovému počtu položek uvedených v použitých tiskopisech a doplňkových listech, tak jak je uvedeno v kolonce 5.
Pokud se celní prohlášení vztahuje pouze na jednu položku, mohou celní orgány stanovit, že se tato kolonka nevyplňuje.
33. Zbožový kód: uveďte kód KN odpovídající dané položce ( 216 ).
35. Hrubá hmotnost: v případě potřeby uveďte hrubou hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 v kilogramech. Hrubá hmotnosti je souhrnná hmotnost zboží se všemi obaly, s výjimkou kontejnerů a jiných přepravních zařízení.
38. Čistá hmotnost: uveďte čistou hmotnost zboží popsaného v odpovídající kolonce 31 v kilogramech. Čistá hmotnost je hmotnost zboží bez jakéhokoli obalu.
41. Doplňkové měrné jednotky: v případě potřeby uveďte množství v měrné jednotce stanovené v kombinované nomenklatuře.
44. Zvláštní záznamy: předložené doklady, osvědčení a povolení: uveďte datum prvního propuštění do režimu a velkými písmeny údaj „Přesun“, za kterým podle případu následuje:
— „UCS“ –
— „AZS/P“ –
— „PCD“ –
— „DP“ –
Pokud se na dovozové zboží vztahují obchodněpolitická opatření a pokud mají být tato opatření uplatňování i v okamžiku přesunu, doplní se v tomto zápise slova „Obchodní politika“.
47. Výpočet poplatků: uvede základ pro vyměření poplatku (hodnota, hmotnost nebo jiné).
54. Místo a datum, podpis a jméno deklaranta nebo jeho zástupce: osoba uvedená v kolonce 2 připojí svůj vlastnoruční podpis a své jméno. Je-li daná osoba právnickou osobou, připojí podepsaný za podpis své jméno a příjmení a funkci.
PŘÍLOHA 69
STANDARDNÍ VÝTĚŽNOST
(Článek 517 odstavec 3)
Všeobecná poznámka:
Standardní výtěžnost se uplatňuje výhradně u dovozového zboží řádné a uspokojivé obchodní jakosti, které odpovídá standardní normě jakosti stanovené právními předpisy Společenství, a za podmínky, žezušlechtěné výrobky nejsou získány zvláštními zušlechťovacími postupy, jejichž cílem je splnění některých požadavků na jakost.
|
Dovozové zboží |
Pořa–dové číslo |
Zušlechtěné výrobky |
Množství zušlechtěných výrobků získaných ze 100 kg dovozového zboží (v kg) (3) |
||
|
Kód KN |
Popis zboží |
Kód (2) |
Popis výrobků |
||
|
(1) |
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
|
0407 00 30 |
Ptačí vejce, ve skořápce |
1 |
ex040899 80 |
a) Ptačí vejce bez skořápky, tekutá nebo zmrazená |
86,00 |
|
ex051199 90 |
b) Skořápky |
12,00 |
|||
|
2 |
0408 19 81 ex040819 89 |
a) Žloutky, tekuté nebo zmrazené |
33,00 |
||
|
ex350219 90 |
b) Vaječný albumin, tekutý nebo zmrazený |
53,00 |
|||
|
ex051199 90 |
c) Skořápky |
12,00 |
|||
|
3 |
0408 91 80 |
a) Ptačí vejce bez skořápky, sušená |
22,10 |
||
|
ex051199 90 |
b) Skořápky |
12,00 |
|||
|
4 |
0408 11 80 |
a) Žloutky, sušené |
15,40 |
||
|
ex350211 90 |
b) Vaječný albumin, sušený (v krystalech) |
7,40 |
|||
|
ex051199 90 |
c) Skořápky |
12,00 |
|||
|
5 |
0408 11 80 |
a) Žloutky, sušené |
15,40 |
||
|
ex350211 90 |
b) Vaječný albumin, sušený (v jiné formě) |
6,50 |
|||
|
ex051199 90 |
c) Skořápky |
12,00 |
|||
|
ex040899 80 |
Ptačí vejce bez skořápky, tekutá nebo zmrazená |
6 |
0408 91 80 |
Ptačí vejce bez skořápek, sušená |
25,70 |
|
0408 19 81 a ex040819 89 |
Žloutky, tekuté nebo zmrazené |
7 |
0408 11 80 |
Žloutky, sušené |
46,60 |
|
ex100190 99 |
Pšenice obecná |
8 |
ex110100 15 (100) |
a) Pšeničná mouka o obsahu popela v sušině nejvýše 0,60 % hmotnostních |
73,00 (1) |
|
ex230230 10 |
b) Otruby |
22,50 |
|||
|
ex230230 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
2,50 |
|||
|
9 |
ex110100 15 (130) |
a) Pšeničná mouka o obsahu popela v sušině vyšším než 0,60 % hmotnostních, avšak nejvýše 0,90 % hmotnostních |
78,13 (1) |
||
|
ex230230 10 |
b) Otruby |
20,00 |
|||
|
10 |
ex110100 15 (150) |
a) Pšeničná mouka o obsahu popela v sušině vyšším než 0,90 %, avšak nejvýše 1,10 % hmotnostních |
84,75 (1) |
||
|
ex230230 10 |
b) Otruby |
13,25 |
|||
|
11 |
ex110100 15 (170) |
a) Pšeničná mouka o obsahu popela v sušině vyšším než 1,10 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,65 % hmotnostních |
91,75 (1) |
||
|
ex230230 10 |
b) Otruby |
6,25 |
|||
|
12 |
ex110100 15 (180) |
Pšeničná mouka o obsahu popela v sušině vyšším než 1,65 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,90 % hmotnostních |
98,03 |
||
|
13 |
1104 29 11 |
Zrna z pšenice loupaná (vylupovaná), též řezaná nebo šrotovaná |
|||
|
14 |
1107 10 11 |
a) Slad, nepražený, z pšenice, ve formě mouky |
|||
|
ex100190 99 |
b) Nenaklíčená pšenice |
1,00 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
19,00 |
|||
|
►M21 ◄ ex230330 00 |
d) Ječné klíčky |
3,50 |
|||
|
15 |
1107 10 19 |
a) Slad, nepražený, z pšenice, ve formě mouky |
|||
|
ex100190 99 |
b) Nenaklíčená pšenice |
0,95 |
|||
|
►M21 ◄ ex230330 00 |
c) Ječné klíčky |
3,33 |
|||
|
16 |
1108 11 00 |
a) Pšeničný škrob |
45,46 |
||
|
1109 00 00 |
b) Pšeničný lepek |
7,50 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
25,50 |
|||
|
ex230310 90 |
d) Zbytky z výroby kukuřičného škrobu |
12,00 |
|||
|
1001 10 00 |
Pšenice tvrdá |
17 |
ex110311 10 |
a) „Kuskus“ (5) |
50,00 |
|
1103 11 10 |
b) Krupice a krupička o obsahu popela v sušině vyšším než 0,95 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,30 % hmotnostních |
17,00 |
|||
|
1101 00 11 |
c) Mouka |
8,00 |
|||
|
ex230230 10 |
d) Otruby |
20,00 |
|||
|
18 |
ex110311 10 |
a) Krupice a krupička o obsahu popela v sušině vyšším než 0,95 % hmotnostních |
60,00 |
||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
15,00 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
20,00 |
|||
|
19 |
ex110311 10 |
a) Krupice a krupička o obsahu popela v sušině vyšším než 0,95 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,30 % hmotnostních |
67,00 |
||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
8,00 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
20,00 |
|||
|
20 |
ex110311 10 |
a) Krupice a krupička o obsahu popela v sušině vyšším než 1,30 % hmotnostních |
75,00 |
||
|
ex230230 10 |
b) Otruby |
20,00 |
|||
|
21 |
ex190219 10 |
a) Těstoviny neobsahující vejce, mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině nejvýše 0,95 % hmotnostních |
62,50 |
||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
13,70 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
18,70 |
|||
|
22 |
ex190219 10 |
a) Těstoviny neobsahující vejce, mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 0,95 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,10 % hmotnostních |
66,67 |
||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
8,00 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
20,00 |
|||
|
23 |
ex190219 10 |
a) Těstoviny neobsahující vejce, mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 1,10 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,30 % hmotnostních |
71,43 |
||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
3,92 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
19,64 |
|||
|
24 |
ex190219 10 |
a) Těstoviny obsahující vejce, avšak neobsahující mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 1,30 % hmotnostních |
79,36 |
||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
15,00 |
|||
|
25 |
ex190211 00 |
a) Těstoviny obsahující vejce, neobsahující mouku ani krupici z pšenice obecné,o obsahu popela v sušině nejvýše 0,95 % hmotnostních (6) |
|||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
13,70 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
18,70 |
|||
|
26 |
ex190211 00 |
a) Těstoviny obsahující vejce, avšak neobsahující mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 0,95 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,10 % hmotnostních (6) |
|||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
8,00 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
20,00 |
|||
|
27 |
ex190211 00 |
a) Těstoviny obsahující vejce, avšak neobsahující mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 1,10 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,30 % hmotnostních (6) |
|||
|
1101 00 11 |
b) Mouka |
3,92 |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
19,64 |
|||
|
28 |
ex190211 00 |
a) Těstoviny obsahující vejce, avšak neobsahující mouku ani krupici z pšenice obecné, o obsahu popela v sušině vyšším než 1,30 % hmotnostních (6) |
|||
|
ex230230 10 |
c) Otruby |
15,00 |
|||
|
1003 00 90 |
Ječmen |
29 |
ex110290 10 (100) |
a) Ječná mouka o obsahu popela v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních |
66,67 |
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
10,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
21,50 |
|||
|
30 |
ex110319 30 (100) |
a) Krupice a krupička z ječmene o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních |
|||
|
1102 90 10 |
b) Ječná mouka |
2,00 |
|||
|
ex230240 10 |
c) Otruby |
10,00 |
|||
|
ex230240 90 |
d) Vedlejší mlýnské produkty |
21,50 |
|||
|
31 |
ex110421 10 (100) |
a) Ječmen loupaný (vylupovaný) o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních (4) |
|||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
10,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
21,50 |
|||
|
32 |
ex110421 30 (100) |
a) Ječmen loupaný a řezaný nebo šrotovaný o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních („Grütze“ nebo „grutten“) (4) |
|||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
10,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
21,50 |
|||
|
33 |
ex110421 50 (100) |
a) Perlovitý (7) ječmen o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní, první kategorie |
50,00 |
||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
20,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
27,50 |
|||
|
34 |
ex110421 50 (300) |
a) Perlovitý (7) ječmen o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní, druhá kategorie |
|||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
20,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
15,00 |
|||
|
35 |
ex110411 90 |
a) Ječné vločky o obsahu popela v sušině nejvýše 1 % hmotnostní a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních |
66,67 |
||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
10,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
21,33 |
|||
|
36 |
ex110710 91 |
a) Nepražený ječný slad ve formě mouky |
|||
|
ex100300 90 |
b) Nenaklíčený ječmen |
1,00 |
|||
|
ex230240 10 |
c) Otruby |
19,00 |
|||
|
►M21 ◄ ex230330 00 |
d) Sladové klíčky |
3,50 |
|||
|
37 |
ex110710 99 |
a) Nepražený ječný slad |
|||
|
ex100300 90 |
b) Nenaklíčený ječmen |
0,98 |
|||
|
►M21 ◄ ex230330 00 |
d) Ječné klíčky |
3,42 |
|||
|
38 |
1107 20 00 |
a) Pražený ječný slad |
|||
|
ex100300 90 |
b) Nenaklíčený ječmen |
0,96 |
|||
|
►M21 ◄ ex230330 00 |
d) Ječné klíčky |
3,36 |
|||
|
1004 00 00 |
Oves |
39 |
ex110290 30 (100) |
a) Ovesná mouka o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 1,8 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 11 % a jejíž peroxidasa je již prakticky neaktivní |
55,56 |
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
33,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
7,50 |
|||
|
40 |
ex110319 30 (100) |
a) Krupice a krupička z ovsa o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu slupek v sušině nejvýše 0,1 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 11 % a jejichž peroxidasa je již prakticky neaktivní |
|||
|
ex110290 30 |
b) Ovesná mouka |
2,00 |
|||
|
ex230240 10 |
c) Otruby |
33,00 |
|||
|
ex230240 90 |
d) Vedlejší mlýnské produkty |
7,50 |
|||
|
41 |
ex110422 98 |
Zpracovaný oves |
98,04 |
||
|
42 |
ex110422 20 (100) |
a) Oves loupaný (vylupovaný) o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu slupek nejvýše 0,5 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 11 % a jehož peroxidasa je již prakticky neaktivní (4) |
|||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
33,00 |
|||
|
43 |
ex110422 30 (100) |
a) Oves loupaný, řezaný nebo šrotovaný, o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu slupek v sušině nejvýše 0,1 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 11 % a jehož peroxidasa je již prakticky neaktivní („Grütze nebo grutten“) (4) |
|||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
33,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
3,50 |
|||
|
44 |
ex110412 90 (100) |
a) Ovesné vločky o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu slupek nejvýše 0,1 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 12 % a jejichž peroxidasa je již prakticky neaktivní |
50,00 |
||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
33,00 |
|||
|
ex230240 90 |
c) Vedlejší mlýnské produkty |
13,00 |
|||
|
45 |
ex110412 90 (300) |
a) Ovesné vločky o obsahu popela v sušině nejvýše 2,3 % hmotnostních, o obsahu slupek vyšším než 0,1 %, avšak nejvýše 1,5 % hmotnostních, o obsahu vlhkosti nejvýše 12 % a jejichž peroxidasa je již prakticky neaktivní |
62,50 |
||
|
ex230240 10 |
b) Otruby |
33,00 |
|||
|
1005 90 00 |
Kukuřice, ostatní |
46 |
ex110220 10 (100) |
a) Kukuřičná mouka o obsahu tuku v sušině nejvýše 1,3 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,8 % hmotnostních |
71,43 |
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
12,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
14,00 |
|||
|
47 |
ex110220 10 (200) |
a) Kukuřičná mouka o obsahu tuku vyšším než 1,3 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,5 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,8 % hmotnostních |
|||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
8,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
6,50 |
|||
|
48 |
ex110220 90 (100) |
a) Kukuřičná mouka o obsahu tuku vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,7 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 1 % hmotnostní |
83,33 |
||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
8,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
6,50 |
|||
|
49 |
ex110313 10 (100) |
a) Krupice a krupička z kukuřice o obsahu tuku nejvýše 0,9 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,6 % hmotnostních (8) |
55,56 |
||
|
1102 20 10 nebo 1102 20 90 |
b) Kukuřičná mouka |
16,00 |
|||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
12,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
14,00 |
|||
|
50 |
ex110313 10 (300) |
a) Krupice a krupička z kukuřice o obsahu tuku nejvýše 1,3 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,8 % hmotnostních (8) |
71,43 |
||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
12,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
14,00 |
|||
|
51 |
ex110313 10 (500) |
a) Krupice a krupička z kukuřice o obsahu tuku vyšším než 1,3 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,5 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině vyšším než 1 % hmotnostní (8) |
|||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
8,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
6,50 |
|||
|
52 |
ex110313 90 (100) |
a) Krupice a krupička z kukuřice o obsahu tuku vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,7 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 1 % hmotnostní (8) |
|||
|
ex110430 90 |
b) Kukuřičné klíčky |
8,00 |
|||
|
ex230210 10 |
c) Otruby |
6,50 |
|||
|
53 |
ex110419 50 (110) |
a) Kukuřičné vločky o obsahu tuku v sušině nejvýše 0,9 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,7 %hmotnostních |
62,50 |
||
|
ex230210 10 |
b) Otruby |
35,50 |
|||
|
54 |
ex110419 50 (130) |
a) Kukuřičné vločky o obsahu tuku v sušině nejvýše 1,3 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 0,8 % hmotnostních |
76,92 |
||
|
ex230210 10 |
b) Otruby |
21,08 |
|||
|
55 |
ex110419 50 (150) |
a) Kukuřičné vločky o obsahu tuku v sušině vyšším než 1,3 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,7 % hmotnostních a o obsahu hrubé vlákniny v sušině nejvýše 1 % hmotnostních |
90,91 |
||
|
ex230210 10 |
b) Otruby |
7,09 |
|||
|
56 |
1108 12 00 |
a) Kukuřičný škrob |
|||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 62 |
29,91 |
||||
|
57 |
ex170230 51 nebo ex170230 91 |
a) Glukosa ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná (9) |
|||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 62 |
29,91 |
||||
|
ex170230 99 |
c) Odpad z glukosy |
9,95 |
|||
|
58 |
ex170230 59 nebo ex170230 99 |
a) Glukosa, jiná než ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná (10) |
|||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 62 |
29,91 |
||||
|
59 |
ex290544 11 nebo ex382460 11 |
a) D-glucitol (sorbitol, sorbit), ve vodném roztoku, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítáno na obsahu D-glucitolu (11) |
59,17 |
||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 63 |
29,10 |
||||
|
60 |
ex290544 19 nebo ex382460 19 |
a) D-glucitol (sorbitol, sorbit) ve vodném roztoku, obsahující více než 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítáno na obsahu D-glucitolu (12) |
67,56 |
||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 63 |
29,10 |
||||
|
61 |
ex290544 91 nebo ex290544 99 nebo ex382460 91 nebo ex382460 99 |
a) D-glucitol (sorbitol, sorbit) vztažený na 100 kg sušiny |
41,32 |
||
|
b) Výrobky uvedené pod pořadovým číslem 63 |
29,10 |
||||
|
Dovozové zboží |
Pořadové číslo |
Zušlechtěné výrobky |
(3)Množství zušlechtěných výrobků získaných ze 100 kg dovozového zboží (v kg) |
|||||||
|
Kód KN |
Popis zboží |
Kód (2) |
Popis výrobků |
a) |
b) |
c) |
d) |
e) |
f) |
|
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
||||||
|
1005 90 00 |
62 |
Doplňkové výrobky k zušlechtěným výrobkům uvedeným pod pořadovými čísly 56 až 58 (13) |
||||||||
|
ex110430 90 |
Kukuřičné klíčky |
6,06 |
►M21 6,06 ◄ |
|||||||
|
ex15 15 |
Kukuřičný olej |
►M21 2,88 ◄ |
►M21 2,88 ◄ |
►M21 2,88 ◄ |
►M21 2,88 ◄ |
|||||
|
ex230310 11 |
Kukuřičný lepek |
►M21 4,47 ◄ |
►M21 4,47 ◄ |
►M21 4,47 ◄ |
||||||
|
ex230310 19 nebo ex230990 20 |
Krmiva z kukuřičného lepku Lepkové krmivo s obsahem zbytků kukuřičného oleje |
23,85 |
►M21 19,38 ◄ |
►M21 23,85 ◄ |
►M21 19,38 ◄ |
►M21 22,56 ◄ |
►M21 27,03 ◄ |
|||
|
ex230670 00 |
Pokrutiny z kukuřičných klíčků |
►M21 3,18 ◄ |
►M21 3,18 ◄ |
|||||||
|
29,91 |
►M21 29,91 ◄ |
►M21 29,91 ◄ |
►M21 29,91 ◄ |
►M21 29,91 ◄ |
►M21 29,91 ◄ |
|||||
|
63 |
Doplňkové výrobky k zušlechtěným výrobkům uvedeným pod pořadovými čísly 59 až 61 (13) |
|||||||||
|
ex110430 90 |
Kukuřičné klíčky |
6,10 |
6,10 |
|||||||
|
ex15 15 |
Kukuřičný olej |
2,90 |
2,90 |
2,90 |
2,90 |
|||||
|
ex230310 11 |
Kukuřičný lepek |
4,50 |
4,50 |
4,50 |
||||||
|
ex230310 19 nebo ex230990 20 |
Krmivo z kukuřičného lepku Lepkové krmivo s obsahem zbytků kukuřičného oleje |
23,00 |
18,50 |
23,00 |
18,50 |
21,70 |
26,20 |
|||
|
ex230670 00 |
Pokrutiny z kukuřičných klíčků |
3,20 |
3,20 |
|||||||
|
29,10 |
29,10 |
29,10 |
29,10 |
29,10 |
29,10 |
|||||
|
Dovozové zboží |
Pořa-dové číslo |
Zušlechtěné výrobky |
Množství zušlechtěných výrobků získaných ze 100 kg dovozového zboží (v kg) (3) |
||
|
Kód KN |
Popis zboží |
Kód (1) |
Popis výrobků |
||
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
|
|
1006 10 21 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), předpařená — parboiled, kulatozrnná |
64 |
1006 20 11 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, kulatozrnná |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
65 |
1006 30 21 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
66 |
1006 30 61 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 23 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), předpařená — parboiled, střednězrnná |
67 |
1006 20 13 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, střednězrnná |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
68 |
1006 30 23 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
69 |
1006 30 63 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 25 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), předpařená-parboiled, dlouhozrnná s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
70 |
1006 20 15 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
71 |
1006 30 25 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
72 |
1006 30 65 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 27 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), předpařená-parboiled, dlouhozrnná s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
73 |
1006 20 17 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená -parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
74 |
1006 30 27 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
68,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
6,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
75 |
1006 30 67 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
62,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 92 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), kulatozrnná |
76 |
1006 20 11 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, kulatozrnná |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
77 |
1006 20 92 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), kulatozrnná |
80,00 |
||
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
78 |
1006 30 21 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
79 |
1006 30 42 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
80 |
1006 30 61 |
a) Celoomletá, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
81 |
1006 30 92 |
a) Celoomletá, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
60,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
12,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 94 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), střednězrnná |
82 |
1006 20 13 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, střednězrnná |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
83 |
1006 20 94 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), střednězrnná |
80,00 |
||
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
84 |
1006 30 23 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
85 |
1006 30 44 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, střednězrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
86 |
1006 30 63 |
a) Celoomletá, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
87 |
1006 30 94 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, střednězrnná |
60,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
12,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 96 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
88 |
1006 20 15 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
89 |
1006 20 96 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
80,00 |
||
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
90 |
1006 30 25 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
71,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
3,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
91 |
1006 30 46 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
92 |
1006 30 65 |
a) Celoomletá, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
65,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
7,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
93 |
1006 30 96 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
60,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
12,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 10 98 |
Neloupaná rýže (rýže paddy), dlouhozrnná s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
94 |
1006 20 17 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
80,00 |
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
95 |
1006 20 98 |
a) Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
80,00 |
||
|
ex121300 00 |
b) Plevy |
20,00 |
|||
|
96 |
1006 30 27 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
68,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
6,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
97 |
1006 30 48 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
58,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
7,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
15,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
98 |
1006 30 67 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
62,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
8,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
99 |
1006 30 98 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
55,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
9,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
16,00 |
|||
|
ex121300 00 |
d) Plevy |
20,00 |
|||
|
1006 20 11 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, kulatozrnná |
100 |
1006 30 21 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
93,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
101 |
1006 30 61 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
88,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
10,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 20 13 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, střednězrnná |
102 |
1006 30 23 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
93,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
103 |
1006 30 63 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
88,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
10,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 20 15 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, dlouhozrnná s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
104 |
1006 30 25 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
93,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
105 |
1006 30 65 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
88,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
10,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 20 17 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
106 |
1006 30 27 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
93,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
5,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
107 |
1006 30 67 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
88,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
10,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 20 92 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), kulatozrnná |
108 |
1006 30 42 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
84,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
109 |
1006 30 92 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
77,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
12,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
11,00 |
|||
|
1006 20 94 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), střednězrnná |
110 |
1006 30 44 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, střednězrnná |
84,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
111 |
1006 30 94 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená,střednězrnná |
77,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
12,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
11,00 |
|||
|
1006 20 96 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
112 |
1006 30 46 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
84,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
6,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
10,00 |
|||
|
113 |
1006 30 96 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
77,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
12,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
11,00 |
|||
|
1006 20 98 |
Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže), dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
114 |
1006 30 48 |
a) Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
78,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
10,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
12,00 |
|||
|
115 |
1006 30 98 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
73,00 |
||
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
12,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
15,00 |
|||
|
1006 30 21 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
116 |
1006 30 61 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, kulatozrnná |
96,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 30 23 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
117 |
1006 30 63 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, střednězrnná |
96,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 30 25 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
118 |
1006 30 65 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
96,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 30 27 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
119 |
1006 30 67 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, předpařená-parboiled, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
96,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
2,00 |
|||
|
1006 30 42 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
120 |
1006 30 92 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, kulatozrnná |
94,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
4,00 |
|||
|
1006 30 44 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, střednězrnná |
121 |
1006 30 94 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, střednězrnná |
94,00 |
|
1102 30 00 nebo ex230220 10 nebo ex230220 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
4,00 |
|||
|
1006 30 46 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
122 |
1006 30 96 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce větším než 2, avšak menším než 3 |
94,00 |
|
1102 30 00 nebo 2302 20 10 nebo 2302 20 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
4,00 |
|||
|
1006 30 48 |
Poloomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
123 |
1006 30 98 |
a) Celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená, dlouhozrnná, s poměrem délky k šířce nejméně 3 |
93,00 |
|
1102 30 00 nebo 2302 20 10 nebo 2302 20 90 |
b) Rýžová mouka nebo otruby |
2,00 |
|||
|
1006 40 00 |
c) Zlomková rýže |
5,00 |
|||
|
1006 30 61 až 1006 30 98 |
Celoomletá rýže |
124 |
ex100630 61 až ex100630 98 |
Celoomletá rýže leštěná, hlazená nebo balená (14) |
100,00 |
|
1006 30 92 1006 30 94 1006 30 96 1006 30 98 |
Celoomletá rýže, ostatní |
125 |
ex190410 30 |
Výrobky z rýže získané bobtnáním nebo pražením |
60,61 |
|
1006 30 61 1006 30 63 1006 30 65 1006 30 67 |
Celoomletá rýže, předpařená-parboiled |
126 |
ex190490 10 |
Předvařená rýže (15) |
80,00 |
|
1006 30 92 1006 30 94 1006 30 96 1006 30 98 |
Celoomletá rýže, ostatní |
127 |
ex190490 10 |
Předvařená rýže (15) |
70,00 60,00 60,00 50,00 |
|
1006 40 00 |
Zlomková rýže |
128 |
1102 30 00 |
Rýžová mouka |
|
|
129 |
1103 14 00 |
Krupice a krupička z rýže |
|||
|
130 |
1104 19 91 |
Rýžové vločky |
|||
|
1509 10 10 |
Panenský lampantový olivový olej |
131 |
ex150990 00 |
a) Olivový olej rafinovaný nebo olivový olej |
98,00 |
|
ex382319 90 |
b) Kyselé oleje z rafinace (16) |
||||
|
ex151000 10 |
Nerafinovaný olivový olej z pokrutin |
132 |
ex151000 90 |
a) Rafinovaný olivový olej z pokrutin nebo olivový olej z pokrutin |
95,00 |
|
ex152200 39 |
b) Stearin |
3,00 |
|||
|
ex382319 90 |
c) Kyselé oleje z rafinace () |
||||
|
ex180100 00 |
Kakaové boby, též ve zlomcích, surové |
133 |
ex180100 00 |
a) Kakaové boby, též ve zlomcích, loupané a pražené |
76,3 |
|
1802 00 00 |
b) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
1801 00 00 |
Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené |
134 |
1803 |
a) Kakaová hmota |
76,3 |
|
1802 00 00 |
b) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
135 |
ex180320 00 |
a) Kakaová hmota s obsahem tuku nejvýše 14 % |
40,3 |
||
|
ex180400 00 |
b) Kakaové máslo |
36,0 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
136 |
ex180320 00 |
a) Kakaová hmota s obsahem tuku vyšším než 14 %, avšak nejvýše 18 % |
42,7 |
||
|
ex180400 00 |
b) Kakaové máslo |
33,6 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
137 |
ex180320 00 |
a) Kakaová hmota s obsahem tuku vyšším než 18 % |
44,8 |
||
|
ex180400 00 |
b) Kakaové máslo |
31,5 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
138 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
36,0 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku nejvýše 14 % (18) |
40,3 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
139 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
33,6 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku vyšším než 14 %, avšak nejvýše 18 % (18) |
42,7 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
140 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
31,5 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku vyšším než 18 % (18) |
44,8 |
|||
|
1802 00 00 |
c) Kakaové skořápky, slupky a jiné kakaové odpady |
16,7 |
|||
|
1803 10 00 |
Kakaová hmota neodtučněná |
141 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
46,7 |
|
ex180320 00 |
b) Kakaová hmota s obsahem tuku nejvýše 14 % |
52,2 |
|||
|
142 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
43,6 |
||
|
ex180320 00 |
b) Kakaová hmota s obsahem tuku vyšším než 14 %, avšak nejvýše 18 % |
55,3 |
|||
|
143 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
40,8 |
||
|
ex180320 00 |
b) Kakaová hmota s obsahem tuku vyšším než 18 % |
58,1 |
|||
|
144 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
46,7 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku nejvýše 14 % (18) |
52,2 |
|||
|
145 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
43,6 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku vyšším než 14 %, avšak nejvýše 18 % (18) |
55,3 |
|||
|
146 |
ex180400 00 |
a) Kakaové máslo |
40,8 |
||
|
ex180500 00 |
b) Kakaový prášek s obsahem tuku vyšším než 18 % (18) |
58,1 |
|||
|
1803 20 00 |
Kakaová hmota odtučněná |
147 |
1805 00 00 |
Kakaový prášek (18) |
99,0 |
|
1701 99 10 |
Bílý cukr |
148 |
2905 44 19 nebo 2905 44 91 |
a) D-glucitol (sorbitol, sorbitol) počítaný na 100 kg sušiny |
73,53 |
|
2905 44 99 3824 60 19 3824 60 91 3824 60 99 2905 43 00 |
b) D-mannitol (mannitol) |
24,51 |
|||
|
1703 |
Melasa |
149 |
2102 10 31 |
Sušené pekařské droždí (19) |
23,53 |
|
150 |
2102 10 39 |
Sušené pekařské droždí (20) |
80,00 |
||
(1) Standardní výtěžnost se vypočítá na základě odpovídajícího přepočítacího koeficientu stanoveného v příloze E nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 (Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1)
(2) Podpoložky v tomto sloupci odpovídají podpoložkám v kombinované nomenklatuře. Pokud bylo třeba provést další rozdělení, je uvedeno v závorkách. Toto dělení odpovídá dělení obsaženému v nařízeních, kterými se stanoví vývozní náhrady.
(3) Ztráty se vypočtou odečtením úhrnu množství uvedených v tomto sloupci od 100.
(4) Loupaná zrna jsou zrna, která odpovídají definici uvedené v příloze nařízení Komise (EHS) č. 821/68 (Úř. věst. L 149, 29.6.1968, s. 46).
(5) Krupice o obsahu popela v sušině nižším než 0,95 % hmotnostních, u které méně než 10 % hmotnostních projde sítem s velikostí ok 0,250 mm.
(6) Použije se standardní výtěžnost založená na počtu použitých vajec na vyrobených kilogram těsta podle těchto vzorců:
— pořadové číslo 25:
—
— pořadové číslo 26:
—
— pořadové číslo 27:
—
— pořadové číslo 28:
—
X představuje počet vajec ve skořápce (nebo padesátinu jejich hmotnosti vyjádřené v gramech jejich ekvivalentu v jiných vaječných výrobcích) použitých na kilogram vyrobených těstovin, přičemž výsledek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
(7) Perlovitá zrna jsou zrna, která odpovídají definici v příloze nařízení (EHS) č. 821/68.
(8) Toto se týká kukuřičné krupice a krupičky:
— u kterých nejvýše 30 % hmotnostních prochází sítem s velikostí ok 315 mikrometrů, nebo
— u kterých nejvýše 5 % hmotnostních prochází sítem s velikostí ok 150 mikrometrů.
(9) U glukosy v podobě bílého krystalického prášku s koncentrací jinou než 92 % se uvádí množství 43,81 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
(10) U glukosy jiné než v podobě bílého krystalického prášku s koncentrací jinou než 82 % se uvádí 50,93 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
(11) U D-glucitolu s koncentrací jinou než 70 % se uvádí 41,4 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
(12) U D-glucitolu s koncentrací jinou než 70 % se uvádí 47,3 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
(13) Pro použití možností a) až f) musí být brány v úvahu skutečně výsledky operací.
(14) Pro účely vyřízení režimu musí množství získané zlomkové rýže odpovídat množství zlomkové rýže zjištěnému při dovozu rýže kódů KN 1006 61 až 1006 30 98 dovážené na zpracování. V případě leštění může být toto množství zvýšeno o 2 % dovážené rýže, kromě zlomkové rýže, jak je stanoveno při dovozu.
(15) Předvařená rýže se skládá z bělených rýžových zrn, která byla předvařena a částečně dehydrována za účelem usnadnění konečného vaření.
(16) Dvojnásobek procentního množství kyseliny olejové obsažené v panenském lampantovém olivovém oleji musí být odečteno od množství výrobku uvedeného ve sloupci 5 pro rafinovaný olivový olej nebo olivový olej a tvoří množství kyselého oleje z rafinace.
(17) Dvojnásobek procentního množství kyseliny olejové obsažené v nerafinovaném olivovém oleji z pokrutin musí být odečteno od množství výrobku uvedeného ve sloupci 5 pro rafinovaný olivový olej z pokrutin nebo olivový olej z pokrutin a tvoří množství kyselého oleje z rafinace.
(18) U rozpustného kakaa přidejte k množství uvedenému v sloupce 5 1,5 % alkalinu.
(19) Výtěžnost stanovená pro chlebové kvasnice o obsahu sušiny 95 %, získané z řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo z třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %. U chlebových kvasnice s jiným obsahem sušiny se uvede množství 22,4 kg bezvodých kvasnic na 100 kg řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %.
(20) Výtěžnost stanovená pro chlebové kvasnice o obsahu sušiny 28 %, získané z řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo z třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %. U chlebových kvasnic s jiným obsahem sušiny se uvede množství 22,4 kg bezvodých kvasnic na 100 kg řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %.
PŘÍLOHA 70
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
(Články 502 a 522)
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
Tato příloha se týká podrobných kritérií pro hospodářské podmínky pro režim aktivního zušlechťovacího styku na jedné straně a výměny informací v rámci správní spolupráce na straně druhé.
Případy, formát a lhůty, ve kterých mají být informace v souladu s článkem 522 sdělovány, jsou popsány pro každý daný režim. Informace musí být též sdělovány v případě, že dojde ke změně údajů týkajících se vydaných povolení.
B. PODROBNÁ KRITÉRIA PRO HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY PRO REŽIM AKTIVNÍHO ZUŠLECHŤOVACÍHO STYKU
Kódy a podrobná kritéria:
01 : Dovozové zboží není uvedeno v příloze 73 a kód 30 není použitelný.
10 :
Nedostupnost zboží, které bylo vyrobeno ve Společenství, patří do stejného osmimístného kód KN, má stejnou obchodní jakost a stejné technické vlastnosti (srovnatelné zboží) jako dovozové zboží, na které se žádost vztahuje.
Nedostupností se rozumí naprostá neexistence výroby srovnatelného zboží ve Společenství, nedostupnost dostatečného množství tohoto zboží pro předpokládané zušlechťovací operace nebo nemožnost obdržet srovnatelné zboží ve Společenství v době nutné pro uskutečnění obchodních operací, přestože žádost byla podána dostatečně včas.
11 :
I když je srovnatelné zboží dostupné, nemůže být použito, protože jeho cena by obchodní operaci hospodářsky znemožnila.
Při rozhodování o tom, zda cena srovnatelného zboží vyráběného ve Společenství hospodářsky znemožňuje předpokládanou obchodní operaci, je zejména třeba zohlednit dopad, jaký by použití zboží vyrobeného ve Společenství mělo na výrobní cenu zušlechtěného výrobku a tím i na odbyt tohoto výrobku na trzích ve třetích zemích, se zřetelem na:
— cenu zboží určeného ke zušlechtění před zaplacením cla a cenu srovnatelného zboží vyrobeného ve Společenství, po odečtení vrácení vnitrostátních daní nebo daní vracených při vývozu a s přihlédnutím k podmínkám prodeje a jakýmkoliv náhradám a ostatním částkám uplatnitelným v rámci společné zemědělské politiky,
— cenu, které lze na třetích trzích pro zušlechtěný výrobek dosáhnout na základě obchodní korespondence a dalších informací.
12 : Srovnatelné zboží neodpovídá požadavkům osoby kupující zušlechtěné výrobky ve třetí zemi nebo zušlechtěné výrobky musí být získány z dovozového zboží, aby splňovaly ustanovení na ochranu průmyslového nebo obchodního vlastnictví (smluvní povinnosti).
30 :
Jedná se o:
1. operace s dovozovým zbožím neobchodní povahy;
2. operace v rámci smlouvy o zpracování na zakázku;
3. obvyklé formy manipulace uvedené v článku 531;
4. opravy;
5. operace na zušlechtěných výrobcích, které byly získány zušlechtěním v rámci předchozího povolení, jehož udělení předcházelo prověření hospodářských podmínek;
6. zpracování pšenice tvrdé kódu KN 1001 10 00 na těstoviny kódů KN 1902 11 00 a 1902 19;
7. operace, při kterých hodnota ( 237 )dovozového zboží s osmimístným kódem kombinované nomenklatury nepřevyšuje na jednoho žadatele a kalendářní rok částku 150 000 euro v případě zboží uvedeného v příloze 73 a částku 500 000 euro v případě ostatního zboží (hodnotade minimis); ►M22 nebo ◄
8. stavbu, úpravu nebo přeměnu civilních letadel nebo satelitů nebo jejich částí.
▼M22 —————
31 : Pokud jde v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 o dovozové zboží uvedené v příloze 73 části A a pokud žadatel předloží doklad, který vydal příslušný orgán, který rozhoduje o propuštění tohoto zboží do režimu v množství určeném na základě odhadu spotřeby.
99 : Žadatel považuje hospodářské podmínky za splněné z jiných důvodů, než které odpovídají výše uvedeným kódům. Tyto důvody jsou uvedeny v žádosti.
Pozn.:
Kódy 10, 11, 12, 31 a 99 lze použít pouze v případě, že se jedná o zboží uvedené v příloze 73.
C. INFORMACE ZASÍLANÉ KOMISI V PŘÍPADĚ JEDNOTLIVÝCH CELNÍCH REŽIMŮ
Informace, které mají být Komisi oznámeny, odpovídají rubrikám tiskopisu, jehož vzor je uveden v dodatku.
C1. Aktivní zušlechťovací styk
Informace týkající se hospodářských podmínek se poskytují za použití jednoho nebo více kódů uvedených v části B.
Zamítnutí žádosti, zrušení nebo odnětí povolení z důvodů nedodržování hospodářských podmínek se rovněž uvádí formou kódů. Použije se stejný kód jako pro identifikaci hospodářských podmínek, avšak se záporným znaménkem (např.: –10).
Případy, kdy se informace Komisi poskytují povinně
Pokud jsou hospodářské podmínky označeny kódy 01, 10, 11, 31 nebo 99.
Pokud jde o mléko a mléčné výrobky uvedené v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, je rovněž třeba informovat Komisi v případě, že je v souvislosti se situacemi odpovídajícími podbodům 2, 5 a 7 tohoto kódu použit kód 30.
Přenos informací
Informace, které mají být uvedeny ve sloupcích 2 až 10 tiskopisu uvedeného v dodatku, se Komisi zasílají elektronickou cestou. Prostřednictvím výše uvedeného tiskopisu mohou být tyto informace zasílány pouze v případě, že technické problémy dočasně neumožňují zaslání elektronickou cestou.
Lhůta pro zasílání
Informace jsou zasílány v nejkratší možné lhůtě. Pokud je použit tiskopis uvedený v dodatku, zasílají se ve lhůtě zde uvedené.
C2. Přepracování pod celním dohledem
Informace se povinně zasílají v případě, že se jedná o jiné zboží a operace, než které jsou uvedeny v příloze 76 části A.
Informace se zasílají prostřednictvím tiskopisu uvedeného v dodatku a ve lhůtě zde uvedené.
C3. Pasivní zušlechťovací styk
Sloupce 8 a 9 „Udělená povolení“ mají být vyplněny pouze, pokud je povolení poskytnuto v souladu s čl. 147 odst. 2 kodexu.
Ve sloupci 10 „Důvod“ se též uvádí, zda se zamítnutí žádosti, zrušení nebo odnětí povolení týká žádosti podané nebo povolení poskytnutého v souladu s čl. 147 odst. 2 kodexu.
Informace se zasílají prostřednictvím tiskopisu uvedeného v dodatku a ve lhůtě zde uvedené.
Dodatek k příloze 70
PŘÍLOHA 71
INFORMAČNÍ LISTY
(Článek 523)
Dodatek
1. OBECNÉ POZNÁMKY
|
1.1 |
Informační listy odpovídají vzorům uvedeným v této příloze a tisknou se na bílém papíře bez dřevoviny klíženém ke psaní o plošné hmotnosti mezi 40 a 65 g/m2. |
|
1.2 |
Rozměry tiskopisu jsou 210 x 297 mm. |
|
1.3 |
Za vytištění tiskopisů odpovídají celní orgány. Každý tiskopis musí mít vlastní pořadové číslo, před nímž jsou písmena označující vydávající členský stát podle normy ISO Alpha 2. |
|
1.4 |
Tiskopisy musí být vytištěny a kolonky vyplněny v jednom z úředních jazyků Společenství. Celní úřad, který byl požádán o poskytnutí informací, nebo celní úřad, který je má použít, může požádat, aby byly informace uvedené v tiskopisu přeloženy do úředního jazyka nebo jazyků, které používá jeho celní správa. |
2. POUŽITÍ INFORMAČNÍCH LISTŮ
2.1 Společná ustanovení
a) Pokud má celní úřad vydávající informační list za to, že některé informace, které v něm nejsou obsaženy, jsou důležité, uvede je do listu. Není-li v listu dostatek místa, připojí se dodatkový list. Na prvopise se o tom učiní poznámka.
b) Celní úřad, který informační list potvrdil, může být požádán, aby po propuštění zboží provedl kontrolu pravosti listu a správnosti údajů v něm obsažených.
c) V případě po sobě jdoucích zásilek může být pro množství zboží nebo výrobků propuštěných do režimu vystaven nezbytný počet informačních listů. Místo základního informačního listu může být vystaveno více informačních listů nebo, pokud se použije pouze jeden informační list, poznamená potvrzující celní úřad jednotlivá množství zboží nebo výrobků na prvopise listu. Pokud na něm není dostatek místa, přiloží se dodatkový list a na prvopise se o této skutečnosti učiní poznámka.
d) Celní orgány mohou povolit, aby se pro toky při trojúhelníkovém obchodu týkající se značného počtu operací zahrnujících celkové množství zboží, které bylo dovezeno/vyvezeno za určité období, použily souhrnné informační listy.
e) Výjimečně může být informační list vydán dodatečně, ale pouze v době, než uplyne lhůta pro uchovávání dokladů.
f) V případě krádeže, ztráty nebo zničení informačního listu může hospodářský subjekt požádat celní úřad, který list potvrdil, o vydání duplikátu.
Na prvopise a na všech kopiích takto vydaného informačního listu musí být uveden jeden z těchto údajů:
— DUPLICADO,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKAT,
— ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ,
— DUPLICATE,
— DUPLICATA,
— DUPLICATO,
— DUPLICAAT,
— SEGUNDA VIA,
— KAKSOISKAPPALE,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKÁT,
— DUPLIKAAT,
— DUBLIKĀTS,
— DUBLIKATAS,
— MÁSODLAT,
— DUPLIKAT,
— DUPLIKAT,
— DVOJNIK,
— DUPLIKÁT.
2.2 Zvláštní ustanovení
2.2.1 Informační list INF 8 (uskladňování v celním skladu)
a) Informační list INF 8 (dále jen INF 8) může být použit, je-li zboží v celním prohlášení navrženo pro nové celně schválené určení, aby mohly být stanoveny údaje pro výpočet celního dluhu použitelné před provedením obvyklých forem manipulace.
b) INF 8 se vystavuje v jednom prvopise a jedné kopii.
c) Celní úřad vykonávající dohled poskytne informace uvedené v kolonkách 11, 12 a 13, potvrdí kolonky 15 a vrátí prvopis INF 8 deklarantovi.
2.2.2 Informační list INF 1 (aktivní zušlechťovací styk)
a) Informační list INF 1 (dále jen INF 1) může být použit pro poskytnutí informací o:
— výši cla a vyrovnávacího úroku,
— použitých obchodněpolitických opatření
— výši zajištění.
b) INF 1 se vystavuje v jednom prvopise a dvou kopiích.
Prvopis a jedna kopie INF 1 se předá celnímu úřadu vykonávajícímu dohled a jednu kopii si uchová celní úřad, který jej potvrdil.
Celní úřad vykonávající dohled poskytne informace požadované v kolonkách 8, 9 a 11 INF 1, potvrdí ho, uchová si jeho kopii a vrátí prvopis.
c) Pokud je propuštění zušlechtěných výrobků nebo zboží v nezměněném stavu do volného oběhu požadováno u jiného celního úřadu, než je celní úřad, který zboží propustil do režimu, požádá tento celní úřad potvrzující INF 1 celní úřad vykonávající dohled, aby uvedl:
— v kolonce 9A výši dovozního cla podle čl. 121 odst. 1 nebo čl. 128 odst. 4 kodexu,
— v kolonce 9B výši vyrovnávacího úroku podle článku 519,
— množství, kód KN a původ dovozového zboží, které bylo použito k výrobě zušlechtěných výrobků propouštěných do volného oběhu.
d) Pokud je zušlechtěným výrobkům pocházejícím z aktivního zušlechťovacího styku (systému navracení) přiděleno jiné celně schválené určení, které umožňuje vrácení nebo prominutí dovozního cla a pokud jsou předmětem nové žádosti o povolení aktivního zušlechťovacího styku, mohou celní orgány poskytující toto povolení pro stanovení výše dovozního cla nebo výše celního dluhu, který by mohl vzniknout, použít INF 1.
e) Pokud se celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu týká zušlechtěných výrobků, jež byly získány z dovozového zboží nebo ze zboží v nezměněném stavu, které podléhalo zvláštním obchodněpolitickým opatřením v okamžiku propuštění do režimu (systému navracení), a pokud tato opatření nadále platí, celní úřad přijímající celní prohlášení a potvrzující INF 1 požádá celní úřad vykonávající dohled, aby poskytl údaje nezbytné pro použití obchodněpolitických opatření.
f) Je-li požadováno propuštění do volného oběhu a byl-li pro určení výše zajištění vydán INF 1, může být stejný INF 1 použit, pokud je uvedeno:
— v kolonce 9A výše dovozního cla podle čl. 121 odst. 1 nebo čl. 128 odst. 4 kodexu,
— v kolonce 11 datum, kdy bylo dotyčné dovozové zboží poprvé propuštěno do režimu, nebo datum vrácení nebo prominutí dovozního cla podle čl. 128 odst. 1 kodexu.
2.2.3 Informační list INF 9 (aktivní zušlechťovací styk)
a) Informační list INF 9 (dále jen INF 9) může být použit v případě, že je zušlechtěným výrobkům přiděleno nové celně schválené určení v rámci trojúhelníkového obchodu (D/V)
b) INF 9 se vystavuje v jednom prvopise a třech kopiích pro množství dovozového zboží, které bylo propuštěno do režimu.
c) Celní úřad propouštějící zboží do režimu potvrdí kolonku 11 listu INF 9 a uvede přijatá opatření ke ztotožnění zboží a opatření na kontrolu použití rovnocenného zboží (např. odběr vzorků, použití vyobrazení nebo technických popisů nebo provádění rozborů).
Celní úřad propouštějící zboží do režimu zašle kopii č. 3 celnímu úřadu vykonávajícímu dohled a prvopis a ostatní kopie vrátí deklarantovi.
d) K celnímu prohlášení s návrhem na vyřízení režimu se přikládá prvopis a kopie č. 1 a 2 INF 9.
Celní úřad vyřizující režim uvede množství zušlechtěných výrobků a datum přijetí celního prohlášení. Kopii č. 2 zašle celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, prvopis vrátí deklarantovi a sám si ponechá kopii č. 1
2.2.4 Informační list INF 5 (aktivní zušlechťovací styk)
a) Informační list INF 5 (dále jen INF 5) může být použit v případě, že jsou zušlechtěné výrobky získané z rovnocenného zboží vyvezeny v rámci trojúhelníkového obchodu s předčasným vývozem (D/V).
b) INF 5 se vystavuje v jednom prvopise a třech kopiích pro množství dovozového zboží odpovídající množství vyvezených zušlechtěných výrobků.
c) Celní úřad přijímající vývozní celní prohlášení potvrdí kolonku 9 listu INF 5 a vrátí deklarantovi prvopis i všechny tři kopie.
d) Celní úřad výstupu vyplní kolonku 10, zašle kopii č. 3 celnímu úřadu vykonávajícímu dohled a prvopis a ostatní kopie vrátí deklarantovi.
e) Pokud se pšenice tvrdá kódu KN 1001 10 00 zpracovává na těstoviny kódů KN 1902 11 00 a 1902 19, může být jméno dovozce pověřeného umístit dovozové zboží do režimu, které se uvádí v kolonce 2 listu INF 5, být vyplněno poté, co byl INF 5 předložen celnímu úřadu, kde bylo podáno vývozní celní prohlášení. Tato informace se uvede na prvopise a kopiích č. 1 a 2 INF 5 před předložením celního prohlášení s návrhem na propuštění dovozového zboží do režimu.
f) K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění dovozového zboží do režimu musí být přiložen prvopis a kopie č. 1 a 2 listu INF 5.
Celní úřad, kterému se podává celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu, uvede na prvopise a kopiích č. 1 a 2 listu INF 5 množství dovozového zboží, které bylo propuštěno do režimu, a datum přijetí celního prohlášení. Kopii č. 2 zašle celnímu úřadu vykonávajícímu dohled, prvopis vrátí deklarantovi a ponechá si kopii č. 1.
2.2.5. Informační list INF 7 (aktivní zušlechťovací styk)
a) Informační list INF 7 (dále jen INF 7) může být použit v případě, že je předloženo celní prohlášení přidělující zušlechtěným výrobkům nebo zboží v nezměněném stavu v systému navracení celně schválené určení umožňující vrácení nebo prominutí cla podle čl. 128 odst 1 kodexu a žádost o vrácení cla nebyla podána.
Pokud dal držitel souhlas k převodu práva na vrácení cla na jinou osobu v souladu s článkem 90 kodexu, musí být tato informace uvedena v INF 7.
b) INF 7 se vystavuje v jednom prvopise a dvou kopiích.
c) Celní úřad přijímající celní prohlášení s návrhem na vyřízení režimu potvrdí INF 7, vrátí prvopis a jednu kopii držiteli a druhou kopii si ponechá.
d) K žádosti o vrácení se připojí řádně potvrzený prvopis INF 7.
2.2.6 Informační list INF 6 (dočasné použití)
a) Informační list INF 6 (dále jen INF 6) může být použit pro sdělení údajů pro výpočet celního dluhu nebo výše již vybraného cla, pokud se dovozové zboží pohybuje v rámci celního území Společenství.
b) INF 6 musí obsahovat všechny nezbytné údaje, které celním orgánům umožňují zjistit:
— datum propuštění dovozového zboží do režimu dočasného použití,
— údaje pro výpočet celního dluhu vztahující se k tomuto datu
— výši již vybraného dovozního cla na základě částečného osvobození od cla a období, které je za tímto účelem bráno v úvahu
c) INF 6 sevystavuje v jednom prvopise a dvou kopiích.
d) INF 6 se potvrzuje buď v okamžiku propuštění zboží do režimu vnějšího tranzitu, na začátku operací spojených s přesunem, nebo před tímto okamžikem.
e) Jednu kopii INF 6 si ponechá celní úřad, který jej potvrdil. Prvopis a druhá kopie se vrátí dotyčné straně, která tuto kopii sama vrátí celnímu úřadu vyřizujícímu režim. Po potvrzení dotyčný strana tuto kopii vrátí celnímu úřadu, který ji potvrzoval na počátku.
2.2.7 Informační List Inf 2 (pasivní zušlechťovací styk)
a) Informační list inf 2 (dále jen inf 2) může být použit v případě, že jsou zušlechtěné nebo náhradní výrobky dováženy v rámci trojúhelníkového obchodu.
b) Inf 2 se vystavuje v jednom prvopise a jedné kopii pro množství zboží, které bylo propuštěno do režimu.
c) Žádost o vystavení inf 2 představuje souhlas držitele s převodem práv na úplné nebo částečné osvobození od dovozního na jinou osobu, která dováží zušlechtěné nebo náhradní výrobky v rámci trojúhelníkového obchodu.
d) Celní úřad propouštějící zboží do režimu potvrdí prvopis a kopii INF 2. Ponechá si kopii a prvopis vrátí deklarantovi.
V kolonce 16 uvede prostředky použité ke ztotožnění dočasně vyvezeného zboží.
Při odběru vzorků nebo předložení vyobrazení nebo technických popisů potvrdí celní úřad vzorky, vyobrazení i technické popisy přiložením celní závěry buď na zboží samotné, pokud to jeho povaha dovoluje, nebo na obal, který tímto způsobem neporušitelně uzavře.
K vzorkům, vyobrazení nebo technickým popisům se připevní nálepka s otiskem razítkem celního úřadu a odkazem na vývozní celní prohlášení, aby nemohly být zaměněny.
Vzorky, vyobrazení a technické popisy, které byly potvrzeny a opatřeny závěrou, se předají vývozci, který je musí při zpětném dovozu zušlechtěných nebo náhradních výrobků předložit s nepoškozenou závěrou.
Jestliže se provádí rozbor, jehož výsledky jsou k dispozici teprve poté, co celní úřad propouštějící zboží do režimu potvrdil INF 2, předají se výsledky rozboru vývozci v zapečetěné obálce zaručující dostatečnou ochranu.
e) Celní úřad výstupu na prvopisu potvrdí, že zboží opustilo celní území Společenství, a vrátí jej osobě, která jej předložila.
f) Dovozce zušlechtěných nebo náhradních výrobků předloží prvopis INF 2, případně též prostředky ke ztotožnění zboží, celnímu úřadu vyřizujícímu režim.
PŘÍLOHA 72
SEZNAM OBVYKLÝCH FOREM MANIPULACE VE SMYSLU ČLÁNKŮ 531 A 809
Není-li stanoveno jinak, nesmí žádná následující forma manipulace vést ke změně osmimístného kódu KN.
Níže uvedené obvyklé formy manipulace nemohou být povoleny, pokud podle názoru celních orgánů mohou operace vést ke zvýšení rizika podvodu:
1. větrání, rozprostírání, sušení, zbavování prachu, jednoduché čištění, opravy obalů, základní opravy škod vzniklých během dopravy nebo skladování, pokud se jedná o jednoduché operace, připevňování nebo odstraňování ochranných přepravních povlaků;
2. opětné sestavení zboží po dopravě;
3. inventura, odběr vzorků, třídění, prosívání, mechanická filtrace a vážení zboží;
4. odstraňování poškozených nebo znečištěných složek;
5. konzervace pasterizací, sterilizací, ozářením nebo přidáním konzervačních činidel;
6. ošetření proti parazitům;
7. ochrana proti korozi;
8. ošetření:
— jednoduchým zvýšením teploty bez dalšího ošetření či destilace, nebo
— jednoduchým snížením teploty;
i když to povede ke změně osmimístného kódu KN;
9. elektrostatické ošetření, vyrovnávání nebo žehlení textilií;
10. ošetření spočívající v:
— odstraňování stopek a pecek u ovoce, rozřezávání a lámání sušeného ovoce nebo zeleniny, rehydratace ovoce, nebo
— dehydratace ovoce, i když to povede ke změně osmimístného kódu KN;
11. odsolování, čištění a vydělávání kůží;
12. přidání zboží nebo přidání či nahrazení doplňků, pokud je tato operace poměrně omezena nebo určena k zajištění souladu s technickými normami a pokud nemění ani podstatu ani užitné vlastnosti původního zboží. Výsledkem této operace může být jiný osmimístný kód KN pro přidané nebo náhradní zboží;
13. ředění nebo koncentrace tekutin bez dalšího ošetření či destilace, i když vede ke změně osmimístného kódu KN;
14. mísení zboží stejného druhu, avšak různé jakosti, s cílem získat konstantní jakost nebo jakost požadovanou zákazníkem, aniž se mění povaha zboží;
15. dělení nebo porcování zboží, pokud se jedná o jednoduché operace;
16. balení, vybalování, změna obalu, stáčení nebo jednoduchý přenos do nádob, i když vede ke změně osmimístného kódu KN, připojování, snímání nebo změna označení, pečetí, štítků, cenovek nebo jiných podobných rozlišujících znaků;
17. zkoušení, seřizování, nastavování a zprovoznění strojů, přístrojů a vozidel, zejména za účelem ověření souladu s technickými normami, pokud se jedná pouze o jednoduché operace;
18. matování potrubních součástek za účelem přizpůsobení zboží požadavkům trhu;
19. Jakékoliv obvyklé formy manipulace, kromě výše uvedených, jejichž účelem je zlepšit vzhled nebo obchodní jakost dovezeného zboží nebo ho připravit pro distribuci či prodej, za předpokladu, že tyto operace nezmění charakter nebo nezlepší výkon původního zboží. Vzniknou-li v souvislosti s obvyklými formami manipulace náklady, nejsou tyto náklady nebo zvýšená hodnota brány v úvahu pro účely vypočtení dovozního cla, pokud deklarant tyto náklady dostatečným způsobem doloží. Avšak celní hodnota, charakter a původ zboží, které není zbožím Společenství, použitého při těchto operacích se pro účely vypočtení dovozního cla vezme v úvahu.
PŘÍLOHA 73
DOVOZOVÉ ZBOŽÍ, U NĚHOŽ SE HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY PODLE ČL. 539 ODST. 1 NEPOVAŽUJÍ ZA SPLNĚNÉ
Část A: Zemědělské výrobky uvedené v příloze 1 Smlouvy
1. Následující produkty spadající do některé z následujících společných organizací trhu:
odvětví obilovin: produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ( 238 ),
odvětví rýže: produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ( 239 ),
odvětví cukru: produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2038/1999 ( 240 ),
odvětví olivového oleje: produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení Rady č. 136/66/EHS ( 241 ),
odvětví mléka a mléčných výrobků: produkty uvedené v čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999,
odvětví vína: produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ( 242 ) a zařazované do těchto kódů KN:
0806 10 90
2009 60
2204 21 (kromě jakostníchvín)
2204 29 (kromě jakostních vín)
2204 30
2. Produkty těchto kódů KN:
0204 10 až 0204 43
2207 10
2207 20
2208 90 91
2208 90 99
3. Produkty jiné než uvedené v bodech 1 a 2, pro které je stanovena zemědělská vývozní náhrada 0 nebo vyšší.
Část B: Zboží, které není uvedeno v příloze 1 Smlouvy a které je výsledkem zpracování zemědělských produktů
Zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů a které je uvedeno v těchto přílohách nařízení týkajících se společné organizace trhů v odvětví zemědělství nebo týkajících se produkčních náhrad:
— příloha B nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 (odvětví obilovin),
— příloha B nařízení Rady (EHS) č. 3072/95 (odvětví rýže),
— příloha I nařízení Rady (ES) č. 2038/1999 (odvětví cukru),
— příloha II nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 (odvětví mléka a mléčných výrobků),
— příloha I nařízení Rady (ES) č. 2771/75 ( 243 ) (odvětví cukru),
— příloha nařízení Rady (EHS) č. 1010/86 ( 244 ) (produkční náhrady u některých výrobků z cukru používaných v chemickém průmyslu), a
— příloha I nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 ( 245 ) (produkční náhrady v odvětví obilovin a rýže).
Část C: Produkty rybolovu
Produkty rybolovu uvedené v přílohách I, II a V nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ( 246 ) o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury a produkty uvedené v příloze VI tohoto nařízení, na které se vztahuje částečné autonomní pozastavení.
Všechny produkty rybolovu, na které se vztahuje autonomní kvóta.
PŘÍLOHA 74
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NÁHRADY ROVNOCENNÝM ZBOŽÍM
(Článek 541)
1. Rýže
Rýži kódu KN 1006nelze považovat za rovnocenné zboží, pokud nespadá do stejného osmimístného kódu kombinované nomenklatury. Pokud však jde o rýži, jejíž délka činí nejvýše 6,0 mm a poměr délky k šířce je nejméně 3 a rýži, jejíž délka činí nejvýše 5,2 mm a poměr délky k šířce je nejméně 2, je pro stanovení rovnocennosti určující pouze tento vztah délky k šířce. Měření zrn se provádí v souladu s přílohou A bodem 2 písm. d) nařízení (ES) č. 3072/95 o společné organizaci trhu s rýží.
Náhrada rovnocenným zbožím je zakázána, pokud se operace aktivního zušlechťovacího styku týkají „obvyklých forem manipulace“ uvedených v příloze 72 tohoto nařízení.
2. Pšenice
Jako rovnocenné zboží může být použita pouze pšenice sklizená ve třetí zemi a již propuštěná do volného oběhu a pšenice, která nepochází ze Společenství, ale má stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a stejné technické vlastnosti.
Avšak:
— výjimky ze zákazu použití náhrady rovnocenným zbožím lze učinit v případě pšenice přijaty na základě sdělení Komise členským státům po přezkoumání výborem,
— pšenice tvrdá pocházející ze Společenství a pšenice tvrdá pocházející ze třetích zemí může být použita jako rovnocenné zboží za podmínky, že je určena k výrobě těstovin kódů KN 1902 11 00 a 1902 19.
3. Cukr
Jako rovnocenné zboží může být použit surový třtinový cukr kódu KN 1701 11 90 a surový řepný cukr kódu KN 1701 12 90, pokud zušlechtěným výrobkem bude bílý cukr kódu KN 1701 99 10.
4. Živá zvířata a maso
V případě aktivního zušlechťovacího styku se živými zvířaty a masem je zakázáno používat rovnocenné zboží.
Výjimky ze zákazu používat rovnocenné zboží mohou být v případě masa přijaty na základě sdělení Komise členským státům po prověření, které provedl Výbor pro celní kodex, pokud může žadatel prokázat, že rovnocenné zboží je hospodářsky nezbytné a pokud celní orgány zaslaly návrh uvažovaného postupu kontroly operace.
5. Kukuřice
Kukuřice pocházející ze Společenství a kukuřice, která nepochází ze Společenství, může být použita jako rovnocenné zboží pouze v těchto případech a za těchto podmínek:
1. V případě kukuřice určené k výrobě krmiv lze použít náhradu rovnocenným zbožím, pokud existuje systém celní kontroly zajišťující, že kukuřice nepocházející ze Společenství bude skutečně použita pro výrobu krmiv.
2. V případě kukuřice použité k výrobě škrobu a výrobků ze škrobu lze použít náhradu rovnocenným zbožím mezi všemi odrůdami, s výjimkou kukuřic bohatých na amylopektin (vosková kukuřice nebo „Waxy kukuřice“), které jsou rovnocenné pouze mezi sebou.
3. V případě kukuřice použité k výrobě potravinářských produktů lze použít náhradu rovnocenným zbožím mezi všemi odrůdami, s výjimkou kukuřic sklovitého typu (kukuřice „Plata“ typu „Duro“, kukuřice „Flint“), které jsou rovnocenné pouze mezi sebou.
6. Olivový olej
A. Náhradu rovnocenným zbožím lze použít pouze v těchto případech a za těchto podmínek:
1. Panenský olivový olej
a) Mezi extra panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství, kódu KN 1509 10 90, který odpovídá popisu z bodě 1 písm. a) přílohy nařízení Rady 136/66/EHS a extra panenským olivovým olejem nepocházejícím ze Společenství, který má stejný kód KN, za předpokladu, že zpracováním vzniká extra panenský olivový olej stejného kódu KN splňující požadavky zmíněného bodu 1 písm. a).
b) Mezi panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 90, který odpovídá popisu v bodě 1 písm. b) přílohy nařízení Rady 136/66/EHS, a panenským olivovým olejem nepocházejícím ze Společenství, který má stejný kód KN, za předpokladu, že zpracováním vzniká panenský olivový olej stejného kódu KN splňující požadavky zmíněného bodu 1 písm. b).
c) mezi běžným panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 90, který odpovídá popisu v bodě 1 písm. c) přílohy nařízení Rady 136/66/EHS, a běžným panenským olivovým olejem nepocházejícím ze Společenství, který má stejný kód KN, za předpokladu, že zušlechtěným výrobkem je:
— rafinovaný olivový olej kódu KN 1509 90 00, který odpovídá popisu v bodě 2 výše zmíněné přílohy,
— olivový olej kódu KN 1509 90 00, který odpovídá popisu v bodě 3 uvedené přílohy a je získaný smísením s panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 90;
d) mezi panenským lampantovým olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 10, který odpovídá popisu v bodě 1 písm. d) přílohy nařízení Rady 136/66/EHS a panenským lampantovým olivovým olejem nepocházejícím ze Společenství KN, který má stejný kód KN, za předpokladu, že zušlechtěným výrobkem je:
— rafinovaný olivový olej kódu KN 1509 90 00, který odpovídá popisu v bodě 2 výše zmíněné přílohy,
— olivový olej kódu KN 1509 90 00, který odpovídá popisu v bodě 3 uvedené přílohy a je získaný smísením s panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 90.
2. Olivový olej z pokrutin
Mezi surovým olivovým olejem z pokrutin pocházejícím ze Společenství kódu KN 1510 00 00, který odpovídá popisu v bodě 4 přílohy nařízení Rady 136/66/EHS, a surovým olivovým olejem z pokrutin nepocházejícím ze Společenství stejného kódu KN, za předpokladu, že je zušlechtěným výrobkem olivový olej z pokrutin kódu KN 1510 00 90 odpovídající popisu v bodě 6 zmíněné přílohy získaný smísením s panenským olivovým olejem pocházejícím ze Společenství kódu KN 1509 10 90.
B. Mísení uvedené v bodě A. 1 písm. c) druhé odrážce a písm. d) a v bodě A. 2 s panenským olivovým olejem nepocházejícím ze Společenství, použitým stejným způsobem, je povoleno pouze v případě, že jsou opatření k dohledu nad tímto postupem organizována způsobem, který umožňuje určit poměr panenského olivového oleje nepocházejícího ze Společenství k celkovému množství vyvážené směsi oleje.
C. Zušlechtěné výrobky musí být umístěny do bezprostředních obalů o obsahu nejvýše 220 litrů. Odchylně mohou celní orgány v případě schválených kontejnerů po maximálně 20 tunách povolit vývoz olejů uvedených v předchozích bodech za podmínky, že existuje systematická kontrola jakosti a množství vyváženého produktu.
D. Rovnocennost se kontroluje pomocí obchodních záznamů, pokud jde o ověření množství olejů použitých k přípravě směsi a pokud jde o ověření jakosti, porovnáním technických charakteristik vzorků oleje nepocházejícího ze Společenství odebraných v okamžiku propuštění do režimu s technickými charakteristikami vzorků oleje pocházejícího ze Společenství odebraného v okamžiku zpracování uvedeného zušlechtěného výrobku a s technickými charakteristikami vzorků odebraných v době vlastního vývozu zušlechtěných výrobků v místě výstupu. Odběr vzorků se provádí podle mezinárodních norem EN ISO 5555 (odběr vzorků) a EN ISO 661 (zasílání vzorků do laboratoří a příprava vzorků k testům). Rozbor se provádí podle parametrů uvedených v příloze 1 nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ( 247 ).
7. Mléko a mléčné výrobky
Náhrada rovnocenným zbožím je povolena za těchto podmínek:
Hmotnost každé složky mléčné sušiny, mléčného tuku a mléčného proteinu u dovozového zboží není vyšší než hmotnost každé z těchto složek u rovnocenném zboží. Pokud je však ekonomická hodnota dovozového zboží určena pouze jednou nebo dvěma z výše uvedených složek, může se hmotnost vypočítat na základě této složky nebo těchto složek. Povolení specifikuje podrobnosti, zejména referenční období, za které má být vypočtena celková hmotnost. Referenční období nepřesahuje 4 měsíce.
Hmotnost dotyčné složky (složek) dovozového zboží a rovnocenného zboží musí být uvedena v celních prohlášeních a v informačním listu INF9 nebo INF5, aby bylo celním orgánům umožněno kontrolovat na podkladě těchto údajů rovnocennost.
Fyzické kontroly se provádějí nejméně u 5 % prohlášení s návrhem na propuštění dovozového zboží do režimu a vývozních celních prohlášení (D/V) a týkají se dovozového zboží a odpovídajícího rovnocenného zboží.
Fyzické kontroly se provádějí nejméně u 5 % prohlášení s návrhem na předčasný vývozu a celních prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu (D/V). Tyto kontroly se týkají jak rovnocenného zboží před začátkem zušlechťovacích operací, tak i odpovídajícího dovozového zboží v okamžiku propuštění do režimu.
Při fyzických kontrolách se ověřují celní prohlášení, včetně dokumentů předložených na jejich podporu, a odebírají se reprezentativní vzorky za účelem rozboru složek, který provádí příslušná laboratoř.
Pokud členský stát využívá systém analýzy rizika, může být povoleno nižší procento fyzických kontrol.
Každá fyzická kontrola je předmětem podrobné zprávy, kterou vypracovává příslušný úředník, který provedl kontrolu. Tyto zprávy se soustřeďují u orgánu, který je za tímto účelem jmenován v každém členském státě.
PŘÍLOHA 75
Seznam zušlechtěných výrobků podléhajících příslušným dovozním clům
(Čl. 548 odst. 1)
|
Popis druhotných zušlechtěných výrobků |
Zušlechťovací operace, které vedou k jejich zhotovení |
|
(1) |
(2) |
|
Odpad, šrot, rezidua, odřezky a zmetky |
Jakékoli opracování nebo zpracování |
PŘÍLOHA 76
HOSPODÁŘSÉ PODMÍNKY PRO REŽIM PŘEPRACOVÁNÍ POD CELNÍM DOHLEDEM
(Čl. 551 odst. 1 druhý pododstavec)
ČÁST A
|
Sloupec 1 |
Sloupec 2 |
|
|
Přepracování |
Zboží |
Pořadové číslo |
|
1 |
Všechny druhy zboží |
Přepracování na vzorky představující toto zboží samostatně nebo v soupravách |
|
2 |
Všechny druhy zboží |
Přepracování na odpad a zbytky nebo zničení |
|
3 |
Všechny druhy zboží |
Denaturace |
|
4 |
Všechny druhy zboží |
Obnova částí nebo součástí |
|
5 |
Všechny druhy zboží |
Oddělení a/nebo zničení vadných částí |
|
6 |
Všechny druhy zboží |
Přepracování za účelem napravení následků vad zboží |
|
7 |
Všechny druhy zboží |
Obvyklé formy manipulace povolené v celních skladech nebo svobodných celních pásmech |
|
8 |
Všechny druhy zboží |
Přepracování na výrobky určené k zabudování do civilních letadel nebo k použití v civilních letadlech, pro něž vydala společnost pověřená evropskými leteckými orgány nebo leteckými orgány třetí země osvědčení o letové způsobilosti |
|
8a |
Všechny druhy zboží |
Přepracování na výrobky, které mohou využívat všeobecného pozastavení dovozních cel pro některé zbraně a vojenská zařízení |
|
9 |
Zboží spadající do působnosti čl. 551 odst. 1 druhého pododstavce |
Všechny druhy přepracování |
|
10 |
Všechny druhy zboží, na které se nevztahují zemědělská nebo obchodněpolitická opatření ani prozatímní nebo konečná antidumpingová cla či prozatímní nebo konečná vyrovnávací cla |
Všechny druhy přepracování, pokud celní výhody vyplývající z použití režimu nepřekračují hodnotu 50 000 eur na žadatele a kalendářní rok |
|
11 |
Veškeré elektronické součástky, díly, sestavy (včetně subsestav) nebo materiál (elektronický či nikoliv), nezbytné pro elektronické funkce přepracovaného výrobku |
Přepracování na výrobky pro informační technologie: 1. spadající do působnosti dohody o obchodu s produkty informačních technologií schválenou rozhodnutím Rady 97/359/ES (Úř. věst. L 155, 12.6.1997, s. 1), jestliže ke dni vydání povolení platí osvobození od cla, nebo 2. kódu KN uvedeného v článku 1, 2 nebo 3 nařízení Rady (ES) č. 2216/97 (Úř. věst. L 305, 8.11.1997, s. 1), jestliže ke dni vydání povolení platí osvobození od cla |
|
12 |
Pevné frakce palmového oleje kódu KN 1511 90 19 nebo kapalné frakce palmového oleje kódu KN 1511 90 91, kokosový olej kódu KN 1513 11 10 nebo kapalné frakce kokosového oleje kódu KN 1513 19 30, palmový olejkódu KN 1513 21 11 nebo kapalné frakce palmového oleje kódu KN 1513 29 30 nebo babasový olej kódu KN 1513 21 19 |
Přepracování na: — směs mastných kyselin kódů KN 3823 11 00, 3823 12 00, ex382319 10, ex382319 30 a ex382319 90 — mastné kyseliny kódů KN 2915 70 15, 2915 70 25, ex291590 10, ex291590 80, ex291615 00 a ex291619 80 — směsi methylesterů mastných kyselin kódu KN ex382490 95 — methylestery mastných kyselin kódu KN ex291570 20, ex291570 80, ex291590 80, ex291615 00 a ex291619 80 — směsi mastných alkoholů kódu KN 3823 70 00 — mastné alkoholy kódů KN 2905 16 80, 2905 17 00 a 2905 19 00 — glycerol kódu KN 1520 00 00 |
|
13 |
Ricinový olej kódu KN 1515 30 90 |
Přepracování na: — hydrogenovaný ricinový olej, tzv. opálový vosk, kódu KN 1516 20 10 — kyselinu 12-hydrostearovou (čistoty nižší než 90 %) kódu KN ex382319 10 — kyselinu 12-hydrostearovou (čistoty vyšší než 90 %) kódu KN ex291819 99 — glycerol kódu KN 2905 45 00 |
|
14 |
Tabák kapitoly 24 kombinované nomenklatury |
Přepracování na „homogenizovaný“ nebo „rekonstituovaný“ tabák kódu KN 2403 91 00 a/nebo tabákový prášek kódu KN 2403 99 90 |
|
15 |
Surový nebo nezpracovaný tabák kódu KN 2401 10 Surový nebo nezpracovaný tabák, částečně odřapíkovaný, kódu KN ex24 01 20 |
Přepracování na částečně nebo úplně odřapíkovaný tabák kódu KN 2401 20 a na tabákový odpad kódu KN 2401 30 00 |
|
16 |
Výrobky kódů KN: 2707 10, 2707 20, 2707 30, 2707 50, 2707 91 00, 2707 99 30, 2707 99 91, 2707 99 99 a 2710 00 |
Přepracování na výrobky kódů KN 2710 00 71 nebo 2710 00 72 |
|
17 |
Surové oleje kódu KN 2707 99 11 |
Přepracování na výrobky kódů KN 2707 10 90, 2707 20 90, 2707 30 90, 2707 50 90, 2707 99 30, 2707 99 99, 2902 20 90, 2902 30 90, 2902 41 00, 2902 42 00, 2902 43 00, 2902 44 90 |
|
18 |
Plynové oleje obsahující více než 0,2 % hmotnostních síry kódu KN 2710 00 68 Petrolej kódu KN 2710 00 55 Lakový benzin kódu KN 2710 00 21 |
Směs produktů ve sloupci 1 nebo směs jednoho nebo více produktů ze sloupce 1 s plynovým olejem o obsahu síry nejvýše 0,2 % hmotnostních kódu KN 2710 00 66 nebo 2710 00 67 k získání plynového oleje o obsahu síry nejvýše 0,2 % hmotnostních kódu KN 2710 00 66 nebo 2710 00 67 |
|
19 |
Materiál z PVC kódu KN 3921 90 60 |
Přepracování na promítací plátna kódu KN 9010 60 00 |
|
20 |
Bruslařská obuv bez připevněných bruslí kódu KN 6402 19 00 Bruslařská obuv bez připevněných koleček kódu KN 6403 19 00 |
Přepracování na: brusle kódu KN 9506 70 10 kolečkové brusle kódu KN 9506 70 30 |
|
21 |
Chassis (podvozky) motorových vozidel s kabinami pro řidiče kódu KN 8704 21 31 |
Přepracování na požární automobil s kompletním vybavením pro boj s požárem a/nebo záchranným vybavením kódu KN 8705 30 00 |
ČÁST B
|
Sloupec 1 |
Sloupec 2 |
|
|
Zboží |
Přepracování |
|
|
Všechny druhy zboží, na které se vztahují zemědělská opatření, prozatímní nebo konečná antidumpingové cla či prozatímní nebo konečná vyrovnávací cla |
Všechny druhy přepracování |
PŘÍLOHA 77
(Článek 581)
Případy, kdy není propuštění zboží do režimu dočasného použití prostřednictvím písemného prohlášení podmíněno poskytnutím jistoty
1. Předměty, které vlastní letecké, lodní a železniční společnosti nebo poštovní služby a používají je v mezinárodní dopravě, pokud jsou tyto předměty zřetelně označeny.
2. Dovezené prázdné obaly s nesmazatelným a neodstranitelným označením.
3. Materiál k nápravě důsledků katastrof dovážený schválenými subjekty.
4. Chirurgické a laboratorní vybavení určené pro nemocnici nebo jiné zdravotnické zařízení, které jej naléhavě potřebuje.
5. Propuštění zboží, které je předmětem přesunu podle článku 513, pokud předchozí držitel propustil toto zboží do režimu dočasného použití podle článků 229 nebo 232, do režimu dočasného použití.
PŘÍLOHA 104
▼M20 —————
▼M12 —————
PŘÍLOHA 109
USTANOVENÍ O OSVĚDČENÍ O CELNÍM STATUSU ZBOŽÍ UMÍSTĚNÉHO DO SVOBODNÉHO PÁSMA NEBO SVOBODNÉHO SKLADU
1. Tiskopis pro osvědčení o celním statusu zboží umístěného do svobodného pásma nebo svobodného skladu musí být vytištěn na bílém papíru bez dřevoviny klíženém ke psaní o plošné hmotnosti mezi 40 a 65 g/m2.
2. Rozměry tiskopisu musí být 210 × 297 mm.
3. Členské státy odpovídají za vytištění tiskopisu. Každý tiskopis musí mít vlastní pořadové číslo, před nímž jsou písmena označující vydávající členský stát:
4. Tiskopisy musí být vytištěny v jednom z úředních jazyků Společenství určeném členským státem vydávajícím osvědčení. Kolonky musí být vyplněny v jednom z úředních jazyků Společenství určeném celními orgány členského státu, ve kterém je osvědčení vydáváno.
5. Tiskopis nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny se provádějí škrtnutím chybných údajů a případně doplněním správných údajů. Změny potvrdit osoby, která vystavuje osvědčení, a celní orgány.
6. Články uvedené v osvědčení musí být vyjmenovány v jednoduchém řádkování a před každým článkem musí předcházet pořadové číslo. Bezprostředně pod posledním článkem se vyznačí vodorovná čára. Nevyužitá místa se proškrtnou, aby nemohla být použita pro další zápisy.
7. Prvopis a jedna kopie řádně vyplněného tiskopisu se předloží příslušnému celnímu úřadu při vstupu zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu nebo při předložení celního prohlášení.
Celní orgány tiskopis potvrdí a ponechají si kopii osvědčení.
8. Pokud provozovatel vystavuje osvědčení podle čl. 819 odst. 2, může být kolonka 5
— opatřena otiskem razítka celního úřadu a podepsána úředníkem tohoto úřadu předem, nebo
— provozovatelem opatřena otiskem zvláštního kovového razítka schváleného celními orgány.
Hospodářský subjekt uchovává kopii osvědčení u své evidence zboží.
PŘÍLOHA 110
POZNÁMKY K INFORMAČNÍMU LISTU INF 3
1. Tento tiskopis musí být vytištěn na bílém papíře bez dřevoviny klíženém ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2.
2. Rozměry tiskopisu musí být 210 × 297 mm; přípustná odchylka je od – 5 do + 8 mm na délku; musí být přísně dodrženo rozvržení tiskopisu, s výjimkou velikosti kolonek 6 a 7.
3. Členské státy odpovídají za vytištění tiskopisu. Každý tiskopis musí mít vlastní pořadové číslo, které může být předtištěno.
4. Tiskopis musí být vytištěn v jednom z úředních jazyků Společenství přijímaném příslušnými orgány členského státu vývozu. Musí být vyplněn ve stejném jazyce, ve kterém je vytištěn. V případě potřeby mohou příslušné orgány celního úřadu zpětného dovozu, při kterém je vyžadován informační list INF 3, požadovat překlad tohoto listu do jeho úředního jazyka nebo do jednoho z jeho úředních jazyků.
PŘÍLOHA 110 A
PŘÍLOHA 111
PŘÍLOHA 112
PŘÍLOHA 113
( 1 ) Úř. věst. č. L 302, 19. 10. 1992, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. č. L 374, 31. 12. 1991, s. 4.
( 4 ) Úř. věst. č. L 145, 13. 6. 1977, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. č. L 105, 23. 4. 1983, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 276, 19.9.1992, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.
( 8 ) Úř. věst. L 226, 13.8.1987, s. 2.
( 9 ) Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 1.
( 10 ) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48.
( 11 ) Úř. věst. L 62, 7.3.1980, s. 5.
( 12 ) Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11.
( 13 ) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18.
( 14 ) Úř. věst. L 91, 22.4.1995, s. 45.
( 15 ) Úř. věst. L 76, 26.3.1992, s. 1.
( 16 ) Úř. věst L 82, 22.3.1997, s. 1.
( 17 ) Úř. věst. č. L 7, 10. 1. 1970, s. 6.
( 18 ) Úř. věst. č. L 279, 24. 12. 1970, s. 35.
( 19 ) Úř. věst. č. L 36, 13. 2. 1971, s. 10.
( 20 ) Úř. věst. č. L 95, 28. 4. 1971, s. 11.
( 21 ) Úř. věst. č. L 315, 16. 11. 1973, s. 34.
( 22 ) Úř. věst. č. L 335, 4. 12. 1976, s. 1.
( 23 ) Úř. věst. č. L 20, 27. 1. 1979, s. 1.
( 24 ) Úř. věst. č. L 320, 22. 11. 1991, s. 19.
( 25 ) Úř. věst. č. L 154, 21. 6. 1980, s. 3.
( 26 ) Úř. věst. č. L 154, 21. 6. 1980, s. 14.
( 27 ) Úř. věst. č. L 62, 8. 3. 1991, s. 24.
( 28 ) Úř. věst. č. L 154, 21. 6. 1980, s. 16.
( 29 ) Úř. věst. č. L 101, 27. 4. 1993, s. 7.
( 30 ) Úř. věst. č. L 161, 26. 6 .1980 s. 3.
( 31 ) Úř. věst. č. L 335, 12. 12. 1980, s. 1.
( 32 ) Úř. věst. č. L 267, 29. 9. 1990, s. 36.
( 33 ) Úř. věst. č. L 335, 12. 12. 1980, s. 62.
( 34 ) Úř. věst. č. L 124, 15. 5. 1990, s. 32.
( 35 ) Úř. věst. č. L 59, 5. 3. 1981, s. 1.
( 36 ) Úř. věst. č. L 154, 13. 6. 1981, s. 26.
( 37 ) Úř. věst. č. L 321, 21. 11. 1990, s. 6.
( 38 ) Úř. věst. č. L 28, 5. 2. 1982, s. 38.
( 39 ) Úř. věst. č. L 204, 28. 7. 1983, s. 63.
( 40 ) Úř. věst. č. L 156, 7. 6. 1982,s. 1.
( 41 ) Úř. věst. č. L 297, 29. 10. 1983, s. 13.
( 42 ) Úř. věst. č. L 309, 10. 11. 1983, s. 19.
( 43 ) Úř. věst. č. L 171, 29. 6. 1984, s. 1.
( 44 ) Úř. věst. č. L 374, 22. 12. 1992, s. 28.
( 45 ) Úř. věst. č. L 331, 19. 12. 1984, s. 5.
( 46 ) Úř. věst. č. L 215, 5. 8. 1987, s. 9.
( 47 ) Úř. věst. č. L 168, 28. 6. 1985, s. 21.
( 48 ) Úř. věst. č. L 66, 13. 3. 1991, s. 14.
( 49 ) Úř. věst. č. L 350, 12. 12. 1986, s. 14.
( 50 ) Úř. věst. č. L 352, 13. 12. 1986, s. 19.
( 51 ) Úř. věst. č. L 230, 17 .8 .1987, s. 1.
( 52 ) Úř. věst. č. L 374, 12. 12. 1992, s. 26.
( 53 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 1.
( 54 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 9.
( 55 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 16.
( 56 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 22.
( 57 ) Úř. věst. č. L 230, 20. 8. 1991, s. 1.
( 58 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 36.
( 59 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 42.
( 60 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 48.
( 61 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 54.
( 62 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 60.
( 63 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 63.
( 64 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 67.
( 65 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 70.
( 66 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 74.
( 67 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 76.
( 68 ) Úř. věst. č. L 135, 30. 5. 1991, s. 28.
( 69 ) Úř. věst. č. L 387, 31. 12. 1987, s. 82.
( 70 ) Úř. věst. č. L 384, 30. 12. 1992, s. 15.
( 71 ) Úř. věst. č. L 77, 22. 3. 1988, s. 77.
( 72 ) Úř. věst. č. L 370, 19. 12. 1992, s. 11.
( 73 ) Úř. věst. č. L 86, 30. 3. 1988, s. 1.
( 74 ) Úř. věst. č. L 249, 8. 9. 1988, s. 5.
( 75 ) Úř. věst. č. L 355, 23. 12. 1988, s. 22.
( 76 ) Úř. věst. č. L 323, 8. 11. 1989, s. 17.
( 77 ) Úř. věst. L 33, 4. 2. 1989, s. 23.
( 78 ) Úř. věst. č. L 65, 9. 3. 1989, s. 11.
( 79 ) Úř. věst. č. L 196, 12. 7. 1989, s. 24.
( 80 ) Úř. věst. č. L 374, 22. 12. 1989, s. 8.
( 81 ) Úř. věst. č. L 246, 10. 9. 1990, s. 1.
( 82 ) Úř. věst. č. L 301, 17. 10. 1992, s. 16.
( 83 ) Úř. věst. č. L 246, 10. 9. 1990, s. 33.
( 84 ) Úř. věst. č. L 228, 17. 8. 1991, s. 34.
( 85 ) Úř. věst. č. L 276, 6. 10. 1990, s. 13.
( 86 ) Úř. věst. č. L 276, 6. 10. 1990, s. 14.
( 87 ) Úř. věst. č. L 347, 12. 12. 1990, s. 10.
( 88 ) Úř. věst. č. L 351, 15. 12. 1990, s. 25.
( 89 ) Úř. věst. č. L 356, 19. 12. 1990, s. 30.
( 90 ) Úř. věst. č. L 358, 21. 12. 1990, s. 48.
( 91 ) Úř. věst. č. L 365, 28. 12. 1990, s. 17.
( 92 ) Úř. věst. č. L 271, 16. 9. 1992, s. 5.
( 93 ) Úř. věst. č. L 130, 25. 5. 1991, s. 18.
( 94 ) Úř. věst. č. L 130, 25. 5. 1991, s. 28.
( 95 ) Úř. věst. č. L 148, 13. 6. 1991, s. 11.
( 96 ) Úř. věst. č. L 151, 15. 6. 1991, s. 39.
( 97 ) Úř. věst. č. L 201, 24. 7. 1991, s. 16.
( 98 ) Úř. věst. č. L 210, 31. 7. 1991, s. 1.
( 99 ) Úř. věst. č. L 378, 23. 12. 1992, s. 6.
( 100 ) Úř. věst. č. L 204, 27. 7. 1991, s. 31.
( 101 ) Úř. věst. č. L 216, 3. 8. 1991, s. 24.
( 102 ) Úř. věst. č. L 351, 20. 12. 1991, s. 23.
( 103 ) Úř. věst. č. L 25, 2. 2. 1993, s. 18.
( 104 ) Úř. věst. č. L 38, 14. 2. 1992, s. 1.
( 105 ) Úř. věst. č. L 370, 19. 12. 1992, s. 11.
( 106 ) Úř. věst. č. L 132, 16. 5. 1992, s. 1.
( 107 ) Úř. věst. č. L 378, 23. 12. 1992, s. 15.
( 108 ) Úř. věst. č. L 185, 4. 7. 1992, s. 8.
( 109 ) Úř. věst. č. L 249, 28. 8. 1992, s. 1.
( 110 ) Úř. věst. č. L 65, 17. 3. 1993, s. 5.
( 111 ) Úř. věst. č. L 271, 16. 9. 1992, s. 1.
( 112 ) Úř. věst. č. L 275, 18. 9. 1992, s. 11.
( 113 ) Úř. věst. č. L 326, 12. 11. 1992, s. 11.
( 114 ) Úř. věst. č. L 362, 11. 12. 1992, s. 11.
( 115 ) Úř. věst. č. L 374, 22. 12. 1992, s. 14.
( 116 ) Úř. věst. č. L 374, 22. 12. 1992, s. 25.
( 117 ) Úř. věst. č. L 378, 23. 12. 1992, s. 9.
( 118 ) Úř. věst. č. L 393, 31. 12. 1992, s. 1.
( 119 ) Viz doplňková poznámka 4 písm. b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.
( 120 ) Viz doplňková poznámka 4 písm. b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.
( 121 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce ve smyslu článku 90a, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 122 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly ve smyslu článku 96, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“
( 123 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce ve smyslu článku 90a, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 124 ) Uvede se původ produktů.Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly ve smyslu článku 96, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“
( 125 ) Tyto údaje lze vypustit, je-li tato informace uvedena v samotném dokladu.
( 126 ) Viz čl. 90 odst. 5. Není-li vývozce povinen prohlášení podepisovat, vztahuje se toto osvobození i na jméno podepisující osoby.
( 127 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 128 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 129 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 130 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 131 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 132 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 133 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 134 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 135 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 136 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 137 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 138 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 139 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 140 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 141 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 142 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 143 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 144 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 145 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 146 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 147 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 148 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 149 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 150 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 151 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 152 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 153 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 154 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 155 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 156 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 157 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 158 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 159 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechajínebo se místo ponechá prázdné.
( 160 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 161 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 162 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 163 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 164 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 165 ) Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
( 166 ) Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
( 167 ) Tyto údaje lze vypustit, je-li tato informace uvedena v samotném dokladu.
( 168 ) Viz čl. 117 odst. 5. Není-li vývozce povinen prohlášení podepisovat, vztahuje se toto osvobození i na jméno podepisující osoby.
( 169 ) Nejsou-li uvedena konkrétní letiště odletu, platí procentní podíly pro všechna letiště v dané zemi.
( 170 ) Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, považuje se popis zboží pouze za orientační a seznam zboží je v rámci této přílohy sestaven rozsahem kódů KN a kódů TARIC platných ke dni přijetí tohoto nařízení. Je-li kód uveden s „ex“, musejí být kódy a odpovídající popis čteny společně.
( 171 ) Technické podmínky týkající se tiskopisů, zejména jejich velikosti a barvy, jsou uvedeny v článku 215.
( 172 ) Technické podmínky týkající se tiskopisů, zejména jejich velikosti a barvy, jsou uvedeny v článku 215.
( 173 ) Technické podmínky týkající se tiskopisů, zejména jejich velikosti a barvy, jsou uvedeny v článku 215.
( 174 ) Technické podmínky týkající se tiskopisů, zejména jejich velikosti a barvy, jsou uvedeny v článku215.
( 175 ) Výraz „ESVO“ se v této příloze nevztahuje pouze na země ESVO, ale i na ostatní smluvní strany úmluvy o společném tranzitním režimu a úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, s výjimkou Společenství.
( 176 ) Doporučení Rady pro celní spolupráci týkající se jedinečného referenčního čísla zásilky (UCR) pro celní účely (ze dne 30. června 2001).
( 177 ) Doporučení Rady pro celní spolupráci týkající se jedinečného referenčního čísla zásilky (UCR) pro celní účely (ze dne 30. června 2001).
( 178 ) Použití slov vývoz, zpětný vývoz, dovoz a zpětný dovoz v této příloze zároveň zahrnuje odeslání, zpětné odeslání, vstup a zpětný vstup.
( 179 ) Výraz „ESVO“ se v této příloze nevztahuje pouze na země ESVO, ale i na ostatní smluvní strany úmluvy o společném tranzitním režimu a úmluvy o zjednodušení formalit ve zbožovém styku, s výjimkou Společenství.
( 180 ) Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 14.
( 181 ) Je-li celní kvóta, která je předmětem žádosti, vyčerpána, mohou členské státy stanovit, že se žádost považuje za žádost o kteroukoli jinou existující preferenci.
( 182 ) Je-li celní kvóta, která je předmětem žádosti, vyčerpána, mohou členské státy stanovit, že se žádost považuje za žádost o kteroukoli jinou existující preferenci.
( 183 ) Je-li celní kvóta, která je předmětem žádosti, vyčerpána, mohou členské státy stanovit, že se žádost považuje za žádost o kteroukoli jinou existující preferenci.
( 184 ) Je-li celní kvóta, která je předmětem žádosti, vyčerpána, mohou členské státy stanovit, že se žádost považuje za žádost o kteroukoli jinou existující preferenci.
( 185 ) Příjmení a jméno nebo obchodní firma.
( 186 ) Úplná adresa.
( 187 ) Nehodící se škrtněte.
( 188 ) Škrtněte jméno všech smluvních stran nebo států (Andorra nebo San Marino), jejichž územím zboží přepravováno nebude. Odkazy na státy Andorské knížectví nebo Republika San Marino se vztahují pouze k operacím tranzitního režimu Společenství.
( 189 ) Příjmení a jméno nebo obchodní firma a úplná adresa hlavního povinného.
( 190 ) Jestliže právní předpisy daného státu neupravují služební adresy, jmenuje ručitelv každém státě uvedeném v odstavci 1 zástupce oprávněného přijímat jakákoli sdělení určená ručiteli a závazky uvedené v druhém a čtvrtém pododstavci odstavce 4 musí být přiměřeně upraveny. Pro rozhodování právních sporů týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy podle služebních adres ručitele nebo jeho zástupců.
( 191 ) Před podpisem musí být vlastní rukou podepsaného uvedeno: „Ručení na částku“ s částkou vypsanou slovy.
( 192 ) Příjmení a jméno nebo obchodní firma.
( 193 ) Úplná adresa.
( 194 ) Škrtněte jméno všech smluvních stran nebo států (Andorra nebo San Marino), jejichž územím zboží přepravováno nebude. Odkazy na státy Andorské knížectví nebo Republika San Marino se vztahují pouze k operacím tranzitního režimu Společenství.
( 195 ) Příjmení a jméno nebo obchodní firma a úplná adresa hlavního povinného.
( 196 ) Jestliže právní předpisy daného státu neupravují služební adresy, jmenuje ručitel v každém státě uvedeném v odstavci 1 zástupce oprávněného přijímat jakákoli sdělení určená ručiteli a závazky uvedené v druhém a čtvrtém pododstavci odstavce 4 musí být přiměřeně upraveny. Pro rozhodování právních sporů týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy podle služebních adres ručitele nebo jeho zástupců.
( 197 ) Před podpisem musí být vlastní rukou podepsaného uvedeno: „Ručení na částku…“ s částkou vypsanou slovy.
( 198 ) Vyplní celní úřad odeslání.
( 199 ) Příjmení a jméno nebo obchodní firma.
( 200 ) Úplná adresa.
( 201 ) Pouze pro operace tranzitního režimu Společenství.
( 202 ) Jestliže právní předpisy daného státu neupravují služební adresy, jmenuje ručitel v každém státě uvedeném v odstavci 1 zástupce oprávněného přijímat jakákoli sdělení určená ručiteli a závazky uvedené v druhém a čtvrtém pododstavci odstavce 4 musí přiměřeně upraveny shodě. Pro rozhodování právních sporů týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy podle služebních adres ručitele nebo jeho zástupců.
( 203 ) Jestliže právní předpisy daného státu neupravují služební adresy, jmenuje ručitel v každém státě uvedeném v odstavci 1 zástupce oprávněného přijímat jakákoli sdělení určená ručiteli a závazky uvedené v druhém a čtvrtém pododstavci odstavce 4 musí přiměřeně upraveny shodě. Pro rozhodování právních sporů týkajících se tohoto ručení jsou příslušné soudy podle služebních adres ručitele nebo jeho zástupců.
( 204 ) Před podpisem musí být vlastní rukou podepsaného uvedeno: „Ručení“.
( 205 ) Uveďte datum odeslání.
( 206 ) Článek 7 Úmluvy ATA, Brusel, 6. prosince 1961/článek 9 přílohy A Istanbulské úmluvy, 26. června 1990.
( 207 ) Údaje uvedené v útržkovém listu neukončeného tranzitu nebo dočasného použití, a není-li žádný útržkový list k dispozici, podrobnosti z informací dostupných vydávajícímu koordinačnímu úřadu.
( 208 ) Nehodící se škrtněte.
( 209 ) Nehodící se škrtněte
( 210 ) Uveďte datum odeslání.
( 211 ) Článek 7 Úmluvy ATA, Brusel, 6. prosince 1961/článek 9 přílohy A Istanbulské úmluvy, 26. června 1990.
( 212 ) Údaje uvedené v útržkovém listu neukončeného tranzitu nebo dočasného použití, a není-li žádný útržkový list k dispozici, podrobnosti z informací dostupných vydávajícímu koordinačnímu úřadu.
( 213 ) Nehodící se škrtněte.
( 214 ) Pokud je toto razítko použito v rámci článku ►M18 912g ◄ tohoto nařízení, týká se celního úřadu odeslání.
( 215 ) Pokud je toto razítko použito v rámci článku 286 tohoto nařízení, týká se schváleného vývozce.
( 216 ) Při použití režimu uskladnění v celním skladu není tato kolonka povinná.
( 217 ) Standardní výtěžnost se vypočítá na základě odpovídajícího přepočítacího koeficientu stanoveného v příloze E nařízení Komise (ES) č. 1520/2000 (Úř. věst. L 177, 15.7.2000, s. 1)
( 218 ) Podpoložky v tomto sloupci odpovídají podpoložkám v kombinované nomenklatuře. Pokud bylo třeba provést další rozdělení, je uvedeno v závorkách. Toto dělení odpovídá dělení obsaženému v nařízeních, kterými se stanoví vývozní náhrady.
( 219 ) Ztráty se vypočtou odečtením úhrnu množství uvedených v tomto sloupci od 100.
( 220 ) Loupaná zrna jsou zrna, která odpovídají definici uvedené v příloze nařízení Komise (EHS) č. 821/68 (Úř. věst. L 149, 29.6.1968, s. 46).
( 221 ) Krupice o obsahu popela v sušině nižším než 0,95 % hmotnostních, u které méně než 10 % hmotnostních projde sítem s velikostí ok 0,250 mm.
( 222 ) Použije se standardní výtěžnost založená na počtu použitých vajec na vyrobených kilogram těsta podle těchto vzorců:
— pořadové číslo 25:
—
— pořadové číslo 26:
—
— pořadové číslo 27:
—
— pořadové číslo 28:
—
X představuje počet vajec ve skořápce (nebo padesátinu jejich hmotnosti vyjádřené v gramech jejich ekvivalentu v jiných vaječných výrobcích) použitých na kilogram vyrobených těstovin, přičemž výsledek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
( 223 ) Perlovitá zrna jsou zrna, která odpovídají definici v příloze nařízení (EHS) č. 821/68.
( 224 ) Toto se týká kukuřičné krupice a krupičky:
— u kterých nejvýše 30 % hmotnostních prochází sítem s velikostí ok 315 mikrometrů, nebo
— u kterých nejvýše 5 % hmotnostních prochází sítem s velikostí ok 150 mikrometrů.
( 225 ) U glukosy v podobě bílého krystalického prášku s koncentrací jinou než 92 % se uvádí množství 43,81 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
( 226 ) U glukosy jiné než v podobě bílého krystalického prášku s koncentrací jinou než 82 % se uvádí 50,93 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
( 227 ) U D-glucitolu s koncentrací jinou než 70 % se uvádí 41,4 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
( 228 ) U D-glucitolu s koncentrací jinou než 70 % se uvádí 47,3 kg anhydrátu D-glucitolu na 100 kg kukuřice.
( 229 ) Pro použití možností a) až f) musí být brány v úvahu skutečně výsledky operací.
( 230 ) Pro účely vyřízení režimu musí množství získané zlomkové rýže odpovídat množství zlomkové rýže zjištěnému při dovozu rýže kódů KN 1006 61 až 1006 30 98 dovážené na zpracování. V případě leštění může být toto množství zvýšeno o 2 % dovážené rýže, kromě zlomkové rýže, jak je stanoveno při dovozu.
( 231 ) Předvařená rýže se skládá z bělených rýžových zrn, která byla předvařena a částečně dehydrována za účelem usnadnění konečného vaření.
( 232 ) Dvojnásobek procentního množství kyseliny olejové obsažené v panenském lampantovém olivovém oleji musí být odečteno od množství výrobku uvedeného ve sloupci 5 pro rafinovaný olivový olej nebo olivový olej a tvoří množství kyselého oleje z rafinace.
( 233 ) Dvojnásobek procentního množství kyseliny olejové obsažené v nerafinovaném olivovém oleji z pokrutin musí být odečteno od množství výrobku uvedeného ve sloupci 5 pro rafinovaný olivový olej z pokrutin nebo olivový olej z pokrutin a tvoří množství kyselého oleje z rafinace.
( 234 ) U rozpustného kakaa přidejte k množství uvedenému v sloupce 5 1,5 % alkalinu.
( 235 ) Výtěžnost stanovená pro chlebové kvasnice o obsahu sušiny 95 %, získané z řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo z třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %. U chlebových kvasnice s jiným obsahem sušiny se uvede množství 22,4 kg bezvodých kvasnic na 100 kg řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %.
( 236 ) Výtěžnost stanovená pro chlebové kvasnice o obsahu sušiny 28 %, získané z řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo z třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %. U chlebových kvasnic s jiným obsahem sušiny se uvede množství 22,4 kg bezvodých kvasnic na 100 kg řepné melasy o celkové cukernatosti 48 % nebo třtinové melasy o celkové cukernatosti 52 %.
( 237 ) Hodnotou je celní hodnota zboží odhadnutá na podkladě známých údajů a předložených dokladů v okamžiku předložení žádosti.
( 238 ) Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21.
( 239 ) Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18.
( 240 ) Úř. věst. L 252, 25.9.1999, s. 1.
( 241 ) Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66.
( 242 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.
( 243 ) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49.
( 244 ) Úř. věst. L 94, 9.4.1986, s. 9.
( 245 ) Úř. věst. L 159, 1.7.1993, s. 112.
( 246 ) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.
( 247 ) Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1.