1986L0298 — CS — 30.04.2010 — 007.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	SMĚRNICE RADY ze dne 26. května 1986 o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů (86/298/EHS) (Úř. věst. L 186, 8.7.1986, p.26)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	SMĚRNICE RADY 89/682/EHS ze dne 21. prosince 1989,	L 398	29	30.12.1989
►M2	SMĚRNICE KOMISE 2000/19/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. dubna 2000,	L 94	31	14.4.2000
M3	SMĚRNICE KOMISE 2005/67/ES Text s významem pro EHP ze dne 18. října 2005,	L 273	17	19.10.2005
►M4	SMĚRNICE RADY 2006/96/ES ze dne 20. listopadu 2006,	L 363	81	20.12.2006
►M5	SMĚRNICE KOMISE 2010/22/EU Text s významem pro EHP ze dne 15. března 2010,	L 91	1	10.4.2010

Ve znění:

A1		C 241	21	29.8.1994
►A2		L 236	33	23.9.2003

---

▼B

SMĚRNICE RADY

ze dne 26. května 1986

o zadních ochranných konstrukcích chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů

(86/298/EHS)

Článek 1

Tato směrnice se vztahuje na traktory ve smyslu článku 1 směrnice 74/150/EHS, které mají tyto vlastnosti:

▼M1

▼B

Článek 2

1.  Členské státy udělí EHS schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I až IV.

2.  Členský stát, který udělí EHS schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.

Článek 3

Pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který schválily podle článku 2, přidělí členské státy výrobci traktoru nebo ochranné konstrukce chránící při převrácení nebo jeho pověřenému zástupci značku EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru uvedeného v příloze VI.

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zabránily použití značek, které by mohly vést k záměně ochranných konstrukcí chránících při převrácení, jejichž typ byl schválen podle článku 2, s jinými zařízeními.

Článek 4

1.  Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktorům, pro které jsou určeny, z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části.

2.  Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části, pokud systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.

O těchto přijatých opatřeních dotyčný stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 5

Příslušný orgán každého členského státu zašle do jednoho měsíce příslušným orgánům ostatních členských států kopie certifikátů EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VII pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení, pro který schválení typu udělil nebo udělit odmítl.

Článek 6

1.  Pokud členský stát, který udělil EHS schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, která jsou opatřena stejnou značkou EHS schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí EHS schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států. Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.

2.  Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí EHS schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.

Článek 7

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru nebo o zákazu jejich uvedení na trh nebo jejich užívání, učiněné na základě předpisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněno. Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě spolu uvedením opravných prostředků dostupných podle platných právních předpisů členských států a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 8

Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení pro typ traktoru z důvodů týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou EHS schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze VIII.

Článek 9

Členské státy nesmějí odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání traktorů z důvodů týkajících se ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, pokud jsou tato zařízení opatřena značkou EHS schválení typu konstrukční části a jsou splněny požadavky stanovené v příloze VIII.

Článek 10

Touto směrnicí není dotčeno právo členských států stanovit při dodržení Smlouvy požadavky, které považují za nezbytné pro zajištění ochrany pracovníků při užívání dotyčných traktorů, pokud to neznamená úpravu ochranných konstrukcí provedenou způsobem, který není v této směrnici uveden.

Článek 11

1.  Při EHS schvalování typu traktoru musí být každý traktor ve smyslu článku 1 opatřen ochrannou konstrukcí chránící při převrácení.

2.  Ochranná konstrukce podle odstavce 1, pokud není konstrukcí se dvěma sloupky namontovanou před řidičem, musí splňovat požadavky stanovené v přílohách I až IV této směrnice nebo ve směrnici 77/536/EHS nebo 79/622/EHS.

Článek 12

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh této směrnice technickému pokroku se přijmou postupem podle článku 13 směrnice 74/150/EHS.

Článek 13

Do osmnácti měsíců od oznámení této směrnice Rada na návrh Komise a na základě ustanovení Smlouvy přijme směrnici, která tuto směrnici doplní o ustanovení, jimiž budou v rámci postupu dynamických zkoušek zavedeny přídavné zkoušky rázem.

Článek 14

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24 měsíců od jejího oznámení ( 7 ). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2.  Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

---

SEZNAM PŘÍLOH

---

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

▼M5

1.

Použijí se definice a požadavky bodu 1 kodexu 7 ( 8 ) rozhodnutí OECD C(2008) 128 z října 2008, s výjimkou bodu 1.1 (Zemědělské a lesnické traktory), ve znění: „1.    Definice 1.1 [neuplatňuje se] 1.2 Ochranné konstrukce při převrácení (ROPS) Výrazem ochranná konstrukce chránící při převrácení (ochranná kabina nebo rám), dále jen „ochranná konstrukce“, se rozumí konstrukce na traktoru, jejímž hlavním účelem je vyloučit nebo omezit ohrožení řidiče v důsledku převrácení traktoru během normálního použití. Charakteristikou ochranné konstrukce chránící při převrácení je vytvoření prostoru dostatečně velkého k tomu, aby ochránil řidiče sedícího uvnitř struktury nebo v prostoru ohraničeném přímými linkami vycházejícími z vnějších rohů struktury k jakékoli části traktoru, která by mohla přijít do kontaktu se zemí a která je v případě převrácení schopna traktor podpírat. 1.3 Rozchod 1.3.1    Předběžná definice: střední rovina kola Střední rovina kola je rovina stejně vzdálená od dvou rovin, které se dotýkají vnějších okrajů ráfků kol. 1.3.2    Definice rozchodu Svislá rovina procházející osou kola protíná jeho střední rovinu podél přímky, která se stýká s nosnou plochou v jednom bodě. Pokud jsou A a B dva takto definované body pro kola na stejné nápravě traktoru, potom je rozchod vzdálenost mezi body A a B. Rozchod může být takto definován pro přední i zadní kola. V případě dvojitých kol je rozchod vzdálenost mezi dvěma rovinami, z nichž každá je střední rovinou párů kol. 1.3.3    Doplňující definice: střední rovina traktoru Vezmeme krajní polohy bodů A a B pro zadní nápravu traktoru, která udává maximální možnou hodnotu rozchodu. Svislá rovina umístěná kolmo na úsečku AB v jejím středovém bodě je střední rovinou traktoru. 1.4 Rozvor Vzdálenost mezi svislými rovinami procházejícími přes dvě přímky AB, jak je definováno výše, z nichž jedna je pro přední kola a druhá pro zadní kola. 1.5 Určení bodu indexu sedadla; nastavení sedadla na zkoušku 1.5.1    Bod indexu sedadla (SIP) ( 9 ): Bod indexu sedadla se určí v souladu s normou ISO 5353:1995. 1.5.2    Umístění a nastavení sedadla na zkoušku 1.5.2.1 jsou-li sklon opěradla a desky sedadla nastavitelné, nastaví se tyto části sedadla tak, aby bod indexu sedadla byl ve své nejvyšší zadní poloze; 1.5.2.2 je-li sedadlo opatřeno systémem odpružení, musí se tento systém zablokovat ve střední poloze zdvihu, pokud to neodporuje pokynům výslovně stanoveným výrobcem sedadla; 1.5.2.3 u sedadla seřiditelného jen podélně a výškově musí být jeho podélná osa procházející bodem indexu sedadla rovnoběžná se svislou podélnou rovinou traktoru, která prochází středem volantu, a je vzdálená od této roviny nejvýše 100 mm; 1.6 Chráněný prostor 1.6.1    Referenční rovina Chráněný prostor je znázorněn na obrázcích 7.1 a 7.2. Prostor je definován ve vztahu k referenční rovině a bodu indexu sedadla (SIP). Referenční rovina je svislá rovina, obvykle proložená traktorem po jeho délce a procházející bodem indexu sedadla a středem volantu. Referenční rovina se za normálních podmínek shoduje s podélnou střední rovinou traktoru. Předpokládá se, že během nakládání se tato referenční rovina pohybuje vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstává kolmá k traktoru nebo podlaze ochranné konstrukce při převrácení. Chráněný prostor je definován na základě bodů 1.6.2 a 1.6.3. 1.6.2    Určení chráněného prostoru u traktorů s neotočným sedadlem Chráněný prostor u traktorů s neotočným sedadlem je definován v bodech 1.6.2.1 až 1.6.2.13 a je omezen níže uvedenými plochami, přičemž traktor je na vodorovném povrchu, sedadlo, je-li nastavitelné, nastaveno do krajní zadní polohy ( 10 ), a volant v případě, že se dá nastavit, je nastavený do střední polohy při řízení vsedě: 1.6.2.1 vodorovnou rovinou A1 B1 B2 A2, (810 + av) mm nad bodem indexu sedadla, přičemž přímka B1B2 je umístěna (ah – 10) mm za bodem indexu sedadla; 1.6.2.2 nakloněnou rovinou H1 H2 G2 G1, kolmou ke svislé referenční rovině, obsahující bod 150 mm za přímkou B1B2 i krajní zadní bod opěradla sedadla; 1.6.2.3 válcovou plochou A1 A2 H2 H1 o poloměru 120 mm, kolmou ke referenční rovině a tečnou k rovinám definovaným ve výše uvedených bodech 1.6.2.1 a 1.6.2.2; 1.6.2.4 válcovou plochou B1 C1 C2 B2, o poloměru 900 mm a pokračující dopředu do vzdálenosti 400 mm, kolmou k referenční rovině a tečnou k rovině definované podle výše uvedeného bodu 1.6.2.1 podél přímky B1B2; 1.6.2.5 nakloněnou rovinou C1 D1 D2 C2, kolmou k referenční rovině, spojující plochu definovanou podle výše uvedeného bodu 1.6.2.4 a procházející 40 mm od předního vnějšího okraje volantu. V případě vysoké polohy volantu tato rovina pokračuje dopředu od přímky B1B2 tečně k povrchu, který je definován ve výše uvedeném bodě 1.6.2.4; 1.6.2.6 svislou rovinou D1 K1 E1 E2 K2 D2 kolmou na referenční rovinu umístěnou 40 mm před vnějším okrajem volantu; 1.6.2.7 vodorovnou rovinou E1 F1 P1 N1 N2 P2 F2 E2 procházející bodem umístěným (90 – av) mm pod bodem indexu sedadla (SIP); 1.6.2.8 plochou G1 L1 M1 N1 N2 M2 L2 G2, v případě potřeby zakřivenou od spodního okraje roviny definované ve výše uvedeném bodě 1.6.2.2 k vodorovné rovině definované ve výše uvedeném bodě 1.6.2.7, kolmou na referenční rovinu a dotýkající se opěradla sedadla po celé délce; 1.6.2.9 dvěma vertikálními rovinami K1 I1 F1 E1 a K2 I2 F2 E2, rovnoběžnými s referenční rovinou a umístěnými ve vzdálenosti 250 mm na každou stranu od této referenční roviny, které jsou dále nahoře ohraničeny 300 mm nad rovinou definovanou ve výše uvedeném bodě 1.6.2.7; 1.6.2.10 dvěma nakloněnými a rovnoběžnými rovinami A1 B1 C1 D1 K1 I1 L1 G1 H1 a A2 B2 C2 D2 K2 I2 L2 G2 H2, které začínají na horním okraji rovin definovaných ve výše uvedeném bodě 1.6.2.9 a končí na vodorovné rovině definované ve výše uvedeném bodě 1.6.2.1 alespoň 100 mm od referenční roviny na straně, kde se uplatňuje zatížení; 1.6.2.11 dvěma částmi vertikálních rovin Q1 P1 N1 M1 a Q2 P2 N2 M2, rovnoběžnými s referenční rovinou u umístěnými ve vzdálenosti 200 mm na každou stranu od této referenční roviny, které jsou dále ohraničeny směrem nahoru 300 mm nad vodorovnou rovinou definovanou ve výše uvedeném bodě 1.6.2.7; 1.6.2.12 dvěma částmi I1 Q1 P1 F1 a I2 Q2 P2 F2 svislé roviny, kolmé ke referenční rovině a procházející (210-ah) mm před bodem indexu sedadla; 1.6.2.13 dvěma částmi I1 Q1 M1 L1 a I2 Q2 M2 L2 vodorovné roviny procházející 300 mm nad rovinou definovanou ve výše uvedeném bodě 1.6.2.7. 1.6.3    Určení chráněného prostoru u traktorů s otočným sedadlem řidiče Pro traktory s otočným sedadlem řidiče (otočné sedadlo a nastavitelný volant) je chráněný prostor spojením dvou chráněných prostorů, které jsou určeny dvěma různými polohami volantu a sedadla. 1.6.4    Přídavná sedadla 1.6.4.1 V případě, že traktor může být vybaven přídavnými sedadly, musí být během zkoušek použita kombinace zahrnující body indexu sedadla všech nabízených možností. Ochranná konstrukce nesmí zasahovat do většího chráněného prostoru, který zohledňuje tyto různé body indexu sedadla. 1.6.4.2 V případě, že je nové sedadlo nabídnuto jako možnost až po provedení zkoušky, je třeba zjistit, zda chráněný prostor kolem nového bodu indexu sedadla spadá do původně stanovené kombinace prostorů. Pokud tomu tak není, je třeba provést novou zkoušku. 1.7 Povolené tolerance měření Délkový rozměr : ± 3 mm kromě deformace pneumatik : ± 1 mm deformace ochranné konstrukce během vodorovného zatěžování : ± 1 mm výška pádu kyvadlového závaží : ± 1 mm Hmotnosti : ± 1 % Síly : ± 2 % Úhly : ± 2° 1.8 Značky ah (mm) Polovina vodorovného nastavení sedadla av (mm) Polovina svislého nastavení sedadla B (mm) Minimální celková šířka traktoru B6 (mm) Maximální vnější šířka ochranné konstrukce D (mm) Deformace konstrukce v bodě nárazu (dynamické zkoušky) nebo v bodě a ve směru působení zatížení (statické zkoušky) D' (mm) Deformace konstrukce odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie Ea (J) Deformační energie pohlcená v bodě, jakmile je zatížení odstraněno. Zóna v rámci křivky F-D Ei (J) Pohlcená deformační energie. Plocha pod křivkou F-D E'i (J) Deformační energie pohlcená po dodatečném zatížení následujícím po vzniku praskliny či trhliny E''i (J) Deformační energie pohlcená při zkoušce přetížením v případě, že zatížení bylo odstraněno před začátkem této zkoušky přetížením. Plocha pod křivkou F-D Eil (J) Přivedená energie určená k pohlcení při podélném zatěžování Eis (J) Přivedená energie určená k pohlcení při bočním zatěžování F (N) Statická zatěžující síla F' (N) Zatěžující síla pro vypočtené potřebné množství energie odpovídající E'i F-D   Graf síla/deformace Fmax (N) Maximální statická zatěžující síla dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením Fv (N) Vertikální tlaková síla H (mm) Výška pádu kyvadlového závaží (dynamické zkoušky) H’ (mm) Výška pádu kyvadlového závaží pro doplňkovou zkoušku (dynamické zkoušky) I (kgm2) Referenční moment setrvačnosti traktoru okolo středové přímky zadních kol, bez ohledu na hmotnost těchto kol L (mm) Referenční rozvor traktoru M (kg) Referenční hmotnost traktoru během zkoušky pevnosti určená v bodě 3.1.1.4 přílohy II

▼B

2.	OBECNÉ POŽADAVKY 2.1 Každá ochranná konstrukce a její připevnění k traktoru musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly hlavní účel uvedený v bodě 1. 2.2 Tato podmínka se pokládá za splněnou, jsou-li splněny požadavky příloh II a III.

3.

ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI 3.1 Žádost o EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce nebo jeho pověřený zástupce. 3.2 K žádosti o EHS schválení typu konstrukční části se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje: — výkres celkového uspořádání, který je buď vyhotoven v měřítku, jež je na výkresu vyznačeno, nebo udává hlavní rozměry ochranné konstrukce. Na výkresu zejména musí být podrobně znázorněny připevňovací součásti, — fotografie z boku a zezadu ukazující podrobnosti způsobu připevnění, — stručný popis ochranné konstrukce zahrnující typ konstrukce, způsob připevnění k traktoru, popřípadě údaje o opláštění, o zařízení pro vstup a nouzový výstup, o čalounění vnitřku, o zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru, a o systému vytápění a větrání, — údaje o materiálech použitých na konstrukční díly, včetně připevňovacích a spojovacích součástí (viz příloha V). 3.3 Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu konstrukční části se předloží traktor představující typ, pro který je schvalovaná ochranná konstrukce určena. Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí. 3.4 Držitel EHS schválení typu konstrukční části může požádat o jeho rozšíření na další typy traktorů. Příslušný orgán, který udělil původní EHS schválení typu konstrukční části, toto rozšíření udělí, jestliže schválená ochranná konstrukce a typ nebo typy traktorů, na které je rozšíření požadováno, splňují tyto podmínky: — hmotnost traktoru bez závaží podle bodu 1.4 přílohy II nepřekračuje referenční hodnotu hmotnosti, která byla použita při zkouškách, o více než 5 %, — rozvor náprav nebo moment setrvačnosti zadní nápravy není větší než referenční rozvor náprav nebo referenční moment setrvačnosti, — způsob připevnění a body připevnění k traktoru jsou stejné, — veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, mají stejnou pevnost a stejnou polohu vůči ochranné konstrukci, — rozhodující rozměry a poloha sedadla a volantu vůči ochranné konstrukci, jakož i vzájemná poloha ochranné konstrukce a bodů, u nichž se předpokládá tuhost a bere v úvahu účel ověřit ochranu chráněného prostoru, jsou takové, že chráněný prostor zůstane touto konstrukcí ochraňován bez ohledu na její deformaci v důsledku různých zkoušek.

4.

ZNAČENÍ 4.1 Každá ochranná konstrukce, která odpovídá schválenému typu, musí být opatřena tímto značením: 4.1.1 výrobní nebo obchodní značkou; 4.1.2 značkou EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VI; 4.1.3 výrobním číslem ochranné konstrukce; 4.1.4 značkou a typem traktoru (typy traktorů), pro který je ochranná konstrukce určena. 4.2 Všechny tyto údaje musí být uvedeny na štítku. 4.3 Uvedené značení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné.

▼M5

---

PŘÍLOHA II

Technické požadavky

Technickými požadavky pro schválení typu zadních ochranných konstrukcí chránících při převrácení úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů ES jsou požadavky uvedené v bodu 3 kodexu 7 rozhodnutí OECD C(2008) 128 z října 2008, s výjimkou bodů 3.1.4 („zkušební protokol“), 3.3.1 („administrativní rozšíření“), 3.4 („označování“) a 3.6 („výkonnost kotevních úchytů bezpečnostních pásů“), které znějí:

„3.   PRAVIDLA A POKYNY

3.1    Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevnění k traktoru

3.1.1    Obecné požadavky

3.1.1.1    Účel zkoušek

Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace takových zatížení, jimž je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky umožní posoudit pevnost ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, i všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.

3.1.1.2    Metody zkoušek

Zkoušky je možno provést v souladu s dynamickým nebo statickým postupem. Obě tyto metody jsou rovnocenné.

3.1.1.3    Obecná pravidla pro přípravu zkoušek

3.1.1.4    Referenční hmotnost traktoru během zkoušek pevnosti

Referenční hmotnost M, používaná ve vzorcích pro výpočet výšky pádu kyvadlového závaží, energií zatížení a tlakových sil, musí být minimálně hmotnost traktoru, bez volitelné výbavy, ale včetně chladicí kapaliny, olejů, paliva, nářadí a ochranné konstrukce. Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, zátěž v pneumatikách, připevněné přístroje a zařízení nebo jakékoli speciální příslušenství.

3.1.2    Zkoušky

3.1.2.1    Pořadí zkoušek

Zkoušky se provádějí v níže uvedeném pořadí, bez zřetele k přídavným zkouškám uvedeným v bodech 3.2.1.1.6, 3.2.1.1.7, 3.2.2.1.6 a 3.2.2.1.7:

3.1.2.2    Obecné požadavky

3.1.3    Podmínky pro schválení

3.1.4

[neuplatňuje se]

3.1.5

Přístroje a zařízení pro dynamické zkoušky 3.1.5.1    Kyvadlové závaží 3.1.5.1.1 Blok působící jako kyvadlové závaží musí být zavěšen dvěma řetězy nebo ocelovými lany na otočných čepech umístěných nejméně 6 m nad zemí. K dispozici musí být zařízení umožňující nezávislé nastavení výšky zdvihu závaží a úhlu mezi závažím a závěsnými řetězy či lany. 3.1.5.1.2 Hmotnost závaží musí být 2 000 ± 20 kg bez hmotnosti řetězů nebo lan, přičemž hmotnost řetězů nebo lan nesmí překročit 100 kg. Délka stran nárazové plochy je 680 ± 20 mm (viz obrázek 7.3). Výplň závaží musí být provedena takovým způsobem, aby poloha jeho těžiště zůstávala konstantní a shodovala se s geometrickým středem kvádru. 3.1.5.1.3 Kvádr musí být připojen k systému, který ho táhne nazpět pomocí rychločinného uvolňovacího mechanismu, který je zkonstruován a umístěn tak, aby umožnil spuštění kvádru, aniž by došlo k jeho rozkmitání okolo jeho vodorovné osy kolmé k rovině dráhy kyvadla. 3.1.5.2    Podpěry kyvadla Otočné čepy kyvadla musí být připevněny tak, aby jejich posunutí v žádném směru nepřekračovalo 1 % výšky pádu. 3.1.5.3    Ukotvení 3.1.5.3.1 Ke stabilní základové desce pod kyvadlem musí být tuhým způsobem připevněny upínací kolejnice, jejichž rozteč vytváří dostatečně velkou plochu pro upevnění traktoru ve všech níže vyobrazených případech (viz obrázky 7.4, 7.5 a 7.6). 3.1.5.3.2 Traktor se připoutá ke kolejnicím pomocí ocelových lan kruhového průřezu s duší z vláken, konstrukce 6 × 19 podle normy ISO 2408:2004 a jmenovitého průměru 13 mm. Kovové prameny musí mít pevnost v tahu 1 770 MPa. 3.1.5.3.3 U kloubového traktoru musí být otočný kloub pro všechny zkoušky vhodně podepřen a připoután. Pro zkoušku rázem z boku musí být rovněž podepřen ze strany protilehlé nárazu. Přední a zadní kola nemusí být v jedné linii, pokud se tím usnadní připoutání lany. 3.1.5.4    Zapření a zaklínění kol 3.1.5.4.1 K zaklínění kol při zkoušce rázem z boku se použije hranol z měkkého dřeva průřezu 150 × 150 mm (viz obrázky 7.4, 7.5 a 7.6). 3.1.5.4.2 Během bočních zkoušek nárazem musí být hranol z měkkého dřeva připevněný k zemi, aby podepřel disk kola na opačné straně oproti straně nárazu (viz obrázek 7.6). 3.1.5.5    Zapření a upevnění kloubových traktorů 3.1.5.5.1 U kloubových traktorů je nutné ještě další zapření a upevnění. Jeho účelem je zajistit, aby část traktoru, k níž je připevněna ochranná konstrukce, byla stejně tuhá jako traktor nekloubové konstrukce. 3.1.5.5.2 Další podrobnosti týkající se zkoušek rázem a tlakem jsou uvedeny v bodě 3.2.1.1. 3.1.5.6    Tlak v pneumatikách a průhyb pneumatik 3.1.5.6.1 Pneumatiky musí být bez kapalinové náplně a musí být nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem pro práci v terénu. 3.1.5.6.2 Poutací lana se v každém jednotlivém případě napnou tak, aby se průhyb pneumatik rovnal 12 % výšky stěny pneumatiky (vzdálenost mezi zemí a nejnižším bodem ráfku) před napnutím. 3.1.5.7    Zařízení pro zkoušku tlakem Zařízení podle obrázku 7.7 musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních spojů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatěžovány pneumatiky traktoru. 3.1.5.8    Měřicí přístroje Jsou zapotřebí následující měřicí přístroje: 3.1.5.8.1 zařízení pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací, viz obrázek 7.8). 3.1.5.8.2 zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (viz bod 3.2.2.2.2).

3.1.6

Přístroje a zařízení pro statické zkoušky 3.1.6.1    Zařízení pro statické zkoušky 3.1.6.1.1 Zařízení pro statické zkoušky musí být zkonstruováno tak, aby umožňovalo působení síly nebo zatížení na ochrannou konstrukci. 3.1.6.1.2 Je nutno zabezpečit, aby se zatížení mohlo ve směru kolmém ke směru zatěžování rovnoměrně rozložit podél příložné desky (příruby), jejíž délka se rovná přesnému násobku 50 mm v rozsahu od 250 mm do 700 mm. Rozměr tuhého nosníku ve svislém směru je 150 mm. Hrany nosníku, které jsou ve styku s ochrannou konstrukcí, musí být zaobleny s poloměrem zaoblení nejvýše 50 mm. 3.1.6.1.3 Příložná deska musí být schopna přizpůsobit se jakémukoli úhlu vůči směru zatěžování, aby mohla sledovat změny úhlu zatěžované plochy ochranné konstrukce při její deformaci. 3.1.6.1.4 Směr působení síly (odchylka od vodorovného a svislého směru): — na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ± 2°, — během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou. Tyto odchylky je nutno udržovat co nejmenší. 3.1.6.1.5 Rychlost deformace musí být dostatečně nízká (nižší než 5 mm/s), aby zatěžování mohlo být v každém okamžiku považováno za statické. 3.1.6.2    Zařízení pro měření energie pohlcené konstrukcí 3.1.6.2.1 K určení energie pohlcené ochrannou konstrukcí se sestrojí křivka síla/deformace. Není zapotřebí měřit sílu a deformaci v bodě, ve kterém na konstrukci působí zatížení; je však nutno měřit sílu a deformaci současně a kolineárně. 3.1.6.2.2 Výchozí bod měření deformace se zvolí tak, aby se brala v úvahu pouze energie pohlcená ochrannou konstrukcí a/nebo deformací určitých dílů traktoru. Energie pohlcená deformací nebo proklouznutím upevnění se nesmí brát v úvahu. 3.1.6.3    Prostředky připevnění traktoru k základové desce 3.1.6.3.1 Ke stabilní základové desce umístěné vedle zkušebního zařízení musí být tuhým způsobem připevněny upínací kolejnice, jejichž rozteč vytváří dostatečně velkou plochu pro upevnění traktoru. 3.1.6.3.2 Traktor se vhodnými prostředky (deskami, klíny, ocelovými lany, držáky apod.) připoutá ke kolejnicím tak, aby se v průběhu zkoušek nemohl pohnout. Splnění tohoto požadavku se během zkoušky ověřuje pomocí obvyklých přístrojů na měření délky. Jestliže se traktor pohne, celá zkouška se musí opakovat, s výjimkou případu, kdy zařízení na měření deformací, které byly vzaty v úvahu pro sestrojení křivky síla/deformace, je připevněno k traktoru. 3.1.6.4    Zařízení pro zkoušku tlakem Zařízení podle obrázku 7.7 musí být schopno vyvinout sílu působící svisle dolů na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník o šířce přibližně 250 mm, spojený se zatěžovacím mechanismem prostřednictvím univerzálních spojů. Nápravy traktoru musí být vhodným způsobem podepřeny, aby tlakovou silou nebyly zatíženy pneumatiky traktoru. 3.1.6.5    Další měřicí přístroje Zapotřebí jsou rovněž následující měřicí přístroje: 3.1.6.5.1 zařízení pro měření pružné deformace (rozdílu mezi největší okamžitou deformací a trvalou deformací, viz obrázek 7.8). 3.1.6.5.2 zařízení umožňující ověřit, že ochranná konstrukce nepronikla do chráněného prostoru a že chráněný prostor během zkoušky zůstal ochrannou konstrukcí chráněn (viz bod 3.3.2.2.2).

3.2    Zkušební postupy

3.2.1    Dynamické zkoušky

3.2.1.1    Zkoušky rázem a tlakem

3.2.1.1.1    Ráz zezadu

3.2.1.1.2    Ráz zepředu

3.2.1.1.3    Ráz z boku

3.2.1.1.4    Zkouška tlakem na zadní část

Nosník se položí přes nejvyšší zadní konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru A. Použije se síla Fv, kdy:

Fv = 20 M

Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

Pokud zadní část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií zadní části traktoru, která je schopna unést traktor při jeho převrácení.

Působení síly se pak zastaví a přítlačný nosník se přemístí tak, aby doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se znovu působí tlakovou silou Fv.

3.2.1.1.5    Zkouška tlakem na přední část

Nosník se položí přes nejvyšší přední konstrukční prvek (prvky) ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve střední rovině traktoru. Působí se silou Fv, kde:

Fv = 20 M

Působení síly Fv pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.

Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií přední části traktoru, která je schopna unést traktor při jeho převrácení.

Působení síly se pak zastaví a přítlačný nosník se přemístí tak, aby doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se znovu působí tlakovou silou Fv.

3.2.1.1.6    Přídavné zkoušky rázem

Jestliže se během zkoušky rázem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce rázem, při níž se tyto trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška rázem, avšak s použitím výšky pádu rovné:

H’ = (H × 10-1) (12 + 4a) (1 + 2a)-1

kde „a“ je poměr trvalé deformace (Dp) k pružné deformaci (De):

a = Dp / De

měřené v bodě nárazu. Přídavná trvalá deformace způsobená druhým rázem nesmí překročit 30 % trvalé deformace způsobené prvním rázem.

Aby bylo možné přídavnou zkoušku provést, je nutno při všech zkouškách rázem měřit pružnou deformaci.

3.2.1.1.7    Přídavné zkoušky tlakem

Jestliže se během zkoušky tlakem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkouškách tlakem, při nichž se tyto trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.

3.2.1.2    Měření, která by měla být provedena

3.2.1.2.1    Lomy a praskliny

Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací součásti, zda nevykazují lomy nebo praskliny, drobné praskliny na nevýznamných součástech se neberou v úvahu.

Trhliny způsobené okraji kyvadlového závaží se neberou v úvahu.

3.2.1.2.2    Zásah do chráněného prostoru

Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče definovaného v bodě 1.6.

Kromě toho nemá být chráněný prostor mimo oblast chráněnou ochrannou konstrukcí. Pro tento účel se předpokládá, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, ze kterého byla provedena zkouška, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. Při tomto odhadu jsou u předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol brány v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

3.2.1.2.3    Pružná deformace (při nárazu z boku)

Pružná deformace se měří (810 + av) mm nad bodem indexu sedadla, ve svislé rovině, ve které působí zatížení. K měření lze použít zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 7.8.

3.2.1.2.4    Trvalá deformace

Po závěrečné zkoušce tlakem se zjistí trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se před zahájením zkoušek zaznamená poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči bodu indexu sedadla.

3.2.2    Statické zkoušky

3.2.2.1    Zkoušky zatížením a tlakem

3.2.2.1.1    Zatížení zezadu

3.2.2.1.2    Zatížení zepředu

3.2.2.1.3    Zatížení z boku

3.2.2.1.4    Zkouška tlakem na zadní část

Veškerá ustanovení jsou shodná s ustanoveními uvedenými v bodě 3.2.1.1.4.

3.2.2.1.5    Zkouška tlakem na přední část

Veškerá ustanovení jsou shodná s ustanoveními uvedenými v bodě 3.2.1.1.5.

3.2.2.1.6    Doplňující zkouška přetížením (obrázky 7.9 až 7.11)

Zkouška přetížením se provádí v každém případě, jestliže během posledních 5 % dosažené deformace, při níž bylo potřebné množství energie pohlceno ochrannou konstrukcí, poklesne síla o více než 3 % (viz obrázek 7.10).

Zkouška přetížením spočívá v postupném zvyšování vodorovného zatížení vždy o 5 % původního potřebného množství energie až po maximum 20 % přidané energie (viz obrázek 7.11).

Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže po každém přírůstku potřebné energie o 5, 10 nebo 15 % poklesne síla během pětiprocentního přírůstku energie o méně než 3 % a zůstane větší než 0,8 Fmax.

Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže poté, co ochranná konstrukce pohltila 20 % přidané energie, je síla větší než 0,8 Fmax.

Při zkoušce přetížením jsou přípustné další trhliny nebo praskliny a/nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce v důsledku pružné deformace. Avšak po odstranění zatížení nesmí ochranná konstrukce pronikat do chráněného prostoru, který musí být plně chráněn.

3.2.2.1.7    Přídavné zkoušky tlakem

Jestliže se během zkoušky tlakem objeví trhliny nebo praskliny, které nelze pokládat za zanedbatelné, provede se ihned po zkoušce tlakem, při níž se trhliny nebo praskliny objevily, druhá podobná zkouška tlakem, avšak s použitím síly rovné 1,2 Fv.

3.2.2.2    Měření, která by měla být provedena

3.2.2.2.1    Lomy a praskliny

Po každé zkoušce se vizuálně kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje a připevňovací součásti, zda nevykazují lomy nebo praskliny, drobné praskliny na nevýznamných součástech se neberou v úvahu.

3.2.2.2.2    Zásah do chráněného prostoru

Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru, definovaného ve výše uvedeném bodě 1.6 přílohy I.

Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Má se přitom za to, že tento případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým byl veden ráz, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U předních a zadních pneumatik a u rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.

3.2.2.2.3    Pružná deformace při zatěžování z boku

Pružná deformace se měří (810 + av) mm nad bodem indexu sedadla, ve svislé rovině, ve které působí zatížení. K měření lze použít zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 7.8.

3.2.2.2.4    Trvalá deformace

Po závěrečné zkoušce tlakem se zaznamená trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se použije poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči bodu indexu sedadla před zahájením zkoušek.

Rozšíření na jiné modely traktorů

3.3.1

[neuplatňuje se]

3.3.2

Technické rozšíření V případě technických změn provedených na traktoru, které se týkají ochranné konstrukce nebo způsobu upevnění ochranné konstrukce na traktor, zkušební stanice, která vykonala původní zkoušku, může vydat „protokol o technickém rozšíření“, a to v následujících případech: 3.3.2.1    Rozšíření výsledků zkoušek konstrukce na jiné modely traktorů Nárazové a tlakové zkoušky se nemusí vykonat na každém modelu traktoru, za předpokladu, že ochranná konstrukce a traktor splňují podmínky v níže uvedených bodech 3.3.2.1.1 až 3.3.2.1.5. 3.3.2.1.1 Konstrukce musí být stejná, jako je zkoušená konstrukce; 3.3.2.1.2 požadovaná energie by neměla převýšit energii vypočítanou pro původní zkoušku o více než pět procent; 3.3.2.1.3 způsob připevnění a konstrukční díly traktoru, k nimž je ochranná konstrukce připevněna, jsou stejné; 3.3.2.1.4 veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, musí být stejné; 3.3.2.1.5 poloha a kritické rozměry sedadla v ochranné konstrukci a relativní pozice ochranné konstrukce na traktoru musí být takové, aby chráněný prostor zůstal pod ochranou zdeformované konstrukce během celého průběhu zkoušek (což je třeba zkontrolovat použitím stejného odkazu na chráněný prostor jako je v původní zprávě o zkoušce, resp. referenčním bodem sedadla [SRP] nebo bodem indexu sedadla [SIP]). 3.3.2.2    Rozšíření výsledků zkoušek konstrukce na jiné modely ochranných konstrukcí Tento postup je třeba dodržet v případě, že nejsou splněny ustanovení bodu 3.3.2.1. Nesmí se také použít, pokud metoda připevnění ochranné konstrukce na traktor není provedena na stejném principu (např. jsou-li gumové podpěry nahrazeny pružícím zařízením). 3.3.2.2.1 Úpravy, které nemají vliv na výsledky původní zkoušky (např. svařované spojení montážní desky s příslušenstvím v místě konstrukce, kde se nejedná o kritické umístění), přidání sedadla s jiným umístěním SIP v ochranné konstrukci (předmětem kontroly je, zda nový chráněný prostor nebo prostory zůstanou chráněny deformovanou konstrukcí během všech zkoušek). 3.3.2.2.2 Úpravy, které mohou mít případný vliv na výsledky původní zkoušky, aniž by byla zpochybněna přijatelnost ochranné konstrukce (např. změna součásti konstrukce, změna metody připevnění ochranné konstrukce na traktor). Může být provedena ověřovací zkouška a výsledky zkoušky budou součástí protokolu o rozšíření. Pro typová rozšíření jsou stanovena následující omezení: 3.3.2.2.2.1 bez ověřovací zkoušky nemůže být přijato více než 5 rozšíření; 3.3.2.2.2.2 výsledky ověřovací zkoušky budou přijaté pro rozšíření, pokud budou splněny veškeré podmínky kodexu pro přijetí, a: pokud se deformace naměřená po každé zkoušce rázem neliší od deformace naměřené po každé zkoušce rázem v původním zkušebním protokolu o více než ± 7 % (v případě dynamické zkoušky); pokud se síla naměřená po dosažení úrovně potřebné energie při různých vodorovných zatěžovacích zkouškách neodlišuje od síly naměřené po dosažení úrovně potřebné energie ve zkoušce původní o více než ± 7 % a deformace naměřená ( 11 ) po dosažení úrovně potřebné energie při různých vodorovných zatěžovacích zkouškách neodlišuje od deformace naměřené po dosažení úrovně potřebné energie ve zkoušce původní o více než ± 7 % (v případě statických zkoušek); 3.3.2.2.2.3 do jediného protokolu o rozšíření může být zahrnuta více než jedna úprava ochranné konstrukce, pokud představují různé možnosti stejné ochranné konstrukce, ale v jednom protokolu o rozšíření může být přijata pouze jedna ověřovací zkouška. Nepřezkoušené možnosti je třeba popsat ve zvláštní části protokolu o rozšíření. 3.3.2.2.3 Zvýšení referenční hmotnosti uvedené výrobcem pro již vyzkoušenou ochrannou konstrukci. Pokud si chce výrobce ponechat stejné schvalovací číslo je možné vystavit protokol o rozšíření po vykonání ověřovací zkoušky (limity ± 7 % uvedené v bodě 3.3.2.2.2.2 se v tomto případě nepoužijí).

3.4	[neuplatňuje se]

3.5

Funkčnost ochranných konstrukcí za chladného počasí 3.5.1 Pokud je uvedeno, že ochranná konstrukce má vlastnosti, které zabraňují jejímu křehnutí za chladného počasí, musí o tom výrobce uvést podrobnosti, které je třeba zanést do protokolu. 3.5.2 Následující požadavky a postupy mají za cíl poskytnout pevnost a odolnost vůči křehkému lomu při nízkých teplotách. Doporučuje se, aby při posuzování vhodnosti ochranné konstrukce při snížených provozních teplotách musely být splněny následující minimální požadavky na materiál u těch zemí, které vyžadují tuto dodatečnou provozní ochranu. 3.5.2.1 Šrouby a matice použité k připevnění ochranné konstrukce k traktoru a použité k připevnění konstrukčních částí ochranné konstrukce musí vykazovat vhodné vlastnosti, pokud jde o pevnost při snížené teplotě. 3.5.2.2 Všechny svářecí elektrody použité při výrobě a montážních prvků a upevnění musí být kompatibilní s materiálem ochranné konstrukce, jak je uvedeno níže v bodě 3.5.2.3. 3.5.2.3 Ocelové materiály pro konstrukční prvky ochranné konstrukce musí být z materiálu s kontrolovanou pevností, který vykazuje minimální předepsané úrovně energie rázu podle Charpyho zkoušky rázem v ohybu, jak je uvedeno v tabulce 7.1. Druh ocele a její kvalita musí být specifikovány v souladu s ISO 630:1995. U oceli s válcovanou tloušťkou menší než 2,5 mm a s obsahem uhlíku menším než 0,2 % se má za to, že tuto podmínku splňuje. Konstrukční prvky ochranné konstrukce vyrobené z materiálů jiných než ocel musí mít stejnou odolnost vůči nárazu při nízkých teplotách. 3.5.2.4 Pokud jsou prováděny zkoušky požadavků podle Charpyho zkoušky rázem v ohybu, rozměr vzorku nesmí být menší než největší z rozměrů uvedených v tabulce 7.1, pokud to materiál umožní. 3.5.2.5 Charpyho zkoušky rázem v ohybu se provádějí v souladu s postupem uvedeným v ASTM A 370-197, kromě velikostí vzorku, které musí být v souladu s rozměry uvedenými v tabulce 7.1. Tabulka 7.1 Minimální hodnoty energie pro Charpyho zkoušky rázem v ohybu Rozměr vzorku Energie při Energie při   –30 °C –20 °C mm J J () 10 × 10 () 11 27,5 10 × 9 10 25 10 × 8 9,5 24 10 × 7,5 () 9,5 24 10 × 7 9 22,5 10 × 6,7 8,5 21 10 × 6 8 20 10 × 5 () 7,5 19 10 × 4 7 17,5 10 × 3,5 6 15 10 × 3 6 15 10 × 2,5 () 5,5 14 (1)   Určuje upřednostňovanou velikost. Rozměr vzorku nesmí být menší než největší upřednostňovaná velikost, kterou materiál umožňuje. (2)   Potřebná energie při –20 °C je 2,5násobek hodnoty specifikované pro –30 °C. Ostatními faktory ovlivňujícími odolnost vůči energii rázu jsou směr válcování, mez kluzu, orientace zrna a svařování. Tyto faktory je třeba zohlednit při výběru a použití oceli. 3.5.2.6 Alternativou k tomuto postupu je použití uklidněné a polouklidněné oceli pro které musí být poskytnuty relevantní specifikace. Druh ocele a její kvalita musí být specifikovány v souladu s ISO 630:1995, Amd 1:2003. 3.5.2.7 Vzorky musí být odebrány podélně z ploše válcované oceli, trubkových profilů nebo skořepinových struktur před tím, než byly zformovány nebo svařeny do ochranné konstrukce. Vzorky z trubkových profilů nebo skořepinových struktur musí být odebrány ze strany největšího rozměru a nesmějí obsahovat svary.

3.6

[neuplatňuje se] Obrázek 7.1 Chráněný prostor Obrázek 7.1.a Pohled z boku Řez procházející referenční rovinou Rozměry v mm Obrázek 7.1.b Pohled zezadu 1 – Bod indexu sedadla 2 – Referenční rovina Obrázek 7.2.a Chráněný prostor u traktorů s otočným sedadlem řidiče: konstrukce s dvojitým sloupkem Obrázek 7.2.b Chráněný prostor u traktorů s otočným sedadlem řidiče: jiné typy ochranné konstrukce při převrácení (ROPS) Obrázek 7.3 Kyvadlové závaží a jeho závěsné řetězy nebo ocelová lana Obrázek 7.4 Příklad upevnění traktoru (náraz zezadu) Obrázek 7.5 Příklad upevnění traktoru (náraz zepředu) Obrázek 7.6 Příklad upevnění traktoru (náraz zboku) Obrázek 7.7 Příklad zatěžujícího zařízení u traktoru Obrázek 7.8 Příklad zařízení měřícího pružnou deformaci 1 – Trvalá deformace 2 – Pružná deformace 3 – Celková deformace (trvalá + pružná deformace) Obrázek 7.9 Graf síla/deformace Zkouška přetížením není nutná Poznámky: 1. Nalézt Fa odpovídající 0,95 D'. 2. Zkouška přetížením není nutná, protože Fa ≤ 1,03 F'. Obrázek 7.10 Graf síla/deformace Zkouška přetížením nutná Poznámky: 1. Nalézt Fa odpovídající 0,95 D'. 2. Zkouška přetížením je nutná, protože Fa > 1,03 F'. 3. Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, neboť Fb > 0,97 F' a Fb > 0,8 Fmax. Obrázek 7.11 Graf síla/deformace Je třeba pokračovat ve zkoušce přetížením Poznámky: 1. Nalézt Fa odpovídající 0,95 D'. 2. Zkouška přetížením je nutná, protože Fa > 1,03 F'. 3. Vzhledem k tomu, že Fb < 0,97 F', je nutné pokračovat ve zkoušce přetížením. 4. Vzhledem k tomu, že Fc < 0,97 Fb, je nutné pokračovat ve zkoušce přetížením. 5. Vzhledem k tomu, že Fd < 0,97 Fc, je nutné pokračovat ve zkoušce přetížením. 6. Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, pokud Fe > 0,8 Fmax. 7. Zkouška je nevyhovující, pokud kdykoli v jejím průběhu klesne zatížení pod 0,8 Fmax.

▼M2 —————

▼B

---

PŘÍLOHA VI

ZNAČKY

Značka EHS schválení typu konstrukční části se skládá:

▼M2

▼B

Příklad značky EHS schválení typu konstrukční části

Ochranná konstrukce opatřená výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je konstrukcí typu vzadu namontovaného oblouku, rámu nebo kabiny, která byla podrobena dynamickým zkouškám, je určena pro úzkorozchodný traktor (V1) a EHS schválení typu konstrukční části jí bylo uděleno ve Francii (e2) pod číslem 431.

---

PŘÍLOHA VII

VZOR CERTIFIKÁTU EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

---

PŘÍLOHA VIII

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ EHS SCHVÁLENÍ TYPU TRAKTORU

1.	Žádost o EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo jeho pověřený zástupce.

2.	Technické zkušebně provádějící zkoušek pro schválení typu se předloží traktor představující typ, který má být schválen, s namontovanou, řádně jako typ schválenou ochrannou konstrukcí a jejím připevněním.

3.

Technická zkušebna prováděníjící zkoušky pro schválení typu ověří, zda je schválený typ ochranné konstrukce určen pro typ traktoru, pro který byla podána žádost o schválení typu. Zejména zjistí, zda připevnění ochranné konstrukce odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.

4.	Držitel EHS schválení typu traktoru může požádat o jeho rozšíření na další typy ochranných konstrukcí.

5.

Příslušné orgány toto rozšíření udělí za těchto podmínek: 5.1 Novému typu ochranné konstrukce a jejího připevnění k traktoru bylo uděleno EHS schválení typu konstrukční části. 5.2 Nový typ ochranné konstrukce je určen k namontování na typ traktoru, pro který byla podána žádost o rozšíření EHS schválení typu traktoru. 5.3 Připevnění ochranné konstrukce k traktoru odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.

6.	Při každém schválení typu traktoru nebo rozšíření schválení typu traktoru, které bylo uděleno nebo odmítnuto, musí být k certifikátu EHS schválení typu traktoru přiložen dokument podle vzoru v příloze IX.

7.	Pokud byla žádost o EHS schválení typu traktoru podána současně se žádostí o EHS schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce určené k namontování na typ traktoru, pro který se žádá o EHS schválení typu, ověřování podle bodů 2 a 3 odpadá.

---

PŘÍLOHA IX

VZOR

---

( 1 ) Úř. věst. C 123, 9.5.1983, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. C 307, 14.11.1983, s. 103.

( 3 ) Úř. věst. C 286, 24.10.1983, s. 2.

( 4 ) Úř. věst. L 84, 28.3.1974, s. 10.

( 5 ) Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 179, 17.7.1979, s. 1.

( 7 ) Tato směrnice byla členským státům oznámena 2. června 1986.

( 8 ) Standardní kodex OECD pro úřední zkoušky ochranných konstrukcí chránících při převrácení, které jsou nainstalovány na zadní části úzkorozchodných kolových zemědělských a lesnických traktorů.

( 9 ) Pro zkoušky, které rozšiřují zkušební protokoly, které původně používaly referenční bod sedadla (SRP) mají být potřebná měření provedena s odkazem na SRP namísto na SIP, a použití SRP má být jasně uvedeno (viz příloha I).

( 10 ) Uživatelům se připomíná, že bod indexu sedadla je určen podle ISO 5353 a je vzhledem k traktoru pevným bodem, který nemění polohu, protože sedadlo se posouvá ze střední pozice. Pro účely určení chráněného prostoru musí být sedadlo nastaveno do nejvyšší a mezní zadní polohy.“

( 11 ) Trvalá plus pružná deformace měřená v bodě při dosažení úrovně potřebné energie.“