EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 01962R0031-20090101
Regulation No 31 (EEC), 11 (EAEC), laying down the Staff Regulations of Officials and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community
Consolidated text: Regulation No 31 (EEC), 11 (EAEC), laying down the Staff Regulations of Officials and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community
Regulation No 31 (EEC), 11 (EAEC), laying down the Staff Regulations of Officials and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community
1962R0031 — CS — 01.01.2009 — 007.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
REGULATION No 31 (EEC), 11 (EAEC), (Úř. věst. P 045, 14.6.1962, p.1385) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
P 35 |
524 |
6.3.1963 |
||
|
P 35 |
526 |
6.3.1963 |
||
|
P 35 |
528 |
6.3.1963 |
||
|
REGULATION No 18/63/EEC OF THE COUNCIL of 26 February 1963 (*) |
P 35 |
529 |
6.3.1963 |
|
|
REGULATION No 5/64/Euratom OF THE COUNCIL of 10 November 1964 (*) |
P 190 |
2971 |
21.11.1964 |
|
|
REGULATION No 182/64/EEC OF THE COUNCIL of 10 November 1964 (*) |
P 190 |
2971 |
21.11.1964 |
|
|
P 18 |
242 |
4.2.1965 |
||
|
P 18 |
242 |
4.2.1965 |
||
|
REGULATION No 4/65/Euratom OF THE COUNCIL of 16 March 1965 (*) |
P 47 |
701 |
24.3.1965 |
|
|
P 47 |
701 |
24.3.1965 |
||
|
RÈGLEMENT No 1/66/Euratom DU CONSEIL du 28 décembre 1965 (*) |
P 31 |
461 |
19.2.1966 |
|
|
P 31 |
461 |
19.2.1966 |
||
|
RÈGLEMENT No 10/66/Euratom DU CONSEIL du 24 novembre 1966 (*) |
P 225 |
3814 |
6.12.1966 |
|
|
P 225 |
3814 |
6.12.1966 |
||
|
NAŘÍZENÍ (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 |
L 56 |
1 |
4.3.1968 |
|
|
L 289 |
1 |
17.11.1969 |
||
|
L 15 |
1 |
21.1.1970 |
||
|
L 15 |
4 |
21.1.1970 |
||
|
L 5 |
1 |
7.1.1971 |
||
|
L 276 |
1 |
16.12.1971 |
||
|
L 276 |
6 |
16.12.1971 |
||
|
L 149 |
1 |
1.7.1972 |
||
|
L 160 |
1 |
16.7.1972 |
||
|
L 283 |
1 |
20.12.1972 |
||
|
L 55 |
1 |
28.2.1973 |
||
|
L 223 |
1 |
11.8.1973 |
||
|
L 2 |
1 |
3.1.1974 |
||
|
L 341 |
1 |
20.12.1974 |
||
|
L 71 |
1 |
20.3.1975 |
||
|
L 98 |
1 |
19.4.1975 |
||
|
L 164 |
1 |
27.6.1975 |
||
|
L 263 |
1 |
11.10.1975 |
||
|
L 299 |
1 |
29.10.1976 |
||
|
L 359 |
1 |
30.12.1976 |
||
|
L 359 |
9 |
30.12.1976 |
||
|
L 157 |
1 |
28.6.1977 |
||
|
L 314 |
1 |
8.12.1977 |
||
|
L 330 |
1 |
23.12.1977 |
||
|
L 119 |
1 |
3.5.1978 |
||
|
L 119 |
8 |
3.5.1978 |
||
|
L 328 |
1 |
23.11.1978 |
||
|
L 369 |
1 |
29.12.1978 |
||
|
L 369 |
6 |
29.12.1978 |
||
|
L 336 |
1 |
29.12.1979 |
||
|
L 20 |
1 |
26.1.1980 |
||
|
L 20 |
5 |
26.1.1980 |
||
|
L 21 |
18 |
24.1.1981 |
||
|
L 46 |
1 |
19.2.1981 |
||
|
L 271 |
1 |
26.9.1981 |
||
|
L 386 |
1 |
31.12.1981 |
||
|
L 47 |
8 |
19.2.1982 |
||
|
L 47 |
13 |
19.2.1982 |
||
|
L 331 |
1 |
26.11.1982 |
||
|
L 53 |
1 |
26.2.1983 |
||
|
L 180 |
1 |
5.7.1983 |
||
|
L 203 |
1 |
27.7.1983 |
||
|
L 361 |
1 |
24.12.1983 |
||
|
L 51 |
1 |
21.2.1985 |
||
|
L 51 |
6 |
21.2.1985 |
||
|
L 154 |
1 |
13.6.1985 |
||
|
L 180 |
3 |
12.7.1985 |
||
|
L 265 |
1 |
8.10.1985 |
||
|
L 343 |
1 |
20.12.1985 |
||
|
L 359 |
1 |
19.12.1986 |
||
|
L 359 |
5 |
19.12.1986 |
||
|
L 79 |
1 |
21.3.1987 |
||
|
L 286 |
3 |
9.10.1987 |
||
|
L 307 |
1 |
29.10.1987 |
||
|
L 356 |
1 |
18.12.1987 |
||
|
L 204 |
1 |
29.7.1988 |
||
|
L 204 |
5 |
29.7.1988 |
||
|
L 354 |
1 |
22.12.1988 |
||
|
L 209 |
1 |
21.7.1989 |
||
|
L 364 |
1 |
14.12.1989 |
||
|
L 204 |
1 |
2.8.1990 |
||
|
L 360 |
1 |
22.12.1990 |
||
|
L 204 |
1 |
27.7.1991 |
||
|
L 361 |
1 |
31.12.1991 |
||
|
L 361 |
7 |
31.12.1991 |
||
|
L 361 |
9 |
31.12.1991 |
||
|
L 361 |
10 |
31.12.1991 |
||
|
L 361 |
13 |
31.12.1991 |
||
|
L 62 |
1 |
7.3.1992 |
||
|
L 383 |
1 |
29.12.1992 |
||
|
L 404 |
1 |
31.12.1992 |
||
|
L 328 |
1 |
29.12.1993 |
||
|
L 335 |
1 |
23.12.1994 |
||
|
L 310 |
1 |
22.12.1995 |
||
|
L 175 |
1 |
13.7.1996 |
||
|
L 338 |
1 |
28.12.1996 |
||
|
L 301 |
5 |
5.11.1997 |
||
|
L 351 |
1 |
23.12.1997 |
||
|
L 113 |
4 |
15.4.1998 |
||
|
L 307 |
1 |
17.11.1998 |
||
|
L 325 |
1 |
3.12.1998 |
||
|
L 346 |
1 |
22.12.1998 |
||
|
SDĚLENÍ KOMISE OSTATNÍM ORGÁNŮM O PŘEPOČTU ČÁSTEK STANOVENÝCH SLUŽEBNÍM ŘÁDEM NA EURA (1999/C 60/09) (*) |
C 60 |
11 |
2.3.1999 |
|
|
L 78 |
1 |
24.3.1999 |
||
|
L 150 |
1 |
17.6.1999 |
||
|
L 327 |
1 |
21.12.1999 |
||
|
L 24 |
1 |
29.1.2000 |
||
|
L 76 |
1 |
25.3.2000 |
||
|
L 326 |
3 |
22.12.2000 |
||
|
L 326 |
7 |
22.12.2000 |
||
|
L 271 |
1 |
12.10.2001 |
||
|
L 345 |
1 |
29.12.2001 |
||
|
L 77 |
1 |
20.3.2002 |
||
|
L 347 |
1 |
20.12.2002 |
||
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 2148/2003 ze dne 5. prosince 2003, |
L 323 |
1 |
10.12.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 2181/2003 ze dne 8. prosince 2003 |
L 327 |
1 |
16.12.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 2182/2003 ze dne 8. prosince 2003, |
L 327 |
3 |
16.12.2003 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, |
L 124 |
1 |
27.4.2004 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 23/2005 ze dne 20. prosince 2004, |
L 6 |
1 |
8.1.2005 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 31/2005 ze dne 20. prosince 2004, |
L 8 |
1 |
12.1.2005 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 1972/2005 ze dne 29. listopadu 2005, |
L 317 |
1 |
3.12.2005 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 2104/2005 ze dne 20. prosince 2005, |
L 337 |
7 |
22.12.2005 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 1066/2006 ze dne 27. června 2006, |
L 194 |
1 |
14.7.2006 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 1895/2006 ze dne 19. prosince 2006, |
L 397 |
6 |
30.12.2006 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 337/2007 ze dne 27. března 2007, |
L 90 |
1 |
30.3.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1558/2007 ze dne 17. prosince 2007, |
L 340 |
1 |
22.12.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 420/2008 ze dne 14. května 2008, |
L 127 |
1 |
15.5.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1323/2008 ze dne 18. prosince 2008, |
L 345 |
10 |
23.12.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1324/2008 ze dne 18. prosince 2008, |
L 345 |
17 |
23.12.2008 |
|
Opraveno:
|
(*) |
Tento akt nebyl nikdy publikován v češtině. |
REGULATION No 31 (EEC), 11 (EAEC),
laying down the Staff Regulations of Officials and the Conditions of Employment of Other Servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community
THE COUNCIL OF THE EUROPEAN ECONOMIC COMMUNITY,
THE COUNCIL OF THE EUROPEAN ATOMIC ENERGY COMMUNITY,
Having regard to the Treaty establishing the European Economic Community, and in particular Articles 179, 212 and 215 thereof;
Having regard to the Treaty establishing the European Atomic Energy Community, and in particular Articles 152, 186 and 188 thereof;
Having regard to the Protocol on the Privileges and Immunities of the European Economic Community, and in particular Articles 6 and 14 thereof;
Having regard to the Protocol on the Privileges and Immunities of the European Atomic Energy Community, and in particular Articles 6 and 14 thereof;
Having regard to the proposals submitted by the Commissions in accordance with Article 14 of the Protocols on the Privileges and Immunities of the European Economic Community and of the European Atomic Energy Community;
Having regard to the Opinion of the European Parliament;
Having regard to the Opinion of the Court of Justice of the European Communities;
Whereas it is for the Councils, acting unanimously, in co-operation with the Commissions and after consulting the other institutions concerned, to lay down the Staff Regulations of officials and the Conditions of Employment of other servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community;
Whereas those Staff Regulations and Conditions of Employment should be such as to secure for the Communities the services of staff of the highest standard of independence, ability, efficiency and integrity, recruited on the broadest possible geographical basis from among nations of Member States of the Communities, and at the same time to enable such staff to discharge their duties in conditions which will ensure maximum efficiency;
HAS ADOPTED THIS REGULATION:
Sole Article
The Staff Regulations of officials and the Conditions of Employment of other servants of the European Economic Community and the European Atomic Energy Community are laid down in the Annex, which forms an integral part of this Regulation.
This Regulation shall enter into force on 1 January 1962.
This Regulation shall be binding in its entirety and directly applicable in all Member States.
SLUŽEBNÍ ŘÁD ÚŘEDNÍKŮ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
|
OBSAH |
|
|
Hlava I: |
Obecná ustanovení 1 – 10c |
|
Hlava II: |
Práva a povinnosti úředníků 11 – 26a |
|
Hlava III: |
Služební zařazení úředníků |
|
Kapitola 1: |
Přijímání 27 – 34 |
|
Kapitola 2: |
Správní postavení 35 |
|
Oddíl 1: |
Činná služba 36 |
|
Oddíl 2: |
Dočasné přidělení 37 – 39 |
|
Oddíl 3: |
Pracovní volno z osobních důvodů 40 |
|
Oddíl 4: |
Dočasná výslužba 41 |
|
Oddíl 5: |
Volno z důvodu vojenské služby 42 |
|
Oddíl 6: |
Rodičovská dovolená nebo pracovní volno z rodinných důvodů 42a a 42b |
|
Kapitola 3: |
Posudky, postup do vyššího stupně a povýšení 43 – 46 |
|
Kapitola 4: |
Skončení služebního poměru 47 |
|
Oddíl 1: |
Odstoupení 48 |
|
Oddíl 2: |
Nucené odstoupení 49 |
|
Oddíl 3: |
Propuštění ze služebních důvodů 50 |
|
Oddíl 4: |
Postupy pro řešení otázek nezpůsobilosti 51 |
|
Oddíl 5: |
Odchod do důchodu 52 a 53 |
|
Oddíl 6: |
Čestné postavení 54 |
|
Hlava IV: |
Pracovní podmínky úředníků |
|
Kapitola 1: |
Pracovní doba 55 – 56c |
|
Kapitola 2: |
Dovolená 57 – 60 |
|
Kapitola 3: |
Veřejné svátky 61 |
|
Hlava V: |
Příjmy a sociální zabezpečení úředníků |
|
Kapitola 1: |
Odměna a náhrada výdajů |
|
Oddíl 1: |
Odměna 62 – 70 |
|
Oddíl 2: |
Náhrada výdajů 71 |
|
Kapitola 2: |
Dávky sociálního zabezpečení 72 – 76a |
|
Kapitola 3: |
Důchody a příspěvek v invaliditě 77 – 84 |
|
Kapitola 4: |
Vracení přeplatků 85 |
|
Kapitola 5: |
Postoupení práv na Společenství 85a |
|
Hlava VI: |
Disciplinární opatření 86 |
|
Hlava VII: |
Opravné prostředky 90 – 91a |
|
Hlava VIII: |
Zvláštní ustanovení pro úředníky v oblasti vědeckých nebo technických služeb Společenství 92 – 94 |
|
Hlava VIIIA: |
Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích 101a |
|
Hlava IX: |
Přechodná a závěrečná ustanovení |
|
Kapitola 1: |
Přechodná ustanovení 107a |
|
Kapitola 2: |
Závěrečná ustanovení 110 |
|
Příloha I |
A. Přehled druhů pracovních míst v každé funkční skupině podle čl. 5 odst. 3 |
|
B. Sazby násobení pro vyrovnání průměrného služebního postupu |
|
|
Příloha II |
Složení a podrobnosti činnosti subjektů stanovených v článku 9 služebního řádu |
|
Příloha III |
Výběrová řízení |
|
Příloha IV |
Postup pro přiznávání příspěvků stanovených v článcích 41 a 50 služebního řádu |
|
Příloha IVa |
Zkrácený pracovní úvazek |
|
Příloha V |
Dovolená |
|
Příloha VI |
Náhradní volno a odměna za práci přesčas |
|
Příloha VII |
Odměna a náhrada výdajů |
|
Příloha VIII |
Důchodový systém |
|
Příloha IX |
Disciplinární řízení |
|
Příloha X |
Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích |
|
Příloha XI |
Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu |
|
Příloha XII |
Prováděcí pravidla k článku 83a služebního řádu |
|
Příloha XIII |
Přechodná opatření pro úředníky Společenství (článek 107a služebního řádu) |
|
Příloha XIII.1 |
Druhy pracovních míst v rámci přechodného období |
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Tento služební řád se vztahuje na úředníky Společenství.
Článek 1a
1. Pro účely tohoto služebního řádu se „úředníkem Společenství“; rozumí jakákoli osoba, která byla jmenována za podmínek stanovených tímto služebním řádem na místo zaměstnance jednoho z orgánů Společenství na základě úřední listiny vydané orgánem uvedeného orgánu oprávněným ke jmenování.
2. Definice v odstavci 1 se vztahuje také na osoby jmenované subjekty Společenství, na které se vztahuje tento služební řád na základě aktů Společenství o jejich zřízení (dále jen „agentury“;). Veškeré odkazy na „orgány“; v tomto služebním řádu se vztahují na agentury, není-li v tomto služebním řádu stanoveno jinak.
Článek 1b
Není-li v tomto služebním řádu stanoveno jinak,
a) Evropský hospodářský a sociální výbor;
b) Výbor regionů;
c) evropský veřejný ochránce práv a
d) evropský inspektor ochrany údajů
se považují pro účely tohoto služebního řádu za orgány Společenství.
Článek 1c
Každý odkaz v tomto služebním řádu na osobu mužského pohlaví je považován také za odkaz na osobu ženského pohlaví a naopak, nevyplývá-li z kontextu jasně něco jiného.
Článek 1 ►M112 d ◄
1. Při používání tohoto služebního řádu se zakazuje jakákoli diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických znaků, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Pro účely tohoto služební řádu se jiný než manželský svazek považuje za manželství za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII.
2. Za účelem zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě ►M112 které musí být, jakožto rozhodující činitel, zohledněny při provádění všech hledisek tohoto služebního řádu ◄ nebrání zásada rovného zacházení orgánu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.
3. Orgány vymezí společnou dohodou po projednání s výborem pro služební řád opatření a akce na podporu rovných příležitostí pro muže a ženy v oblastech, na které se vztahuje služební řád, a přijmou vhodná ustanovení zejména k nápravě skutečných nerovností, které omezují příležitosti žen v těchto oblastech.
4. Pro účely odstavce 1 je osobou zdravotně postiženou osoba trpící fyzickou nebo duševní poruchou, která je, nebo se předpokládá, že je, trvalého charakteru. Porucha se stanoví podle postupu stanoveného v článku 33.
Zdravotně postižená osoba splňuje podmínky stanovené v čl. 28 písm. e), pokud dokáže s výhradou přiměřeného přizpůsobení plnit základní služební funkce.
„Přiměřeným přizpůsobením“; ve vztahu k základním služebním funkcím se rozumí vhodná opatření, která, jsou-li třeba, umožňují zdravotně postižené osobě přístup k zaměstnání, účast nebo postup v zaměstnání, případně účast na dalším vzdělávání, pokud uvedená opatření nepředstavují nepřiměřené zatížení pro zaměstnavatele.
5. Pokud osoby podléhající tomuto služebnímu řádu, které se domnívají, že byly poškozeny, protože v jejich případě nebyla uplatněna výše stanovená zásada rovného zacházení, uvedou skutečnosti, z nichž lze dovodit, že došlo k přímé či nepřímé diskriminaci, je povinností orgánu prokázat, že k žádnému porušení zásady rovného zacházení nedošlo. Toto ustanovení se nepoužívá v disciplinárních řízeních.
6. Při zachování zásady zákazu diskriminace a zásady proporcionality musí být každé omezení těchto zásad odůvodněno objektivními a přijatelnými důvody a zaměřeno na dosažení oprávněných cílů obecného zájmu v rámci personální politiky. Uvedenými cíli lze ospravedlnit zvláště zavedení povinné věkové hranice pro odchod do důchodu a minimální věkové hranice pro čerpání důchodu.
Článek 1e
1. Úředníci v činné službě mají přístup k opatřením sociální povahy přijímaným orgány a ke službám poskytovaným úřady sociální péče uvedenými v článku 9. Bývalí úředníci mohou mít přístup k omezeným zvláštním opatřením sociální povahy.
2. Úředníkům v činné službě jsou poskytnuty pracovní podmínky vyhovující příslušným normám v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, které jsou přinejmenším rovnocenné minimálním požadavkům použitelným v rámci opatření, která jsou podle Smluv v těchto oblastech přijímána.
3. Opatření sociální povahy přijatá v souladu s tímto článkem jsou prováděna každým orgánem v těsné spolupráci s výborem zaměstnanců na základě víceletých navrhovaných akcí. Tyto navrhované akce jsou každoročně předkládány rozpočtovému orgánu v rámci rozpočtového řízení.
Článek 2
►M112 1. ◄ Každý orgán stanoví, kdo v jeho rámci vykonává pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování tímto služebním řádem.
▼M112 —————
2. Avšak orgán nebo několik orgánů může svěřit kterémukoli z nich nebo interinstitucionálnímu subjektu výkon některých nebo všech pravomocí svěřených orgánu oprávněnému ke jmenování s výjimkou rozhodnutí v oblasti jmenování úředníků, povýšení nebo převedení úředníků.
Článek 3
Jmenovací listina úředníka stanoví den, kterým jmenování nabývá účinku; tomuto dni nesmí předcházet den, kdy se úředník ujímá svých služebních povinností.
Článek 4
Žádné jmenování nebo povýšení se neprovádí z jiných důvodů než z důvodu obsazení volného pracovního místa za podmínek stanovených tímto služebním řádem.
Jakmile orgán oprávněný ke jmenování rozhodne o obsazení volného pracovního místa, uvědomí o tom úředníky uvedeného orgánu.
Není-li možné obsadit volné pracovní místo převedením, jmenováním do funkce v souladu s článkem 45a nebo povýšením, uvědomí se o něm zaměstnanci ostatních orgánů nebo se vypíše vnitřní výběrové řízení.
Článek 5
1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do funkční skupiny administrátorů (dále jen „AD“) a do funkční skupiny asistentů (dále jen „AST“).
2. Funkční skupina AD zahrnuje dvanáct platových tříd odpovídajícíchvedoucím, poradním, jazykovědným a vědeckým funkcím. Funkční skupina AST zahrnuje jedenáct platových tříd odpovídajícím výkonným, technickým a administrativním funkcím.
3. Pro jmenování je nutno splnit přinejmenším tyto požadavky:
a) ve funkční skupině AST:
i) vzdělání na úrovni postsekundárního vzdělání, osvědčené diplomem, nebo
ii) vzdělání na úrovni středoškolského vzdělání, osvědčené diplomem, umožňující přístup k postsekundárnímu vzdělání, a odpovídající odborná praxe v délce nejméně tří let nebo
iii) pokud je odůvodněna služebním zájmem, odborná příprava nebo odborná praxe na odpovídající úrovni.
b) ve funkční skupině AD pro platové třídy 5 a 6:
i) vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání v délce alespoň tří let, osvědčené diplomem, nebo
ii) pokud je odůvodněna služebním zájmem, odborná příprava na odpovídající úrovni.
c) ve funkční skupině AD pro platové třídy 7 až 16:
i) vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání, osvědčené diplomem, je-li obvyklá délka vysokoškolského vzdělání nejméně čtyři roky, nebo
ii) vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání, osvědčené diplomem, a odpovídající odborná praxe v délce nejméně jednoho roku, je-li obvyklá délka vysokoškolského vzdělání nejméně tři roky, nebo
iii) pokud je odůvodněna služebním zájmem, odborná příprava nebo odborná praxe na odpovídající úrovni.
4. V příloze I bodu A je tabulka uvádějící druhy pracovních míst. Každý orgán vymezí na základě této tabulky po projednání s Výborem pro služební řád povinnosti a pravomoci spojené s každým druhem pracovního místa.
5. Na všechny úředníky náležející do stejné funkční skupiny se vztahují stejné podmínky přijímání a služebního postupu.
Článek 6
1. Seznam pracovních míst přiložený k rozpočtu každého orgánu udává počet pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině.
2. Aby bylo zajištěno, že průměrný služební postup ve struktuře před 1. květnem 2004 (dále jen „stará struktura pracovních míst“) odpovídá průměrnému služebnímu postupu po 1. květnu 2004 (dále jen „nová struktura pracovních míst“), a aniž je dotčena zásada povýšení podle zásluh stanovená v článku 45 služebního řádu, tento seznam zaručuje, že pro každý orgán odpovídá k 1. lednu každého roku počet volných pracovních míst v každé platové třídě počtu úředníků v činné službě, kteří se k 1. lednu předchozího roku nacházeli v nižší platové třídě, přičemž posledně jmenovaný počet se vynásobí sazbami stanovenými pro tuto platovou třídu v příloze I bodu B. Tyto sazby budou uplatňovány počínaje dnem 1. května 2004 na základě pětiletého průměru.
3. Na základě metody vymezené v odstavci 5 předkládá Komise každoročně rozpočtovému orgánu zprávu o vývoji průměrných služebních postupů v obou funkčních skupinách na každý orgán, v níž je uvedeno, zda byla respektována zásada rovnováhy, a pokud nebyla, do jaké míry byla porušena. Pokud respektována nebyla, je rozpočtový orgán oprávněn přijmout k nápravě ochranná opatření, která zajistí opětovné nastolení rovnováhy.
4. Aby bylo zajištěno zachování souladu systému se seznamem pracovních míst, se zásadou rovnováhy mezi starou a novou strukturou pracovních míst a s rozpočtovou kázní, budou sazby stanovené v příloze I bodu B přezkoumány na konci pětiletého období počínajícího dnem 1. května 2004 na základě zprávy Komise Radě a na základě návrhu Komise.
Rada rozhodne v souladu s článkem 283 Smlouvy o ES.
5. Rovnováha mezi průměrným služebním postupem před 1. květnem 2004 a průměrným postupem úředníků přijatých do služebního poměru po tomto dni se posuzuje jako výsledek srovnání počtu povýšení a délky služby během stanoveného referenčního období za předpokladu, že počet zaměstnanců zůstává nezměněn.
Článek 7
1. Orgán oprávněný ke jmenování přidělí prostřednictvím jmenování nebo přeložení, pouze v zájmu služby a bez ohledu na státní příslušnost, každého úředníka na pracovní místo v jeho funkční skupině, která odpovídá jeho platové třídě.
Úředník může požádat o přeložení v rámci svého orgánu.
2. Úředník může být vyzván, aby dočasně nastoupil na pracovní místo v platové třídě v rámci jeho funkční skupiny, která je vyšší než jeho vlastní platová třída. Od počátku čtvrtého měsíce tohoto přechodného pracovního umístění obdrží vyrovnávací příspěvek rovnající se rozdílu mezi odměnou připadající pro jeho platovou třídu a platový stupeň a odměnou, která by mu náležela v platovém stupni, do kterého by byl zařazen, kdyby byl jmenován do platové třídy odpovídající jeho přechodnému pracovnímu umístění.
Trvání přechodného pracovního umístění nepřesáhne jeden rok, ledaže toto umístění slouží, přímo nebo nepřímo, k nahrazení úředníka, který je ve služebním zájmu přeřazen na jiné místo, povolán k výkonu vojenské služby nebo dlouhodobě nepřítomen z důvodu nemoci.
Článek 8
Úředník přeřazený do jiného orgánu Evropských společenství může po uplynutí šesti měsíců požádat o převedení do uvedeného orgánu.
Souhlasí-li domovský orgán i orgán, ke kterému byl úředník služebně přidělen, s převedením, má se za to, že úředník byl po celé trvání své služby ve Společenství zařazen do uvedeného orgánu. Na základě tohoto převedení neobdrží žádný finanční příspěvek stanovený tímto služebním řádem pro případ skončení služebního poměru úředníka u některého z orgánů Společenství.
Zahrnuje-li toto rozhodnutí přiznání vyšší platové třídy než v domovském orgánu, považuje se za služební povýšení; takové rozhodnutí může být učiněno pouze v souladu s článkem 45.
Článek 9
1. Zřizuje se
a) v rámci každého orgánu:
— výbor zaměstnanců, případně rozdělený na oddělení pro různá místa zaměstnání,
— jeden nebo více smíšených výborů, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,
— jedna nebo více disciplinárních komisí, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,
— jeden nebo více smíšených poradních výborů pro otázky odborné nezpůsobilosti, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,
— popřípadě zpravodajský výbor;
b) pro Společenství:
— výbor pro otázky invalidity,
které vykonávají funkce stanovené tímto služebním řádem.
1a. K provádění některých ustanovení tohoto služebního řádu může být zřízen smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů.
2. Složení a podrobnosti činnosti těchto subjektů stanoví každý orgán v souladu s přílohou II.
Zaměstnanci orgánu budou seznámeni se seznamem členů těchto subjektů.
3. Výbor zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců vůči jejich orgánu a udržuje nepřetržité spojení mezi orgánem a zaměstnanci. Tím, že poskytuje prostor k vyjádření stanoviska zaměstnanců, přispívá k hladkému fungování služby.
Upozorňuje příslušné subjekty orgánu na jakékoli obtíže obecného významu, které se týkají výkladu a použití tohoto služebního řádu. Může být konzultován v případě jakýchkoli obtíží tohoto druhu.
Výbor předkládá příslušným subjektům orgánu návrhy týkající se organizace a činnosti služby a návrhy na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo obecných životních podmínek.
Výbor se podílí na řízení a kontrole subjektů sociální péče zřízených orgánem v zájmu jeho zaměstnanců. Se souhlasem orgánu může zřizovat služby takové povahy.
4. Navíc k funkcím stanoveným tímto služebním řádem mohou být smíšený výbor nebo výbory konzultovány orgánem oprávněným ke jmenování nebo výborem zaměstnanců k problémům obecné povahy, které považují za vhodné k předložení.
5. Stanovisko zpravodajského výboru se vyžaduje:
a) k přijetí opatření po skončení zkušební doby a
b) k výběru zaměstnanců, kterých se týká snížení počtu zaměstnanců.
Orgán oprávněný ke jmenování může dát výboru pokyn, aby zajistil pravidelné a jednotné zprávy o zaměstnancích v rámci orgánu.
6. Stanovisko smíšeného poradního výboru se vyžaduje k použití článku 51.
Článek 10
Zřizuje se Výbor pro služební řád, který se skládá ze zástupců orgánů Společenství a stejného počtu zástupců jejich výborů zaměstnanců. Postup při jmenování členů Výboru pro služební řád se řídí vzájemnou dohodou mezi orgány. Agentury budou zastoupeny společně v souladu s pravidly, která budou stanovena dohodou mezi agenturami a Komisí.
Komise musí každý návrh na přezkoumání služebního řádu projednat s výborem; ten sdělí své stanovisko ve lhůtě stanovené Komisí. Vedle funkcí svěřených výboru tímto služebním řádem může výbor předkládat návrhy na přezkoumání služebního řádu. Výbor se schází na žádost předsedy, orgánu nebo výboru zaměstnanců orgánu.
Zápis z jednání předá výbor příslušným orgánům.
Článek 10a
Orgán stanoví lhůty, ve kterých musí výbor zaměstnanců, smíšený výbor nebo výbor pro služební řád podat stanoviska, o která byl požádán; tyto lhůty nesmí být kratší než 15 pracovních dní. Pokud není stanovisko podáno v předepsané lhůtě, vydá rozhodnutí sám orgán.
Článek 10b
Odbory a zaměstnanecké organizace zmíněné v článku 24b jednají v obecném zájmu zaměstnanců, aniž jsou dotčeny statutární pravomoci výborů zaměstnanců.
Návrhy Komise uvedené v článku 10 mohou být projednány reprezentativními odborovými a zaměstnaneckými organizacemi.
Článek 10c
Každý orgán může uzavírat dohody týkající se jeho zaměstnanců s reprezentativními odborovými nebo zaměstnaneckými organizacemi. Uvedené dohody nevyžadují změnu služebního řádu nebo jiné rozpočtové závazky, ani neovlivňují činnost dotčeného orgánu. Reprezentativní odborové a zaměstnanecké organizace, které uvedené dohody podepsaly, působí v každém orgánu při zachování statutárních pravomocí výboru zaměstnanců.
HLAVA II
PRÁVA A POVINNOSTI ÚŘEDNÍKŮ
Článek 11
Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy Společenství; nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán. ►M112 Vykonává služební povinnosti, které mu byly uloženy, objektivně, nestranně a v souladu se zásadou loajality ke Společenstvím. ◄
Bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování nepřijme úředník od žádné vlády nebo jiného zdroje mimo svůj orgán jakoukoli poctu, vyznamenání, službu, dar nebo úplatu jakéhokoli druhu, s výjimkou služeb poskytnutých před jeho jmenováním nebo v průběhu zvláštního volna za účelem vojenské nebo jiné státní služby a s ohledem na tuto službu.
Článek 11a
1. Není-li dále stanoveno jinak, úředník se při plnění svých služebních povinností nesmí zabývat záležitostí, na které má, přímo nebo nepřímo, osobní, zvláště rodinný nebo finanční zájem, jenž by mohl ohrozit jeho nezávislost.
2. Každý úředník, který by se měl v rámci plnění svých služebních povinností zabývat záležitostí ve smyslu odstavce 1, musí neprodleně uvědomit orgán oprávněný ke jmenování. Orgán oprávněný ke jmenování přijme vhodná opatření, především může úředníka zbavit úkolů souvisejících s touto záležitostí.
3. Úředník si nesmí ponechat ani přijmout, přímo či nepřímo, v podnicích, které podléhají kontrole jeho orgánu nebo které udržují s uvedeným orgánem vztahy, žádný podíl, který by vzhledem ke svému druhu nebo velikosti mohl ohrozit nezávislost úředníka při plnění jeho služebních povinností.
Článek 12
Úředník se zdrží veškerého jednání nebo chování, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jeho postavení.
Článek 12a
1. Úředník se zdrží veškerých projevů psychického nebo sexuálního obtěžování.
2. Úředník, který se stal obětí psychického nebo sexuálního obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu. Úředník, který předložil důkazy o psychickém nebo sexuálním obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu, pokud jednal v dobré víře.
3. „Psychickým obtěžováním“; se rozumí každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta učiněná úmyslně, které mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka.
4. „Sexuálním obtěžováním“; se rozumí chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči uvedené osobě nepřátelské, útočné nebo rušivé. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci založenou na pohlaví.
Článek 12b
1. S výhradou článku 15 musí úředník, který si přeje zabývat se mimopracovními činnostmi, výdělečnými či nevýdělečnými, nebo vykonávat jakoukoli funkci mimo rámec Společenství, nejprve získat souhlas orgánu oprávněného ke jmenování. Souhlas je odmítnut pouze tehdy, je-li uvedená činnost nebo funkce takové povahy, že brání plnění služebních povinností úředníka, nebo je-li v rozporu se zájmy orgánu.
2. Úředník uvědomí orgán oprávněný ke jmenování o všech změnách v povolené mimopracovní činnosti nebo úkolu, které se vyskytnou poté, co úředník podle odstavce 1 požádal o souhlas orgánu oprávněného ke jmenování. Souhlas je odebrán, pokud činnost nebo úkol nadále nesplňuje podmínky uvedené v poslední větě odstavce 1.;
Článek 13
Je-li manžel/manželka úředníka výdělečně činný/činná, uvědomí o tom úředník orgán svého orgánu oprávněný ke jmenování. Ukáže-li se tato činnost neslučitelná se zaměstnáním úředníka a nemůže-li úředník poskytnout záruky, že tato činnost ve vymezené lhůtě skončí, rozhodne orgán oprávněný ke jmenování, po projednání se smíšeným výborem, zda úředník ►M112 na svém místě setrvá nebo bude přemístěn na jiné místo ◄ .
▼M112 —————
Článek 15
1. Úředník, který se uchází o veřejnou funkci, musí uvědomit orgán oprávněný ke jmenování. Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, s ohledem na služební zájmy, zda dotčený úředník:
a) má zažádat o pracovní volno z osobních důvodů nebo
b) má dostat dovolenou za kalendářní rok nebo
c) může získat povolení k výkonu služebních povinností na zkrácený úvazek nebo
d) může nadále plnit své služební povinnosti jako dosud.
2. Úředník, který je zvolen nebo jmenován do veřejné funkce, neprodleně informuje orgán oprávněný ke jmenování. Orgán oprávněný ke jmenování přijme, s ohledem na služební zájmy, význam funkce, povinnosti z funkce vyplývající, odměnu za výkon funkce a úhradu výdajů vzniklých při plnění uvedených povinností, jedno z rozhodnutí uvedených v odstavci 1. Je-li úředník povinen zažádat o pracovní volno z osobních důvodů nebo získá-li povolení k výkonu služebních povinností na zkrácený úvazek, odpovídá délka uvedeného pracovního volna nebo práce na zkrácený úvazek délce úředníkova funkčního období.
Článek 16
Po odchodu z činné služby je úředník nadále povinen chovat se čestně a uvážlivě, pokud jde o přijímání některých funkcí nebo výhod.
Úředníci, kteří hodlají do dvou let po opuštění služby vykonávat pracovní činnost, výdělečnou či nikoli, jsou povinni informovat svůj služební orgán. Pokud uvedená činnost souvisí s prací, kterou úředník vykonával v průběhu posledních tří let služby, a pokud by uvedená činnost mohla vést ke konfliktu s oprávněnými zájmy orgánu, může orgán oprávněný ke jmenování, s ohledem na služební zájmy, úředníkovi takovou činnost zakázat nebo vydat souhlas za určitých podmínek, které považuje za přiměřené. Po projednání se smíšeným výborem orgán oznámí své rozhodnutí do 30 pracovních dnů po obdržení informace. Nebylo-li do konce uvedené lhůty učiněno žádné oznámení, považuje se tento postup za nepřímý souhlas.
Článek 17
1. Úředník se zdrží nepovoleného poskytování informací, které získal při plnění služebních povinností, ledaže tyto informace již byly zveřejněny nebo veřejnosti zpřístupněny.
2. Úředník je nadále vázán touto povinností i po odchodu z činné služby.
Článek 17a
1. Úředník má právo na svobodu projevu, s náležitým zřetelem na zásady loajality a nestrannosti.
2. Aniž jsou dotčeny články 12 a 17, uvědomí úředník, který hodlá zveřejnit nebo poskytnout ke zveřejnění, samostatně nebo spolu s jinými, jakoukoli záležitost týkající se práce Společenství, předem orgán oprávněný ke jmenování.
Je-li orgán oprávněný ke jmenování schopen prokázat, že záležitost může vážně poškodit oprávněné zájmy Společenství, informuje úředníka písemně o svém rozhodnutí do 30 pracovních dnů po obdržení informace. Není-li žádné uvedené rozhodnutí ve stanovené lhůtě oznámeno, má se zato, že orgán oprávněný ke jmenování neměl žádné námitky.
Článek 18
1. Veškerá práva k psaným dílům nebo jiným pracím vytvořeným úředníkem při plnění služebních povinností, jsou vlastnictvím Společenství, s jehož činnostmi tato práce souvisí. Společenství mohou požadovat, aby na ně byla autorská práva převedena.
2. Jakýkoli vynález učiněný úředníkem při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho služebních povinností je nesporným vlastnictvím Společenství. Orgán může na své vlastní náklady a jménem Společenství přihlásit vynálezy k patentování a obdržet patenty ve všech zemích. Jakýkoli vynález týkající se činnosti Společenství učiněný úředníkem v průběhu roku následujícího po skončení služebního poměru, pokud není prokázáno jinak, se považuje za učiněný při výkonu služebních povinností nebo v souvislosti s nimi. Pokud jsou vynálezy předmětem patentu, uvede se jméno vynálezce nebo vynálezců.
3. Orgán může případně úředníkovi, který je původcem patentovaného vynálezu, přiznat odměnu, jejíž výši orgán stanoví.
Článek 19
Úředník nesmí bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování při řízení před soudem prozradit z jakéhokoli důvodu jakékoli skutečnosti, které se dozvěděl z důvodu plnění svých povinností. Souhlas lze odepřít, pouze pokud to vyžadují zájmy Společenství a pokud z tohoto odepření nevyplývají pro úředníka trestněprávní důsledky. Touto povinností zůstává úředník vázán i po skončení služebního poměru.
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahují na úředníka nebo bývalého úředníka vypovídajícího před Soudním dvorem Evropských společenství nebo před disciplinární komisí orgánu v záležitosti týkající se zaměstnance nebo bývalého zaměstnance jednoho ze tří Evropských společenství.
Článek 20
Úředník má bydliště buď v místě svého zaměstnání, nebo v takové vzdálenosti od místa svého zaměstnání, která je slučitelná s řádným výkonem jeho funkce. ►M112 Úředník sdělí orgánu oprávněnému ke jmenování svou adresu a neprodleně jej informuje o každé změně své adresy. ◄
Článek 21
Úředník v jakékoli funkci pomáhá a radí svým nadřízeným; je odpovědný za plnění povinností, které mu byly svěřeny.
Úředník pověřený řízením oddělení služby je odpovědný svým nadřízeným za výkon svěřených pravomocí a provádění jím vydaných pokynů. Odpovědnost jeho podřízených ho nezbavuje jeho vlastních odpovědností.
▼M112 —————
Článek 21a
1. Úředník, který obdrží pokyny, které považuje za nesprávné nebo o kterých se domnívá, že by mohly vést k závažným obtížím, neprodleně uvědomí svého přímého nadřízeného, jenž na uvedenou informaci, byla-li předložena písemně, písemně odpoví. Potvrdí-li přímý nadřízený platnost pokynů, a domnívá-li se úředník, že uvedené potvrzení nepředstavuje náležitou odpověď na příčiny jeho obav, obrátí se, s výhradou odstavce 2, s písemným dotazem na nejbližšího vyššího nadřízeného podle služební hierarchie. Potvrdí-li tento písemně uvedené pokyny, úředník je provede, pokud nejsou zjevně protiprávní nebo v rozporu s odpovídajícími bezpečnostními normami.
2. Domnívá-li se přímý nadřízený, že pokyny musí být neprodleně provedeny, úředník je provede, pokud nejsou zjevně protiprávní nebo v rozporu s odpovídajícími bezpečnostními normami. Na žádost úředníka je přímý nadřízený povinen vydat uvedené pokyny písemně.
Článek 22
Úředník může být vyzván k náhradě, celkové nebo částečné, jakýchkoli škod, které Společenstvím vznikly v důsledku vážného porušení úřední povinnosti při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce.
Orgán oprávněný ke jmenování vydá odůvodněné rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným s ohledem na disciplinární záležitosti.
Soudní dvůr Evropských společenství má neomezenou pravomoc v oblasti sporů vzniklých na základě tohoto ustanovení.
Článek 22a
1. Každý úředník, který se při plnění nebo v souvislosti s plněním služebních povinností setká se skutečnostmi vyvolávajícími domněnku existence případné protiprávní činnosti poškozující zájmy Společenství, včetně podvodu nebo korupce, nebo chování souvisejícím s plněním služebních povinností, které může představovat závažné porušení služebních povinností úředníků Společenství, neprodleně informuje svého přímého nadřízeného nebo generálního ředitele, nebo považuje-li to za důležité, generálního tajemníka nebo osoby v obdobném postavení nebo přímo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Informace uvedené v prvním pododstavci se předkládají písemně.
Tento odstavec se vztahuje také na případ závažného porušení obdobné povinnosti členem orgánu nebo jinou osobou, která je ve služebním poměru u orgánu nebo pro uvedený orgán vykonává práci.
2. Každý úředník, který obdrží informace uvedené v odstavci 1, předá neprodleně OLAFu veškerý důkazní materiál, který má k dispozici, kterým lze doložit porušování předpisů zmíněné v odstavci 1.
3. Úředník nesmí utrpět žádnou újmu ze strany orgánu v důsledku poskytnutí informací uvedených v odstavcích 1 a 2, za předpokladu, že jednal přiměřeně a v dobré víře.
4. Odstavce 1 až 3 se nevztahují na dokumenty, listiny, zprávy, poznámky nebo informace v jakékoli formě, které jsou v průběhu dosud nerozhodnutého nebo ukončeného soudního řízení pro účely tohoto řízení uchovávány, vytvářeny nebo poskytovány úředníkovi.
Článek 22b
1. Úředník, který dále poskytne informace podle článku 22a předsedovi Komise, předsedovi Účetního dvora, předsedovi Rady, předsedovi Evropského parlamentu nebo evropskému veřejnému ochránci práv, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany služebního orgánu, pokud jsou splněny obě následující podmínky:
a) úředník čestně a v dobré víře považuje poskytnuté informace a případná obvinění v nich obsažená za pravdivá a
b) úředník již dříve poskytl stejné informace OLAFu nebo svému služebnímu orgánu, a umožnil OLAFu nebo uvedenému orgánu, aby s ohledem na složitost případu stanovil lhůtu k přijetí vhodných opatření. Úředník bude do 60 dnů o uvedené lhůtě řádně informován.
2. Lhůta podle odstavce 1 se neuplatní, může-li úředník prokázat, že s ohledem na všechny okolnosti případu není tato lhůta přiměřená.
3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na dokumenty, listiny, zprávy, poznámky nebo informace v jakékoli formě, které jsou v průběhu dosud nerozhodnutého nebo ukončeného soudního řízení pro účely tohoto řízení uchovávány, vytvářeny nebo poskytovány úředníkovi.
Článek 23
Výsady a imunity požívané úředníky se poskytují výlučně v zájmu Společenství. S výhradou ►M15 protokolu o ◄ výsadách a imunitách nejsou úředníci osvobozeni od plnění soukromých povinností nebo dodržování platných právních a policejních předpisů.
Pokaždé, jsou-li dotčeny výsady a imunity, uvědomí neprodleně dotyčný úředník orgán oprávněný ke jmenování.
Průkaz stanovený ►M15 v protokolu o ◄ výsadách a imunitách se vydává pro úředníky ►M112 v platových třídách AD 12 až AD 16 ◄ a odpovídajících platových třídách. ►M39 Pokud to vyžaduje služební zájem, může orgán oprávněný ke jmenování zvláštním rozhodnutím vystavit tento průkaz úředníkům jiných platových tříd, jejichž místo zaměstnání leží mimo území členských států. ◄
Článek 24
►M15 Společenství pomáhají všem úředníkům ◄ zejména při postupu proti jakékoli osobě, která se dopustila vyhrožování, urážky nebo pomluvy nebo jiného útoku vůči osobě nebo majetku, kterému je tato osoba nebo člen její rodiny vystavena z důvodů svého postavení nebo služebních povinností.
►M15 Společně a nerozdílně nahradí ◄ úředníkovi škody utrpěné v takových případech, pokud úředník nezpůsobil škodu úmyslně nebo hrubou nedbalostí a nemůže-li získat náhradu způsobené škody od jejího původce.
Článek 24a
Společenství umožňují další odborné vzdělávání úředníků, pokud je to slučitelné s řádným fungování služby a v souladu s jejich vlastními zájmy.
Toto další vzdělávání se vezme v úvahu pro účely služebního postupu.
Článek ►M112 24b ◄
Úředníci mají právo sdružovat se; zejména mohou být členy odborů nebo zaměstnaneckých organizací evropských úředníků.
Článek 25
Úředníci mohou předkládat žádosti k otázkám, na něž se vztahuje tento služební řád, orgánu jejich orgánu oprávněnému ke jmenování.
Každé rozhodnutí týkající se určité osoby přijaté na základě tohoto služebního řádu se neprodleně sdělí písemně dotyčnému úředníkovi. Každé rozhodnutí týkající se stížnosti na úředníka uvede důvody, na kterých je založeno.
Zvláštní rozhodnutí týkající se jmenování, ustanovení, služebního povýšení, převedení, určení postavení a skončení služebního poměru úředníka se zveřejňují v orgánu, k němuž úředník služebně přísluší. Oznámení je po přiměřenou dobu k dispozici všem zaměstnancům.
Článek 26
Osobní spis úředníka obsahuje:
a) všechny písemnosti týkající se jeho služebního poměru a všechny zprávy týkající se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování;
b) všechny připomínky úředníka k těmto písemnostem.
Písemnosti se zapisují, číslují a číselně řadí; písemnosti uvedené v písmenu a) nemohou být použity nebo uvedeny orgánem proti úředníkovi, pokud s nimi před jejich zařazením nebyl seznámen.
Seznámení s jakoukoli písemností potvrzuje úředník svým podpisem, pokud k tomuto nedojde, je obeslán prostřednictvím ►M112 zaslaného na poslední adresu, kterou úředník sdělil ◄ .
Osobní spis úředníka neobsahuje žádný odkaz na jeho politické, odborové, filozofické nebo náboženské aktivity a postoje, nebo na jeho rasový či etnický původ nebo sexuální orientaci.
Předchozí pododstavec však nezakazuje, aby do složky byly vkládány správní akty a dokumenty, které úředník zná a které jsou pro uplatňování tohoto služebního řádu nezbytné.
Každý úředník má pouze jeden osobní spis.
Úředník má právo, a to i po skončení služebního poměru, seznámit se se všemi písemnostmi, které jeho spis obsahuje ►M112 a pořizovat z nich kopie ◄ .
Osobní spis je důvěrný a je možné do něho nahlížet pouze v kancelářích administrativy ►M112 nebo pomocí zabezpečeného elektronického nosiče dat ◄ . Může však být předán Soudnímu dvoru Evropských společenství, je-li zahájeno soudní řízení týkající se úředníka.
Článek 26a
Úředníci mají právo se seznámit v souladu s úpravou stanovenou orgány se svými zdravotními záznamy.
HLAVA III
SLUŽEBNÍ ZAŘAZENÍ ÚŘEDNÍKŮ
KAPITOLA 1
Přijímání
Článek 27
Přijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Společenství.
▼M112 —————
Žádné pracovní místo není vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu.
Článek 28
Úředník může být jmenován pouze za podmínky, že
a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud orgán oprávněný ke jmenování neučiní výjimku, a požívá veškerých občanských práv;
b) splnil veškeré povinnosti uložené zákonem týkající se vojenské služby;
c) předloží záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce;
d) uspěl ve výběrovém řízení, s výhradou čl. 29 odst. 2, založeném na kvalifikačních předpokladech nebo na zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách stanovených v příloze III;
e) jeho zdravotní stav umožňuje vykonávání služebních povinností a
f) prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Společenství a uspokojivou znalost dalšího jazyka Společenství v rozsahu nezbytném pro výkon služebních povinností.
Článek 29
1. Orgán oprávněný ke jmenování před obsazením volného místa nejprve zváží
a) možnost obsazení pracovního místa v rámci orgánu
i) převedením nebo
ii) jmenováním v souladu s článkem 45a nebo
iii) povýšením;
b) případné žádosti o převedení, které v ostatních orgánech podali úředníci stejné platové třídy nebo možnost vypsání vnitřního výběrového řízení v příslušném orgánu, jehož se mohou zúčastnit pouze úředníci a dočasní zaměstnanci v souladu s definicí uvedenou v článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství,
a poté se řídí postupy pro výběrové řízení, které je založeno na kvalifikačních předpokladech nebo zkouškách, nebo na kvalifikačních předpokladech i zkouškách zároveň. Postup při výběrovém řízení stanoví příloha III.
Tento postup se může rovněž dodržet i za účelem vytvoření rezervy pro budoucí přijímání pracovníků.
2. Jiný postup, než je výběrové řízení, může orgán oprávněný ke jmenování zvolit pouze v případě přijímání vyšších vedoucích pracovníků (generálních ředitelů nebo odpovídajících funkcí v platové třídě AD 16 nebo AD 15 a ředitelů nebo odpovídajících funkcí v platové třídě AD 15 nebo AD 14) a ve výjimečných případech také pro přijímání na pracovní místa, která vyžadují zvláštní kvalifikaci.
3. Orgány mohou uspořádat vnitřní výběrová řízení na základě kvalifikačních předpokladů a zkoušek pro každou funkční skupinu v dotčeném orgánu na úrovni platové třídy AST 6 nebo vyšší a na úrovni platové třídy AD 9 nebo vyšší.
Tato výběrová řízení budou otevřena pouze dočasným zaměstnancům uvedeného orgánu, kteří jsou zaměstnáváni v souladu s čl. 2 písm. c) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Orgány požadují pro účast v těchto výběrových řízeních jako minimální kvalifikaci nejméně deset let služby v dočasném služebním poměru získaném na základě výběrového řízení uskutečněného podle stejných pravidel jako pro výběr úředníků v souladu s čl. 12 odst. 4 pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Odchylně od odst. 1 písm. a) tohoto článku posoudí orgán oprávněný ke jmenování, který je součástí příslušného orgánu, jenž dočasného zaměstnance zaměstnával, předtím, než obsadí volné pracovní místo v tomto orgánu, možnost převedení úředníků v rámci orgánu zároveň s možností nabídnout zaměstnání úspěšným kandidátům z těchto vnitřních výběrových řízení.
4. Jednou za pět let provádí Evropský parlament v souladu s podmínkami odst. 3 druhého pododstavce vnitřní výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a zkoušek pro každou funkční skupinu nacházející se na úrovni platové třídy AST 6 nebo vyšší a na úrovni platové třídy AD 9 nebo vyšší.
Článek 30
Pro každé výběrové řízení jmenuje orgán oprávněný ke jmenování zkušební komisi. Tato komise vypracuje seznam vhodných kandidátů.
Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, kterého z těchto kandidátů jmenuje na volné místo.
Článek 31
1. Vybraní kandidáti jsou jmenováni do platové třídy funkční skupiny stanovené v oznámení o výběrovém řízení, jehož se zúčastnili.
2. Aniž je dotčen čl. 29 odst. 2, jsou úředníci přijímáni pouze do platových tříd AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8. Platovou třídu na oznámení o výběrovém řízení určuje orgán podle těchto kritérií:
a) cíl přijímání úředníků, kteří splňují nejvyšší nároky podle článku 27;
b) kvalita požadované odborné praxe.
Aby se zohlednily zvláštní požadavky orgánů, mohou být při přijímání úředníků brány v úvahu také podmínky trhu práce převládající ve Společenství.
3. Bude-li třeba, může orgán bez ohledu na odstavec 2 schválit uspořádání výběrového řízení v platové třídě AD 9, AD 10, AD 11 nebo výjimečně v platové třídě AD 12. Celkový počet kandidátů jmenovaných na volná pracovní místa v těchto platových třídách nepřekročí 20 % celkového počtu všech jmenování do funkční skupiny AD uskutečněných v jednom roce v souladu s čl. 30 druhým pododstavcem.
Článek 32
Úředník se přijímá do prvního stupně své platové třídy.
Orgán oprávněný ke jmenování může s přihlédnutím k odborným zkušenostem dotyčné osoby uznat dodatečnou délku služby až do 24 měsíců. Použitelnost tohoto článku je dána přijetím obecných prováděcích ustanovení.
Dočasnému zaměstnanci jmenovanému do platové třídy v souladu s kritérii jmenování do platové třídy přijatými daným orgánem se v případě, že je bezprostředně po skončení služebního poměru jmenován úředníkem stejné třídy, ponechá počet let služby, kterých jako dočasný zaměstnanec dosáhl.
Článek 33
Před jmenováním se úspěšný kandidát podrobí lékařskému vyšetření jedním z lékařů orgánu, aby tak orgán splnil požadavky čl. 28 písm. e).
Je-li lékařský posudek na základě vyšetření podle odstavce 1 negativní, může kandidát do 20 dnů ode dne, kdy mu byl posudek oznámen, požadovat jeho přezkoumání lékařskou komisí složenou ze tří lékařů vybraných orgánem oprávněným ke jmenování z řad lékařů pověřených orgánem. Lékařská komise vyslechne pověřeného lékaře odpovědného za původní negativní posudek. Kandidát může lékařskému výboru předložit posudek lékaře, kterého si sám zvolí. Pokud přezkoumání lékařskou komisí závěry vyšetření uvedeného v prvním pododstavci potvrdí, zaplatí kandidát 50 % poplatků a vedlejších nákladů.
Článek 34
1. ►M112 Úředníci procházejí devítiměsíční zkušební dobou předtím, než mohou být jmenováni. ◄
Zabrání-li úředníkovi během zkušební doby nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 nebo úraz vykonávat povinnosti po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný ke jmenování zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek.
2. Kdykoli během zkušební doby se může vyhotovit zpráva o úředníkovi ve zkušební době, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.
Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů. Bezprostřední nadřízený úředníka zašle zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán obstará ve lhůtě tří týdnů stanovisko smíšeného zpravodajského výboru k opatřením, která je třeba přijmout. Orgán oprávněný ke jmenování může rozhodnout o propuštění úředníka ve zkušební době před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou; jeho služební poměr však nesmí trvat déle než obvyklá zkušební doba.
Za výjimečných okolností však může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o prodloužení zkušební doby úředníka a jeho přeřazení do jiného oddělení. Takové přidělení musí trvat nejméně šest měsíců a podléhá mezím stanoveným v odstavci 4.
3. Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnostech úředníka ve zkušební době vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá úředníkovi ve zkušební době a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů.
Je-li závěrem zprávy návrh na propuštění nebo – ve výjimečných případech – na prodloužení zkušební doby, zašle bezprostřední nadřízený úředníka zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán se ve lhůtě tří týdnů poradí se smíšeným zpravodajským výborem o opatřeních, která je třeba přijmout.
Úředník ve zkušební době, který svou prací neprokázal, že je vhodné jej jmenovat ustanoveným úředníkem, bude propuštěn. Za výjimečných okolností mu však orgán oprávněný ke jmenování může zkušební dobu prodloužit o nejvýše šest měsíců a případně jej může přeřadit do jiného oddělení.
4. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.
5. Úředník, který byl propuštěn ve zkušební době, obdrží, pokud nemá bezprostředně poté přijmout zaměstnání jinde, finanční vyrovnání ve výši tří základních měsíčních platů, dokončil-li více než jeden rok služby, dvou základních měsíčních platů, dokončil-li alespoň šest měsíců služby, a jednoho základního měsíčního platu, dokončil-li méně než šest měsíců služby.
6. Na úředníky, kteří před koncem zkušební doby odstoupí z funkce, se odstavce 2, 3, 4 a 5 nevztahují.
KAPITOLA 2
Správní postavení
Článek 35
Úředníkům se přiděluje jedno z následujících správních postavení:
a) činná služba;
b) dočasné přidělení;
c) pracovní volno z osobních důvodů;
d) dočasná výslužba;
e) volno z důvodu vojenské služby;
f) rodičovská dovolená nebo pracovní volno z rodinných důvodů.
Oddíl 1
ČINNÁ SLUŽBA
Článek 36
Úředník v činné službě je úředník, který vykonává služební povinnosti spojené s jeho pracovním místem, na které je jmenován nebo dočasně přidělen, za podmínek stanovených v hlavě IV.
Oddíl 2
DOČASNÉ PŘIDĚLENÍ
Článek 37
Úředník dočasně přidělený je úředník ►M56 v trvalém služebním poměru ◄ , který rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování
a) je pověřen v zájmu služby, aby:
— dočasně zastával pracovní místo mimo svůj orgán, nebo
— dočasně pomáhal osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách nebo zvolenému předsedovi jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo jedné z politických skupin v Evropském parlamentu nebo ve Výboru regionů nebo skupině v rámci Evropského hospodářského a sociálního výboru;
— dočasně vykonával služební povinnosti na pracovním místě uvedeném na seznamu pracovních míst, která jsou financována z prostředků pro výzkum a investice a která rozpočtové orgány označily jako dočasná;
b) který je na svou vlastní žádost:
— dán k dispozici jinému orgánu Evropských společenství, nebo
— dán k dispozici organizaci zřízené za účelem dosahování cílů Společenství, která je uvedena v příslušném seznamu; tento seznam sestaví orgány Společenství po vzájemné dohodě a po projednání s výborem pro služební řád.
Dočasně přidělený úředník požívá všech práv za podmínek uvedených v článcích 38 a 39 a nadále je vázán všemi povinnostmi jako úředník jeho domovského orgánu. ►M23 S výhradou ustanovení čl. 77 třetího pododstavce o starobních důchodech se však na úředníka vztahují během dočasného přidělení stanoveného v prvním pododstavci písm. a) druhé odrážce ustanovení vztahující se na úředníka stejné platové třídy, která mu náleží na pracovním místě, na které byl dočasně přidělen. ◄
Každý úředník v činné službě, popřípadě v době pracovního volna z rodinných důvodů, může podat žádost o dočasné přidělení ve služebním zájmu, nebo mu dočasné přidělení ve služebním zájmu může být nabídnuto. Jakmile je úředník přidělen, jeho pracovní volno z osobních důvodů je ukončeno.
Článek 38
Dočasné přidělení v zájmu služby se řídí následujícími pravidly:
a) o dočasném přidělení rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování po vyslechnutí dotyčného úředníka;
b) trvání dočasného přidělení stanoví orgán oprávněný ke jmenování;
c) na konci každého šestého měsíce může dotyčný úředník požádat o skončení dočasného přidělení;
d) dočasně přidělený úředník na základě ustanovení čl. 37 písm. a) první odrážky má nárok na vyrovnávací plat, pokud je celková odměna spojená s pracovním místem, na které je dočasně přidělen, nižší než odměna připadající na jeho platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu; stejně tak má nárok na náhradu všech dodatečných výdajů spojených s dočasným přidělením;
e) dočasně přidělený úředník podle čl. 37 písm. a) první odrážky nadále platí příspěvky na důchodové pojištění, které vycházejí z platu připadajícího na platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu;
f) dočasně přidělený úředník si zachová pracovní místo, právo na postup do vyššího stupně platové třídy a způsobilost k povýšení;
g) po skončení dočasného přidělení se úředník okamžitě vrací na pracovní místo, které zastával předtím.
Článek 39
Dočasné přidělení na žádost úředníka se řídí následujícími pravidly:
a) rozhodnutí o dočasném přidělení přijme orgán oprávněný ke jmenování, který určí jeho trvání;
b) po uplynutí šesti měsíců od přijetí jeho funkce může úředník požádat o skončení dočasného přidělení; po skončení dočasného přidělení se okamžitě vrací místo, které zastával před tím;
c) na konci období šesti měsíců může být na jeho pracovní místo dosazena jiná osoba;
d) po dobu dočasného přidělení se příspěvky do důchodového systému a veškeré nároky na důchod počítávají na základě platu za činnost vykonávanou v platové třídě a stupni v domovském orgánu. ►M56 Avšak dočasně přidělený úředník ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) druhé odrážky, který nabývá důchodové nároky u orgánu, ke kterému je přidělen, ztrácí na dobu tohoto přidělení členství v systému sociálního zabezpečení orgánu, z něhož pochází.
Úředník, který se stane během dočasného přidělení ve smyslu čl. 37 odst. 1 písm. b) druhé odrážky invalidním, jakož i vyživované děti úředníka, který během takového přidělení zemře, mají nárok na ►M112 příspěvek v invaliditě nebo pozůstalostní důchod ◄ podle tohoto služebního řádu, snížený o částky, které jim ze stejného důvodu a za totéž období vyplatil orgán, ke kterému byl úředník dočasně přidělen.
V důsledku tohoto ustanovení nesmí mít úředník ani jeho vyživované děti nárok na celkový důchod vyšší než maximální částka, kterou by úředník obdržel podle tohoto služebního řádu;
e) po dobu trvání dočasného přidělení se úředníkovi zachovává nárok na postup do vyššího platového stupně;
►M112 f) ◄ po skončení dočasného přidělení musí být úředník znovu dosazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho ►M112 funkční skupině ◄ uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo v jeho ►M112 funkční skupině ◄ odpovídající jeho platové třídě za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být po projednání se smíšeným výborem odvolán. Dokud není znovu dosazen na pracovní místo, nachází se v postavení dočasně přiděleného úředníka bez nároku na odměnu.
Oddíl 3
PRACOVNÍ VOLNO Z OSOBNÍCH DŮVODŮ
Článek 40
1. Za výjimečných okolností a na jeho žádost může být úředníkovi ►M56 v trvalém služebním poměru ◄ poskytnuto neplacené pracovní volno z osobních důvodů.
2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 15, nepřesáhne délka uvedeného pracovního volna jeden rok. Pracovní volno může být prodlouženo o další období.
Délka každého prodloužení nesmí být delší než jeden rok. Celková délka pracovního volna z osobních důvodů nesmí překročit 15 let za celé období služby úředníka.
Pokud však úředník o uvedené pracovní volno požádá za účelem:
i) výchovy dítěte, které se ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII považuje za vyživovanou osobu a které trpí závažným duševním nebo tělesným postižením uznaným pověřeným lékařem orgánu, které vyžaduje stálou péči nebo dohled nebo
ii) následování manžela / manželky, který / která je také úředníkem nebo jiným zaměstnancem Společenství a je během své služby nucen / nucena přesunout bydliště do takové vzdálenosti od místa zaměstnání žádajícího úředníka, že založení společné domácnosti v uvedeném místě by žádajícímu úředníkovi bránilo ve výkonu jeho služby,
může být pracovní volno neomezeně prodlužováno, pokud jsou v době každého prodloužení nadále plněny podmínky, za kterých bylo volno poskytnuto.
3. V průběhu pracovního volna nemá úředník nárok na postup do vyššího stupně nebo povýšení do vyšší platové třídy; přerušuje se jeho členství v systému sociálního zabezpečení stanoveném v článcích 72 a 73 a krytí odpovídajících rizik.
►M112 Úředník, který nevykonává výdělečnou činnost, může nejpozději do jednoho měsíce následujícího po měsíci, ve kterém započalo jeho pracovní volno z osobních důvodů, požádat o prodloužení pojištění podle uvedených článků, bude-li v prvním roce pracovního volna z osobních důvodů hradit polovinu a po zbytek uvedeného volna plnou výši nákladů na příspěvky nezbytné ke krytí rizik uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 73 odst. 1. Pojistné krytí v souladu s článkem 73 je k dispozici pouze v případě, že bylo získáno krytí v souladu s článkem 72. Výše příspěvků se vypočítá z výše posledního základního platu úředníka. ◄ Navíc může úředník, který prokáže, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení o nejvýše jeden rok, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené ►M56 v čl. 83 odst. 2; příspěvky se vypočtou podle základního platu úředníkovy třídy a stupně ◄ .
4. Pracovní volno z osobních důvodů se řídí následujícími pravidly:
a) je poskytováno na žádost dotyčného úředníka orgánem oprávněným ke jmenování;
b) žádost o prodloužení musí být podána dva měsíce před skončením pracovního volna;
c) na místo úředníka může být jmenována jiná osoba;
d) po skončení pracovního volna musí být úředník znovu dosazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho ►M112 funkční skupině ◄ uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo odpovídající jeho platové třídě v jeho ►M112 funkční skupině ◄ za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být po projednání se smíšeným výborem odvolán. Dokud není znovu dosazen na pracovní místo ►M112 nebo dočasně přidělen ◄ , má nadále neplacené pracovní volno z osobních důvodů.
Oddíl 4
DOČASNÁ VÝSLUŽBA
Článek 41
1. Úředník přeložený do dočasné výslužby je úředník, který se stal nadpočetným z důvodu snížení počtu pracovních míst v jeho orgánu.
2. O snížení počtu pracovních míst v platové třídě rozhoduje příslušný rozpočtový orgán na základě rozpočtových pravidel.
Orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem rozhodne, která pracovní místa budou těmito opatřeními dotčena.
Orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem vypracuje seznam úředníků, na které se vztahují tato opatření, s přihlédnutím ke způsobilosti, výkonnosti, chování ve službě, rodinným okolnostem a letům služby úředníka. Každý úředník na jednom z pracovních míst uvedených v předchozím pododstavci, který vyjádřil přání odejít do dočasné výslužby, je automaticky zařazen do tohoto seznamu.
Úředníci, jejichž jména se v tomto seznamu objeví, se rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování prohlásí za úředníky v dočasné výslužbě.
3. V tomto postavení úředník přestává vykonávat své služební povinnosti a ztrácí nárok na odměnu nebo postup do vyššího stupně; po dobu nepřesahující pět let si však zachová nárok na starobní důchod založený na platu podle jeho platové třídy a stupně.
Po dobu dvou let ode dne přeložení do dočasné výslužby má úředník přednostní právo na opětovné zařazení na jakéhokoli pracovní místo v jeho ►M112 funkční skupině ◄ , které se uvolnilo nebo bylo nově vytvořeno, za předpokladu, že má nezbytnou kvalifikaci.
Úředník v dočasné výslužbě obdrží finanční příspěvek vypočtený v souladu s přílohou IV.
Příjem, který úředník pobíral ve svém novém zaměstnání během této doby, se odečte od příspěvku uvedeného v předcházejícím pododstavci, přesahuje-li uvedený příjem a příspěvek celkovou odměnu naposledy pobíranou úředníkem vypočtenou podle platové tabulky platné k prvnímu dni měsíce, za který má být příspěvek vyplacen.
Po úředníkovi lze požadovat, aby předložil písemné důkazy a informoval orgán o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na jeho nárok.
Na příspěvek se nepoužije žádný koeficient.
Na příspěvek a poslední celkovou odměnu podle čtvrtého pododstavce tohoto článku, se použije koeficient uvedený v čl. 3 odst. 5 písm. a) přílohy XI
se sazbou stanovenou pro členský stát, v němž příjemce prokáže, že má své bydliště, pokud byl uvedený členský stát posledním příjemcovým místem zaměstnání. V uvedených případech, není-li měnou členského státu euro, se výše příspěvku vypočítá podle směnných kurzů podle článku 63 tohoto služebního řádu.
4. Na konci doby, během které je úředníkovi poskytnut nárok na příspěvek, je vyzván k odstoupení. Případně obdrží starobní důchod na základě důchodového systému.
5. Úředník, kterému bylo před uplynutím doby dvou let uvedené v odstavci 3 nabídnuto pracovní místo odpovídající jeho platové třídě a který jej odmítl bez uvedení důvodu, může být po projednání se smíšeným výborem zbaven dávek uvedených v předchozích ustanoveních a vyzván k odstoupení.
Oddíl 5
VOLNO Z DŮVODU VOJENSKÉ SLUŽBY
Článek 42
Úředník, který je povolán k výkonu základní vojenské služby nebo vojenskému cvičení nebo je povolán do jiné vojenské služby, získá zvláštní postavení „volno z důvodu vojenské služby“.
Úředník, který je povolán k výkonu vojenské služby, nepobírá odměnu, ale nadále se na něj vztahují ustanovení tohoto služebního řádu týkající se postupu do vyššího stupně nebo povýšení. Zůstává mu zachován nárok na starobní důchod, pokud po skončení vojenské služby zaplatí příspěvky do systému důchodového pojištění.
Úředník, který je povolán na vojenské cvičení nebo k jiné vojenské službě (s výjimkou základní vojenské služby), pobírá nadále po dobu cvičení nebo služby odměnu sníženou o částku vyplácenou za výkon vojenské služby.
Oddíl 6
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ NEBO PRACOVNÍ VOLNO Z RODINNÝCH DŮVODŮ
Článek 42a
Úředník má nárok na rodičovskou dovolenou na každé dítě v délce až šesti měsíců bez nároku na základní plat, kterou čerpá v průběhu prvních dvanácti let po narození nebo adopci dítěte. Rodičům samoživitelům může být přiznána dvojnásobná délka dovolené na základě obecných prováděcích ustanovení přijatých orgány. Minimální délka dovolené nesmí být kratší než jeden měsíc.
Během rodičovské dovolené je úředníkovi nadále zajištěno členství v systému sociálního zabezpečení; zůstává mu zachován nárok na starobní důchod, příspěvek na vyživované dítě a příspěvek na vzdělání. Jeho pracovní místo mu nadále náleží, jakož i nárok na postup do vyššího platového stupně nebo na povýšení do vyšší platové třídy. Dovolenou je možno čerpat v plném nebo v polovičním rozsahu. Je-li rodičovská dovolená čerpána v polovičním rozsahu, maximální délka dovolené stanovená v prvním pododstavci se zdvojnásobí. Během rodičovské dovolené má úředník nárok na měsíční příspěvek ve výši ►M122 878,32 EUR ◄ nebo na 50 % z uvedené částky, čerpá-li dovolenou v polovičním rozsahu, ale bez nároku na výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti. Orgán hradí plnou výši příspěvku do systému sociálního zabezpečení stanoveného v článcích 72 a 73, která se vypočítá z výše základního platu úředníka. V případě čerpání dovolené v polovičním rozsahu se však toto ustanovení vztahuje pouze na rozdíl mezi plnou výší základního platu a poměrným dílem sníženou výší základního platu. Z té části základního platu, kterou úředník skutečně pobírá, se výše příspěvku vypočítá pomocí stejných procentních údajů, jaké by se použily v případě zaměstnání na plný úvazek.
Pro rodiče samoživitele ve smyslu prvního pododstavce činí po dobu prvních tří měsíců rodičovské dovolené, čerpá-li uvedenou dovolenou otec během mateřské dovolené nebo jeden z rodičů bezprostředně po mateřské dovolené nebo v průběhu či bezprostředně po skončení dovolené po adopci, výše měsíčního příspěvku ►M122 1 171,09 EUR ◄ nebo 50 % z uvedené částky při čerpání dovolené v polovičním rozsahu. Částky zmiňované v tomto článku se upravují podle výše odměny.
Článek 42b
V případě lékařsky potvrzeného vážného onemocnění nebo postižení manžela / manželky, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestry má úředník nárok na neplacené pracovní volno z rodinných důvodů. Celková délka uvedeného pracovního volna nepřesáhne devět měsíců za celou dobu služby úředníka.
Použije se čl. 42a druhý pododstavec.
KAPITOLA 3
Posudky, postup do vyššího stupně a povýšení
Článek 43
Způsobilost, výkonnost a chování každého úředníka ve službě podléhají pravidelným posudkům, které se vypracují nejméně jednou za dva roky za podmínek stanovených každým orgánem v souladu s článkem 110. Každý orgán přijme ustanovení přiznávající právo podat odvolání v rámci posudkového řízení, které musí předcházet podání stížnosti podle čl. 90 odst. 2.
Od platové třídy 4 může posudek pro úředníky ve funkční skupině AST obsahovat také stanovisko, zda má dotčený úředník vzhledem ke služebnímu výkonu předpoklady pro výkon funkce administrátora.
Úředník bude s posudkem seznámen. Úředník je oprávněn vznést k posudku připomínky, které považuje za důležité.
Článek 44
Úředník, který je dva roky služby ve stejném stupni, postoupí automaticky do dalšího stupně jeho platové třídy.
Je-li úředník jmenován do funkce vedoucího odboru, ředitele nebo generálního ředitele ve stejné platové třídě, a pokud během prvních devíti měsíců uspokojivě plnil své nové služební povinnosti, je se zpětnou platností v době, kdy jmenování nabývá účinku, povýšen o jeden platový stupeň v uvedené platové třídě. Toto povýšení vede ke zvýšení základního měsíčního platu, které odpovídá percentuálnímu rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm v každé platové třídě. Je-li platový nárůst nižší nebo je-li v dané době úředník již v posledním platovém stupni své platové třídy, je mu přiznáno zvýšení základního platu v hodnotě rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm do doby, než nabude účinku jeho příští povýšení.
Článek 45
1. O povýšení rozhoduje s ohledem na čl. 6 odst. 2 orgán oprávněný ke jmenování. Provádí se jmenováním úředníka do nejbližší vyšší platové třídy ve funkční skupině, do které přísluší. Provádí se výhradně výběrem z okruhu úředníků, kteří splnili minimální dobu dvou let setrvání v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení. Při zvažování srovnatelných zásluh přihlíží orgán oprávněný ke jmenování zejména k posudkům vypracovaným na úředníky, k tomu, jaké jiné jazyky než ty, jejichž důkladnou znalost doložili v souladu s čl. 28 písm. f), používají při výkonu služebních povinností, a případně k míře jejich služební odpovědnosti.
2. Úředníci jsou povinni před svým prvním povýšením prokázat schopnost pracovat ve třetím jazyce, který je zařazen mezi jazyky uvedené v článku 314 Smlouvy o ES. Orgány přijmou po vzájemné dohodě společná pravidla pro provádění tohoto odstavce. Tato pravidla vyžadují, aby úředníci měli přístup ke vzdělávání ve třetím jazyce, a stanovují podrobná opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. d) přílohy III k posuzování schopnosti úředníků pracovat ve třetím jazyce.
Článek 45a
1. Odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. b) a c) může být úředník ve funkční skupině AST jmenován z platové třídy 5 na pracovní místo ve funkční skupině AD, splňuje-li tyto podmínky:
a) byl vybrán v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2 tohoto článku k účasti v povinném vzdělávacím programu zmíněném v písmenu b) tohoto odstavce,
b) dokončil vzdělávací program, který je stanovený orgánem oprávněným ke jmenování a který se skládá ze souboru povinných vzdělávacích modulů, a
c) je na seznamu vypracovaném orgánem oprávněným ke jmenování, v němž jsou uvedeni kandidáti, kteří složili ústní a písemnou zkoušku jako doklad úspěšného absolvování vzdělávacího programu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce. Obsah této zkoušky se stanoví v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. c) přílohy III.
2. Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje návrh seznamu úředníků AST, kteří byli vybráni k účasti ve výše uvedeném vzdělávacím programu na základě pravidelných posudků uvedených v článku 43 a úrovně vzdělání a přípravy, a s ohledem na služební požadavky. Tento návrh bude předložen smíšenému výboru ke stanovisku.
Tento výbor může vyslechnout názory úředníků, kteří požádali o účast ve výše uvedeném vzdělávacím programu, a zástupců orgánu oprávněného ke jmenování. Odůvodněné stanovisko k seznamu navrženému orgánem oprávněným ke jmenování se přijímá většinou hlasů. Orgán oprávněný ke jmenování schválí seznam úředníků, kteří jsou oprávněni k účasti ve výše uvedeném vzdělávacím programu.
3. Jmenování do pracovního místa ve funkční skupině AD se neprojeví na platové třídě a platovém stupni, v nichž je úředník zařazen v době jmenování.
4. Počet jmenování do pracovních míst ve funkční skupině AD podle odstavců 1 až 3 tohoto článku nepřesáhne 20 % celkového počtu jmenování uskutečněných za jeden rok v souladu s čl. 30 druhým pododstavcem.
5. Orgán přijme obecná prováděcí pravidla k tomuto článku v souladu s článkem 110.
Článek 46
Úředník jmenovaný do vyšší platové třídy souladu s článkem 45 je zařazen do prvního platového stupně uvedené platové třídy. Úředníci z platových tříd AD 9 až AD 13 ve služebním postavení vedoucího odboru, kteří jsou v souladu s článkem 45 jmenováni do vyšší platové třídy, jsou ale zařazováni do druhého platového stupně nové platové třídy. Stejné opatření se vztahuje na každého úředníka, který:
a) je po povýšení jmenován ředitelem nebo generálním ředitelem nebo
b) je ředitelem nebo generálním ředitelem a vztahuje se na něj poslední věta čl. 44 druhého pododstavce.
KAPITOLA 4
Skončení služebního poměru
Článek 47
Služební poměr končí:
a) odstoupením;
b) nuceným odstoupením;
c) propuštěním ze služebních důvodů;
d) propuštěním pro nezpůsobilost;
e) odvoláním z funkce;
f) odchodem do důchodu; nebo
g) úmrtím.
Oddíl 1
ODSTOUPENÍ
Článek 48
Úředník, který si přeje odstoupit, sdělí jednoznačně písemnou formou svůj úmysl odejít s konečnou platností ze služby v orgánu.
Orgán oprávněný ke jmenování vydá do jednoho měsíce od obdržení oznámení o odstoupení rozhodnutí, kterým konečné odstoupení potvrdí. ►M23 Orgán oprávněný ke jmenování však může odstoupení zamítnout, je-li v době přijetí oznámení o odstoupení proti úředníkovi vedeno disciplinární řízení nebo takové řízení má být zahájeno během třiceti dnů. ◄
Odstoupení nabývá účinku dnem určeným orgánem oprávněným ke jmenování; uvedené datum není pozdější než tři měsíce po dni navrhovaném úředníkem v žádosti o odstoupení v případě úředníků ve funkční skupině AD a ne pozdější než jeden měsíc v případě úředníků ve funkční skupině AST.
Oddíl 2
NUCENÉ ODSTOUPENÍ
Článek 49
Úředník může být vyzván k odstoupení, pouze pokud přestal splňovat podmínky stanovené v čl. 28 písm. a), nebo ►M23 v případech uvedených v článcích ►M112 ————— ◄ 39, 40 a v čl. 41 odst. 4 a 5 a v čl. 14 druhém pododstavci přílohy VIII. ◄
Odůvodněné rozhodnutí vyzývající úředníka k odstoupení přijme orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem a po vyslechnutí dotyčného úředníka.
Oddíl 3
PROPUŠTĚNÍ ZE SLUŽEBNÍCH DŮVODŮ
Článek 50
►M112 Vyšší vedoucí pracovník podle čl. 29 odst. 2 ◄ může být propuštěn ze služebních důvodů rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování.
Takovéto propuštění nepředstavuje disciplinární opatření.
Úředník takto propuštěný, který není zařazen na jiné pracovní místo ►M112 ————— ◄ , obdrží příspěvek vypočtený podle přílohy IV.
Příjem, který úředník pobíral v novém zaměstnání po tuto dobu, se odečte od příspěvku uvedeného v předchozím pododstavci, přesahuje-li uvedený příjem a příspěvek celkovou odměnu, kterou úředník naposledy pobíral, vypočtenou podle platové tabulky platné k prvnímu dni měsíce, za který má být vyplacen příspěvek.
Dotčená osoba je povinna na požádání písemně doložit a oznámit svému služebnímu orgánu každou skutečnost, která může ovlivnit nárok na příspěvek.
Příspěvek nepodléhá úpravě koeficientem.
Obdobně se použije čl. 45 třetí, čtvrtý a pátý pododstavec přílohy VIII.
Po zániku nároku na příspěvek má úředník nárok, za předpokladu, že dosáhl věku padesáti pěti let, pobírat důchod podle článku 9 přílohy VIII.
Oddíl 4
POSTUPY PRO ŘEŠENÍ OTÁZEK NEZPŮSOBILOSTI
Článek 51
1. Každý orgán vymezí postupy, jak odhalovat, řešit a napravovat případy nezpůsobilosti včasným a přiměřeným způsobem. Jakmile jsou uvedené postupy vyčerpány a prokáže-li se, že úředník je na základě po sobě jdoucích pravidelných posudků uvedených v článku 43 nadále nezpůsobilý vykonávat své služební povinnosti, může být propuštěn, přeřazen do nižší platové třídy nebo do nižší funkční skupiny ve stejné platové třídě nebo do nižšího platového stupně.
2. Každý návrh na propuštění, přeřazení do nižší platové třídy nebo do nižší funkční skupiny musí obsahovat důvody, na kterých je založen, a musí být předložen dotčenému úředníkovi. Návrh orgánu oprávněného ke jmenování se předloží smíšenému poradnímu výboru uvedenému v čl. 9 odst. 6.
3. Úředník má právo získat svůj úplný osobní spis a pořídit opisy všech dokumentů, které s postupem souvisejí. Na přípravu obhajoby má úředník přinejmenším patnáct dnů ode dne obdržení návrhu. Úředníkovi může být nápomocna osoba podle jeho výběru. Úředník může předložit písemné připomínky. Jeho stanovisko bude vyslechnuto smíšeným poradním výborem. Úředník může také povolat svědky.
4. Orgán je před smíšeným poradním výborem zastupován úředníkem, kterého pro uvedený účel určí orgán oprávněný ke jmenování. Tento úředník má stejná práva jako dotčený úředník.
5. S ohledem na návrh podle odstavce 2 a veškerá ústní a písemná prohlášení dotčeného úředníka nebo svědků přijme smíšený poradní výbor většinou hlasů odůvodněné stanovisko, v němž uvede opatření, které považuje vzhledem k vyžádaným skutečnostem za přiměřené. Uvedené stanovisko předloží orgánu oprávněnému ke jmenování a dotčenému úředníkovi do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost přednesena. Předseda nehlasuje o rozhodnutích smíšeného poradního výboru s výjimkou procedurálních záležitostí a v případech paritního počtu hlasů.
Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne do dvou měsíců od přijetí stanoviska smíšeného poradního výboru a po vyslechnutí úředníka. Rozhodnutí se odůvodňuje. Obsahuje datum, k němuž rozhodnutí nabývá účinku.
6. Úředník propuštěný pro nezpůsobilost má po dobu vymezenou v odstavci 7 nárok na měsíční odstupné ve výši základního měsíčního platu úředníka v prvním platovém stupni platové třídy 1. Po stejnou dobu má úředník také nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67. Příspěvek na domácnost se vypočítá z výše základního měsíčního platu úředníka v platové třídě 1 v souladu s článkem 1 přílohy VII.
Příspěvek se nevyplácí, odstoupí-li úředník po zahájení postupu stanoveného v odstavcích 1, 2 a 3 nebo má-li nárok na bezodkladnou výplatu plné výše důchodu. Má-li úředník nárok na podporu v nezaměstnanosti na základě vnitrostátního programu podpory v nezaměstnanosti, odečte se výše uvedené podpory od uvedeného příspěvku.
7. Doba, po kterou budou prováděny platby uvedené v odstavci 6, je:
a) tři měsíce, má-li úředník odslouženo ke dni přijetí rozhodnutí o jeho propuštění méně než pět služebních let;
b) šest měsíců, má-li úředník odslouženo více než pět služebních let, ale méně než deset;
c) devět měsíců, má-li úředník odslouženo nejméně 10 služebních let, ale méně než 20;
d) 12 měsíců, má-li úředník odslouženo více než 20 služebních let.
8. Úředníci, kteří jsou přeřazeni do nižší platové třídy nebo do nižší funkční skupiny z důvodu nezpůsobilosti, mohou po uplynutí šesti let požádat o výmaz veškerých odkazů na uvedené opatření z jejich osobního spisu.
9. Úředníci mají nárok na náhradu přiměřených výdajů vzniklých z jejich podnětu v průběhu řízení, včetně poplatků za externího obhájce, který není zaměstnancem orgánu, pokud řízení stanovené v tomto článku skončí, aniž by bylo přijato jakékoli rozhodnutí o propuštění, přeřazení úředníka do nižší platové třídy nebo do nižší funkční skupiny.
Oddíl 5
ODCHOD DO DŮCHODU
Článek 52
Aniž jsou dotčena ustanovení článku 50, odchází úředník do důchodu:
a) buď automaticky v poslední den měsíce, ve kterém dosáhne věku 65 let nebo
b) na vlastní žádost v poslední den měsíce, ve kterém žádost podal, pokud dosáhl věku nejméně 63 let, nebo je ve věku od 55 do 63 let a splňuje podmínky bezodkladné výplaty důchodu podle článku 9 přílohy VIII. Obdobně se použije čl. 48 druhý pododstavec druhá věta.
Výjimečně však může úředník na vlastní žádost a pouze v případě, který považuje orgán oprávněný ke jmenování za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let, přičemž automaticky odejde do důchodu k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne tohoto věku.
Článek 53
Úředník, na něhož se podle zjištění výboru pro otázky invalidity vztahují ustanovení článku 78, ►M62 odchází automaticky do důchodu v poslední den měsíce, ve kterém orgán oprávněný ke jmenování zjistí jeho trvalou neschopnost plnit služební povinnosti. ◄
Oddíl 6
ČESTNÉ POSTAVENÍ
Článek 54
Na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování může být úředníkovi při skončení služebního poměru uděleno čestné postavení v rámci jeho ►M112 platové třídy nebo nejbližší vyšší platové třídy ◄ .
S tímto čestným postavením nejsou spojeny žádné finanční výhody.
HLAVA IV
PRACOVNÍ PODMÍNKY ÚŘEDNÍKŮ
KAPITOLA 1
Pracovní doba
Článek 55
Úředníci v činné službě jsou kdykoli k dispozici svému orgánu.
Obvyklá pracovní doba však nepřesahuje ►M23 42 ◄ hodin týdně, o rozvržení pracovní doby rozhoduje orgán oprávněný ke jmenování. V rámci stejných omezení může orgán oprávněný ke jmenování po projednáním s výborem zaměstnanců rozhodnout o rozvržení pracovní doby u některých skupin úředníků plnících zvláštní služební povinnosti.
Úředníkovi ►M31 ————— ◄ může být navíc v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů uložena povinnost zůstat mimo obvyklou pracovní dobu na pracovišti nebo doma v pracovní pohotovosti. Prováděcí pravidla pro používání tohoto odstavce stanoví orgán po projednání s výborem zaměstnanců.
Článek 55a
1. Úředník může požádat o povolení výkonu funkce na zkrácený úvazek.
Orgán oprávněný ke jmenování může uvedené povolení udělit, je-li slučitelné se služebními zájmy.
2. Úředník má nárok na uvedené povolení v těchto případech:
a) pečuje-li o dítě mladší 9 let,
b) pečuje-li o dítě mezi 9. a 12. rokem věku, pokud není pracovní doba zkrácena o více než 20 % obvyklé pracovní doby,
c) pečuje-li o vážně nemocného manžela / nemocnou manželku, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru,
d) účastní-li se dalšího vzdělávání nebo
e) po dosažení věku 55 let po dobu posledních pěti let před odchodem do důchodu.
Žádá-li úředník o povolení výkonu funkce na zkrácený úvazek z důvodu účasti na dalším vzdělávání nebo po dosažení věku 55 let, může orgán oprávněný ke jmenování toto povolení odepřít nebo odložit datum jeho účinku pouze ve výjimečných případech a ze závažných služebních důvodů.
Uplatňuje-li se nárok na uvedené povolení z důvodu péče o vážně nemocného nebo zdravotně postiženého manžela / vážně nemocnou nebo zdravotně postiženou manželku, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru nebo z důvodu účasti na dalším vzdělávání, nepřesáhne celková délka všech uvedených období pět let z celé doby služby úředníka.
3. Orgán oprávněný ke jmenování odpoví na žádost úředníka do 60 dnů.
4. Pravidla upravující výkon funkce na zkrácený pracovní úvazek a postupy pro udělování povolení jsou stanoveny v příloze IVa.
Článek 55b
Úředník může požádat o povolení výkonu funkce na poloviční úvazek formou sdílení pracovního místa ve služební funkci, kterou orgán oprávněný ke jmenování označí pro tento účel za vhodnou. Povolení výkonu funkce na poloviční úvazek sdílením pracovního místa není časově omezeno. Může však být orgánem oprávněným ke jmenování ve služebním zájmu zrušeno při dodržení šestiměsíční výpovědní doby. Obdobně se postupuje v případě, kdy orgán oprávněný ke jmenování zruší při dodržení nejméně šestiměsíční výpovědní doby povolení na základě žádosti úředníka. V tomto případě může být úředník převeden na jiné služební místo.
Použije se článek 59a a článek 3 přílohy IVa, s výjimkou třetí věty čl. 3 druhého pododstavce.
Orgán oprávněný ke jmenování může stanovit prováděcí pravidla k tomuto článku.
Článek 56
Úředníkovi nelze nařídit práci přesčas s výjimkou důležité nebo mimořádně naléhavé práce; noční práce nebo práce v neděli nebo během veřejných svátků může být povolena pouze v souladu s postupem stanoveným orgánem oprávněným ke jmenování. ►M23 Celková doba práce přesčas, která může být na úředníkovi požadována, nesmí překročit 150 hodin za šest měsíců. ◄
Práce přesčas úředníků ►M112 funkční skupiny AD a funkční skupiny AST 5 až AST 11 ◄ nezakládá nárok na náhradu nebo odměnu.
Úředníci ►M112 platové třídy AST 1 až AST 4 ◄ mají podle přílohy VI nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na odměnu, pokud výkon služby neumožňuje čerpání náhradního volna v průběhu měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce přesčas vykonána.
Článek 56a
Úředník, ►M30 ————— ◄ který je v rámci práce na směny, kterou pravidelně a trvale vyžaduje orgán v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů, povinen pravidelně pracovat v noci nebo o sobotách, nedělích nebo veřejných svátcích, má u těchto směn nárok na zvláštní příplatky.
Rada na návrh Komise předložený po projednání s výborem pro služební řád určí kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.
Obvyklá pracovní doba úředníka ve směnném provozu nesmí přesáhnout obvyklou roční celkovou pracovní dobu.
Článek 56b
Úředník, ►M31 ————— ◄ který je v souladu s rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování v naléhavých služebních případech nebo na základě bezpečnostních předpisů povinen zůstávat mimo obvyklou pracovní dobu doma nebo na pracovišti v pohotovosti, má u těchto pohotovostních služeb nárok na zvláštní příplatky.
Rada na návrh Komise předložený po projednání s výborem pro služební řád určí kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.
Článek 56c
Zvláštní příplatky mohou být poskytovány některým úředníkům jako náhrada za zvláště náročné pracovní podmínky.
Rada na návrh Komise předložený po projednání s Výborem pro služební řád určí kategorie příjemců a výši a podmínky poskytování takových příplatků.
KAPITOLA 2
Dovolená
Článek 57
Úředníci mají nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce nejméně dvaceti čtyř pracovních dnů a nejvíce třiceti pracovních dnů v jednom kalendářním roce v souladu s pravidly stanovenými společnou dohodou orgánů Společenství po projednání s výborem pro služební řád.
Bez ohledu na dovolenou za kalendářní rok může být úředníkovi na jeho žádost výjimečně uděleno mimořádné volno. Pravidla pro udělování takového volna stanoví příloha V.
Článek 58
Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení kromě nároku na dovolenou podle článku 57 navíc nárok na dvacet týdnů dovolené. Tato dovolená začíná nejdříve šest týdnů před předpokládaným dnem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končí nejdříve čtrnáct týdnů po dnu porodu. V případě několikanásobného nebo předčasného porodu nebo porodu zdravotně postiženého dítěte činí délka dovolené 24 týdnů. Předčasným porodem se pro účely tohoto ustanovení rozumí porod před koncem 34. týdne těhotenství.
Článek 59
1. Úředník, který prokáže neschopnost vykonávat své služební povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, má nárok na volno z důvodu nemoci.
Dotčený úředník co nejdříve informuje orgán o své pracovní neschopnosti a zároveň oznámí svoji současnou adresu. Pokud jeho nepřítomnost přesáhne tři dny, předloží lékařské potvrzení. Toto potvrzení musí být odesláno nejpozději pátý den nepřítomnosti, čemuž odpovídá datum na poštovním razítku. Pokud tak úředník neučiní, ledaže k odeslání potvrzení nedojde z důvodů, které úředník nemůže ovlivnit, považuje se nepřítomnost úředníka na pracovišti za nepovolenou.
Úředník může být kdykoli podroben lékařskému vyšetření, které zprostředkuje orgán. Nemůže-li se lékařské vyšetření konat z důvodů na straně úředníka, považuje se jeho nepřítomnost za nepovolenou ode dne stanoveného pro uvedené vyšetření.
Je-li podle nálezu uvedeného vyšetření úředník schopen vykonávat své služební povinnosti, považuje se jeho nepřítomnost, s výhradou následujícího pododstavce, ode dne vyšetření za neoprávněnou.
Považuje-li úředník závěry lékařského vyšetření zprostředkovaného orgánem oprávněným ke jmenování za neoprávněné z lékařského hlediska, může on sám nebo lékař jednající v jeho zastoupení podat do dvou dnů žádost orgánu, aby byla záležitost předložena k posouzení nezávislému lékaři.
Orgán neprodleně předá žádost jinému lékaři, na němž se dohodl úředníkův lékař s pověřeným lékařem služebního orgánu. Není-li do pěti dnů ode dne žádosti dosaženo uvedené dohody, vybere orgán osobu ze seznamu nezávislých lékařů, jenž je pro tento účel každým rokem stanoven vzájemnou dohodou mezi orgánem oprávněným ke jmenování a Výborem pro služební řád. Úředník může do dvou pracovních dnů vyjádřit námitku k volbě provedené orgánem, na základě čehož orgán vybere jinou osobu ze seznamu a tato volba je konečná.
Stanovisko nezávislého lékaře přednesené po projednání s úředníkovým lékařem a pověřeným lékařem služebního orgánu je závazné. Potvrdí-li stanovisko nezávislého lékaře závěr vyšetření zprostředkovaného orgánem, považuje se nepřítomnost za neoprávněnou ode dne uvedeného vyšetření. Nepotvrdí-li stanovisko nezávislého lékaře závěr uvedeného vyšetření, považuje se nepřítomnost pro všechny účely za oprávněnou.
2. Přesáhne-li součet nejvýše třídenních nepřítomností úředníka z důvodu nemoci za období dvanácti měsíců dvanáct dnů, je úředník povinen předložit lékařské potvrzení pro každou další nepřítomnost z důvodu nemoci. Nepřítomnost úředníka se považuje za neoprávněnou od třináctého dne nepřítomnosti z důvodu nemoci bez předložení lékařského potvrzení.
3. Aniž je dotčeno uplatňování pravidel disciplinárního řízení, každá nepřítomnost úředníka, považovaná podle odstavců 1 a 2 za neoprávněnou, se případně odečte od dovolené za kalendářní rok dotčeného úředníka. V případě, že úředník nemá nárok na nevyčerpanou dovolenou, bude mu za příslušné období provedena srážka ze mzdy.
4. Pokud volno z důvodů nemoci kteréhokoli úředníka celkově přesáhne v průběhu tří let dvanáct měsíců, může orgán oprávněný ke jmenování takový případ předložit výboru pro otázky invalidity.
5. Úředník může být vyzván, aby po vyšetření lékařem orgánu nastoupil dovolenou, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo vyskytne-li se v rodině nakažlivé onemocnění.
Ve sporných případech se použije postup stanovený v odst. 1 pátém až sedmém pododstavci.
6. Každý rok podstupují úředníci zdravotní prohlídku prováděnou lékařem orgánu nebo jimi zvoleným praktickým lékařem.
V druhém případě hradí poplatek praktickému lékaři orgán, a to až do maximální výše stanovené na období nejdéle tří let orgánem oprávněným ke jmenování po projednání s Výborem pro služební řád.
Článek 59a
Úředníkovi, kterému bylo povoleno vykonávat funkci na zkrácený úvazek, se dovolená za kalendářní rok po dobu zkráceného úvazku poměrným dílem zkracuje.
Článek 60
Kromě případů onemocnění nebo úrazu nesmí být úředník nepřítomen bez předchozího svolení svého bezprostředního nadřízeného. Aniž jsou dotčena jakákoli disciplinární opatření, která mohou být použita, každá neoprávněná řádně zjištěná nepřítomnost se odečte od dovolené za kalendářní rok dotyčného úředníka. Vyčerpal-li již svou dovolenou za kalendářní rok, neobdrží odměnu ve výši odpovídající zameškané době.
Pokud si úředník přeje strávit volno z důvodu nemoci v jiném místě, než kde je zaměstnán, obdrží k tomu svolení orgánu oprávněného ke jmenování.
KAPITOLA 3
Veřejné svátky
Článek 61
Seznam veřejných svátků se vypracuje po dohodě mezi orgány Společenství po projednání s výborem pro služební řád.
HLAVA V
PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ÚŘEDNÍKŮ
KAPITOLA 1
Odměna a náhrada výdajů
Oddíl 1
ODMĚNA
Článek 62
V souladu s přílohou VII a není-li výslovně stanoveno jinak, má úředník, který byl řádně jmenován, nárok na odměnu připadající na jeho platovou třídu a stupeň.
Svého nároku na odměnu se úředník nemůže vzdát.
Odměna se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.
Článek 63
Odměna úředníka je vyjádřena v ►M94 eurech ◄ . Vyplácí se ve měně země, ve které úředník vykonává svoji funkci.
Odměna vyplácená v jiné měně než v ►M94 eurech ◄ se přepočte směnnými kurzy používanými pro provádění souhrnného rozpočtu Evropských společenství k ►M122 1. července 2008 ◄ .
Při každoročním přezkoumání odměny ve smyslu článku 65 změní Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou toto datum, jak stanoví první odrážka čl. 148 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Aniž je dotčeno použití článků 64 a 65, koeficienty stanovené podle těchto článků upraví vždy při změně výše uvedeného data Rada, která v souladu s postupem uvedeným ve třetím pododstavci upraví vliv kolísání ►M94 eura ◄ na sazby uvedené ve druhém pododstavci.
Článek 64
Na úředníkovu odměnu vyjádřenou ►M15 v ◄ ►M94 eurech ◄ po povinných srážkách vymezených v tomto služebním řádu nebo v jiných prováděcích nařízeních se použije koeficient nižší, vyšší nebo rovnající se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.
Koeficienty ►M15 přijímá Rada na návrh Komise ◄ kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 druhém pododstavci první odrážce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Koeficient použitelný na odměnu úředníků zaměstnaných v prozatímních sídlech Společenství činí 100 % k 1. lednu 1962.
Článek 65
1. Každý rok ►M15 přezkoumá Rada ◄ odměnu úředníků a ostatních zaměstnanců Společenství. Toto přezkoumání se provádí v září s ohledem na společnou zprávu ►M15 Komise ◄ založenou na společném indexu vypracovaném Statistickým úřadem Evropských společenství po dohodě s národními statistickými úřady členských států; index odráží situaci v každém členském státě k 1. červenci.
V průběhu tohoto přezkoumání ►M15 Rada zváží ◄ , zda by odměna, jako součást hospodářské a sociální politiky Společenství, měla být upravena. Zejména se přihlédne k jakémukoli zvýšení platů ve veřejné službě a nutnosti přijmout nové zaměstnance.
2. V případě podstatné změny životních nákladů ►M15 Rada rozhodne ◄ nejpozději do dvou měsíců o opatřeních k úpravě koeficientů a případně o tom, zda se uplatní zpětně.
3. Pro účely tohoto článku ►M15 jedná Rada na návrh Komise ◄ kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 druhém pododstavci první odrážce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a v čl. 118 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Článek 65a
Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 jsou stanovena v příloze XI.
Článek 66
Základní měsíční platy jsou stanoveny pro každou platovou třídu a stupeň v souladu s touto tabulkou (v eurech):
|
1.7.2008 |
STUPEŇ |
||||
|
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
16 |
16 299,08 |
16 983,99 |
17 697,68 |
||
|
15 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 076,97 |
16 299,08 |
|
14 |
12 732,20 |
13 267,22 |
13 824,73 |
14 209,36 |
14 405,66 |
|
13 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 558,70 |
12 732,20 |
|
12 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 099,79 |
11 253,14 |
|
11 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 810,36 |
9 945,89 |
|
10 |
7 769,34 |
8 095,82 |
8 436,01 |
8 670,72 |
8 790,51 |
|
9 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 663,46 |
7 769,34 |
|
8 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 773,22 |
6 866,80 |
|
7 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
5 986,40 |
6 069,10 |
|
6 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 290,97 |
5 364,07 |
|
5 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 676,34 |
4 740,94 |
|
4 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 133,10 |
4 190,20 |
|
3 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 652,97 |
3 703,44 |
|
2 |
2 892,98 |
3 014,55 |
3 141,22 |
3 228,61 |
3 273,22 |
|
1 |
2 556,91 |
2 664,35 |
2 776,31 |
2 853,56 |
2 892,98 |
Článek 66a
1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 z 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství ( 1 ), se dočasné opatření týkající se odměn vyplácených Společenstvím zaměstnancům v činné službě, zvané též „zvláštní odvod“;, vztahuje na období od 1. května 2004 do 31. prosince 2012.
2. Sazba tohoto zvláštního odvodu, který se použije na základ uvedený v odstavci 3, činí:
|
od 1. 5. 2004 až do 31. 12. 2004 |
2,50 % |
|
od 1. 1. 2005 až do 31. 12. 2005 |
2,93 % |
|
od 1. 1. 2006 až do 31. 12. 2006 |
3,36 % |
|
od 1. 1. 2007 až do 31. 12. 2007 |
3,79 % |
|
od 1. 1. 2008 až do 31. 12. 2008 |
4,21 % |
|
od 1. 1. 2009 až do 31. 12. 2009 |
4,64 % |
|
od 1. 1. 2010 až do 31. 12. 2010 |
5,07 % |
|
od 1. 1. 2011 až do 31. 12. 2012 |
5,50 %. |
3.
a) Základ zvláštního odvodu je základní plat použitý pro výpočet odměny po odečtení:
i) příspěvků do systému sociálního zabezpečení a do důchodového systému a daně, před odečtením zvláštního odvodu, splatných úředníkem ve stejné platové třídě a stupni ve smyslu článku 2 přílohy VII, a
ii) částky rovnající se základnímu platu úředníka v platové třídě 1 stupni 1.
b) Částky použité ke stanovení základu pro zvláštní odvod jsou vyjádřeny v eurech a upraveny koeficientem 100.
4. Zvláštní odvodu se získá každý měsíc srážkami ze zdroje příjmu; výtěžek je zapsán jako příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Článek 67
1. Rodinné přídavky zahrnují:
a) příspěvek na domácnost;
b) příspěvek na vyživované dítě;
c) příspěvek na vzdělání.
2. Úředníci pobírající rodinné přídavky uvedené v tomto článku oznámí přídavky podobné povahy vyplácené z jiných zdrojů; tyto přídavky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 1, 2 a 3 přílohy VII.
3. Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování založeným na lékařské dokumentaci potvrzující duševní nebo tělesné zdravotní postižení dítěte spojené se značnými výdaji pro úředníka.
4. ►M95 Pokud na základě článků 1, 2 a 3 přílohy VII jsou takové rodinné přídavky vypláceny jiné osobě než úředníkovi, jsou tyto přídavky vypláceny ve měně země, ve které má uvedená osoba bydliště, a vypočteny případně na základě směnných kurzů uvedených v čl. 63 druhém pododstavci. Podléhají koeficientu pro dotyčnou zemi, nachází-li se uvnitř Společenství, nebo koeficientu rovnajícímu se 100, nachází-li se dotyčná země mimo Společenství. ◄
Odstavce 2 a 3 se použijí u výše uvedeného příjemce rodinných přídavků.
Článek 68
Rodinné přídavky stanovené v čl. 67 odst. 1 se vyplácejí i nadále, pokud má úředník nárok na příspěvek podle článku 41 a 50 nebo na příspěvek podle článků 34 nebo 42 bývalého služebního řádu Evropského společenství uhlí a oceli.
Dotyčná osoba oznámí příspěvky podobné povahy vyplácené na stejné dítě z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 1, 2 a 3 přílohy VII.
Článek 68a
Úředník, kterému je povolen výkon funkce na zkrácený úvazek, má nárok na odměnu vypočtenou za podmínek stanovených v příloze IVa.
Článek 69
Příspěvek za práci v zahraničí se rovná 16 % součtu základního platu, ►M25 příspěvku pro domácnost ◄ a příspěvku na vyživované dítě, na které má úředník nárok. Příspěvek za práci v zahraničí nesmí být nižší než ►M122 486,88 EUR ◄ měsíčně.
Článek 70
V případě úmrtí úředníka pobírá pozůstalý manžel / pozůstalá manželka nebo vyživované děti plnou odměnu zemřelého úředníka do konce třetího měsíce po měsíci, ve kterém k úmrtí došlo.
V případě úmrtí osoby, která má nárok na důchod nebo příspěvek v invaliditě, se první pododstavec vztahuje na důchod zemřelého nebo na jeho příspěvek v invaliditě.
▼M112 —————
Oddíl 2
NÁHRADA VÝDAJŮ
Článek 71
Úředník má nárok, za podmínek stanovených v příloze VII, na náhradu výdajů, které mu vznikly v souvislosti se jmenováním, převedením nebo odchodem ze služby, a rovněž výdajů, které mu vznikly v průběhu nebo v souvislosti s plněním jeho služebních povinností.
KAPITOLA 2
Dávky sociálního zabezpečení
Článek 72
1. Úředník, jeho manžel/manželka, nemá-li manžel/manželka právo na dávky stejného druhu a ve stejné úrovni podle jiného právního nebo správního předpisu, vyživované děti a další jím vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII jsou pojištěni pro případ nemoci až do výše 80 % vzniklých nákladů a na základě pravidel vypracovaných společnou dohodou mezi orgány Společenství po projednání s výborem pro služební řád. Tato procentní část se zvýší na 85 % u těchto výkonů: konzultace a návštěvy, chirurgické zákroky, hospitalizace, léčiva, radiologická vyšetření, analýzy, laboratorní testy a lékařsky předepsané protézy s výjimkou protéz zubních. Na 100 % se zvýší u tuberkulózy, dětské obrny, rakoviny, duševních chorob a jiných chorob, které orgán oprávněný ke jmenování považuje za srovnatelně závažné, jakož i u vyšetření k časnému zjištění a u porodu. Náhrada ve výši 100 % se však nevztahuje na takové nemoci z povolání a pracovní úrazy, u kterých se použije článek 73.
Partner / partnerka úředníka, který / která není ženatý / vdaná, se považuje pro účely systému nemocenského pojištění za manžela / manželku, jsou-li splněny první tři podmínky v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII.
Orgány mohou na základě pravidel uvedených v prvním pododstavci svěřit jednomu orgánu ze svého středu pravomoc stanovit pravidla upravující náhradu výdajů v souladu s postupem podle článku 110.
Jednu třetinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník, ale jeho účast nesmí přesáhnout 2 % jeho základního platu.
1a. Úředník, jehož služební poměr skončí a který prokáže, že ►M112 nevykonává výdělečnou činnost ◄ , může nejpozději do jednoho měsíce po skončení služebního poměru požádat, aby byl nadále, nejvýše po dobu šesti měsíců po skončení služebního poměru, pojištěn pro případ nemoci podle odstavce 1. Příspěvek uvedený v předcházejícím odstavci se vypočte na základě posledního základního platu, který úředník pobíral, a polovinu tohoto příspěvku hradí sám úředník.
Rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování přijatém po konzultaci lékaře orgánu se lhůta jednoho měsíce pro předložení žádosti a lhůta šesti měsíců uvedená v předcházejícím odstavci nepoužije, pokud dotyčná osoba trpí závažnou nebo vleklou nemocí, která nastala před skončením služebního poměru a o které uvědomila orgán před koncem šestiměsíční lhůty uvedené v předcházejícím odstavci za předpokladu, že se dotyčná osoba podrobila lékařskému vyšetření, které zařídil orgán.
1b. Prokáže-li rozvedený manžel/rozvedená manželka úředníka, dítě, které již není vyživovaným dítětem úředníka, nebo osoba, která se již nepovažuje za jím vyživovanou osobu ve smyslu článku 2 přílohy VII služebního řádu, že ►M112 nevykonává výdělečnou činnost ◄ , může si prodloužit členství v systému pojištění pro případ nemoci ve smyslu odstavce 1 o dobu maximálně jednoho roku jako osoba zahrnutá do úředníkova pojištění; tímto členstvím nevzniká povinnost platit příspěvky. Toto jednoroční období počíná dnem, kdy rozhodnutí o rozvodu nabude právní moci nebo dnem ztráty postavení vyživovaného dítěte nebo osoby považované za vyživované dítě.
2. Úředník, který setrval ve službě Společenství do věku 63 let nebo který pobírá příspěvek v invaliditě, má po odchodu ze služby nárok na dávky uvedené v odstavci 1. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k výši důchodu nebo příspěvku v invaliditě.
Uvedené dávky se vztahují také na osobu mající nárok na pozůstalostní důchod po úmrtí úředníka, který byl v činné službě nebo setrval ve službě Společenství do věku 63 let, nebo po úmrtí osoby mající nárok na příspěvek v invaliditě. Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k výši pozůstalostního důchodu.
2.a. Pokud nevykonávají výdělečnou činnost, mají na dávky uvedené v odstavci 1 rovněž nárok:
i) bývalí úředníci mající nárok na starobní důchod, kteří odešli ze služby Společenství před dosažením věku 63 let,
ii) osoby mající nárok na pozůstalostní důchod v důsledku úmrtí bývalého úředníka, který odešel ze služby Společenství před dosažením věku 63 let.
Příspěvek uvedený v odstavci 1 se vypočte z důchodu bývalého úředníka před případným použitím koeficientu stanoveného v článku 9 přílohy VIII služebního řádu.
Osoby mající nárok na sirotčí důchod však nemají nárok na dávku stanovenou v odstavci 1, pokud o ni nepožádají. Příspěvek se vypočte ze sirotčího důchodu.
2b. V případě osob majících nárok na starobní nebo sirotčí důchod nesmí být výše příspěvku uvedeného v odstavcích 2 a 2a nižší než výše příspěvku vypočtená ze základního platu odpovídajícího prvnímu platovému stupni v platové třídě 1.
2c. Úředníci propuštění podle článku 51 a nemající nárok na starobní důchod mají rovněž nárok na dávky stanovené v odstavci 1, pokud nevykonávají výdělečnou činnost a pokud hradí polovinu příspěvku vypočteného z výše jejich posledního základního platu.
3. Pokud celková výše výdajů neuhrazených za jakékoli období dvanácti měsíců přesáhne polovinu úředníkova základního platu nebo důchodu, povolí orgán oprávněný ke jmenování zvláštní náhradu způsobem stanoveným v pravidlech uvedených v odstavci 1 s přihlédnutím k rodinným podmínkám dotyčné osoby.
4. ►M56 Osoby s nárokem na výše uvedené dávky oznámí výši jakýchkoli výdajů, které ony samy nebo osoby zahrnuté do jejich pojištění dostaly nahrazeny z jiných zdrojů nebo jejichž úhradu mohou požadovat v rámci systému pojištění pro případ nemoci podle jiného právního nebo správního předpisu. ◄
Pokud součet náhrad, které by mohly pobírat, překročil částku náhrad stanovenou v odstavci 1, odečte se tento rozdíl z částky, která má být nahrazena na základě odstavce 1, s výjimkou náhrad získaných na základě soukromého doplňkového systému nemocenského pojištění, který je určen ke krytí výdajů, které se nenahrazují systémem nemocenského pojištění Společenství.
Článek 73
1. Počínaje dnem vstupu do služby je úředník pojištěn pro případ nemoci z povolání nebo úrazu způsobem stanoveným v pravidlech vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství po projednání s výborem pro služební řád. Na pojištění pro případ nemoci nebo úrazu mimo službu přispívá částkou do výše 0,1 % základního platu.
Tato pravidla stanoví případy, na které se pojištění nevztahuje.
2. Zaručené dávky jsou následující:
a) V případě úmrtí:
Výplata jednorázové částky rovnající se pětinásobku ročního základního platu zemřelého vypočtené na základě výše platu pobíraného během dvanácti měsíců před úrazem. Tato částka je vyplacena níže uvedeným osobám:
— manželovi/manželce a dětem zemřelého úředníka v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka; částka vyplacená manželovi/manželce však nesmí být nižší než 25 % celkové částky,
— pokud osoby výše uvedené kategorie neexistují, jiným potomkům v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka,
— pokud neexistují osoby výše uvedených dvou kategorií, předkům v přímé linii v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro úředníka,
— pokud neexistují žádné osoby výše uvedených tří kategorií, orgánu.
b) V případě celkové trvalé invalidity:
Výplata úředníkovi jednorázové částky rovnající se osminásobku ročního základního platu vypočtená na základě výše platu pobíraného během dvanácti měsíců před úrazem.
c) V případě částečné trvalé invalidity:
Výplata úředníkovi části částky stanovené v písmenu b) vypočtené na základě tabulky stanovené v pravidlech uvedených v odstavci 1.
Za podmínek stanovených těmito pravidly výše uvedené platby mohou být nahrazeny doživotním důchodem.
Výše uvedené dávky mohou být vypláceny navíc k dávkám uvedeným v kapitole 3.
3. Kromě toho se za podmínek stanovených pravidly uvedenými v odstavci 1 nahrazují výdaje na lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a jakékoli jiné podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu nebo nemoci z povolání.
K náhradě však dojde pouze v případě, kdy částka vyplacená úředníkům podle článku 72 nepokryje v plném rozsahu vzniklé výdaje.
▼M62 —————
Článek 74
1. Při příležitosti narození dítěte úředníka obdrží osoba, která o dítě pečuje, příspěvek ve výši ►M97 198,31 eur ◄ .
Stejný příspěvek se vyplatí úředníkovi, který adoptuje dítě mladší pěti let, které je vyživovaným dítětem ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII.
2. Tento příspěvek se rovněž vyplácí v případě přerušení těhotenství po nejméně sedmi měsících.
3. Příjemce příspěvku při narození dítěte uvede veškeré příspěvky stejné povahy získané na totéž dítě z jiných zdrojů; výše těchto příspěvků se odečte od výše uvedeného příspěvku. Jsou-li úředníky Společenství oba rodiče, vyplatí se příspěvek pouze jednou.
Článek 75
V případě úmrtí úředníka, jeho manžela/manželky, vyživovaného dítěte nebo jiné jím vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII, kteří s úředníkem žili ve společné domácnosti, nese orgán náklady spojené s přepravou těla z místa úředníkova zaměstnání do místa jeho původu.
Zemře-li úředník na služební cestě, nese orgán náklady spojené s přepravou těla z místa úmrtí do místa úředníkova původu.
Článek 76
Dary, půjčky nebo zálohy mohou být poskytovány úředníkům, bývalým úředníkům, nebo pokud úředník zemřel, osobám jím oprávněným, které se nacházejí v obzvláště obtížném postavení v důsledku závažného nebo vleklého onemocnění ►M112 , zdravotního postižení ◄ nebo z důvodů rodinných okolností.
Článek 76a
Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka trpící závažným nebo vleklým onemocněním nebo zdravotním postižením může pobírat po dobu nemoci nebo zdravotního postižení finanční podporu k důchodu přiznanému orgánem na základě prozkoumání sociální a zdravotní situace dotčené osoby. Prováděcí pravidla k tomuto článku budou stanovena vzájemnou dohodou mezi orgány po projednání s Výborem pro služební řád.
KAPITOLA 3
Důchody a příspěvek v invaliditě
Článek 77
Úředník, který splní alespoň deset let služby, má nárok na starobní důchod. Bez ohledu na délku služby má nárok na takový důchod, je-li starší ►M112 63 ◄ let, nebylo-li možné zařadit jej zpět do služby během jeho dočasné výslužby nebo v případě propuštění ze služebních důvodů.
Horní hranice starobního důchodu činí 70 % posledního základního platu v posledním stupni, do kterého byl úředník zařazen nejméně po dobu jednoho roku. ►M112 Za každý rok služby podle přílohy VIII článku 3 náleží úředníkovi 1,90 % z tohoto posledního základního platu. ◄
Avšak v případě úředníků, kteří pomáhali osobě zastávající funkci stanovenou ve Smlouvách o založení Společenství nebo ve Smlouvě o založení jednotné Rady a jednotné Komise nebo zvolenému předsedovi jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo zvolenému předsedovi jedné z politických skupin Evropského parlamentu, kteří mají nárok na důchod odpovídající letům služby započitatelným pro důchod získaný při výkonu funkce, se vypočte z posledního základního platu, který pobírali během uvedené doby, je-li pobíraný základní plat vyšší než plat, který se vezme v úvahu podle druhého pododstavce tohoto článku.
Výše starobního důchodu nesmí být nižší než 4 % částky životního minima za jeden rok služby.
Nárok na starobní důchod vzniká dosažením věku ►M112 63 ◄ let.
Článek 78
Za podmínek stanovených v článcích 13 až 16 přílohy VIII má úředník nárok na příspěvek v invaliditě, pokud je v trvalé pracovní neschopnosti a z toho důvodu nemůže plnit služební povinnosti odpovídající pracovnímu místu v jeho funkční skupině.
Obdobně se na příjemce příspěvku v invaliditě použije článek 52. Odejde-li příjemce příspěvku v invaliditě do starobního důchodu před dosažením 65 let věku, aniž by dosáhl nároku na maximální výši důchodu, použijí se obecná pravidla pro starobní důchody. Výše starobního důchodu bude založena na výši platu pro platovou třídu a platový stupeň, ve kterém byl úředník zařazen v době, kdy se stal invalidním.
Výše příspěvku v invaliditě se rovná 70 % konečného základního platu úředníka. Nesmí však být nižší, než částka životního minima.
Výše příspěvku v invaliditě je závislá na příspěvcích do důchodového systému vypočtených na základě uvedeného příspěvku v invaliditě.
Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, nesmí být výše příspěvku v invaliditě nižší než 120 % částky životního minima. V uvedených případech se navíc příspěvky do důchodového systému platí v plné výši z rozpočtu orgánu nebo subjektu uvedeného v článku 1b.
Článek 79
►M112 Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ po úředníkovi nebo bývalém úředníkovi má nárok za podmínek stanovených v kapitole 4 přílohy VIII na vdovský důchod ve výši ►M5 60 % ◄ ►M112 starobního důchodu nebo příspěvku v invaliditě ◄ , který byl vyplácen ►M112 zemřelému / zemřelé ◄ nebo který ►M112 by mu / jí ◄ bez ohledu na trvání služby ►M62 a věk ◄ ►M112 náležel v okamžiku jeho / jejího úmrtí ◄ .
Výše pozůstalostního důchodu náležejícího ►M112 pozůstalému manželovi / pozůstalé manželce ◄ po úředníkovi zemřelém v jednom z postavení uvedených v článku 35 ►M62 ————— ◄ není nižší než sazba životního minima nebo ►M23 35 % ◄ základního platu, který úředník pobíral.
Pokud úmrtí nastalo za některé z okolností uvedených ►M112 v čl. 78 pátém pododstavci ◄ , nesmí být tato částka nižší než 42 % posledního základního platu úředníka.
▼M112 —————
Článek 80
Pokud úředník nebo osoba mající nárok na starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě zemře a nezanechá manžela / manželku majícího / mající nárok na pozůstalostní důchod, mají děti vyživované zemřelým / zemřelou v době jeho / jejího úmrtí ve smyslu článku 2 přílohy VII nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 21 přílohy VIII.
Stejné nároky mají děti, které splňují výše uvedené podmínky v případě úmrtí nebo opětovného sňatku ►M62 manžela/manželky ◄ , který/která je příjemcem pozůstalostního důchodu.
Pokud úředník nebo osoba mající nárok na ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ zemře, ale podmínky stanovené v prvním pododstavci nejsou splněny, vyživované děti ve smyslu článku 2 přílohy VII mají nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 21 přílohy VIII; důchod však činí polovinu důchodu vypočteného v souladu s uvedeným článkem.
Sirotčí důchod určený osobám považovaným za vyživované děti ve smyslu čl. 2 odst. 4 přílohy VII nesmí být vyšší než částka rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě.
Pokud bylo dítě adoptováno, nevzniká úmrtím vlastního rodiče, který byl nahrazen rodičem adoptivním, nárok na výplatu sirotčího důchodu.
Nároky uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci platí v případě úmrtí bývalého úředníka, který má nárok na příspěvek ve smyslu článku 50 služebního řádu, článku 5 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, článku 3 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 nebo článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73, ►M62 a v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dosažením věku ►M112 63 ◄ let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku ►M112 63 ◄ let. ◄
Osoby pobírající sirotčí důchod nejsou oprávněny pobírat od Společenství více než jeden takový důchod. Má-li pozůstalé dítě nárok na více než jeden důchod od Společenství, bude oprávněné osobě vyplácen důchod poskytující vyšší částku.
Článek 81
Osoba mající nárok na starobní důchod nebo na příspěvek v invaliditě nebo na pozůstalostní důchod, má za podmínek stanovených v příloze VII nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67; příspěvek na domácnost se vypočte z důchodu nebo z příspěvku příjemce. Uvedené přídavky se vyplácejí příjemcům pozůstalostního důchodu pouze na děti vyživované zemřelým nebo bývalým úředníkem v době jeho úmrtí.
Výše příspěvku na vyživované dítě, který se vyplácí osobě mající nárok na pozůstalostní důchod, však činí dvojnásobek příspěvku stanoveného v čl. 67 odst. 1 písm. b).
Článek 81a
1. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, zejména na ustanovení o minimálních částkách pro příjemce pozůstalostního důchodu, nesmí celková částka pro vdovu a jiné oprávněné osoby složená z pozůstalostního důchodu a rodinných přídavků a snížená o daň a jiné povinné odvody přesáhnout:
a) v případě úmrtí úředníka s úředním postavením uvedeným v článku 35 částku odměny, kterou by úředník obdržel ve stejné platové třídě a ve stejném stupni, kdyby byl nadále ve službě, zvýšenou o rodinné přídavky, které by v takovém případě dostával, a sníženou o daň a jiné povinné odvody,
b) po dni, ve který by úředník uvedený v písmenu a) dovršil věk šedesáti pěti let, částku starobního důchodu, na kterou by pak měl nárok, kdyby byl naživu, odvozenou od jeho platové třídy a stupně v době úmrtí a zvýšenou o rodinné přídavky, které by dostával, a sníženou o daň a jiné povinné odvody,
c) v případě úmrtí bývalého úředníka pobírajícího ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ , částku důchodu, na kterou by měl nárok, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),
d) v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dovršením věku ►M112 63 ◄ let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku ►M112 63 ◄ let, částku starobního důchodu, na kterou by měl nárok ve věku ►M112 63 ◄ let, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),
e) v případě úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího v den úmrtí příspěvek podle článku 41 nebo 50 tohoto služebního řádu, článku 5 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) 259/68, článku 3 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72, článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73, článku 2 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 2150/82 nebo článku 3 nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1679/85 částku příspěvku, na kterou by měl nárok, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),
f) po dni, ve kterém by úředník uvedený v písmenu e) ztratil nárok na příspěvek, částku starobního důchodu, na kterou by měl k tomuto dni nárok, kdyby byl naživu a splňoval příslušné věkové podmínky pro přiznání starobního důchodu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b).
2. Pro účely odstavce 1 se nepřihlíží ke koeficientům, které by mohly ovlivnit dané částky.
3. Maximální částka uvedená v písmenech a) až f) se rozdělí mezi osoby pobírající pozůstalostní důchod v poměru, v jakém jsou jejich nároky na důchod, bez ohledu na odstavec 1.
Na takto rozdělené částky se použijí ustanovení čl. 82 odst. 1 druhého, ►M112 a třetího ◄ pododstavce.
Článek 82
1. Výše uvedené důchody se vypočítají na základě tabulek platů platných k prvnímu dni měsíce, ve kterém nárok vznikl.
Na důchody nebudou použity žádné koeficienty.
Důchody vyjádřené v eurech jsou vypláceny v některé z měn uvedených v článku 45 přílohy VIII služebního řádu.
2. Pokud Rada v souladu s čl. 65 odst. 1 rozhodne o zvýšení odměn, rozhodne současně o přiměřeném zvýšení důchodů.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na příjemce příspěvku v invaliditě.
Článek 83
1. Dávky vyplácené v rámci tohoto důchodového systému se vyplácejí z rozpočtu Společenství. Členské státy společně ručí za vyplácení těchto dávek v souladu s klíčem stanoveným pro financování takových výdajů.
O použití prostředků důchodového fondu uvedeného v čl. 83 odst. 1 bývalého služebního řádu úředníků Evropského společenství uhlí a oceli rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou po projednání s výborem pro služební řád.
2. Na náklady důchodového systému přispívají úředníci z jedné třetiny. Tento příspěvek činí ►M123 10,9 % ◄ základního platu úředníka bez přihlédnutí ke koeficientům stanoveným v článku 64. Příspěvek se sráží z měsíčního platu úředníka. ►M112 Příspěvek bude upraven v souladu s pravidly stanovenými v příloze XII. ◄
3. Postup pro výpočet důchodů úředníků, kteří část své služby vykonávali v Evropském společenství uhlí a oceli nebo kteří příslušejí orgánům nebo institucím společným pro Společenství, a rozložení nákladů na tyto důchody mezi důchodový fond Evropského společenství uhlí a oceli a rozpočty Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii jsou upraveny nařízením přijatým společnou dohodou Rad a Výboru předsedů Evropského společenství uhlí a oceli po projednání s výborem pro služební řád.
▼M112 —————
Článek 83a
1. Rovnováha systému bude zajištěna v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v příloze XII.
2. Agentury, které nejsou příjemci dotací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádějí do uvedeného rozpočtu plnou výši příspěvků na financování systému.
3. U příležitosti pětiletého pojistně matematického posouzení důchodového systému v souladu s přílohou XII a za účelem zajištění rovnováhy systému, Rada rozhodne o sazbě příspěvku a o případné změně věkové hranice pro odchod do důchodu.
4. Každý rok předloží Komise Radě aktualizovanou verzi pojistně matematického posouzení v souladu s čl. 1 odst. 2 přílohy XII. Prokáže-li se, že mezi stávající sazbou příspěvku a sazbou potřebnou k udržení pojistně matematické rovnováhy existuje rozdíl v hodnotě nejméně 0,25 bodu, zváží Rada zvýšení sazby v souladu s úpravou stanovenou v příloze XII.
5. Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku přijme Rada návrh Komise kvalifikovanou většinou podle čl. 205 odst. 2 první odrážky Smlouvy o ES. Pro účely odstavce 3 bude návrh Komise předložen po projednání Výborem pro služební řád.
Článek 84
Podrobná pravidla pro výše uvedený důchodový systém jsou stanovena v příloze VIII.
KAPITOLA 4
Vracení přeplatků
Článek 85
Každá neoprávněně vyplacená částka musí být vrácena, jestliže si byl příjemce vědom, že k takové platbě nebyl důvod, nebo pokud je zřejmé, že mu tato skutečnost musela být známa.
Žádost o vrácení musí být předložena nejpozději do pěti let ode dne, kdy byla částka vyplacena. Je-li orgán oprávněný ke jmenování schopen prokázat, že příjemce úmyslně oklamal správu za účelem získání uvedené částky, může být žádost předložena i po uplynutí této lhůty.
KAPITOLA 5
Postoupení práv na Společenství
Článek 85a
1. Způsobí-li třetí strana úmrtí, úraz nebo nemoc osoby, na níž se vztahuje tento služební řád, přecházejí práva oběti nebo oprávněných osob vůči třetí straně, včetně práva žaloby, automaticky na Společenství v mezích závazků, které Společenstvím v důsledku takového případu úmrtí, úrazu nebo nemoci vyvstanou podle služebního řádu.
2. Postoupení podle odstavce 1 se vztahuje mimo jiné na:
— odměny vyplácené úředníkovi během dočasné neschopnosti vykonávat služební povinnosti v souladu s článkem 59,
— platby uskutečněné v souladu s článkem 70 po úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní důchod,
— dávky vyplacené podle článků 72 a 73 a prováděcích ustanovení k nim, týkajících se pojištění pro případ nemoci a úrazu,
— úhradu nákladů spojených s přepravou těla podle článku 75,
— doplňkové rodinné přídavky a příspěvky na vyživované děti trpící vážnou chorobou, vadou nebo postižením vyplacené v souladu s čl. 67 odst. 3 a s čl. 2 odst. 3 a 5 přílohy VII,
— ►M112 příspěvky v invaliditě ◄ vyplacené v případě úrazu nebo nemoci s následkem trvalé invalidity bránící úředníkovi vykonávat jeho služební povinnosti,
— pozůstalostní důchody vyplacené v případě úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka nebo v případě úmrtí manžela/manželky úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní důchod, pokud manžel/manželka není úředníkem ani dočasným zaměstnancem,
— sirotčí důchody vyplácené bez ohledu na věk dítěti úředníka nebo bývalého úředníka, nemůže-li si dítě po úmrtí osoby, která je vyživovala, samo vydělávat na živobytí z důvodu vážné nemoci, vady nebo postižení.
3. Na Společenství však nepřechází ta část práv na náhradu škody v oblasti čistě osobních škod, jako je náhrada nemateriálních škod, bolestné nebo náhrada za zmrzačení a ztížení společenského uplatnění, která převyšuje příspěvek poskytnutý z tohoto titulu podle článku 73.
4. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 nejsou na překážku podání žaloby Společenstvími.
HLAVA VI
DISCIPLINÁRNÍ OPATŘENÍ
Článek 86
1. Každému úředníkovi nebo bývalému úředníkovi, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší povinnosti stanovené tímto služebním řádem, mohou být uložena disciplinární opatření.
2. Získá-li orgán oprávněný ke jmenování nebo OLAF důkazy o porušení ve smyslu odstavce 1, mohou zahájit správní vyšetřování, aby zjistily, zda k uvedenému porušení skutečně došlo.
3. Disciplinární pravidla, postupy a opatření, jakož i pravidla a postupy týkající se správního vyšetřování jsou stanoveny v příloze IX.
▼M112 —————
HLAVA VII
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Článek 90
1. Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, může předložit orgánu oprávněnému ke jmenování žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí. Orgán sdělí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce této lhůty žádnou odpověď na žádost, má se za to, že rozhodnutí je zamítavé, proti takovému rozhodnutí je možné podat stížnost v souladu s následujícím odstavcem.
2. Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, se může obrátit na orgán oprávněný ke jmenování se stížností na opatření, které se jí nepříznivě dotýká, pokud uvedený orgán rozhodl nebo pokud nepřijal opatření stanovené služebním řádem. Tato stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet:
— dnem zveřejnění aktu, pokud se jedná o opatření obecné povahy,
— dnem oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, ale v žádném případě ne později, než kdy oznámení obdržela, dotýká-li se opatření jednotlivé osoby; dotýká-li se však opatření nepříznivě také další osoby, počne lhůta pro tuto další osobu běžet ode dne, kdy obdržela oznámení, ale v žádném případě ne později než ode dne zveřejnění,
— dnem uplynutí lhůty stanovené pro odpověď, pokud se stížnost týká mlčky učiněného rozhodnutí o zamítnutí žádosti ve smyslu odstavce 1.
Orgán oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání stížnosti. Neobdrží-li dotyčná osoba do konce uvedené lhůty odpověď na svou stížnost, má se za to, že stížnost byla zamítnuta, proti čemuž lze podat žalobu podle článku 91.
▼M112 —————
Článek 90a
Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, může předložit řediteli OLAFu ve smyslu čl. 90 odst. 1 žádost o vydání rozhodnutí v její věci v souvislosti s vyšetřováním, které OLAF provádí. Uvedená osoba se může také obrátit na ředitele OLAFu ve smyslu čl. 90 odst. 2 se stížností na opatření, které se jí nepříznivě dotýká v souvislosti s vyšetřováním, které OLAF provádí.
Článek 90b
Každá osoba, na kterou se tento služební řád vztahuje, se může obrátit na evropského inspektora ochrany údajů se žádostí nebo stížností ve smyslu čl. 90 odst. 1 a 2 v rámci oblasti jeho působnosti.
Článek 90c
Žádosti a stížnosti týkající se oblastí, ve kterých byl použit čl. 2 odst. 2, se podávají u orgánu oprávněného ke jmenování, kterému byl svěřen výkon příslušných pravomocí.
Článek 91
1. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat ve všech sporech mezi Společenstvím a každou osobou, na kterou se vztahuje tento služební řád, týkajících se zákonnosti opatření, jež se osoby nepříznivě dotýkají ve smyslu čl. 90 odst. 2. Ve sporech majetkoprávní povahy má Soudní dvůr neomezenou soudní pravomoc.
2. Žaloba k Soudnímu dvoru Evropských společenství je přípustná pouze, pokud:
— k orgánu oprávněnému ke jmenování byla předtím podána stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2 a ve stanovené lhůtě,
— stížnost byla zamítnuta výslovným rozhodnutím nebo rozhodnutím učiněným mlčky.
3. Žaloba podle odstavce 2 musí být podána ve lhůtě tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet:
— dnem oznámení rozhodnutí, které bylo přijato odpověď na stížnost,
— dnem uplynutí lhůty předepsané pro odpověď, pokud se žaloba týká mlčky učiněného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podané na základě čl. 90 odst. 2; nicméně, pokud je stížnost zamítnuta výslovným rozhodnutím poté, co byla zamítnuta mlčky učiněným rozhodnutím, ale před uplynutím lhůty pro podání odvolání, začíná lhůta pro podání odvolání běžet znovu.
4. Odchylně od odstavce 2 může dotyčná osoba po podání stížnosti k orgánu oprávněnému ke jmenování na základě čl. 90 odst. 2 přímo podat žalobu k Soudnímu dvoru za předpokladu, že je k této žalobě přiložen návrh na odklad výkonu napadeného správního aktu nebo na předběžná opatření. V tomto případě se hlavní řízení u Soudního dvora přeruší, dokud není přijato výslovně nebo mlčky rozhodnutí o zamítnutí stížnosti.
5. O žalobách ve smyslu tohoto článku se jedná a rozhoduje v souladu s jednacím řádem Soudního dvora Evropských společenství.
Článek 91a
Veškerá odvolání týkající se oblastí, ve kterých byl použit čl. 2 odst. 2, směřují proti orgánu, kterému je orgán oprávněný ke jmenování, jemuž byl svěřen výkon příslušných pravomocí, odpovědný.
HLAVA VIII
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ÚŘEDNÍKY V OBLASTI VĚDECKÝCH NEBO TECHNICKÝCH ►M9 ————— ◄ ►M15 SLUŽEB SPOLEČENSTVÍ ◄
Článek 92
Tato hlava obsahuje zvláštní ustanovení použitelná pro úředníky Společenství, kteří zastávají pracovní místa placená z prostředků rozpočtu na výzkum a investice a zařazená v souladu s přílohou I bodem A.
Článek 93
Některým úředníkům, na které se vztahuje článek 92, mohou být poskytnuty zvláštní příplatky jako náhrada za zvláště náročné pracovní podmínky.
Rada určí na návrh Komise sazby a podmínky poskytování uvedených zvláštních příplatků a zaměstnance, kteří je budou pobírat.
Článek 94
Odchylně od čl. 56a druhého pododstavce a čl. 56b druhého pododstavce, a pouze ve výjimečných případech z důvodu služebních požadavků, bezpečnostních předpisů nebo vnitrostátních či mezinárodních závazků, označí orgán oprávněný ke jmenování úředníky, na které se vztahuje článek 92, pro které může být použito ustanovení tohoto článku.
▼M112 —————
HLAVA VIIIA
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VÝJIMKY PRO ÚŘEDNÍKY VYKONÁVAJÍCÍ SLUŽEBNÍ POVINNOSTI VE TŘETÍCH ZEMÍCH
Článek 101a
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení služebního řádu, stanoví příloha X zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích.
HLAVA IX
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1
Přechodná ustanovení
▼M112 —————
▼M23 —————
▼M62 —————
▼M112 —————
Článek 107a
Přechodná ustanovení jsou uvedena v příloze XIII.
▼M23 —————
KAPITOLA 2
Závěrečná ustanovení
Článek 110
1. Obecná prováděcí ustanovení k tomuto služebnímu řádu jsou přijímána každým orgánem po projednání s jeho výborem zaměstnanců a Výborem pro služební řád. Agentury přijmou vhodná prováděcí pravidla k tomuto služebnímu řádu po projednání s příslušným výborem zaměstnanců a po dohodě s Komisí.
2. Pro účely přijímání pravidel vzájemnou dohodou mezi orgány se agentury nepovažují za orgány. Komise však uvedená pravidla před jejich přijetím s agenturami projedná.
3. Všechna obecná ustanovení a všechna pravidla přijímaná vzájemnou dohodou mezi orgány se dávají na vědomí zaměstnancům.
4. Správní oddělení orgánů spolu pravidelně projednávají použití ustanovení tohoto služebního řádu. Agentury jsou při uvedeném projednávání společně zastoupeny v souladu s pravidly stanovenými vzájemnou dohodou.
PŘÍLOHA I
A. Přehled druhů pracovních míst v každé funkční skupině podle čl. 5 odst. 3
|
Funkční skupina AD |
Funkční skupina AST |
||
|
Generální ředitel |
AD 16 |
||
|
Generální ředitel / ředitel |
AD 15 |
||
|
Administrátor pracující např. jako: ředitel/ vedoucí odboru/ poradce jazykový odborník; ekonomický odborník; právní odborník; lékařský odborník; veterinární odborník; vědecký odborník; výzkumný odborník; finanční odborník; odborník účetní kontroly |
AD 14 |
||
|
Administrátor pracující např. jako: vedoucí odboru/ poradce/ jazykový odborník; ekonomický odborník; právní odborník; lékařský odborník; veterinární odborník; vědecký odborník; výzkumný odborník; finanční odborník; odborník účetní kontroly |
AD 13 |
||
|
Administrátor pracující např. jako: vedoucí odboru/ vedoucí překladatel; vedoucí tlumočník; vedoucí ekonom; vedoucí právník; vedoucí lékař; vedoucí veterinární inspektor; vedoucí vědecký pracovník; vedoucí výzkumný pracovník; vedoucí finanční pracovník; vedoucí účetní kontrolor |
AD 12 |
||
|
Administrátor pracující např. jako: vedoucí odboru/ vedoucí překladatel; vedoucí tlumočník; vedoucí ekonom; vedoucí právník; vedoucí lékař; vedoucí veterinární inspektor; vedoucí vědecký pracovník; vedoucí výzkumný pracovník; vedoucí finanční pracovník; vedoucí účetní kontrolor |
AD 11 |
AST 11 |
Asistent pracující např. jako: osobní asistent; vedoucí administrativní pracovník; vedoucí technický pracovník; vedoucí pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: vedoucí odboru/ hlavní překladatel; hlavní tlumočník; hlavní ekonom; hlavní právník; hlavní lékař; hlavní veterinární inspektor; hlavní vědecký pracovník; hlavní výzkumný pracovník; hlavní finanční pracovník; hlavní účetní kontrolor |
AD 10 |
AST 10 |
Asistent pracující např. jako: osobní asistent; vedoucí administrativní pracovník; vedoucí technický pracovník; vedoucí pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: vedoucí odboru/ hlavní překladatel; hlavní tlumočník; hlavní ekonom; hlavní právník; hlavní lékař; hlavní veterinární inspektor; hlavní vědecký pracovník; hlavní výzkumný pracovník; hlavní finanční pracovník; hlavní účetní kontrolor |
AD 9 |
AST 9 |
Asistent pracující např. jako: osobní asistent; vedoucí administrativní pracovník; vedoucí technický pracovník; vedoucí pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: překladatel; tlumočník; ekonom; právník; lékař; veterinární inspektor; vědecký pracovník; výzkumný pracovník; finanční pracovník; účetní kontrolor |
AD 8 |
AST 8 |
Asistent pracující např. jako: hlavní administrativní pracovník; hlavní dokumentarista; hlavní technik; hlavní pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: překladatel; tlumočník; ekonom; právník; lékař; veterinární inspektor; vědecký pracovník; výzkumný pracovník; finanční pracovník; účetní kontrolor |
AD 7 |
AST 7 |
Asistent pracující např. jako: hlavní administrativní pracovník; hlavní dokumentarista; hlavní technik; hlavní pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: pomocný překladatel; pomocný tlumočník; pomocný ekonom; pomocný právník; pomocný lékař; pomocný veterinární inspektor; pomocný vědecký pracovník; pomocný výzkumný pracovník; pomocný finanční pracovník; pomocný účetní kontrolor |
AD 6 |
AST 6 |
Asistent pracující např. jako: administrativní pracovník; dokumentarista; technik; pracovník IT |
|
Administrátor pracující např. jako: pomocný překladatel; pomocný tlumočník; pomocný ekonom; pomocný právník; pomocný lékař; pomocný veterinární inspektor; pomocný vědecký pracovník; pomocný výzkumný pracovník; pomocný finanční pracovník; pomocný účetní kontrolor |
AD 5 |
AST 5 |
Asistent pracující např. jako: administrativní pracovník; dokumentarista; technik; pracovník IT |
|
AST 4 |
Asistent pracující např. jako: pomocný administrativní pracovník; pomocný dokumentarista; pomocný technik; pomocný pracovník IT |
||
|
AST 3 |
Asistent pracující např. jako: pomocný administrativní pracovník; pomocný dokumentarista; pomocný technik; pomocný pracovník IT; parlamentní zřízenec (1) |
||
|
AST 2 |
Asistent pracující např. jako: archivář; pracovník technické obsluhy; pracovník obsluhy IT; parlamentní zřízenec (1) |
||
|
AST 1 |
Asistent pracující např. jako: archivář; pracovník technické obsluhy; pracovník obsluhy IT; parlamentní zřízenec (1) |
||
|
(1) Počet pracovních míst parlamentních zřízenců v Evropském parlamentu nesmí být vyšší než 85. |
|||
B. Sazby násobení pro vyrovnání průměrného služebního postupu
|
Platová třída |
Funkční skupina AST |
Funkční skupina AD |
|
13 |
– |
20 % |
|
12 |
– |
25 % |
|
11 |
– |
25 % |
|
10 |
20 % |
25 % |
|
9 |
20 % |
25 % |
|
8 |
25 % |
33 % |
|
7 |
25 % |
33 % |
|
6 |
25 % |
33 % |
|
5 |
25 % |
33 % |
|
4 |
33 % |
– |
|
3 |
33 % |
– |
|
2 |
33 % |
– |
|
1 |
33 % |
– |
PŘÍLOHA II
Složení a podrobnosti činnosti subjektů stanovených v článku 9 služebního řádu
|
OBSAH |
|
|
Oddíl 1: |
Výbor zaměstnanců Článek 1 |
|
Oddíl 2: |
Smíšený výbor 2 – 3a |
|
Oddíl 3: |
Výbor pro otázky invalidity 7 – 9 |
|
Oddíl 4: |
Zpravodajský výbor 10 a 11 |
|
Oddíl 5: |
Smíšený poradní výbor pro otázky odborné nezpůsobilosti 12 |
Oddíl 1
VÝBOR ZAMĚSTNANCŮ
Článek 1
Výbor zaměstnanců se skládá ze členů a případně z jejich zástupců, jejichž funkční období je tříleté. Orgán však může rozhodnout o stanovení kratšího funkčního období, které nesmí být kratší než jeden rok. Každý úředník orgánu má aktivní i pasivní volební právo.
Podmínky voleb do výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo voleb do místních sekcí, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, stanoví shromáždění úředníků orgánu činného v příslušném místě zaměstnání. ►M112 Orgán však může rozhodnout, že o postupu voleb nechá rozhodnout své zaměstnance v referendu. ◄ Volby se uskutečňují tajným hlasováním.
Pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, stanoví způsob jmenování členů ústředního výboru pro každé místo zaměstnání shromáždění úředníků orgánu činného v příslušném místě zaměstnání. Pouze členové místních sekcí mohou být jmenováni členy ústředního výboru.
Složení výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo místní sekce, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, je takové, aby zajistilo zastoupení ►M112 obou funkčních skupin ◄ stanovených v článku 5 služebního řádu a také zaměstnanců uvedených v čl. 7 prvním pododstavci pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Ústřední výbor výboru zaměstnanců rozčleněného na místní sekce je platně zřízen po jmenování většiny jeho členů.
Volby do výboru zaměstnanců, pokud není rozčleněn na místní sekce, nebo do místní sekce, pokud je výbor zaměstnanců rozčleněn na místní sekce, jsou platné pouze tehdy, pokud se jich účastnily dvě třetiny úředníků oprávněných volit. Není-li dosaženo této volební účasti, druhé kolo voleb je platné, účastní-li se ho většina oprávněných.
Povinnosti vykonávané členy výboru zaměstnanců a úředníky jmenovanými výborem do orgánů zřízených na základě služebního řádu nebo orgánem se považují za součást služeb, které musí v orgánu vykonávat. Výkon těchto povinností nesmí být dotyčné osobě na újmu.
Oddíl 2
SMÍŠENÝ VÝBOR
Článek 2
Smíšený výbor nebo výbory orgánu se skládají z:
— předsedy jmenovaného každý rok orgánem oprávněným ke jmenování,
— členů a zástupců jmenovaných současně a ve stejném počtu orgánem oprávněným ke jmenování a výborem zaměstnanců.
Smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů se skládá z:
— předsedy jmenovaného orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným v čl. 2 třetím pododstavci služebního řádu,
— členů a zástupců jmenovaných ve stejném počtu ke jmenování oprávněnými orgány orgánů zastoupených ve společném smíšeném výboru a výbory zaměstnanců.
Postup zřízení společného smíšeného výboru přijmou orgány v něm zastoupené vzájemnou dohodou po projednání se svými výbory zaměstnanců.
Zástupce má hlasovací právo pouze v případě nepřítomnosti člena.
Článek 3
Smíšený výbor svolává orgán oprávněný ke jmenování z vlastního podnětu nebo na žádost výboru zaměstnanců.
Výbor je usnášeníschopný pouze za přítomnosti všech členů nebo, v případě jejich nepřítomnosti, jejich zástupců.
Předseda výboru nehlasuje s výjimkou otázek týkajících se řízení.
▼M23 —————
►M23 Stanovisko ◄ se sdělí písemně orgánu oprávněnému ke jmenování a výboru zaměstnanců do pěti dnů od jeho přijetí.
Každý člen může požádat, aby jeho názor byl ve stanovisku výboru zaznamenán.
Článek 3a
Společný smíšený výbor svolává buď orgán oprávněný ke jmenování uvedený ►M112 v čl. 2 odst. 2 ◄ , nebo orgán oprávněný ke jmenování či výbor zaměstnanců některého z orgánů zastoupených ve smíšeném výboru.
Společný smíšený výbor je usnášeníschopný pouze za přítomnosti všech členů nebo jejich zástupců.
Předseda společného smíšeného výboru nehlasuje s výjimkou otázek týkajících se řízení.
Společný smíšený výbor sdělí své stanovisko do pěti dnů od přijetí orgánu oprávněnému ke jmenování ►M112 ve smyslu čl. 2 odst. 2 ◄ služebního řádu ostatním orgánům oprávněným ke jmenování a jejich výborům zaměstnanců.
Každý člen společného smíšeného výboru může požádat, aby jeho názor byl ve stanovisku smíšeného výboru zaznamenán.
Oddíl 3
VÝBOR PRO OTÁZKY INVALIDITY
Článek 7
Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů:
— jednoho jmenovaného orgánem, ke kterému přísluší dotyčný úředník,
— jednoho jmenovaného dotyčným úředníkem a
— jednoho jmenovaného společnou dohodou dvou předchozích lékařů.
Pokud by dotyčný úředník lékaře nejmenoval, jmenuje ho předseda Soudního dvora Evropských společenství.
Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování lékaře třetího, jmenuje jej na žádost některé ze zúčastněných stran předseda Soudního dvora Evropských společenství.
Článek 8
Výdaje vzniklé v souvislosti s jednáním výboru pro otázky invalidity nese úředníkův orgán.
Pokud má lékař, kterého jmenoval dotyčný úředník, bydliště v jiném místě, než ve kterém je úředník zaměstnán, nese takto vzniklé dodatečné výdaje úředník, s výjimkou cestovních výdajů pro první třídu, které hradí orgán.
Článek 9
Úředník může výboru pro otázky invalidity předložit jakoukoli zprávu nebo potvrzení od svého ošetřujícího lékaře nebo od kteréhokoli jiného praktického lékaře, kterého konzultoval.
Závěry výboru pro otázky invalidity jsou předány orgánu oprávněnému ke jmenování a dotyčnému úředníkovi.
Jednání výboru jsou tajná.
Oddíl 4
ZPRAVODAJSKÝ VÝBOR
Článek 10
Členy zpravodajského výboru jmenuje každý rok orgán oprávněný ke jmenování a výbor zaměstnanců, přičemž každý jmenuje stejný počet z řad úředníků orgánu ve funkční skupině AD. Výbor volí svého předsedu. Členové smíšeného výboru nesmějí být členy zpravodajského výboru.
Pokud je zpravodajský výbor svolán, aby učinil doporučení, které se týká úředníka, jehož přímý nadřízený je členem výboru, neúčastní se uvedený člen posuzování případu.
Článek 11
Jednání zpravodajského výboru jsou tajná.
Oddíl 5
SMÍŠENÝ PORADNÍ VÝBOR PRO OTÁZKY ODBORNÉ NEZPŮSOBILOSTI
Článek 12
Smíšený výbor pro otázky odborné nezpůsobilosti je složen z předsedy a nejméně dvou členů z řad úředníků platové třídy AD 14 nebo vyšší. Předseda a členové jsou jmenováni na dobu tří let. Jednu polovinu členů jmenuje výbor zaměstnanců a druhou polovinu orgán oprávněný ke jmenování. Předsedu jmenuje orgán oprávněný ke jmenování ze seznamu kandidátů vypracovaného po dohodě s výborem zaměstnanců.
V případech, které se týkají úředníka v platové třídě AD 14 nebo nižší, bude smíšený poradní výbor zahrnovat další dva členy stejné funkční skupiny a stejné platové třídy jako dotčený úředník, kteří budou jmenováni stejným způsobem jako stálí členové.
Pokud je smíšený poradní výbor svolán, aby projednal případ vyššího vedoucího pracovníka ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu, zřídí se zvláštní dočasný smíšený poradní výbor složený ze dvou členů jmenovaných výborem zaměstnanců a ze dvou členů jmenovaných orgánem oprávněným ke jmenování, kteří náležejí do stejné platové třídy jako dotčený úředník nebo do platové třídy vyšší.
Orgán oprávněný ke jmenování a výbor zaměstnanců se dohodnou na postupu ad hoc pro jmenování dalších členů uvedených ve druhém pododstavci, kteří budou zasedat v případech týkajících se úředníka vyslaného do země mimo území Unie nebo smluvního zaměstnance.
PŘÍLOHA III
Výběrová řízení
Článek 1
1. ►M23 Výběrové řízení vyhlašuje orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem. ◄
Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:
a) povahu výběrového řízení (vnitřní výběrové řízení v rámci orgánu, vnitřní výběrové řízení v rámci orgánů ►M85 , otevřené výběrové řízení ◄ );
b) druh výběrového řízení (zda probíhá na základě kvalifikačních předpokladů nebo zkoušek nebo kvalifikačních předpokladů i zkoušek);
c) druh služebních povinností a úkolů spojených s obsazovaným pracovním místem ►M112 a nabízenou funkční skupinu a platovou třídu ◄ ;
d) vysokoškolské diplomy a ostatní doklady o vzdělání nebo stupeň zkušeností ►M112 v souladu s čl. 5 odst. 3 služebního řádu ◄ vyžadované pro obsazované pracovní místo;
e) pokud se jedná o výběrové řízení na základě zkoušek, povahu těchto zkoušek a jejich hodnocení;
f) případně jazykové znalosti vyžadované s ohledem na zvláštní povahu obsazovaného pracovního místa;
g) případně věkové omezení a jakékoli rozšíření věkového omezení v případě zaměstnanců Společenství, kteří jsou ve funkcích alespoň jeden rok;
h) den uzávěrky pro podání žádosti;
i) jakékoli výjimky podle čl. 28 písm. a) služebního řádu.
Otevřené výběrové řízení společné pro dva nebo několik orgánů Společenství vyhlašuje orgán oprávněný ke jmenování uvedený ►M112 v čl. 2 odst. 2 ◄ služebního řádu po projednání se společným smíšeným výborem.
2. Vyhlášení otevřeného výběrového řízení se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství nejméně jeden měsíc přede dnem uzávěrky pro podávání žádostí a případně nejméně dva měsíce přede dnem zkoušek.
3. Všechna výběrová řízení se oznámí v orgánech Evropských společenství ve stejných lhůtách.
Článek 2
Kandidáti vyplní formulář předepsaný orgánem oprávněným ke jmenování.
Mohou být vyzváni k dodání dalších podkladů nebo informací.
Článek 3
Výběrová komise se skládá z předsedy jmenovaného orgánem oprávněným ke jmenování a ze členů jmenovaných orgánem oprávněným ke jmenování a výborem zaměstnanců, přičemž každý jmenuje stejný počet.
U otevřených výběrových řízení společných pro dva nebo několik orgánů Společenství se výběrová komise skládá z předsedy jmenovaného orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným ►M112 v čl. 2 odst. 2 ◄ služebního řádu, členů jmenovaných na návrh jednotlivých orgánů orgánem oprávněným ke jmenování uvedeným ►M112 v čl. 2 odst. 2 ◄ služebního řádu a členů jmenovaných dohodou mezi výbory zaměstnanců jednotlivých orgánů na základě pravidel rovného zastoupení.
Výběrové komisi může v průběhu některých zkoušek pomáhat jedna nebo více osob s poradní funkcí.
Členové výběrové komise se vybírají z řad úředníků, jejichž ►M112 funkční skupina a ◄ platová třída není menší ►M112 než funkční skupina a platová třída obsazovaného místa ◄ .
Jestliže se výběrová komise skládá z více než čtyř členů, pak je každé pohlaví zastoupeno alespoň dvěma členy.
Článek 4
Orgán oprávněný ke jmenování vypracuje seznam kandidátů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 28 písm. a), b) a c) služebního řádu, a zašle jej spolu s osobními spisy kandidátů předsedovi výběrové komise.
Článek 5
Po přezkoumání těchto spisů vypracuje výběrová komise seznam kandidátů, kteří splňují požadavky stanovené ve vyhlášení výběrového řízení.
Pokud výběrové řízení probíhá na základě zkoušek, jsou všichni kandidáti uvedení v seznamu přijati ke zkouškám.
Pokud výběrové řízení probíhá na základě kvalifikačních předpokladů, zváží výběrová komise poté, co stanovila způsob hodnocení kvalifikačních předpokladů kandidátů, kvalifikační předpoklady kandidátů, kteří jsou uvedení v seznamu stanoveném v prvním pododstavci.
Pokud výběrové řízení probíhá na základě zkoušek i kvalifikačních předpokladů, stanoví výběrová komise, kteří z kandidátů uvedení v seznamu se připouštějí ke zkouškám.
Po skončení řízení vypracuje výběrová komise seznam vhodných kandidátů stanovený v článku 30 tohoto služebního řádu; seznam, pokud je to možné, obsahuje nejméně dvakrát tolik jmen, než je počet obsazovaných pracovních míst.
Tento seznam předá výběrová komise orgánu oprávněnému ke jmenování spolu s důvodovými zprávami, včetně veškerých připomínek svých členů, které si přejí učinit.
Článek 6
Jednání výběrové komise jsou tajná.
Článek 7
1. Po projednání s Výborem pro služební řád svěří orgány Úřadu pro výběr personálu Evropských společenství (dále jen „úřad“;) odpovědnost za přijetí nezbytných opatření, aby bylo zajištěno použití jednotných měřítek při výběrových řízeních na místa úředníků Společenství a při hodnocení a zkušebních postupech uvedených v článcích 45 a 45a služebního řádu.
2. Úřad plní tyto úkoly:
a) provádí na žádost jednotlivých orgánů otevřená výběrová řízení;
b) poskytuje na žádost jednotlivých orgánů technickou podporu pro vnitřní výběrová řízení, která orgány pořádají;
c) stanoví obsah všech zkoušek pořádaných orgány, aby zajistil splnění požadavků čl. 45a odst. 1 písm. c) služebního řádu harmonizovaným a sladěným způsobem;
d) přebírá obecnou odpovědnost za definování jazykových schopností úředníka a provádění hodnocení těchto schopností, aby zajistil splnění požadavků čl. 45 odst. 2 služebního řádu harmonizovaným a sladěným způsobem.
3. Úřad může plnit na žádost jednotlivých orgánů také jiné úkoly spojené s výběrem úředníků.
4. Orgán poskytuje na základě žádosti pomoc různým orgánům s výběrem dočasných a smluvních zaměstnanců zejména tím, že vymezí obsah zkoušek a uspořádá výběrová řízení v rámci článků 12 a 82 pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
PŘÍLOHA IV
Postup pro přiznávání příspěvků stanovených v článcích 41 a 50 služebního řádu
Jediný článek
1. Úředník, na kterého se vztahuje článek 41 nebo 50 služebního řádu, má nárok:
a) po dobu tří měsíců na měsíční příspěvek rovnající se jeho základnímu platu;
b) po dobu lišící se v závislosti na jeho věku a trvání služebního poměru, v souladu s tabulkou uvedenou v odstavci 3, na měsíční příspěvek rovnající se:
— 85 % jeho základního platu od čtvrtého do šestého měsíce,
— 70 % jeho základního platu po dobu následujících pěti let,
— 60 % jeho základního platu od té doby.
Nárok na přiznání příspěvku končí dnem, kterým úředník dosáhne věku ►M112 63 ◄ let.
Avšak po uvedeném věku a nejvýše do šedesáti pěti let pobírá úředník nadále příspěvek, dokud dosáhne nejvyšší sazby starobního důchodu.
Základním platem se pro účely tohoto článku rozumí plat stanovený v tabulce v článku 66 služebního řádu, která je platná k prvnímu dni měsíce, za který má být příspěvek vyplacen.
2. Ustanovení této přílohy budou přezkoumána po uplynutí deseti let ode dne vstupu tohoto služebního řádu v platnost.
3. Doba, po kterou úředník pobírá příspěvek stanovený v článku 41 nebo 50 služebního řádu, se určí vynásobením délky služby příslušným procentem stanoveným pro jeho věk, jak je uvedeno v tabulce; tato doba se zaokrouhlí na nejbližší nižší měsíc.
|
Věk |
% |
|
20 |
18 |
|
21 |
19,5 |
|
22 |
21 |
|
23 |
22,5 |
|
24 |
24 |
|
25 |
25,5 |
|
26 |
27 |
|
27 |
28,5 |
|
28 |
30 |
|
29 |
31,5 |
|
30 |
33 |
|
31 |
34,5 |
|
32 |
36 |
|
33 |
37,5 |
|
34 |
39 |
|
35 |
40,5 |
|
36 |
42 |
|
37 |
43,5 |
|
38 |
45 |
|
39 |
46,5 |
|
40 |
48 |
|
41 |
49,5 |
|
42 |
51 |
|
43 |
52,5 |
|
44 |
54 |
|
45 |
55,5 |
|
46 |
57 |
|
47 |
58,5 |
|
48 |
60 |
|
49 |
61,5 |
|
50 |
63 |
|
51 |
64,5 |
|
52 |
66 |
|
53 |
67,5 |
|
54 |
69 |
|
55 |
70,5 |
|
56 |
72 |
|
57 |
73,5 |
|
58 |
75 |
|
►M23 59 až 64 ◄ |
►M23 76,5 ◄ |
4. V období trvání nároku na příspěvek a po dobu prvních šesti měsíců po jeho skončení má úředník uvedený v článcích 41 a 50 služebního řádu nárok na dávky v rámci systému nemocenského pojištění ve smyslu článku 72 služebního řádu pro sebe a osoby do pojištění zahrnuté pod podmínkou, že úředník platí příslušný příspěvek, který se vypočte podle okolností buď z jeho základního platu, nebo z jeho procentní části určené v odstavci 1 tohoto článku, a že nevykonává výdělečnou činnost.
Za podmínek uvedených v prvním pododstavci může úředník na konci doby uvedené tamtéž požádat o prodloužení nároku na dávky v rámci uvedeného systému nemocenského pojištění, bude-li hradit celý příspěvek podle čl. 72 odst. 1 služebního řádu.
Po zániku nároku úředníka na příspěvek se jeho příspěvek vypočte z výše naposledy obdrženého měsíčního příspěvku.
Začal-li úředník pobírat starobní důchod v rámci systému sociálního zabezpečení uvedeného v služebním řádu, zachází se s ním pro účely článku 72 služebního řádu stejně jako s úředníkem, který zůstal ve službě až do svých ►M112 63 ◄ let.
PŘÍLOHA IVa
Zkrácený pracovní úvazek
Článek 1
Vyjma řádně odůvodněných naléhavých případů předkládá úředník žádost o povolení pracovat na zkrácený úvazek prostřednictvím svého přímého nadřízeného nejméně dva měsíce před požadovaným dnem zahájení práce na zkrácený úvazek.
Povolení se uděluje na dobu nejméně jednoho měsíce a nejvýše tří let, aniž jsou dotčeny případy uvedené v článku 15 a čl. 55a odst. 2 písm. e).
Povolení však může být za stejných podmínek obnoveno. Žádosti o obnovení podává dotčený úředník nejméně dva měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo povolení uděleno. Zkrácený pracovní úvazek nesmí být kratší než polovina obvyklé pracovní doby.
Vyjma řádně odůvodněných případů začíná období výkonu práce na zkrácený pracovní úvazek prvním dnem v měsíci.
Článek 2
Orgán oprávněný ke jmenování může na žádost dotčeného úředníka povolení zrušit před uplynutím doby, na kterou bylo uděleno. Zrušení může být provedeno nejdéle dva měsíce ode dne navrhovaného úředníkem nebo čtyři měsíce od uvedeného dne, pokud byla práce na zkrácený úvazek povolena na více než jeden rok.
Orgán oprávněný ke jmenování může ve výjimečných případech a ve služebním zájmu při dodržení dvouměsíční výpovědní doby povolení zrušit před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.
Článek 3
Úředník má po dobu, po kterou je mu povolen zkrácený pracovní úvazek, nárok na procentuální část své odměny, která odpovídá procentu obvyklé odpracované pracovní doby. Příspěvek na vyživované dítě, základní výši příspěvku na domácnost a příspěvek na vzdělání však nadále pobírá v plné výši.
Příspěvky do systému nemocenského pojištění se vypočtou ze základního platu úředníka pracujícího na plný úvazek. Příspěvky do důchodového systému se vypočítají ze základního platu úředníka pracujícího na zkrácený úvazek. Úředník může požádat, aby mu v souladu s článkem 83 služebního řádu byly příspěvky do důchodového systému také vypočítány ze základního platu úředníka pracujícího na plný úvazek. Získaná práva z důchodového zabezpečení se pro účely článků 2, 3 a 5 přílohy VIII vypočítají v poměru k zaplaceným příspěvkům.
Po dobu, po kterou má úředník povoleno pracovat na zkrácený úvazek, nesmí pracovat přesčas nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost než činnost v souladu s článkem 15 služebního řádu.
Článek 4
Bez ohledu na čl. 3 první pododstavec první větu pobírají úředníci starší 55 let, kteří mají povoleno pracovat na poloviční úvazek před odchodem do důchodu, snížený základní plat odpovídající vyšší z obou částek získaných použitím následující procentní sazby ze základního platu při práci na plný úvazek:
a) 60 % nebo
b) procentní sazba odpovídající počtu odsloužených let ve smyslu článků 2, 3, 4, 5, 9 a 9a přílohy VIII na začátku období práce na poloviční úvazek, s připočtením 10 %.
Úředníci, kteří si na základě tohoto článku podají žádost, jsou povinni po skončení práce na poloviční úvazek odejít do důchodu nebo vrátit částku nad 50 % základního platu, který pobírali v době práce na poloviční úvazek.
Článek 5
Orgán oprávněný ke jmenování může stanovit prováděcí pravidla k těmto ustanovením.
PŘÍLOHA V
Dovolená
|
OBSAH |
|
|
Oddíl 1: |
Dovolená za kalendářní ro 1 – 5 |
|
Oddíl 2: |
Mimořádné volno 6 |
|
Oddíl 3: |
Doba na cestu 7 |
Oddíl 1
DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ RO
Článek 1
Úředník má v roce, ve kterém nastoupil do služebního poměru nebo skončil služební poměr, nárok na dovolenou v délce dvou pracovních dnů za každý celý měsíc služby, dvou dnů za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval více než 15 dnů, a na jeden pracovní den za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval jen 15 dnů nebo méně.
Článek 2
Dovolená za kalendářní rok může být vyčerpána najednou nebo v několika částech, podle přání úředníka a s přihlédnutím ke služebním potřebám. Musí však zahrnovat alespoň dva po sobě jdoucí týdny. Nově nastupujícímu úředníkovi je přiznána dovolená za kalendářní rok po třech měsících služby; ve výjimečných případech a ze závažných důvodů však může být dovolená poskytnuta i dříve.
Článek 3
Onemocní-li úředník během dovolené za kalendářní rok a tato nemoc by mu bránila v plnění služebních povinností, kdyby nebyl na dovolené, prodlouží se mu po předložení lékařského potvrzení jeho dovolená za kalendářní rok o dobu trvání jeho pracovní neschopnosti.
Článek 4
Nevyčerpá-li úředník, z důvodů jiných než služebních, dovolenou za kalendářní rok do konce běžného kalendářního roku, lze do následujícího roku převést nejvýše 12 dnů dovolené.
Nevyčerpá-li úředník ke dni skončení služebního poměru dovolenou za kalendářní rok, vyplatí se mu v den skončení služebního poměru náhrada ve výši jedné třicetiny jeho měsíční odměny za každý nevyčerpaný den této dovolené.
Vyčerpá-li úředník ke dni skončení služebního poměru více dovolené za kalendářní rok, než mu k tomuto dni náleží, odečte se mu od jeho odměny částka vypočtená způsobem uvedeným v předchozím pododstavci.
Článek 5
Je-li úředník ze závažných služebních důvodů odvolán z dovolené za kalendářní rok nebo jestliže ze služebních důvodů svoji dovolenou zrušil, jsou mu po předložení příslušných dokladů nahrazeny veškeré náklady, které mu v souvislosti s tím vznikly, a je mu znovu poskytnuta doba na cestu.
Oddíl 2
MIMOŘÁDNÉ VOLNO
Článek 6
Kromě dovolené za kalendářní rok může být úředníkovi na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno. Nárok na mimořádné volno vzniká zejména v následujících případech:
— svatba úředníka: čtyři dny,
— stěhování úředníka: až dva dny,
— vážné onemocnění manžela/manželky: až tři dny,
— úmrtí manžela/manželky: čtyři dny,
— vážné onemocnění příbuzného ve vzestupné linii: až dva dny,
— úmrtí příbuzného ve vzestupné linii: až dva dny,
— ►M112 ————— ◄ svatba dítěte: dva dny,
— narození dítěte: deset dní, které lze čerpat během čtrnácti týdnů po porodu,
— úmrtí manželky během mateřské dovolené: počet dnů odpovídající zbývající mateřské dovolené; nebyla-li zesnulá manželka úřednicí, stanoví se délka zbývající mateřské dovolené obdobně podle článku 58 služebního řádu,
— vážné onemocnění dítěte: až dva dny,
— závažné onemocnění dítěte potvrzené lékařským potvrzením nebo hospitalizace dítěte mladšího 12 let: nejvýše pět dnů,
— úmrtí dítěte: čtyři dny,
— adopce dítěte: 20 týdnů, v případě adopce zdravotně postiženého dítěte 24 týdnů:
— Na každé adoptované dítě se poskytuje nárok pouze na jedno období mimořádného volna, o které se mohou adoptivní rodiče, jsou-li oba úředníky, podělit. Toto mimořádné volno se poskytuje pouze tehdy, vykonává-li manžel / manželka úředníka výdělečnou činnost alespoň na poloviční úvazek. Pracuje-li manžel / manželka mimo orgány Společenství a je-li mu / jí poskytnuto srovnatelné volno, odečte se odpovídající počet dnů z nároku úředníka.
— Orgán oprávněný ke jmenování může v nezbytném případě poskytnout dodatečné mimořádné volno, pokud vnitrostátní právní předpisy země, v níž probíhá adopční řízení a která není zemí, v níž je adaptující úředník zaměstnán, vyžadují přítomnost jednoho nebo obou adoptivních rodičů,
— mimořádné volno v délce deseti dnů se poskytuje, pokud úředník nemá nárok na plné mimořádné volno v délce 20 nebo 24 týdnů z důvodu obsaženého v první větě této odrážky; toto dodatečné mimořádné volno se uděluje pouze jednorázově na každé adoptované dítě.
Orgán může navíc v rámci další odborné přípravy poskytnout mimořádné volno v mezích stanovených v programu další odborné přípravy sestaveném orgánem v souladu s ►M112 článkem 24a ◄ služebního řádu.
Partner úředníka, který není ženatý / vdaná, se považuje pro účely tohoto článku za manžela / manželku, jsou-li splněny první tři podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII.
Oddíl 3
DOBA NA CESTU
Článek 7
K době dovolené stanovené výše v oddílu 1 se přičte doba vycházející ze vzdálenosti po železnici mezi místem dovolené a místem zaměstnání, která se vypočte takto:
— při vzdálenosti 50 až 250 km: jeden den na cestu tam a zpět,
— při vzdálenosti 251 až 600 km: dva dny na cestu tam a zpět,
— při vzdálenosti 601 až 900 km: tři dny na cestu tam a zpět,
— při vzdálenosti 901 až 1 400 km: čtyři dny na cestu tam a zpět,
— při vzdálenosti 1 400 až 2 000 km: pět dní na cestu tam a zpět,
— při vzdálenosti více než 2 000 km: šest dní na cestu tam a zpět.
▼M112 —————
Pro účely tohoto článku se místem dovolené s ohledem na dovolenou za kalendářní rok rozumí místo původu úředníka.
Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. V případě, že místo zaměstnání leží mimo uvedená území, stanoví se doba cesty zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.
V případech, kdy se mimořádné volno poskytuje v souladu s oddílem 2, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.
PŘÍLOHA VI
Náhradní volno a odměna za práci přesčas
Článek 1
Úředníci ►M112 platových tříd AST 1 až AST 4 ◄ mají za dobu odpracovanou přesčas v rámci omezení stanovených v článku 56 služebního řádu nárok na náhradní volno nebo odměnu za následujících podmínek:
a) Za každou hodinu práce přesčas má úředník nárok na ►M39 jeden a půl hodiny náhradního volna ◄ ; jsou-li přesčasové hodiny odpracovány mezi 22:00 a 07:00 nebo v neděli nebo ve veřejný svátek, činí nárok na ►M39 náhradní volno dvě hodiny ◄ ; při udělování náhradního volna se přihlédne ke služebním potřebám i k přání dotyčného úředníka.
b) Pokud služební potřeby neumožňují čerpání náhradního volna v měsíci následujícím po měsíci, během kterého byla práce přesčas vykonána, povolí orgán oprávněný ke jmenování proplacení nenahrazených přesčasových hodin ve výši ►M39 0,56 % ◄ měsíčního základního platu za každou přesčasovou hodinu na základě stanoveném v písmenu a).
c) Náhradní volno nebo odměna za hodinu práce přesčas mohou být poskytnuty, pokud doba práce přesčas přesahuje 30 minut.
Článek 2
Je-li úředník na služební cestě, nepočítá se doba strávená na cestě za práci přesčas pro účely této přílohy. Za odpracované hodiny během služební cesty přesahující běžnou pracovní dobu může být rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování uděleno náhradní volno nebo případně odměna.
Článek 3
Bez ohledu na předchozí ustanovení této přílohy mohou být práce přesčas některých skupin úředníků ►M112 platových tříd AST 1 až AST 4 ◄ za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky jejich přiznání stanoví orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem.
PŘÍLOHA VII
Odměna a náhrada výdajů
|
OBSAH |
|
|
Oddíl 1: |
Rodinné přídavky 1 – 3 |
|
Oddíl 2: |
Příspěvek za práci v zahraničí 4 |
|
Oddíl 3: |
Náhrada výdajů |
|
A — |
Příspěvek na zařízení 5 |
|
B — |
Příspěvek na znovuusídlení 6 |
|
C — |
Cestovní výdaje 7 a 8 |
|
D — |
Stěhovací výdaje 9 |
|
E — |
Denní příspěvek 10 |
|
F — |
Výdaje při služební cestě 11 – 13a |
|
G — |
Paušální náhrada výdajů 14 a 15 |
|
Oddíl 4: |
Výplata splatných částek 16 a 17 |
Oddíl 1
RODINNÉ PŘÍDAVKY
Článek 1
1. Základní výše příspěvku na domácnost činí ►M122 164,27 EUR ◄ plus 2 % základního platu úředníka.
2. Příspěvek na domácnost je přiznán:
a) ženatému úředníkovi nebo vdané úřednici;
b) úředníkovi, který je ovdovělý, rozvedený nebo svobodný a má jedno nebo více vyživovaných dětí ve smyslu níže uvedených ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3;
c) úředníkovi, který je registrován jako stálý partner v jiném než manželském svazku, za předpokladu, že:
i) pár předloží právní dokument uznaný členským státem nebo příslušným orgánem členského státu, kterým se potvrzuje jejich jiný než manželský svazek,
ii) žádný z partnerů nežije v manželském svazku nebo v dalším jiném než manželském svazku,
iii) partneři nejsou spřízněni v žádném z těchto příbuzenských vztahů: rodič, dítě, prarodič, vnuk / vnučka, bratr, sestra, teta, strýc, synovec, neteř, zeť, snacha,
iv) pár nemá možnost v členském státě uzavřít právoplatné manželství; pro účel tohoto bodu platí, že pár má možnost uzavřít právoplatné manželství pouze tehdy, splňují-li oba partneři všechny podmínky stanovené právními předpisy členského státu, které uzavření manželství takového páru povolují;
►M112 d) ◄ na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, přijatého na základě podpůrných dokladů, úředníkovi, který sice nesplňuje podmínky ►M112 stanovené v písmenech a), b) a c) ◄ , ale převzal skutečnou odpovědnost za rodinu.
3. Je-li manžel/manželka úředníka výdělečně činný/činná a jeho/její roční příjem před odečtením srážek je vyšší než ►M39 základní roční plat úředníka ve ►M112 druhém platovém stupni třídy 3 ◄ vážený sazbou pro zemi, ve které manžel/manželka vykonává povolání ◄ , úředník mající nárok na příspěvek na domácnost tento příspěvek neobdrží, s výhradou zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování. Úředník však má nárok na příspěvek, pokud manželé mají jedno nebo více vyživovaných dětí.
4. Pokud na základě výše uvedených ustanovení mají oba manželé zaměstnaní ve službě Společenství nárok na příspěvek na domácnost, vyplácí se pouze osobě, jejíž základní plat je vyšší.
5. Má-li úředník nárok na příspěvek na domácnost pouze podle čl. 2 písm. b), a péči o všechny jeho vyživované děti ve smyslu níže uvedeného čl. 2 odst. 2 a 3 přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na domácnost jménem a na účet úředníka této druhé osobě. Tato podmínka se považuje za splněnou u plnoletých vyživovaných dětí, které mají své obvyklé bydliště u druhého rodiče.
Pokud se však péče o vyživované děti úředníka dělí mezi několik osob, rozdělí se příspěvek na domácnost mezi ně podle počtu dětí v péči.
Je-li osoba, která má podle výše uvedených ustanovení nárok na pobírání příspěvku na domácnost jménem úředníka, způsobilá pro tento příspěvek také z titulu svého postavení úředníka nebo ostatního zaměstnance, obdrží pouze vyšší z obou příspěvků.
Článek 2
1. Úředník, který má jedno nebo více vyživovaných dětí, pobírá v souladu s odstavci 2 a 3 měsíční příspěvek ve výši ►M122 358,96 EUR ◄ na každé vyživované dítě.
2. „Vyživovaným dítětem“ se rozumí manželské, nemanželské dítě nebo osvojené dítě úředníka, nebo jeho manžela/manželky, o které úředník skutečně pečuje.
Totéž platí i pro dítě, u něhož byla podána žádost o adopci a bylo zahájeno řízení o adopci.
Každé dítě, vůči němuž má úředník vyživovací povinnost na základě soudního rozhodnutí opírajícího se o právní předpisy členských států o ochraně nezletilých, je považováno za vyživované dítě.
3. Příspěvek se poskytuje:
a) automaticky na dítě mladší osmnáct let;
b) na základě odůvodněné žádosti podané úředníkem na děti ve věku mezi osmnácti a dvaceti šesti lety, které studují nebo se odborně vzdělávají;
4. Výjimečně může být jakákoli osoba, kterou má úředník ze zákona povinnost vyživovat a tato povinnost je spojena se značnými výdaji, považována za vyživované dítě na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování s přihlédnutím k podpůrným dokladům.
5. Nemůže-li si dítě z důvodu vážné nemoci nebo invalidity samo vydělávat na své živobytí, je příspěvek vyplácen po celou dobu trvání nemoci nebo invalidity bez ohledu na věk dítěte.
6. Na jedno vyživované dítě se ve smyslu tohoto článku vyplácí jen jeden příspěvek a to i tehdy, pokud rodiče přísluší ke dvěma různým orgánům Evropských společenství.
7. Pokud péči o vyživované dítě ve smyslu odstavců 2 a 3 přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na vyživované dítě jménem a na účet úředníka této druhé osobě.
Článek 3
1. Za podmínek stanovených v obecných prováděcích ustanoveních úředník pobírá příspěvek na vzdělání svých dětí ve výši skutečných výdajů, které mu vznikly v souvislosti se vzděláním, až do výše ►M122 243,55 EUR ◄ měsíčně na každé vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 této přílohy, které dosáhlo nejméně pěti let věku a pravidelně a celodenně navštěvuje za poplatek základní nebo střední školu nebo vysokoškolské vzdělávací zařízení. Podmínka, aby školní docházka dítěte podléhala poplatku, se nevztahuje na náhradu nákladů na školní dopravu.
Nárok na tento příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy dítě začne navštěvovat základní školu, a zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku dvaceti šesti let.
Maximální výše příspěvku uvedená v prvním pododstavci se zdvojnásobuje pro
— úředníka, který je zaměstnán v místě vzdáleném nejméně 50 km od:
—Evropské školy nebo
vzdělávacího zařízení vyučujícího v jeho jazyce, které dítě navštěvuje z nutných pedagogických důvodů, je-li to doloženo náležitými důkazy,
— úředníka zaměstnaného v místě vzdáleném nejméně 50 km od vysoké školy v zemi, jejímž je státním příslušníkem, nebo od vysoké školy, která vyučuje v jeho jazyce, pokud dítě skutečně navštěvuje vysokou školu vzdálenou nejméně 50 km od místa zaměstnání a úředník má nárok na příspěvek za práci v zahraničí; tento druhý předpoklad se neuplatní, pokud v zemi, jejímž je úředník státním příslušníkem, není žádné takové vzdělávací zařízení ►M112 , nebo pokud dítě navštěvuje vysokou školu v jiné zemi, než ve které má úředník místo zaměstnání, ◄
— za stejných podmínek jako v předchozích dvou odrážkách pro oprávněné osoby, které nejsou v činné službě, s ohledem na místo bydliště, nikoli na místo zaměstnání.
Podmínka, aby školní docházka dítěte podléhala poplatku, se nevztahuje na platby uvedené ve třetím pododstavci.
Pokud péči o vyživované dítě, na které je vyplácen příspěvek na vzdělání, přiřkne zákon nebo výrok soudu či příslušného správního orgánu druhé osobě, vyplácí se příspěvek na vzdělání jménem a na účet úředníka této druhé osobě. V tom případě se vzdálenost nejméně 50 km, uvedená v předchozím pododstavci, počítá z místa bydliště osoby, která o dítě pečuje.
2. Pro každé vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 této přílohy, které je mladší pěti let nebo které dosud pravidelně a celodenně nenavštěvuje základní nebo střední školu, je výše tohoto příspěvku stanovena na ►M122 87,69 EUR ◄ měsíčně. Z odst. 1 posledního pododstavce se použije první věta.
Oddíl 2
PŘÍSPĚVEK ZA PRÁCI V ZAHRANIČÍ
Článek 4
Příspěvek za práci v zahraničí ve výši 16 % z celkového součtu základního platu, ►M25 příspěvku na domácnost ◄ a příspěvku na vyživované dítě ►M25 vyplácených úředníkovi ◄ je poskytován:
◄
a) úředníkům,
— kteří nejsou a nikdy nebyli státními příslušníky státu ►M39 ————— ◄ , na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, a
— kteří v době pěti let končících šest měsíců přede dnem jejich nástupu do služebního poměru neměli na evropském území tohoto státu ani bydliště, ani zde nevykonávali své hlavní povolání. Pro účely tohoto ustanovení se nepřihlíží k okolnostem vyplývajícím z práce konané pro některý jiný stát nebo mezinárodní organizaci;
b) úředníkům, kteří jsou nebo byli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, ale kteří v době deseti let přede dnem jejich nástupu do služebního poměru měli bydliště mimo evropské území uvedeného státu z důvodů jiných, než je výkon funkce ve službách státu nebo mezinárodní organizace.
Minimální výše příspěvku za práci v zahraničí činí ►M122 486,88 EUR ◄ měsíčně.
▼M25 —————
2. Úředník, který není a nikdy nebyl státním příslušníkem státu, na jehož území je zaměstnán, a který nesplňuje podmínky odstavce 1, má nárok na příspěvek za pobyt v zahraničí, který činí jednu čtvrtinu příspěvku za práci v zahraničí.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 se na úředníka, který sňatkem automaticky nabyl občanství státu, na jehož území je zaměstnán, a nemůže se jej zříci, hledí jako na úředníka podle odst. 1 písm. a) první odrážky.
▼M112 —————
Oddíl 3
NÁHRADA VÝDAJŮ
A.
Příspěvek na zařízení
Článek 5
1. Příspěvek na zařízení ve výši dvou měsíčních základních platů v případě úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost, a ve výši jednoho měsíčního základního platu v ostatních případech, se vyplácí úředníkovi v trvalém služebním poměru, který prokáže, že změna místa jeho bydliště byla nutná, aby splnil povinnosti vyplývající z článku 20 služebního řádu.
Pokud mají nárok na příspěvek na zařízení oba manželé, kteří jsou úředníky ►M112 nebo ostatními zaměstnanci ◄ Evropských společenství, vyplácí se pouze manželovi, jehož základní plat je vyšší.
Příspěvek na zařízení se upraví koeficientem stanoveným pro místo zaměstnání úředníka.
2. Příspěvek na zařízení v téže výši se vyplácí každému úředníkovi, který se přestěhoval do nového místa zaměstnání, a je tudíž nucen změnit místo svého bydliště, aby splnil povinnosti vyplývající z článku 20 tohoto služebního řádu.
3. Příspěvek na zařízení se vypočítá podle rodinného stavu úředníka a platu, buď ke dni jeho nástupu, nebo ke dni jeho přestěhování do nového místa zaměstnání.
Příspěvek na zařízení se vyplatí na základě předložených dokladů potvrzujících, že se úředník, spolu s rodinou, jestliže ►M25 je živitelem rodiny ◄ , usadil v místě svého zaměstnání.
4. Úředník, ►M25 který je živitelem rodiny ◄ a neusídlil se v místě, kde je zaměstnán, obdrží pouze polovinu příspěvku, na který by měl jinak nárok; druhá polovina příspěvku se mu vyplatí, jestliže se jeho rodina usídlí v místě jeho zaměstnání, pokud tak učiní ve lhůtách stanovených v čl. 9 odst. 3. Je-li úředník převeden do místa bydliště své rodiny dříve, než jeho rodina přesídlila do místa jeho zaměstnání, nemá nárok na příspěvek na zařízení.
5. Úředník v trvalém služebním poměru, který obdržel příspěvek na zařízení a který dobrovolně odešel ze služby ve Společenství do dvou let ode dne jeho nástupu do služby, musí při odchodu ze služby nahradit část příspěvku vypočtenou v poměru k nedokončené části uvedeného dvouletého období.
6. Úředník pobírající příspěvek na zařízení oznámí jakékoliv příspěvky stejné povahy, které obdrží z jiných zdrojů; takové příspěvky se odečtou od příspěvku stanového v tomto článku.
B.
Příspěvek na znovuusídlení
Článek 6
1. Úředník v trvalém služebním poměru, ►M112 který prokáže změnu místa bydliště ◄ , má nárok při skončení služby na příspěvek na znovuusídlení ve výši dvou měsíčních základních platů v případě úředníka, ►M25 který má nárok na příspěvek na domácnost ◄ , nebo jednoho měsíčního základního platu ►M25 v ostatních případech ◄ , za předpokladu, že splnil čtyři roky služby a neobdrží podobný příspěvek ve svém novém zaměstnání. ►M25 Pokud mají nárok na příspěvek na zařízení oba manželé, kteří jsou úředníky ►M112 nebo ostatními zaměstnanci ◄ Evropských společenství, vyplácí se pouze manželovi, jehož základní plat je vyšší. ◄
Pro účely stanovení doby služby se vezmou v úvahu roky strávené v jakémkoli ze správních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu s výjimkou volna z osobních důvodů.
Tato minimální doba se nevztahuje na případ odchodu ze služebních důvodů.
Příspěvek na znovuusídlení se upraví koeficientem stanoveným pro poslední místo zaměstnání úředníka.
2. V případě úmrtí úředníka v trvalém služebním poměru se příspěvek na znovuusídlení vyplácí pozůstalému manželovi nebo pozůstalé manželce, nebo pokud taková osoba neexistuje, vyživovaným osobám ve smyslu výše uvedeného článku 2, i když podmínka doby služby stanovené v odstavci 1 není splněna.
3. Příspěvek na znovuusídlení se vypočte podle rodinného stavu úředníka a platu ke dni skončení služby.
4. Příspěvek na znovuusídlení se vyplatí na základě dokladu o tom, že úředník a jeho rodina, nebo pokud úředník zemřel, pouze jeho rodina, znovu přesídlili do místa vzdáleného nejméně 70 km od místa, kde byl úředník zaměstnán.
Přesídlení úředníka nebo rodiny zemřelého úředníka se musí uskutečnit do tří let ode dne skončení jeho služebního poměru.
Tato časová lhůta se nevztahuje na jeho právní nástupce, kteří mohou prokázat, že si nebyli vědomi předchozích ustanovení.
C.
Cestovní výdaje
Článek 7
1. Úředník má nárok na náhradu cestovních výdajů pro sebe, svého manžela/manželku a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti:
a) při svém jmenování, na cestu z místa náboru do místa jeho zaměstnání;
b) při skončení služebního poměru ve smyslu článku 47 služebního řádu, z místa jeho zaměstnání do místa svého původu vymezeném v odstavci 3 níže;
c) při jakémkoli stěhování, které zahrnuje změnu místa jeho zaměstnání.
V případě úmrtí úředníka má vdova a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.
Cestovní výdaje též zahrnují náklady na rezervaci místenky, přepravu zavazadel a případně na nezbytně vynaložené hotelové výdaje.
2. Základem pro výpočet náhrad je jízdné za první třídu železnice po nejkratší a nejhospodárnější obvyklé trase mezi místem zaměstnání a místem náboru nebo místem původu.
Přesahuje-li trasa uvedená v prvním pododstavci vzdálenost 500 km a v případech, kdy obvyklá trasa vede přes moře, má dotčený úředník po předložení letenek nárok na náhradu výdajů za leteckou dopravu třídou „business“; nebo rovnocenným způsobem. Pokud úředník použije jiné než výše uvedené dopravní prostředky, vypočítá se náhrada podle nákladů na železniční spoj bez ubytování v lůžkovém voze. Není-li výpočet na tomto základě možný, stanoví se podmínky náhrady zvláštním rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování.
3. Místo úředníkova původu se určí při jeho jmenování s přihlédnutím k místu náboru nebo místu jeho životních zájmů. Takto určené místo původu může být zvláštním rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování změněno v průběhu úředníkovy služby nebo v době odchodu ze služby. Je-li však úředník ve funkci, učiní se takové rozhodnutí pouze výjimečně a po předložení příslušných průkazných dokladů úředníkem.
Při takové změně není možné uznat za místo úředníkových životních zájmů místo mimo území členských států Společenství nebo země a území uvedené v příloze IV ke Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství.
Článek 8
1. Úředník má nárok, aby mu v každém kalendářním roce byla proplacena za jeho osobu, a jestliže má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela / manželku a vyživované děti ve smyslu článku 2, částka rovnající se jeho cestovním výdajům z místa zaměstnání do místa původu, jak je uvedeno v článku 7.
Pokud jsou oba manželé úředníky Společenství, má každý z nich sám za sebe a za vyživované osoby nárok na paušální náhradu cestovních výdajů v souladu s výše uvedenými ustanoveními; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu platbu. Náhrada výdajů za vyživované děti se stanoví na žádost manžela nebo manželky na základě místa původu jednoho z manželů.
V případě, že úředník uzavře v daném roce manželství a je mu tím přiznán nárok na příspěvek na domácnost, vypočítají se cestovní výdaje jeho manžela / manželky v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.
Jakékoliv změny základu pro výpočet, ke kterým může dojít změnou rodinného stavu po dni výplaty dotčených částek, nezakládají povinnost dotčeného úředníka vyplacené částky vrátit.
Cestovní výdaje dětí ve věku od dvou do deseti let se vypočítají na základě poloviční úhrady kilometrovného a polovičního paušálního příplatku; pro účely výpočtu se má za to, že děti dosáhly druhého nebo desátého roku věku dnem 1. ledna běžného roku.
2. Paušální náhrada je založena na příspěvku na jeden kilometr vzdálenosti mezi místem zaměstnání a místem náboru nebo původu úředníka; uvedená vzdálenost se vypočítá podle metody stanovené v čl. 7 odst. 2 prvním pododstavci.
Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech činí:
EUR 0 za každý kilometr od 0 do 200 km
EUR 0,3651 za každý kilometr od 201 do 1 000 km
EUR 0,6085 za každý kilometr od 1 001 do 2 000 km
EUR 0,3651 za každý kilometr od 2 001 do 3 000 km
EUR 0,1216 za každý kilometr od 3 001 do 4 000 km
EUR 0,0586 za každý kilometr od 4 001 do 10 000 km
EUR 0 za každý kilometr nad 10 000 km.
K uvedenému příspěvku na cestovné za kilometr se připočítá doplňkový paušální příspěvek:
— 182,54 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu od 725 km do 1 450 km,
— 365,04 EUR, je-li vzdálenost po železnici mezi místem výkonu služebních povinností a místem původu rovna nebo větší než 1 450 km.
Výše shora uvedeného příspěvku na kilometrovné a paušálního příplatku se upravuje každým rokem ve stejném poměru jako odměny.
3. Úředník, jehož služební poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo úředník, který má volno z osobních důvodů během části roku a je v činné službě v orgánu Evropských společenství méně než devět měsíců uvedeného roku, má nárok pouze na poměrnou část náhrady stanovené v odstavci 1 odpovídající délce jeho činné služby.
4. Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. Úředník, jehož místo zaměstnání se nachází mimo území členských států má za svou osobu, a pokud má nárok na příspěvek na domácnost také za manžela / manželku a další vyživované osoby ve smyslu článku 2, v každém kalendářním roce nárok na proplacení cestovních výdajů do místa jeho původu nebo do jiného místa, přičemž v tomto druhém případě nesmí výše cestovních výdajů překročit výši cestovních výdajů do místa původu. Pokud však manžel / manželka a osoby uvedené v čl. 2 odst. 2 nežijí ve společné domácnosti s úředníkem v místě zaměstnání, mají v každém kalendářním roce nárok na proplacení cestovních výdajů z místa původu do místa zaměstnání, případně do jiného místa až do výše těchto nákladů.
Uvedené cestovní výdaje budou uhrazeny paušální platbou vycházející z nákladů na leteckou dopravu třídou, která je bezprostředně vyšší než ekonomická třída.
D.
Stěhovací výdaje
Článek 9
1. Výdaje spojené se stěhováním nábytku, osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (vloupání, krádež, oheň) se nahradí úředníkovi, který musí změnit místo svého bydliště, aby splnil podmínky článku 20 tohoto služebního řádu, a jemuž nebyly tyto výdaje nahrazeny z jiných zdrojů. Tato náhrada nesmí přesáhnout částku odhadu nákladů předem schválenou. Nejméně dva odhady výdajů se předloží ke schválení příslušným oddělením orgánu, která mohou, považují-li je za vysoké, vybrat jinou stěhovací společnost. V takovém případě je náhrada výdajů omezena výší odhadu nákladů této stěhovací společnosti.
2. Při skončení služebního poměru nebo v případě úmrtí úředníka jsou nahrazeny výdaje spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu.
Pokud byl zemřelý úředník svobodný, nahradí se výdaje jeho právním nástupcům.
3. V případě úředníka v trvalém služebním poměru musí ke stěhování dojít v průběhu jednoho roku po uplynutí jeho zkušební doby.
Při skončení služebního poměru musí ke stěhování dojít ve lhůtě tří let stanovené v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci.
Stěhovací výdaje vzniklé po uplynutí výše uvedených lhůt jsou nahrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.
E.
Denní příspěvek
Článek 10
1. Pokud úředník prokáže, že musí změnit místo bydliště, aby splnil požadavky článku 20 služebního řádu, má po dobu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nárok na denní příspěvek, který se stanoví takto:
— 37,73 EUR pro úředníka, který má nárok na příspěvek na domácnost,
— 30,42 EUR pro úředníka, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.
Výše uvedené částky se přezkoumají při každém přezkoumání odměn na základě článku 65 služebního řádu.
2. Doba, na kterou je přiznán denní příspěvek, se určí takto:
a) v případě úředníka, ►M25 který nemá nárok na příspěvek na domácnost ◄ : 120 dní;
b) v případě úředníka, ►M25 který má nárok na příspěvek na domácnost ◄ : 180 dní, nebo je-li dotyčný úředník ve zkušební době, po dobu trvání zkušební doby a jeden měsíc navíc.
Pokud nárok na denní příspěvek mají oba manželé, kteří jsou úředníky ►M112 nebo ostatními zaměstnanci ◄ Evropských společenství, doba, po kterou se příspěvek poskytuje, stanovená v písmenu b), se použije pro manžela, jehož základní plat je vyšší. Doba stanovená v písmenu a) se použije pro druhého manžela.
V žádném případě se denní příspěvek neposkytuje po dni, kdy se úředník přestěhoval za účelem splnění požadavků uvedených v článku 20 služebního řádu.
▼M112 —————
F.
Výdaje při služební cestě
Článek 11
1. Úředník na služební cestě na základě cestovního příkazu má nárok na náhradu cestovních výdajů a na denní příspěvek v souladu s následujícími ustanoveními.
▼M112 —————
2. ►M112 V cestovním příkazu je stanovena pravděpodobná délka trvání služební cesty, na jejímž základě se vypočítá každá záloha, kterou může úředník z výše denního příspěvku čerpat. ◄ Pokud není přijato zvláštní rozhodnutí, záloha se nevyplácí, pokud je služební cesta kratší než 24 hodin a má být vykonána v zemi používající stejnou měnu jako je měna země, kde je úředník zaměstnán.
3. Kromě zvláštních případů, které se stanoví zvláštním rozhodnutím, a zejména, je-li úředník odvolán z dovolené, je výše náhrady výdajů na služební cestu omezena na výši nákladů na nejhospodárnější cestu z místa zaměstnání do místa služební cesty tak, aby úředník, který je na služební cestě, nebyl nucen si svůj pobyt značně prodlužovat.
Článek 12
1. Cestování po železnici
Cestovní výdaje na služební cesty po železnici jsou hrazeny po předložení podpůrných dokladů na základě nákladů na cestování první třídou po nejkratší trase mezi místem zaměstnání a místem služební cesty.
2. Cestování letecky
Je-li celková vzdálenost cesty tam i zpět po železnici 800 km a více, je úředníkovi povoleno cestovat letadlem.
3. Cestování po moři
Orgán oprávněný ke jmenování schvaluje v jednotlivých případech a v závislosti na délce a nákladech na cestu cestovní třídu a příplatky za kajutu, které mohou být nahrazeny.
4. Cestování osobním automobilem
Cestovní výdaje jsou hrazeny paušální částkou vycházející z nákladů na železniční dopravu v souladu s bodem 1; žádný další příspěvek nebude poskytnut.
Pokud však úředník cestuje na služební cestu za zvláštních okolností, může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o poskytnutí příspěvku podle ujetých kilometrů namísto výše uvedené náhrady cestovních výdajů, pokud je cestování veřejnou dopravou zjevně nevýhodné.
Článek 13
1. Denní příspěvek pro služební cestu zahrnuje paušální částku na pokrytí všech vzniklých výdajů: snídaně, dvě hlavní jídla a vedlejší výdaje, včetně místní dopravy v místě služební cesty. Náklady na ubytování, včetně místních daní, se nahrazují po předložení podpůrných dokladů až do maximální výše stanovené pro každou zemi.
2.
a) Tabulka sazeb denních příspěvků pro služební cesty v členských státech:
|
(v EUR) |
||
|
Země |
Maximální výše výdajů na ubytování (hotel) |
Denní diety |
|
Belgie |
140 |
92 |
|
Bulharsko |
169 |
58 |
|
Česká repubilka |
155 |
75 |
|
Dánsko |
150 |
120 |
|
Německo |
115 |
93 |
|
Estonsko |
110 |
71 |
|
Řecko |
140 |
82 |
|
Španělsko |
125 |
87 |
|
Francie |
150 |
95 |
|
Irsko |
150 |
104 |
|
Itálie |
135 |
95 |
|
Kypr |
145 |
93 |
|
Lotyšsko |
145 |
66 |
|
Litva |
115 |
68 |
|
Lucembursko |
145 |
92 |
|
Maďarsko |
150 |
72 |
|
Malta |
115 |
90 |
|
Nizozemí |
170 |
93 |
|
Rakousko |
130 |
95 |
|
Polsko |
145 |
72 |
|
Portugalsko |
120 |
84 |
|
Rumunsko |
170 |
52 |
|
Slovinsko |
110 |
70 |
|
Slovensko |
125 |
80 |
|
Finsko |
140 |
104 |
|
Švédsko |
160 |
97 |
|
Spojené království |
175 |
101 |
Pokud má úředník na služební cestě zajištěno zdarma nebo hrazeno stravování nebo ubytování některým orgánem Společenství, vnitrostátním orgánem nebo třetím subjektem, je povinen to hlásit. Následně bude provedena odpovídající srážka.
b) Sazbu denního příspěvku při služebních cestách mimo evropské území členských států stanoví a pravidelně upravuje orgán oprávněný ke jmenování.
3. Rada přezkoumá každé dva roky sazby stanovené v odst. 2 písm. a). Přezkum se provádí na základě zprávy Komise o cenách hotelového ubytování, restauračních a stravovacích služeb s ohledem na vývojové ukazatele uvedených cen. Pro účel tohoto přezkumu se na návrh Komise Rada usnáší kvalifikovanou většinou ve smyslu čl. 205 odst. 2 druhého pododstavce první odrážky Smlouvy o ES.
Článek 13a
Prováděcí pravidla ke článkům 11, 12 a 13 této přílohy stanovují jednotlivé orgány na základě obecných prováděcích ustanovení.
G.
Paušální náhrada výdajů
Článek 14
1. Úředníkům, kterým z důvodu plnění služebních povinností pravidelně vznikají výdaje na reprezentaci, může být orgánem oprávněným ke jmenování přiznán paušální příspěvek, jehož výši určí orgán oprávněný ke jmenování.
Ve zvláštních případech může orgán oprávněný ke jmenování navíc rozhodnout, že část výdajů na ubytování dotyčných úředníků ponese rovněž orgán.
2. V případě úředníků, kterým na základě zvláštních pokynů vznikají příležitostně výdaje na reprezentaci pro služební účely, se výše příspěvku na reprezentaci určí pro každý takový případ na základě předložených dokladů a za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování.
▼M112 —————
Článek 15
►M112 Vyšší vedoucí pracovníci ve smyslu čl. 29 odst. 2 služebního řádu ◄ , kteří nemají k dispozici služební vozidlo, mohou na základě rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování obdržet paušální příspěvek nepřesahující ►M97 892,42 eur ◄ za rok k úhradě běžných cestovních výdajů na území města, ve kterém jsou zaměstnáni.
Příspěvek může být přiznán na základě odůvodněného rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování úředníkovi, jehož služební povinnosti vyžadují neustálé cesty, k nimž má povoleno používat vlastní vozidlo.
Oddíl 4
VÝPLATA SPLATNÝCH ČÁSTEK
Článek 16
1. Odměny se úředníkům vyplácejí 15. den každého měsíce za tento měsíc. Částka odměny se zaokrouhlí ►M94 na centy ◄ směrem nahoru.
2. Pokud nenáleží odměna za celý měsíc, rozdělí se částka na třicetiny a,
a) je-li skutečný počet placených dnů 15 nebo méně, počet třicetin se rovná skutečnému počtu placených dnů;
b) je-li skutečný počet placených dnů vyšší než 15, rovná se počet třicetin rozdílu mezi 30 a skutečným počtem neplacených dnů.
3. Vznikl-li zaměstnanci nárok na rodinné přídavky a na příspěvek za práci v zahraničí po dni nástupu do služebního poměru, vyplácejí se mu tyto příspěvky od prvního dne měsíce, ve kterém nárok vznikl. Při zániku tohoto nároku obdrží zaměstnanec částku náležející až do posledního dne měsíce, ve kterém nárok zanikl.
Článek 17
1. Splatné částky jsou vypláceny v místě a ve měně země, kde úředník plní své povinnosti.
2. Za podmínek upravených pravidly stanovenými vzájemnou dohodou mezi orgány Společenství po projednání s Výborem pro služební řád si může úředník prostřednictvím orgánu, u kterého koná službu, nechat pravidelně převádět část své odměny do jiného členského státu.
Na základě předchozího ustanovení se jedná o samostatný nebo společný převod těchto částek:
a) pro dítě navštěvující vzdělávací zařízení v jiném členském státě převod maximální částky na vyživované dítě rovnající se částce příspěvku na vzdělání skutečně pobírané na toto dítě;
b) po předložení platných podpůrných dokladů převody pravidelných plateb pro všechny ostatní osoby, které mají bydliště v příslušném členském státě a k nimž úředníka váže prokázaný závazek na základě rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu.
Převody uvedené v písmenu b) nesmí překročit 5 % základního platu úředníka.
3. Převody uvedené v odstavci 2 se provádějí ve směnném kurzu stanoveném v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu. Převáděné částky se vynásobí koeficientem vyjadřujícím rozdíl mezi koeficientem pro zemi, do které se převod uskutečňuje, stanoveným v čl. 3 odst. 5 písm. b) přílohy XI služebního řádu, a koeficientem pro odměnu úředníka (uvedeným v čl. 3 odst. 5 písm. a) přílohy XI služebního řádu).
4. Kromě převodů uvedených v odstavcích 1 až 3 může úředník požádat o pravidelný převod do jiného členského státu v měsíčním směnném kurzu bez použití koeficientu. Výše převáděné částky nesmí překročit 25 % základního platu úředníka.
PŘÍLOHA VIII
Důchodový systém
|
OBSAH |
|
|
Kapitola 1: |
Starobní důchod a odchodné 1 |
|
Kapitola 2: |
Starobní důchod a odchodné |
|
Oddíl 1: |
Starobní důchod 2 – 11 |
|
Oddíl 2: |
Odchodné 12 |
|
Kapitola 3: |
Příspěvek v invaliditě 13 – 15 |
|
Kapitola 4: |
Pozůstalostní důchod 17 – 29 |
|
Kapitola 5: |
Prozatímní důchody 30 – 33 |
|
Kapitola 6: |
Zvýšení důchodů s ohledem na vyživované děti 34 a 35 |
|
Kapitola 7: |
|
|
Oddíl 1: |
Financování důchodového systému 36 – 38 |
|
Oddíl 2: |
Stanovení nároků úředníků 40 – 44 |
|
Oddíl 3: |
Výplata dávek 45 a 46 |
|
Kapitola 8: |
Přechodná ustanovení 48 – 51 |
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 1
1. Pokud lékařská prohlídka provedená před nástupem do funkce prokáže, že úředník trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán oprávněný ke jmenování s přihlédnutím k nebezpečí vyplývajícího z této choroby nebo invalidity rozhodnout o přiznání zaručených dávek v oblasti invalidity nebo úmrtí pouze po uplynutí období pěti let ode dne jeho nástupu služby ve Společenství.
Proti takovému rozhodnutí se úředník může odvolat k výboru pro otázky invalidity.
2. Úředník, který má volno z důvodu vojenské služby, pozbývá nárok na záruky stanovené v oblasti invalidity nebo úmrtí, které nastaly v přímé souvislosti s úrazem nebo onemocněním v důsledku vojenské služby. Předchozími ustanoveními není dotčen nárok pozůstalých na důchod na základě práv získaných úředníkem ke dni volna z důvodu vojenské služby.
KAPITOLA 2
Starobní důchod a odchodné
Oddíl 1
STAROBNÍ DŮCHOD
Článek 2
Starobní důchod se vyplácí na základě celkového počtu roků služby započitatelných pro důchod získaných úředníkem. Každý rok služby, který se vezme v úvahu podle článku 3, jej opravňuje k jednomu roku služby započitatelné pro důchod a každý celý měsíc k jedné dvanáctině roku služby započitatelné pro důchod.
Nejvyšší počet roků služby započitatelných pro důchod, který se vezme v úvahu pro stanovení nároku na starobní důchod, je ►M112 počet nezbytný k získání nejvyššího důchodu ve smyslu čl. 77 druhého pododstavce služebního řádu ◄ .
Článek 3
Za předpokladu, že dotčení zaměstnanci zaplatili svůj podíl na příspěvcích do důchodového systému za příslušnou dobu služby, se pro účely vyměření roků započitatelných pro důchod ve smyslu článku 2 vezme v úvahu:
a) doba služby v postavení úředníka jednoho z orgánů v některém ze správních postavení stanovených v čl. 35 písm. a), b) c), e) a f) služebního řádu. Úředníci, na které se vztahuje článek 40 služebního řádu, se však řídí podmínkami stanovenými v odst. 3 druhém pododstavci poslední větě tohoto článku;
b) doba nároku na příspěvek podle článků 41 a 50 služebního řádu do nejvýše pěti let;
c) období nároku na příspěvek v invaliditě;
d) doba služby v kterémkoli jiném postavení v souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců. Pokud se však smluvní zaměstnanec ve smyslu tohoto pracovního řádu stane úředníkem, opravňují ho roky započitatelné pro důchod, které získal v postavení smluvního zaměstnance, až do počtu skutečně odsloužených let, k nároku na počet let započitatelných pro důchod v postavení úředníka, vypočtenému na základě poměru mezi posledním základním platem, který pobíral jako smluvní zaměstnanec, a prvním základním platem v postavení úředníka. Přeplatky příspěvků, jsou-li nějaké, odpovídající rozdílu mezi počtem let započitatelných pro důchod a počtem skutečně odsloužených let, se dotčené osobě nahradí na základě posledního základního platu, který pobírala jako smluvní zaměstnanec. Toto ustanovení se použije s nezbytnými úpravami i v případě, kdy je úředník zařazen do postavení smluvního zaměstnance.
Článek 4
1. Úředník, který po skončení služebního poměru v jednom z orgánů jako úředník, dočasný nebo smluvní zaměstnanec opětovně začne činnou službu v některém orgánu Společenství, nabývá další důchodové nároky. Pro účely vyměření svých nároků na starobní důchod může v souladu s článkem 3 této přílohy požádat, aby se vzala v úvahu celá doba jeho služby v postavení úředníka, dočasného zaměstnance nebo smluvního zaměstnance, po kterou byly placeny příspěvky, s výhradou, že:
a) vrátí odchodné, které mu bylo vyplaceno podle článku 12, včetně úroku z úroků s roční úrokovou mírou ►M123 3,1 % ◄ . Pokud byl v případě dotčeného úředníka použit článek 42 nebo 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, vrátí uvedený úředník také částku, která mu byla na základě tohoto článku vyplacena, včetně úroku z úroků s výše uvedenou úrokovou mírou;
b) si pro tento účel před výpočtem započtených příspěvkových let podle čl. 11 odst. 2, a za předpokladu, že po obnovení služby požádal o uplatnění tohoto článku a bylo mu vyhověno, nechal vyjmout částku rovnající se podílu z částky převedené do důchodového systému Společenství, který odpovídá pojistně matematické protihodnotě započtené a převedené do systému původu na základě čl. 11 odst. 1 nebo čl. 12 odst. 1 písm. b), včetně úroku z úroků s roční úrokovou mírou ►M123 3,1 % ◄ .
Pokud byl v případě dotčeného úředníka použit článek 42 nebo článek 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, přihlédne se při výpočtu částky, která má být vyňata, také k částce, která byla na základě uvedených článků vyplacena, včetně úroku z úroků s roční úrokovou mírou ►M123 3,1 % ◄ .
Pokud částka převedená do důchodového systému Společenství není dostatečná k obnovení důchodového nároku za celou předchozí dobu zaměstnání, je úředník oprávněn na vlastní žádost uvedenou částku doplnit do výše vymezené v prvním pododstavci písm. b).
2. Úroková míra uvedená v odstavci 1 může být přezkoumána v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 přílohy XII.
Článek 5
Bez ohledu na ustanovení článku 2 této přílohy má úředník, který setrvá ve službě po dosažení 63 let věku, nárok na zvýšení důchodu odpovídající 2 % základního platu, jenž byl vzat v úvahu pro výpočet důchodu na každý rok odpracovaný po dosažení uvedeného věku, za předpokladu, že celková výše jeho důchodu, včetně zvýšení, nepřesáhne 70 % jeho konečného základního platu, který je v závislosti na případu vymezen v článku 77 druhém a třetím pododstavci služebního řádu.
Toto zvýšení se vyplatí rovněž v případě úmrtí úředníka, který zůstal ve funkci po dosažení věku ►M112 63 ◄ let.
Článek 6
Částka životního minima pro účely vypočtení dávek odpovídá základnímu platu úředníka ►M112 v prvním platovém stupni platové třídy 1 ◄ .
▼M112 —————
Článek 8
Pojistně matematickou protihodnotou starobního důchodu se rozumí kapitálová hodnota dávek náležejících úředníkovi, která se vypočítá na základě tabulky úmrtnosti uvedené v článku 9 přílohy XII při použití roční úrokové míry ►M123 3,1 % ◄ , jež může být přezkoumána v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 přílohy XII.
Článek 9
1. Úředník, který odejde z funkce před dosažením věku 63 let, může požádat, aby jeho starobní důchod:
a) byl odložen k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku 63 let nebo
b) byl bezodkladně vyplácen za předpokladu, že mu není méně než 55 let. V tomto případě se starobní důchod sníží o částku vypočtenou na základě úředníkova věku v okamžiku, kdy začal důchod pobírat.
Výše důchodu bude snížena o 3,5 % za každý rok před rokem, v němž úředníkovi vzniká nárok na starobní důchod ve smyslu článku 77 služebního řádu. Jestliže je rozdíl mezi věkem, ve kterém vzniká nárok na starobní důchod ve smyslu článku 77 služebního řádu, a věkem dotčené osoby v dané době vyšší než přesný počet let, prodlouží se doba snížení o jeden rok.
2. Ve služebním zájmu může orgán oprávněný ke jmenování na základě objektivních kritérií a průhledných postupů zavedených prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že v případě dotčeného úředníka nepřistoupí k výše uvedenému snížení. Celkový počet úředníků a dočasných zaměstnanců, kteří každým rokem odcházejí do starobního důchodu bez snížení výše jejich důchodu, nesmí být vyšší než 10 % z celkového počtu úředníků ze všech orgánů, kteří odešli do důchodu v předchozím roce. Tato kvóta se může každoročně pohybovat mezi 8 % až 12 %, pokud za dva roky nepřekročí celkem 20 % a pokud bude dodržena zásada rozpočtové neutrality. Komise předloží před uplynutím pěti let Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění tohoto opatření. Bude-li třeba, Komise předloží na základě článku 283 Smlouvy o ES návrh, aby se po pěti letech nastavila maximální roční procentní kvóta mezi 5 % a 10 % z celkového počtu všech úředníků ze všech orgánů, kteří v předchozím roce odešli do důchodu.
Článek 9a
Pro účely stanovení sníženého důchodu úředníků, jejichž nároky na důchod překročily hodnotu rovnající se 70 % jejich konečného základního platu a kteří v souladu s článkem 9 požadují bezodkladné vyplácení svého starobního důchodu, se snížení podle článku 9 použije na teoretickou částku odpovídající počtu let započitatelných pro důchod, nikoli na částku odpovídající nejvýše 70 % konečného základního platu. Takto vypočtený snížený důchod však v žádném případě nesmí překročit 70 % posledního základního platu ve smyslu článku 77 služebního řádu.
Článek 10
Nárok na starobní důchod nabývá účinku prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se úředník, buď z moci úřední, nebo na svoji vlastní žádost, stává pro pobírání uvedeného důchodu způsobilým; svou odměnu pobírá do první výplaty důchodu.
Článek 11
1. Úředník, který skončí svůj služební poměr, aby:
— nastoupil do služeb státní správy nebo vnitrostátní či mezinárodní organizace, která uzavřela se Společenstvími dohodu,
— vykonával zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, na základě kterých mu vznikají nároky na důchod v systému, jehož správní orgány uzavřely se Společenstvími dohodu,
je oprávněn nechat si převést pojistně matematickou protihodnotu svých nároků na starobní důchod ve Společenstvích ►M112 aktualizovanou ke skutečnému dni převodu ◄ do penzijního fondu uvedené správy nebo organizace nebo do penzijního fondu, u kterého mu na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti vznikne nárok na důchod.
2. Úředník, který nastoupí do služebního poměru v jednom ze Společenství po:
— odchodu ze služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní či mezinárodní organizaci,
— výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
může v období mezi svým jmenováním a dobou vzniku nároku na vyplácení starobního důchodu ve smyslu článku 77 služebního řádu uhradit Společenstvím kapitálovou hodnotu nároků na důchod vzniklých na základě takové služby nebo činnosti, jejíž výše je aktualizována ke dni skutečného převodu.
V takovém případě stanoví orgán, v němž úředník vykonává službu, s přihlédnutím k základnímu platu a věku úředníka a ke směnnému kurzu v den žádosti o převod, prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení počet let služby započitatelných pro důchod, které mu jsou započteny v rámci důchodového systému Společenství za předcházející služební období na základě kapitálu převedeného, po odečtení částky představující kapitálové zhodnocení, mezi dnem žádosti o převod a skutečným dnem převodu.
Úředníci mohou využít této možnosti pro každý členský stát a dotčený penzijní fond pouze jednou.
3. Odstavec 2 se použije také u úředníka, který se po skončení dočasného přidělení ve smyslu čl. 37 odst. 1 písmena b) druhé odrážky služebního řádu vrátí na své pracovní místo, jakož i u úředníka, který se na své pracovní místo vrátí po uplynutí pracovního volna z osobních důvodů ve smyslu článku 40 služebního řádu.
Oddíl 2
ODCHODNÉ
Článek 12
1. Úředník mladší 63 let, který ukončí služební poměr z jiných důvodů, než je úmrtí nebo invalidita, a který nemá nárok na bezodkladné nebo odložené vyplácení starobního důchodu, má po skončení služebního poměru nárok:
a) za předpokladu, že výkon jeho služby trval méně než jeden rok a že nevyužil možnosti stanovené v čl. 11 odst. 2, na výplatu odchodného ve výši trojnásobku částek, které byly formou srážky zaplaceny z jeho základního platu jako příspěvky do důchodového systému po odečtení všech částek hrazených na základě článků 42 a 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců;
b) nebo v ostatních případech na dávky stanovené v čl. 11 odst. 1 nebo na převod pojistně matematické protihodnoty uvedených dávek do soukromé pojišťovny nebo penzijního fondu dle vlastního výběru, pokud příslušná pojišťovna nebo fond zaručí, že:
i) nevyplatí žádný kapitálový obnos,
ii) bude měsíčně vyplácet důchod nejdříve od 60. roku věku a nejpozději od 65. roku věku,
iii) oprávněným osobám budou vypláceny pozůstalostní důchody,
iv) převod na jinou pojišťovnu nebo jiný fond bude povolen pouze tehdy, splní-li uvedený fond podmínky stanovené v bodech i), ii) a iii).
2. Odchylně od odst. 1 písm. b) mají úředníci mladší 63 let, kteří od doby převzetí služebních povinností odváděli platby za účelem vytvoření nebo zachování nároku na důchod do vnitrostátního důchodového systému, soukromého systému důchodového pojištění nebo do penzijního fondu dle vlastního výběru, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a jejichž služební poměr byl ukončen z jiných důvodů, než je úmrtí nebo invalidita, aniž by jim vznikl nárok na bezodkladný nebo odložený starobní důchod, nárok při odchodu ze služby na odchodné ve výši pojistně matematické protihodnoty jejich nároku na důchod vzniklého během služby v orgánu. V těchto případech jsou platby prováděné v rámci vnitrostátního důchodového systému při uplatňování článku 42 nebo 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců odečítány od částky odchodného.
3. Pokud byl služební poměr úředníka ukončen zproštěním funkce, stanoví se výše vypláceného odchodného nebo případně výše převáděné pojistně matematické protihodnoty podle rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. h) přílohy IX.
▼M112 —————
KAPITOLA 3
Příspěvek v invaliditě
Článek 13
►M112 1. ◄ S výhradou ustanovení čl. 1 odst. 1 má úředník ve věku mladším než šedesát pět let, který je kdykoliv v době získání nároku na důchod uznán výborem pro otázky invalidity za osobu s úplnou trvalou invaliditou, která mu brání ve výkonu služebních povinností odpovídajících pracovnímu místu v jeho služebním zařazení, a který musel z tohoto důvodu skončit svůj služební poměr ►M15 ve Společenstvích ◄ , po dobu trvání pracovní neschopnosti nárok ►M23 na ►M112 příspěvek v invaliditě ◄ uvedený v článku 78 služebního řádu. ◄
2. Osoba pobírající příspěvek v invaliditě nesmí bez předchozího souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování vykonávat výdělečnou činnost. Každý příjem z takové výdělečné činnosti, který v kombinaci s příspěvkem v invaliditě překračuje celkovou konečnou odměnu pobíranou v době činné služby, stanovenou na základě platné platové stupnice k prvními dni v měsíci, v němž má být příspěvek vyplacen, bude od příspěvku v invaliditě odečten.
Příjemce příspěvku je povinen na základě žádosti předložit veškeré písemné materiály prokazující nárok na příspěvek a oznámit orgánu, ve kterém vykonává službu, každou skutečnost, která by nárok na příspěvek mohla ovlivnit.
Článek 14
Nárok na ►M112 příspěvek v invaliditě ◄ vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po odchodu úředníka do důchodu podle článku 53 služebního řádu.
Pokud ►M62 již úředník ◄ nesplňuje požadavky pro výplatu ►M112 příspěvku ◄ , musí být přeřazen na první volné místo v jeho kategorii nebo službě odpovídající jeho služebnímu zařazení, za předpokladu, že splňuje požadavky na uvedené pracovní místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo odpovídající služebnímu zařazení v jeho kategorii nebo službě za stejných podmínek; pokud odmítne podruhé, může být odvolán ►M112 ————— ◄ .
Pokud ►M62 úředník ◄ pobírající ►M112 příspěvek v invaliditě ◄ zemře, zaniká nárok na tento ►M112 příspěvek ◄ na konci kalendářního měsíce, ve kterém zemřel.
Článek 15
Pokud ►M62 úředník ◄ , který pobírá ►M112 příspěvek v invaliditě ◄ , nedosáhl věku ►M112 63 ◄ let, může ho orgán nechat pravidelně vyšetřit, aby se ujistil, že nadále splňuje požadavky pro vyplácení tohoto důchodu.
▼M112 —————
KAPITOLA 4
Pozůstalostní důchod
Článek 17
►M23 Pokud úředník v jednom ze správních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu zemře, má ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ nárok ◄ , pokud manželství trvalo alespoň jeden rok v době jeho úmrtí a s výhradou ustanovení čl. 1 odst. 1 a článku 22, na ►M112 pozůstalostní důchod ◄ ve výši ►M5 60 % ◄ starobního důchodu, který by byl úředníkovi vyplácen, bez ohledu na délku jeho služby ►M62 a věk ◄ , kdyby o takový důchod požádal ke dni jeho úmrtí.
K podmínce délky trvání manželství uvedené v prvním pododstavci se nepřihlíží, pokud má úředník z tohoto nebo z dřívějších manželství jedno nebo více dětí za předpokladu, že ►M112 se pozůstalý manžel / pozůstalá manželka o tyto děti stará nebo staral / starala ◄ , nebo pokud úmrtí bylo způsobeno postižením vzniklým nebo nemocí získanou v souvislosti s plněním služebních povinností nebo bylo důsledkem nehody.
Článek 17a
S výhradou čl. 1 odst. 1 a článku 22 má ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ po bývalém úředníkovi, jenž byl zbaven funkce nebo propuštěn ze služby podle nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68, (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 nebo (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73 a který zemřel jako příjemce měsíčního příspěvku podle článku 50 služebního řádu nebo podle některého z výše uvedených nařízení, ►M112 bylo-li manželství uzavřeno ještě před skončením služebního poměru úředníka v orgánu Společenství a trvalo-li nejméně jeden rok ◄ , nárok na ►M112 pozůstalostní důchod ◄ , který odpovídá 60 % starobního důchodu, na který by ►M112 manžel / manželka měl / měla nárok, kdyby měl / měla ◄ bez ohledu na délku služby a věk v okamžiku úmrtí nárok na tento důchod.
Částka ►M112 pozůstalostního důchodu ◄ uvedeného v prvním pododstavci nesmí být nižší než částka uvedená v článku 79 druhém pododstavci služebního řádu. Částka ►M112 pozůstalostního důchodu ◄ však v žádném případě nesmí převýšit částku první platby starobního důchodu, na který by měl bývalý úředník právo, pokud by měl nárok na starobní důchod a kdyby zůstal naživu a využil nároku na některý z výše uvedených příspěvků.
K délce manželství uvedené v prvním pododstavci se nepřihlíží, vzešlo-li z manželství, do kterého úředník vstoupil před odchodem ze služby, jedno nebo více dětí a ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ pečuje nebo pečovala o tyto vyživované děti ve smyslu čl. 2 odst. 2 přílohy VII.
K délce manželství se nepřihlíží ani v případě, že úmrtí bývalého úředníka nastalo za některé z okolností uvedených v článku 17 druhém pododstavci.
Článek 18
Pokud bývalý úředník pobíral starobní důchod, má pozůstalý manžel / pozůstalá manželka, pokud bylo manželství uzavřeno ještě před skončením služebního poměru úředníka v orgánu a pokud trvalo nejméně jeden rok, a s výhradou ustanovení článku 22, nárok na pozůstalostní důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který úředník pobíral ke dni svého úmrtí. Minimální pozůstalostní důchod činí 35 % posledního základního platu; výše pozůstalostního důchodu však v žádném případě nesmí být vyšší než starobní důchod, který manžel / manželka pobíral / pobírala v době úmrtí.
Podmínka délky trvání manželství neplatí, pokud má úředník z manželství uzavřeného před skončením služebního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že se pozůstalý manžel / pozůstalá manželka o tyto děti stará nebo staral / starala.
Článek 18a
►M112 Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ po bývalém úředníkovi, který skončil služební poměr před dosažením věku ►M112 63 ◄ let a požadoval, aby byl jeho starobní důchod odložen k prvnímu dni kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dovršil věku ►M112 63 ◄ let, má nárok ►M112 za předpokladu, že manželství bylo uzavřeno ještě před skončením služebního poměru úředníka v orgánu a že trvalo nejméně jeden rok ◄ a s výhradou ustanovení článku 22, na ►M112 pozůstalostní důchod ◄ ve výši 60 % starobního důchodu, ►M112 který by její manžel / manželka pobíral / pobírala ◄ ve věku ►M112 63 ◄ let. Minimální ►M112 pozůstalostní důchod ◄ činí 35 % posledního základního platu; výše ►M112 pozůstalostního důchodu ◄ však v žádném případě nesmí být vyšší než starobní důchod, ►M112 na který by měl / měla její manžel / manželka nárok ◄ ve věku ►M112 63 ◄ let.
K délce trvání manželství se nepřihlíží, pokud z manželství, které ►M62 úředník ◄ uzavřel před skončením služebního poměru, vzešlo jedno nebo více dětí, za předpokladu, že se ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka o tyto děti stará nebo se staral / starala ◄ .
Článek 19
Pokud bývalý úředník pobíral příspěvek v invaliditě, má pozůstalý manžel / pozůstalá manželka za předpokladu, že manželství trvalo v době, kdy úředníkovi vznikl nárok na pobírání příspěvku v invaliditě, s výhradou ustanovení článku 22 této přílohy, nárok na pozůstalostní důchod ve výši 60 % příspěvku v invaliditě, který bývalý úředník pobíral ke dni svého úmrtí.
Minimální pozůstalostní důchod činí 35 % konečného základního platu; výše pozůstalostního důchodu však nesmí v žádném případě překročit částku příspěvku v invaliditě, kterou bývalý úředník pobíral v době úmrtí.
Článek 20
Pro účely ►M62 článků 17a, 18, 18a a 19 ◄ se k podmínce délky trvání manželství nepřihlíží, pokud manželství, i když bylo uzavřené po skončení služebního poměru úředníka, trvalo nejméně pět let.
Článek 21
1. Sirotčí důchod stanovený článkem 80 ►M62 prvním, druhým a třetím pododstavcem ◄ služebního řádu činí pro první dítě osm desetin pozůstalostního důchodu, na který by ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka měl / měla ◄ nárok; ke snížení podle článku 25 se nepřihlíží.
Nesmí být nižší než částka životního minima, s výhradou ustanovení článku 22.
2. Důchod se zvyšuje za každé další vyživované dítě o částku rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě.
Za podmínek stanovených v příloze VII článku 3 má sirotek nárok na příspěvek na vzdělání.
3. Celková výše důchodu a příspěvku stanovená tímto způsobem se rozdělí rovným dílem mezi oprávněné sirotky.
Článek 22
Zanechá-li úředník současně ►M112 pozůstalého manžela / pozůstalou manželku a osiřelé děti ◄ z dřívějšího manželství nebo jiné právní nástupce, celkový důchod vyměřený jako by šlo ►M112 o pozůstalého manžela / pozůstalou manželku, který / která má ◄ o všechny tyto osoby pečovat, se rozdělí mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny příslušným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.
Zanechá-li úředník osiřelé děti pocházející z různých manželství, celkový důchod vyměřený, jako by šlo o děti z jednoho manželství, se rozdělí mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny příslušným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.
Pro účely stanovení tohoto rozdělení jsou děti z dřívějšího manželství některého z manželů, uznané za vyživované ve smyslu článku 2 přílohy VII služebního řádu, zahrnuty do skupiny dětí z manželství úředníka.
V případě uvedeném v druhém pododstavci jsou příbuzní ve vzestupné přímé linii, kteří jsou považováni za vyživované osoby ve smyslu článku 2 přílohy VII, ve stejném postavení jako vyživované děti a pro účely stanovení rozdělení jsou zahrnuti do skupiny potomků.
▼M62 —————
Článek 24
Nárok na pozůstalostní důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém úředník ►M62 nebo bývalý úředník pobírající ◄ ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ zemřel. ►M23 Pokud však k výplatě stanovené článkem 70 služebního řádu dochází při úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ , vzniká nárok prvním dnem čtvrtého měsíce po měsíci úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ . ◄
Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel nebo přestal splňovat požadavky pro vyplácení důchodu. ►M112 Obdobně zaniká nárok na sirotčí důchod, přestane-li být příjemce považován za vyživované dítě ve smyslu článku 2 přílohy VII. ◄
Článek 25
Pokud je věkový rozdíl mezi zemřelým úředníkem ►M62 nebo bývalým úředníkem pobírajícím ◄ ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ a jeho manželem/manželkou po odečtení doby manželství větší než deset let, snižuje se pozůstalostní důchod vyměřený v souladu s předchozími ustanoveními za každý celý rok věkového rozdílu o:
— 1 % pro roky mezi 10 a 20,
— 2 % pro roky od 20 až do, ale bez 25,
— 3 % pro roky od 25 až do, ale bez 30,
— 4 % pro roky od 30 až do, ale bez 35,
— 5 % pro roky od 35 a výše.
Článek 26
►M112 Nárok pozůstalého manžela / pozůstalé manželky na pozůstalostní důchod ◄ zaniká uzavřením nového manželství. Má nárok na okamžitou výplatu jednorázové částky ve výši dvojnásobku roční výše pozůstalostního důchodu, pokud se nepoužijí ustanovení čl. 80 druhého pododstavce služebního řádu.
Článek 27
Rozvedený manžel / rozvedená manželka úředníka nebo bývalého úředníka má nárok na pozůstalostní důchod stanovený v této kapitole, pokud může ke dni úmrtí bývalého manžela / bývalé manželky prokázat nárok na pobírání výživného na svůj účet, které vyplývá z rozhodnutí soudu nebo z úředně registrovaného a vykonaného vyrovnání mezi bývalými manžely.
Pozůstalostní důchod však nesmí převyšovat částku výživného vyplácenou v době úmrtí bývalého manžela / bývalé manželky, která byla upravena v souladu s postupem stanoveným v článku 82 služebního řádu.
Nárok rozvedeného manžela / rozvedené manželky zaniká, pokud před úmrtím bývalé manželky / bývalého manžela uzavře nové manželství. Článek 26 se použije, uzavře-li nové manželství po úmrtí bývalé manželky / bývalého manžela.
Článek 28
Pokud zemřelý úředník zanechá více než ►M112 jednu rozvedenou manželku / jednoho rozvedeného manžela ◄ s nárokem na pozůstalostní důchod nebo více než ►M112 jednu rozvedenou manželku / jednoho rozvedeného manžela ◄ a ►M112 pozůstalou manželku / pozůstalého manžela ◄ s nárokem na pozůstalostní důchod, rozdělí se pozůstalostní důchod podle délky každého manželství. Použijí se ustanovení čl. 27 druhého a třetího pododstavce.
Pokud některá z osob, které mají nárok na důchod, zemře nebo se vzdá svého podílu, připočte se její podíl k podílům ostatních, ledaže nárok přechází podle čl. 80 druhého pododstavce služebního řádu na osiřelé děti.
Snížení z důvodu věkového rozdílu stanovené v článku 25 je použitelné odděleně na důchody rozdělené v souladu s tímto článkem.
Článek 29
Pokud podle článku 42 zaniká ►M112 rozvedené manželce / rozvedenému manželovi ◄ nárok na důchod, vyplatí se celý důchod ►M112 pozůstalé manželce / pozůstalému manželovi ◄ , pokud se nepoužije čl. 80 druhý pododstavec služebního řádu.
KAPITOLA 5
Prozatímní důchody
Článek 30
Není-li znám ►M62 ————— ◄ úředníka ►M62 v některém ze služebních postavení uvedených v článku 35 služebního řádu ◄ po dobu přesahující jeden rok, mohou manžel/manželka tohoto úředníka nebo osoby uznané za osoby jím vyživované prozatímně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli podle této přílohy nárok.
Článek 31
Je-li úředník pobírající ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ nezvěstný ►M62 ————— ◄ po dobu přesahující jeden rok, mohou manžel/manželka tohoto úředníka nebo osoby uznané za osoby jím vyživované prozatímně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli podle této přílohy nárok.
Článek 31a
Manžel/manželka bývalého úředníka ve smyslu článku 18a přílohy VIII, který/která má nárok na příspěvek podle článku 50 služebního řádu ►M112 nebo podle nařízení (EHS) č. 1857/89 ( 2 ) nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1746/2002 ( 3 ) nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1747/2002 ( 4 ) nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1748/2002 ( 5 ) ◄ , nebo osoby považované za jím/jí vyživované, mohou dočasně pobírat pozůstalostní důchod, na který by měli nárok podle této přílohy, pokud je uvedený úředník nezvěstný po dobu nejméně jednoho roku.
Článek 32
Ustanovení článku 31 se vztahuje na osoby uznané za osoby vyživované osobou pobírající nebo mající nárok na pozůstalostní důchod, která je nezvěstná ►M62 ————— ◄ po dobu přesahující jeden rok.
Článek 33
Prozatímní důchody podle článků 30, 31 ►M62 , 31a ◄ a 32 se převedou na konečný důchod při úředním stanovení smrti úředníka nebo ►M62 bývalého úředníka ◄ nebo pravomocném rozhodnutí soudu o jeho prohlášení za mrtvého.
KAPITOLA 6
Zvýšení důchodů s ohledem na vyživované děti
Článek 34
Ustanovení čl. 81 druhého pododstavce služebního řádu se použije na osoby pobírající prozatímní důchod.
Články 80 a 81 služebního řádu se vztahují také na děti narozené do 300 dní po úmrtí úředníka nebo bývalého úředníka pobírajícího starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě.
▼M23 —————
Článek 35
Přiznání ►M112 starobního nebo pozůstalostního důchodu nebo příspěvku v invaliditě ◄ nebo prozatímního důchodu nezakládá příjemci důchodu nárok na příspěvek za práci v zahraničí.
KAPITOLA 7
Oddíl 1
FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU
Článek 36
Z platů ►M112 a příspěvků v invaliditě ◄ se pokaždé odečte příspěvek na důchodový systém stanovený v článcích 77 až 84 služebního řádu.
Článek 37
Úředník po dobu svého dočasného přidělení nadále platí příspěvek uvedený v předchozím článku na základě svého platu, který mu přísluší podle jeho platové třídy a platového stupně. To samé se vztahuje na úředníky pobírající příspěvek stanovený pro dočasnou výslužbu nebo při propuštění ze služebních důvodů, do nejvýše pěti let, jak je stanoveno v článku 3 ►M39 , a na úředníky, kteří mají pracovní volno z osobních důvodů a jsou nadále členy systému sociálního zabezpečení za podmínek čl. 40 odst. 3 služebního řádu. ◄
Všechny příspěvky, na které může mít úředník nebo jeho právní nástupci nárok v rámci tohoto důchodového systému, se stanoví na základě tohoto platu.
Článek 38
Řádně vybrané příspěvky se nevracejí. Nesprávně vybrané příspěvky nezakládají nárok na důchod; jsou vráceny bez úroku na žádost úředníka nebo jeho právních nástupců.
▼M112 —————
Oddíl 2
STANOVENÍ NÁROKŮ ÚŘEDNÍKŮ
Článek 40
Orgán, ke kterému úředník příslušel ke dni skončení jeho služebního poměru, je odpovědný za výpočet výše ►M112 starobního, pozůstalostního nebo prozatímního důchodu nebo příspěvku v invaliditě ◄ . Podrobné vyúčtování se sdělí úředníkovi nebo jeho právním nástupcům a Komisi Evropských společenství, která je odpovědná za výplatu důchodů, současně s rozhodnutím o přiznání důchodu.
Starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě nemohou být vypláceny současně s platem vypláceným ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo jednou z agentur, ani s příspěvkem vypláceným podle článků 41 a 50 služebního řádu. Obdobně jsou neslučitelné s jakoukoli odměnou plynoucí z pracovního místa v jednom z orgánů nebo agentur.
Článek 41
Částka důchodu může být kdykoliv vyměřena znovu v případě chybného nebo neúplného výpočtu.
Důchody mohou být pozměněny nebo odejmuty, jestliže byly přiznány v rozporu s ustanoveními služebního řádu nebo této přílohy.
Článek 42
Právní nástupci zemřelého úředníka ►M62 nebo bývalého úředníka pobírajícího ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ ◄ , kteří nezažádali o své důchody ►M112 nebo o příspěvek ◄ do jednoho roku po úmrtí úředníka ►M62 nebo bývalého úředníka pobírajícího ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ ◄ , ztrácejí nárok na tyto důchody s výjimkou řádně doložených případů vyšší moci.
Článek 43
Úředník nebo ►M62 bývalý úředník ◄ pobírající starobní nebo invalidní důchod nebo jeho právní nástupci, kterým přísluší dávky v rámci důchodového systému, jsou povinni poskytnou písemné důkazy, které mohou být vyžadovány, a uvědomit orgán uvedený v článku 45 o všech skutečnostech, které by mohly pozměnit jejich nárok.
Článek 44
Pokud byl ►M112 podle článku 9 přílohy IX ◄ úředníkovi částečně nebo úplně ►M112 dočasně ◄ odejmut nárok na důchod, má nárok na náhradu v poměru k částce vypočtené na základě příspěvků na důchodové pojištění, které zaplatil, v poměru k částce, o kterou byl jeho důchod snížen.
Oddíl 3
VÝPLATA DÁVEK
Článek 45
Dávky v rámci důchodového systému jsou vypláceny zpětně měsíčně.
Dávky ►M15 jménem Společenství ◄ poskytují orgány určené rozpočtovými orgány; žádný jiný orgán, pod jakýmkoli jiným názvem, nemůže vyplácet ze svých vlastních prostředků dávky stanovené tímto důchodovým systémem.
Důchodcům, kteří mají bydliště v Evropské unii, se dávky vyplácejí v eurech na bankovní účet v členském státě stálého bydliště.
Důchodcům, jejichž bydliště se nachází mimo území Evropské unie, se dávky vyplácejí v eurech na bankovní účet v zemi stálého bydliště. Ve výjimečných případech může být důchod vyplácen v eurech na bankovní účet v zemi, kde má orgán své sídlo, nebo v cizí měně v zemi stálého bydliště důchodce, převodem v nejaktuálnějším směnném kurzu používaném pro provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Obdobně se tento článek použije na příjemce příspěvku v invaliditě.
▼M62 —————
Článek 46
Všechny částky, které úředník ►M62 nebo bývalý úředník pobírající ►M112 starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě ◄ ◄ dluží ►M15 Společenství ◄ ke dni, ke kterému má nárok na dávku stanovenou důchodovým systémem, jsou sraženy z částky jeho dávky nebo z dávek náležejících jeho právním nástupcům. Srážky mohou být rozděleny na více měsíců.
▼M62 —————
KAPITOLA 8
Přechodná ustanovení
Článek 48
Úředník, na kterého se na základě přechodných ustanovení vztahuje služební řád, má nárok na důchod vyměřený ode dne jeho přistoupení k přechodnému společnému důchodovému systému orgánů Společenství.
Požádá-li o to úředník, vypočítají se jeho důchodové nároky, bez ohledu na jakákoli protikladná ustanovení služebního řádu, ke dni jeho nástupu do služebního poměru orgánu jednoho ze tří Evropských společenství v jakékoli funkci. Pokud v průběhu části nebo celé doby předchozí služby neplatil příspěvky do důchodového systému, může prostřednictvím splátek získat zpět důchodové nároky, na které nemohl přispívat. Výše částek, kterými úředník spolu s odpovídajícími částkami hrazenými orgánem přispívá, se považují za připsané na účet úředníka v rámci přechodného společného důchodového systému ke dni vstupu tohoto služebního řádu v platnost.
Článek 49
Pokud se úředník rozhodne pro možnost vybírat ze svého účtu v rámci přechodného společného důchodového systému orgánů Společenství částky, kterými měl ve své zemi původu přispívat za účelem zachování důchodových nároků, sníží se jeho důchod s ohledem na doby jeho připojení k přechodnému společnému důchodovému systému v poměru k částkám vybraným z jeho účtu.
Předchozí odstavec se nepoužije, pokud úředník požádal do tří měsíců poté, co se na něho začal vztahovat služební řád, aby mu bylo povoleno splatit tyto částky a navíc úroky z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %.
Článek 50
Úředník, na kterého se podle přechodných ustanovení vztahuje služební řád, má nárok, skončí-li svůj služební poměr ve věku šedesáti pěti let, aniž by splnil dobu deseti let vyžadovanou podle čl. 77 prvního pododstavce služebního řádu, rozhodnout se pro výplatu příspěvku vypočteného za podmínek uvedených v článku 12 této přílohy nebo pro úměrně snížený důchod vypočtený za podmínek uvedených v čl. 77 druhém pododstavci služebního řádu.
Článek 51
Tento důchodový systém se vztahuje na vdovu a na právní nástupce kteréhokoli úředníka Společenství, který zemřel v průběhu činné služby před vstupem služebního řádu v platnost, a na každého zaměstnance Společenství, který před vstupem služebního řádu v platnost byl v trvalé pracovní neschopnosti ve smyslu článku 78 služebního řádu, s výhradou převedení ►M15 do Společenství ◄ částek uvedených ve prospěch jeho účtu v rámci přechodného společného důchodového systému orgánů Společenství. ►M15 Společenství převezmou odpovědnost ◄ za výplatu dávek stanovených v tomto důchodovém systému.
PŘÍLOHA IX
Disciplinární řízení
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 1
1. Kdykoli se vyšetřováním Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) prokáže možnost osobní účasti úředníka nebo bývalého úředníka orgánu, bude uvedená osoba urychleně informována, pokud tím nebude narušen další průběh vyšetřování. V žádném případě nesmějí být po skončení vyšetřování vyvozeny závěry poukazující jmenovitě na konkrétního úředníka, aniž by mu byla dána příležitost vyjádřit připomínky ke skutečnostem, které se jeho osoby týkají. V závěrech budou tyto připomínky zmíněny.
2. V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení a kdy je třeba použít vyšetřovací prostředky spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být plnění povinnosti o výzvě k připomínkám po dohodě s orgánem oprávněným ke jmenování odloženo. V uvedených případech nebude disciplinární řízení zahájeno, dokud nebude úředníkovi dána možnost se vyjádřit.
3. Nemohou-li být na základě vyšetřování OLAFu úředníkovi prokázány vytýkané skutečnosti, bude příslušné vyšetřování uzavřeno bez dalších opatření z rozhodnutí ředitele OLAFu, který písemně uvědomí úředníka a jeho služební orgán. Úředník může požadovat, aby uvedené rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.
Článek 2
1. Pravidla stanovená v článku 1 této přílohy se s nezbytnými úpravami použijí pro jiná správní vyšetřování vedená orgánem oprávněným ke jmenování.
2. Orgán oprávněný ke jmenování uvědomí dotčenou osobou o skončení vyšetřování a seznámí ji se závěry vyšetřovací zprávy, jakož i, na základě žádosti a s výhradou ochrany oprávněných zájmů třetích stran, se všemi dokumenty, které přímo souvisejí s obviněními, která byla proti dotčené osobě vznesena.
3. Orgány přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu obecná prováděcí ustanovení k tomuto článku.
Článek 3
1. Na základě vyšetřovací zprávy může orgán oprávněný ke jmenování poté, co dotčeného úředníka seznámil se všemi důkazy ve spisech a vyslechl jeho připomínky:
a) rozhodnout, že proti úředníkovi neexistují žádné usvědčující důkazy, o čemž bude úředník písemně informován nebo
b) rozhodnout, že i v případě, že došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení služebních povinností, nebude učiněno žádné disciplinární opatření, a případně udělit úředníkovi napomenutí nebo
c) v případě porušení služebních povinností ve smyslu článku 86 služebního řádu:
i) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení stanoveného v oddíle 4 této přílohy nebo
ii) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před disciplinární komisí.
Článek 4
Úředník, který nemůže být z objektivních důvodů vyslechnut podle ustanovení této přílohy, může být požádán, aby předložil své připomínky písemně, nebo se nechal zastupovat osobou dle vlastního výběru.
Oddíl 2
Disciplinární komise
Článek 5
1. V každém orgánu bude zřízena disciplinární komise, dále jen komise. V komisi musí být zastoupen nejméně jeden člen, jenž může zastávat funkci předsedy, který není pracovníkem příslušného orgánu.
2. Komise je složena z předsedy a čtyř řádných členů, kteří mohou být nahrazeni náhradníky, a ve věcech, které se týkají úředníka zařazeného do platové třídy nižší než AD 13, z dalších dvou členů ve stejné funkční skupině a ve stejné platové třídě jako úředník, proti němuž je disciplinární řízení vedeno.
3. Ve všech věcech, vyjma věcí týkajících se úředníků z platové třídy AD 16 nebo AD 15, jsou řádní členové a náhradníci komise jmenováni z úředníků v činné službě náležejících do platové třídy AD 14 nebo vyšší.
4. Ve věcech týkajících se úředníků z platových tříd AD 16 nebo AD 15 se řádní členové a náhradníci komise jmenují z úředníků v činné službě náležejících do platové třídy AD 16.
5. Orgán oprávněný ke jmenování a výbor zaměstnanců se dohodnou na postupu ad hoc pro jmenování obou dalších členů uvedených v odstavci 2, kteří budou v komisi zasedat v případech týkajících se úředníků vyslaných do třetí země.
Článek 6
1. Orgán oprávněný ke jmenování a výbor zaměstnanců jmenují každý zároveň dva řádné členy komise a dva náhradníky.
2. Předsedu a jeho náhradníka jmenuje orgán oprávněný ke jmenování.
3. Předseda, řádní členové a náhradníci jsou jmenováni na dobu tří let. Orgány mohou pro řádné členy a náhradníky stanovit kratší funkční období, nejméně však v délce jednoho roku.
4. Oba členové komise, rozšířené v souladu s čl. 5 odst. 2 této přílohy, jsou jmenováni na základě tohoto postupu:
a) orgán oprávněný ke jmenování vypracuje seznam obsahující, pokud možno, jména dvou úředníků z každé platové třídy v každé funkční skupině. Výbor zaměstnanců zároveň odešle orgánu oprávněnému ke jmenování seznam vypracovaný stejným způsobem;
b) do deseti dnů od oznámení zprávy, na jejímž základě bylo schváleno rozhodnutí o zahájení disciplinárního řízení nebo postup stanovený v článku 22 služebního řádu, předseda komise vylosuje za přítomnosti dotčené osoby z každého výše uvedeného seznamu jedno jméno nového člena komise. Předseda může rozhodnout, že se nechá v tomto řízení zastupovat tajemníkem komise. Předseda oznámí dotčenému úředníkovi a jednotlivým členům úplné složení komise.
5. Dotčený úředník má právo do pěti dnů od zřízení komise zamítnout účast jednoho z členů v komisi. Také orgán je oprávněn jednoho z členů komise zamítnout.
Ve stejné lhůtě mohou členové komise požádat o uvolnění z funkce z oprávněných důvodů a odstoupit v případě střetu zájmů.
Je-li to nezbytné, provede předseda komise nové losování za účelem náhrady členů jmenovaných v souladu s odstavcem 4.
Článek 7
Komisi je nápomocen tajemník, kterého jmenuje orgán oprávněný ke jmenování.
Článek 8
1. Předseda a členové disciplinární komise jsou zcela nezávislí při plnění svých povinností.
2. Jednání a řízení vedená komisí jsou tajná.
Oddíl 3
Disciplinární opatření
Článek 9
1. Orgán oprávněný ke jmenování může uložit jednu z těchto sankcí:
a) písemnou výstrahu;
b) důtku;
c) odložení postupu do vyššího platového stupně na dobu od 1 do 23 měsíců;
d) zařazení do nižšího platového stupně;
e) dočasné zařazení do nižší platové třídy na dobu od 15 dnů do jednoho roku;
f) zařazení do nižší platové třídy v rámci stejné funkční skupiny;
g) přeřazení do nižší funkční skupiny, včetně nebo bez snížení platové třídy;
h) zbavení funkce a případně dočasné krácení důchodu nebo příspěvku v invaliditě; účinky tohoto opatření se nevztahují na úředníkem vyživované osoby. I v případě uvedeného krácení však nesmí výše úředníkova příjmu, se započtením případných rodinných přídavků, klesnout pod hranici životního minima stanovenou v článku 6 přílohy VIII.
2. Pobírá-li úředník starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě, může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout, že po stanovenou dobu úředníkovi pozastaví vyplácení části důchodu nebo příspěvku; účinky tohoto opatření se nevztahují na úředníkem vyživované osoby. Výše úředníkova příjmu se započtením případných rodinných přídavků však nesmí klesnout pod částku životního minima stanovenou v článku 6 přílohy VIII.
3. Za jednorázové porušení služebních povinností nelze uložit více než jednu disciplinární sankci.
Článek 10
Přísnost uložených disciplinárních sankcí je úměrná závažnosti porušení služebních povinností. Ke stanovení závažnosti porušení služebních povinností a k rozhodnutí o tom, jakou disciplinární sankci uložit, je třeba vzít v úvahu zejména:
a) druh porušení služebních povinností a okolnosti, za nichž k porušení došlo,
b) rozsah nepříznivých účinků porušení služebních povinností na bezúhonnost, pověst nebo zájmy orgánu,
c) míru, do jaké bylo porušení služebních povinností způsobeno úmyslně nebo z nedbalosti,
d) pohnutky, které úředníka k porušení služebních povinností vedly,
e) platovou třídu a délku služby úředníka,
f) míru osobní odpovědnosti úředníka,
g) úroveň služebních povinností a kompetencí úředníka,
h) otázku, zda je porušení služebních povinností spojeno s opakovaným jednáním nebo chováním,
i) chování úředníka v průběhu jeho služby.
Oddíl 4
Disciplinární řízení bez účasti disciplinární komise
Článek 11
Orgán oprávněný ke jmenování může rozhodnout o udělení písemné výstrahy nebo důtky bez projednání s komisí. Předtím, než orgán oprávněný ke jmenování uvedené opatření přijme, musí být příslušný úředník vyslechnut.
Oddíl 5
Disciplinární řízení před disciplinární komisí
Článek 12
1. Orgán oprávněný ke jmenování předloží disciplinární komisi zprávu jasně uvádějící vytýkané skutečnosti a případně okolnosti, za kterých k nim došlo, včetně případných přitěžujících nebo polehčujících okolností.
2. Zpráva je předložena dotčenému úředníkovi a předsedovi disciplinární komise, který ji dá na vědomí členům komise.
Článek 13
1. Po obdržení zprávy má dotčený úředník právo nahlédnout do svého úplného osobního spisu a pořídit si opisy veškerých dokumentů týkajících se řízení, včetně zprošťujících důkazů.
2. Dotčený úředník má na přípravu své obhajoby nejméně patnáct dnů ode dne obdržení zprávy o zahájení disciplinárního řízení.
3. Dotčenému úředníkovi může být nápomocna osoba dle vlastního výběru.
Článek 14
Pokud za přítomnosti předsedy komise dotčený úředník uzná, že porušil služební povinnosti a přijme bez výhrad zprávu uvedenou v článku 12 této přílohy, může orgán oprávněný ke jmenování stáhnout věc z jednání komise v souladu se zásadou proporcionality mezi druhem porušení služebních povinností a uvažovanou sankcí. Pokud je věc z jednání komise stažena, předseda zaujme stanovisko k uvažované sankci.
Odchylně od článku 11 této přílohy může orgán oprávněný ke jmenování uložit na základě tohoto postupu jednu ze sankcí stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až d) této přílohy.
Předtím, než dotčený úředník přizná porušení svých služebních povinností, musí být poučen o možných důsledcích takového přiznání.
Článek 15
Před prvním jednáním komise pověří předseda jednoho z členů přípravou obecné zprávy o projednávané věci a uvědomí v tomto smyslu ostatní členy komise.
Článek 16
1. Dotčený úředník bude vyslechnut komisí; během slyšení může předkládat osobně nebo prostřednictvím svého zástupce písemné nebo ústní připomínky. Může předvolávat svědky.
2. Orgán je před komisí zastoupen úředníkem, kterého pro tento účel zmocňuje orgán oprávněný ke jmenování a jemuž jsou přiznána práva odpovídající právům dotčeného úředníka.
3. Komise může vyslechnout vyšetřující úředníky Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), pokud bylo vyšetřování zahájeno z podnětu úřadu.
Článek 17
1. Pokud se komise domnívá, že nemá dostatečně jasné informace o vytýkaných skutečnostech nebo o okolnostech, za kterých k nim došlo, nařídí vyšetřování, v jehož rámci může každá strana předložit svou verzi věci a reagovat na verzi věci druhé strany.
2. Vyšetřování vede jménem komise předseda nebo člen komise. Pro účely vyšetřování si komise může vyžádat veškeré dokumenty týkající se projednávané věci. Orgán vyhoví každé takové žádosti ve lhůtě, kterou komise může stanovit. Pokud je žádost určena úředníkovi, každé odmítnutí vyhovět bude zaregistrováno.
Článek 18
Po zvážení předložených dokumentů a s přihlédnutím k veškerým ústním i písemným prohlášením a rovněž k výsledkům provedeného vyšetřování zaujme komise většinou hlasů odůvodněné stanovisko k otázce, zda jsou vytýkané skutečnosti nepopíratelné a jaká sankce by z nich měla být vyvozena. Toto stanovisko podepisují všichni členové komise. Každý člen může ke stanovisku připojit rozdílný názor. Komise předá odůvodněné stanovisko orgánu oprávněnému ke jmenování a dotčenému úředníkovi do dvou měsíců ode dne, kdy orgán oprávněný ke jmenování zprávu přijal, za předpokladu, že je tato lhůta vzhledem ke složitosti věci přiměřená. Pokud bylo vyšetřování vedeno z podnětu komise, je tato lhůta čtyři měsíce za předpokladu, že je přiměřená vzhledem ke složitosti věci.
Článek 19
1. Předseda komise o záležitostech projednávaných komisí nehlasuje, s výjimkou procedurálních otázek nebo v případě rovnosti hlasů.
2. Předseda zajistí provádění rozhodnutí komise a dává na vědomí každému z členů komise veškeré informace a dokumenty týkající se případu.
Článek 20
Protokol ze zasedání komise pořizuje tajemník. Svědkové podepisují protokol obsahující jejich výpovědi.
Článek 21
1. Náklady vzniklé v průběhu disciplinárního řízení z podnětu úředníka, zejména poplatky osobě zvolené za jeho obhájce, nese úředník, pokud disciplinární řízení vede k uložení jedné ze sankcí stanovených v článku 9 této přílohy.
2. Orgán oprávněný ke jmenování však může ve výjimečných případech rozhodnout jinak, pokud by finanční zatížení dotčeného úředníka bylo nespravedlivé.
Článek 22
1. Po vyslechnutí úředníka učiní orgán oprávněný ke jmenování podle článků 9 a 10 této přílohy rozhodnutí do dvou měsíců ode dne přijetí stanoviska komise. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno.
2. Rozhodne-li se orgán oprávněný ke jmenování případ uzavřít bez uložení disciplinární sankce, neprodleně o svém rozhodnutí písemně uvědomí dotčeného úředníka. Dotčený úředník může požádat, aby uvedené rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.
Oddíl 6
Dočasné zproštění výkonu služby
Článek 23
1. Obviní-li orgán oprávněný ke jmenování úředníka ze závažného porušování služebních povinností způsobeného nerespektováním profesionálních závazků nebo protiprávním jednáním, může osobu obviněnou z porušování služebních povinností bezodkladně zprostit výkonu služby na dobu určitou nebo neurčitou.
2. Kromě výjimečných případů přijímá orgán oprávněný ke jmenování rozhodnutí po vyslechnutí dotčeného úředníka.
Článek 24
1. V rozhodnutí, kterým se úředník dočasně zprošťuje výkonu služby, je uvedeno, zda bude nadále pobírat odměnu za práci v plné výši, nebo zda mu bude do určité výše krácena. Za žádných okolností však částka vyplácená úředníkovi nesmí být se započtením případných rodinných přídavků nižší, než částka životního minima stanovená v článku 6 přílohy VIII tohoto služebního řádu.
2. Situace úředníka dočasně zproštěného výkonu služby musí být s konečnou platností vyřešena do šesti měsíců ode dne, kdy zproštění výkonu funkce nabylo účinku. Není-li žádné takové rozhodnutí do šesti měsíců učiněno, je dotčený úředník, s výhradou ustanovení odstavce 3, oprávněn znovu pobírat plnou odměnu za práci.
3. Odměna může být nadále krácena i po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2, je-li proti dotčenému úředníkovi vedeno za stejné činy trestní řízení a byla-li na něj v důsledku tohoto řízení uvalena vazba. V uvedených případech úředník nepobírá plnou odměnu, dokud příslušný soud nenařídí jeho propuštění.
4. Částky, o které byla úředníkovi krácena odměna podle odstavce 1, budou úředníkovi zpětně vyplaceny, pokud mu nebyla konečným rozhodnutím uložena přísnější disciplinární sankce než písemná výstraha, důtka nebo odložení postupu do vyššího platového stupně, případně pokud mu nebyla uložena žádná disciplinární sankce; v posledně jmenovaném případě bude zpětně vyplacen úrok z úroků s úrokovou mírou vymezenou v článku 12 přílohy XII.
Oddíl 7
Souběžné trestní stíhání
Článek 25
Pokud je úředník za uvedené činy trestně stíhán, bude konečné rozhodnutí učiněno až po vynesení konečného rozsudku soudem, který o věci jedná.
Oddíl 8
Závěrečná ustanovení
Článek 26
Ve věcech, jejichž vyšetřování bylo zahájeno z podnětu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), budou rozhodnutí uvedená v článcích 11, 14, 22 a 23 této přílohy zaslána OLAFu na vědomí.
Článek 27
Úředník, kterému byla uložena disciplinární sankce jiného druhu než zbavení funkce, může v případě písemné výstrahy nebo důtky po třech letech a v případě jiné sankce po šesti letech, podat žádost o výmaz všech odkazů na uvedené opatření z osobního spisu. Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, zda této žádosti vyhoví.
Článek 28
Pokud se vyskytnou nové skutečnosti podpořené odpovídajícími důkazy, může orgán oprávněný ke jmenování disciplinární řízení obnovit z vlastního podnětu nebo na žádost dotčeného úředníka.
Článek 29
Pokud úředníkovi nebyly prokázány vytýkané skutečnosti podle čl. 1 odst. 3 a čl. 22 odst. 2 této přílohy, má úředník nárok požadovat náhradu škody, kterou utrpěl, prostřednictvím náležitého zveřejnění rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.
Článek 30
Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, každý orgán přijme, bude-li třeba, po projednání s výborem zaměstnanců prováděcí pravidla k této příloze.
PŘÍLOHA X
Zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Tato příloha stanoví zvláštní ustanovení a výjimky pro úředníky vykonávající služební povinnosti ve třetích zemích.
Do služby v těchto zemích mohou být jmenováni pouze státní příslušníci členských států Společenství, přičemž orgán oprávněný ke jmenování nemůže využít výjimky stanovené v čl. 28 písm. a) služebního řádu.
Obecná prováděcí ustanovení se přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu.
Článek 2
Orgán oprávněný ke jmenování ve služebním zájmu pravidelně rozhoduje o převedení úředníků, a to v případě potřeby bez ohledu na to, zda jsou k dispozici volná pracovní místa.
Orgán oprávněný ke jmenování provádí uvedené převedení pomocí zvláštního procesu, který se nazývá „proces mobility“;, pro nějž stanoví po projednání s výborem zaměstnanců prováděcí pravidla.
Článek 3
►M112 Úředník vykonávající služební povinnosti v rámci procesu mobility ve třetí zemi, může být z rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování dočasně přeřazen na pracovní místo v sídle orgánu nebo na jiné místo zaměstnání v rámci Společenství; toto přeřazení, kterému nepředchází vypsání výběrového řízení na volné pracovní místo, netrvá déle než čtyři roky. ◄ Odchylně od čl. 1 prvního pododstavce může orgán oprávněný ke jmenování na základě obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že úředník bude po dobu tohoto dočasného přeřazení nadále podléhat některým ustanovením této přílohy s výjimkou článků 5, 10 a 12.
KAPITOLA 2
POVINNOSTI ÚŘEDNÍKŮ
Článek 4
Úředník je povinen vykonávat své služební povinnosti v místě, na které byl přidělen při svém jmenování nebo přeřazen ve služebním zájmu v rámci procesu mobility.
Článek 5
1. Poskytne-li orgán Společenství úředníkovi ubytování, které odpovídá úrovni jeho služebních povinností a počtu vyživovaných rodinných příslušníků, je tento povinen jej využívat.
2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 stanoví po projednání s výborem zaměstnanců orgán oprávněný ke jmenování. Orgán oprávněný ke jmenování rovněž rozhoduje o nároku na nábytek a jiné zařízení v souladu s podmínkami platnými v každém místě zaměstnání.
KAPITOLA 3
PRACOVNÍ PODMÍNKY ÚŘEDNÍKŮ
Článek 6
V každém kalendářním roce má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu ►M112 tří a půl pracovních dnů ◄ na měsíc služby.
Článek 7
V roce přijetí a v roce ukončení výkonu služebních povinností ve třetí zemi má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu ►M112 tří a půl pracovních dnů ◄ za každý úplný měsíc služby, ►M112 tří a půl pracovních dnů ◄ za každý neúplný měsíc služby s více než 15 dny služby a dvou a půl ►M112 pracovních dnů ◄ za každý neúplný měsíc služby s 15 a méně dny služby.
Nevyužil-li úředník do konce běžného kalendářního roku svou dovolenou za kalendářní rok z jiných důvodů než kvůli služebním povinnostem, smí být do dalšího kalendářního roku převedeno nejvýše ►M112 čtrnáct pracovních dnů ◄ dovolené.
Článek 8
Výjimečně může orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí poskytnout úředníkovi dovolenou na zotavenou kvůli mimořádně obtížným životním podmínkám v místě zaměstnání. U každého takového místa stanoví orgán oprávněný ke jmenování město nebo města, kde si lze dovolenou vybrat.
Článek 9
1. Dovolenou za kalendářní rok si úředník může vybrat najednou nebo po částech podle svého přání a s ohledem na požadavky služby. Alespoň jedna část dovolené však musí zahrnovat nejméně ►M112 čtrnáct pracovních dnů ◄ .
2. Dovolená na zotavenou uvedená v článku 8 nesmí přesáhnout 15 ►M112 pracovních dnů ◄ v roce služby. ►M112 ————— ◄
Délka dovolené na zotavenou se rozšíří o dobu na cestu, vypočtenou v souladu s článkem 7 přílohy V služebního řádu.
KAPITOLA 4
PŘÍJMY A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ÚŘEDNÍKŮ
Oddíl 1
PŘÍJMY A RODINNÉ PŘÍDAVKY
Článek 10
1. Příspěvek za životní podmínky se stanoví procentem z referenční částky podle místa úředníkova zaměstnání. Tuto referenční částku tvoří celkový základní plat zvýšený o příspěvek za práci v zahraničí, příspěvek na domácnost a příspěvek na vyživované dítě a snížený o povinné odvody uvedené ve služebním řádu nebo v prováděcích předpisech k němu.
Tento příspěvek se nevyplácí v případě, že je úředník zaměstnán v zemi, ve které lze životní podmínky považovat za srovnatelné s běžnými podmínkami ve Společenství.
U ostatních míst zaměstnání se příspěvek za životní podmínky stanoví níže uvedeným způsobem.
Při určování výše příspěvku za životní podmínky se přihlíží k těmto parametrům:
— zdraví a zdravotnická zařízení,
— bezpečnost,
— podnebí,
přičemž těmto třem parametrům je přiřazena váha 1, a
— stupeň izolace,
— ostatní místní podmínky,
přičemž těmto dvěma parametrům je přiřazena váha 0,5.
Každý parametr nabývá těchto hodnot:
hodnoty 0, jedná-li se o normální podmínky, které však nemusí odpovídat podmínkám běžným ve Společenství,
hodnoty 2, jsou-li podmínky ve srovnání s podmínkami běžnými ve Společenství obtížné,
hodnoty 4, jsou-li podmínky ve srovnání s podmínkami běžnými ve Společenství velmi obtížné.
Výše příspěvku se určí procentem z referenční částky uvedené v prvním pododstavci podle této stupnice:
— 10 % pro hodnotu rovnou nule,
— 15 % pro hodnotu větší než 0 a menší nebo rovnou 2,
— 20 % pro hodnotu větší než 2 a menší nebo rovnou 5,
— 25 % pro hodnotu větší než 5 a menší nebo rovnou ►M112 7 ◄ ,
— 30 % pro hodnotu větší než 7 a menší nebo rovnou 9,
— 35 % pro hodnotu větší než ►M112 9 a menší nebo rovnou 11 ◄ ,
— 40 % pro hodnotu větší než 11.
Orgán oprávněný ke jmenování každoročně přezkoumává příspěvek za životní podmínky stanovený pro každé místo zaměstnání a v případě potřeby po přijetí stanoviska výborem pro služební řád jej upravuje.
Úředník, který byl v průběhu své služby přeřazen na místo, kde jsou podmínky k výkonu služby obtížné nebo velmi obtížné a kde příspěvek za životní podmínky odpovídá 30 %, 35 % nebo 40 %, a který souhlasí s opětovným převedením na jiné místo, kde příspěvek za životní podmínky činí 30 %, 35 % nebo 40 %, pobírá za své nové místo zaměstnání, kromě příspěvku za životní podmínky, mimořádnou prémii ve výši 5 % referenční částky uvedené v prvním pododstavci.
Uvedená prémie se zvyšuje s každým novým převedením úředníka na místo zaměstnání, kde jsou podmínky k výkonu služby obtížné nebo velmi obtížné; částka příspěvku za životní podmínky a prémie však nesmějí překročit 45 % referenční částky uvedené v prvním pododstavci.
2. Ohrožují-li životní podmínky v místě zaměstnání tělesnou integritu úředníka, vyplácí mu orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí dočasný dodatečný příspěvek. Výše tohoto příspěvku se určí procentem z referenční částky uvedené v odstavci 1 prvním pododstavci takto:
— 5 %, pokud orgán svým zaměstnancům nedoporučuje, aby se jejich rodiny stěhovaly do daného místa zaměstnání,
— 10 %, rozhodne-li orgán o dočasném omezení počtu zaměstnanců vykonávajících služební povinnosti v daném místě zaměstnání.
Článek 11
Odměny, jakož i příspěvky uvedené v článku 10, se vyplácejí v Belgii v ►M94 eurech ◄ . Použije se na ně koeficient platný pro odměny úředníků, kteří vykonávají služební povinnosti v Belgii.
Článek 12
Na žádost úředníka může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o vyplácení jeho odměny nebo její části ve měně země zaměstnání. V tom případě se odměna upraví koeficientem pro místo zaměstnání a převede příslušným směnným kurzem.
Aby se zachovala kupní síla odměny, může orgán oprávněný ke jmenování v patřičně odůvodněných případech vyplácet odměnu nebo její část v měně jiné než země zaměstnání.
Článek 13
Aby se v maximální míře zaručila rovná kupní síla úředníků bez ohledu na místo zaměstnání, stanoví Rada koeficienty uvedené v článku 12 ►M112 jednou za rok ◄ . Na návrh Komise rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou ve smyslu čl. 148 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, respektive článku 118 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii v písemném řízení ve lhůtě jednoho měsíce. Navrhne-li členský stát formální přezkoumání návrhu Komise, rozhodne Rada ve lhůtě dvou měsíců.
Avšak změní-li se zjištěné životní náklady v dané zemi přepočítané podle koeficientu a odpovídajícího směnného kurzu od poslední úpravy o více než 5 %, rozhodne Komise o prozatímních opatřeních k úpravě koeficientů a co nejdříve o tom uvědomí Radu.
Článek 14
Komise překládá Radě výroční zprávu o uplatňování této přílohy, a zejména o stanovení sazby příspěvku za životní podmínky uvedeného v článku 10.
Článek 15
Za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování má úředník nárok na příspěvek na vzdělání na krytí skutečně vzniklých nákladů na vzdělání, přičemž příspěvek se vyplatí po předložení dokladů. S výhradou případů, které orgán oprávněný ke jmenování považuje za výjimečné, nesmí tento příspěvek přesáhnout třikrát dvojnásobek nejvyšší částky příspěvku na vzdělání.
Článek 16
Splatné náhrady výdajů se úředníkům vyplácejí ►M112 v eurech, anebo na odůvodněnou žádost úředníka ve měně země zaměstnání nebo ve měně, ve které výdaje vznikly ◄ .
U příspěvku na zařízení a příspěvku na znovuusídlení si mohou úředníci vybrat buď platbu v ►M94 eurech ◄ , anebo platbu ve měně místa zařízení nebo znovuusídlení; v posledně uvedeném případě se na příspěvek použije koeficient stanovený pro dané místo a příslušný směnný kurz.
Oddíl 2
PRAVIDLA PRO NÁHRADU VÝDAJŮ
Článek 17
Úředníkovi, kterému ►M112 je poskytnuto ubytování na základě článku 5 nebo 23 této přílohy ◄ a který je z důvodů, které nemůže ovlivnit, nucen změnit místo bydliště v místě zaměstnání, nahradí orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí výdaje vzniklé v důsledku stěhování nábytku a osobních věcí, a to po předložení dokladů a v souladu s předpisy pro stěhování.
V takovém případě se mu po předložení dokladů nahradí ►M112 ostatní výdaje vzniklé touto změnou bydliště ◄ , avšak nejvýše částkou odpovídající polovině příspěvku na zařízení.
Článek 18
Úředníkovi, který bydlí v místě zaměstnání v hotelu, protože ubytování uvedené v článku 5 mu ještě nemohlo být přiděleno nebo pro něj již není k dispozici, nebo který nemohl z důvodů, které nemohl ovlivnit, využít svého ubytování, se po předchozím povolení orgánu oprávněného ke jmenování a po předložení hotelových účtů nahradí výdaje za hotel za jeho osobu a jeho rodinu.
Úředník obdrží rovněž 50 % denního příspěvku stanoveného v článku 10 přílohy VII s výjimkou případů vyšší moci, které stanoví orgán oprávněný ke jmenování.
Není-li k dispozici ubytování v hotelu, má úředník po předchozím schválení orgánem oprávněným ke jmenování nárok na náhradu skutečného nájemného za dočasné ubytování.
Článek 19
Úředník, který nemá k dispozici služební automobil na služební cesty přímo spojené s plněním služebních povinností obdrží příspěvek na náhradu jízdného za použití vlastního automobilu. Výši příspěvku stanoví orgán oprávněný ke jmenování.
Článek 20
Úředník má nárok na náhradu cestovních výdajů za dovolenou na zotavenou z místa zaměstnání do místa, ve kterém byla dovolená povolena, za svou osobu a zároveň, má-li nárok na příspěvek na domácnost, i za manžela/manželku a vyživované děti, žijí-li s ním.
Není-li možné nebo schůdné cestovat vlakem, nahradí se na základě zvláštního rozhodnutí a po jejich předložení letenky, a to bez ohledu na vzdálenost.
Článek 21
Pokud je úředník nucen při nástupu do služby nebo po převedení změnit místo bydliště, aby splnil podmínky článku 20 služebního řádu, hradí orgán za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování a v závislosti na typu ubytování, které může být úředníkovi v místě zaměstnání zajištěno, náklady:
a) na stěhování části nebo veškerého nábytku a osobních věcí z místa, kde se v danou dobu nacházejí, do místa zaměstnání a za převoz osobních věcí v případě, že je zajištěno ubytování bez zařízení;
b) spojené s převozem osobních věcí a s uskladněním nábytku a osobních věcí v případě, že je zajištěno ubytování se zařízením.
V případě ukončení výkonu služebních povinností v důsledku úmrtí nese orgán Společenství v souladu s podmínkami stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování skutečné náklady spojené se stěhováním nábytku a osobních věcí úředníka z místa, kde se v danou dobu nacházejí, do místa jeho původu nebo s převozem jeho osobních věcí z místa zaměstnání do místa původu. Tyto výdaje se nahradí zcela nebo zčásti.
Nebyl-li zemřelý úředník ve stavu manželském, vyplatí se náhrada oprávněným osobám.
Článek 22
Příspěvek na dočasné ubytování a náhradu výdajů za převoz osobních věcí manžela/manželky a vyživovaných dětí dá orgán úředníkovi ve zkušební době formou zálohy.
Není-li úředník ve zkušební době na konci zkušební doby jmenován ustaveným úředníkem, může orgán ve výjimečných případech a v souladu s předpisy stanovenými orgánem oprávněným ke jmenování přijmout kroky ke zpětnému získání až poloviny uvedených částek.
Článek 23
Úředníkovi, kterému orgán Společenství neposkytuje ubytování, se nahradí nájemné, pokud jeho ubytování odpovídá ►M112 jeho služebním povinnostem ◄ a počtu jím vyživovaných rodinných příslušníků.
Oddíl 3
DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Článek 24
Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni na doplňkovém pojištění pro případ nemoci, které kryje rozdíl mezi skutečně vzniklými náklady a náhradami vyplacenými ze systému pojištění podle článku 72 služebního řádu; náhrada ve smyslu čl. 72 odst. 3 se neposkytuje.
Polovinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník a polovinu orgán Společenství. Účast úředníka však nesmí přesáhnout 0,6 % jeho základního platu, přičemž příspěvek dorovnává orgán Společenství.
Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni pojištění pro případ repatriace ze zdravotních důvodů v naléhavých nebo krajně naléhavých případech; celý příspěvek nezbytný k zajištění tohoto krytí hradí orgán Společenství.
Článek 25
Úředník, jeho manžel/manželka, vyživované děti a další vyživované osoby jsou účastni pojištění pro případ úrazu mimo Společenství v zemích uvedených na zvláštním seznamu; seznam pro tyto účely přijme orgán oprávněný ke jmenování.
Polovinu příspěvku nezbytného k zajištění tohoto krytí hradí úředník a polovinu orgán Společenství.
▼M112 —————
PŘÍLOHA XI
Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu
KAPITOLA 1
ROČNÍ PŘEZKOUMÁNÍ ODMĚN PODLE ČL. 65 ODST. 1 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU
Oddíl 1
Faktory pro stanovení ročních úprav
Článek 1
1. Zpráva Statistického úřadu Evropských společenství (Eurostat)
Pro účely přezkoumání ve smyslu čl. 65 odst. 1 služebního řádu sestavuje Statistický úřad Evropských společenství, dále jen Eurostat, každoročně do konce října zprávu o změnách životních nákladů v Bruselu, paritách kupní síly mezi Bruselem a některými místy v členských státech, a o změnách kupní síly platů státních zaměstnanců v ústředních státních správách jednotlivých států.
2. Změny životních nákladů v Bruselu (bruselský mezinárodní index)
Eurostat sestavuje index vycházející z údajů poskytnutých belgickými úřady k měření změn životních nákladů pro úředníky Společenství v Bruselu. Tento index (dále jen „bruselský mezinárodní index“) bere v úvahu změny, ke kterým došlo v období od června předcházejícího roku do června běžného roku, a je založen na statistické metodice vymezené Pracovní skupinou pro článek 64 služebního řádu zmíněnou v článku 13.
3. Změny životních nákladů mimo Brusel (parity kupní síly a implicitní indexy)
a) Eurostat po dohodě s národními statistickými úřady nebo jinými příslušnými orgány členských států vypočítá parity kupní síly, jimiž se stanoví rovnováha kupní síly:
i) platů úředníků Společenství sloužících v hlavních městech členských států, s výjimkou Nizozemska, kde se namísto Amsterdamu používá Haag, a na některých jiných místech zaměstnání, ve srovnání s Bruselem,
ii) důchodů úředníků vyplácených v členských státech, ve srovnání s Belgií.
b) Parity kupní síly se uvádějí každoročně za měsíc červen.
c) Parity kupní síly se vypočítají takovým způsobem, aby bylo možno každý základní prvek dvakrát ročně aktualizovat a kontrolovat pomocí přímého zjišťování alespoň jednou za pět let. Eurostat aktualizuje parity kupní síly pomocí nejvhodnějších indexů definovaných Pracovní skupinou pro článek 64 služebního řádu zmíněnou v článku 13.
d) Kromě území Belgie a Lucemburska se změny životních nákladů během referenčního období měří pomocí implicitních indexů. Tyto indexy získáme, násobíme-li bruselský mezinárodní index změnou v paritě kupní síly.
4. Změny kupní síly platů státních úředníků v ústředních státních správách (specifické ukazatele)
a) Pro účely měření procentuální změny kupní síly platů ve státní službě členských států, buď směrem nahoru nebo dolů, vypočítá Eurostat podle informací, které do konce září poskytly příslušné národní úřady, specifické ukazatele zachycující změny reálných mezd státních zaměstnanců v ústřední státní správě za období od července předcházejícího roku do července běžného roku. Oba by měly zahrnovat jednu dvanáctinu všech ročně vyplácených složek.
Specifické ukazatele mají dvě podoby:
i) jeden ukazatel pro každou funkční skupinu podle definice ve služebním řádu,
ii) průměrný ukazatel vážený počtem zaměstnanců ve státní službě, který odpovídá každé funkční skupině.
Každý z těchto ukazatelů se stanoví pro reálné hrubé a reálné čisté hodnoty. Při přepočtu z hrubých částek na čisté se přihlédne k zákonem stanoveným odvodům a k obecným daňovým faktorům.
Ke stanovení hrubých a čistých ukazatelů za Evropskou unii celkem použije Eurostat vzorek složený z těchto členských států: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království. Na základě návrhu Komise podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu může Rada schválit nový vzorek, který představuje alespoň 75 % HDP Evropské unie a který bude používán od roku, který následuje po jeho přijetí. Výsledky za každou zemi budou váženy v poměru k národnímu HDP měřenému pomocí parity kupní síly znázorněné v nejnovější statistice uveřejněné v souladu s definicemi národních účtů v platném Evropském systému účtů.
b) Příslušné vnitrostátní orgány poskytnou Eurostatu na jeho žádost doplňující informace, které Eurostat považuje za nezbytné k sestavení specifického ukazatele přesně měřícího změny kupní síly ve státní službě jednotlivých států.
Pokud po dalších projednáních s příslušnými vnitrostátními orgány zjistí Eurostat statistické odchylky v získaných informacích, nebo pokud zjistí, že není možné sestavit ukazatele měřící se statistickou přesností změny reálného příjmu státních zaměstnanců v daném členském státě, informuje o tom Komisi a poskytne jí všechny nezbytné podklady.
c) Kromě specifických ukazatelů Eurostat vypočítá některé kontrolní ukazatele. Jeden takový ukazatel je předložen ve formě údajů o reálných platových poměrech na hlavu v ústřední státní správě a sestaven v souladu s definicemi národních účtů v platném Evropském systému účtů.
Ke zprávě Eurostatu o specifických ukazatelích se připojí vysvětlení rozdílů mezi těmito ukazateli a výše uvedenými kontrolními ukazateli.
Článek 2
Komise vypracuje každé tři roky komplexní zprávu o požadavcích orgánů na přijímání zaměstnanců a předá ji Evropskému parlamentu a Radě. Na základě této zprávy Komise po předchozím projednání s ostatními orgány v rámci služebního řádu předloží v případě potřeby Radě návrhy vycházející ze všech důležitých faktorů.
Oddíl 2
Opatření pro roční úpravu odměn a důchodů
Článek 3
1. S účinkem od 1. července a v souladu s čl. 65 odst. 3 služebního řádu Rada před koncem každého roku rozhodne na návrh Komise a na základě kritérií stanovených v oddíle 1 této přílohy o úpravě odměn a důchodů.
2. Rozsah úpravy se zjistí násobením bruselského mezinárodního indexu specifickým ukazatelem. Úprava se vyjádří v čistých hodnotách jako jednotná procentní sazba.
3. Výše úpravy stanovená tímto způsobem se zařadí podle následující metody do tabulek základních platů uvedených v článku 66 služebního řádu a v příloze XIII služebního řádu a v článcích 20, 63 a 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců:
a) čistá odměna a čistý důchod bez koeficientu se zvýší nebo sníží o částku výše zmíněné roční úpravy;
b) sestaví se nová tabulka základních platů výpočtem hrubé částky, která po odpočtu daně ve smyslu odstavce 4 a povinných odvodů příspěvků na sociální a důchodové zabezpečení odpovídá čisté částce;
c) převedení čistých částek na hrubé částky vychází ze situace svobodného úředníka / svobodné úřednice, kteří nepobírají různé příspěvky uvedené ve služebním řádu.
4. Pro účely použití nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 se částky uvedené v článku 4 tohoto nařízení vynásobí činitelem složeným z:
a) činitele vyplývajícího z předchozí úpravy nebo
b) hodnoty platové úpravy uvedené v odstavci 2.
5. V Belgii a Lucembursku se nepoužijí žádné koeficienty. Koeficienty použitelné:
a) na platy úředníků Společenství vykonávajících službu v ostatních členských státech a na některých jiných místech zaměstnání;
b) odchylně od čl. 82 odst. 1 služebního řádu na důchody Společenství vyplácené v ostatních členských státech pro tu část, která odpovídá nároku získanému před 1. květnem 2004,
se stanoví na základě poměru mezi paritami kupní síly uvedenými v článku 1 této přílohy a směnnými kurzy uvedenými v článku 63 služebního řádu platnými pro odpovídající země.
Uplatní se postupy stanovené v článku 8 této přílohy, které se týkají použití koeficientů se zpětnou platností v místech zaměstnání s vysokou mírou inflace.
6. Orgány provedou odpovídající zpětné úpravy odměn a důchodů úředníků, bývalých úředníků a ostatních dotčených osob (nahoru i dolů) za období mezi dnem nabytí účinku a dnem vstupu v platnost rozhodnutí o příští úpravě.
Pokud tato zpětná úprava vyžaduje, aby byly přeplatky vráceny, může být vrácení přeplatků rozloženo na dobu nejvýše dvanácti měsíců ode dne vstupu v platnost rozhodnutí o příští roční úpravě.
KAPITOLA 2
PROZATÍMNÍ ÚPRAVY ODMĚN A DŮCHODŮ (ČL. 65 ODST. 2 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)
Článek 4
1. Prozatímní úpravy odměn a důchodů ve smyslu čl. 65 odst. 2 služebního řádu, které nabývají účinku k 1. lednu, se provádějí v případě podstatné změny životních nákladů v období mezi červnem a prosincem (podle údaje o prahu citlivosti vymezeném v čl. 6 odst. 1 této přílohy) a s patřičným přihlédnutím k předběžným odhadům změn kupní síly v průběhu referenčního období běžného roku.
2. Návrh Komise se zašle Radě nejpozději ve druhé polovině dubna.
3. Tyto prozatímní úpravy se vezmou v úvahu při ročních úpravách platů.
Článek 5
1. V březnu každého roku vypracuje Eurostat předběžný odhad změn kupní síly za příslušné období na základě informací získaných na zasedání uvedeném v článku 12 této přílohy.
Pokud z tohoto předběžného odhadu vyplývají záporná procenta, vezme se při výpočtu prozatímní úpravy v úvahu polovina tohoto počtu procent.
2. Změna životních nákladů v Bruselu se měří bruselským mezinárodním indexem za období od června do prosince předcházejícího kalendářního roku.
3. Po každé místo, pro které byl stanoven koeficient (kromě Belgie a Lucemburska) se vypočítá odhad parit kupní síly uvedených v čl. 1 odst. 3 za měsíc prosinec. Změna životních nákladů se vypočítá podle pravidel stanovených v čl. 1 odst. 3.
Článek 6
1. Práh citlivosti je stanoven za šestiměsíční období zmiňované v čl. 5 odst. 2 této přílohy jako procento odpovídající 7 % za období 12 měsíců.
2. Práh stanovený tímto způsobem se použije podle následujícího postupu, s výhradou použití čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce této přílohy:
a) pokud je hodnota prahu citlivosti dosažena nebo překročena v Bruselu (měřeno pomocí bruselského mezinárodního indexu v období mezi červnem a prosincem), upraví se výše odměn pro všechna místa zaměstnání na základě postupu ročních úprav;
b) pokud není v Bruselu dosaženo prahu citlivosti, upraví se pouze koeficienty pro místa, kde změna životních nákladů (měřeno pomocí implicitních indexů v období mezi červnem a prosincem) překročila práh.
Článek 7
Pro účely článku 6 této přílohy:
Rozsah úpravy se stanoví jako bruselský mezinárodní index vynásobený, pokud je to vhodné, polovinou předpokládaného specifického ukazatele, je-li tento předběžný odhad záporný.
Koeficienty se stanoví jako poměr mezi relevantní paritou kupní síly a směnným kurzem uvedeným v článku 63 služebního řádu, vynásobený, pokud pro Brusel nebylo dosaženo prahu úprav, hodnotou úpravy.
KAPITOLA 3
DATUM NABYTÍ ÚČINKU KOEFICIENTU (MÍSTA ZAMĚSTNÁNÍ S VYSOKÝM NÁRŮSTEM ŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ)
Článek 8
1. Pro místa s vysokým nárůstem životních nákladů (měřeno pomocí změny implicitních indexů) nabudou koeficienty účinku před 1. lednem v případě prozatímních úprav nebo před 1. červencem v případě roční úpravy. Tak by se mělo vyrovnat snížení kupní síly se stavem v místě zaměstnání, kde změna životních nákladů odpovídala prahu citlivosti.
2. Datum nabytí účinku ročních úprav je stanoveno takto:
a) dnem 16. května pro místa zaměstnání, u nichž je implicitní index vyšší než 6,3 % a
b) dnem 1. května pro místa zaměstnání, u nichž je implicitní index vyšší než 12,6 %.
3. Datum nabytí účinku prozatímních úprav je stanoveno takto:
a) dnem 16. listopadu pro místa zaměstnání, u nichž je implicitní index vyšší než 6,3 % a
b) dnem 1. listopadu pro místa zaměstnání, u nichž je implicitní index vyšší než 12,6 %.
KAPITOLA 4
STANOVENÍ A ZRUŠENÍ KOEFICIENTŮ (ČLÁNEK 64 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)
Článek 9
1. Příslušné úřady dotčených členských států, správa orgánu Společenství nebo zástupci úředníků Společenství v daném místě zaměstnání mohou požadovat stanovení koeficientu pro toto místo.
Tato žádost by měla být podpořena objektivními faktory poukazujícími na významný rozdíl ve výši životních nákladů, který vznikl v průběhu let mezi místem zaměstnání a hlavním městem dotčeného členského státu (s výjimkou Nizozemska, kde se namísto Amsterdamu používá Haag). Pokud Eurostat potvrdí, že rozdíl je skutečně významný (více než 5 %) a dlouhodobě udržitelný, měla by Komise předložit návrh na stanovení koeficientu pro toto místo.
2. Obdobně Rada rozhoduje na návrh Komise o zrušení koeficientu stanoveného pro určité místo. V tomto případě je návrh založen na jednom z následujících předpokladů:
a) žádost příslušných úřadů dotčeného členského státu, správy orgánu Společenství nebo zástupců úředníků Společenství v daném místě zaměstnání, která prokazuje, že životní náklady v tomto místě se již nadále významně neliší (méně než o 2 %) od životních nákladů hlavního města dotčeného členského státu. Tato aproximace by měla být dlouhodobě udržitelná a ověřená Eurostatem;
b) v uvedeném místě již nadále nejsou zaměstnáni žádní úředníci ani dočasní zaměstnanci Společenství.
3. Rada rozhoduje o návrhu v souladu s čl. 64 druhým pododstavcem služebního řádu.
KAPITOLA 5
DOLOŽKA O VÝJIMCE
Článek 10
Pokud v rámci Společenství dojde k závažnému a náhlému zhoršení ekonomické a sociální situace, které bylo zhodnoceno ve světle objektivních údajů poskytnutých pro tento účel Komisí, předloží Komise příslušné návrhy, o nichž Rada rozhodne v souladu s postupem stanoveným v článku 283 Smlouvy o ES.
KAPITOLA 6
ÚLOHA EUROSTATU A VZTAHY S PŘÍSLUŠNÝMI ÚŘADY ČLENSKÝCH STÁTŮ
Článek 11
Úkolem Eurostatu je sledovat kvalitu základních údajů a statistických metod používaných při sestavování činitelů, které se berou v úvahu při platových úpravách. Zejména se jedná o vypracování posudků nebo studií požadovaných pro toto sledování.
Článek 12
Každoročně v březnu svolává Eurostat pracovní skupinu složenou z odborníků z příslušných orgánů členských států, která se nazývá Pracovní skupina pro článek 65 služebního řádu.
Na zasedání se přezkoumá statistická metodika a její používání v oblasti specifických a kontrolních ukazatelů.
Poskytnuty budou také informace potřebné k předložení předběžného odhadu změn v kupní síle pro účely prozatímní úpravy odměn, jakož i údaje o pracovní době v orgánech ústřední státní správy.
Článek 13
Alespoň jednou ročně a nejpozději v září svolá Eurostat pracovní skupinu složenou z odborníků z příslušných orgánů členských států, která se nazývá Pracovní skupina pro článek 64 služebního řádu.
Na zasedání se přezkoumá statistická metodika a její používání při sestavování bruselského mezinárodního indexu a výpočtu parit kupní síly.
Článek 14
Členské státy informují Eurostat na jeho žádost o všech faktorech, které mají přímý nebo nepřímý dopad na složení odměn a změny v odměňování státních zaměstnanců v ústředních státních správách.
KAPITOLA 7
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ A DOLOŽKA O PŘEZKUMU
Článek 15
1. Ustanovení této přílohy se použijí od 1. července 2004 do 31. prosince 2012.
2. Na konci čtvrtého roku se přezkoumají, zejména z hlediska jejich rozpočtových dopadů. Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně návrh na změnu této přílohy prováděnou na základě článku 283 Smlouvy o ES.
PŘÍLOHA XII
Prováděcí pravidla k článku 83a služebního řádu
KAPITOLA 1
OBECNÉ ZÁSADY
Článek 1
1. Za účelem stanovení sazby příspěvku úředníků do důchodového systému uvedeného v čl. 83 odst. 2 služebního řádu Komise provede každých pět let pojistně matematické posouzení rovnováhy důchodového systému zmíněné v čl. 83a odst. 3 služebního řádu. Výsledky tohoto posouzení naznačí, zda je výše příspěvku úředníků dostačující k financování jedné třetiny nákladů na důchodový systém.
2. Při přípravě posouzení zmíněného v čl. 83a odst. 4 služebního řádu Komise provede každým rokem aktualizaci tohoto pojistně matematického posouzení s ohledem na změny v základním souboru stanoveném v článku 9 této přílohy, v úrokové míře stanovené v článku 10 této přílohy a v míře ročních změn v platové stupnici úředníků ES podle článku 11 této přílohy.
3. Posouzení a aktualizace budou prováděny v každém roce n na základě základního souboru úředníků v činné službě, kteří byli ke dni 31. prosince předcházejícího roku (n-1) stálými přispěvateli do důchodového systému.
Článek 2
1. Každá úprava příspěvkové sazby nabývá účinku dnem 1. července zároveň s roční úpravou odměn podle článku 65 služebního řádu. Úpravou se výše příspěvku změní nejvýše o jeden procentní bod nad nebo pod platnou sazbu za předcházející rok.
2. Úpravou, která nabývá účinku dnem 1. července 2004, se může částka příspěvku zvýšit nejvýše na 9,75 %. Úpravou, která nabývá účinku dnem 1. července 2005 se může částka příspěvku zvýšit nejvýše na 10,25 %.
3. Rozdíl stanovený mezi úpravou příspěvkové sazby, která by byla výsledkem pojistně matematického výpočtu, a úpravou vyplývající z odchylky uvedené v odstavci 2 nebude nikdy uhrazen nebo následně brán v úvahu při pozdějších pojistně matematických výpočtech. Příspěvková sazba, která by byla výsledkem pojistně matematického výpočtu, bude zmíněna v hodnotící zprávě stanovené v článku 1 této přílohy.
KAPITOLA 2
POSOUZENÍ POJISTNĚ MATEMATICKÉ ROVNOVÁHY
Článek 3
Pětiletá pojistně matematická posouzení stanoví podmínky pro rovnováhu tím, že berou v úvahu starobní důchod ve smyslu článku 77 služebního řádu, příspěvek v invaliditě ve smyslu článku 78 služebního řádu, pozůstalostní důchody ve smyslu článků 79 a 80 služebního řádu jako nákladové položky systému.
Článek 4
1. Pojistně matematická rovnováha se posuzuje na základě metody pro výpočet stanovené v této kapitole.
2. Podle této metody představuje „pojistně matematická hodnota“ nároku na důchod, který vznikl přede dnem výpočtu, závazek z minulého služebního období, zatímco pojistně matematická hodnota nároku na důchod, který vznikne v roce služby začínajícím dnem výpočtu, představuje „náklad služebního období“.
3. Lze předpokládat, že odchody do všech typů důchodu (kromě invalidního) se uskutečňují při dosažení stanovené průměrné věkové hranice (r). Průměrná věková hranice pro odchod do důchodu se aktualizuje pouze při pětiletém pojistně matematickém posouzení uvedeném v článku 1 této přílohy a může se lišit podle jednotlivých skupin zaměstnanců.
4. Při stanovení pojistně matematických hodnot se:
a) přihlíží k budoucím úpravám základního platu každého úředníka v období mezi dnem výpočtu a předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu;
b) nepřihlíží k nároku na důchod vzniklému do dne výpočtu (závazek z minulého služebního období).
5. Při pojistně matematickém posouzení nákladu služebního období se přihlíží ke všem příslušným ustanovením tohoto služebního řádu (zejména příloh VIII a XIII).
6. Při stanovení reálné diskontní sazby a míry ročních změn v platových stupnicích úředníků Společenství se použije vyrovnávací proces. Vyrovnání bude dosaženo prostřednictvím dvanáctiletého klouzavého průměru pro úrokovou míru a pro zvýšení v rámci platových stupnic.
Článek 5
1. Vzorec pro výpočet příspěvku je založen na této rovnici:
2. Výše příspěvku úředníků na financování nákladů důchodového systému se rovná jedné třetině poměru mezi náklady služebního období běžného roku (n) za všechny úředníky v činné službě, kteří jsou přispěvateli do důchodového systému, a celkovou výší ročních základních platů za stejný základní soubor přispěvatelů do důchodového systému v činné službě ke dni 31. prosince předcházejícího roku (n-1).
3. Nákladem služebního období je součet:
a) nákladů služebního období za odchod do důchodu (bližší informace viz článek 6 této přílohy), tj. pojistně matematické hodnoty nároku na důchod, který vznikne během roku n, včetně hodnoty té části uvedeného důchodu, která bude vyplácena pozůstalé manželce / pozůstalému manželovi nebo vyživovaným dětem po úmrtí úředníka v důchodu (v rámci budoucího zaopatření pozůstalých);
b) nákladů služebního období za invaliditu (bližší informace viz článek 7 této přílohy), tj. pojistně matematické hodnoty nároků na důchod, který bude vyplácen úředníkům v činné službě, u nichž lze očekávat, že se v průběhu roku n stanou služby neschopnými z důvodu invalidity a
c) nákladů služebního období na zaopatření pozůstalých (bližší informace viz článek 8 této přílohy), tj. pojistně matematické hodnoty nároků na důchod, který bude vyplácen jménem úředníků v činné službě, u nichž lze v průběhu roku n očekávat, že dojde k jejich úmrtí.
4. Posouzení nákladu služebního období je založeno na nároku na důchod a na příslušných anuitách vymezených v článcích 6 až 8 této přílohy.
Z těchto anuit vyplývá, s ohledem na úrokovou míru, míru ročních změn v platových stupnicích a pravděpodobnost dožití věkové hranice pro odchod do důchodu, stávající pojistně matematická hodnota ve výši 1 EUR na rok.
5. V úvahu budou vzaty částky životního minima uvedené v hlavě V kapitole 2 služebního řádu a v příloze VIII služebního řádu.
Článek 6
1. K získání výpočtu částky starobního důchodu je nutno vypočítat nároky na důchod pro každého úředníka v činné službě vzniklé během roku n, a to tak, že se předpokládaná výše základního platu úředníka v době odchodu do důchodu vynásobí použitelným přírůstkovým faktorem daného úředníka.
Dosahují-li kumulované nároky na důchod (nároky z přijímání, včetně převedení), které úředníkovi vznikly ke dni 31. prosince roku n-1, alespoň 70 %, má se za to, že úředníkovi nevznikl během roku n žádný nárok na důchod.
2. Předpokládaný základní plat (PS) při odchodu do důchodu se vypočítá podle vzorce vycházejícího z výše základního platu ke dni 31. prosince předcházejícího roku při zohlednění míry ročního zvýšení v rámci platových stupnic a předpokládané roční sazby zvýšení na základě délky služby a povýšení (postupů v zaměstnání) takto:
kde:
SAL = stávající plat
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
ISP = předpokládaná roční sazba zvýšení na základě délky služby a povýšení
m = rozdíl mezi předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu (r) a stávajícím věkem úředníka (x)
Jelikož se výpočet provádí v reálných hodnotách (čistých hodnotách bez inflace) rozumí se sazbami zvýšení očištěnými od inflace míra roční změny v platových stupnicích a míra ročního zvýšení na základě délky služby a povýšení.
3. Na základě výpočtu nároku na důchod vzniklého danému úředníkovi se pojistně matematická hodnota uvedeného nároku na důchod (a s ním spojených důchodů na doživotí vyplácených pozůstalým) vypočítá tak, že se výše stanovený roční nárok na důchod vynásobí součtem:
a) bezodkladné odložené anuity ve věku x, odložené na m let:
kde:
x = věk úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
τ = úroková míra
kPx = pravděpodobnost, že osoba ve věku x bude naživu v letech k
m = rozdíl mezi předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu (r) a stávajícím věkem úředníka (x)
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
ω = horní hranice tabulky úmrtnosti
a
b) bezodkladného odloženého důchodu na doživotí vypláceného pozůstalým ve věku x a y, kde y je předpokládaný věk manželky / manžela. Tato anuita se vynásobí pravděpodobností života úředníka v manželském svazku a použitelnou sazbou pro zaopatření pozůstalých stanovenou v souladu s přílohou VIII:
kde:
x = věk úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
y = věk manželky / manžela úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
τ = úroková míra
kPx = pravděpodobnost, že osoba ve věku x bude naživu v letech k
kPy = pravděpodobnost, že osoba ve věku y (manželka / manžel úředníka ve věku x) bude naživu v letech k
m = rozdíl mezi předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu (r) a stávajícím věkem úředníka (x)
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
ω = horní hranice tabulky úmrtnosti.
4. Výpočet nákladů služebního období za odchod do důchodu bere v úvahu:
a) přírůstkový stimul pro úředníky, kteří zůstávají ve služebním poměru po dosažení důchodového věku;
b) koeficient snížení pro úředníky, kteří odcházejí ze služby před dosažením důchodového věku.
Článek 7
1. K získání výpočtu hodnoty příspěvků v invaliditě je nutno zjistit, na kolik takových příspěvků pravděpodobně vznikne v průběhu roku n nárok; a to tak, že se na každého úředníka v činné službě použije pravděpodobnost, že by se v průběhu roku mohl stát invalidním. Tato pravděpodobnost se následně vynásobí částkou ročních příspěvků v invaliditě, na které by úředník měl mít nárok.
2. Při výpočtu pojistně matematické hodnoty příspěvků v invaliditě, na které poprvé vznikne nárok v roce n, se použijí tyto anuity:
a) bezodkladná dočasná anuita ve věku x:
kde:
x = věk úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
τ = úroková míra
kPx = pravděpodobnost, že osoba ve věku x bude naživu v letech k
m = rozdíl mezi předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu (r) a stávajícím věkem úředníka (x)
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
a
b) bezodkladný důchod na doživotí. Tato anuita se vynásobí pravděpodobností života úředníka v manželském svazku a použitelnou sazbou pro zaopatření pozůstalých:
kde:
x = věk úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
y = věk manželky / manžela úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
τ = úroková míra
kPx = pravděpodobnost, že osoba ve věku x bude naživu v letech k
m = rozdíl mezi předpokládanou věkovou hranicí pro odchod do důchodu (r) a stávajícím věkem úředníka (x)
kPy = pravděpodobnost, že osoba ve věku y (manželka / manžel úředníka ve věku x) bude naživu v letech k
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
Článek 8
1. Hodnota nároku na důchod, který vznikne pozůstalým v průběhu roku n se zjistí tak, že se na každého úředníka v činné službě použije pravděpodobnost, že by v průběhu roku mohl zemřít. Tato pravděpodobnost se následně vynásobí částkou ročního důchodu manželky / manžela, na který vznikne nárok v běžném roce. Při výpočtu se zohlední případné sirotčí důchody, na které může vzniknout nárok.
2. Při výpočtu pojistně matematické hodnoty nároků na důchod, na které vznikne pozůstalým nárok v roce n, se použije bezodkladná anuita. Tato anuita se vynásobí pravděpodobností života úředníka v manželském svazku:
kde:
y = věk manželky / manžela úředníka ke dni 31. prosince roku n-1
τ = úroková míra
kPy = pravděpodobnost, že osoba ve věku y (manželka / manžel úředníka ve věku x) bude naživu v letech k
GSG = předpokládaná roční sazba obecného růstu platů (míra roční změny v platových stupnicích)
ω = horní hranice tabulky úmrtnosti.
KAPITOLA 3
ZPŮSOB VÝPOČTU
Článek 9
1. Demografické parametry pro pojistně matematické posouzení jsou založeny na pozorování základního souboru účastníků systému složeného ze zaměstnanců v činné službě a osob pobírajících důchod. Tyto údaje shromažďuje každoročně Komise na základě informací od jednotlivých orgánů a agentur, jejichž zaměstnanci jsou součástí systému.
Z pozorování tohoto základního souboru se vyvodí zejména struktura základního souboru, průměrná věková hranice pro odchod do důchodu a tabulka invalidity.
2. Tabulka úmrtnosti se týká základního souboru, jehož charakteristika odpovídá co nejvíce charakteristice základního souboru účastníků systému. Tabulka bude aktualizována pouze při pětiletém pojistně matematickém posouzení uvedeném v článku 1 této přílohy.
Článek 10
1. Úrokové míry, které mají být vzaty v úvahu pro pojistně matematické výpočty, vycházejí ze sledovaných průměrných ročních úrokových měr, které byly stanoveny pro dlouhodobé státní dluhy členských států a zveřejněny Komisí. K výpočtu odpovídající čisté úrokové míry (bez inflace) se použije příslušný index spotřebitelských cen potřebný k pojistně matematickým výpočtům.
2. Skutečnou roční úrokovou mírou pro pojistně matematické výpočty je průměr reálné průměrné úrokové míry za 12 let předcházejících běžnému roku.
Článek 11
1. Míra ročních změn v platových stupnicích úředníků, která má být vzata v úvahu při pojistně matematických výpočtech, je založena na specifických ukazatelích uvedených v čl. 1 odst. 4 přílohy XI.
2. Skutečnou roční úrokovou mírou pro pojistně matematické výpočty je průměr čisté hodnoty specifických ukazatelů za Evropskou unii za 12 let předcházejících běžnému roku.
Článek 12
Pro výpočet úroku z úroků podle článků 4 a 8 přílohy VIII se použije skutečná úroková míra ve smyslu článku 10 této přílohy a bude v případě potřeby přezkoumána při pětiletém pojistně matematickém posouzení.
KAPITOLA 4
PROVÁDĚNÍ
Článek 13
1. Orgánem odpovědným za technické provádění této přílohy je Eurostat.
2. Při provádění pojistně matematických posouzení podle článku 1 této přílohy je Eurostatu nápomocen jeden nebo několik kvalifikovaných nezávislých odborníků. Eurostat uvedeným odborníkům dodá zejména parametry uvedené v článcích 9 až 11 této přílohy.
3. Eurostat předloží každý rok k 1. září zprávu o posouzeních a aktualizacích podle článku 1 této přílohy.
4. Eurostat se ve spolupráci s národními odborníky z příslušných orgánů členských států a s kvalifikovaným nezávislým odborníkem / kvalifikovanými nezávislými odborníky zabývá veškerými metodickými otázkami vyvolanými prováděním této přílohy. Eurostat za tímto účelem svolá alespoň jednou ročně zasedání této skupiny. Bude-li to však považovat za nutné, může svolávat jednání skupiny častěji.
KAPITOLA 5
DOLOŽKA O PŘEZKUMU
Článek 14
1. Ustanovení čl. 2 odst. 1 druhé věty a odst. 3, jakož i články 9, 10, 11 a 12 této přílohy se použijí od 1. července 2004 do 30. června 2013.
2. Na základě zprávy, a případně na základě návrhu Komise předloženého po získání stanoviska Výboru pro služební řád, může Rada při pětiletém pojistně matematickém posouzení tuto přílohu přezkoumat především z hlediska jejích rozpočtových dopadů a pojistně matematické rovnováhy. Rada se usnáší o tomto návrhu kvalifikovanou většinou podle čl. 205 odst. 2 první odrážky Smlouvy o ES.
3. Odchylně od článku 83a služebního řádu a odstavce 2 tohoto článku se druhé posouzení, zpráva a případně návrh Komise předloží Radě do konce roku 2008.
PŘÍLOHA XIII
Přechodná opatření pro úředníky Společenství (článek 107a služebního řádu)
Oddíl 1
Článek 1
1. Pro období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se čl. 5 odst. 1 a 2 služebního řádu nahrazují tímto:
„1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do čtyř kategorií A*, B*, C* a D*, v sestupném pořadí podle postavení.
2. Kategorie A* zahrnuje dvanáct platových tříd, kategorie B* zahrnuje devět platových tříd, kategorie C* zahrnuje sedm platových tříd a kategorie D* zahrnuje pět platových tříd.“
2. Každý odkaz na den přijetí se považuje za odkaz na den nástupu do služebního poměru.
Článek 2
1. Dne 1. května 2004 se s výhradou článku 8 této přílohy označují dosavadní platové třídy úředníků zastávajících jedno ze správních postavení stanovených v článku 35 služebního řádu takto:
|
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
Dřív. plat. třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
Dřív. plat. třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
|
A1 |
A*16 |
||||||
|
A2 |
A*15 |
||||||
|
A3/LA3 |
A*14 |
||||||
|
A4/LA4 |
A*12 |
||||||
|
A5/LA5 |
A*11 |
||||||
|
A6/LA6 |
A*10 |
B1 |
B*10 |
||||
|
A7/LA7 |
A*8 |
B2 |
B*8 |
||||
|
A8/LA8 |
A*7 |
B3 |
B*7 |
C1 |
C*6 |
||
|
B4 |
B*6 |
C2 |
C*5 |
||||
|
B5 |
B*5 |
C3 |
C*4 |
D1 |
D*4 |
||
|
C4 |
C*3 |
D2 |
D*3 |
||||
|
C5 |
C*2 |
D3 |
D*2 |
||||
|
D4 |
D*1 |
2. S výhradou ustanovení článku 7 této přílohy se pro každou platovou třídu a každý platový stupeň stanovují základní měsíční platy podle následující tabulky (v EUR):
|
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
A1 |
A*16 |
14 822,86 |
15 445,74 |
16 094,79 |
16 094,79 |
16 094,79 |
16 094,79 |
||
|
12 717,09 |
13 392,63 |
14 068,17 |
14 743,71 |
15 419,25 |
16 094,79 |
||||
|
0,8579377 |
0,8670760 |
0,8740822 |
0,9160548 |
0,9580274 |
1,0 |
||||
|
A2 |
A*15 |
13 100,93 |
13 651,45 |
14 225,11 |
14 620,87 |
14 822,86 |
15 445,74 |
||
|
11 285,38 |
11 930,01 |
12 574,64 |
13 219,27 |
13 863,90 |
14 508,53 |
||||
|
0,8614182 |
0,8739006 |
0,8839749 |
0,9041370 |
0,9353053 |
0,9393224 |
||||
|
A3 |
A*14 |
11 579,04 |
12 065,60 |
12 572,62 |
12 922,41 |
13 100,93 |
13 651,45 |
14 225,11 |
14 822,86 |
|
9 346,34 |
9 910,20 |
10 474,06 |
11 037,92 |
11 601,78 |
12 165,64 |
12 729,50 |
13 293,36 |
||
|
0,8071775 |
0,8213599 |
0,8330849 |
0,8541688 |
0,8855692 |
0,8911610 |
0,8948613 |
0,8968148 |
||
|
A*13 |
10 233,93 |
10 663,98 |
11 112,09 |
11 421,25 |
11 579,04 |
||||
|
A4 |
A*12 |
9 045,09 |
9 425,17 |
9 821,23 |
10 094,47 |
10 233,93 |
10 663,98 |
11 112,09 |
11 579,04 |
|
7 851,92 |
8 292,03 |
8 732,14 |
9 172,25 |
9 612,36 |
10 052,47 |
10 492,58 |
10 932,69 |
||
|
0,8680864 |
0,8797751 |
0,8891086 |
0,9086411 |
0,9392638 |
0,9426565 |
0,9442490 |
0,9441793 |
||
|
A5 |
A*11 |
7 994,35 |
8 330,28 |
8 680,33 |
8 921,83 |
9 045,09 |
9 425,17 |
9 821,23 |
10 233,93 |
|
6 473,51 |
6 857,02 |
7 240,53 |
7 624,04 |
8 007,55 |
8 391,06 |
8 774,57 |
9 158,08 |
||
|
0,8097606 |
0,8231440 |
0,8341307 |
0,8545377 |
0,8852925 |
0,8902821 |
0,8934288 |
0,8948742 |
||
|
A6 |
A*10 |
7 065,67 |
7 362,57 |
7 671,96 |
7 885,41 |
7 994,35 |
8 330,28 |
8 680,33 |
9 045,09 |
|
5 594,32 |
5 899,56 |
6 204,80 |
6 510,04 |
6 815,28 |
7 120,52 |
7 425,76 |
7 731,00 |
||
|
0,7917607 |
0,8012909 |
0,8087633 |
0,8255804 |
0,8525121 |
0,8547756 |
0,8554698 |
0,8547179 |
||
|
A*9 |
6 244,87 |
6 507,29 |
6 780,73 |
6 969,38 |
7 065,67 |
||||
|
A7 |
A*8 |
5 519,42 |
5 751,35 |
5 993,03 |
6 159,77 |
6 244,87 |
6 507,29 |
||
|
4 815,59 |
5 055,21 |
5 294,83 |
5 534,45 |
5 774,07 |
6 013,69 |
||||
|
0,8724812 |
0,8789606 |
0,8834980 |
0,8984832 |
0,9246101 |
0,9241466 |
||||
|
A8 |
A*7 |
4 878,24 |
5 083,24 |
5 296,84 |
5 444,21 |
5 519,42 |
|||
|
4 258,95 |
4 430,71 |
||||||||
|
0,8730505 |
0,8716311 |
||||||||
|
A*6 |
4 311,55 |
4 492,73 |
4 681,52 |
4 811,77 |
4 878,24 |
||||
|
A*5 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 252,80 |
4 311,55 |
||||
|
(1) Číselné údaje v tabulkách tištěné kurzívou udávají výši dřívějších platů podle článku 66 služebního řádu před 1. květnem 2004. Jsou v těchto tabulkách uvedeny pouze pro informaci a nemají žádné právní důsledky. (2) Číselný údaj ve třetím řádku odpovídající platovému stupni každé platové třídy je koeficient představující poměr mezi základním platem před a po 1. květnu 2004. |
|||||||||
|
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
B*11 |
7 994,35 |
8 330,28 |
8 680,33 |
8 921,83 |
9 045,09 |
||||
|
B1 |
B*10 |
7 065,67 |
7 362,57 |
7 671,96 |
7 885,41 |
7 994,35 |
8 330,28 |
8 680,33 |
9 045,09 |
|
5 594,32 |
5 899,56 |
6 204,80 |
6 510,04 |
6 815,28 |
7 120,52 |
7 425,76 |
7 731,00 |
||
|
0,7917607 |
0,8012909 |
0,8087633 |
0,8255804 |
0,8525121 |
0,8547756 |
0,8554698 |
0,8547179 |
||
|
B*9 |
6 244,87 |
6 507,29 |
6 780,73 |
6 969,38 |
7 065,67 |
||||
|
B2 |
B*8 |
5 519,42 |
5 751,35 |
5 993,03 |
6 159,77 |
6 244,87 |
6 507,29 |
6 780,73 |
7 065,67 |
|
4 847,05 |
5 074,29 |
5 301,53 |
5 528,77 |
5 756,01 |
5 983,25 |
6 210,49 |
6 437,73 |
||
|
0,8781810 |
0,8822781 |
0,8846160 |
0,8975611 |
0,9217181 |
0,9194688 |
0,9159029 |
0,9111280 |
||
|
B3 |
B*7 |
4 878,24 |
5 083,24 |
5 296,84 |
5 444,21 |
5 519,42 |
5 751,35 |
5 993,03 |
6 244,87 |
|
4 065,67 |
4 254,62 |
4 443,57 |
4 632,52 |
4 821,47 |
5 010,42 |
5 199,37 |
5 388,32 |
||
|
0,8334297 |
0,8369898 |
0,8389096 |
0,8509077 |
0,8735465 |
0,8711729 |
0,8675695 |
0,8628394 |
||
|
B4 |
B*6 |
4 311,55 |
4 492,73 |
4 681,52 |
4 811,77 |
4 878,24 |
5 083,24 |
5 296,84 |
5 519,42 |
|
3 516,44 |
3 680,31 |
3 844,18 |
4 008,05 |
4 171,92 |
4 335,79 |
4 499,66 |
4 663,53 |
||
|
0,8155860 |
0,8191701 |
0,8211393 |
0,8329679 |
0,8552101 |
0,8529580 |
0,8494989 |
0,8449312 |
||
|
B5 |
B*5 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 252,80 |
4 311,55 |
4 492,73 |
4 681,52 |
4 878,24 |
|
3 143,24 |
3 275,85 |
3 408,46 |
3 541,07 |
3 673,68 |
3 806,29 |
3 938,90 |
4 071,51 |
||
|
0,8248480 |
0,8249807 |
0,8237611 |
0,8326444 |
0,8520555 |
0,8472109 |
0,8413720 |
0,8346268 |
||
|
B*4 |
3 368,02 |
3 509,54 |
3 657,02 |
3 758,76 |
3 810,69 |
||||
|
B*3 |
2 976,76 |
3 101,85 |
3 232,19 |
3 322,12 |
3 368,02 |
||||
|
(1) Číselné údaje v tabulkách tištěné kurzívou udávají výši dřívějších platů podle článku 66 služebního řádu před 1. květnem 2004. Jsou v těchto tabulkách uvedeny pouze pro informaci a nemají žádné právní důsledky. (2) Číselný údaj ve třetím řádku odpovídající platovému stupni každé platové třídy je koeficient představující poměr mezi základním platem před a po 1. květnu 2004. |
|||||||||
|
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
C*7 |
4 878,24 |
5 083,24 |
5 296,84 |
5 444,21 |
5 519,42 |
||||
|
C1 |
C*6 |
4 311,55 |
4 492,73 |
4 681,52 |
4 811,77 |
4 878,24 |
5 083,24 |
5 296,84 |
5 519,42 |
|
3 586,63 |
3 731,26 |
3 875,89 |
4 020,52 |
4 165,15 |
4 309,78 |
4 454,41 |
4 599,04 |
||
|
0,8318656 |
0,8305106 |
0,8279127 |
0,8355595 |
0,8538223 |
0,8478411 |
0,8409561 |
0,8332470 |
||
|
C2 |
C*5 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 252,80 |
4 311,55 |
4 492,73 |
4 681,52 |
4 878,24 |
|
3 119,61 |
3 252,15 |
3 384,69 |
3 517,23 |
3 649,77 |
3 782,31 |
3 914,85 |
4 047,39 |
||
|
0,8186470 |
0,8190122 |
0,8180164 |
0,8270387 |
0,8465100 |
0,8418734 |
0,8362348 |
0,8296824 |
||
|
C3 |
C*4 |
3 368,02 |
3 509,54 |
3 657,02 |
3 758,76 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 311,55 |
|
2 910,01 |
3 023,56 |
3 137,11 |
3 250,66 |
3 364,21 |
3 477,76 |
3 591,31 |
3 704,86 |
||
|
0,8640121 |
0,8615260 |
0,8578323 |
0,8648224 |
0,8828349 |
0,8758292 |
0,8679526 |
0,8592873 |
||
|
C4 |
C*3 |
2 976,76 |
3 101,85 |
3 232,19 |
3 322,12 |
3 368,02 |
3 509,54 |
3 657,02 |
3 810,69 |
|
2 629,42 |
2 735,93 |
2 842,44 |
2 948,95 |
3 055,46 |
3 161,97 |
3 268,48 |
3 374,99 |
||
|
0,8833161 |
0,8820317 |
0,8794161 |
0,8876711 |
0,9071977 |
0,9009642 |
0,8937550 |
0,8856638 |
||
|
C5 |
C*2 |
2 630,96 |
2 741,52 |
2 856,72 |
2 936,20 |
2 976,76 |
|||
|
2 424,48 |
2 523,83 |
2 623,18 |
2 722,53 |
||||||
|
0,9215191 |
0,9205951 |
0,9182489 |
0,9272291 |
||||||
|
C*1 |
2 325,33 |
2 423,04 |
2 524,86 |
2 595,11 |
2 630,96 |
||||
|
(1) Číselné údaje v tabulkách tištěné kurzívou udávají výši dřívějších platů podle článku 66 služebního řádu před 1. květnem 2004. Jsou v těchto tabulkách uvedeny pouze pro informaci a nemají žádné právní důsledky. (2) Číselný údaj ve třetím řádku odpovídající platovému stupni každé platové třídy je koeficient představující poměr mezi základním platem před a po 1. květnu 2004. |
|||||||||
|
Dřívější platová třída |
Nová (prozatímní) platová třída |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
D*5 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 252,8 |
4 311,55 |
||||
|
D1 |
D*4 |
3 368,02 |
3 509,54 |
3 657,02 |
3 758,76 |
3 810,69 |
3 970,82 |
4 137,68 |
4 311,55 |
|
2 740,03 |
2 859,83 |
2 979,63 |
3 099,43 |
3 219,23 |
3 339,03 |
3 458,83 |
3 578,63 |
||
|
0,8135433 |
0,8148732 |
0,8147699 |
0,8245884 |
0,8447893 |
0,8408918 |
0,8359346 |
0,8300101 |
||
|
D2 |
D*3 |
2 976,76 |
3 101,85 |
3 232,19 |
3 322,12 |
3 368,02 |
3 509,54 |
3 657,02 |
3 810,69 |
|
2 498,38 |
2 604,79 |
2 711,20 |
2 817,61 |
2 924,02 |
3 030,43 |
3 136,84 |
3 243,25 |
||
|
0,8392951 |
0,8397537 |
0,8388121 |
0,8481361 |
0,8681718 |
0,8634835 |
0,8577585 |
0,8510926 |
||
|
D3 |
D*2 |
2 630,96 |
2 741,52 |
2 856,72 |
2 936,20 |
2 976,76 |
3 101,85 |
3 232,19 |
3 368,02 |
|
2 325,33 |
2 424,85 |
2 524,37 |
2 623,89 |
2 723,41 |
2 822,93 |
2 922,45 |
3 021,97 |
||
|
0,8838333 |
0,8844911 |
0,8836603 |
0,8936346 |
0,9148907 |
0,9100795 |
0,9041702 |
0,8972542 |
||
|
D4 |
D*1 |
2 325,33 |
2 423,04 |
2 524,86 |
2 595,11 |
2 630,96 |
|||
|
2 192,47 |
2 282,38 |
2 372,29 |
2 462,20 |
||||||
|
0,9428640 |
0,9419476 |
0,9395718 |
0,9487849 |
||||||
|
(1) Číselné údaje v tabulkách tištěné kurzívou udávají výši dřívějších platů podle článku 66 služebního řádu před 1. květnem 2004. Jsou v těchto tabulkách uvedeny pouze pro informaci a nemají žádné právní důsledky. (2) Číselný údaj ve třetím řádku odpovídající platovému stupni každé platové třídy je koeficient představující poměr mezi základním platem před a po 1. květnu 2004. |
|||||||||
3. Platy pro nové prozatímní platové třídy se použijí jako použitelné částky ve smyslu článku 7 této přílohy.
Článek 3
Platový stupeň úředníka a délka služby získaná v platové třídě a v platovém stupni nejsou ovlivněny postupem popsaným v čl. 2 odst. 1 této přílohy. Platy jsou stanoveny v souladu s článkem 7 této přílohy.
Článek 4
Pro účely těchto ustanovení a po dobu stanovenou v čl. 1 úvodní větě této přílohy:
a) se slova „funkční skupina“ nahrazují slovem „kategorie“:
i) v těchto ustanoveních služebního řádu:
— čl. 5 odst. 5,
— čl. 6 odst. 1,
— čl. 7 odst. 2,
— čl. 31 odst. 1,
— čl. 32 třetí pododstavec,
— čl. 39 písm. f),
— čl. 40 odst. 4,
— čl. 41 odst. 3,
— čl. 51 odst. 1, 2, 8 a 9,
— čl. 78 první pododstavec,
ii) v příloze II služebního řádu v čl. 1 čtvrtém pododstavci,
iii) v příloze III služebního řádu v:
— čl. 1 odst. 1 písm. c),
— čl. 3 čtvrtém pododstavci,
iv) v příloze IX služebního řádu v:
— článku 5,
— čl. 9 odst. 1 písm. f) a g);
b) slova „funkční skupina AD“ se nahrazují slovy „kategorie A“;
i) v těchto ustanoveních služebního řádu:
— čl. 5 odst. 3 písm. c,
— čl. 48 třetí pododstavec,
— čl. 56 druhý pododstavec,
ii) v příloze II služebního řádu v čl. 10 prvním pododstavci;
c) slova „funkční skupina AST“ se nahrazují slovy „kategorie B*, C* a D*“;
i) v těchto ustanoveních služebního řádu:
— čl. 43 druhý pododstavec,
— čl. 48 třetí pododstavec,
ii) v příloze VI služebního řádu v článcích 1 a 3;
d) slova „platové třídy AST 1 až AST 4“ se nahrazují slovy „kategorií C* a D* v platových třídách 1 až 4“ v čl. 56 třetím pododstavci služebního řádu;
e) v čl. 5 odst. 3 písm. a) služebního řádu se slova „ve funkční skupině AST“ nahrazují slovy „v kategoriích B* a C*“;
f) ustanovení čl. 29 odst. 4 služebního řádu se nahrazuje tímto: „Evropský parlament provede do května 2006 alespoň jedno výběrové řízení pro kategorie C*, B* a A*“;
g) v čl. 43 druhém pododstavci služebního řádu se slova „funkce administrátora“ nahrazují slovy „funkce v nejbližší vyšší kategorii“;
h) v čl. 45a odst. 1 služebního řádu se slova „může být úředník ve funkční skupině AST“ nahrazují slovy „může být úředník v kategorii B*a slova“ ve „funkční skupině AD“ se nahrazují slovy „v kategorii A*“;
i) v článku 46 služebního řádu se slova „AD 9 až AD 14“ nahrazují slovy „A*9 až A*14“;
j) v čl. 29 odst. 2 služebního řádu se slova „v platové třídě AD 16 nebo AD 15“ nahrazují slovy „v platové třídě A*16 nebo A*15“ a slova „v platové třídě AD 15 nebo AD 14“ se nahrazují slovy „v platové třídě A*15 nebo A*14“;
k) v čl. 12 prvním pododstavci přílohy II služebního řádu se slova „AD 14“ nahrazují slovy „A*14“;
l) v článku 5 přílohy IX služebního řádu:
i) odstavci 2 se slova „AD 13“ nahrazují slovy „A*13“,
ii) odstavci 3 se slova „AD 14“ nahrazují slovy „A*14 nebo vyšší“ a slova „AD 16 nebo AD 15“ se nahrazují slovy „A*16 nebo A*15“,
iii) odstavci 4 se slova „AD 16“ nahrazují slovy „A*16“ a slova „AD 15“ se nahrazují slovy „A*15“;
m) v čl. 43 druhém pododstavci služebního řádu se slova „Od platové třídy 4 může posudek pro úředníky ve funkční skupině AST obsahovat“ nahrazují slovy „Posudek pro úředníky ve funkční skupině AST může také obsahovat“;
n) v čl. 5 odst. 4 služebního řádu se „V příloze I bodu A“ nahrazuje „V příloze XIII.1“;
o) odkazuje-li se ve služebním řádu na základní měsíční plat úředníka v platové třídě AST 1, nahrazuje se tento odkaz odkazem na základní měsíční plat úředníka v platové třídě D*1.
Článek 5
1. Bez ohledu na článek 45 služebního řádu budou úředníci způsobilí k povýšení ke dni 1. května 2004 způsobilí k povýšení i nadále, i když nesplnili minimální dobu dvou let setrvání ve své platové třídě.
2. Úředníci, jejichž jména se objeví před 1. květnem 2006 na seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé, budou zařazeni, pokud se převedení uskuteční k 1. květnu 2004, do platové třídy a platového stupně, které odpovídají jejich zařazení v dřívější kategorii, nebo případně do prvního platového stupně v počáteční platové třídě nové kategorie.
3. Články 1 až 11 této přílohy se vztahují na dočasné zaměstnance zaměstnané před 1. květnem 2004, kteří jsou následně zaměstnáni v souladu s odstavcem 4 jako úředníci.
4. Dočasní zaměstnanci, jejichž jména se před 1. květnem 2006 objeví na seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé nebo na seznamu úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení, budou zařazeni, pokud k přijetí dojde k 1. květnu 2004, do platové třídy a platového stupně, které odpovídají jejich zařazení dočasného zaměstnance v dřívější kategorii, nebo případně do prvního platového stupně v počáteční platové třídě nové kategorie.
5. Úředník zařazený ke dni 30. dubna 2004 do platové třídy A3, který je po tomto dni jmenován ředitelem, je v souladu s čl. 7 odst. 5 této přílohy povýšen do nejbližší vyšší platové třídy. Poslední věta článku 46 služebního řádu se nepoužije.
Článek 6
Aniž jsou dotčeny články 9 a 10 této přílohy, upraví se procentní sazby stanovené v čl. 6 odst. 2 služebního řádu a v příloze I bodu B služebního řádu pro první povýšení úředníků přijatých před 1. květnem 2004 tak, aby vyhovovaly podmínkám platným v jednotlivých orgánech před tímto datem.
Pokud se povýšení úředníka uskuteční před 1. květnem 2004, řídí se ustanoveními služebního řádu platnými ke dni, kdy povýšení nabývá účinku.
Článek 7
Základní měsíční platy úředníků přijatých před 1. květnem 2004 se stanoví podle těchto pravidel:
1. Nové označení platových tříd podle čl. 2 odst. 1 této přílohy nepovede k žádným změnám v základním měsíčním platu vypláceném každému úředníkovi.
2. Pro každého úředníka se vypočítá k 1. květnu 2004 koeficient násobení. Tento koeficient násobení se rovná poměru mezi základním měsíčním platem, který je úředníkovi vyplácen před 1. květnem 2004, a použitelnou částkou podle čl. 2 odst. 2 této přílohy.
Základní měsíční plat vyplacený úředníkovi dne 1. května 2004 se rovná součinu použitelné částky a koeficientu násobení.
Koeficient násobení se použije ke stanovení základního měsíčního platu úředníka při postupu do vyššího platového stupně nebo při úpravě odměn.
3. Bez ohledu na výše uvedená ustanovení není základní měsíční plat úředníka po 1. květnu 2004 nižší než plat, který by pobíral v rámci systému platného do tohoto dne vzhledem k automatickému postupu do vyššího platového stupně v jeho dřívější platové třídě. Ve všech platových třídách a platových stupních odpovídá výše uvažovaného dřívějšího základního platu násobku částky použitelné po 1. květnu 2004 a koeficientu stanoveného v čl. 2 odst. 2 této přílohy.
4. Úředníci v platových třídách A*10 až A*16 a AD 10 až AD 16, kteří ke dni 30. dubna 2004 zastávají funkci vedoucího odboru, ředitele nebo generálního ředitele, nebo jsou následně jmenováni do funkce vedoucího odboru, ředitele nebo generálního ředitele a po dobu prvních devíti měsíců úspěšně vykonávají své nové služební povinnosti, mají nárok na zvýšení základního měsíčního platu odpovídající procentnímu rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm v každé platové třídě podle tabulek v čl. 2 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 této přílohy.
5. Aniž je dotčen odstavec 3, u každého úředníka povede první povýšení po 1. květnu 2004, v závislosti na kategorii, do které byl zařazen v období před 1. květnem 2004 a na platovém stupni, do něhož je zařazen v době, kdy povýšení nabývá účinku, ke zvýšení základního měsíčního platu, které se stanoví na základě níže uvedené tabulky:
|
Platový stupeň |
||||||||
|
Plat. třída |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
A |
13,1 % |
11,0 % |
6,8 % |
5,7 % |
5,5 % |
5,2 % |
5,2 % |
4,9 % |
|
B |
11,9 % |
10,5 % |
6,4 % |
4,9 % |
4,8 % |
4,7 % |
4,5 % |
4,3 % |
|
C |
8,5 % |
6,3 % |
4,6 % |
4,0 % |
3,9 % |
3,7 % |
3,6 % |
3,5 % |
|
D |
6,1 % |
4,6 % |
4,3 % |
4,1 % |
4,0 % |
3,9 % |
3,7 % |
3,6 % |
Ke stanovení použitelné procentní sazby je každá platová třída rozdělena do fiktivních platových stupňů, které odpovídají délce služby dvou měsíců, a do fiktivních procentních sazeb snížených o jednu dvanáctinu rozdílu mezi procentní sazbou pro daný platový stupeň a procentní sazbou pro nejbližší vyšší platový stupeň u každého fiktivního platového stupně.
Pro účely výpočtu výše platu před povýšením úředníka, který není zařazen do posledního platového stupně své platové třídy, se přihlíží k hodnotě fiktivního platového stupně. Pro účely tohoto ustanovení se také každá platová třída rozděluje do fiktivních platů, které se od prvního do posledního skutečného platového stupně zvyšují o jednu dvanáctinu dvouletého nárůstu pro danou platovou třídu.
6. Po tomto prvním povýšení bude stanoven nový koeficient násobení. Tento koeficient násobení se rovná poměru mezi novými základními platy, které jsou výsledkem použití odstavce 5 a použitelné částky v čl. 2 odst. 2 této přílohy. Tento koeficient násobení se použije s výhradou odstavce 7 na plat po postupu do vyššího platového stupně a po úpravě odměn.
7. Pokud je po povýšení koeficient násobení menší než 1, zůstane úředník, odchylně od článku 44 služebního řádu, v prvním platovém stupni jeho nové platové třídy po tak dlouhou dobu, po jakou je koeficient násobení nižší než 1, nebo do té doby, než dojde k jeho novému povýšení. K zohlednění hodnoty postupu do vyššího platového stupně, na který by měl úředník podle tohoto článku nárok, se vypočítá nový koeficient násobení. Jakmile koeficient stoupne na hodnotu 1, začne úředník v souladu s článkem 44 služebního řádu postupovat do vyššího platového stupně.
8. Koeficient násobení se použije také u dalších povýšení.
Článek 8
1. S účinkem od 1. května 2006 se platové třídy zavedené čl. 2 odst. 1 označují takto:
|
Dřívější (prozatímní) platová třída |
Nová platová třída |
Dřívější (prozatímní) platová třída |
Nová platová třída |
|
A*16 |
AD 16 |
||
|
A*15 |
AD 15 |
||
|
A*14 |
AD 14 |
||
|
A*13 |
AD 13 |
||
|
A*12 |
AD 12 |
||
|
A*11 |
AD 11 |
B*11 |
AST 11 |
|
A*10 |
AD 10 |
B*10 |
AST 10 |
|
A*9 |
AD 9 |
B*9 |
AST 9 |
|
A*8 |
AD 8 |
B*8 |
AST 8 |
|
A*7 |
AD 7 |
B*7/C*7 |
AST 7 |
|
A*6 |
AD 6 |
B*6/C*6 |
AST 6 |
|
A*5 |
AD 5 |
B*5/C*5/D*5 |
AST 5 |
|
B*4/C*4/D*4 |
AST 4 |
||
|
B*3/C*3/D*3 |
AST 3 |
||
|
C*2/D*2 |
AST 2 |
||
|
C*1/D*1 |
AST 1 |
2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 7 této přílohy stanoví se základní měsíční platy pro každou platovou třídu a platový stupeň na základě tabulky v článku 66 služebního řádu. Pro úředníky, kteří byli přijati před 1. květnem 2004, platí až do doby, kdy po tomto dni nabude účinku jejich první povýšení, tato tabulka:
|
1.7.2008 |
STUPEŇ |
|||||||
|
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
|
16 |
16 299,08 |
16 983,99 |
17 697,68 |
17 697,68 |
17 697,68 |
17 697,68 |
||
|
15 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 076,97 |
16 299,08 |
16 983,99 |
||
|
14 |
12 732,20 |
13 267,22 |
13 824,73 |
14 209,36 |
14 405,66 |
15 011,01 |
15 641,79 |
16 299,08 |
|
13 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 558,70 |
12 732,20 |
|||
|
12 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 099,79 |
11 253,14 |
11 726,01 |
12 218,75 |
12 732,20 |
|
11 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 810,36 |
9 945,89 |
10 363,83 |
10 799,33 |
11 253,14 |
|
10 |
7 769,34 |
8 095,82 |
8 436,01 |
8 670,72 |
8 790,51 |
9 159,90 |
9 544,81 |
9 945,89 |
|
9 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 663,46 |
7 769,34 |
|||
|
8 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 773,22 |
6 866,80 |
7 155,35 |
7 456,03 |
7 769,34 |
|
7 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
5 986,40 |
6 069,10 |
6 324,13 |
6 589,88 |
6 866,80 |
|
6 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 290,97 |
5 364,07 |
5 589,48 |
5 824,35 |
6 069,10 |
|
5 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 676,34 |
4 740,94 |
4 940,16 |
5 147,76 |
5 364,07 |
|
4 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 133,10 |
4 190,20 |
4 366,28 |
4 549,76 |
4 740,94 |
|
3 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 652,97 |
3 703,44 |
3 859,06 |
4 021,22 |
4 190,20 |
|
2 |
2 892,98 |
3 014,55 |
3 141,22 |
3 228,61 |
3 273,22 |
3 410,76 |
3 554,09 |
3 703,44 |
|
1 |
2 556,91 |
2 664,35 |
2 776,31 |
2 853,56 |
2 892,98 |
|||
Článek 9
Odchylně od přílohy I bodu B služebního řádu se od 1. května 2004 do 30. dubna 2011 stanoví pro úředníky v platových třídách AD 12 a AD 13 a AST 10 procentní sazby uvedené v čl. 6 odst. 2 služebního řádu takto:
|
Plat. třída |
1. květen 2004 až do |
||||||
|
30.4.2005 |
30.4.2006 |
30.4.2007 |
30.4.2008 |
30.4.2009 |
30.4.2010 |
30.4.2011 |
|
|
A*/AD 13 |
– |
– |
5 % |
10 % |
15 % |
20 % |
20 % |
|
A*/AD 12 |
5 % |
5 % |
5 % |
10 % |
15 % |
20 % |
25 % |
|
B*/AST 10 |
5 % |
5 % |
5 % |
10 % |
15 % |
20 % |
20 % |
Článek 10
1. Úředníci, kteří byli před 1. květnem 2004 zařazeni v kategorii pracovních míst C nebo D, budou počínaje dnem 1. května 2006 přidělováni do skupin pracovních míst poskytujících následující možnosti povýšení:
a) dřívější kategorie C do platové třídy AST 7;
b) dřívější kategorie D do platové třídy AST 5.
2. Pro tyto úředníky se stanoví s platností od 1. května 2004 a odchylně od přílohy I bodu B služebního řádu procentní sazby uvedené v čl. 6 odst. 2 služebního řádu takto:
|
Skupina služebního postupu C |
|||||||
|
Plat. třída |
1. květen 2004 až do: |
Po 30.4.2010 |
|||||
|
30.4.2005 |
30.4.2006 |
30.4.2007 |
30.4.2008 |
30.4.2009 |
30.4.2010 |
||
|
C*/AST 7 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
C*/AST 6 |
5 % |
5 % |
5 % |
10 % |
15 % |
20 % |
20 % |
|
C*/AST 5 |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
|
C*/AST 4 |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
|
C*/AST 3 |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
|
C*/AST 2 |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
|
C*/AST 1 |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
25 % |
|
Skupina služebního postupu D |
|||||||
|
Plat. třída |
1. květen 2004 až: |
Po 30.4.2010 |
|||||
|
30.4.2005 |
30.4.2006 |
30.4.2007 |
30.4.2008 |
30.4.2009 |
30.4.2010 |
||
|
D*/AST 5 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
|
D*/AST 4 |
5 % |
5 % |
5 % |
10 % |
10 % |
10 % |
10 % |
|
D*/AST 3 |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
|
D*/AST 2 |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
22 % |
|
D*/AST 1 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
3. Úředník, na kterého se vztahuje odstavec 1, může být po absolvování otevřeného výběrového řízení nebo na základě osvědčovacího řízení bez jakéhokoli omezení zařazen do funkční skupiny asistentů. Osvědčovací řízení se řídí údaji o délce služby, praxi, zásluhách a úrovni odborného vzdělání úředníků a nabídkou pracovních míst ve funkční skupině AST. Smíšený výbor prověří žádosti úředníků o osvědčovací řízení. Orgány přijmou do 1. května 2004 prováděcí pravidla pro toto řízení. Bude-li třeba, učiní orgány zvláštní opatření, aby zohlednily uvedenou změnu ve funkční skupině spojenou se změnou výpočtu použitelných sazeb při povýšení.
4. Spolu se zprávou předloženou na základě čl. 6 odst. 3 služebního řádu předloží Komise také informace o finančních důsledcích procentních kvót pro povýšení stanovených v této příloze a o integraci úředníků, kteří byli ve služebním poměru již před 1. květnem 2004, do nového systému řízení služebního postupu, jakož i o používání osvědčovacího řízení.
5. Tento článek se nevztahuje na úředníky, u nichž došlo po 1. květnu 2004 ke změně služební kategorie.
Článek 11
Ustanovení čl. 45 odst. 2 se nevztahuje na povýšení, která nabývají účinku před 1. květnem 2006.
Oddíl 2
Článek 12
1. V období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se odkazy na platové třídy ve funkční skupině AST a AD v čl. 31 odst. 2 a 3 služebního řádu provádějí takto:
— AST 1 až AST 4: C* 1 až C* 2 a B* 3 až B* 4,
— AD 5 až AD 8: A* 5 až A* 8,
— AD 9, AD 10, AD 11, AD 12: A*9, A*10, A*11, A*12.
2. V případě úředníků přijatých na základě seznamů vhodných kandidátů, kteří absolvovali výběrová řízení vyhlášená před 1. květnem 2004, se nepoužije čl. 5 odst. 3 služebního řádu.
3. Úředníci, kteří byli před 1. květnem 2006 zařazeni do seznamu vhodných kandidátů a byli přijati do služebního poměru v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2006, budou zařazeni:
— v případě, že byl seznam sestaven pro kategorii A*, B* nebo C*, do platové třídy vyhlášené ve výběrovém řízení;
— v případě, že byl seznam sestaven pro kategorii A, LA, B nebo C, do platové třídy v souladu s následující tabulkou:
—
|
Platová třída při výběrovém řízení |
Platová třída při přijetí do služebního poměru |
|
A8/LA8 |
A*5 |
|
A7/LA7 a A6/LA6 |
A*6 |
|
A5/LA5 a A4/LA4 |
A*9 |
|
A3/LA3 |
A*12 |
|
A2 |
A*14 |
|
A1 |
A*15 |
|
B5 a B4 |
B*3 |
|
B3 a B2 |
B*4 |
|
C5 a C4 |
C*1 |
|
C3 a C2 |
C*2 |
Článek 13
1. Úředníci, kteří byli před 1. květnem 2006 zařazeni do seznamu vhodných kandidátů a byli přijati do služebního poměru po tomto dni, budou zařazeni do platových tříd v souladu s následující tabulkou:
|
Platová třída při výběrovém řízení |
Platová třída při přijetí do služebního poměru |
|
|
A8/LA8 |
A*5 |
AD 5 |
|
A7/LA7 a A6/LA6 |
A*6 |
AD 6 |
|
A*7 |
AD 7 |
|
|
A*8 |
AD 8 |
|
|
A5/LA5 a A4/LA4 |
A*9 |
AD 9 |
|
A*10 |
AD 10 |
|
|
A*11 |
AD 11 |
|
|
A3/LA3 |
A*12 |
AD 12 |
|
A2 |
A*14 |
AD 14 |
|
A1 |
A*15 |
AD 15 |
|
B5 a B4 |
B*3 |
AST 3 |
|
B3 a B2 |
B*4 |
AST 4 |
|
C5 a C4 |
C*1 |
AST 1 |
|
C3 a C2 |
C*2 |
AST 2 |
2. Odchylně od čl. 12 odst. 3 a odstavce 1 tohoto článku mohou orgány přijímat úředníky, kteří byli před 1. květnem 2006 zahrnuti do seznamu vhodných kandidátů z výběrového řízení na obsazení úrovně LA 7 a LA 6 nebo A*7, a kteří budou vykonávat funkci právníka-lingvisty v platové třídě A* 7 nebo AD 7. Orgán oprávněný ke jmenování však může s přihlédnutím k odbornému vzdělání a zvláštním zkušenostem dotčeného uchazeče z hlediska pracovního místa uznat dodatečnou délku služby v jeho platové třídě, která nesmí být delší než 48 měsíců.
Oddíl 3
Článek 14
Bez ohledu na čl. 2 odst. 1 přílohy VII služebního řádu se příspěvek na vyživované dítě nahrazuje těmito částkami:
|
1.7.2008–31.12.2008 |
344,55 |
Tyto částky budou každoročně upravovány stejnou procentní sazbou, jako roční úprava mezd stanovená v příloze XI služebního řádu.
Článek 15
Bez ohledu na čl. 3 odst. 2 přílohy VII služebního řádu se příspěvek na každé vyživované dítě mladší pěti let nebo na dítě, které dosud pravidelně a celodenně nenavštěvuje základní nebo střední školu, nahrazuje těmito částkami:
|
1.7.2008–31.8.2008 |
70,14 |
Tyto částky budou každoročně upravovány stejnou procentní sazbou, jako roční úprava mezd stanovená v příloze XI služebního řádu.
Článek 16
Bez ohledu na článek 3 přílohy VII služebního řádu bude úředník, kterému je paušální platbou hrazen příspěvek na vzdělání, nadále uvedený příspěvek pobírat, pokud budou splněny podmínky, za nichž byl příspěvek přiznán, avšak nejdéle do 31. srpna 2008. Výše paušálních plateb se však sníží k 1. září 2004 na 80 %, k 1. září 2005 na 60 %, k 1. září 2006 na 40 % a k 1. září 2007 na 20 % jejich hodnoty ze dne 30. dubna 2004.
Článek 17
V období od 1. května 2004 do 31. prosince 2008 může být bez ohledu na čl. 17 odst. 2 přílohy VII služebního řádu převáděna doplňková částka, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) tato částka musela být pravidelně převáděna před 1. květnem 2004 a podmínky pro její poskytování jsou nadále plněny;
b) doplňková částka nesmí být tak vysoká, aby celková částka převáděná každý měsíc překročila následující horní hranice, vyjádřené jako procenta z celkové částky převáděné před 1. květnem 2004:
|
1. květen 2004 – 31. prosinec 2004: |
100 % |
|
1. leden 2005 – 31. prosinec 2005 |
80 % |
|
1. leden 2006 – 31. prosinec 2006 |
60 % |
|
1. leden 2007 – 31. prosinec 2007 |
40 % |
|
1. leden 2008– 31. prosinec 2008 |
20 %. |
Článek 18
1. Příjemci, kteří měli v měsíci, jenž předcházel 1. květnu 2004, nárok na paušální příspěvek zmiňovaný v dřívějším článku 4a přílohy VII služebního řádu, si jej ponechají „ad personam“ (pro vlastní osobu) až do platové třídy 6 včetně. Částky příspěvku budou každoročně upravovány stejnou procentní sazbou, jako roční úprava mezd uvedená v příloze XI služebního řádu. Stane-li se, že čistá odměna úředníka, který byl v důsledku zrušení paušálního příspěvku povýšen do platové třídy 7, je nižší než čistá odměna, kterou dostal v posledním měsíci před povýšením, přičemž všechny ostatní podmínky zůstaly nezměněny, má úředník nárok na vyrovnávací příspěvek ve výši rozdílu až do doby povýšení do nejbližšího vyššího platového stupně.
2. Úředníci zařazení v období před 1. květnem 2004 do služebních kategorií C a D, kteří nebyli v souladu s čl. 10 odst. 3 této přílohy zařazeni bez omezení do funkční skupiny AST, mají nadále podle přílohy VI nárok na náhradní volno nebo na odměnu, pokud služební podmínky neumožňují čerpání náhradního volna v měsíci následujícím po měsíci, kdy byla vykonána práce přesčas.
Článek 19
Stane-li se, že je čistá měsíční odměna úředníka během přechodného období od 1. května 2004 do 31. prosince 2008 před použitím jakéhokoli koeficientu nižší než čistá odměna, kterou by za stejných osobních podmínek dostal v měsíci, který předcházel 1. květnu 2004, má úředník nárok na vyrovnávací příspěvek ve výši rozdílu. Toto ustanovení se neuplatňuje, je-li snížení čisté odměny důsledkem roční úpravy mezd uvedené v příloze XI služebního řádu. Tato záruka čistého příjmu se nevztahuje na dopad zvláštního odvodu, změny sazby příspěvků do důchodového systému nebo na změny mechanismů pro převádění části platu.
Oddíl 4
Článek 20
1. Důchody úředníků, kteří odejdou do důchodu před 1. květnem 2004, podléhají v případě členských států, v nichž uvedené osoby mají prokazatelně hlavní bydliště, koeficientu uvedenému v čl. 3 odst. 5 písm. b) přílohy XI služebního řádu.
Minimální použitelný koeficient je 100.
Založí-li si bydliště ve třetí zemi, použije se koeficient 100.
Odchylně od článku 45 přílohy VIII bude důchod příjemců, kteří mají bydliště v členském státu, vyplácen v měně členského státu bydliště za podmínek stanovených v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu.
2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce budou v období od 1. května 2004 do 1. května 2009 upravovány důchody stanovené před 1. květnem 2004 pomocí průměru koeficientů uvedených v čl. 3 odst. 5 písm. a) a b) přílohy XI služebního řádu pro členský stát, ve kterém má příjemce důchodu prokazatelně hlavní bydliště. Uvedený průměr se vypočítá na základě koeficientu znázorněného v následující tabulce:
|
Od |
1.5.2004 |
1.5.2005 |
1.5.2006 |
1.5.2007 |
1.5.2008 |
|
% |
80 % písmeno a) 20 % písmeno b) |
60 % písmeno a) 40 % písmeno b) |
40 % písmeno a) 60 % písmeno b) |
20 % písmeno a) 80 % písmeno b) |
100 % písmeno b) |
Pokud je alespoň jeden z koeficientů podle čl. 3 odst. 5 přílohy XI změněn, je s účinkem od téhož dne změněn i průměr.
3. V případě úředníků přijatých do služebního poměru před 1. květnem 2004, kteří ke dni 1. května 2004 nepobírají důchod, se metoda výpočtu z předchozích odstavců vztahuje v době stanovení nároku na důchod na:
a) počet služebních let započitatelných pro důchod ve smyslu článku 3 přílohy VIII odpracovaných před 1. květnem 2004 a
b) počet služebních let započitatelných pro důchod, odpracovaných úředníkem, jenž nastoupil do služebního poměru před 1. květnem 2004, na základě převedení nároku na důchod podle článku 11 přílohy VIII přiznaného v rámci jiného systému před 1. květnem 2004.
Jejich důchody podléhají použití koeficientu, pouze pokud se bydliště úředníka shoduje se zemí jejich místa původu ve smyslu čl. 7 odst. 3 přílohy VII. Ve výjimečných případech je však možné požádat z rodinných nebo zdravotních důvodů orgán oprávněný ke jmenování o změnu místa jejich původu. Toto rozhodnutí je učiněno poté, co dotčený úředník předloží odpovídající podpůrné doklady.
Odchylně od článku 45 přílohy VIII se důchody příjemců, kteří mají bydliště v členském státě, vyplácejí ve měně členského státu bydliště za podmínek stanovených v čl. 63 druhého pododstavce služebního řádu.
4. Tento článek se obdobně použije na příspěvek v invaliditě a na příspěvky podle článků 41 a 50 služebního řádu a nařízení (EHS) č. 1857/89, nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2688/95 ( 6 ), nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2689/95 ( 7 ), nařízení (ES, Euratom) č. 1746/2002, nařízení (ES, Euratom) č. 1747/2002 nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1748/2002. Tento článek se však nevztahuje na příjemce příspěvku uvedeného v článku 41 služebního řádu, kteří mají bydliště v zemi, kde se nachází místo jejich posledního zaměstnání.
Článek 21
Bez ohledu na druhou větu čl. 77 druhého pododstavce mají úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004, nárok na 2 % platu uvedeného v tomto ustanovení za každý rok služby započitatelný pro důchod vypočtený v souladu s článkem 3 přílohy VIII.
Článek 22
1. Úředníci, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 50 let věku nebo nejméně 20 let služby, mají po dosažení 60. roku věku nárok na starobní důchod.
Úředníci, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli věku 30 až 49 let, mají nárok na starobní důchod po dosažení věkové hranice uvedené v následující tabulce:
|
Věk ke dni 1. května 2004 |
Věková hranice pro odchod do důchodu |
|
49 let |
60 let 2 měsíce |
|
48 let |
60 let 4 měsíce |
|
47 let |
60 let 6 měsíců |
|
46 let |
60 let 8 měsíců |
|
45 let |
60 let 10 měsíců |
|
44 let |
61 let 0 měsíců |
|
43 let |
61 let 2 měsíce |
|
42 let |
61 let 4 měsíce |
|
41 let |
61 let 6 měsíců |
|
40 let |
61 let 8 měsíců |
|
39 let |
61 let 10 měsíců |
|
38 let |
61 let 11 měsíců |
|
37 let |
62 let 0 měsíců |
|
36 let |
62 let 1 měsíc |
|
35 let |
62 let 2 měsíce |
|
34 let |
62 let 4 měsíce |
|
33 let |
62 let 5 měsíců |
|
32 let |
62 let 6 měsíců |
|
31 let |
62 let 7 měsíců |
|
30 let |
62 let 8 měsíců |
Úředníci, kterým je ke dni 1. května méně než 30 let, mají nárok na starobní důchod po dosažení 63 let věku.
V případě úředníků, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004, se věková hranice pro odchod do důchodu pro účely všech odkazů na věkovou hranici pro odchod do důchodu v tomto služebním řádu stanoví podle výše uvedených ustanovení, není-li v tomto služebním řádu stanoveno jinak.
2. Bez ohledu na článek 2 přílohy VIII mají úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004 a setrvají ve služebním poměru i po dosažení věkové hranice pro starobní důchod podle okolností nárok na zvýšení procentuální sazby základní výše důchodu za každý rok odpracovaný po dosažení uvedené věkové hranice, pokud celková výše jejich důchodu nepřekročí 70 % konečného základního platu ve smyslu čl. 77 druhého nebo třetího pododstavce služebního řádu.
Zvýšení se poskytuje také v případě úmrtí, pokud úředník setrval ve služebním poměru po dosažení věkové hranice, kdy mu vznikl nárok na starobní důchod.
Pokud podle přílohy IVa úředník, který nastoupí do služebního poměru před 1. květnem 2004 a pracuje na zkrácený úvazek, přispívá do důchodového systému v poměru k odpracované době, zvýšení nároku na důchod stanovené v tomto článku se uplatní pouze do výše tohoto poměru.
U úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 50 let věku nebo nejméně 20 let služby se zvýšení důchodu stanovené v předchozím pododstavci rovná 5 % částky nároku na důchod přiznané ve věku 60 let. U úředníků ve věku 40 až 49 let činí maximální zvýšení důchodu 3,0 % platu uvažovaného pro výpočet důchodu, ale nesmí být vyšší než 4,5 % nároku na důchod, který je těmto úředníkům přiznán ve věku 60 let. U úředníků ve věku 35 až 39 let činí maximální zvýšení důchodu 2,75 % platu uvažovaného pro výpočet důchodu, ale nesmí být vyšší než 4,0 % nároku na důchod, který je těmto úředníkům přiznán ve věku 60 let. U úředníků ve věku 30 až 34 let činí maximální zvýšení důchodu 2,5 % platu uvažovaného pro výpočet důchodu, ale nesmí být vyšší než 3,5 % nároku na důchod, který je těmto úředníkům přiznán ve věku 60 let. U úředníků mladších 30 let se maximální zvýšení důchodu stanoví na 2,0 % platu uvažovaného pro výpočet důchodu.
3. Pokud v jednotlivých výjimečných případech povede zavedení nových důchodových předpisů k nespravedlivým účinkům na nárok na důchod některých úředníků v rozsahu, který se významně odchyluje od průměrných snížení, Komise navrhne Radě vhodná vyrovnávací opatření. Rada se usnese o návrhu kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 první odrážce Smlouvy o ES.
4. Úředníkům, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004 a kteří poté, co na ně byly uplatněny články 2, 3 a 11 přílohy VIII, nemohou ve věku 65 let dosáhnout maximální výše starobního důchodu stanovené v čl. 77 druhém pododstavci služebního řádu, mohou být přiznána dodatečná práva na důchodové zabezpečení do výše uvedené maximální horní hranice.
Výše příspěvků hrazených dotčenými úředníky se rovná celkové částce jejich příspěvků a příspěvků hrazených jejich zaměstnavatelem na základě čl. 83 odst. 2 služebního řádu. Komise stanoví pomocí obecných prováděcích ustanovení metodu pro výpočet příspěvků, které mají být hrazeny dotčenými úředníky tak, aby bylo zajištěno, že uvedeným nabytím dodatečných práv na důchodové zabezpečení bude zaručena pojistně matematická rovnováha, a že metoda bude použita bez finančních subvencí z důchodového systému evropských orgánů. Komise přijme uvedená obecná prováděcí ustanovení do 1. ledna 2005.
Dotčení úředníci mohou získat na základě tohoto opatření nárok za období pěti let po 1. květnu 2004 s tím, že doba, po kterou mohou být odváděny dodatečné příspěvky, je přitom ohraničena takto: tři měsíce v případě úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli věku 45 až 49 let, devět měsíců v případě úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli věku 38-44 let, patnáct měsíců v případě úředníků, kteří k tomuto dni dosáhli věku 30 až 37 let, a dva roky v případě úředníků, kteří jsou k tomuto dni mladší 30 let.
Článek 23
1. Bez ohledu na článek 52 služebního řádu může být úředníky, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004 a kteří ze služby odcházejí před dosažením věku, v němž by měli v souladu s článkem 22 této přílohy nárok na starobní důchod, požadováno použití druhé odrážky článku 9 přílohy VIII:
a) od věku 50 let u úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 45 let věku nebo nejméně 20 let služby;
b) od věku stanoveného v souladu s níže uvedenou tabulkou u úředníků, kteří jsou ke dni 1. května 2004 mladší 45 let:
|
Věk ke dni 1. května 2004 |
Věk bezodkladného čerpání důchodu |
|
45 let a starší |
50 let 0 měsíců |
|
44 let |
50 let 6 měsíců |
|
43 let |
51 let 0 měsíců |
|
42 let |
51 let 6 měsíců |
|
41 let |
52 let 0 měsíců |
|
40 let |
52 let 6 měsíců |
|
39 let |
53 let 0 měsíců |
|
38 let |
53 let 6 měsíců |
|
37 let |
54 let 0 měsíců |
|
36 let |
54 let 6 měsíců |
|
35 let a mladší |
55 let 0 měsíců |
2. V uvedených případech se kromě snížení nároku na starobní důchod uvedeného v článku 9 přílohy VIII úředníkům, kteří odcházejí ze služby ve věku nejméně 55 let, dále snižuje získaný nárok na důchod o 4,483 %, pokud je pobírání důchodu zahájeno ve věku 54 let, o 8,573 %, pokud je pobírání důchodu zahájeno ve věku 53 let, o 12,316 %, pokud je pobírání důchodu zahájeno ve věku 52 let, o 15,778 %, pokud je pobírání důchodu zahájeno ve věku 51 let, a o 18,934 %, pokud je pobírání starobního důchodu zahájeno ve věku 50 let.
Článek 24
1. V případě důchodu stanoveného před 1. květnem 2004 bude příjemcův nárok na starobní důchod po tomto dni nadále stanovován v souladu s pravidly použitými při původním stanovení nároku. Totéž platí v případě krytí v rámci systému společného nemocenského pojištění. Ustanovení o rodinných přídavcích a koeficientech platná od 1 května 2004 jsou však použitelná okamžitě, aniž je dotčeno použití článku 20 této přílohy.
Bez ohledu na první pododstavec mohou příjemci invalidního nebo pozůstalostního důchodu požadovat, aby se na ně vztahovala ustanovení použitelná od 1 května 2004.
2. Vstupem těchto ustanovení v platnost je zaručena nominální částka čistého důchodu pobíraná před 1 květnem 2004. Nicméně zaručená částka bude upravena v případě změny rodinné situace nebo země bydliště příjemce. Osobám, které odcházejí do důchodu v období od 1 května 2004 do 31. prosince 2007, je zaručena, s odvoláním na ustanovení služebního řádu platná ke dni jejich odchodu do důchodu, nominální částka čistého důchodu pobíraná při nástupu do důchodu.
Pro účely prvního pododstavce platí, že pokud je důchod vypočítaný na základě platných ustanovení nižší než níže definovaný nominální důchod, bude zaplacena vyrovnávací částka ve výši rozdílu.
V případě osob, které pobíraly důchod před 1. květnem 2004, se nominální důchod vypočítává každý měsíc s ohledem na rodinnou situaci a zemi bydliště v době výpočtu a na ustanovení služebního řádu platná ke dni jejich odchodu do důchodu.
V případě úředníků, kteří odcházejí do důchodu v období od 1. května 2004 do 31. prosince 2007, se nominální důchod vypočítává každý měsíc s ohledem na rodinnou situaci a zemi bydliště v době výpočtu a na ustanovení služebního řádu platná ke dni jejich odchodu do důchodu.
V případě, že po 1. květnu 2004 dojde k úmrtí příjemce důchodu stanoveného před tímto datem, stanoví se pozůstalostní důchod s ohledem na výši zaručeného nominálního důchodu, který zemřelá osoba pobírala.
3. Pokud příjemci invalidního důchodu nepožádali o to, aby se na ně vztahovala ustanovení použitelná od 1. května 2004, a nebyli prohlášeni za schopné se znovu ujmout svých služebních povinností, budou tímto zachované invalidní důchody po dosažení 65 let věku jejich příjemců považovány za důchody starobní.
4. Odstavce 1 a 2 se použijí na příjemce jednoho z příspěvků vyplácených na základě článku 41 nebo 50 služebního řádu nebo na základě nařízení (EHS) č. 1857/89, nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2688/1995, nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2689/1995, nařízení (ES, Euratom) č. 1746/2002, nařízení (ES, Euratom) č. 1747/2002 nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1748/2002. Jejich starobní důchody se však stanoví v souladu s ustanoveními platnými ke dni zahájení jejich výplaty.
Článek 25
1. U důchodů stanovených před 1. květnem 2004 se stanoví platová třída používaná pro výpočet důchodu v souladu s tabulkami v čl. 2 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 této přílohy.
Základní plat uvažovaný pro stanovení výše příjemcova důchodu se rovná platu uvedenému v tabulce článku 66 služebního řádu pro takto stanovenou novou platovou třídu ve stejném platovém stupni váženou procentní protihodnotou poměru základního platu podle staré stupnice a základního platu podle stupnice v článku 66 služebního řádu pro stejný platový stupeň.
U platových stupňů podle staré stupnice, které nemají obdobu ve stupnici v článku 66 služebního řádu, se použije poslední platový stupeň stejné platové třídy jako referenční údaj pro výpočet procentní sazby uvedené ve druhém pododstavci.
U platových stupňů v platové třídě D4 ve staré stupnici se použije jako referenční údaj pro výpočet procentní sazby uvedené ve druhém pododstavci první platový stupeň v první platové třídě.
2. Přechodně se základní plat ve smyslu článků 77 a 78 služebního řádu a přílohy VIII stanoví použitím odpovídajícího koeficientu násobení stanoveného v článku 7 na plat, který odpovídá klasifikaci příjemce uvažované pro stanovení nároku na starobní důchod nebo invalidní dávku v souladu s tabulkou v článku 66 služebního řádu.
U platových stupňů podle staré stupnice, které nemají obdobu ve stupnici v článku 66 služebního řádu, se použije poslední platový stupeň ve stejné platové třídě jako referenční údaj pro výpočet koeficientu násobení.
Pro starobní důchody a invalidní dávky stanovené v období mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006 se použije čl. 8 odst. 1.
3. Pro příjemce pozůstalostního důchodu se použijí odstavce 1 a 2 tohoto článku se zřetelem na zemřelého nebo bývalého úředníka.
4. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se obdobně použijí na příjemce jednoho z příspěvků vyplácených podle článků 41 nebo 50 služebního řádu nebo nařízení (EHS) č. 1857/89, nařízení (ES, Euratom, ESUO) č. 2688/95, nařízení (ES, Euratom, ESUO) 2689/95, nařízení (ES, Euratom) č. 1746/2002, nařízení (ES, Euratom) č. 1747/2002 nebo nařízení (ES, Euratom) č. 1748/2002.
Článek 26
1. Žádosti o oprávnění k převodu nároku na důchod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII, které byly podány před 1. květnem 2004, budou posuzovány v souladu s ustanoveními platnými v době jejich podání.
2. Pokud k 1. květnu 2004 nebyla ještě překročena lhůta stanovená v čl. 11 odst. 2 přílohy VIII, mají dotčení úředníci, kteří nepodali uvedenou žádost v předem stanovené lhůtě, nebo jejichž žádost byla zamítnuta z důvodu pozdního podání po uplynutí uvedené lhůty, stále možnost podat nebo znovu podat žádost o převod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII.
3. Úředníci, kteří podali žádost o převod ve stanovené lhůtě, ale odmítli nabídku, která jim byla učiněna, kteří nepodali žádost o převod v předem stanovené lhůtě, nebo jejichž žádost byla zamítnuta z důvodu podání po uplynutí uvedené lhůty, mají stále možnost podat nebo znovu podat uvedenou žádost nejpozději do 31. října 2004.
4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku stanoví orgán, v němž úředník pracuje, počet let započitatelných pro důchod v rámci vlastního systému na základě obecných prováděcích ustanovení přijatých podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII, která přihlížejí k ustanovením této přílohy. Pro účely odstavce 3 tohoto článku je však určující věkovou hranicí a platovou třídou úředníka věková hranice a platová třída v době jeho jmenování.
5. Úředníci, kteří před 1. květnem 2004 souhlasili s převodem nároku na důchod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII mohou požadovat, aby bonifikace, kterou již v rámci důchodového systému orgánů Společenství získali, byla přepočítána podle uvedeného článku. Přepočet bude vycházet z parametrů platných v době získání bonifikace, upravených v souladu s článkem 22 této přílohy.
6. Úředníci, kteří získají bonifikaci podle odstavce 1, mohou požadovat uplatnění odstavce 5, jakmile obdrží oznámení o bonifikaci, kterou získali v rámci důchodového systému orgánů Společenství.
Článek 27
1. Při výpočtu pojistně matematické protihodnoty uvedené v čl. 11 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 písm. b) přílohy VIII služebního řádu se na úředníky a dočasné zaměstnance vztahují níže uvedená ustanovení s ohledem na podíl jejich nároku na důchod za období před 1. květnem 2004.
Pojistně matematická protihodnota starobního důchodu nesmí být nižší než součet těchto položek:
a) výše částek odečtených ze základního platu jako příspěvky na důchod s přičtením úroku z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %;
b) výše odchodného, která odpovídá skutečně odpracované době ve služebním poměru, vypočítaná na základě částky odpovídající výši jednoho a půl konečného základního měsíčního platu, který je odečítán za každý rok služby;
c) celkové částky zaplacené Společenstvím v souladu s čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu s přičtením úroku z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %.
2. Pokud však úředníci nebo dočasní zaměstnanci odcházejí ze služby z důvodu zrušení nebo rozvázání smlouvy, stanoví se výše odchodného, které má být vyplaceno, nebo pojistně matematická protihodnota, která má být převedena, na základě rozhodnutí učiněného podle čl. 9 odst. 1 písm. h) přílohy IX služebního řádu.
3. Pokud nepodléhali čl. 11 odst. 2 nebo 3 přílohy VIII služebního řádu, je úředníkům, kteří byli ke dni 1. května 2004 ve služebním poměru a kteří by měli z důvodu chybějící možnosti převodu podle čl. 11 odst. 1 nárok na výplatu odchodného v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými před 1. květnem 2004, ponecháno právo na výplatu odchodného vypočítaného v souladu s ustanoveními, která byla před tímto dnem v platnosti.
Článek 28
Zaměstnanci ve smyslu článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. května 2004 zaměstnáni na základě smlouvy a kteří jsou po tomto datu jmenováni úředníky, mají při odchodu do důchodu nárok, aby jim práva na důchod, která získali jako dočasní zaměstnanci, byla pojistně matematicky upravena s ohledem na změnu jejich věkové hranice pro odchod do důchodu ve smyslu článku 77 služebního řádu.
Článek 29
Na dočasné zaměstnance, kteří byli před 1. květnem 2004 přijati v souladu s čl. 2 písm. c) pracovního řádu ostatních zaměstnanců na místa asistentů politických skupin v Evropském parlamentu, se nevztahuje požadavek stanovený v čl. 29 odst. 3 a 4 služebního řádu, podle kterého dočasný zaměstnanec musí projít výběrovým řízením v souladu s čl. 12 odst. 4 pracovního řádu.
PŘÍLOHA XIII.1
Druhy pracovních míst v rámci přechodného období
Druhy pracovních míst v každé kategorii podle čl. 4 písm. n) této přílohy.
|
Kategorie A |
Kategorie C |
||
|
A*5 |
Administrátor/ |
C*1 |
Administrativní pracovník |
|
Výzkumný administrátor/ |
C*2 |
Administrativní pracovník |
|
|
Jazykový administrátor |
C*3 |
Administrativní pracovník |
|
|
A*6 |
Administrátor/ |
C*4 |
Administrativní pracovník |
|
Výzkumný administrátor/ |
C*5 |
Administrativní pracovník |
|
|
Jazykový administrátor |
C*6 |
Administrativní pracovník |
|
|
A*7 |
Administrátor/ |
C*7 |
Administrativní pracovník |
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*8 |
Administrátor/ |
||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*9 |
Vedoucí odboru/ |
||
|
Administrátor/ |
|||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*10 |
Vedoucí odboru/ |
||
|
Administrátor/ |
|||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*11 |
Vedoucí odboru/ |
||
|
Administrátor/ |
|||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*12 |
Vedoucí odboru/ |
||
|
Administrátor/ |
|||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*13 |
Vedoucí odboru/ |
||
|
Administrátor/ |
|||
|
Výzkumný administrátor/ |
|||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
A*14 |
Výzkumný administrátor/ |
||
|
Jazykový administrátor |
|||
|
Administrátor / vedoucí odboru |
|||
|
Ředitel |
|||
|
A*15 |
Ředitel / Generální ředitel |
||
|
A*16 |
Generální ředitel |
||
|
Kategorie B |
Kategorie D |
||
|
B*3 |
Asistent / Výzkumný asistent |
D*1 |
Zaměstnanec |
|
B*4 |
Asistent / Výzkumný asistent |
D*2 |
Zaměstnanec |
|
B*5 |
Asistent / Výzkumný asistent |
D*3 |
Zaměstnanec |
|
B*6 |
Asistent / Výzkumný asistent |
D*4 |
Zaměstnanec |
|
B*7 |
Asistent / Výzkumný asistent |
D*5 |
Zaměstnanec |
|
B*8 |
Asistent / Výzkumný asistent |
||
|
B*9 |
Asistent / Výzkumný asistent |
||
|
B*10 |
Asistent / Výzkumný asistent |
||
|
B*11 |
Asistent / Výzkumný asistent |
||
PRACOVNÍ ŘÁD OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
|
OBSAH |
|
|
Hlava I: |
Obecná ustanovení 1 – 7a |
|
Hlava II: |
Dočasní zaměstnanci |
|
Kapitola 1: |
Obecná ustanovení 8 – 10 |
|
Kapitola 2: |
Práva a povinnosti 11 |
|
Kapitola 3: |
Podmínky přijetí 12 – 15 |
|
Kapitola 4: |
Pracovní podmínky 16 – 18 |
|
Kapitola 5: |
Odměna a náhrada výdajů 19 – 27 |
|
Kapitola 6: |
Dávky sociálního zabezpečení |
|
Oddíl A: |
Nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení 28 – 30 |
|
Oddíl B: |
Pojištění pro případ invalidity a úmrtí 31 – 38a |
|
Oddíl C: |
Starobní důchod a odchodné 39 – 40 |
|
Oddíl D: |
Financování systému úrazového a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení 41 a 42 |
|
Oddíl E: |
Stanovení nároků dočasných zaměstnanců 43 |
|
Oddíl F: |
Vyplácení dávek 44 |
|
Oddíl G: |
Postoupení práv na Společenství 44a |
|
Kapitola 7: |
Vracení přeplatků 45 |
|
Kapitola 8: |
Opravné prostředky 46 |
|
Kapitola 9: |
Skončení pracovního poměru 47 – 50a |
|
Hlava III: |
Pomocní zaměstnanci |
|
Kapitola 1: |
Obecná ustanovení 51 – 53 |
|
Kapitola 2: |
Práva a povinnosti 54 |
|
Kapitola 3: |
Podmínky přijetí 55 a 56 |
|
Kapitola 4: |
Pracovní podmínky 57 – 60 |
|
Kapitola 5: |
Odměna a náhrada výdajů 61 – 69 |
|
Kapitola 6: |
Dávky sociálního zabezpečení 70 a 71 |
|
Kapitola 7: |
Vracení přeplatků 72 |
|
Kapitola 8: |
Opravné prostředky 73 |
|
Kapitola 9: |
Skončení pracovního poměru 74 – 78 |
|
Hlava IV: |
Smluvní zaměstnanci |
|
Kapitola 1: |
Obecná ustanovení 79 a 80 |
|
Kapitola 2: |
Práva a povinnosti 81 |
|
Kapitola 3: |
Podmínky přijetí 82 – 84 |
|
Kapitola 4: |
Zvláštní ustanovení pro smluvní zaměstnance uvedené v článku 3a 85 – 87 |
|
Kapitola 5: |
Zvláštní ustanovení pro smluvní zaměstnance uvedené v článku 3b 88 – 90 |
|
Kapitola 6: |
Pracovní podmínky 91 |
|
Kapitola 7: |
Odměňování a výdaje 92 – 94 |
|
Kapitola 8: |
Dávky sociálního zabezpečení |
|
Oddíl A: |
Nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení 95 – 98 |
|
Oddíl B: |
Pojištění pro případ invalidity a úmrtí 99 – 108 |
|
Oddíl C: |
Starobní důchod a odchodné 109 a 110 |
|
Oddíl D: |
Financování systému pojištění pro případ invalidity a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení 111 a 112 |
|
Oddíl E: |
Stanovení nároků smluvních zaměstnanců 113 |
|
Oddíl F: |
Vyplácení dávek 114 |
|
Oddíl G: |
Postoupení práv na Společenství 115 |
|
Kapitola 9: |
Vracení přeplatků 116 |
|
Kapitola 10: |
Opravné prostředky 117 |
|
Kapitola 11: |
Zvláštní a mimořádná ustanovení pro smluvní zaměstnance ve třetích zemích 118 |
|
Kapitola 12: |
Skončení pracovního poměru 119 |
|
Hlava V: |
Místní zaměstnanci 120 – 122 |
|
Hlava VI: |
Zvláštní poradci 123 a 124 |
|
Hlava VII: |
Přechodná ustanovení 125 |
|
Hlava VIII: |
Závěrečná ustanovení 126 a 127 |
|
Příloha |
Přechodná ustanovení pro zaměstnance, na které se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců |
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Tento pracovní řád se vztahuje na zaměstnance zaměstnané na základě smlouvy ►M15 se Společenstvími ◄ .
Tito zaměstnanci jsou:
— dočasní zaměstnanci,
— pomocní zaměstnanci ►M112 do dne stanoveného v článku 52 ◄ ,
— smluvní zaměstnanci,
— místní zaměstnanci,
— zvláštní poradci,
▼M33 —————
Každý odkaz v tomto pracovním řádu na osobu mužského pohlaví je považován také za odkaz na osobu ženského pohlaví a naopak, nevyplývá-li z kontextu jasně něco jiného.
Článek 2
Pro účely tohoto pracovního řádu se „dočasnými zaměstnanci“ rozumí:
a) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženému k oddílu rozpočtu každého orgánu a která rozpočtový orgán označil za dočasná;
b) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení dočasných nebo stálých pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu;
c) zaměstnanci, jiní než úředníci Společenství, přijatí jako asistenti osoby, která zastává úřad stanovený Smlouvami o založení Společenství ►M15 nebo Smlouvou o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství ◄ , ►M112 nebo zvoleného předsedy jednoho z orgánů nebo institucí Společenství nebo jedné z politických skupin v Evropském parlamentu nebo Výboru regionů nebo skupiny v Evropském hospodářském a sociálním výboru ◄ ;
d) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení dočasných nebo stálých pracovních míst placených z prostředků na výzkum a investice a zahrnutí do seznamu pracovních míst přiloženého k rozpočtu dotyčného orgánu.
Článek 3
Pro účely tohoto pracovního řádu se „pomocnými zaměstnanci“ rozumí:
a) zaměstnanci přijatí v rámci omezení stanovených v článku 52 k výkonu činnosti ve svém orgánu na plný nebo zkrácený pracovní úvazek, kteří však nejsou zařazeni na pracovní místo uvedené v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu uvedeného orgánu;
b) zaměstnanci přijatí po přezkoumání možnosti dočasného umístění úředníků v rámci orgánu k zastoupení některých osob, které v současné době nejsou schopny vykonávat své služební povinnosti, zejména:
— úředníků nebo dočasných zaměstnanců ►M112 ve funkční skupině asistentů (AST) ◄ ,
— výjimečně úředníků nebo dočasných zaměstnanců ►M112 ve funkční skupině administrátorů (AD), jiných než vyšších vedoucích pracovníků (generálních ředitelů nebo pracovníků v rovnocenných funkcích v platových třídách AD 16 nebo AD 15 a ředitelů nebo pracovníků v rovnocenných řídících v platových třídách AD 15 nebo AD 14) ◄ , kteří zaujímají vysoce specializované pracovní místo;
tito zaměstnanci jsou odměňování z prostředků vyhrazených za tímto účelem v oddíle rozpočtu orgánu.
Článek 3a
1. Pro účely tohoto pracovního řádu se „smluvními zaměstnanci“; rozumějí zaměstnanci, kteří nejsou zařazeni na pracovní místo uvedené v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu uvedeného orgánu a kteří jsou přijati k výkonu činnosti na plný nebo zkrácený úvazek:
a) v orgánu, kde vykonávají manuální nebo podpůrné správně-technické činnosti;
b) v agenturách uvedených v čl. 1a odst. 2 služebního řádu;
c) v jiných subjektech v rámci Evropské unie, které byly vytvořeny po projednání s Výborem pro služební řád zvláštním právním aktem vydaným jedním nebo několika orgány, v nichž je zaměstnávání uvedených osob povoleno;
d) v zastoupeních a delegacích orgánů Společenství;
e) v jiných subjektech mimo území Evropské unie.
2. Na základě informací od všech orgánů předkládá Komise každý rok zprávu rozpočtovému orgánu o zaměstnávání smluvních zaměstnanců, v níž se uvádí, zda celkový počet smluvních zaměstnanců nepřekročil stanovený limit 75 % všech zaměstnanců agentur, jiných subjektů v rámci Evropské unie, zastoupení a delegací orgánů Společenství nebo jiných subjektů mimo území Evropské unie. Pokud nebyl stanovený limit dodržen, navrhne Komise agenturám, ostatním subjektům v rámci Evropské unie, zastoupením a delegacím orgánů Společenství nebo jiným subjektům mimo území Evropské unie, aby přijaly vhodná nápravná opatření.
Článek 3b
Pro účely tohoto pracovního řádu se „smluvními zaměstnanci pro pomocné práce“; rozumějí zaměstnanci přijatí orgánem na určitou dobu stanovenou v článku 88 ►C1 do jedné z funkčních skupin podle článku 89: ◄
a) k výkonu činnosti na plný nebo zkrácený úvazek, jiné než je uvedena v čl. 3a odst. 1 písm. a), kteří nejsou zařazeni na pracovní místo uvedené v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu uvedeného orgánu,
b) poté, co byly přezkoumány možnosti dočasného umístění úředníků v rámci orgánu, k zastoupení některých osob, které v současné době nejsou schopny vykonávat své služební povinnosti, zejména:
i) úředníků nebo dočasných zaměstnanců ve funkční skupině AST;
ii) výjimečně úředníků nebo dočasných zaměstnanců ve funkční skupině AD, kteří zaujímají vysoce specializované pracovní místo, s výjimkou vedoucích odborů, ředitelů, generálních ředitelů a rovnocenných funkcí.
Přijímání smluvních zaměstnanců pro pomocné práce je vyloučeno, pokud se použije článek 3a.
Článek 4
Pro účely tohoto pracovního řádu se „místními zaměstnanci“; rozumějí zaměstnanci přijatí mimo území Evropské unie podle místních potřeb k výkonu manuálních nebo služebních povinností, kteří jsou zařazeni na pracovní místo, které není uvedeno v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu, a kteří jsou odměňováni z celkové částky vyhrazené za tímto účelem v oddíle rozpočtu uvedeného orgánu. Za místní zaměstnance se považují také zaměstnanci přijatí v místech zaměstnání nacházejících se mimo území Evropské unie k výkonu jiných než výše uvedených povinností, které nemohly být ve služebním zájmu přiděleny úředníkovi nebo zaměstnanci s jinou funkcí ve smyslu článku 1.
Článek 5
Pro účely tohoto pracovního řádu se „zvláštním poradcem“ rozumí osoba, která je přijata pro svoji zvláštní kvalifikaci a bez ohledu na její jinou výdělečnou činnost, aby poskytovala svoji pomoc ►M15 jednomu z orgánů Společenství ◄ buď pravidelně, nebo po stanovenou dobu, a která je odměňována z částky vyhrazené za tímto účelem v oddíle rozpočtu orgánu, pro který pracuje.
Článek 6
Každý orgán určí, kdo je oprávněn uzavírat smlouvy uvedené v článku 1.
►M112 Ustanovení čl. 1a odst. 2 a článku 1b ◄ a ►M112 čl. 2 odst. 2 ◄ služebního řádu se použijí obdobně.
Článek 7
Zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu přesahující jeden rok nebo na dobu neurčitou, je oprávněn volit a být volen do výboru zaměstnanců stanoveného v článku 9 služebního řádu.
Zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu kratší než jeden rok, má právo volit, jestliže je zaměstnán alespoň šest měsíců.
Smíšený výbor stanovený v článku 9 služebního řádu může být konzultován orgánem nebo výborem zaměstnanců v otázkách obecné povahy, které se týkají zaměstnanců, na které se vztahuje článek 1.
Článek 7a
Článek ►M112 24b ◄ služebního řádu se vztahuje na zaměstnance uvedené v článku 1.
HLAVA II
DOČASNÍ ZAMĚSTNANCI
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 8
Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. a), mohou být přijati na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouvy uvedených zaměstnanců, kteří jsou přijati na dobu určitou, nemohou být obnoveny více než jednou na dobu určitou. Každé další obnovení musí být na dobu neurčitou.
Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. b) nebo d) nesmějí být přijati na dobu delší čtyř let, ale délka jejich zaměstnání může být omezena na kratší dobu. Jejich smlouvy nemohou být obnoveny více než jednou na dobu nejvýše dvou let, pokud byla možnost obnovení stanovena v původní smlouvě, a v rámci lhůty v této smlouvě stanovené. Na konci uvedené doby přestávají být podle těchto ustanovení zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci. Po skončení platnosti jejich smlouvy mohou být tito zaměstnanci zařazeni na stálé pracovní místo v orgánu, pouze pokud jsou jmenováni jako úředníci v souladu se služebním řádem.
Dočasní zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. c), jsou přijímáni na dobu neurčitou.
Článek 9
Dočasní zaměstnanci jsou přijímáni v souladu s ustanoveními této hlavy pouze za účelem obsazení volných pracovních míst, která jsou uvedena na seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu každého orgánu.
Článek 9a
Komise předloží každoročně zprávu o používání dočasných zaměstnanců, zahrnující údaje o počtu těchto zaměstnanců, úrovni a druzích pracovních míst, zeměpisném rozložení a rozpočtových prostředcích na každou funkční skupinu.
Článek 10
Ustanovení článků 1d, 1e, čl. 5 odst. 1, 2, 3 a 4 a článku 7 služebního řádu se použijí obdobně.
Ve smlouvě s dočasným zaměstnancem musí být uvedena platová třída a platový stupeň, do kterého jsou dočasní zaměstnanci zařazeni.
Zařazení dočasných zaměstnanců na pracovní místo odpovídající vyšší platové třídě, než do které byli přijati, se zanese jako dodatek k jejich pracovní smlouvě.
Hlava VIII služebního řádu se použije obdobně na dočasné zaměstnance, kteří jsou odměňováni z prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie pro výzkum a investice. Hlava VIII služebního řádu se použije obdobně na dočasné zaměstnance vykonávající službu ve třetí zemi.
KAPITOLA 2
Práva a povinnosti
Článek 11
Ustanovení článků 11 až 26 služebního řádu týkající se práv a povinností úředníků se použijí obdobně. Má-li však dočasný zaměstnanec smlouvu na dobu určitou, je doba pracovního volna z osobních důvodů ve smyslu čl. 15 druhého pododstavce služebního řádu omezena na zbytek doby pracovního poměru.
Rozhodnutí požadující náhradu škody, kterou utrpěla Společenství v důsledku vážného porušení služebních povinností, v souladu s ustanoveními článku 22 služebního řádu přijímá orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po splnění formalit stanovených pro případ propuštění z důvodu závažného porušení služebních povinností.
Rozhodnutí týkající se jednotlivých dočasných zaměstnanců se zveřejní za podmínek stanovených v čl. 25 druhém pododstavci služebního řádu.
KAPITOLA 3
Podmínky přijetí
Článek 12
1. Přijímání dočasných zaměstnanců je zaměřeno na zajištění služeb osob s co nejvyšší mírou schopnosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě mezi státními příslušníky členských států Společenství.
Dočasní zaměstnanci se vybírají bez ohledu na rasu, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich rodinném stavu nebo rodinné situaci.
2. Dočasný zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že:
a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud se na něho nevztahuje výjimka udělená orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci, a požívá všech občanských práv;
b) splnil všechny povinnosti uložené mu právními předpisy o základní vojenské službě;
c) poskytl všechny záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce;
d) je zdravotně způsobilý pro výkon své funkce a
e) prokázal důkladnou znalost jednoho z jazyků Společenství a uspokojivou znalost dalšího z jazyků Společenství v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce.
3. Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (dále jen „úřad“;) poskytne na žádost jednotlivých orgánů pomoc při výběru dočasných zaměstnanců, zejména vymezením obsahu testů a uspořádáním výběrových řízení. Úřad zajistí průhlednost výběrových řízení na místa dočasných zaměstnanců přijímaných na základě čl. 2 písm. a), b) a d).
4. Na žádost orgánu úřad zajistí, aby se ve výběrových řízeních na místa dočasných zaměstnanců uplatňovala stejná měřítka jako pro výběr úředníků.
5. Bude-li třeba, přijme každý orgán obecná ustanovení o postupech pro přijímání dočasných zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.
Článek 13
Před přijetím se dočasný zaměstnanec podrobí lékařskému vyšetření jedním z lékařů orgánu, aby se orgán ujistil, že zaměstnanec splňuje požadavky čl. 12 odst. 2 písm. d).
Obdobně se použije článek 33 služebního řádu.
Článek 14
Orgán může od dočasného zaměstnance požadovat sjednání zkušební doby, a to nejdéle na dobu šesti měsíců.
Pokud dočasnému zaměstnanci během zkušební doby nemoc nebo nehoda zabrání vykonávat povinnosti po dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný uzavřít smlouvu zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek.
Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti dočasného zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá dotčené osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit. Dočasný zaměstnanec, který svou prací neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci však ve výjimečných případech může prodloužit zkušební dobu nejdéle na šest měsíců a případně přeřadit dočasného zaměstnance do jiného útvaru.
Zpráva o dočasném zaměstnanci ve zkušební době se vyhotoví kdykoli během této doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná. Zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit. Na základě zprávy může orgán oprávněný uzavřít smlouvu rozhodnout o propuštění dočasného zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou ►M112 ————— ◄ .
Propuštěný dočasný zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.
Článek 15
►M62 1. ◄ Počáteční zařazení dočasných zaměstnanců se určí v souladu s článkem 32 služebního řádu.
Pokud je dočasný zaměstnanec v souladu s čl. 10 třetím pododstavcem zařazen na pracovní místo odpovídající vyšší platové třídě, určí se jeho zařazení v souladu s článkem 46 služebního řádu.
2. ►M112 Obdobně se použijí ◄ ustanovení článku 43 služebního řádu o posudcích.
KAPITOLA 4
PRACOVNÍ PODMÍNKY
Článek 16
Ustanovení článků 42a, 42b a 55 až 61 služebního řádu se použijí obdobně, pokud jde o dovolenou, pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz, pracovní pohotovost na pracovišti nebo doma a úřední svátky. Mimořádná dovolená, rodičovská dovolená a pracovní volno z rodinných důvodů nesmějí být delší než délka trvání smlouvy.
Placené volno z důvodu nemoci stanovené v článku 59 služebního řádu však nepřesáhne tři měsíce ani dobu odpracovanou dočasným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. Volno nesmí překročit dobu platnosti pracovní smlouvy zaměstnance.
Po uplynutí této lhůty je zaměstnanec, jehož smlouva nebyla vypovězena, bez ohledu na skutečnost, že je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené pracovní volno.
Pokud však u zaměstnance vznikla nemoc z povolání nebo utrpěl úraz při výkonu svých povinností, pobírá nadále odměnu za práci v plné výši po celou dobu pracovní neschopnosti až do doby, kdy je mu přiznán invalidní důchod podle článku 33.
Článek 17
Za výjimečných okolností může být dočasnému zaměstnanci ze závažných osobních důvodů přiznáno na jeho žádost neplacené pracovní volno. ►M60 Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci stanoví délku takového volna, která nepřesáhne jednu čtvrtinu doby zaměstnancem odpracované a zároveň nepřesáhne:
— tři měsíce, pokud pracovní poměr zaměstnance netrvá déle než čtyři roky, nebo
— v ostatních případech ►M112 dvanáct ◄ měsíců.
◄
Doba volna přiznaného v souladu s předchozím pododstavcem se pro účely použití čl. 20 třetího pododstavce nezapočítá.
Po dobu neplaceného pracovního volna se pozastavuje členství dočasného zaměstnance v systému sociálního zabezpečení podle článku 28.
Avšak dočasný zaměstnanec, ►M112 který nevykonává výdělečnou činnost ◄ , může nejpozději do jednoho měsíce po skončení měsíce, ve kterém započalo jeho neplacené pracovní volno, požádat o prodloužení pojištění ►M112 proti rizikům uvedeným v článku 28 ◄ , bude-li během volna hradit polovinu příspěvků ►M112 stanovených v uvedeném článku ◄ ; výše příspěvků se vypočte podle posledního základního platu zaměstnance.
Navíc může dočasný zaměstnanec, na nějž se vztahuje čl. 2 písm. c) nebo d), prokáže-li, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení po dobu neplaceného pracovního volna, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v článku 41; příspěvky se vypočtou podle základního platu jeho třídy a stupně.
Článek 18
Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu vojenské služby, náhradní vojenské služby nebo cvičení záložníků nebo je povolán do jiné vojenské služby, získá volno z důvodu vojenské služby; u dočasných zaměstnanců zaměstnaných na dobu určitou nesmí toto volno za žádných okolností přesáhnout dobu pracovního poměru.
Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu vojenské služby nebo náhradní vojenské služby, nebude nadále dostávat odměnu, avšak ponechá si právo na povýšení na platové stupnici vyplývající z tohoto pracovního řádu. Ponechá si také nárok na starobní důchod, pokud po ukončení vojenské služby zpětně doplatí příspěvky na důchodové zabezpečení.
Dočasný zaměstnanec, který je povolán k výkonu cvičení záložníků nebo do jiné vojenské služby, bude během tohoto cvičení nebo jiné služby nadále dostávat odměnu sníženou o částku vyplácenou za výkon vojenské služby.
KAPITOLA 5
Odměna a náhrada výdajů
Článek 19
Odměna dočasných zaměstnanců se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.
Článek 20
1. Ustanovení článků 63, 64, 65 a 65a služebního řádu týkající se měny, ve které je odměna vyjádřena, a úpravy takové odměny, se použijí obdobně.
2. Ustanovení článků 66, 67, 69 a 70 služebního řádu týkající se základních platů, rodinných přídavků, příspěvků za práci v zahraničí a plateb v případě úmrtí se použijí obdobně.
3. Ustanovení článku 66a služebního řádu o zvláštním odvodu se použijí obdobně na dočasné zaměstnance.
4. Dočasný zaměstnanec, který byl zařazen v jednom platovém stupni ve své platové třídě po dobu dvou let, postupuje automaticky do dalšího stupně této platové třídy.
Článek 21
Ustanovení článků 1, 2, 3, 4 a 4a přílohy VII služebního řádu týkající se výplaty rodinných přídavků a příspěvků za práci v zahraničí se použijí obdobně.
Článek 22
S výhradou ustanovení článků 23 až 26 má dočasný zaměstnanec v souladu s články 5 až 15 přílohy VII služebního řádu nárok na náhradu výdajů souvisejících s přijetím do pracovního poměru, převedením nebo se skončením pracovního poměru, a rovněž na náhradu výdajů vzniklých během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s ním.
Článek 23
Dočasný zaměstnanec přijatý na dobu určitou, která nepřesahuje dvanáct měsíců, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci uvažuje o přijetí na stejnou dobu, má nárok, za podmínek stanovených v článku 9 přílohy VII služebního řádu, na náhradu stěhovacích výdajů.
Článek 24
1. Dočasný zaměstnanec přijatý na dobu určitou ne kratší než jeden rok nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci uvažuje o přijetí na stejnou dobu, má nárok, za podmínek stanovených v článku 5 přílohy VII služebního řádu, na příspěvek na zařízení, který činí pro předpokládanou dobu služby:
|
— ne kratší než jeden rok, ale méně než dva roky: |
|
sazby stanovené v článku 5 přílohy VII služebního řádu |
||
|
— ne kratší než dva roky, ale méně než tři roky: |
|
|||
|
— tři roky a déle: |
|
2. Příspěvek na znovuusídlení stanovený v článku 6 přílohy VII služebního řádu se přizná dočasnému zaměstnanci, který splnil čtyři roky služby. Zaměstnanec, který splnil více než jeden rok služby, ale méně než čtyři roky, obdrží příspěvek na znovuusídlení úměrný délce jeho služby; k nedokončeným rokům se nepřihlíží.
3. Příspěvek na zařízení stanovený v odstavci 1 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v odstavci 2 však nejsou nižší než:
— 1 074,14 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,
— 638,68 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.
Pokud nárok na příspěvek na zařízení nebo na příspěvek na znovuusídlení mají oba manželé, kteří jsou úředníky nebo jinými zaměstnanci Společenství, vyplácí se příspěvek pouze tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.
Článek 25
Použijí se ustanovení článku 10 přílohy VII služebního řádu týkající se denního příspěvku. ►M60 Dočasný zaměstnanec, který je zaměstnán na dobu určitou kratší dvanácti měsíců nebo který je zaměstnán na dobu neurčitou a který bude podle názoru orgánu uvedeného v čl. 6 prvním pododstavci zaměstnán stejně dlouho, má, prokáže-li, že již nemůže žít ve svém bydlišti, nárok na denní příspěvek po dobu trvání pracovního poměru, avšak nejdéle po dobu jednoho roku. ◄
Článek 26
Článek 8 přílohy VII služebního řádu týkající se roční výplaty cestovních výdajů z místa zaměstnání do místa původu se vztahuje pouze na dočasné zaměstnance, kteří splnili nejméně devět měsíců služby.
Článek 27
Ustanovení článků 16 a 17 přílohy VII služebního řádu týkající se výplaty splatných částek se použijí obdobně.
KAPITOLA 6
Dávky sociálního zabezpečení
Oddíl A
NEMOCENSKÉ A ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ, DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Článek 28
►M60 Na dočasné zaměstnance během trvání pracovního poměru, volna z důvodu nemoci a neplaceného pracovního volna uvedeného v článcích 11 a 17 se obdobně použijí ustanovení článků 72 a 73 služebního řádu týkající se nemocí a úrazů za podmínek tam uvedených; u dočasných zaměstnanců pobírajících ►M112 příspěvek v invaliditě nebo pozůstalostní důchod ◄ se obdobně použije článek 72 služebního řádu týkající se pojištění pro případ nemoci. ◄ ►M33 Článek 72 se vztahuje také na zaměstnance uvedené v čl. 39 odst. 2, kteří pobírají starobní důchod. ◄
Pokud však lékařské vyšetření stanovené v článku 13 prokáže, že zaměstnanec trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout, že se výdaje související s takovou nemocí nebo invaliditou vyloučí z náhrady výdajů stanovené v článku 72 služebního řádu.
Pokud dočasný zaměstnanec prokáže, že se na něj nevztahuje jiný systém pojištění pro případ nemoci stanovený právním nebo správním předpisem, může být po dobu nejvýše šesti měsíců po dni skončení platnosti jeho smlouvy účastníkem systému pojištění uvedeného v prvním pododstavci, požádá-li o to do jednoho měsíce po skončení platnosti smlouvy. Výše příspěvků uvedených v čl. 72 odst. 1 služebního řádu se vypočte podle posledního základního platu zaměstnance a polovina těchto příspěvků se účtuje zaměstnanci.
Obdrží-li orgán oprávněný ke jmenování zprávu lékaře pověřeného orgánem Společenství, může rozhodnout, že se neuplatní lhůta jednoho měsíce pro podání žádosti a lhůta šesti měsíců ve smyslu předchozího pododstavce, pokud dotyčná osoba trpí vážnou nebo dlouhodobou nemocí získanou během trvání pracovního poměru a ohlásila ji orgánu před koncem lhůty šesti měsíců ve smyslu předchozího pododstavce a pod podmínkou, že se dotyčná osoba podrobí lékařské prohlídce sjednané orgánem Společenství.
Článek 28a
1. Bývalý dočasný zaměstnanec, který je po ukončení služebního poměru s orgánem Evropských společenství nezaměstnaný a
— který není příjemcem starobního ani invalidního důchodu od Evropských společenství,
— jehož služební poměr nebyl ukončen odstoupením ani propuštěním z disciplinárních důvodů,
— který završil nejméně šest měsíců služby, a
— který má bydliště v členském státě Evropských společenství,
má podle níže uvedených podmínek nárok na měsíční příspěvek v nezaměstnanosti.
Má-li nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, je povinen to oznámit orgánu, ke kterému příslušel, a tento orgán to neprodleně oznámí Komisi. V takovém případě se částka těchto dávek odečte od vyplácené částky příspěvku podle odstavce 3.
2. Nárok na tento měsíční příspěvek v nezaměstnanosti má bývalý dočasný zaměstnanec, který:
a) se na vlastní žádost zaregistruje u orgánů zaměstnanosti členského státu, ve kterém má bydliště, jako žadatel o práci,
b) splňuje právními předpisy daného členského státu stanovené povinnosti, které jsou uloženy příjemcům dávek v nezaměstnanosti podle těchto předpisů, a
c) každý měsíc zasílá orgánu, ke kterému příslušel, osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu zaměstnanosti o tom, zda splnil podmínky a povinnosti uvedené pod písmeny a) a b); tento orgán osvědčení neprodleně zašle Komisi.
Společenství může příspěvek přiznat nebo poskytovat, i pokud nejsou splněny vnitrostátně platné povinnosti uvedené pod písmenem b), a to v případě nemoci, úrazu, mateřství, invalidity nebo jiných okolností postavených těmto případům na roveň nebo v případě, že oprávněný vnitrostátní orgán bývalého dočasného zaměstnance od těchto povinností osvobodí.
Po přijetí stanoviska odborným výborem přijme Komise opatření, která bude považovat za nezbytná k provádění tohoto článku.
3. Výše příspěvku v nezaměstnanosti se určí podle základního platu, jehož bývalý dočasný zaměstnanec dosáhl ke dni skončení služebního poměru. Příspěvek činí:
a) v počátečním období 12 měsíců 60 % základního platu,
b) od 13. do 24. měsíce 45 % základního platu,
c) od 25. do 36. měsíce 30 % základního platu.
Kromě období počátečních šesti měsíců, v němž se uplatňuje pouze níže stanovená dolní hranice, nikoli horní, nesmějí být takto vypočtené částky nižší než ►M122 1 171,09 EUR ◄ ani vyšší než ►M122 2 576,39 EUR ◄ . Tyto hranice se upravují stejným způsobem jako platové stupnice stanovené v článku 66 služebního řádu v souladu s článkem 65 služebního řádu.
4. Příspěvek v nezaměstnanosti se bývalému dočasnému zaměstnanci vyplácí po dobu nejvýše 36 měsíců po dni skončení služebního poměru a nesmí být v žádném případě vyplácen po dobu delší, než je jedna třetina skutečné délky skončeného služebního poměru. Přestane-li však bývalý dočasný zaměstnanec v průběhu této doby splňovat podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku v nezaměstnanosti se pozastaví. Výplata se obnoví, pokud bývalý dočasný zaměstnanec před uplynutím této doby opět začne splňovat uvedené podmínky a nezískal nárok na vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti.
5. Bývalý dočasný zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na domácnost se vyměří podle příspěvku v nezaměstnanosti v souladu s podmínkami článku 1 přílohy VII služebního řádu.
Tato osoba je povinna ohlásit veškeré příspěvky stejného druhu, které z jiných zdrojů pobírá ona sama nebo její manžel/manželka; částka těchto příspěvků se odečte od příspěvků vyplácených podle tohoto článku.
Bývalý dočasný zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také v souladu s článkem 72 služebního řádu nárok na pojištění pro případ nemoci, aniž by musel platit příspěvek k zajištění tohoto krytí.
6. Komise vyplácí příspěvek v nezaměstnanosti a rodinné přídavky v eurech. Žádný koeficient se nepoužije.
7. Na financování systému pojištění v nezaměstnanosti přispívá dočasný zaměstnanec jednou třetinou. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti činí 0,81 % základního platu dotčené osoby po odečtení paušální srážky ve výši ►M122 EUR 1 171,09 ◄ a bez ohledu na koeficienty ve smyslu článku 64 služebního řádu. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti se každý měsíc odečte z platu dotčené osoby a společně se zbývajícími dvěma třetinami, které jdou na vrub orgánu Společenství, se převede do zvláštního fondu nezaměstnanosti. Orgány Společenství mají tento fond společný a platí každý měsíc příspěvky Komisi do osmi dnů po výplatě odměn. Veškeré výdaje spojené s používáním tohoto článku schvaluje a platí Komise v souladu s ustanoveními finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie.
8. Na výplatu příspěvků v nezaměstnanosti bývalému dočasnému zaměstnanci, který je nezaměstnaný, se použije nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství.
9. Vnitrostátní orgány zodpovědné za zaměstnanost a nezaměstnanost v rámci svých vnitrostátních předpisů usilují společně s Komisí o účinnou spolupráci na řádném provádění tohoto článku.
10. Prováděcí ustanovení pro používání tohoto článku stanoví orgány Společenství vzájemnou dohodou po obdržení stanoviska výboru pro služební řád, aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 posledního pododstavce.
11. Po uplynutí jednoho roku od zavedení tohoto systému pojištění v nezaměstnanosti a potom každé dva roky předkládá Komise Radě zprávu o finanční situaci systému. Nezávisle na této zprávě může Komise předkládat Radě návrhy na úpravu příspěvků na pojistné uvedených v odstavci 7, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému. O těchto návrzích rozhoduje Rada v souladu s podmínkami odstavce 3.
Článek 29
Ustanovení článku 74 služebního řádu týkající se porodného a článek 75 služebního řádu týkající se převzetí závazků orgánem za náklady tam uvedené se použijí obdobně.
Článek 30
Ustanovení článku 76 týkající se darů, půjček nebo záloh se použijí obdobně na dočasné zaměstnance v průběhu platnosti jejich smlouvy nebo po skončení platnosti smlouvy, pokud v důsledku vážné nemoci ►M112 nebo zdravotního postižení, ◄ nebo úrazu utrpěných během trvání jeho pracovního poměru je zaměstnanec v pracovní neschopnosti a prokáže, že na tuto nemoc nebo úraz se nevztahuje jiný systém sociálního zabezpečení.
Oddíl B
POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD INVALIDITY A ÚMRTÍ
Článek 31
Dočasní zaměstnanci jsou v souladu s následujícími ustanoveními pojištěni pro případy invalidity a úmrtí, které mohou nastat během trvání pracovního poměru.
Výplaty a dávky stanovené v tomto oddíle se pozastaví, je-li na základě tohoto pracovního řádu dočasně zastavena výplata odměny, kterou zaměstnanec pobírá s ohledem na své zaměstnání.
Článek 32
Pokud lékařské vyšetření provedené před přijetím zaměstnance prokáže, že trpí nemocí nebo invaliditou, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o přiznání zaměstnanci zaručených dávek stanovených v oblasti invalidity nebo úmrtí pouze po uplynutí doby pěti let ode dne jeho nástupu do pracovního poměru v orgánu, pokud jde o následky této nemoci nebo invalidity.
Zaměstnanec se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru pro otázky invalidity uvedenému v čl. 9 odst. 1 služebního řádu.
Článek 33
1. Zaměstnanec trpící celkovou invaliditou, který je z tohoto důvodu nucen přerušit pracovní poměr u orgánu, má nárok po dobu trvání invalidity na příspěvek v invaliditě, jehož výše se určí takto:
Článek 52 služebního řádu se použije obdobně na příjemce příspěvku v invaliditě. Pokud odejde příjemce příspěvku v invaliditě do důchodu před dosažením věku 65 let, aniž by dosáhl maximálního nároku na důchod, použijí se obecná ustanovení o starobních důchodech. Výše starobního důchodu je založena na výši platu pro platovou třídu a platový stupeň, do nichž byl zaměstnanec v době, kdy se stal invalidním, zařazen.
Částka příspěvku v invaliditě činí 70 % konečného základního platu dočasného zaměstnance. Nesmí však být nižší než částka životního minima podle článku 6 přílohy VIII služebního řádu. Výše příspěvku v invaliditě je závislá na výši příspěvků do důchodového systému, které se vypočítají na základě uvedeného příspěvku.
Pokud invalidita zaměstnance nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, činí příspěvek v invaliditě nejméně 120 % částky životního minima. V uvedených případech jsou příspěvky do systému důchodového zabezpečení hrazeny z rozpočtu bývalého zaměstnavatele.
Pokud si zaměstnanec způsobil invaliditu úmyslně, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout, že zaměstnanec obdrží pouze příspěvek uvedený v článku 39.
Osoby, které mají nárok na příspěvek v invaliditě, mají také v souladu s přílohou VII služebního řádu nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu; příspěvek na domácnost se vyměří podle výše příspěvku v invaliditě, který příjemce pobírá.
2. Invaliditu určí výbor pro otázky invalidity stanovený v článku 9 služebního řádu.
3. Orgán uvedený v článku 40 přílohy VIII služebního řádu si může vyžádat pravidelné kontroly příjemce příspěvku v invaliditě, aby mohl ověřit, že příjemce stále splňuje podmínky pro pobírání uvedeného příspěvku. Shledá-li výbor pro otázky invalidity, že tyto podmínky nejsou nadále plněny, zaměstnanec obnoví svůj služební poměr u orgánu Společenství, pokud mu neskončila doba trvání smlouvy.
Prokáže-li se však, že dotčenou osobu není možné ve službách Společenství zaměstnat, může být smlouva ukončena vyplacením částky ve výši odměny, která by zaměstnanci byla vyplácena během výpovědní doby, a případně odstupného stanoveného v článku 47. Použije se také článek 39.
Článek 34
Pozůstalé osoby po zemřelém zaměstnanci, které jsou definovány v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu, mají nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v článcích 35 až 38. ►M62 ————— ◄
▼M62 —————
Pokud zemře bývalý zaměstnanec ►M62 pobírající ►M112 příspěvek v invaliditě ◄ nebo bývalý zaměstnanec ◄ ve smyslu čl. 2 ►M62 písmena a), c) nebo d) ◄ , který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením věku ►M112 63 ◄ let a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl ►M112 63 ◄ let, mají právní nástupci zemřelého zaměstnance vymezení v kapitole 4 přílohy VIII nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu dočasného zaměstnance, bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího ►M112 příspěvek v invaliditě nebo starobní důchod ◄ nebo bývalého dočasného zaměstnance, který opustil službu před dosažením věku ►M112 63 ◄ let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku ►M112 63 ◄ let, použijí se u jeho manžela/manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.
Článek 35
Nárok na důchod nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k úmrtí došlo, nebo případně prvním dnem měsíce následujícího po období, ve kterém ►M112 pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ , sirotci nebo vyživované osoby pobírali odměnu zaměstnance podle článku 70 služebního řádu.
Článek 36
►M112 Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka ◄ zaměstnance má nárok na ►M112 pozůstalostní důchod ◄ souladu s kapitolou 4 přílohy VIII služebního řádu. Důchod nesmí být nižší než 35 % konečného základního měsíčního platu pobíraného zaměstnancem a nesmí být nižší než částka životního minima vymezená v článku 6 přílohy VIII služebního řádu. Zemře-li zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d), zvýší se částka ►M112 pozůstalostního důchodu ◄ na 60 % starobního důchodu, který by zaměstnanec pobíral, kdyby na něj měl bez ohledu na délku služby a věk nárok v okamžiku úmrtí.
Osoba pobírající ►M112 pozůstalostní důchod ◄ má za podmínek stanovených v příloze VII služebního řádu nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na vyživované dítě se však rovná dvojnásobku příspěvku stanoveného v čl. 67 odst. 1 písm. b) služebního řádu.
▼M62 —————
Článek 37
Pokud zaměstnanec nebo osoba mající nárok na starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě zemře, aniž zanechá manžela / manželku, který / která má nárok na pozůstalostní důchod, mají děti považované za jím vyživované v době úmrtí nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 80 služebního řádu.
Stejný nárok se vztahuje na děti, které splňují předchozí podmínky, v případě úmrtí nebo opětovného sňatku manžela / manželky, který / která má nárok na pozůstalostní důchod.
Pokud zaměstnanec nebo osoba mající nárok na starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě zemře, ale podmínky uvedené v prvním pododstavci nejsou splněny, použijí se ustanovení čl. 80 třetího pododstavce služebního řádu.
V případě úmrtí bývalého dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d), který opustil službu před dosažením věku 63 let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku 63 let, mají děti považované za jím vyživované v souladu s článkem 2 přílohy VII služebního řádu nárok na sirotčí důchod vždy za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v předchozích pododstavcích.
Sirotčí důchod osoby považované za vyživované dítě podle čl. 2 odst. 4 přílohy VII služebního řádu nesmí být vyšší než dvojnásobek příspěvku na vyživované dítě.
Sirotčí důchod se nevyplácí, zemře-li vlastní rodič, který byl nahrazen rodičem adoptivním.
Za podmínek stanovených v článku 3 přílohy VII služebního řádu má sirotek nárok na příspěvek na vzdělání.
Článek 38
V případě rozvodu nebo pokud existuje více než jedna kategorie pozůstalých, kteří mohou požadovat pozůstalostní důchod, rozdělí se důchod způsobem stanoveným v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu.
Článek 38a
Obdobně se použijí pravidla pro maximální částky a rozdělení stanovená v článku 81a služebního řádu.
Oddíl C
STAROBNÍ DŮCHOD A ODCHODNÉ
Článek 39
1. Při odchodu ze služby má zaměstnanec ve smyslu článku 2 nárok na starobní důchod, převod pojistně matematické protihodnoty nebo na odchodné vyměřené v souladu s kapitolou 3 hlavy V a s přílohou VIII služebního řádu. Pokud má zaměstnanec nárok na starobní důchod, jeho nárok na důchod se sníží v poměru k částkám vyplaceným v souladu s článkem 42.
Ustanovení čl. 9 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu se použije za těchto podmínek:
Orgán oprávněný ke jmenování může ve služebním zájmu na základě objektivních kritérií a průhledných postupů zavedených prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že v případě dočasného zaměstnance neuplatní žádné snížení důchodu až do nejvyššího počtu osmi dočasných zaměstnanců všech orgánů v kterémkoli jednom roce. Celkový počet dočasných zaměstnanců, ne které se neuplatní žádné snížení důchodu, se může lišt, pokud nebude překročen průměrný počet deset za každé dva roky a pokud bude dodržena zásada rozpočtové neutrality. Komise předloží před uplynutím pěti let Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění tohoto opatření. Bude-li třeba, Komise předloží na základě článku 283 Smlouvy o ES návrh, aby se po pěti letech nejvyšší počet odchodů za rok změnil.
2. Ustanovení čl. 11 odst. 2 a 3 přílohy VIII služebního řádu se použijí obdobně na zaměstnance ve smyslu článku 2 tohoto pracovního řádu.
3. Osoba, která získá nárok na starobní důchod, má nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67 služebního řádu. Procentní složka příspěvku na domácnost se vyměří podle výše příjemcova starobního důchodu.
Článek 40
Je-li zaměstnanec jmenován úředníkem ►M15 Společenství ◄ , neobdrží odchodné uvedené v čl. 39 odst. 1.
Každá doba služby dočasných zaměstnanců ►M15 ve Společenstvích ◄ se vezme v úvahu pro účely vyměření roků služby započitatelných pro důchod za podmínek stanovených v příloze VIII služebního řádu.
Pokud zaměstnanec využil možnost stanovenou v článku 42, snižují se jeho důchodové nároky úměrně k době, po kterou tyto částky čerpal.
Předchozí pododstavec se nevztahuje na zaměstnance, který do tří měsíců poté, co se na něj začal vztahovat služební řád, požádá o možnost vrácení uvedených částek a úroku z úroků s roční úrokovou mírou ►M113 3,9 % ◄ ; tato úroková míra může být přezkoumána podle postupu stanoveného v článku 12 přílohy XII služebního řádu.
Oddíl D
FINANCOVÁNÍ SYSTÉMU ÚRAZOVÉHO A ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A SYSTÉMU DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ
Článek 41
Na financování systému sociálního zabezpečení stanoveného v oddílech B a C se obdobně použije ►M112 články 83 a 83a ◄ služebního řádu a články 36 a 38 přílohy VIII služebního řádu.
Článek 42
V souladu s podmínkami stanovenými orgánem může zaměstnanec požádat orgán o uskutečnění jakékoli platby, kterou musí zaplatit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v zemi svého původu.
Takové platby nepřesáhnou ►M112 dvojnásobek sazby stanovené v čl. 83 odst. 2 služebního řádu ◄ a účtují se ►M15 rozpočtu Společenství ◄ .
Oddíl E
STANOVENÍ NÁROKŮ DOČASNÝCH ZAMĚSTNANCŮ
Článek 43
Obdobně se použijí články 40 až 44 přílohy VIII služebního řádu.
Oddíl F
VYPLÁCENÍ DÁVEK
Článek 44
Obdobně se použijí články 81a a 82 služebního řádu a článek 45 přílohy VIII služebního řádu týkající se výplaty dávek.
Z částky dávky dočasného zaměstnance nebo dávek náležejících oprávněným osobám se srazí veškeré částky, které tento zaměstnanec dluží Společenstvím v rámci tohoto systému pojištění ke dni splatnosti dávek, a to způsobem, který určí orgán Společenství uvedený v článku 45 přílohy VIII služebního řádu. Srážky se mohou rozložit na více měsíců.
Oddíl G
POSTOUPENÍ PRÁV NA SPOLEČENSTVÍ
Článek 44a
Obdobně se použije článek 85a služebního řádu týkající se postoupení práv na Společenství.
KAPITOLA 7
Vracení přeplatků
Článek 45
Použije se ustanovení článku 85 služebního řádu týkající se vracení přeplatků.
KAPITOLA 8
Opravné prostředky
Článek 46
Ustanovení hlavy VII služebního řádu týkající se opravných prostředků se použije obdobně.
KAPITOLA 9
Skončení pracovního poměru
Článek 47
Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr dočasných zaměstnanců:
a) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let nebo
b) pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou:
i) ke dni uvedenému ve smlouvě,
ii) na konci výpovědní doby uvedené ve smlouvě, která zaměstnanci nebo orgánu umožňuje ukončit pracovní poměr dříve. Výpovědní doba nesmí být kratší než jeden měsíc za každý rok trvání služebního poměru, přičemž nejkratší výpovědní doba činí jeden měsíc a nejdelší tři měsíce. U dočasných zaměstnanců, jejichž smlouvy byly obnoveny, činí nejdelší výpovědní doba šest měsíců. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci za předpokladu, že volno z důvodů nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci doba přerušuje. V případě rozvázání smlouvy orgánem má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za období mezi dnem skončení plnění jeho povinností a dnem skončení platnosti jeho smlouvy,
ii) pokud zaměstnanec nadále nesplňuje podmínky stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) s výhradou možnosti udělení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Pokud výjimka udělena není, použije se výpovědní doba uvedená v písm. b) bodě ii); nebo
c) pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou:
i) na konci výpovědní doby sjednané ve smlouvě; délka výpovědní doby nesmí být kratší než jeden měsíc za každý dokončený rok služby, přičemž nejkratší výpovědní doba činí tři měsíce a nejdelší deset měsíců. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci za předpokladu, že volno z důvodů nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci doba přerušuje nebo
ii) pokud zaměstnanec nadále nesplňuje podmínky stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) s výhradou možnosti udělení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Pokud výjimka udělena není, použije se výpovědní doba uvedená v písm. c) bodě i).
Článek 48
Pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou může orgán rozvázat bez výpovědní doby:
a) během zkušební doby nebo na jejím konci v souladu s článkem 14;
▼M112 —————
►M112 b) ◄ není-li zaměstnanec po skončení volna z důvodu nemoci stanoveného v článku 16 schopen pokračovat v plnění svých povinností. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši jeho základního platu včetně rodinných přídavků odpovídajících dvěma dnům za každý dokončený měsíc služby.
Článek 49
1. Po skončení disciplinárního řízení podle přílohy IX služebního řádu, která se použije obdobně, může být pracovní poměr skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů v závažných případech, pokud dočasný zaměstnanec úmyslně nebo z nedbalosti závažným způsobem poruší své povinnosti. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl dotyčný zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.
Před skončením pracovního poměru dočasného zaměstnance je možné jej postavit mimo službu v souladu s ►M112 články 23 a 24 přílohy IX ◄ služebního řádu, který se použije obdobně.
2. ►M62 V případě skončení pracovního poměru v souladu s odstavcem 1 ◄ může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o:
a) omezení odchodného stanoveného v článku 39 na zaplacení příspěvku stanoveného v článku 83 služebního řádu a úroků z úroků s roční úrokovou mírou 3,5 %;
b) částečném nebo úplném odmítnutí příspěvku na znovuusídlení stanoveném v čl. 24 odst. 2.
Článek 50
1. Orgán zruší s dočasným zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, že:
a) při přijímání do pracovního poměru dočasný zaměstnanec úmyslně uvedl nepravdivé údaje o odborné způsobilosti nebo požadavcích stanovených v čl. 12 odst. 2 a
b) tyto nepravdivé údaje byly určujícím činitelem pro jeho přijetí do pracovního poměru.
2. V takovém případě prohlásí orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po vyslechnutí dotyčného zaměstnance a po provedení disciplinárního řízení podle přílohy IX služebního řádu, která se použije obdobně, pracovní poměr za skončený.
Před skončením pracovního poměru dočasného zaměstnance je možné jej postavit mimo službu v souladu s ►M112 články 23 a 24 přílohy IX ◄ služebního řádu, který se použije obdobně.
Použijí se ustanovení čl. 49 odst. 2.
Článek 50a
Aniž by byly dotčeny články 49 a 50, může být dočasnému zaměstnanci nebo bývalému dočasnému zaměstnanci, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší své povinnosti vyplývající z tohoto pracovního řádu, uloženo disciplinární opatření v souladu s hlavou VI služebního řádu a popřípadě s přílohou IX služebního řádu, jejíž ustanovení se použijí obdobně.
HLAVA III
POMOCNÍ ZAMĚSTNANCI
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 51
Smlouvy s pomocnými zaměstnanci se uzavírají na dobu určitou s možností obnovení.
Článek 52
Skutečná doba trvání pracovního poměru pomocných zaměstnanců, včetně doby po obnovení, nepřesáhne tři roky nebo datum 31. prosince 2007. Po 31. prosinci 2006 nesmějí být přijímáni žádní noví pomocní zaměstnanci.
Článek 53
Pomocní zaměstnanci se dělí do čtyř kategorií, které se dále člení do skupin odpovídajících funkcím, které mají vykonávat.
V rámci každé skupiny jsou pomocní zaměstnanci rozděleni do čtyř služebních tříd. Toto třídění vezme v úvahu kvalifikační předpoklady a zkušenosti dotyčných osob.
Základní typy činností a odpovídající skupiny jsou uvedeny v následující tabulce:
|
Kategorie |
Skupina |
Činnost |
|
A |
I |
Výzkumný pracovník s velkými zkušenostmi v jedné nebo více oblastech; |
|
Zkušený revizor překladů; |
||
|
Tlumočník se zvláštními zkušenostmi. |
||
|
II |
Výzkumný pracovník s určitými zkušenostmi; |
|
|
Revizor překladů; |
||
|
Zkušený překladatel nebo tlumočník. |
||
|
III |
Výzkumný pracovník; |
|
|
Překladatel nebo tlumočník. |
||
|
B |
IV |
Zaměstnanci plnící obtížné úkoly (redigování, korektury, účetnictví nebo technické práce); |
|
V |
Zaměstnanci plnící jednoduché úkoly (redigování, účetnictví nebo technické práce). |
|
|
C |
VI |
Zkušená sekretářka; Zkušený kancelářský pracovník; |
|
VII |
Sekretářka, písař nebo telefonistka; Kancelářský pracovník |
|
|
D |
VIII |
Kvalifikovaný pracovník; Vrátný nebo řidič; |
|
IX |
Nekvalifikovaný pracovník, poslíček. |
►M112 Článek 1d ◄ služebního řádu týkající se rovného zacházení pro úředníky se použije obdobně.
KAPITOLA 2
Práva a povinnosti
Článek 54
Ustanovení článků 11 až 25 služebního řádu týkající se práv a povinností úředníků se použijí obdobně s výjimkou článku 13 týkajícího se výdělečné činnosti manžela/manželky úředníka, článku 15 týkajícího se úředníků, kteří se ucházejí o volenou veřejnou funkci nebo kteří byli do takové funkce zvoleni, čl. 23 třetího pododstavce týkajícího se průkazu a čl. 25 druhého pododstavce týkajícího se zveřejnění rozhodnutí.
Rozhodnutí požadující náhradu škody, kterou utrpěla Společenství v důsledku vážného porušení služebních povinností, v souladu s ustanoveními článku 22 služebního řádu přijímá orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po splnění formalit stanovených pro případy propuštění z důvodu závažného porušení služebních povinností.
KAPITOLA 3
Podmínky přijetí
Článek 55
1. Pomocný zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že:
a) je státním příslušníkem jednoho z členských států Společenství, pokud se na něj nevztahuje výjimka udělená orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci, a požívá všech občanských práv;
b) splnil všechny povinnosti uložené mu právními předpisy o základní vojenské službě;
c) poskytl všechny záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce a
d) je zdravotně způsobilý pro výkon své funkce.
2. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci může upustit od požadavku, aby uvedená osoba předložila doklady prokazující splnění těchto podmínek, pokud je přijata na nejvýše tři měsíce.
Článek 56
Pracovní smlouva pomocného zaměstnance musí stanovit zejména:
a) dobu trvání smlouvy;
b) den nástupu do pracovního poměru;
c) druh práce;
d) zařazení zaměstnance;
e) místo výkonu práce.
KAPITOLA 4
Pracovní podmínky
Článek 57
►M112 Články 55 až 56b služebního řádu, kromě čl. 55a odst. 2 písm. d) a e), ◄ se použijí obdobně pokud jde o pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz a pracovní pohotovost doma nebo na pracovišti.
Článek 58
Pomocní zaměstnanci mají nárok na dva pracovní dny placené dovolené za měsíc služby; žádné období kratší než patnáct dnů nebo jedna polovina měsíce služby nezakládá nárok na dovolenou.
Pokud s ohledem na požadavky služby není možné během doby jeho zaměstnání poskytnout pomocnému zaměstnanci dovolenou stanovenou v předchozím pododstavci, za každý den nevyčerpané dovolené mu náleží odměna jako za skutečný pracovní den.
Navíc k dovolené může být pomocnému zaměstnanci ve výjimečných případech na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno v souladu s pravidly stanovenými orgánem na základě zásad vymezených v článku 57 služebního řádu a článku 6 přílohy V služebního řádu.
Článek 59
Ustanovení článku 16 týkající se volna z důvodu nemoci se vztahují na pomocné zaměstnance. ►M62 Placené volno z důvodu nemoci však nesmí přesáhnout jeden měsíc ani dobu odpracovanou pomocným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. ◄ Ustanovení článku 58 služebního řádu týkající se mateřské dovolené se použijí obdobně.
Článek 60
Ustanovení článků 60 a 61 služebního řádu týkající se neoprávněné nepřítomnosti a veřejných svátků se použijí obdobně.
KAPITOLA 5
Odměna a náhrada výdajů
Článek 61
Odměna pomocných zaměstnanců se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků.
Pomocní zaměstnanci zůstávají po dobu platnosti své smlouvy zařazeni do třídy, která je stanovena v jejich smlouvě.
Článek 62
Pomocní zaměstnanci jsou placeni denně nebo měsíčně.
V případě, že jsou pomocní zaměstnanci placeni denně, jsou placeny pouze skutečně odpracované dny.
Článek 63
Základní platy se stanoví podle následující tabulky:
|
1.7.2008 |
STUPEŇ |
||||
|
KATEGORIE |
SKUPINA |
1 |
2 |
3 |
4 |
|
A |
I |
6 565,32 |
7 378,56 |
8 191,80 |
9 005,04 |
|
II |
4 765,00 |
5 229,31 |
5 693,62 |
6 157,93 |
|
|
III |
4 004,25 |
4 182,62 |
4 360,99 |
4 539,36 |
|
|
B |
IV |
3 846,60 |
4 223,18 |
4 599,76 |
4 976,34 |
|
V |
3 021,43 |
3 220,60 |
3 419,77 |
3 618,94 |
|
|
C |
VI |
2 873,61 |
3 042,79 |
3 211,97 |
3 381,15 |
|
VII |
2 571,98 |
2 659,49 |
2 747,00 |
2 834,51 |
|
|
D |
VIII |
2 324,67 |
2 461,59 |
2 598,51 |
2 735,43 |
|
IX |
2 238,75 |
2 269,94 |
2 301,13 |
2 332,32 |
|
Článek 63a
Obdobně se použijí ustanovení článku 66a služebního řádu.
Článek 64
Ustanovení článků 63, 64 a 65 služebního řádu týkající se měny, ve které má být vyjádřena odměna, a úpravy takové odměny, se použijí obdobně.
Článek 65
Ustanovení článku 67 služebního řádu s výjimkou odst. 1 písm. c) a článek 69 služebního řádu a články 1, 2, a 4 přílohy VII služebního řádu se použijí obdobně na rodinné přídavky a příspěvky za práci v zahraničí.
Článek 66
Pobírá-li zaměstnanec denní odměnu, činí odměna náležející zaměstnanci za každý den práce jednu dvacetinu měsíční odměny. Odměna se vyplácí na konci běžného týdne.
Článek 67
Ustanovení článků 7, 11, 12, 13 a 13a přílohy VII služebního řádu týkající se náhrady cestovních výdajů a výdajů při služební cestě a přiznání příspěvku na bydlení a příspěvku na dopravu se použijí obdobně.
Článek 68
V případě, že jsou pomocní zaměstnanci placeni měsíčně, vyplácí se odměna nejpozději v poslední pracovní den měsíce.
Není-li odměna vyplácena za dokončený měsíc, rozdělí se částka na třicetiny, a
a) činí-li skutečný počet dnů, za které náleží odměna, 15 nebo méně, rovná se počet splatných třicetin k úhradě skutečnému počtu dnů, za které náleží odměna;
b) činí-li skutečný počet dnů, za které náleží odměna, více než 15, rovná se počet splatných třicetin rozdílu mezi skutečným počtem dnů, za které nenáleží odměna, a 30.
Vznikne-li nárok na výplatu rodinných přídavků a příspěvků za práci v zahraničí po dni nástupu do služebního poměru, pobírá zaměstnanec uvedené příspěvky od prvního dne měsíce, ve kterém uvedený nárok vznikl. Po zániku uvedeného nároku zaměstnanec uvedené příspěvky pobírá do posledního dne měsíce, ve kterém nárok zanikl.
Článek 69
Pomocný zaměstnanec, který prokáže, že nemůže nadále bydlet ve svém dosavadním bydlišti, má nejvýše po dobu jednoho roku nárok na denní příspěvek stanovený v článku 10 přílohy VII služebního řádu.
KAPITOLA 6
Dávky sociálního zabezpečení
Článek 70
1. Pomocní zaměstnanci se připojí k povinnému systému sociálního zabezpečení, aby byli pojištěni pro případ nemoci, úrazu, invalidity ►M112 nezaměstnanosti ◄ a úmrtí a aby získali nárok na starobní důchod, nejlépe k systému země, ke kterému naposledy patřili nebo k systému země jejich původu.
Orgán je odpovědný za příspěvky zaměstnavatele vyžadované podle platných právních předpisů, pokud je zaměstnanec povinně připojen k takovému systému sociálního zabezpečení, ►M112 nebo pojištění v nezaměstnanosti ◄ nebo za dvě třetiny zaměstnancových příspěvků, pokud zůstane dobrovolně pojištěn v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, kde byl pojištěn před nástupem do služby ►M15 Společenství ◄ , nebo pokud se dobrovolně připojí k vnitrostátnímu systému sociálního zabezpečení.
2. Nepoužije-li se ustanovení odstavce 1, pomocní zaměstnanci se pojistí pro případ nemoci, úrazu, invalidity a úmrtí a z důvodu získání nároku na starobní důchod na náklady orgánu, který je zaměstnává, do výše dvou třetin příspěvku stanovené v odstavci 1. Ustanovení pro použití výše uvedeného se stanoví dohodou mezi orgány po projednání s výborem pro služební řád stanoveném v článku 10 služebního řádu.
Článek 71
Ustanovení článku 76 služebního řádu týkající se darů, půjček nebo záloh se použije obdobně na pomocné zaměstnance po dobu trvání jejich smlouvy.
KAPITOLA 7
Vracení přeplatků
Článek 72
Použije se ustanovení článku 85 služebního řádu týkající se vracení přeplatků.
KAPITOLA 8
Opravné prostředky
Článek 73
Ustanovení hlavy VII služebního řádu týkající se opravných prostředků se použije obdobně.
KAPITOLA 9
Skončení pracovního poměru
Článek 74
Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr pomocných zaměstnanců rovněž:
a) ke dni uvedenému ve smlouvě;
b) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku 65 let;
c) na konci výpovědní doby uvedené ve smlouvě, která zaměstnanci nebo orgánu umožňuje ukončit pracovní poměr dříve. Výpovědní doba nesmí být kratší než jeden měsíc za každý rok trvání služebního poměru, přičemž nejkratší výpovědní doba činí jeden měsíc a nejdelší tři měsíce. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci za předpokladu, že volno z důvodů nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc v průběhu mateřské dovolené nebo volna z důvodů nemoci doba přerušuje. V případě rozvázání smlouvy orgánem má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za období mezi dnem skončení plnění jeho povinností a dnem skončení platnosti jeho smlouvy;
d) pokud zaměstnanec nadále nesplňuje podmínky stanovené v čl. 55 odst. 1 písm. a) s výhradou možnosti udělení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Pokud výjimka udělena není, použije se výpovědní doba uvedená v písmeni c) tohoto článku.
Článek 75
Pracovní poměr ►M112 ————— ◄
1. orgán rozváže bez výpovědní doby, je-li zaměstnanec povolán k základní vojenské službě;
2. může orgán rozvázat bez výpovědní doby:
a) je-li zaměstnanec povolán ke službě v ozbrojených složkách a jeho povinnosti podle pracovní smlouvy s orgánem jsou takové, že po skončení služby v ozbrojených složkách není naděje na jeho opětovné zaměstnání na předchozím pracovním místě. V takovém případě dotyčný zaměstnanec obdrží příspěvek rovnající se jeho základnímu platu a rodinné přídavky v poměru dva dny za každý dokončený měsíc služby;
b) je-li zaměstnanec zvolen do veřejné funkce a orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci považuje takovou veřejnou funkci za neslučitelnou s výkonem jeho funkce ve ►M15 Společenství ◄ ;
c) přestane-li zaměstnanec splňovat požadavky čl. 55 odst. 1 písm. d). Jeho pracovní poměr však může být ukončen pouze tehdy, má-li nárok na příspěvek v invaliditě;
d) není-li zaměstnanec po skončení volna z důvodu nemoci stanoveného v článku 59 schopen pokračovat v plnění svých povinností. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši svého základního platu včetně rodinných přídavků odpovídajících dvěma dnům za každý dokončený měsíc služby.
Článek 76
Pracovní poměr může být skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů, pokud pomocný zaměstnanec úmyslně nebo z nedbalosti závažným způsobem poruší své povinnosti. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl dotyčný zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.
Článek 77
Orgán zruší s pomocným zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, že
a) při přijímání do pracovního poměru pomocný zaměstnanec úmyslně uvedl nepravdivé údaje o odborné způsobilosti nebo požadavcích stanovených v čl. 55 odst. 1 a
b) tyto nepravdivé údaje byly určujícím činitelem pro jeho přijetí do pracovního poměru.
V takovém případě prohlásí orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci po vyslechnutí dotyčného zaměstnance pracovní poměr za skončený.
Článek 78
Odchylně od ustanovení této hlavy pomocní zaměstnanci přijatí Evropským parlamentem po dobu jeho zasedání podléhají podmínkám přijetí a odměňování stanoveným dohodou mezi Parlamentem, Radou Evropy a Shromážděním Západoevropské unie o přijetí těchto zaměstnanců.
Ustanovení této dohody a jakýchkoli dalších změn této dohody se oznámí příslušným rozpočtovým orgánům jeden měsíc před jejich vstupem v platnost.
Stejné podmínky přijetí a odměňování, které se vztahují na konferenční tlumočníky přijaté Evropským parlamentem, se vztahují na pomocné zaměstnance přijaté Komisí na místa konferenčních tlumočníků jménem orgánů a institucí Společenství.
Použitelnost ustanovení tohoto článku končí dnem 31. prosince 2006, od kterého budou dotčení zaměstnanci podléhat podmínkám stanoveným podle postupu uvedeného v článku 90.
HLAVA IV
SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCI
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 79
1. Smluvní zaměstnanci budou vypláceni z celkových částek přidělovaných pro tento účel v oddílu rozpočtu příslušného orgánu.
2. Každý orgán přijme obecná prováděcí ustanovení upravující podle potřeby používání smluvních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.
3. Komise předloží každoročně zprávu o používání dočasných zaměstnanců, zahrnující údaje o počtu těchto zaměstnanců, úrovni a druzích pracovních míst, zeměpisném rozložení a rozpočtových prostředcích na každou funkční skupinu.
4. Orgány, agentury a ostatní subjekty používající služeb smluvních zaměstnanců každoročně předloží v rámci rozpočtového řízení předběžný odhad předpokládaného použití smluvních zaměstnanců za každou funkční skupinu.
Článek 80
1. Smluvní zaměstnanci se dělí do čtyř funkčních skupin, které odpovídají pracovním činnostem, které mají vykonávat. Každá funkční skupina se dále dělí do platových tříd a platových stupňů.
2. Základní typy pracovních činností a odpovídající funkční skupiny jsou uvedeny v této tabulce:
|
Funkční skupina |
Plat. třída |
Činnost |
|
IV |
13 až 18 |
Administrativní, poradenská, jazyková a obdobná technická činnost vykonávaná pod dohledem úředníků nebo dočasných zaměstnanců. |
|
III |
8 až 12 |
Výkonné úkoly, redakční činnost, účetnictví a jiné obdobné technické úkoly vykonávané pod dohledem úředníků nebo dočasných zaměstnanců. |
|
II |
4 až 7 |
Kancelářské a sekretářské práce, řízení kancelářského úseku a jiné obdobné činnosti vykonávané pod dohledem úředníků nebo dočasných zaměstnanců. |
|
I |
1 až 3 |
Manuální nebo podpůrná správně technická činnost vykonávaná pod dohledem úředníků nebo dočasných zaměstnanců. |
3. Každý orgán nebo instituce podle článku 3a vymezí na základě této tabulky po projednání s Výborem pro služební řád pravomoci náležející ke každému druhu pracovní činnosti.
4. Obdobně se použije článek 1e služebního řádu o opatřeních sociální povahy a pracovních podmínkách.
KAPITOLA 2
PRÁVA A POVINNOSTI
Článek 81
Obdobně se použije článek 11.
KAPITOLA 3
PODMÍNKY PŘIJETÍ
Článek 82
1. Smluvní zaměstnanci jsou vybíráni na nejširším možném zeměpisném základě z občanů členských států bez ohledu na rasový či etnický původ, filozofické nebo náboženské přesvědčení, věk nebo zdravotní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nehledě na rodinný stav nebo rodinnou situaci.
2. K přijetí smluvního zaměstnance musí být splněny alespoň tyto požadavky:
a) do funkční skupiny I: úspěšné dokončení povinného vzdělání;
b) do funkční skupin II a III:
i) vzdělání na úrovni postsekundárního vzdělání, osvědčené diplomem, nebo
ii) vzdělání na úrovni sekundárního vzdělání, osvědčené diplomem, umožňující přístup k postsekundárnímu vzdělávání, a odpovídající odborná praxe v délce nejméně tří let, nebo
iii) pokud je odůvodněna služebním zájmem, odborná příprava nebo odborná praxe na odpovídající úrovni.
c) do funkční skupiny IV:
i) vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání v délce alespoň tří let, osvědčené diplomem, nebo
ii) pokud je odůvodněna služebním zájmem, odborná příprava na odpovídající úrovni.
3. Smluvní zaměstnanec může být přijat, pouze pokud:
a) je státním příslušníkem členského státu, není-li orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci udělena výjimka, a jsou mu přiznána veškerá občanská práva;
b) splnil všechny povinnosti, které mu ukládají zákony upravující vojenskou službu;
c) předloží vhodná doporučení týkající se jeho předpokladů pro výkon jeho pracovních povinností;
d) je fyzicky schopen vykonávat své povinnosti a
e) předloží doklady o důkladné znalosti jednoho z jazyků Společenství a o dostatečné znalosti dalšího jazyka Společenství v rozsahu nezbytném pro výkon jeho pracovních povinností.
4. V počáteční smlouvě může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci zprostit dotčenou osobu požadavku na předložení písemných dokladů o splnění podmínek stanovených v odst. 2 a 3 písm. a), b) a c), pokud je přijat na dobu nejdéle tří měsíců.
5. Úřad pro výběr personálu Evropských společenství poskytne na žádost jednotlivých orgánů pomoc při výběru smluvních zaměstnanců, zejména vymezením obsahu testů a uspořádáním výběrových řízení. Úřad zajistí průhlednost výběrových řízení na místa smluvních zaměstnanců.
6. Každý orgán přijme podle potřeby obecná ustanovení o přijímacích řízeních na místa smluvních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.
Článek 83
Před nástupem do pracovního poměru se smluvní zaměstnanec podrobí lékařskému vyšetření, které provede jeden z orgánem pověřených lékařů, aby se orgán ujistil, že smluvní zaměstnanec splňuje podmínky čl. 82 odst. 3 písm. d).
Obdobně se použije článek 33 služebního řádu.
Článek 84
1. Smluvní zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu nejméně jednoho roku, prochází zkušební dobou po dobu prvních šesti měsíců pracovního poměru, pokud je zařazen do funkční skupiny I, a po dobu prvních devíti měsíců, pokud je zařazen do kterékoli jiné funkční skupiny.
2. Pokud smluvnímu zaměstnanci brání nemoc nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností během zkušební doby po dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit.
3. Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti smluvního zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá dotčené osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit. Smluvní zaměstnanec, který svou prací neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci však ve výjimečných případech může prodloužit zkušební dobu nejdéle o šest měsíců a případně přeřadit smluvního zaměstnance do jiného útvaru.
4. Zpráva o smluvním zaměstnanci ve zkušební době může být předložena kdykoli během zkušební doby, prokáže-li se, že jeho práce je zjevně nevyhovující. Zpráva bude předána dotčené osobě, která má právo se k ní písemně vyjádřit. Na základě zprávy může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o propuštění smluvního zaměstnance před koncem zkušební doby s výpovědní dobou v délce jednoho měsíce.
5. Propuštěný smluvní zaměstnanec má nárok na příspěvek ve výši jedné třetiny jeho základního platu za každý skončený měsíc zkušební doby.
KAPITOLA 4
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCE UVEDENÉ V ČLÁNKU 3A
Článek 85
1. Smlouvy smluvních zaměstnanců uvedených v článku 3a se mohou uzavírat na dobu určitou v délce nejméně tří měsíců a nejvýše pěti let. Nemohou být obnoveny více než jednou na dobu nejvýše pěti let. Souhrnná délka trvání počáteční smlouvy a prvního obnovení nesmí být u funkční skupiny I kratší šesti měsíců a u ostatních funkčních skupin kratší devíti měsíců. Každé další obnovení musí být na dobu neurčitou.
Období, na která se vztahuje smlouva smluvního zaměstnance ve smyslu článku 3b, se nezapočítávají pro účely uzavření nebo obnovení smluv podle tohoto článku.
2. Odchylně od poslední věty odst. 1 prvního pododstavce může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout, že až čtvrté obnovení smlouvy zaměstnance zařazeného do funkční skupiny I bude platit na dobu neurčitou, pokud celková délka trvání jeho pracovního poměru na dobu určitou nepřekračuje deset let.
3. Smluvní zaměstnanci zařazení do funkční skupiny IV musí před obnovením smlouvy na dobu neurčitou prokázat schopnost pracovat ve třetím jazyce, který je zařazen mezi jazyky uvedené v článku 314 Smlouvy o ES. Obdobně se použijí společná pravidla týkající se přístupu k odbornému vzdělávání a podmínek hodnocení uvedená v čl. 45 odst. 2 služebního řádu.
4. Před obnovením smlouvy na dobu neurčitou musí smluvní zaměstnanci projít v souladu s článkem 84 zkušební dobou.
Článek 86
1. Smluvní zaměstnanci uvedení v článku 3a jsou přijímáni pouze do
i) funkční skupiny IV v platových třídách 13, 14 nebo 16,
ii) funkční skupiny III v platových třídách 8, 9 nebo 10,
iii) funkční skupiny II v platových třídách 4 nebo 5,
iv) funkční skupiny I v platové třídě 1.
Při třídění smluvních zaměstnanců v rámci každé funkční skupiny se přihlíží ke kvalifikačním předpokladům a praxi dotčených osob. Z důvodu řešení specifických požadavků orgánů mohou být vzaty v úvahu také podmínky trhu práce převažující ve Společenství. Uvedení smluvní zaměstnanci jsou přijímáni v rámci jejich platové třídy do prvního platového stupně.
2. Je-li smluvní zaměstnanec ve smyslu článku 3a přeřazen na jiné pracovní místo v rámci funkční skupiny, nesmí být zařazen do nižší platové třídy nebo platového stupně, než v jeho bývalém pracovním místě.
Je-li smluvní zaměstnanec přeřazen do vyšší funkční skupiny, je zařazen do takové platové třídy a platového stupně, aby se jeho odměna přinejmenším rovnala odměně, na kterou měl nárok podle předcházející smlouvy.
Stejná ustanovení se použijí, uzavře-li uvedený smluvní zaměstnanec novou smlouvu s orgánem nebo institucí bezprostředně po skončení doby trvání předcházející smlouvy, kterou uzavřel s jiným orgánem nebo institucí.
Článek 87
1. Ustanovení čl. 43 prvního pododstavce služebního řádu týkající se zpráv se použije obdobně na smluvní zaměstnance ve smyslu článku 3a zaměstnané na dobu nejméně jednoho roku.
2. Smluvní zaměstnanec ve smyslu článku 3a, který je po dobu dvou let zařazen v jednom platovém stupni ve své platové třídě, automaticky postupuje do nejbližšího vyššího platového stupně v této platové třídě.
3. V případě smluvních zaměstnanců ve smyslu článku 3a se zařazení do nejbližší vyšší platové třídy v rámci jedné funkční skupiny provádí z rozhodnutí orgánu uvedeného v čl. 6 prvním pododstavci. Toto rozhodnutí je vykonáno zařazením uvedených smluvních zaměstnanců do prvního platového stupně nejbližší vyšší platové třídy. Uvedený postup se provádí po uvážení srovnatelných kvalit uvedených smluvních zaměstnanců způsobilých k postupu do vyšší platové třídy a zpráv o jejich práci, a to výlučně výběrem ze smluvních zaměstnanců ve smyslu článku 3a, kteří mají smlouvu na dobu nejméně tří let a kteří ve své platové třídě dokončili nejméně dva roky pracovního poměru. Poslední věta čl. 45 odst. 1 služebního řádu se použije obdobně.
4. Smluvní zaměstnanec uvedený v článku 3a může postoupit do vyšší funkční skupiny pouze na základě účasti v obecném výběrovém řízení.
KAPITOLA 5
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCE UVEDENÉ V ČLÁNKU 3B
Článek 88
V případě smluvních zaměstnanců uvedených v článku 3b:
a) se smlouvy uzavírají na dobu určitou s možností obnovení;
b) skutečná doba trvání pracovního poměru u orgánu, včetně doby případného obnovení, nepřesáhne tři roky.
Období, na která se vztahuje smlouva smluvního zaměstnance uvedeného v článku 3a, se nezapočítávají pro účely uzavření nebo obnovení smluv podle tohoto článku.
Článek 89
1. Smluvní zaměstnanci uvedení v článku 3b mohou být podle článku 80 přijímáni do kterékoli platové třídy funkční skupiny II, III a IV s ohledem na kvalifikační předpoklady a praxi dotčených osob. Z důvodu řešení specifických požadavků orgánů mohou být vzaty v úvahu také podmínky trhu práce převažující ve Společenství. Uvedení smluvní zaměstnanci jsou přijímáni v rámci jejich platové třídy do prvního platového stupně.
2. Smluvní zaměstnanec, který byl po dobu dvou let zařazen v jednom platovém stupni ve své platové třídě, postupuje automaticky do dalšího stupně této platové třídy.
Článek 90
Odchylně od ustanovení této hlavy se na konferenční tlumočníky, kteří jsou přijímáni Evropským parlamentem nebo Komisí jménem orgánů a institucí Společenství, vztahují podmínky stanovené v dohodě ze dne 28. července 1999 mezi Evropským parlamentem, Komisí a Soudním dvorem uzavřené jménem orgánů na jedné straně a profesními sdruženími na straně druhé.
Do 31. prosince 2006 budou přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 78 změny k této dohodě vyvolané vstupem v platnost nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ( 8 ). Po 31. prosinci 2006 budou změny k této dohodě přijímány dohodou mezi orgány.
KAPITOLA 6
PRACOVNÍ PODMÍNKY
Článek 91
Obdobně se použijí články 16 až 18.
KAPITOLA 7
ODMĚŇOVÁNÍ A VÝDAJE
Článek 92
Obdobně se použijí články 19 až 27 s výhradou změn stanovených v článcích 93 a 94.
Článek 93
Platová stupnice základních platů se stanoví podle následující tabulky:
|
FUNKČNÍ SKUPINA |
1.7.2008 |
STUPEŇ |
||||||
|
PLATOVÁ TŘÍDA |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
|
|
IV |
18 |
5 618,70 |
5 735,55 |
5 854,82 |
5 976,58 |
6 100,87 |
6 227,74 |
6 357,25 |
|
17 |
4 965,96 |
5 069,23 |
5 174,64 |
5 282,26 |
5 392,10 |
5 504,24 |
5 618,70 |
|
|
16 |
4 389,04 |
4 480,31 |
4 573,49 |
4 668,59 |
4 765,68 |
4 864,79 |
4 965,96 |
|
|
15 |
3 879,15 |
3 959,82 |
4 042,17 |
4 126,23 |
4 212,03 |
4 299,63 |
4 389,04 |
|
|
14 |
3 428,49 |
3 499,79 |
3 572,57 |
3 646,87 |
3 722,70 |
3 800,12 |
3 879,15 |
|
|
13 |
3 030,19 |
3 093,21 |
3 157,53 |
3 223,19 |
3 290,22 |
3 358,65 |
3 428,49 |
|
|
III |
12 |
3 879,08 |
3 959,75 |
4 042,09 |
4 126,14 |
4 211,95 |
4 299,53 |
4 388,94 |
|
11 |
3 428,46 |
3 499,75 |
3 572,53 |
3 646,82 |
3 722,65 |
3 800,06 |
3 879,08 |
|
|
10 |
3 030,18 |
3 093,19 |
3 157,51 |
3 223,17 |
3 290,20 |
3 358,62 |
3 428,46 |
|
|
9 |
2 678,17 |
2 733,86 |
2 790,71 |
2 848,74 |
2 907,98 |
2 968,45 |
3 030,18 |
|
|
8 |
2 367,05 |
2 416,27 |
2 466,52 |
2 517,81 |
2 570,17 |
2 623,61 |
2 678,17 |
|
|
II |
7 |
2 678,11 |
2 733,81 |
2 790,67 |
2 848,71 |
2 907,97 |
2 968,45 |
3 030,19 |
|
6 |
2 366,93 |
2 416,16 |
2 466,42 |
2 517,72 |
2 570,08 |
2 623,54 |
2 678,11 |
|
|
5 |
2 091,91 |
2 135,42 |
2 179,84 |
2 225,18 |
2 271,46 |
2 318,70 |
2 366,93 |
|
|
4 |
1 848,85 |
1 887,30 |
1 926,56 |
1 966,63 |
2 007,53 |
2 049,29 |
2 091,91 |
|
|
I |
3 |
2 277,64 |
2 324,91 |
2 373,16 |
2 422,41 |
2 472,69 |
2 524,01 |
2 576,39 |
|
2 |
2 013,53 |
2 055,32 |
2 097,98 |
2 141,52 |
2 185,96 |
2 231,33 |
2 277,64 |
|
|
1 |
1 780,05 |
1 816,99 |
1 854,70 |
1 893,20 |
1 932,49 |
1 972,59 |
2 013,53 |
|
Článek 94
Bez ohledu na čl. 24 odst. 3 nesmí být částka příspěvku na zařízení stanoveného v odstavci 1 a příspěvku na znovuusídlení stanoveného v odstavci 2 uvedeného článku nižší než:
— 807,93 EUR pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost,
— 479,00 EUR pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.
KAPITOLA 8
DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Oddíl A
Nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení
Článek 95
Obdobně se použije článek 28. Ustanovení čl. 72 odst. 2 a 2a služebního řádu se však nevztahuje na smluvního zaměstnance, který setrval ve služebním poměru se Společenstvím do věku 63 let, pokud nebyl v pracovním poměru jako uvedený zaměstnanec po dobu delší než tři roky.
Článek 96
1. Bývalý smluvní zaměstnanec, který je po ukončení služebního poměru s orgánem Společenství nezaměstnaný a:
a) nepobírá od Společenství starobní důchod ani příspěvek v invaliditě,
b) jehož služební poměr není ukončen odstoupením nebo rozvázáním smlouvy z disciplinárních důvodů,
c) završil nejméně šest měsíců služebního poměru,
d) má bydliště v členském státě,
má podle níže uvedených podmínek nárok na měsíční příspěvek v nezaměstnanosti.
Má-li nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, je povinen to oznámit orgánu, ke kterému příslušel, a tento orgán to neprodleně oznámí Komisi. V takovém případě se částka těchto dávek odečte od vyplácené částky příspěvku podle odstavce 3.
2. Nárok na tento měsíční příspěvek v nezaměstnanosti má bývalý smluvní zaměstnanec, který:
a) se na vlastní žádost zaregistruje u orgánů zaměstnanosti členského státu, ve kterém má bydliště, jako žadatel o práci;
b) splňuje povinnosti, které jsou právními předpisy daného členského státu uloženy osobám pobírajícím dávky v nezaměstnanosti podle uvedených předpisů;
c) každý měsíc zasílá orgánu, ke kterému příslušel, osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu zaměstnanosti o tom, zda splnil podmínky a povinnosti uvedené v písmenech a) a b); tento orgán osvědčení neprodleně zašle Komisi.
Společenství může příspěvek přiznat nebo poskytovat, i pokud nejsou splněny vnitrostátně platné povinnosti uvedené pod písmenem b), a to v případě nemoci, úrazu, mateřství, invalidity nebo jiných okolností postavených těmto případům na roveň nebo v případě, že oprávněný vnitrostátní orgán bývalého dočasného zaměstnance od těchto povinností osvobodí.
Po obdržení stanoviska odborného výboru přijme Komise opatření, která bude považovat za nezbytná k provádění tohoto článku.
3. Výše příspěvku v nezaměstnanosti se určí podle základního platu, jehož bývalý smluvní zaměstnanec dosáhl ke dni skončení služebního poměru. Příspěvek činí:
a) v počátečním období 12 měsíců 60 % základního platu,
b) od 13. měsíce do 24. měsíce 45 % základního platu,
c) od 25. měsíce do 36. měsíce 30 % základního platu.
Kromě období počátečních šesti měsíců, v němž se uplatňuje pouze níže stanovená dolní hranice, nikoli horní, nesmějí být takto vypočtené částky nižší než ►M122 966,15 EUR ◄ ani vyšší než ►M122 1 932,29 EUR ◄ . Tyto hranice se upravují stejným způsobem jako platové stupnice stanovené v článku 66 služebního řádu v souladu s článkem 65 služebního řádu.
4. Příspěvek v nezaměstnanosti se bývalému smluvnímu zaměstnanci vyplácí po dobu nejvýše 36 měsíců po dni skončení služebního poměru a nesmí v žádném případě být vyplácen po dobu delší než je jedna třetina skutečné délky skončeného služebního poměru. Přestane-li však bývalý dočasný zaměstnanec v průběhu této doby splňovat podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku v nezaměstnanosti se pozastaví. Výplata se obnoví, pokud bývalý smluvní zaměstnanec před uplynutím této doby opět začne splňovat uvedené podmínky a nezískal nárok na vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti.
5. Bývalý smluvní zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na domácnost se vyměří podle příspěvku v nezaměstnanosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 1 přílohy VII služebního řádu.
Dotčená osoba je povinna ohlásit veškeré příspěvky stejného druhu, které z jiných zdrojů pobírá ona sama nebo její manžel / manželka; částka těchto příspěvků se odečte od příspěvků vyplácených podle tohoto článku.
Bývalý smluvní zaměstnanec, který má nárok na příspěvek v nezaměstnanosti, má také v souladu s článkem 72 služebního řádu nárok na pojištění pro případ nemoci, aniž by musel platit příspěvek k zajištění tohoto krytí.
6. Komise vyplácí příspěvek v nezaměstnanosti a rodinné přídavky v eurech. Žádný koeficient se nepoužije.
7. Na financování systému pojištění v nezaměstnanosti přispívá smluvní zaměstnanec jednou třetinou. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti činí 0,81 % základního platu dotčené osoby po odečtení paušální srážky ve výši ►M122 878,32 EUR ◄ a bez ohledu na koeficienty ve smyslu článku 64 služebního řádu. Příspěvek na pojistné v nezaměstnanosti se každý měsíc odečte z platu dotčené osoby a společně se zbývajícími dvěma třetinami, které hradí orgán Společenství, se převede do Zvláštního fondu nezaměstnanosti. Orgány Společenství mají tento fond společný a platí každý měsíc příspěvky Komisi do osmi dnů po výplatě odměn. Veškeré výdaje spojené s používáním tohoto článku schvaluje a platí Komise v souladu s ustanoveními finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
8. Na výplatu příspěvků v nezaměstnanosti bývalému smluvnímu zaměstnanci, který je nezaměstnaný, se použije nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68.
9. Vnitrostátní orgány odpovědné za věci zaměstnanosti a nezaměstnanosti v rámci svých vnitrostátních předpisů usilují společně s Komisí o účinnou spolupráci na řádném provádění tohoto článku.
10. Prováděcí pravidla přijatá na základě čl. 28a odst. 10 se použijí pro tento článek, aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 třetího pododstavce tohoto článku.
11. Po uplynutí jednoho roku od zavedení tohoto systému pojištění v nezaměstnanosti a potom každé dva roky předkládá Komise Radě zprávu o finanční situaci systému. Nezávisle na této zprávě může Komise předkládat Radě návrhy na úpravu příspěvků na pojistné uvedených v odstavci 7, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému. O těchto návrzích rozhoduje Rada v souladu s odstavcem 3.
Článek 97
Ustanovení článku 74 služebního řádu týkající se porodného a článku 75 služebního řádu týkající se převzetí závazků orgánem za náklady tam uvedené se použijí obdobně.
Článek 98
Ustanovení článku 76 týkající se darů, půjček nebo záloh se použijí obdobně na smluvní zaměstnance v průběhu platnosti jejich smlouvy nebo po skončení platnosti smlouvy, pokud v důsledku závažného vleklého onemocnění, zdravotního postižení nebo úrazu utrpěného během trvání jeho pracovního poměru je smluvní zaměstnanec v pracovní neschopnosti a prokáže, že se na uvedené onemocnění nebo úraz nevztahuje jiný systém sociálního zabezpečení.
Oddíl B
Pojištění pro případ invalidity a úmrtí
Článek 99
Smluvní zaměstnanci jsou v souladu s následujícími ustanoveními pojištěni pro případy invalidity a úmrtí, které mohou nastat během trvání pracovního poměru.
Výplaty a dávky stanovené v tomto oddíle se pozastaví, je-li na základě tohoto pracovního řádu dočasně zastavena výplata odměny, kterou smluvní zaměstnanec pobírá s ohledem na jeho zaměstnání.
Článek 100
Pokud lékařské vyšetření provedené před přijetím smluvního zaměstnance prokáže, že trpí onemocněním nebo invaliditou, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout s ohledem na rizika představovaná uvedeným onemocněním nebo invaliditou, že smluvnímu zaměstnanci přizná zaručené dávky stanovené v oblasti invalidity nebo úmrtí, avšak až po uplynutí doby pěti let ode dne jeho nástupu do služebního poměru v orgánu.
Smluvní zaměstnanec se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru pro otázky invalidity uvedenému v čl. 9 odst. 1 písm. b) služebního řádu.
Článek 101
1. Smluvní zaměstnanec trpící celkovou invaliditou, který je z tohoto důvodu nucen skončit pracovní poměr u orgánu, má nárok na příspěvek v invaliditě, jehož výše se určí takto:
obdobně se na příjemce příspěvku v invaliditě použije článek 52. Odejde-li příjemce příspěvku v invaliditě do starobního důchodu před dosažením 65 let věku, aniž by dosáhl nároku na maximální výši důchodu, použijí se obecná pravidla pro starobní důchody. Výše starobního důchodu bude založena na výši platu pro platovou třídu a platový stupeň, ve kterém byl úředník zařazen v době, kdy se stal invalidním.
2. Výše příspěvku v invaliditě se rovná 70 % konečného základního platu úředníka. Nesmí však být nižší než základní měsíční plat smluvního zaměstnance ve funkční skupině I, platové třídě 1, platovém stupni 1. Výše příspěvku v invaliditě je závislá na příspěvcích do důchodového systému vypočtených na základě uvedeného příspěvku v invaliditě.
3. Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, nesmí být výše příspěvku v invaliditě nižší než 120 % základního měsíčního platu smluvního zaměstnance z funkční skupiny I, platové třídy 1, platového stupně 1. V uvedených případech se příspěvky do důchodového systému hradí z rozpočtu bývalého zaměstnavatele.
4. Pokud si smluvní zaměstnanec způsobil invaliditu úmyslně, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout, že zaměstnanec obdrží pouze příspěvek stanovený v článku 109.
5. Osoby mající nárok na příspěvek v invaliditě mají také nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67 služebního řádu; příspěvek na domácnost se stanoví na základě příspěvku příjemce.
Článek 102
1. Invaliditu určí výbor pro otázky invalidity stanovený v čl. 9 odst. 1 písm. b) služebního řádu.
2. Nárok na příspěvek v invaliditě nabývá účinku dnem následujícím po dni, kdy smluvní zaměstnanec ukončí pracovní poměr na základě článků 47 a 48, které se použijí obdobně.
3. Orgán uvedený v článku 40 přílohy VIII služebního řádu si může vyžádat pravidelné kontroly příjemce příspěvku v invaliditě, aby mohl prokázat, že příjemce stále splňuje podmínky pro pobírání uvedeného příspěvku. Shledá-li výbor pro otázky invalidity, že tyto podmínky nejsou nadále plněny, smluvní zaměstnanec obnoví svůj služební poměr u orgánu Společenství, pokud mu neskončila doba trvání smlouvy.
Prokáže-li se však, že dotčenou osobu není možné ve službách Společenství zaměstnat, smlouva může být ukončena vyplacením částky ve výši odměny, která by zaměstnanci byla vyplácena během výpovědní doby, a případně odstupného stanoveného v článku 47. Použije se také článek 109.
Článek 103
1. Pozůstalé osoby po zemřelém smluvním zaměstnanci, které jsou definovány v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu, mají nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v článcích 104 až 107.
2. Pokud zemře bývalý smluvní zaměstnanec pobírající příspěvek v invaliditě nebo bývalý smluvní zaměstnanec, který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením věku 63 let a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl věku 63 let, mají právní nástupci zemřelého smluvního zaměstnance podle kapitoly 4 přílohy VIII služebního řádu nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.
3. Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu smluvního zaměstnance nebo bývalého smluvního dočasného zaměstnance pobírajícího příspěvek v invaliditě nebo starobní důchod nebo bývalého smluvního zaměstnance, který opustil službu před dosažením věku 63 let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku 63 let, použijí se u jeho manžela / manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.
Článek 104
Právo pobírat důchod má účinek od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k úmrtí, nebo případně k prvnímu dni v měsíci následujícím po období, během něhož pozůstalá manželka / pozůstalý manžel zemřelého / zemřelé, sirotci nebo vyživované osoby pobírali jeho / její služební příjem podle článku 70 služebního řádu.
Článek 105
Pozůstalá manželka / pozůstalý manžel smluvního zaměstnance má nárok na pozůstalostní důchod souladu s kapitolou 4 přílohy VIII služebního řádu. Důchod nesmí být nižší než 35 % konečného základního měsíčního platu pobíraného smluvním zaměstnancem a nesmí být nižší než základní měsíční plat smluvního zaměstnance ve funkční skupině I, platové třídě 1, platovém stupni 1. V případě úmrtí smluvního zaměstnance se částka pozůstalostního důchodu zvýší na 60 % starobního důchodu, který by smluvní zaměstnanec pobíral, kdyby na něj měl nárok, bez ohledu na délku služebního poměru a věk v okamžiku úmrtí.
Osoba čerpající pozůstalostní důchod má za podmínek stanovených v příloze VII služebního řádu nárok na rodinné přídavky uvedené v článku 67 služebního řádu. Příspěvek na vyživované dítě se však rovná dvojnásobku příspěvku stanoveného v čl. 67 odst. 1 písm. b) služebního řádu.
Článek 106
1. Pokud smluvní zaměstnanec nebo osoba mající nárok na starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě zemře a nezanechá manžela / manželku majícího / mající nárok na pozůstalostní důchod, mají děti považované za vyživované zemřelým nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 80 služebního řádu.
2. Stejný nárok se vztahuje na děti, které splňují předchozí podmínky, v případě úmrtí nebo opětovného sňatku manžela / manželky, který / která má nárok na pozůstalostní důchod.
3. Pokud smluvní zaměstnanec nebo osoba mající nárok na starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě zemře, ale podmínky stanovené v odstavci 1 nejsou splněny, použijí se ustanovení čl. 80 třetího pododstavce služebního řádu.
4. V případě úmrtí bývalého smluvního zaměstnance, který opustil službu před dosažením věku 63 let a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne věku 63 let, mají děti považované za jím vyživované v souladu s článkem 2 přílohy VII služebního řádu nárok na sirotčí důchod vždy za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v předchozích odstavcích.
5. Sirotčí důchod určený osobě považované za vyživované dítě ve smyslu čl. 2 odst. 4 přílohy VII služebního řádu nesmí být vyšší než částka rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě. Nárok na důchod však zaniká, pokud je na základě platných vnitrostátních předpisů za zaopatření dítěte odpovědná třetí osoba.
6. Pokud bylo dítě adoptováno, nevzniká úmrtím vlastního rodiče, který byl nahrazen rodičem adoptivním, nárok na výplatu sirotčího důchod.
7. Za podmínek stanovených v článku 3 přílohy VII služebního řádu má sirotek nárok na příspěvek na vzdělání.
Článek 107
V případě rozvodu nebo pokud existuje více než jedna kategorie pozůstalých, kteří mohou požadovat pozůstalostní důchod, rozdělí se důchod způsobem stanoveným v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu.
Článek 108
Obdobně se použijí pravidla pro maximální částky a rozdělení stanovená v článku 81a služebního řádu.
Oddíl C
Starobní důchod a odchodné
Článek 109
1. Při odchodu ze služby má smluvní zaměstnanec nárok na starobní důchod, převod pojistně matematické protihodnoty nebo na odchodné vyměřené v souladu s kapitolou 3 hlavy V a s přílohou VIII služebního řádu. Pokud má smluvní zaměstnanec nárok na starobní důchod, jeho nárok na důchod nezahrnuje období odpovídající příspěvkům uhrazeným podle článku 112 tohoto pracovního řádu.
2. Ustanovení čl. 11 odst. 2 a 3 přílohy VIII služebního řádu se použijí obdobně na smluvní zaměstnance.
3. Osoba, která získá nárok na starobní důchod, má nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67 služebního řádu, pokud byla v pracovním poměru jako smluvní zaměstnanec po dobu déle než tři roky; příspěvek na domácnost se vyměří podle výše příjemcova důchodu.
Článek 110
1. Je-li smluvní zaměstnanec jmenován úředníkem nebo dočasným zaměstnancem Společenství, neobdrží odchodné uvedené v čl. 109 odst. 1.
Každá doba služby smluvních zaměstnanců ve Společenstvích se vezme v úvahu pro účely vyměření roků služby započitatelných pro důchod za podmínek stanovených v příloze VIII služebního řádu.
2. Pokud orgán využil možnost stanovenou v článku 112, sníží se důchodové nároky smluvního zaměstnance úměrně k době, po kterou tyto částky čerpal.
3. Předchozí odstavec se nevztahuje na smluvní zaměstnance, kteří do tří měsíců poté, co se na ně začal vztahovat služební řád, požádali o možnost vrácení uvedených částek a úroku z úroků s roční úrokovou mírou ►M113 3,9 % ◄ ; tato úroková míra může být přezkoumána podle postupu stanoveného v článku 12 přílohy XII služebního řádu.
Oddíl D
Financování systému pojištění pro případ invalidity a životního pojištění a systému důchodového zabezpečení
Článek 111
Na financování systému sociálního zabezpečení stanoveného v oddílech B a C se obdobně použijí články 83 a 83a služebního řádu a články 36 a 38 přílohy VIII služebního řádu.
Článek 112
V souladu s podmínkami stanovenými orgánem může smluvní zaměstnanec požádat orgán o uskutečnění jakékoli platby, kterou musí zaplatit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod, pojištění v nezaměstnanosti, pojištění pro případ invalidity a životního a nemocenského pojištění v zemi, ve které se na něj naposledy vztahovalo uvedené pojistné krytí. Během období splácení těchto příspěvků nepodléhá smluvní zaměstnanec systému nemocenského pojištění Společenství. Kromě toho není smluvní zaměstnanec po dobu splácení uvedených příspěvků kryt životním pojištěním a pojištěním pro případ invalidity v rámci systémů Společenství, ani nezískává práva v rámci systémů pojištění v nezaměstnanosti a důchodového systému Společenství.
Skutečné období, v němž jsou uvedené platby pro smluvního zaměstnance prováděny, nesmí být delší než šest měsíců. Orgán však může rozhodnout o prodloužení tohoto období na dobu jednoho roku. Platby jsou hrazeny z rozpočtu Společenství. Platby za účelem získání nebo zachování nároku na důchod nesmí překročit dvojnásobek sazby stanovené v čl. 83 odst. 2 služebního řádu.
Oddíl E
Stanovení nároků smluvních zaměstnanců
Článek 113
Obdobně se použijí články 40 až 44 přílohy VIII služebního řádu.
Oddíl F
Vyplácení dávek
Článek 114
1. Obdobně se použijí články 81a a 82 služebního řádu a článek 45 přílohy VIII služebního řádu týkající se výplaty dávek.
2. Z částky dávky smluvního zaměstnance nebo dávek náležejících oprávněným osobám se srazí veškeré částky, které tento smluvní zaměstnanec dluží Společenství v rámci tohoto systému pojištění ke dni splatnosti dávek, a to způsobem, který určí orgán Společenství uvedený v článku 45 přílohy VIII služebního řádu. Srážky se mohou rozložit na více měsíců.
Oddíl G
Postoupení práv na Společenství
Článek 115
Obdobně se použije článek 85a služebního řádu týkající se postoupení práv na Společenství.
KAPITOLA 9
VRACENÍ PŘEPLATKŮ
Článek 116
Použije se ustanovení článku 85 služebního řádu týkající se vracení přeplatků.
KAPITOLA 10
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Článek 117
Hlava VII služebního řádu týkající se opravných prostředků se použije obdobně.
KAPITOLA 11
ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ USTANOVENÍ PRO SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCE VE TŘETÍCH ZEMÍCH
Článek 118
Ustanovení článků 6 až 16 a článků 19 až 25 přílohy X služebního řádu se použijí obdobně pro smluvní zaměstnance vykonávající službu ve třetích zemích. Článek 21 uvedené přílohy se však použije pouze tehdy, je-li smlouva uzavřena na dobu nejméně jednoho roku.
KAPITOLA 12
SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Článek 119
Články 47 až 50a se použijí obdobně pro smluvní zaměstnance.
V případě disciplinárního řízení proti smluvnímu zaměstnanci se disciplinární komise uvedená v příloze IX služebního řádu a v článku 49 tohoto pracovního řádu sejde se dvěma dalšími zaměstnanci, kteří jsou členy stejné funkční skupiny a stejné platové třídy jako dotčený smluvní zaměstnanec. Oba uvedení zaměstnanci jsou jmenováni na základě postupu ad hoc, na kterém se dohodl orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci tohoto pracovního řádu s výborem zaměstnanců.
HLAVA ►M112 V ◄
MÍSTNÍ ZAMĚSTNANCI
Článek ►M112 120 ◄
S výhradou ustanovení této hlavy pracovní řád místních zaměstnanců, a zejména
a) způsob přijetí a skončení pracovního poměru,
b) dovolenou a
c) odměňování,
stanoví každý orgán v souladu se stávajícími pravidly a postupy v místě, kde mají vykonávat své povinnosti.
Článek ►M112 121 ◄
Orgán převezme odpovědnost připadající na zaměstnavatele v oblasti sociálního zabezpečení podle právních předpisů platných v místě, kde má zaměstnanec vykonávat své povinnosti.
Článek 122
Každý spor mezi orgánem a místním zaměstnancem vykonávajícím své povinnosti ve třetí zemi se předloží příslušnému sboru rozhodců v souladu s podmínkami rozhodčí doložky pracovní smlouvy místního zaměstnance.
HLAVA ►M112 VI ◄
ZVLÁŠTNÍ PORADCI
Článek ►M112 123 ◄
1. Odměna zvláštních poradců se stanoví přímou dohodou mezi příslušným poradcem a orgánem uvedeným v čl. 6 prvním pododstavci. Smlouva zvláštního poradce se uzavírá na dobu nepřesahující dva roky. Smlouva je obnovitelná.
2. Orgán, který zamýšlí přijmout zvláštního poradce nebo obnovit jeho smlouvu, o tom uvědomí rozpočtový orgán a uvede očekávanou odměnu.
Před podepsáním smlouvy si vymění názory s rozpočtovým orgánem na navrhovanou odměnu, vyžaduje-li to do jednoho měsíce po dni oznámení člen uvedeného rozpočtového orgánu nebo dotyčný orgán.
Článek 124
Články 1c, 1d, 11, 11a, 12 a 12a, čl. 16 první pododstavec, články 17, 17a, 19, 22, 22a a 22b, čl. 23 první a druhý pododstavec a čl. 25 druhý pododstavec služebního řádu týkající se práv a povinností úředníků a články 90 a 91 služebního řádu týkající se opravných prostředků se použijí obdobně.
▼M112 —————
HLAVA VII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
▼M112 —————
Článek 125
Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení pracovního řádu, stanoví příloha tohoto pracovního řádu přechodná ustanovení pro zaměstnance pracující na základě smlouvy, na kterou se vztahuje tento pracovní řád.
HLAVA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek ►M112 126 ◄
S výhradou ustanovení ►M112 článku 127 ◄ závěrečná ustanovení uvádějící v účinnost tento pracovní řád přijme každý orgán po projednání se svým výborem zaměstnanců a výborem pro služební řád stanoveném v článku 10 služebního řádu.
Správní oddělení orgánů Společenství se dohodnou za účelem zajištění jednotného použití tohoto pracovního řádu.
Článek ►M112 127 ◄
Obecná prováděcí ustanovení uvedená v článku 110 služebního řádu se vztahují na zaměstnance uvedené v tomto pracovním řádu v míře, v jaké se na tyto zaměstnance na základě pracovního řádu vztahují ustanovení uvedeného služebního řádu.
PŘÍLOHA
Přechodná ustanovení pro zaměstnance, na které se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců
Článek 1
1. Ustanovení přílohy XIII služebního řádu se použijí obdobně na ostatní zaměstnance, kteří jsou ke dni 30. dubna 2004 v pracovním poměru.
2. Na dobu od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se v pracovním řádu ostatních zaměstnanců:
a) v čl. 3 písm. b) první odrážce slova „ve funkční skupině asistentů (AST)“ nahrazují slovy „v kategoriích B a C“;
b) v čl. 3 písm. b) druhé odrážce slova „ve funkční skupině administrátorů (AD)“ nahrazují slovy „v kategorii A“, slova „AD 16 nebo AD 15“ nahrazují slovy „A*16 nebo A*15“ a slova „AD 15 nebo AD 14“ nahrazují slovy „A*15 nebo A*14“.
Článek 2
1. V souladu s pracovním řádem ostatních zaměstnanců nabídne orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci pracovního řádu pracovní poměr na dobu neurčitou jako smluvní zaměstnanec každé osobě, která je ke dni 1. května 2004 v pracovním poměru u Evropských společenství na základě smlouvy na dobu neurčitou jako místní zaměstnanec v Evropské unii nebo na základě vnitrostátních předpisů v jedné z agentur nebo v jednom ze subjektů uvedených v čl. 3a odst. 1 písm. b) a c) pracovního řádu. Nabídka pracovního poměru je založena na hodnocení úkolů, které bude dotčená osoba jako smluvní zaměstnanec plnit. Uvedená smlouva nabývá účinku nejpozději dnem 1. května 2005. Článek 84 pracovního řádu se na uvedenou smlouvu nevztahuje.
2. Pokud by důsledkem zařazení smluvního zaměstnance, který nabídku přijal, bylo snížení odměny, může orgán vyplatit dodatečnou částku s ohledem na platný rozdíl mezi daňovými předpisy, předpisy sociálního zabezpečení a důchodovými předpisy členského státu zaměstnání a příslušnými ustanoveními platnými pro smluvního zaměstnance.
3. Každý orgán přijme podle potřeby v souladu s článkem 110 služebního řádu obecná ustanovení k provádění odstavců 1 a 2.
4. Zaměstnanec, který nepřijme nabídku uvedenou v odstavci 1, může setrvat ve smluvním vztahu s orgánem.
Článek 3
Po dobu pěti let po 1. květnu 2004 se mohou místní nebo smluvní zaměstnanci generálního sekretariátu Rady, kteří zastávali postavení místního zaměstnance generálního sekretariátu před 1. květnem 2004, účastnit vnitřních výběrových řízení Rady za stejných podmínek jako úředníci a dočasní zaměstnanci orgánu.
Článek 4
Smlouvy dočasných zaměstnanců na dobu určitou, na které se ke dni 1. května 2004 vztahuje čl. 2 písm. d) pracovního řádu, mohou být obnoveny. Pokud byla smlouva již jednou obnovena, bude nová smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Platné smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s dočasnými zaměstnanci, na které se vztahuje čl. 2 písm. d) pracovního řádu, zůstávají nedotčeny.
Článek 5
1. Bývalí dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke dni 1. května 2004 nezaměstnaní a vztahují se na ně ustanovení článku 28a tohoto pracovního řádu použitelné před 1. květnem 2004, nadále podléhají těmto ustanovením až do konce období jejich nezaměstnanosti.
2. Na dočasné zaměstnance se smlouvou platnou k 1. květnu 2004 se mohou na jejich vlastní žádost vztahovat ustanovení článku 28a tohoto pracovního řádu použitelná před 1. květnem 2004. Uvedená žádost musí být podána nejpozději 30 kalendářních dnů ode dne skončení jejich pracovní smlouvy.
( 1 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1750/2002 (Úř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 15)
( 2 ) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 2. Nařízení ve znění nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2458/98 (Úř. věst. L 307, 17.11.1998, s. 1).
( 3 ) Úř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 5.
( 5 ) Úř. věst. L 264, 2.10.2002, s. 9.
( 6 ) Úř. věst. L 280, 23.11.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2458/98 (Úř. věst. L 307, 17.11.1998, s. 1).
( 7 ) Úř. věst. L 280, 23.11.1995, s. 4. Nařízení ve znění nařízení (ES, ESUO, Euratom) č. 2458/98.
( 8 ) Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1.