7.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/4

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (EU) č. 791/2011 (2) konečné antidumpingové clo v rozmezí od 48,4 % do 62,9 % na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“). Na tato opatření se bude dále odkazovat jako na „platná opatření“.

(2)

V návaznosti na šetření proti obcházení podle článku 13 základního nařízení rozšířila Rada v červenci 2012 prováděcím nařízením (EU) č. 672/2012 (3) clo uložené na základě platných opatření a použitelné pro všechny ostatní společnosti na dovoz dotčeného výrobku zasílaného z Malajsie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie či nikoli.

(3)

V návaznosti na šetření proti obcházení podle článku 13 základního nařízení rozšířila Rada v lednu 2013 prováděcím nařízením (EU) č. 21/2013 (4) clo uložené na základě platných opatření a použitelné pro všechny ostatní společnosti na dovoz dotčeného výrobku zasílaného z Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoli.

(4)

V návaznosti na šetření proti obcházení podle článku 13 základního nařízení rozšířila Rada v lednu 2013 prováděcím nařízením (EU) č. 1371/2013 (5) clo uložené na základě platných opatření a použitelné pro všechny ostatní společnosti na dovoz dotčeného výrobku zasílaného z Indie a Indonésie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie a Indonésie či nikoli.

(5)

V návaznosti na šetření proti obcházení podle článku 13 základního nařízení rozšířila Rada v září 2014 prováděcím nařízením (EU) č. 976/2014 (6) clo uložené na základě platných opatření také na dovoz některých nepatrně upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky.

(6)

A konečně, v návaznosti na šetření podle čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 základního nařízení, osvobodila Komise v září 2015 prováděcím nařízením (EU) 2015/1507 (7) některé indické výrobce z rozšíření cla na dovoz dotčeného výrobku zasílaného z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie či nikoli.

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) platných antidumpingových opatření uložených na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Žádost podalo Sdružení na obranu otevřených síťovin (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii.

(9)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 9. srpna 2016 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2015 do 30. června 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii i čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. V této souvislosti se na žádost některých výrobců v Unii, Evropského sdružení výrobců technických textilií a čínských výrobců konala čtyři slyšení, z toho dvě u úředníka pro slyšení.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všech 13 známých vyvážejících výrobců v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(16)

Žádný z čínských vyvážejících výrobců neposkytl požadované informace. O nedostatečné spolupráci byly informovány čínské orgány.

(17)

Nespolupracující čínští vyvážející výrobci nicméně zaslali připomínky, ve kterých zpochybnili přesnost žádosti a vyslovili se proti pokračování opatření.

(18)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Výrobce v Unii zařazený do vzorku, Asglatex Ohorn GmbH, který nepatřil mezi největší výrobce, ale mezi malé a střední podniky, předložil značně neúplnou odpověď na dotazník, ze které bylo navíc zřejmé, že určité množství informací poskytnutých před zahájením šetření, na základě kterých byl do vzorku vybrán, je třeba opravit. Dále z ní vyplývalo, že ověření informací může být obtížné z důvodu odchodu zaměstnanců, kteří ji vypracovali. Komise proto rozhodla o změně vzorku nahrazením tohoto výrobce v Unii třetím největším výrobcem v Unii, společností Tolnatext Fonalfeldolgozo es Müszakiszovetgyarto Bt. Jelikož Komise neobdržela ve stanovené lhůtě žádné připomínky týkající se revidovaného vzorku, potvrdila vzorek v revidované podobě. Konečný vzorek představoval více než 70 % celkové výroby a prodeje v Unii během období přezkumného šetření, a proto se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(20)

Komise kontaktovala 28 známých dovozců/uživatelů. Z nich formulář pro výběr vzorku vyplnil pouze jediný, a výběr vzorku tudíž nebyl považován za odůvodněný.

(21)

Komise zaslala dotazníky třem spolupracujícím výrobcům ze srovnatelných zemí, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a pěti potenciálním uživatelům v Unii.

(22)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a od tří výrobců z možných srovnatelných zemí (Kanady a Indie).

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Komise dne 26. června 2017 poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala zrušit platné antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí informací“). Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím předložit své připomínky. Žadatel předložil písemné podání, v němž vyjádřil své stanovisko ke zjištění Komise. Žadatel zpochybnil předběžný závěr Komise, že pokud by opatření pozbyla platnosti, nedojde pravděpodobně k obnovení újmy. Naopak tvrdil, že očekávané zvýšení dovozu by vedlo k obnovení podstatné újmy. Uvedená strana rovněž požadovala intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“) a po slyšení předložila doplňující informace.

(25)

Po důkladné analýze informací, které má Komise k dispozici, jakož i informací předložených po poskytnutí informací, Komise upravila své závěry. Ve fázi poskytnutí informací byla Komise toho názoru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, není obnovení újmy pravděpodobné. Nicméně po zohlednění informací předložených po poskytnutí informací přijala Komise tvrzení žadatele, že kvalita čínských výrobků doznala změny a je nyní na úrovni odpovídající úrovni výrobního odvětví Unie. Toto zásadní zjištění vedlo k závěru o cenovém podbízení a vrhlo nové světlo na analýzu pravděpodobnosti obnovení újmy.

(26)

Následně Komise dne 6. září 2017 informovala všechny strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dodatečné poskytnutí informací“). Po dodatečném poskytnutí informací obdržela Komise připomínky od různých stran.

(27)

Čínští výrobci předložili písemně svá stanoviska týkající se zjištění a celkového posouzení vydaného Komisí. Čínští výrobci předně tvrdili, že Komise údajně změnila metodiku použitou v původním šetření a nepoužila ve svých výpočtech cenového podbízení v projednávané věci úpravu cen z důvodu kvality (viz níže uvedený 97. bod odůvodnění). A vzhledem k tomu, že tato údajná změna by vedla k jinému závěru o pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, čínští výrobci tento závěr zpochybnili. Kromě toho dále uvedli, že dodatečné poskytnutí informací neobsahovalo řadu prvků, které byly v prvním poskytnutí informací přítomny. Jako poslední vznesli námitku, že Komise již nemůže používat metodiku srovnatelné země, jelikož stejně v porovnání s původním šetřením údajně změnila metodiku použitou pro stanovení běžné hodnoty.

(28)

Žadatel sdělil své stanovisko a tvrdil, že o zahájení prozatímního přezkumu, které Komise navrhuje v dodatečném poskytnutí informací, by se mělo uvažovat pouze v případě, že čínští vyvážející výrobci předloží řádně odůvodněnou žádost o takový přezkum. V tomto ohledu Komise upozorňuje na skutečnost, že by mohla zvážit, zda by bylo vhodné zahájit z moci úřední prozatímní přezkum, s cílem stanovit vliv kvality na vývozní ceny dotčeného výrobku, a tudíž na dumpingová rozpětí a rozpětí újmy, jakož i detailní situaci dvou skupin výrobců (vertikálně integrovaných a ostatních výrobců, označovaných též jako „tkalci“, viz 117. bod odůvodnění), s cílem zajistit, aby ukazatele výkonnosti těchto výrobců nebyly zkresleny dominantním postavením jedné skupiny ve vzorku nad ostatními.

(29)

Na jednání s útvary Komise po dodatečném poskytnutí informací čínské orgány rovněž učinily prohlášení, ve kterém tvrdily, že úprava uvedená v 97. bodě odůvodnění níže by měla být zachována.

(30)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(31)

Dotčeným výrobkem jsou některé otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, kromě kotoučů ze skleněných vláken, pocházející z ČLR (dále také „výrobek, který je předmětem přezkumu“) v současnosti kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00 (kódy TARIC 7019510019 a 7019590019).

(32)

Otevřené síťoviny ze skleněných vláken mohou mít různé velikosti buněk a různou plošnou hmotnost na metr čtvereční a používají se většinou jako výztužný materiál ve stavebnictví (vnější tepelná izolace, výztuha podlah a pro opravy stěn).

(33)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti i stejná základní použití:

(34)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(36)

Při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR vycházela celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu byla proto použita žádost o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, jako jsou například statistiky obchodu týkající se dovozu a vývozu (Eurostat a čínské údaje o vývozu), odpověď výrobce ze srovnatelné země a připomínky zaslané čínskými vyvážejícími výrobci, stejně jako důkazy poskytnuté žadatelem.

(37)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise informovala zúčastněné strany, že jako o možné srovnatelné zemi uvažuje o Kanadě, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily. Kanada byla jako vhodná srovnatelná země použita v původním šetření. Další možné srovnatelné země uvedené v oznámení o zahájení přezkumu byly Bangladéš, Filipíny, Indie, Indonésie, Moldavsko, Thajsko, Tchaj-wan a Turecko.

(38)

Dopisy s žádostí o spolupráci při přezkumu a přiloženým dotazníkem pro srovnatelnou zemi byly zaslány všem známým skutečným výrobcům některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Bangladéši, na Filipínách, v Indii a v Turecku. V zemích, ve kterých nebyli známi žádní výrobci, byly o informace o výrobcích požádány vnitrostátní orgány. Odpovědi byly obdrženy od dvou skutečných výrobců v Indii.

(39)

Spolupracoval pouze jeden kanadský výrobce a dva skuteční výrobci z Indie.

(40)

Pokud jde o volbu mezi Indií a Kanadou, Komise zvolila Kanadu z následujících důvodů: i) jak je uvedeno výše, Kanada byla použita jako srovnatelná země v původním šetření; ii) objem výroby spolupracujícího kanadského výrobce (mezi 20 miliony a 30 miliony metry čtverečními) byl srovnatelný s objemem výroby (největších) čínských výrobců vybraných do vzorku v původním šetření (objem výroby mezi 23 miliony a 59 miliony metry čtverečními). Struktura nákladů a úspory z rozsahu v Kanadě byly tudíž lépe srovnatelné s čínskými výrobci. I přes nedostatečnou spolupráci ze strany čínských vývozců v této věci, neexistuje žádný důvod se domnívat, že se tyto okolnosti změnily. Oproti tomu oba indičtí výrobci byli menší (výroba mezi 1 a 5 miliony metry čtverečními), a nebyli proto srovnatelní s čínskými výrobci, pokud jde o strukturu nákladů a úspory z rozsahu; iii) domácí prodej kanadského výrobce byl větší než domácí prodej obou spolupracujících výrobců v Indii dohromady, a představoval tedy reprezentativnější základ pro stanovení běžné hodnoty.

(41)

Čínští výrobci jako první námitku uvedli, že podle jejich názoru Komise již nemůže používat metodiku srovnatelné země. V případě, že tato metodika je přesto použita, se ve své druhé námitce vyslovili proti výběru Kanady a požadovali jinou srovnatelnou zemi z následujících důvodů: i) zjištění získaná na základě jediného výrobce budou zkreslená; ii) zvažovaný jediný kanadský výrobce je ve spojení s jedním z výrobců v Unii, kteří podali podnět, a tak tento kanadský subjekt mohl přistoupit ke zvláštní cenové politice nebo politice stanovení nákladů s ohledem na nadcházející přezkum před pozbytím platnosti vyvolaný jeho mateřskou společností; iii) došlo k informační asymetrii vzhledem k tomu, že žadatel měl přístup k důvěrným údajům, které měly být předloženy výrobcem ve srovnatelné zemi, který s ním byl ve spojení, zatímco čínští výrobci tuto možnost neměli.

(42)

Pokud jde o první námitku týkající se používání metodiky srovnatelné země, Komise poukazuje na to, že všichni čínští vyvážející výrobci měli možnost předložit formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, aby bylo možné provést individuální výpočty dumpingového rozpětí. Žádný z těchto výrobců uvedené možnosti nevyužil. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení běžná hodnota stanovena na základě údajů ze srovnatelné země. Tato námitka byla proto odmítnuta.

(43)

Pokud jde o druhou námitku týkající se výběru Kanady, Komise poukazuje na to, že Kanada byla vybrána jako srovnatelná země a ten samý kanadský výrobce jako výrobce ze srovnatelné země již v původním šetření. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nijak nepodložili žádnou ze svých námitek proti výběru Kanady, dospěla Komise k závěru, že výběr Kanady je i nadále vhodný. Výběr Kanady, jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění výše, byl v každém případě vhodnější z hlediska objemů výroby a domácího prodeje, faktorů, které jsou oba určující pro stanovení běžné hodnoty. Konečně, neexistuje žádná právní překážka pro volbu srovnatelné země s jediným spolupracujícím výrobcem, i když je tento výrobce ve spojení s výrobcem v Unii. V každém případě Komisi zjistila, že údaje poskytované kanadským výrobcem byly spolehlivé. Komise proto námitku vyvážejících výrobců odmítla.

(44)

Po dodatečném poskytnutí informací čínští vyvážející výrobci opětovně vznesli tvrzení, že Komise již nemůže používat metodiku srovnatelné země. Namítali, že Komise změnila svou metodu analýzy v jiných ohledech, zejména pokud jde o úpravu z důvodu kvality, a Komise by proto měla rovněž změnit svoji metodu analýzy týkající se metodiky srovnatelné země.

(45)

Komise toto tvrzení znovu odmítla. Metodika srovnatelné země byla přípustná z důvodů uvedených ve 42. bodě odůvodnění výše. Kromě toho posouzení úpravy z důvodu kvality Komisí nesouvisí s výběrem srovnatelné země.

(46)

Komise proto došla k závěru, že stejně jako při původním šetření, představuje Kanada vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(47)

Jako základ pro určení běžné hodnoty byly použity informace získané od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku spolupracujícím výrobcem v Kanadě nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu z ČLR do Unie, a zejména zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej ve srovnatelné zemi byl reprezentativní.

(49)

Komise s ohledem na výrobce ve srovnatelné zemi následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu obdobného výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že pro každý typ výrobku byl stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Byly tedy stanoveny výrobní náklady pro každý typ výrobku vyráběný výrobcem v Kanadě během období šetření.

(50)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná prodejní cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého tuzemského prodeje daného typu uskutečněného během období šetření. Ve všech ostatních případech byla běžná hodnota zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení početně, a to připočtením vynaložených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dosaženého na kanadském trhu během období šetření k průměrným výrobním nákladům příslušného typu výrobku.

(51)

V původním šetření bylo v souvislosti se srovnáním cen zjištěno, že mezi výrobky existují rozdíly ovlivňující uvedené ceny, včetně kvality vstupů pro výrobu dotčeného výrobku v Číně. To vedlo k velkým výkyvům cen účtovaných čínskými vyvážejícími výrobci při vývozu dotčeného výrobku do Unie. Jak je uvedeno níže v 97. až 103. bodě odůvodnění, žadatelé však předložili důkazy o tom, že tento hlavní rozdíl mezitím zanikl, a že čínští výrobci při exportu do Unie přešli na kvalitnější typy výrobků.

(52)

Vzhledem k tomu použila Komise pro stanovení běžné hodnoty dva scénáře výpočtu: scénář 1, ve kterém zvažovala všechny srovnatelné výrobky vyráběné a prodávané výrobcem ve srovnatelné zemi, a scénář 2, ve kterém zvažovala pouze nejlevnější typ výrobku, který pravděpodobně odpovídá typům výrobků nejnižší kvality. Ve druhém scénáři byla běžná hodnota stanovena výlučně na základě skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočtena jako průměrná cena domácího prodeje uskutečněného během období přezkumného šetření. V prvém scénáři byla více než polovina běžných hodnot stanovena na základě skutečných cen na domácím trhu a ostatní byl zjištěny početně, protože buď nebylo dosaženo prahu 80 % a/nebo nebyl splněn požadavek týkající se ziskovosti zmíněný výše v 50. bodě odůvodnění, nebo se žádný domácí prodej konkrétního typu výrobku neuskutečnil.

(53)

Výrobce ve srovnatelné zemi vyráběl během období přezkumného šetření výrobky v celé škále kvalitativních vlastností a dokonce i některé úzce specializované produkty s vysokou přidanou hodnotou, které pro výpočet dumpingu nebyly vzaty v úvahu.

(54)

Jak je uvedeno níže v 59. až 60. bodě odůvodnění, vedly tyto dva různé scénáře výpočtu k různým výsledkům dumpingového rozpětí.

(55)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci při šetření nespolupracovali. Proto byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení určena na základě nejspolehlivějších dostupných informací.

(56)

Cena CIF s dodáním na hranice Unie byla stanovena na základě dostupných statistik Eurostatu.

(57)

Komise srovnala běžnou hodnotu (stanovenou na základě prvého nebo druhého scénáře výpočtu, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění výše) a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(58)

Pokud jde o domácí ceny výrobce ze srovnatelné země, byly provedeny úpravy o domácí přepravní náklady a náklady na balení a ve vhodných případech o slevy a rabaty. Celkový dopad úprav byl [5–10 %] celkové fakturované hodnoty. Byly provedeny příslušné úpravy výrobních nákladů. Pokud jde o vývozní ceny, byla cena ze závodu stanovena odečtením nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a jiných položek, jak byly stanoveny v původním šetření ([5–10 %] fakturované hodnoty), od ceny CIF s dodáním na hranice Unie.

(59)

Na základě výše uvedených skutečností při zohlednění všech srovnatelných výrobků vyráběných a prodávaných výrobcem ve srovnatelné zemi podle scénáře 1 (viz 52. bod odůvodnění výše) činilo vypočtené dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny s dodáním na hranice Unie před proclením 205,5 %. Jak však bylo uvedeno výše, tento výpočet zahrnoval všechny srovnatelné výrobky vyráběné a prodávané výrobcem ve srovnatelné zemi. Zejména vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo zřejmé, zda typy výrobků výrobce ve srovnatelné zemi odpovídaly typům výrobků vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci do Unie.

(60)

I když byl podle scénáře 2 (viz 52. bod odůvodnění výše) uvažován pouze nejlevnější typ výrobku vyráběný a prodávaný výrobcem ve srovnatelné zemi, bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí stále činilo významných 35,1 %.

(61)

Komise se rovněž pokusila provést výpočet dumpingového rozpětí pro jednotlivé typy výrobků. To však nebylo pro období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti shledáno jako proveditelné vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a tedy neexistenci skutečných údajů o čínských typech výrobků. Nicméně vzhledem k tomu, že Komise měla stále k dispozici údaje o typech výrobků z původního šetření, použila tyto údaje pro pro forma třetí výpočet dumpingového rozpětí, aby potvrdila výpočet dumpingového rozpětí podle prvého nebo druhého scénáře.

(62)

Podle třetího výpočtu se dumpingové rozpětí pohybovalo mezi 35,7 % a 46,4 %. Tento třetí výpočet sice ukázal, že dumping pro vývoz dotčeného výrobku do Unie stále existuje, nicméně Komise rozhodla, že kromě samotného konstatování dumpingu nelze těmto výsledkům přikládat spolehlivost. Důvodem byla skutečnost, že šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by skladba sortimentu výrobků na vývoz do Unie zůstala od doby původního šetření neměnná. Ve skutečnosti, a jak je uvedeno níže v 97. až 103. bodě odůvodnění, žadatelé předložili důkazy, že čínští vyvážející výrobci mezitím vzhledem k svému technologickému pokroku přešli na typy výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Tato simulace tudíž představuje nejnižší možný odhad dumpingových rozpětí, neboť se zaměřuje spíše na levnější druhy výrobků z minulosti. Kromě toho, jak již bylo uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že určité typy výrobků byly s cílem obcházet opatření nepatrně upraveny. Žádné z těchto zjištění nebylo čínskými vyvážejícími výrobci zpochybněno důkazy v opačném smyslu.

(63)

V důsledku výše uvedených skutečností Komise rozhodla, že vzhledem k neexistenci skutečných údajů o dotčeném výrobku od čínských vyvážejících výrobců, představuje výpočet dumpingového rozpětí podle druhého scénáře (kterým bylo zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 35,1 %) nejnižší možný odhad skutečného dumpingového rozpětí.

(64)

Komise proto dospěla k závěru, že v každém případě vyváželi čínští vyvážející výrobci v průběhu období přezkumného šetření nadále dotčený výrobek do Unie za dumpingové ceny.

(65)

Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Při tom se zabývala chováním čínských vývozců na jiných trzích, výrobní a volnou kapacitou v ČLR a atraktivitou trhu Unie.

(66)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců, nebyly k dispozici přesné informace o vývozních cenách z ČLR do jiných zemí. Údaje o cenách, které jsou dostupné v čínských vývozních statistikách, se týkaly širší škály výrobků, ale přesto na ně odkazoval jak žadatel, tak čínští vyvážející výrobci ve svých podáních, a to s protichůdnými závěry. Kromě toho nemohla být známa sortimentní skladba vývozu do třetích zemí, a Komise tudíž nemohla zjistit srovnatelné ceny čínského vývozu na jiné trhy.

(67)

V důsledku toho došla Komise k závěru, že důkazy poskytnuté žadatelem ve formě statistických údajů, které se týkaly širší škály výrobků, jí neumožňují učinit závěr, zda docházelo k dumpingu na jiné trhy, či nikoli.

(68)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházelo určení volné kapacity v ČLR ze studie zadané žadatelem a přiložené k žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Žadatel poté předložil aktualizovanou verzi studie.

(69)

Podle původní studie činila celková kapacita v ČLR 1 840 milionů metrů čtverečních, zatímco objem výroby byl 1 390 milionů metrů čtverečních, což ponechává značnou volnou kapacitu ve výši 450 milionů metrů čtverečních. Podle aktualizované verze studie činila celková kapacita v ČLR 2 295 milionů metrů čtverečních a objem výroby byl 1 544 milionů metrů čtverečních, což ponechává ještě vyšší volnou kapacitu ve výši 751 milionů metrů čtverečních. Vzhledem k tomu, že míry využití kapacity ve výši 100 % nemůže být reálně dosaženo, měl sám žadatel za to, že přiměřenější by byla maximální míra využití mezi 85 % a 90 %. Na základě konzervativnějšího odhadu 85 % míry využití kapacity by skutečně dostupná volná kapacita činila 406 milionů metrů čtverečních. Pro srovnání uveďme, že spotřeba v Unii v období přezkumného šetření byla 714 milionů metrů čtverečních, což ukazuje na významnou volnou kapacitu, která by mohla být nasměrována na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(70)

Čínští vyvážející výrobci zpochybnili důvěryhodnost studie a požádali Komisi, aby ji nebrala v úvahu. Za prvé tvrdili, že jim neexistence dostatečně informativní veřejně přístupné verze studie neumožnila, aby se k ní vyjádřili. Za druhé poukázali na to, že znalec, který studii vypracoval, není nestranný z důvodu svých vazeb na výrobní odvětví Unie. Za třetí uvedli, že případná volná kapacita bude absorbována rostoucí domácí poptávkou v ČLR, jak uvádí citace z článku v odborném časopise, který poukazuje na silný růst odvětví stavebnictví v ČLR (10).

(71)

Pokud jde o první tvrzení čínských vyvážejících výrobců, Komise poukázala na to, že veřejně přístupná verze aktualizované studie byla zahrnuta do veřejně přístupné složky. Komise považovala tuto verzi za dostatečně informativní, umožňující čínským vyvážejícím výrobcům vznést podrobnější připomínky a předložit řádně podložené důkazy umožňující odmítnout tvrzení a závěry uvedené studie. V každém případě, čínští vyvážející výrobci neuvedli, jaká část veřejně přístupné verze studie nebyla dostatečně informativní a neumožňovala jim, aby se k ní vyjádřili. Tento argument byl proto zamítnut.

(72)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise poukázala na to, že vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany ČLR a vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci neposkytli žádné jiné podrobné informace ohledně kapacity, dospěla k závěru, že zmíněná studie představuje nejlepší dostupný údaj. Komise nebyla schopna získat informace, které by studii zpochybňovaly.

(73)

Pokud jde o třetí tvrzení, Komise souhlasila s tím, že určitý podíl výrobní kapacity by mohl být využit k uspokojení rostoucí domácí poptávky. Vyvážející výrobci však nepředložili údaje o domácí spotřebě v ČLR, které by dokládaly jejich tvrzení, že plánované zvýšení domácí poptávky by absorbovalo celou volnou kapacitu. Ani šetření Komise nevedlo k tomuto údaji. Je také pravděpodobné, že část volné kapacity by byla vyvezena do třetích zemí, a nikoli pouze do Unie.

(74)

Komise proto dospěla k závěru, že i při zohlednění stávající domácí poptávky v ČLR, by volná kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, mohla činit nejvýše 406 milionů metrů čtverečních. Je však pravděpodobné, že v budoucnosti by část této volné kapacity mohla být absorbována také zvýšenou domácí spotřebou v Číně a část by mohla být prodána na vývozních trzích mimo Unii, ale, jak je uvedeno výše v 66. až 67. bodě odůvodnění, žádné informace v tomto smyslu nebyly obdrženy od zúčastněných stran ani odhaleny samotnou Komisí.

(75)

Po dodatečném poskytnutí informací čínští vyvážející výrobci i nadále zpochybňovali zjištění týkající se volné kapacity. Tvrdili, že posouzení volné kapacity se zakládalo na pouhých předpokladech a nebylo podloženo přímými důkazy. Tvrdili, že studie předložená žadatelem citovala špatné internetové stránky dvou čínských vyvážejících výrobců a že uvedená kapacita třetího čínského výrobce byla 129 milionů metrů čtverečních, zatímco ve skutečnosti tato kapacita činila 60 milionů metrů čtverečních.

(76)

Komise uvedla, že vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany ČLR, posouzení volné kapacity vycházelo z nejspolehlivějších dostupných údajů, jak je vysvětleno v 72. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že volná kapacita byla odhadnuta na nejvýše 406 milionů metrů čtverečních a že určitá část volné kapacity bude absorbována čínskou domácí spotřebou a vývozními trhy mimo Unii, jak je vysvětleno v 74. bodě odůvodnění. Čínští vyvážející výrobci neměli námitky proti odhadu kapacity dvou čínských výrobců s údajně nesprávnými adresami internetových stránek. Komise byla toho názoru, že i v případě, že by tvrzení čínských výrobců bylo správné, změna odhadu kapacity by nezpochybnila celkový závěr, že v Číně existuje významná volná kapacita. Dokonce i v případě, že by skutečná kapacita třetího čínského výrobce byla, jak tvrdí, 60 milionů metrů čtverečních, a i v případě, že by odhad kapacity dvou dalších čínských výrobců byl založen na nesprávných internetových stránkách, by celková odhadovaná volná kapacita v Číně stále představovala téměř 50 % spotřeby v Unii.

(77)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany ČLR a faktur týkajících se čínských vývozů na jiné trhy nebyly pro vývoz z ČLR do jiných zemí k dispozici ani přesné údaje o cenách a sortimentu výrobků. Proto Komise nemohla určit atraktivitu úrovně cen v Unii v porovnání s jinými vývozními trhy.

(78)

Nicméně, jak bylo zjištěno po dodatečném poskytnutí informací, výpočet cenového podbízení ukázal, že v průběhu období přezkumného šetření byly průměrné ceny výrobců v Unii na trhu Unie podstatně vyšší než čínské dovozní ceny. V důsledku toho lze učinit závěr, že úroveň cen na trhu Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní.

(79)

Dále byla Komise toho názoru, že atraktivita trhu Unie byla prokázána i) mírou čínského průniku na trh před uložením opatření (51 % podíl na trhu během období šetření v rámci původního šetření (11)) a ii) existencí různých praktik obcházení, jak je uvedeno ve 2. až 5. bodě odůvodnění.

(80)

Komise tudíž dospěla k závěru, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce nadále atraktivní.

(81)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, je vzhledem ke značné volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie obnovení dumpingu pravděpodobné.

(82)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 22 známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(83)

Celková výroba v Unii v průběhu období přezkumného šetření byla stanovena na 694 633 582 metrů čtverečních. Společnosti, které podpořily žádost o přezkum, představovaly více než 80 % celkové výroby v Unii v průběhu období přezkumného šetření. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 70 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(84)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že sečetla objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovoz ze všech zemí na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 (12).

(85)

Komise poznamenává, že zúčastněné strany, a zejména žadatel, použily k odhadu objemu dovozu z ČLR a dalších zemí údaje Eurostatu o dovozu pod plnými osmimístnými kódy. Tyto kódy však zahrnují rovněž výrobky, které nejsou předmětem tohoto šetření. Jak bylo uvedeno výše, Komise použila údaje o dovozu na základě databáze podle čl. 14 odst. 6, které se týkají pouze dovozu výrobku, který je předmětem šetření, a tedy objem dovozu, a tudíž i odhad spotřeby v Unii jsou vyjádřeny přesněji, než v případě použití údajů Eurostatu pod plnými osmimístnými kódy.

(86)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(87)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvyšovala každý rok a celkem se zvýšila o 21 %. Výrazný nárůst spotřeby odráží obecné oživení ve stavebnictví a značnou poptávku po vnějších tepelně izolačních materiálech, které jsou navazujícím výrobkem využívajícím otevřených síťovin ze skleněných vláken. Předpokládá se, že spotřeba otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii se bude v příštích letech zvyšovat.

(88)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(89)

Během posuzovaného období poklesl objem dovozu z ČLR do Unie o 57 %. Nejprve mezi lety 2013 a 2014 vzrostl o 7 %, ale poté se v letech 2014 a 2015 prudce snížil o 45 % a zůstal na nízké úrovni až do konce období přezkumného šetření. Čínský podíl na trhu sledoval uvedený trend a nejprve se v období 2013 až 2014 zvýšil a poté z nejvyšší hodnoty 3,50 % dosažené roku 2014 prudce poklesl, nejprve na 1,68 % v průběhu roku 2014 a pak na 1,18 % v období přezkumného šetření. Pokles podílu na trhu byl větší než pokles objemu dovozu z důvodu rostoucí spotřeby v Unii.

(90)

S ohledem na platná opatření proti obcházení a tvrzení žadatele, že by měly být přičteny k čínskému podílu na trhu, Komise rovněž vyhodnotila vývoj dovozu z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska. Celkový objem dovozu z těchto pěti zemí se během posuzovaného období výrazně snížil a k nejprudšímu poklesu došlo od roku 2013 do roku 2014. V období přezkumného šetření dosáhl celkový objem dovozu z těchto pěti zemí pouze 1 118 317 metrů čtverečních, což odpovídá podílu na trhu ve výši pouze 0,16 %.

(91)

Žadatel, několik výrobců v Unii a Evropské sdružení výrobců technických textilií (TECH-FAB Europe) uvedli v žádosti o přezkum, v ad hoc podáních a během slyšení, že skutečný objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR byl podstatně vyšší, než uvádí Eurostat nebo jiné úřední statistiky, v důsledku obrovského objemu čínského dovozu do Unie přes Ukrajinu, Turecko, Moldavskou republiku, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu a možná i další země.

(92)

Za prvé Komise konstatovala, že statistiky Eurostatu o dovozu na úrovni TARIC nemá žadatel k dispozici a že osmimístné kódy KN, na které žadatel odkazuje, jsou příliš širokou kategorií výrobků, jak již bylo uvedeno v 85. bodě odůvodnění. Z toho důvodu nadhodnocují objem dovozu výrobků, jichž se týká toto šetření. Za druhé Komise neobdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení platných opatření prostřednictvím kterékoli z výše uvedených zemí. Kromě toho dostupné statistiky dovozu ukazují, že dovoz z Bosny a Hercegoviny, Turecka a Ukrajiny byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. Pokud jde o dovoz ze zemí sousedících s Unií, je třeba rovněž uvést, že sám žadatel ve své žádosti o přezkum uznal, že platná opatření měla pozitivní dopad, neboť se zvýšila rozmanitost dodávek i ze zemí sousedících s Unií, které začaly rozvíjet výrobu. Uvedené tvrzení bylo potvrzeno podáním zaslaným výrobcem, který je ve spojení s výrobcem v Unii, se sídlem v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Odhady obcházení nebyly tudíž podloženy žádnými důkazy nebo skutečnostmi, a nebyly proto vzaty v úvahu.

(93)

Komise rovněž stanovila vývoj cen dovozu z ČLR na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(94)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(95)

Celkově se v průběhu posuzovaného období průměrné dovozní ceny zvýšily o 53 % a v období přezkumného šetření dosáhly výše 0,23 EUR za metr čtvereční.

(96)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany všech čínských vyvážejících výrobců, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě porovnání vážené průměrné prodejní ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku nezávislým zákazníkům na trhu Unie upravené na úroveň ceny ze závodu a průměrné čínské vývozní ceny založené na databázi podle čl. 14 odst. 6 na úrovni ceny CIF po příslušných úpravách o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření nedocházelo k cenovému podbízení. Pokud by však nebylo zohledněno antidumpingové clo, výše cenového podbízení čínského dovozu vůči cenám výrobního odvětví Unie by byla v průměru 22,5 %.

(97)

V původním šetření byla provedena úprava čínských dovozních cen z důvodu kvality. Ve fázi poskytnutí informací a vzhledem k neexistenci jakýchkoli tvrzení v tomto ohledu, uplatnila Komise v přezkumném šetření nejprve stejnou úpravu jako v původním šetření. Avšak po poskytnutí informací vznesl žadatel dvě skupiny připomínek týkajících se úpravy z důvodu kvality a příslušných dovozních cen, v uvedeném pořadí. Pokud jde o první skupinu připomínek, žadatel sdělil, že čínští výrobci v období po původním šetření zlepšili kvalitu svých výrobků, a prokázal, že největší čínští výrobci v současnosti splňují požadavky na kvalitu ve všech hlavních oblastech používání. Jak je uvedeno níže ve 101. až 103. bodě odůvodnění, na základě důkazů předložených žadatelem a vzhledem k neexistenci jakýchkoli řádně podložených důkazů, které by svědčily o opaku, Komise rozhodla, že v tomto přezkumu nebude uplatňovat úpravu z důvodu kvality.

(98)

Pokud jde o druhou skupinu připomínek, žadatel po poskytnutí informací dále namítal, že čínské dovozní ceny použité pro toto srovnání cen nebyly vzhledem k relativně nízkým objemům reprezentativní. Žadatel se domníval, že vzhledem k těmto malým objemům a vysokým antidumpingovým clům sestával dovoz z Číny, který se uskutečnil během období přezkumného šetření, z vysoce kvalitních dodávek pro malé specializované trhy. Průměrná hodnota by proto byla příliš vysoká ve srovnání s průměrnou hodnotou dovozu z Číny v případě neexistence opatření, neboť takový dovoz by sestával z levnější, „běžné“ skladby sortimentu výrobků.

(99)

Po dodatečném poskytnutí informací čínští výrobci tvrdili, že Komise neměla přijmout důkazy, které se týkají úprav z důvodu kvality, předložené žadatelem, neboť ty byly údajně nepodložené. Kromě toho uvedli, že v rámci přezkumu před pozbytím platnosti je Komise povinna používat stejnou metodiku, která byla použita v původním šetření, a proto měla nadále uplatňovat úpravy z důvodu kvality, které byly použity v původním šetření.

(100)

Komise přezkoumala a vzala patřičným způsobem v úvahu všechny připomínky předložené po poskytnutí informací a dodatečném poskytnutí informací.

(101)

Pokud jde o připomínky předložené žadatelem, Komise přijala první skupinu připomínek týkající se úprav z důvodu kvality. Komise totiž vzala v úvahu, že žadatel řádně doložil své tvrzení, že existují důkazy, že čínští výrobci zlepšili kvalitu svých výrobků, a že tedy v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti již není opodstatněné, aby byla provedena stejná úprava z důvodu kvality jako v původním šetření. V tomto ohledu poskytl žadatel ve svých připomínkách po poskytnutí informací důležité podrobnosti o čínských nabídkách a tvrzeních o kvalitě, která jsou uvedena na internetových stránkách čínských výrobců dotčeného výrobku, a dále poskytl informace o významných fúzích čínských výrobců, ke kterým došlo s cílem zlepšit jejich výkonnost, o významné státní podpoře průmyslu vyrábějícímu otevřené síťoviny s cílem zlepšit jejich kvalitu, o zlepšení výrobního strojového vybavení u několika nejdůležitějších výrobců, o zlepšení kvality hlavní používané surovinya o zvýšeném důrazu, který zmiňovaní čínští výrobci kladou na řízení kvality výroby. Všechny tyto skutečnosti vedou k výraznému zlepšení kvality otevřených síťovin pocházejících z Číny, a v důsledku toho čínští výrobci v současné době vyrábějí dotčený výrobek na úrovni splňující stejná kritéria kvality jako výrobci v Unii, pokud jde o parametry jako pevnost v tahu po alkalické expozici (zkoušeno v souladu s ETAG004), směr osnovy i útku a poměrné prodloužení. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců a tomu, že nepředložili žádné důkazy, které by svědčily o opaku, a vzhledem k tomu, že Komise sama nebyla schopna získat důkazy, které by svědčily o opaku, byl učiněn závěr, že kvalita čínských výrobků se celkově podstatně zlepšila a že tato zlepšení budou pravděpodobně charakteristická pro budoucí vývoz do Unie.

(102)

V původním šetření byla úprava provedena částečně na základě informací, které měla Komise k dispozici, získaných od spolupracujících vyvážejících výrobců. V tomto přezkumu před pozbytím platnosti čínští výrobci neodpověděli na dotazníky, a tak neposkytli žádné relevantní ověřitelné informace, které by mohly zpochybnit tvrzení žadatele nebo vyvrátit výše uvedené závěry. Tato skutečnost vedla Komisi k tomu, aby učinila zjištění na základě informací, které má k dispozici. Z tohoto důvodu a vzhledem k nedostatečné spolupráci a neposkytnutí údajů, které by svědčily o opaku, Komise nebyla schopna stanovit na základě srovnání kvality dovozu z Číny a kvality obdobného výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie, jak bylo doloženo v průběhu období přezkumného šetření, zda je nadále třeba provádět úpravu z důvodu kvality. Konečně Komise poukazuje na to, že ve svých připomínkách k dodatečném poskytnutí informací čínští výrobci neposkytli žádné řádně podložené důkazy o tom, že tvrzení žadatele, že provádění úpravy z důvodu kvality již není odůvodněné, by bylo nesprávné.

(103)

Komise proto přijala první soubor připomínek žadatele a zamítla tvrzení čínských vývozců a dospěla k závěru, že neexistuje žádný důvod pro provádění úprav z důvodu kvality ve výpočtech cenového podbízení.

(104)

Pokud jde o druhý soubor připomínek předložených žadatelem, Komise nepřijala tvrzení žadatele, neboť nebyla řádně podložena důkazy. Přestože tato tvrzení byla odmítnuta, dospěla Komise k závěru, že i rozpětí cenového podbízení ve výši 22,5 % (vypočtené způsobem uvedeným v 96. bodě odůvodnění výše) je významné.

(105)

Komise kromě toho poukázala na to, že neprovedení úprav z důvodu kvality v přezkumu před pozbytím platnosti nepředstavuje změnu metodiky v porovnání s původním šetřením. Nutnost úprav z důvodu kvality byla v původním šetření vyhodnocena s ohledem na okolnosti, které převládaly v té době, a s cílem zajistit srovnání dotčeného výrobku a výrobku vyráběného v Unii na stejné obchodní úrovni. Avšak vzhledem k nově předloženým důkazům bylo třeba nutnost úpravy znovu posoudit. Jak je uvedeno v 101. až 103. bodě odůvodnění, poukazují důkazy předložené žadatelem na hospodářskou soutěž na stejné obchodní úrovni, která pro dotčený výrobek nevyžaduje použití úpravy z důvodu kvality. Na základě důkazů, které má k dispozici, dospěla tudíž Komise k závěru, že okolnosti projednávaného případu již neodůvodňují provedení této úpravy.

(106)

Konečně, pokud jde o tvrzení čínských výrobců, že Komise měla nadále uplatňovat úpravu z důvodu kvality, která byla použita při původním šetření, je třeba uvést, že judikatura (14), kterou uvádějí čínští vývozci ve svém podání, se týká změny v metodice výpočtu dumpingového rozpětí při srovnávání vývozní ceny a běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení (tj. vyšetřující orgán uplatnil v původním šetření „metodu input“ a v rámci přezkumu „zbytkovou metodu“). V důsledku toho se uvedená situace zásadně liší od zkoumaného případu, ve kterém Komise neprovedla změnu metodiky v porovnání s původním šetřením. Naopak, Komise náležitě zohlednila změněné okolnosti v období mezi původním šetřením a přezkumem, které již neodůvodňují provádění úprav z důvodu kvality.

(107)

Komise proto zamítla tvrzení čínských výrobců uvedené v 99. bodě odůvodnění, a potvrdila své rozhodnutí nepoužít v tomto přezkumu úpravu z důvodu kvality.

(108)

Na slyšení u útvarů Komise po dodatečném poskytnutí informací čínské orgány uvedly, že čínští výrobci již poměrně dlouho používají speciální druh složení skleněných vláken, takzvaný C-Glass, který se liší od složení skleněných vláken odolných vůči alkáliím široce používaných v Unii, a proto by úprava z důvodu kvality měla být zachována. Komise za prvé uvedla, že tato připomínka byla předložena po uplynutí lhůty pro podání připomínek k dodatečném poskytnutí informací. Za druhé, toto tvrzení nebylo podloženo důkazy o současné úrovni kvality čínských otevřených síťovin ani žádnými důkazy, které by prokázaly, jaký je podíl používání C-Glass výrobci v ČLR ve srovnání s používáním jiných typů skleněných vláken v otevřených síťovinách. Za třetí,vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR nebylo možné takové tvrzení od dotčených vyvážejících výrobců ani získat, ani u nich ověřit a Komise musela vycházet ze skutečností, které měla k dispozici. Za čtvrté, toto tvrzení týkající se vstupního materiálu pro výrobu otevřených síťovin ze skleněných vláken nevyvrací důkazy podporující tvrzení žadatele, že totiž v době od původního šetření čínští výrobci zlepšili kvalitu svých výrobků, včetně jejich odolnosti vůči alkáliím, která patří mezi požadavky stanovené normou ETAG004, a za těchto okolností není v tomto přezkumu provádění úprav z důvodu kvality odůvodněné. Komise tudíž toto tvrzení odmítla.

(109)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z třetích zemí jiných než ČLR během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu. Tabulka vychází z údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6.

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(110)

Během posuzovaného období se celkový objem dovozu z jiných zemí než z ČLR snížil o 11 %, přičemž k obzvláště prudkému poklesu došlo mezi lety 2013 a 2014, což lze vysvětlit účinností opatření proti obcházení.

(111)

V témže období dovoz ze tří zemí, které se nacházejí v geografické blízkosti EU – Moldavské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska – výrazně vzrostl a do značné míry nahradil dovoz ze všech ostatních třetích zemí. Společný podíl na trhu uvedených zemí se zvýšil z 1,5 % v roce 2013 na 5,9 % v období přezkumného šetření. Počínaje rokem 2013 byla úroveň jejich cen obecně podstatně nižší než průměrná cenová úroveň dovozu z ostatních třetích zemí, a přesto byla stále vyšší než ceny dovozu z ČLR.

(112)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise všechny hospodářské ukazatele, které měly během posuzovaného období vliv na stav výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, byl pro výrobní odvětví Unie proveden výběr vzorku.

(113)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které uvedli žadatelé v žádosti o přezkum. Tyto makroekonomické ukazatele byly řádně ověřeny Komisí. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě ověřených údajů, které byly uvedeny v odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(114)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(115)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(116)

V pozdním stadiu řízení předložily některé zúčastněné strany námitku, že analýza mikroekonomických ukazatelů byla nepřesná z toho důvodu, že dominantním výrobcem ve vzorku byla jedna vertikálně integrovaná společnost, zatímco většina výrobců v Unii jsou neintegrovaní tkalci, kteří nakupují skleněná vlákna jako surovinu na volném trhu. Tkalci by se ocitli ve velmi rozdílné a podstatně méně příznivé situaci ve srovnání s dominantním integrovaným výrobcem. Tato námitka byla znovu vznesena po poskytnutí informací.

(117)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění a v souladu s ustanoveními čl. 17 odst. 1 základního nařízení, představuje vzorek největší reprezentativní objem výroby a prodeje, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Je třeba připomenout, že představuje přibližně 70 % výroby a prodeje výrobců v Unii. Zároveň je však pravda, že mikroekonomické ukazatele jsou v rámci tohoto přezkumného šetření do značné míry stanoveny podle jedné ze stran zařazených do vzorku, pro kterou platí, že struktura její společnosti a nákladů se výrazně liší od většiny ostatních výrobců. Touto otázkou se dále zabývá 28. bod odůvodnění.

(118)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(119)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby o 26 %. Ve srovnání s rokem 2013 narůstala výroba každým rokem s obdobím obzvláště silného růstu mezi roky 2014 a 2015.

(120)

S cílem pokrýt rostoucí poptávku a umožnit výše uvedený nárůst výroby, zvýšilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období svou výrobní kapacitu o 24 % s největším nárůstem mezi roky 2013 a 2014.

(121)

Růst výroby a výrobní kapacity byl víceméně v souladu s obdobným růstem spotřeby v Unii, což umožnilo výrobnímu odvětví Unie udržet poměrně stabilní míru využití kapacity během posuzovaného období.

(122)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(123)

Během posuzovaného období vzrostl objem prodeje na trhu Unie o 28 %. Narůstal každým rokem, mezi rokem 2013 a 2014 se zvýšil o 9 %, mezi rokem 2014 a 2015 vzrostl o dalších 15 indexových bodů a o další 4 indexové body vzrostl mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření.

(124)

V průběhu posuzovaného období byl růst objemu prodeje mírně vyšší než růst spotřeby v Unii a umožnil výrobnímu odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 4,9 procentního bodu, z 86,6 % v roce 2013 na 91,5 % v období přezkumného šetření.

(125)

V průběhu posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Unie silný růst výroby a prodeje, díky kterému mohlo plně využít vzrůstající trend spotřeby v Unii.

(126)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(127)

V průběhu posuzovaného období se počet zaměstnanců zvýšil o 21 %, přičemž k nárůstu docházelo každý rok.

(128)

Pokračovalo dlouhodobé úsilí o restrukturalizaci zahájené výrobním odvětvím v Unii již v průběhu původního šetření, které mu umožnilo zvyšovat objem výroby rychleji, než narůstal počet zaměstnanců, což vedlo k celkovému nárůstu produktivity měřené jako produkce (v metrech čtverečních) na zaměstnanou osobu a rok, která v posuzovaném období vzrostla o 4 %.

(129)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2, dumping během období přezkumného šetření pokračoval.

(130)

Během posuzovaného období byl objem dumpingového dovozu z ČLR, stejně jako ze zemí, na něž se vztahují opatření proti obcházení, nízký, takže lze dospět k závěru, že dopad velikosti dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie nebyl velmi významný. V porovnání s původním šetřením se situace výrobního odvětví Unie zlepšila, pokud jde o výrobu, prodej a podíl na trhu, což poukazuje na to, že odvětví se plně zotavilo z předchozího dumpingu.

(131)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady

(132)

Jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla během posuzovaného období o 7 %. Vývoj cen kopíroval s malým časovým odstupem vývoj výrobních nákladů, s výjimkou období přezkumného šetření, kdy jednotkové výrobní náklady vzrostly přibližně o 1 %, zatímco průměrná jednotková prodejní cena poklesla o přibližně 1,5 %.

(133)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(134)

V roce 2014 klesly průměrné náklady práce na zaměstnance o 6 % ve srovnání s rokem 2013, poté vzrostly v roce 2015 a znovu poklesly během období přezkumného šetření, kdy dosáhly úrovně, která byla o 3 % nižší než v roce 2013.

(135)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(136)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se mezi roky 2013 a 2014 zvýšil o 8 %, v roce 2015 zůstal relativně stabilní a poté v období přezkumného šetření klesl o 30 % ve srovnání s rokem 2013. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby sledoval podobný trend a byl v období přezkumného šetření o 43 % nižší než v roce 2013. Během šetření bylo zjištěno, že stav zásob není významným ukazatelem újmy pro výrobní odvětví Unie. K velkému poklesu stavu zásob na konci období přezkumného šetření v porovnání se všemi ostatními obdobími došlo s ohledem na sezónnost odvětví stavebnictví. Výrobní odvětví Unie vytváří zásoby v zimě mimo hlavní sezónu, a zásoby jsou tudíž vysoké k 31. prosinci, a využívá je v hlavní sezóně v létě, takže zásoby jsou nízké na konci období přezkumného šetření (30. června 2016).

(137)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(138)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z jeho prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie pohybovala mezi 14,2 % a 17 %. Při původním šetření byl cílový zisk pro výrobní odvětví stanoven na 12 % (15). V této souvislosti je třeba uvést, že v každém roce během posuzovaného období dosáhlo výrobní odvětví Unie zisku, který byl vyšší než cílový zisk.

(139)

Po poskytnutí informací poukázal žadatel na skutečnost, že zisk byl během období přezkumného šetření poměrně vysoký vzhledem k výjimečně příznivému vývoji nákladů na suroviny a směnných kurzů během tohoto období. Po období přezkumného šetření by se tyto trendy mohly zvrátit, což by vedlo ke snížení ziskovosti výrobního odvětví. Komise tyto připomínky prozkoumala a konstatovala, že závěr učiněný na základě vzorku, že ziskovost výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období vyšší než cílový zisk, nebyl uvedenými skutečnostmi podstatně ovlivněn.

(140)

Čistým peněžním tokem se rozumí schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Během posuzovaného období byl peněžní tok pozitivní a v souladu s vývojem ziskovosti.

(141)

Aby mohlo využít rostoucí poptávku po otevřených síťovinách ze skleněných vláken jak v Unii, tak i v zahraničí, realizovalo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období značné investice do nových kapacit. Tyto investice byly obzvláště vysoké v roce 2013, což vysvětluje, proč trend za celé posuzované období vykazuje pokles o 30 %.

(142)

Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty stálých aktiv. V každém roce posuzovaného období byla pozitivní a její vývoj byl v souladu s vývojem ziskovosti.

(143)

Vzhledem k vysoké ziskovosti výrobního odvětví Unie a stále rostoucímu prodeji a poptávce po otevřených síťovinách ze skleněných vláken, nic nenasvědčuje tomu, že by se výrobní odvětví Unie v posuzovaném období setkalo s problémy se získáváním kapitálu k financování svých rozsáhlých investic.

(144)

Během posuzovaného období prokázaly všechny ukazatele újmy, s výjimkou prodejních cen, že výrobní odvětví Unie bylo v dobrém stavu a všechny finanční ukazatele byly pozitivní. Pokud jde o prodejní ceny, Komise shledala, že jejich pokles do značné míry odráží obdobné snížení výrobních nákladů.

(145)

Šetření potvrdilo, že opatření přijatá na základě původního šetření, jakož i později přijatá opatření proti obcházení, představovala přínos pro výrobní odvětví Unie, které obnovilo a zvýšilo svůj podíl na trhu, podstoupilo restrukturalizaci, realizovalo významné investice, snížilo výrobní náklady a zvýšilo ziskovost.

(146)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie není působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(147)

Aby mohla být posouzena pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, byl analyzován možný dopad dovozu z Číny na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(148)

V 64. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával, i když jen v malých objemech.

(149)

V 74. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že během období přezkumného šetření bylo možno rozumně odhadnout volnou kapacitu v ČLR na 406 milionů čtverečních metrů, což představuje 57 % spotřeby Unie ve stejném období. V 80. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní vzhledem k cenové úrovni v Unii a jejich pokračujícímu úsilí o vstup na tento trh. Vzhledem k těmto zjištěním dospěla Komise v 81. bodě odůvodnění k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k nárůstu vývozu výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(150)

Zároveň bylo šetřením zjištěno, že za poslední čtyři roky včetně období přezkumného šetření bylo výrobní odvětví Unie celkově v dobré finanční situaci, kdy většina ukazatelů újmy vykazovala pozitivní vývoj (viz 144. až 146. bod odůvodnění). Je však třeba zdůraznit, že trh Unie byl v důsledku platných antidumpingových opatření v uvedeném období účinně chráněn před velkými objemy dumpingového dovozu a výrobní odvětví Unie mohlo těchto okolností jednoznačně využívat ke své výhodě.

(151)

Při slyšení a ve svých podáních uvedlo několik výrobců v Unii a Evropské sdružení výrobců technických textilií (TECH-FAB Europ), že vzhledem ke značné výrobní kapacitě v ČLR a nižším prodejním cenám by zrušení opatření mělo okamžitě za následek výrazný nárůst dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie za dumpingové ceny, které by byly nižší než výrobní náklady většiny výrobců v Unii. Po poskytnutí informací byly tyto připomínky dále potvrzeny následujícím způsobem.

(152)

Za prvé, žadatel prokázal, že rozdíl v kvalitě, který byl významný v době původního šetření, již neexistuje. V důsledku toho by bylo skutečně možno očekávat, že zvýšený objem dumpingového dovozu za nízké ceny z ČLR na trh Unie by vyvinul celkový tlak na snížení prodejních cen výrobního odvětví Unie. Za druhé, výrobní odvětví Unie doložilo, že i relativně mírný pokles cen v řádu 0,04 EUR za metr čtvereční, který je v této souvislosti představitelný vzhledem k současnému rozdílu mezi průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie a průměrnými cenami čínského dovozu ve výši nejméně 0,10 EUR na metr čtvereční, by vymazal veškerý zisk, kterého v současné době dosahuje.

(153)

Komise tedy uznala, že s ohledem na informace, které jsou k dispozici v období stávajícího přezkumu, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by k výraznému nárůstu dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie a výrobek by byl nabízen za dumpingové ceny. Tímto způsobem by vykonával podstatný tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie a zároveň by se jeho podíl na trhu zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie.

(154)

Zatímco pravděpodobnou cenovou újmu je možné stanovit poměrně přímočarým způsobem, újma týkající se objemu se stanovuje obtížněji. Je zřejmé, že v Číně v současnosti existuje značná volná kapacita, které by mohla pokrýt více než 50 % trhu Unie. Naproti tomu je vzhledem k nárůstu světové spotřeby a nedostatečné spolupráci čínských stran, v jejímž důsledku nelze získat žádné informace o budoucím rozvoji kapacit v Číně, obtížné stanovit, zda podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesne na 70 %, 60 % nebo na méně než 50 % jako v období původního šetření. Je však zřejmé, že pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by k podstatné ztrátě objemů ve prospěch čínských stran a kromě zásadní ztráty v důsledku poklesu tržeb vzhledem ke snižování prodejních cen by výrobní odvětví Unie rovněž čelilo zvýšeným nákladům, což by mohlo znovu vážně ovlivnit jeho ziskovost a životaschopnost.

(155)

Po dodatečném poskytnutí informací tvrdili čínští výrobci, že dokument s dodatečným poskytnutím informací neobsahoval řadu prvků, které byly v prvním poskytnutí informací přítomny.

(156)

V tomto ohledu by Komise měla nejprve poukázat na skutečnost, že v rozporu s tímto tvrzením nebyly vypuštěny závěry týkající se zdravé situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období, pokud jde o prodej a ziskovost (viz 119., 124. a 138. bod odůvodnění tohoto nařízení).

(157)

Za druhé, v důsledku přehodnocení nutnosti úprav z důvodu kvality (viz 97. bod odůvodnění) byly učiněny následující závěry. Za prvé, v průběhu období přezkumného šetření se čínský dovoz podbízel cenám výrobního odvětví Unie, pokud by byla odečtena antidumpingová cla (viz 96. bod odůvodnění). Za druhé, výrobní odvětví Unie nemělo nadále výhodu z hlediska kvality, která by bránila poklesu prodejních cen v Unii, pokud by tato opatření pozbyla platnosti (viz 152. bod odůvodnění). Tyto závěry vrhají výrazně nové světlo na některé prvky ve výhledové analýze pravděpodobnosti obnovení újmy.

(158)

Za třetí bylo zjištěno, pokud jde o průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trzích třetích zemí zmíněné v prvním dokumentu poskytujícím informace, že tyto ceny byly na stejné úrovni jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie v Unii. Po dodatečném poskytnutí informací předložilo výrobní odvětví Unie připomínky a poskytlo důkazy o tom, že jejich ceny při vývozu na trhy třetích zemí byly ovlivněny skladbou sortimentu jejich prodeje mimo Unii. Jejich vývoz se skutečně sestával z těžších výrobků, než byly výrobky prodávané v Unii. Kromě toho prodej výrobního odvětví Unie na vývoz představoval jen malý podíl jejich celkového prodeje. Komise proto dospěla k závěru, že zjištění, která byla původně učiněna v rámci prvního poskytnutí informací, již nejsou relevantní.

(159)

Za čtvrté, po dodatečném poskytnutí informací čínští vyvážející výrobci zpochybnili věrohodnost důkazů, na jejichž základě žadatel tvrdil, že mírný pokles cen, jak je uvedeno ve 152. bodě odůvodnění, by skutečně vymazal veškerý zisk, kterého výrobní odvětví Unie v současné době dosahuje. Komise poukazuje na to, že tento důsledeknení jen pouhá možnost, ale je výsledkem simulací založených na stávající výši rozpětí ziskovosti za metr čtvereční výrobního odvětví Unie. Toto zjištění bylo znovu potvrzeno a tvrzení čínských vyvážejících výrobců bylo zamítnuto.

(160)

Konečně, čínští vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že judikatura EU vyžaduje, aby závěr týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy nebyl založen na pouhé možnosti, ale na pravděpodobnosti podpořené výhledovou analýzou řešící otázku pravděpodobného vývoje v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Komise poukázala na to, že takovou výhledovou analýzu provedla a popsala ji v bodech odůvodnění 147. až 154.

(161)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení antidumpingových opatření uložených na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken z ČLR by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy.

(162)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(163)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.

(164)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(165)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(166)

Šetření ukázalo, že stávající opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z účinků předchozího dumpingu působícího újmu. Opatření konkrétně umožnila výrobnímu odvětví Unie získat zpět svůj podíl na trhu, realizovat nezbytné a dlouho opomíjené investice, aby bylo možno využít rostoucí poptávky, a zároveň celkově dosáhnout solidního zisku. Pokud nedojde k tlaku na ceny a objem z důvodu dumpingového dovozu z ČLR, bude tento proces pokračovat. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(167)

Žádný dovozce nespolupracoval a neodpověděl na dotazník (viz 22. bod odůvodnění). Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo na dovozce negativní dopad, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření a ani šetření Komise nedošlo k takovém závěru.

(168)

Čínští vyvážející výrobci uvedli, že zachování cel by připravilo uživatele o možnost nákupu dotčeného výrobku za přiměřené ceny. Žádný uživatel nespolupracoval a neodpověděl na dotazník (viz 22. bod odůvodnění). Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo na uživatele negativní dopad, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(169)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti prodloužení platnosti stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z ČLR.

(170)

Ze závěrů, ke kterým se dospělo v souvislosti s pravděpodobným pokračováním a obnovením dumpingu a obnovením újmy, vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken a rozšířená na dovoz některých upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících nebo zasílaných z ČLR uložená prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 měla být zachována.

(171)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036,

a)

v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (období původního šetření) nevyvážel zboží popsané v odstavci 1 do Unie,

b)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Čínské lidové republice, na něž se vztahují antidumpingová opatření uložená tímto nařízením,

c)

po skončení období původního šetření buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie,