Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 115/05)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„OGULINSKI KISELI KUPUS“/„OGULINSKO KISELO ZELJE“

č. EU: HR-PDO-0005-01233 – 27.5.2014

CHOP ( X ) CHZO ( )

1.   Název (názvy)

„Ogulinski kiseli kupus“/„Ogulinsko kiselo zelje“

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatská republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ je produkt získaný přírodním mléčným kvašením čerstvého zelí původní odrůdy Ogulinski.

Před uvedením na trh mají hlávky produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ nebo jeho krájená varianta následující organoleptické a fyzikálně- chemické vlastnosti: listy jsou žluté až zlatožluté barvy, produkt má vůni charakteristickou pro mléčné kvašené produkty, chuť je mléčně kyselá. Listy jsou tenké, téměř průsvitné, velmi poddajné a mají tenké listové žíly. Hlávka produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ má velmi dlouhý košťál (tzv. „kocen“ – výraz, který se používá v běžné řeči ve vymezené zeměpisné oblasti), který tvoří více než ¾ průměru hlávky a svou délkou ovlivňuje její tvar. Hlávka produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ má okrouhle plochý tvar, je pevná, nikoli však tvrdá, bez nečistot, s obsahem NaCl 1,5 až 4 %, kyseliny mléčné 0,5 až 2,5 % a kyseliny octové až 0,7 %. Hlávka produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ váží minimálně 1 kg.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Surovina pro výrobu kyselého zelí „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ pochází z rostlin z čeledi Brasicceae, druhu Brasica oleracea L.var.Capitata, původní odrůdy Ogulinski. Hlávky zelí používané pro biologické kvašení mají tyto vlastnosti: vnější listy jsou světle zelené barvy, hlávka má okrouhle plochý tvar, je nepoškozená, pevná, bez cizích pachů a má mírně aromatickou chuť a vůni.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Postup výroby produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ od výsadby, sklizně až po kvašení v registrovaných zařízeních musí probíhat v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Aby nedošlo ke změně barvy a/nebo chuti produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“, je třeba ho zabalit do 24 hodin, aby byla zachována a zajištěna kvalita výrobků. Velikost balení je 0,5 kg v případě nakrájeného produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ a 1 kg, pokud se jedná o hlávky, přičemž na jedno balení připadá jedna hlávka.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Při uvedení produktu na trh musí štítek na všech formách balení obsahovat nápis „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Do oblasti produkce suroviny i hotových produktů „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ spadá širší oblast města Ogulin i obcí Josipdol, Plaški, Tounj a Saborsko, konkrétně oblast katastrálních obcí Blata, Carevo polje, Cerovnik, Hreljin Ogulinski, Janja Gora, Jezero, Josipdol, Latin, Lička Jesenica, Međeđak, Modruš, Musulinski Potok, Ogulin, Oštarije, Otok Oštarijski, Plaški, Ponikve, Pothum, Petar Ogulinski, Saborsko, Skradnik, Trojvrh, Tržić Tounjski, Vitunj a Zagorje….

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ je založena na jeho kvalitě, která je dána charakteristikami dané oblasti pěstování, a znalostech a dovednostech lidí působících ve výrobě a zpracování produktu.

Podnebí, půdní typy v oblasti Ogulinu a původní odrůda zelí jsou klíčovými faktory ve výrobě a zpracování produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“.

Oblastí výroby produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ je mikroregion v jihozápadní části župy Karlovac, která na západě hraničí s župou Primorje-Gorski Kotar a na jihu s župou Lika-Senj. Jedná se o oblast Chorvatska, kde podhorský region přechází v horskou oblast, která se také nazývá náhorní Chorvatsko.

Ve vymezené oblasti převládá kontinentální podnebí, které postupně přechází v podnebí horské. Význam daného podnebí spočívá v množství a rozložení srážek a průměrné teplotě vzduchu. Průměr ročních srážek (1 557 mm) je až o 50 % vyšší než v ostatních oblastech pěstování zelí, s větším množstvím deště i sněhu v zimě. Průměrná střední denní teplota ve vegetačním období suroviny pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ (duben až září) je 10,1 °C, což je ve srovnání s teplotami v jiných oblastech pěstování zelí nižší. Minimální teplota potřebná pro růst suroviny pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ je 1 až 3 °C. Specifičnost podnebí spočívá ve velkých rozdílech mezi denními a nočními teplotami, díky čemuž v létě hojně padá rosa, a vzhledem k tomu, že v ogulinské oblasti neexistuje možnost zavlažovat pole, je právě tato letní rosa klíčovým faktorem pro nepřetržitý růst suroviny (zelí) potřebné pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“, protože tímto způsobem získává dostatečné množství vlhkosti.

Průměrná střední teplota v oblasti výroby produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ v zimě činí -5,9 °C, což podporuje udržitelnost kvašení v budovách, kde k němu dochází.

V ogulinské oblasti převládají homogenní půdy s prachově-jílovou až prachově-hlínově-jílovitou konzistencí. V průběhu zimy dochází v důsledku většího množství sněhu k častým záplavám, které zaplavují uvedené půdy a následně se tvoří hnědé orné půdy s hlubokým profilem a příznivým poměrem písku, bahna a jílu. Tento typ půdy je dobře zásoben výživnými organickými látkami, dusíkem a draslíkem, jakož i dostatkem vody, což podporuje pěstování suroviny pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“. Tyto specifické půdně-klimatické faktory vytvářejí ideální podmínky pro růst suroviny pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“.

Produkt „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ se vyznačuje specifickými morfologickými vlastnostmi, kterými se odlišuje od jiných produktů vyrobených kvašením čerstvého zelí jiných odrůd. Hlávka zelí má výrazně dlouhý košťál (tzv. „kocen“ – výraz, který se používá v běžné řeči ve vymezené zeměpisné oblasti) s mnoha tenkými, téměř průsvitnými a velmi poddajnými listy, jež mají tenké listové žíly. Specifičnost produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ spočívá v okrouhle plochém tvaru hlávek, žluté barvě listů a jejich méně výrazném mramorování. Výše uvedené specifické rysy byly předmětem vědeckého výzkumu (Ferdo Vešnik, Utjecaj sorte na kvalitetu kiselog kupusa [Vliv odrůdy na kvalitu kyselého zelí], 1969, Poljoprivredna znanstvena smotra br. 6 [Zemědělská vědecká revue č. 6], s. 3–17 a Poljoprivredna znanstvena smotra br. 18 [Zemědělská vědecká revue č. 18], s. 3–17).

Specifičnost produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ spočívá v uchovávání semen původní odrůdy zelí Ogulinski v zemědělských podnicích ve vymezené zeměpisné oblasti.

V určitých fázích výroby produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ má zásadní vliv i lidský faktor.

V oblasti výroby produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ se sklizeň provádí výhradně ručně, k čemuž jsou zapotřebí zkušenosti a dovednosti sběračů.

Surovina pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ dozrává na poli velmi nerovnoměrně, takže velikost hlávek zelí není jednotná, a proto je potřeba, aby sběrači měli potřebné dovednosti. Sběrači na základě zkušeností ohledáním a prohmatáním posoudí, zdali vzhled, pevnost a velikost hlávky odpovídají kvalitě potřebné ke sklizni.

Tímto způsobem se zajišťuje požadovaná kvalita suroviny pro výrobu produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“. Podle velikosti hlávky sběrač určuje, zda se hlávka umístí do fermentačního bazénu na kvašení nebo zda se nastrouhá. To při mechanické sklizni zelí není možné určit.

Aby nedošlo k poškození suroviny potřebné k výrobě produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“, musí sběrač na poli hlávky protřídit a umístit je do nádob a poté je přenést do fermentačního bazénu, do něhož se hlávky vkládají rovněž ručně.

Pro kvašení produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ se používá postup přirozeného kvašení, kdy se k zelí přidává pouze 5–6 % čirý roztok kuchyňské soli a za anaerobních podmínek se vytváří kyselina mléčná jako přírodní konzervant.

Po dokončení kvašení jsou rovněž důležité znalosti a zkušenosti lidí. Každá hlávka produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ se ručně vytahuje z fermentačního bazénu a ohledáním a prohmatáním se odhaduje, je-li hlávka dostatečně kyselá.

Tímto způsobem se dosahuje chemických a organoleptických vlastností uvedených v bodu 3.2. (Analitičko izvješće za Ogulinski kiseli kupus, 2010, Modruški zbornik, Ogulinski kiseli kupus kroz povijest, [Analýza produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“, 2010, Modrušský sborník, Ogulinski kiseli kupus v dějinách], Ž. Kosanović, 2008, s. 160).

Specifičnost produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ podnítila výrobce a zpracovatele ogulinské oblasti k tomu, aby ho začali vakuově balit a uvádět na trh. Vakuově balené hlávky kyselého zelí s názvem „Ogulinski kiseli kupus“ se tak poprvé objevily na trhu v roce 1973 (Ogulinski kiseli kupus kroz povijest, Modruški zbornik, god. 2., [Ogulinski kiseli kupus v dějinách, Modrušský sborník, 2. ročník] Katedra Čakavskog sabora Modruše, 2008, s. 153).

Na dosažení specifické jakosti produktu „Ogulinski kiseli kupus/Ogulinsko kiselo zelje“ měly významný vliv půdní a klimatické faktory. Právě mikroklima oblasti výroby mělo (a stále má) významnou roli při výběru odrůd. To dokládají i ekotypy vzniklé v jednotlivých oblastech: Ogulinski, Ivankovački a další (Povrćarstvo [Pěstování zeleniny], Ružica Lešić, 2002, s. 175 a 178).

Jak uvádí Kosanović „…výnos a kvalita vysazených odrůd zelí byly ve srovnání s ogulinskou oblastí v jiných oblastech výrazně nižší. Tato skutečnost byla od roku 1973 zaznamenána vícekrát a ve více lokalitách. Od té doby až do období kolem roku 1980 byl ‚Ogulinski kiseli kupus‘ sázen v okolí Lublaně a obcí Ilirska Bistrica, Varaždin, Križevac, Zemun, Futog, Velika Kladuša, Zadar, Privlaka (u Vinkovců) atd. Nikde jinde neměl ‚Ogulinski kiseli kupus‘ takový přínos a kvalitu jako v ogulinské oblasti. Vliv půdy a podnebí této oblasti je očividný …“ (Modruški zbornik, god. 2, Katedra čakavskog sabora, Ogulinski kupus kroz povijest, Kosanović Ž., 2008, s. 132)….

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mps.hr/UserDocsImages/HRANA/OGULINSKO%20KISELO%20ZELJE/Izmijenjena%20Specifikacija%20proizvoda.pdf

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.