Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2004/190/03

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. června 2004 ve věci C-168/02 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Rudolf Kronhofer proti Marianne Maier, Christianu Möllerovi, Wirichu Hofiusovi, Zeki Karanovi („Bruselská úmluva — Čl. 5 bod 3 — Příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání (deliktní a kvazideliktní odpovědnosti) — Místo, kde došlo ke škodné události — Majetková újma utrpěná v souvislosti s umísťováním kapitálu v jiném státě, který je smluvní stranou“)

Úř. věst. C 190, 24.7.2004, p. 2–2 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

24.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 190/2


ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 10. června 2004

ve věci C-168/02 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof): Rudolf Kronhofer proti Marianne Maier, Christianu Möllerovi, Wirichu Hofiusovi, Zeki Karanovi (1)

(„Bruselská úmluva - Čl. 5 bod 3 - Příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání (deliktní a kvazideliktní odpovědnosti) - Místo, kde došlo ke škodné události - Majetková újma utrpěná v souvislosti s umísťováním kapitálu v jiném státě, který je smluvní stranou“)

(2004/C 190/03)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-168/02, jejímž předmětem je žádost zaslaná Soudnímu dvoru na základě protokolu ze dne 3. června 1971 o výkladu úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Soudním dvorem Oberster Gerichtshof (Rakousko), směřující k získání, ve sporu probíhajícím před tímto soudem mezi Rudolfem Kronhoferem a Marianne Maier, Christianem Möllerem, Wirichem Hofiusem, Zeki Karanem, rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu čl. 5 bodu 3 uvedené úmluvy ze dne 27. září 1968 (Úř. věst. 1972 L 299, s. 32) ve znění úmluvy ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Úř. věst. L 304, s. 1 a – pozměněný text – s. 77), úmluvy ze dne 25. října 1982 o přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 388, s. 1), úmluvy ze dne 26. května 1989 o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 285, s. 1) a úmluvy ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. 1997 C 15, s. 1), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, J.-P. Puissochet, J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), R. Schintgen a N. Colneric, soudci, generální advokát: P. Léger, tajemník: H. von Holstein, zástupce tajemníka,vydal dne 10. června 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

Článek 5 bod 3 úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve znění úmluvy ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, úmluvy ze dne 25. října 1982 o přistoupení Řecké republiky, úmluvy ze dne 26. května 1989 o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a úmluvy ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království musí být vykládán v tom smyslu, že výraz „místo, kde došlo ke škodné události“ nezahrnuje místo bydliště žalobce, kde se nachází „centrum jeho majetkových zájmů“ jenom z toho důvodu, že zde utrpěl peněžní újmu vyplývající ze ztráty částí jeho majetku, ke které došlo a kterou utrpěl v jiném státě, který je smluvní stranou.


(1)  Úř. věst. C 169, 13.7.2002.


Top