1.

Evropský pilíř sociálních práv (1) ve své první a jedenácté zásadě zdůrazňuje význam záruky kvalitního a inkluzivního vzdělávání pro všechny, a to již od útlého věku. Účinné provádění těchto zásad závisí na odhodlání a činnosti členských států. Vnitrostátní opatření mohou být doplněna opatřeními na úrovni EU, přičemž Komise svůj příspěvek představila v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv (2).

2.

Evropská komise zveřejnila dne 30. září 2020 sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž se jako jeden ze šesti rozměrů tohoto prostoru uvádí inkluzivnost (3). Rada dne 18. února 2021 schválila usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a odborné přípravy a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (4), v němž je cíl zlepšení kvality, rovnosti, inkluze a úspěchu pro všechny ve vzdělávání a odborné přípravě stanoven jako první strategická priorita tohoto rámce.

3.

Cílem Evropského roku mládeže 2022 (5) je zapojit mladé lidí do utváření jejich budoucnosti a budoucnosti Evropy a posílit jejich postavení tím, že jim bude nabídnuto více příležitostí, aby se podíleli na přijímání rozhodnutí, jež mají vliv jejich život.

4.

Ve Zprávě o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy občané Unii a její členské státy vyzývají, aby do roku 2025 vytvořily inkluzivní Evropský prostor vzdělávání, v němž budou mít všichni občané rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a celoživotnímu učení, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech (6). Komise ve sdělení z roku 2020 označuje začleňování a genderovou rovnost za klíčový rozměr Evropského prostoru vzdělávání, který má být vytvořen do roku 2025, a vyzývá k oddělení výsledků vzdělávání od socioekonomického postavení. Rada se shodla na tom, že do roku 2030 by měl být podíl patnáctiletých žáků s nedostatečnými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách nižší než 15 %, a zavázala se snížit podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy na méně než 9 %.

5.

Přestože se míra předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU výrazně zlepšila a v období 2010–2021 klesla o 3,9 procentního bodu, vzdělávací systém i nadále předčasně opouští mnoho účastníků vzdělávání. Podíl osob, které předčasně ukončí vzdělávání a odbornou přípravu, byl v roce 2021 v celé EU v průměru 9,7 %, což je těsně pod 10 % cílem ET2020 na úrovni EU stanoveným pro rok 2020. Ze vzdělávání a odborné přípravy v EU stále předčasně odchází více než 3,2 milionu mladých lidí (ve věku 18–24 let). Mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich stále existují značné rozdíly, přičemž přetrvávají nerovnosti mezi konkrétními skupinami (horších výsledků dosahují např. migranti, mladí muži, etnické menšiny, jako jsou Romové, a mladí lidé ve venkovských a odlehlých oblastech).

6.

Výsledky Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) 2018 odhalují v řadě zemí v období 2009–2018 zhoršující se trend v počtu účastníků vzdělávání s nedostatečnými výsledky v základních dovednostech. V současné době každý pátý patnáctiletý Evropan stále postrádá dostatečné kompetence ve čtení, matematice nebo přírodních vědách. Výsledky Mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti (ICILS) z roku 2018 navíc ukazují, že pětina mladých lidí v EU nemá základní digitální dovednosti, a zároveň odhalují závažné rozdíly ve výkonnosti z hlediska socioekonomického postavení, což představuje riziko prohlubování digitální propasti (7).

7.

Data potvrzují, že socioekonomické zázemí je nejvýznamnějším určujícím faktorem pro výsledky ve vzdělávání. Mezi účastníky vzdělávání, kteří odcházejí ze vzdělávání a odborné přípravy bez vyšší sekundární kvalifikace, jsou ve většině zemí EU nadměrně zastoupeny osoby ze znevýhodněného prostředí. Výsledky PISA 2018 ukázaly, že ve většině zemí EU je podíl žáků dosahujících nedostačujících výsledků ve čtení mnohem větší v dolní čtvrtině indexu ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS) než v jeho horní čtvrtině, v některých zemích EU až o více než 40 procentních bodů. Odborná literatura potvrzuje, že žáci ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí mívají větší potíže s rozvojem akademických a jazykových dovedností. Častěji se u nich projevují problémy s chováním v souvislosti s učením, vykazují nižší motivaci k učení, opouštějí vzdělávání a odbornou přípravu dříve a odcházejí s nižší kvalifikací a nedostatečnými kompetencemi pro plné zapojení do společnosti.

8.

V posledních letech členské státy do svých systémů vzdělávání a odborné přípravy začlenily vysoký počet migrantů ze třetích zemí (včetně uprchlíků (8)) ve školním věku, včetně osob, které přicházejí s velmi nízkou úrovní základních dovedností. Další problémy vyvstávají v souvislosti s osobami prchajícími před válkou na Ukrajině, z nichž velkou část tvoří děti školního věku vyžadující cílenou podporu při učení (včetně osvojení vyučovacího jazyka) a psychosociální podporu.

9.

Šetření PISA 2015 a 2018 také poukázala na klesající pocit sounáležitosti žáků ve škole a rozšířenou a narůstající šikanu/kyberšikanu. Ve výzkumu se zdůrazňuje, že pro zvýšení šancí dětí a mladých lidí uspět ve vzdělávání a v životě je důležitá emocionální, sociální a fyzická pohoda ve školách. Potvrzuje, že problémy v oblasti duševního zdraví, stejně jako násilí a šikana, rasismus, xenofobie a další formy nesnášenlivosti a diskriminace mají zničující dopad na emocionální pohodu dětí a mladých lidí a na výsledky vzdělávání. Ukazuje rovněž, že znevýhodněné skupiny jsou více ohroženy šikanou a že účastníci vzdělávání ze škol, které se nacházejí v sociálně a ekonomicky znevýhodněných oblastech, mají slabší pocit sounáležitosti než jejich bohatší vrstevníci.

10.

Naléhavost řešení těchto problémů ještě zesílila pandemie COVID-19. Několik studií naznačuje, že krize mohla u účastníků vzdělávání ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání zvýšit pravděpodobnost, že školní docházku skutečně předčasně ukončí, a že krize měla nepříznivý dopad na duševní zdraví a osobní pohodu účastníků vzdělávání obecně (9).

11.

V roce 2011 Rada přijala doporučení o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (10). Na evropské a vnitrostátní úrovni bylo při provádění doporučení vykonáno značné množství práce, zejména prostřednictvím vzájemného učení a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy na základě rámce ET 2020 pro evropskou politickou spolupráci. Široká škála zdrojů, příkladů úspěšných opatření a materiálů je k dispozici online prostřednictvím Evropského souboru nástrojů pro školy a souboru nástrojů Cedefop pro odborné vzdělávání a přípravu pro řešení předčasných odchodů ze vzdělávání. Nezávislé hodnocení provádění doporučení, které bylo zveřejněno v roce 2019 (11), jasně ukazuje, že toto doporučení a doprovodný soubor nástrojů politiky EU podpořily transformaci v rámci institucí a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy. Zdůrazňuje také oblasti, ve kterých je zapotřebí další práce.

12.

Program Erasmus+ podpořil několik nadnárodních projektů zaměřených na začleňování v různých vzdělávacích sektorech, které se zabývají slabými výsledky a předčasnými odchody ze vzdělávání a odborné přípravy. Začleňování je také jednou ze zastřešujících priorit programu Erasmus+ na období 2021–2027. Program také zahrnuje specifickou politickou prioritu řešení speciálních potřeb, předčasného odchodu ze vzdělávání a nízké úrovně základních dovedností, což umožňuje zúčastněným stranám získat finanční prostředky z programu Erasmus+ na provádění politických doporučení.

13.

Evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI) na období 2014–2020 zmobilizovaly značné investice na boj proti předčasným odchodům ze vzdělávání a odborné přípravy a podpořily řadu rozsáhlých projektů v souladu s doporučením Rady z roku 2011. Evropský sociální fond plus podporuje jednotlivce, regiony a členské státy, které čelí rozdílným výzvám – od zotavení se z pandemie COVID-19 po splnění cílů EU v oblasti klimatu, zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání. Využití fondů ESI a fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 vychází mimo jiného z doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru.

14.

Nástroj pro technickou podporu nabízí členským státům možnost získat na požádání podporu pro individualizované reformy v různých oblastech, jako je například zlepšení výsledků vzdělávání dětí, zlepšení předškolního vzdělávání a péče, stanovení vnitrostátních strategií a akčních plánů na řešení a prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy, vývoj nástrojů na podporu náboru a profesního rozvoje učitelů, nebo pro přípravu a zavádění reformy vzdělávacího programu. Nástroj pro technickou podporu a program na podporu strukturálních reforem, který mu předcházel, využilo několik členských států k podpoře reforem zaměřených na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy, zejména pokud jde o děti ve zranitelném postavení.

15.

Děti a dospívající potřebují k dosažení pozitivních výsledků ve škole i v životě vyvážený soubor kognitivních, sociálně-emocionálních kompetencí. Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení ze dne 22. května 2018 (12) vymezuje „personální a sociální kompetence a kompetence k učení“. Zahrnuje to schopnost vyrovnávat se s nejistotou a složitými situacemi, rozvíjet svou fyzickou a emocionální pohodu, udržovat si tělesné a duševní zdraví, rozvíjet pozitivní vztahy a vztahy spolupráce a vést do budoucna orientovaný život s vědomím významu zdraví a zvládat přitom konflikty v inkluzivním a podpůrném prostředí.

16.

V závěrech Rady o rovnosti a inkluzi ve vzdělávání a odborné přípravě s cílem podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny (13) se členské státy vyzývají, aby prováděly politická opatření v oblasti vzdělávání, případně reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy, se zohledněním celého spektra vzdělávání a odborné přípravy a v rámci celoinstitucionálního přístupu s cílem posílit rovné příležitosti a inkluzi a podpořit úspěch ve vzdělávání na všech úrovních a ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy.

17.

V závěrech Rady o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost (14) se uznává, že učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci škol jsou nenahraditelnou hnací silou pro vzdělávání a odbornou přípravu, a zdůrazňuje se potřeba dále rozvíjet a aktualizovat jejich kompetence. Ve sdělení o Evropském prostoru vzdělávání a v usnesení Rady byla uznána zásadní úloha učitelů a školitelů.

18.

V doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče ze dne 22. května 2019 (15) se zdůrazňuje, že přístup ke kvalitním službám předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti přispívá k jejich zdravému vývoji a úspěchu ve vzdělávání, pomáhá zmenšovat sociální nerovnosti a snižuje rozdíly v kompetencích mezi dětmi z různých socioekonomických prostředí.

19.

V doporučení Rady ze dne 29. listopadu 2021 o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání (16) jsou podpořeny přístupy kombinovaného učení, v jejichž rámci se prolínají prostředí školy a distančního učení, jakož i digitální a nedigitální vzdělávací nástroje s cílem vybudovat odolnější a inkluzivnější systémy vzdělávání a odborné přípravy. Tyto postupy berou v úvahu rozmanité a diferencované přístupy a nástroje, a tak poskytují lepší podporu všem žákům, a zejména žákům se specifickými potřebami nebo žákům ze znevýhodněných skupin obyvatel, a zvyšují jejich motivaci k učení.

20.

Evropská agenda dovedností (17) stanovuje opatření k posílení udržitelné konkurenceschopnosti a budování odolnosti, aby bylo možné reagovat na krize a pomáhat jednotlivcům a podnikům rozvíjet relevantní soubor dovedností na základě zkušeností získaných během pandemie COVID-19. Doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (18) navrhuje obnovenou vizi politiky EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, která hraje klíčovou roli při prevenci a omezování předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a při podpoře rovných příležitostí.

21.

Akční plán digitálního vzdělávání (19) vymezuje opatření ke zlepšení digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci, jež mají zajistit, aby žádný účastník vzdělávání nebyl opomenut a aby absolventi měli kompetence potřebné na trhu práce. Předpokládá vypracování společných pokynů pro učitele a pedagogické pracovníky na podporu digitální gramotnosti a boje proti dezinformacím, aktualizaci evropského rámce digitálních kompetencí a návrh doporučení Rady o zlepšení poskytování digitálních dovedností ve vzdělávání a odborné přípravě. Akční plán rovněž podporuje úsilí směřující k odstranění genderových rozdílů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky.

22.

V doporučení (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (20), Rada vyzývá členské státy, aby zaručily účinný a bezplatný přístup ke vzdělávání a školním aktivitám dětem v nouzi (např. těm, jež jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením, zejména Romům). Strategie EU pro práva dítěte (21) vyzývá k budování inkluzivního a kvalitního vzdělávání. Nová Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) (22) vyzývá k vybudování digitálního prostředí, kde budou děti chráněny, respektovány a kde bude posíleno jejich postavení, a zdůrazňuje, že děti ve zranitelném postavení by měly mít stejné šance využít příležitostí digitální dekády.

23.

Nová generace strategií EU pro rovnost a rámců politiky začleňování přijatých v letech 2020 a 2021 (23) klade značný důraz na prosazování spravedlnosti a začlenění a na boj proti diskriminaci ve vzdělávání s cílenou podporou nejvíce znevýhodněných osob a osob, které jsou nejvíce ohrožené diskriminací.

24.

Doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (24) doporučuje usnadnit mladým lidem návrat do vzdělávání a odborné přípravy diverzifikací nabídky dalšího vzdělávání a případně zajistit validaci neformálního a informálního učení. Kromě toho iniciativa ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle) pomáhá znevýhodněným mladým lidem ve věku 18–30 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, aby našli cestu na trh práce ve své domovské zemi, a to kombinací podpory vzdělávání, odborné přípravy nebo zaměstnání s pracovní stáží v jiném členském státě EU s cílem zlepšit jejich dovednosti, znalosti a zkušenosti.

25.

Poučení vyvozená z provádění doporučení Rady z roku 2011 i nové poznatky z výzkumu a konzultací se zúčastněnými stranami vyžadují širší, inkluzivnější a systematičtější přístup k úspěchu ve škole, který by se současně zabýval cílem na úrovni EU týkajícím se základních dovedností a cílem v oblasti předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a plně by začlenil aspekt osobní pohody. Takový přístup by měl zajistit rozvoj kompetencí nezbytných pro úspěch ve vzdělávání a v životě a vést ke smysluplným zkušenostem získaným během vzdělávání, k zapojení, širšímu zapojení do komunity a k přechodu do stabilní dospělosti a k aktivnímu občanství.

26.

Všechny členské státy EU se musí systematicky zabývat cílem snižovat míru dosahování slabých výsledků a míru předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a cílem podporovat úspěch ve škole. Na systémové úrovni vyžaduje poskytování koordinované podpory dětí, mladých lidí a jejich rodin soudržnost politických opatření, koordinaci s ostatními relevantními oblastmi politiky (jako je mládež, zdravotnictví, kultura, sociální služby, zaměstnanost, bydlení, spravedlnost, migrace a integrace) a účinnou spolupráci mezi různými aktéry na všech úrovních (celostátní, regionální a místní úrovni i na úrovni školy). Souběžně s tím by měly být na školní úrovni podporovány přístupy zaměřené na školu jako celek, v souladu s vnitrostátními podmínkami, které by zahrnovaly všechny oblasti činnosti (vyučování a učení, plánování a řízení atd.), a mělo by docházet k zapojení všech klíčových subjektů (účastníků vzdělávání, vedoucích pracovníků škol, pedagogických a nepedagogických pracovníků, rodičů a rodin a místních i širších komunit) (25).

27.

Toto doporučení Rady plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality,

1.

do roku 2025 vypracovaly nebo ve vhodných případech dále posilovaly integrovanou a komplexní strategii (26) vedoucí k úspěchu ve škole, a to na vhodné úrovni, v souladu se strukturou svého systému vzdělávání a odborné přípravy a s cílem minimalizovat vliv socioekonomického postavení na výsledky vzdělávání a odborné přípravy, podporovat inkluzi ve vzdělávání a odborné přípravě a dále snižovat míru předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a míru dosahování slabých výsledků v oblasti základních dovedností, s ohledem na různá opatření nastíněná v politickém rámci uvedeném v příloze. Zvláštní pozornost by měla být věnována osobní pohodě ve škole jako klíčové složce úspěchu ve škole. Taková strategie by měla zahrnovat opatření v oblasti prevence, intervence a nápravy (včetně opatření nabízených jako součást posílené záruky pro mladé lidi (27)), měla by být založena na důkazech a kombinovat univerzální opatření s cílenými nebo individualizovanými opatřeními pro účastníky vzdělávání vyžadující dodatečnou pozornost a podporu v inkluzivním prostředí (jako jsou například účastníci vzdělávání ze socioekonomicky znevýhodněného, migrantského, uprchlického nebo romského prostředí, účastníci vzdělávání s viditelným postižením i s postižením, které vidět není, účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s problémy v oblasti duševního zdraví a účastníci vzdělávání z izolovaných, ostrovních či odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony EU, v souladu s vnitrostátními podmínkami). Taková strategie by měla být také založena na strukturované spolupráci mezi aktéry zastupujícími různé oblasti politiky, úrovně správy a úrovně vzdělávání a odborné přípravy, měla by zahrnovat přiměřené financování a měla by být doprovázena jasným plánem provádění a hodnocení;

2.

vyvíjely nebo ve vhodných případech dále posilovaly systémy sběru a monitorování údajů na celostátní, regionální a místní úrovni, které umožní systematický sběr kvantitativních a kvalitativních informací o účastnících vzdělávání a také o faktorech, které ovlivňují výsledky učení, zejména o socioekonomickém prostředí. Tyto systémy musí být v souladu s ochranou osobních údajů a vnitrostátními právními předpisy. Měly by v maximální možné míře zajistit, aby na různých úrovních politiky byly k dispozici rozčleněné údaje a informace o široké škále aspektů (včetně názorů samotných účastníků vzdělávání) a aby tyto údaje a informace byly používány (ve vhodným způsobem anonymizované podobě) pro účely analýzy, prevence a včasné intervence, koncipování politik a pro účely řízení, monitorování a hodnocení výše uvedených strategií;

3.

v kontextu integrované a komplexní strategie a v souladu s vnitrostátními podmínkami kombinovaly opatření v oblasti prevence, intervence a nápravy, jako jsou opatření navržená v politickém rámci uvedeném v příloze, s cílem podporovat:

4.

v souladu s celostátními, regionálními a místními potřebami optimalizovaly využití zdrojů na vnitrostátní úrovni i úrovni EU určených k investicím do infrastruktury, odborné přípravy a nástrojů, jakož i zdrojů určených ke zvýšení začlenění, rovnosti a osobní pohody ve vzdělávání, včetně fondů a odborných znalostí EU v oblasti reforem a investic do infrastruktury, nástrojů, pedagogiky a vytváření zdravých prostředí učení, jako jsou zejména Erasmus+, Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský sociální fond plus, Evropský fond pro regionální rozvoj, program Digitální Evropa, Horizont Evropa, Nástroj pro technickou podporu, Azylový, migrační a integrační fond atd., a zajistily využívání těchto peněžních prostředků v souladu s celkovou strategií;

5.

podávaly zprávy o své strategii, přijatých opatřeních, příslušných opatřeních v oblasti monitorování a hodnocení, jakož i o rozpočtu přiděleném v rámci stávajících mechanismů podávání zpráv Evropského prostoru vzdělávání (včetně strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030)) a evropského semestru;

6.

aktivně zapojovaly mladé lidi do provádění doporučení Rady, a to i prostřednictvím dialogu EU s mládeží, s cílem zajistit, že názorům, postojům a potřebám mladých lidí, včetně osob ze znevýhodněného prostředí, se bude naslouchat a budou zohledněny,

1.

podporovala provádění doporučení Rady a souvisejících iniciativ, jako je evropská záruka pro děti a posílená záruka pro mladé lidi, tím, že usnadní vzájemné učení a výměny mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami týkající se úspěchu ve vzdělávání pro všechny, a to prostřednictvím:

2.

ve spolupráci s členskými státy podporovala rozvoj a šíření poradenských materiálů a zdrojů o úspěchu ve vzdělávání pro všechny jeho účastníky (včetně integrace migrantů a učení jazyků), mimo jiné dalším rozvojem a propagací Evropského souboru nástrojů pro školy s názvem Podpora inkluzivního vzdělávání a řešení problému předčasného ukončování školní docházky, Sborníku inspirativních postupů v oblasti inkluzivního vzdělávání a výchovy k občanství a souboru nástrojů Cedefop pro odborné vzdělávání a přípravu pro řešení předčasného ukončování školní docházky;

3.

podporovala příležitosti k profesnímu rozvoji pro pedagogické pracovníky a další zúčastněné strany, a to prostřednictvím:

4.

monitorovala provádění doporučení Rady v rámci stávajících mechanismů Evropského prostoru vzdělávání (včetně strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy) a evropského semestru (včetně revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů);

5.

monitorovala pokrok při plnění cílů na úrovni EU a pravidelně o něm informovala v rámci zpráv o Evropském prostoru vzdělávání; v úzké spolupráci se stálou skupinou pro ukazatele a měřítka zvážila, jak lze zlepšit monitorování na úrovni EU, zejména posouzením stávajících ukazatelů na úrovni EU a v případě potřeby navržením nových ukazatelů, zejména pokud jde o začleňování a rovnost.