Věc T‑254/18

China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products a další

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 19. května 2021

„Dumping – Dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Číny – Konečné antidumpingové clo – Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Sdružení – Aktivní legitimace – Právní zájem na podání žaloby – Stanovení újmy – Výpočet objemu dovozu – Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele – Výběr vzorku – Výpočet výrobních nákladů výrobního odvětví Unie – Ceny fakturované uvnitř skupiny – Příčinná souvislost – Analýza přičitatelnosti a nepřičitatelnosti – Neexistence analýzy újmy podle segmentů – Posouzení významu podbízení – Důvěrné nakládání s informacemi – Právo na obhajobu – Metoda PCN podle jednotlivých PCN – Srovnatelnost výrobků – Výpočet běžné hodnoty – Srovnatelná země – Úprava týkající se DPH – Určení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku“

1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Žaloba profesního sdružení na ochranu a zastupování svých členů – Žaloba podaná samostatně – Žaloba na ochranu procesních práv sdružení – Přípustnost – Údajné nesprávné uznání v případě sdružení postavení zúčastněné strany, která má procesní práva během správního řízení a v rámci napadeného nařízení – Pochybení tvrzené na podporu nepřípustnosti žaloby beze změny nebo zrušení napadeného nařízení – Neexistence vlivu

   (Článek 263 odst. 4 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 6 odst. 5 a 7 a čl. 20 odst. 1 a 2; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 47–76, 432)

2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Žaloba profesního sdružení na ochranu a zastupování svých členů – Přípustnost – Podmínky – Nezbytnost zastupování po celé řízení včetně fáze správního řízení – Neexistence – Nezbytnost reprezentativnosti sdružení ve smyslu společné právní tradice členských států – Nedostatek – Nezbytnost zvláštního zmocnění uděleného členy – Neexistence

   (Článek 263 odst. 4 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 2; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 83–92, 94–104, 126–128)

3. Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Dosah – Zrušení antidumpingového nařízení v rozsahu, v němž ukládá antidumpingové clo na výrobky určitých společností – Účinky zrušení na platnost antidumpingového cla na výrobky jiných společností – Neexistence

   (Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 109–112)

4. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Nařízení ukládající antidumpingová cla – Výrobní a vyvážející podniky identifikované v nařízení nebo dotčené přípravnými šetřeními – Přípustnost

   (Článek 263 odst. 4 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036; nařízení Komise 2018/140, čl. 1 odst. 2)

   (viz body 118–121, 132)

5. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Faktory, které je třeba zohlednit – Objem dumpingového dovozu – Výpočet objemu dovozu – Způsob stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Zpochybnění spolehlivosti použitých údajů – Důkazní břemeno

   [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. a); nařízení Komise 2018/140]

   (viz body 169–172, 175–196)

6. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Šetření – Povinnost řádné péče orgánů – Dosah – Povinnost Komise zkoumat z úřední povinnosti všechny dostupné informace – Meze

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 6 odst. 3 a 4; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 198–209)

7. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Průběh šetření – Povinnost Komise ověřit správnost informací poskytnutých účastníky řízení – Meze – Dobrovolná spolupráce účastníků řízení

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 6 odst. 8 a čl. 16 odst. 1; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 220–227, 246–252)

8. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Ověření ze strany Komise – Průběh šetření – Výběr vzorku – Složení vzorků – Konzultace s dotčenými stranami – Rozsah

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 17 odst. 2; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 278–285)

9. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Ověření ze strany Komise – Průběh šetření – Výběr vzorku – Složení vzorků – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení – Důkazní břemeno

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 4 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a 2; nařízení Komise 2018/140)

   (viz body 289–299)

10. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Prokázání příčinné souvislosti – Povinnosti orgánů – Faktory, které je třeba zohlednit – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Zjevně nesprávné posouzení – Důkazní břemeno

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 3 odst. 2, 3, 6 a 7; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 337–341, 347–351, 362–366)

11. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Posouzení ukazatelů újmy prostřednictvím analýzy trhu dotčeného výrobku podle jednotlivých segmentů – Podmínky – Důkazní břemeno

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 3 odst. 6 a 7; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 377–397)

12. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Výpočet rozpětí cenového podbízení – Výběr vzorku – Složení vzorků – Posuzovací pravomoc Komise – Povinnost Komise prokázat existenci cenového podbízení pro každý z typů výrobků prodávaných unijními výrobci zařazenými do vzorku – Vyloučení – Podmínka – Zaměnitelné výrobky

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 3 a čl. 17 odst. 1 a 2; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 407–417, 420–425)

13. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Antidumpingové řízení – Právo na obhajobu – Informační povinnost orgánů – Rozsah – Neposkytnutí konkrétních informací – Povinnost účastníků řízení umožnit orgánům posoudit problémy vyplývající z tohoto neposkytnutí

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 5 odst. 10; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 435–438, 567)

14. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Antidumpingové řízení – Právo na obhajobu – Porušení procesních práv přiznaných sdružení v průběhu šetření – Dovolatelnost členem sdružení – Podmínky – Projev záměru sdružení jednat jako zástupce některých svých členů během šetření

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036)

    (viz body 440–447)

15. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Šetření – Dodržování práva na obhajobu – Povinnost orgánů zajistit informování dotčených podniků a respektovat důvěrnou povahu informací tak, aby tyto povinnosti byly uvedeny do souladu – Porušení informační povinnosti – Podmínky – Neposkytnutí informací, které mohou být použité na obhajobu podniku

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 6 odst. 7, čl. 19 odst. 1 až 5 a článek 20; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 451–469, 474–503, 507–513, 523–533, 536–541)

16. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny – Nezbytnost rozdělit do více či méně stejnorodých kategorií zboží, které vykazuje výrazné rozdíly, pokud jde o jeho vlastnosti a cenu – Kódování vedoucí ke zjevně nevhodným kategoriím výrobků – Důkazní břemeno

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 10; nařízení Komise 2018/140)

    (viz body 550–554)

17. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny – Úpravy – Důkazní břemeno

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 10)

    (viz body 577–583)

18. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny – Posuzovací pravomoc orgánů – Srovnání na stejné obchodní úrovni – Zohlednění vývozní ceny a běžné hodnoty „včetně daně z přidané hodnoty“ – Symetrie – Spravedlivost metody výpočtu

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 10 písm. b) a k); nařízení Komise 2018/140]

    (viz body 591–600)

19. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Dovozy ze zemí bez tržního hospodářství – Odkaz na cenu ve třetí zemi s tržním hospodářstvím – Kritéria, jež se musí použít při výpočtu běžné hodnoty – Úpravy

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 7 písm. a) a odst. 10; nařízení Komise 2018/140]

    (viz body 603–609)

20. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Dovozy ze zemí bez tržního hospodářství – Uplatňování pravidel týkajících se zemí s tržním hospodářstvím – Meze

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 1 až 7 písm. a); nařízení Komise 2018/140]

    (viz body 618–621)

21. Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Dovozy ze zemí bez tržního hospodářství – Odkaz na cenu ve třetí zemi s tržním hospodářstvím – Kritéria, jež se musí použít při výpočtu běžné hodnoty – Možnost zohlednění prodejních, správních a režijních nákladů – Podmínky

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 1 až 7 písm. a)]

    (viz body 622–625)

Shrnutí

Na základě podnětu podaného výrobci v Evropské unii u Evropské komise přijal tento orgán na základě šetření zahájeného dne 10. prosince 2016 prováděcí nařízení 2017/1480 ( 1 ) o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). Pokud jde o dovozy totožných výrobků pocházejících z Indie, Komise naproti tomu prozatímně nekonstatovala žádný dumping. Na základě antidumpingového řízení přijala Komise prováděcí nařízení 2018/140 ( 2 ) o uložení konečného antidumpingového cla na dotčené výrobky pocházející z Čínské lidové republiky a o zastavení šetření dovozů týchž výrobků pocházejících z Indie.

Sdružení podle čínského práva China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products (dále jen „CCCME“), mezi jehož členy patří čínští vyvážející výrobci dotčeného výrobku, jakož i další čínští vyvážející výrobci podali žalobu znějící na zrušení prováděcího nařízení 2018/140.

Tribunál tuto žalobu zamítl s tím, že upřesnil podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost podávané sdružením jménem svých členů. Kromě toho objasňuje jeho přístup k některým informacím shromážděným Komisí v průběhu antidumpingového šetření a upřesňuje hodnocení jednotlivých ukazatelů újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, jakož i možnost Komise upravit běžnou hodnotu ceny, která byla určena na základě metody srovnatelné země.

Závěry Tribunálu

Pokud jde o přípustnost žaloby na neplatnost podané CCCME, Tribunál nejprve uvedl, že možnost sdružení jednat jménem svých členů je založena na významné výhodě, kterou tento postup poskytuje tím, že umožňuje vyhnout se tomu, aby členové sdružení, které zastupuje jejich zájmy, podávali velký počet žalob směřujících proti týmž aktům. K tomu, aby se tato výhoda projevila, je třeba a zároveň postačuje, aby dotčené sdružení jednalo jménem svých členů, a zadruhé, aby podání žaloby umožňovaly pravomoci, kterými je sdružení nadáno jeho stanovami. Vzhledem k tomu, že tyto dva požadavky byly v projednávaném případě splněny, odmítl Tribunál argument předložený Komisí, že Soudní dvůr uznal třetí podmínku přípustnosti související s reprezentativností dotčeného sdružení ve smyslu společné právní tradice členských států ve svém rozsudku Rada v. Growth Energy a Renewable Fuels Association ( 3 ). CCCME kromě toho nemusí mít ani zvláštní pověření nebo plnou moc vystavené členy, jejichž zájmy hájí, aby mu byla přiznána aktivní legitimace k podání žaloby k unijním soudům.

Pokud jde o první podmínku přípustnosti, podle které CCCME musí jednat jménem svých členů, Tribunál odmítá rovněž argument Komise, že pouze zastupování pokrývající celé řízení, včetně správní fáze, umožňuje sdružení podat žalobu jménem svých členů. S ohledem na argumenty, kterých se CCCME může dovolávat na podporu žaloby na neplatnost, Tribunál mimoto uvádí, že sdružení, jehož úkoly podle stanov zahrnují ochranu zájmů jeho členů, může vznést jakýkoli žalobní důvod, který může zpochybnit legalitu opatření na ochranu obchodu přijatých vůči nim.

Co se týče věci samé, Tribunál zamítl zejména žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že Komise odmítla sdělit CCCME informace užitečné ke zjištění dumpingu a újmy, jako jsou podrobnosti k výpočtům běžné hodnoty, k dumpingovým rozpětím, k účinkům čínského dovozu na ceny, k újmě a k míře, do jaké byla odstraněna. Tribunál připomíná, že požadavek na respektování důvěrných informací nemůže zbavit právo na obhajobu jeho podstaty, a poukazuje na to, že základní nařízení ( 4 ) stanoví systém záruk sledující dva cíle, a sice jednak umožnit dotčeným stranám účinně hájit své zájmy a jednak zachovat důvěrnost informací shromážděných v průběhu šetření. V zájmu vyvážení těchto dvou cílů základní nařízení vyžaduje, aby účastník řízení, který požaduje důvěrnost sdělených informací, předložil jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, přičemž toto shrnutí musí být natolik podrobné, aby umožnilo zúčastněným stranám přiměřené pochopení podstaty uvedených informací ( 5 ), a dále aby orgány zpřístupnily obecné informace, zejména důvody, na kterých jsou rozhodnutí přijatá v rámci základního nařízení založena ( 6 ). V projednávaném případě přitom vzhledem k tomu, že všechny výpočty požadované CCCME mají důvěrnou povahu, které mohou zasluhovat ochranu, Tribunál konstatoval, že vzhledem k informacím, které mu byly sděleny, bylo tomuto sdružení umožněno poskytnout informace nezbytné pro jeho obhajobu.

Pokud jde o výpočet objemu dovozů, Tribunál má dále za to, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když omezila své posouzení na údaje z databáze Eurostatu. V tomto ohledu, ačkoli k vyřešení určitých obtíží musely být provedeny úpravy, Tribunál uvádí, že spolehlivost údajů použitých Komisí může být zpochybněna pouze důkazy, které mohou konkrétním způsobem zpochybnit důvěryhodnost metody nebo údajů použitých tímto orgánem. Předložení takových alternativních číselných údajů, jako jsou číselné údaje získané na základě údajů od celních orgánů zemí, ze kterých pocházejí sporné dovozy, přitom nestačí k tomu, aby žalobkyně měla ve věci úspěch. Kromě toho Tribunál připomíná, že Komise má při analýze údajů, včetně údajů poskytnutých Eurostatem, široký prostor pro uvážení.

Pokud jde o nutnost provést analýzu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie po jednotlivých segmentech za účelem posouzení jednotlivých ukazatelů újmy, Tribunál upřesňuje, že takovou analýzu lze odůvodnit, pokud výrobky, kterých se týká šetření, nejsou zaměnitelné a pokud může mít dumpingový dovoz větší vliv na jeden nebo více segmentů než na jiné. Skutečnost, že výrobky patří do různých kategorií, však nepostačuje k tomu, aby sama o sobě prokazovala jejich nedostatečnou zaměnitelnost, a tudíž vhodnost provedení analýzy po jednotlivých segmentech, protože výrobky různých kategorií mohou mít stejné funkce nebo uspokojovat stejné potřeby. Kromě toho Tribunál konstatuje, že neexistují důkazy týkající se případných zvláštních a odlišných potřeb zákazníků, kterým by odpovídala každá z těchto kategorií výrobků. Pokud jde o oddělení východní Evropy od zbytku Unie, z důvodu údajně méně rozvinutých podmínek hospodářské soutěže v této části Unie, Tribunál zdůrazňuje neexistenci důkazu, podle kterého by okolnosti tohoto typu odůvodňovaly v projednávaném případě oddělené posuzování újmy způsobené výrobnímu odvětví západní Evropy a újmy způsobené výrobnímu odvětví východní Evropy.

Tribunál rovněž zamítl výtku vycházející z pochybení při posuzování cenového podbízení u dovozů ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu žalobkyně vytýkaly Komisi jednak nedostatek reprezentativnosti vzorků a jednak nezohlednění určitých typů výrobků prodávaných unijními výrobci zařazenými do vzorku za neexistence srovnatelného typu dováženého výrobku. Tribunál poukazuje na to, že Komise je podle základního nařízení oprávněna založit šetření ve věcech značného rozsahu na určitém počtu stran pomocí metody výběru vzorku ( 7 ). Přitom vzhledem k tomu, že Komise v projednávané věci vytvořila vzorek v souladu s podmínkami stanovenými základním nařízením, musí být cenové podbízení zjištěné pro prodeje unijních výrobců zařazených do vzorku použito jako reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Tribunál kromě toho upřesňuje, že analýza každého typu výrobku prodávaného unijními výrobci zařazenými do vzorku není vyžadována v případech, jako je projednávaný případ, kdy dotčený výrobek zahrnuje různé typy výrobků, které zůstávají zaměnitelné. Tato zásada byla ostatně rovněž potvrzena odvolacím orgánem Světové obchodní organizace (WTO) ( 8 ), podle kterého orgán pověřený šetřením není povinen prokázat existenci cenového podbízení pro každý z typů výrobků, kterých se týká šetření, nebo ve vztahu k celé škále zboží představujícího srovnatelný tuzemský výrobek. Za těchto podmínek je podle Tribunálu třeba mít za to, že existence rozpětí cenového podbízení v rozsahu 31,6 % až 39,2 %, které pokrývá 62,6 % prodeje unijních výrobců zařazených do vzorku, je v projednávané věci dostatečná k závěru o existenci významného cenového podbízení ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie.

Konečně, pokud jde o možnost provést úpravu běžné hodnoty dotčeného výrobku z titulu daně z přidané hodnoty (DPH), pokud Komise použije metodu srovnatelné země, Tribunál připomíná, že použití této metody má za cíl zabránit zohlednění cen a nákladů nastavených v zemích, které nemají tržní hospodářství, jelikož tyto parametry nejsou normálním výsledkem působení tržních sil. To však neznamená, že takto stanovenou běžnou hodnotu nelze nijak upravit ( 9 ). Nic v základním nařízení totiž nenaznačuje, že by použití metody srovnatelné země vedlo k obecné výjimce z požadavku provést úpravy pro účely srovnatelnosti. Nicméně v případě, že jsou zvažovány úpravy běžné hodnoty, nemusí tyto úpravy znovu začlenit do analýzy orgánů prvky související s parametry, které nejsou v této zemi normálním výsledkem působení tržních sil. V projednávané věci přitom použití sazby DPH platné v Čínské lidové republice na běžnou hodnotu neznamená začlenění nebo znovuzačlenění prvku narušení čínského režimu do výpočtu běžné hodnoty stanovené na základě metody srovnatelné země.

( 1 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1480 ze dne 16. srpna 2017, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 2017, s. 14).

( 2 ) – Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/140 ze dne 29. ledna 2018 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Indie (Úř. věst. L 2018, s. 6).

( 3 ) – Rozsudek ze dne 28. února 2019, Rada v. Growth Energy a Renewable Fuels Association (C‑465/16 P, EU:C:2019:155).

( 4 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 2016, s. 21, dále jen „základní antidumpingové nařízení“).

( 5 ) – Článek 19 odst. 2 základního nařízení.

( 6 ) – Článek 19 odst. 4 základního nařízení.

( 7 ) – Článek 17 základního nařízení.

( 8 ) – Zpráva odvolacího orgánu WTO ve sporu „Čína – Opatření ukládající antidumpingové clo z bezešvých, vysoce výkonných trubek z nerezové oceli ‚HP-SSST‘ z Japonska“ (WT/DS 454/AB/R a WT/DS 460/AB/R, zpráva ze dne 14. října 2015).

( 9 ) – Článek 2 odst. 10 základního nařízení.