Spojené věci T‑479/11 a T‑157/12

Francouzská republika

a

IFP Énergies nouvelles

v.

Evropská komise

„Státní podpora — Ropný výzkum — Implicitní a neomezená státní záruka poskytnutá Institut français du pétrole (IFP) udělením postavení veřejnoprávní instituce průmyslové a obchodní povahy (EPIC) — Výhoda — Domněnka výhody“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu ze dne 26. května 2016

1. Podpory poskytované státem – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Státní záruka podniku, který nepodléhá běžným postupům vyrovnání a likvidace – Důkazní břemeno prokázání této výhody, které nese Komise – Posouzení s ohledem na všechny relevantní okolnosti – Výhoda, která se projeví ve vztazích podniku, který je příjemcem uvedené záruky, a jeho věřiteli

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

2. Podpory poskytované státem – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Státní záruka podniku, který nepodléhá běžným postupům vyrovnání a likvidace – Důkazní břemeno prokázání této výhody, které nese Komise – Posouzení s ohledem na všechny relevantní okolnosti – Odůvodnění vycházející z čistě hypotetických předpokladů – Odůvodnění, které není dostatečné k unesení důkazního břemene

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

3. Podpory poskytované státem – Správní řízení – Povinnosti Komise – Pečlivé a nestranné posouzení – Zohlednění co možná nejúplnějších a nejspolehlivějších poznatků – Rozsah povinnosti

   (Čl. 108 odst. 2 SFEU)

4. Podpory poskytované státem – Pojem – Právní charakter – Výklad na základě objektivních skutečností – Soudní přezkum – Dosah

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

5. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Zhojení chybějícího odůvodnění v průběhu soudního řízení – Nepřípustnost

   (Čl. 296 SFEU)

6. Podpory poskytované státem – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Nutnost zohlednit účinky opatření pro určení zvýhodnění příjemce

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

7. Podpory poskytované státem – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Státní záruka podniku, který nepodléhá běžným postupům vyrovnání a likvidace – Prokázání existence zvýhodnění domněnkou zlepšení finančního postavení tohoto podniku – Meze

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

8. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Celkový přezkum režimu podpor – Přípustnost – Přezkum obecných charakteristik podpory udělené na základě režimu podpory podléhající oznamovací povinnosti – Nepřípustnost

   (Čl. 108 SFEU)

9. Podpory poskytované státem – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Státní záruka podniku, který nepodléhá běžným postupům vyrovnání a likvidace – Prokázání existence zvýhodnění domněnkou zlepšení finančního postavení tohoto podniku – Vyvrácení uvedené domněnky

   (Čl. 107 odst. 1 SFEU)

1.  Pojem státní podpora podle čl. 107 odst. 1 SFEU zahrnuje nejen pozitivní plnění, ale rovněž různé formy opatření, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a mají tutéž povahu a stejné účinky, ač nejsou dotacemi v užším slova smyslu. Za státní podpory jsou tedy považovány všechny státní zásahy, které mohou v jakékoli formě přímo nebo nepřímo zvýhodňovat podniky nebo které musejí být považovány za hospodářské zvýhodnění, které by podnik-příjemce nezískal za obvyklých podmínek na trhu.

   Při ověřování, zda podnik, který je příjemcem, získal hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek nezískal, je Komise povinna provést kompletní analýzu všech relevantních aspektů sporné transakce a jejího kontextu, včetně situace podniku, který je příjemcem, a dotčeného trhu.

   V tomto ohledu metoda, kterou Komise zvolila za účelem prokázání existence hospodářské výhody ve prospěch veřejnoprávní výzkumné instituce, které tato instituce požívala díky svému postavení veřejné instituce průmyslové povahy, s nímž byla spojena implicitní a neomezená státní záruka, a která spočívala v posouzení výhody, která vznikla ve vztazích mezi prvně uvedeným podnikem a jeho věřiteli, není právně chybná.

   Výhoda, která vyplývá ze státní záruky spjaté s právním postavením podniku, který je jejím příjemcem, se totiž projeví ve vztahu, který spojuje tento podnik s jeho věřiteli. Aby bylo možné učinit v konkrétním případě závěr o existenci výhody, je ještě třeba, aby příznivější zacházení, které věřitelé poskytují podniku-příjemci záruky, jakož i náklady a výnosy tohoto podniku, které byly tímto zacházením sníženy nebo zvýšeny, byly určeny se zohledněním všech relevantních okolností sporné operace a jejích souvislostí, včetně situace podniku-příjemce a dotčeného trhu.

   (viz body 70, 71, 82, 83, 87, 88)

2.  Viz znění rozhodnutí

   (viz body 71, 94 až 108, 114, 115)

3.  Viz znění rozhodnutí

   (viz bod 72)

4.  Viz znění rozhodnutí

   (viz body 73 až 75)

5.  Viz znění rozhodnutí

   (viz body 126, 130)

6.  Viz znění rozhodnutí

   (viz bod 129)

7.  I když Soudní dvůr v rozsudku ze dne 3. dubna 2014, Francie v. Komise, C‑559/12 P, potvrdil, že existuje vyvratitelná domněnka, podle níž poskytnutí implicitní a neomezené státní záruky podniku, který nepodléhá běžným postupům vyrovnání a likvidace, má za následek zlepšení jeho finanční situace snížením zátěže, kterou by za obvyklých okolností musel nést jeho rozpočet, možnost použít domněnku jako důkazní prostředek závisí na věrohodnosti předpokladů, na kterých je založena.

   V této souvislosti domněnka stanovená ve výše uvedeném rozsudku spočívá na dvojím předpokladu, jehož věrohodnost je Soudním dvorem připuštěna a podle kterého jednak existence záruky veřejných orgánů členského státu má příznivý vliv na hodnocení rizika neplnění závazků příjemce této záruky ze strany věřitelů, a jednak se toto příznivější hodnocení projeví snížením úvěrových nákladů. Naproti tomu není samozřejmá věrohodnost předpokladu Komise, která tvrdí, že příznivý vliv existence záruky veřejných orgánů členského státu na hodnocení rizika neplnění závazků příjemce této záruky ze strany věřitelů se projeví nižšími cenami poskytnutými uvedenému příjemci jeho dodavateli.

   V každém případě Komise nemůže využít vyvratitelnou domněnku stanovenou Soudním dvorem ve výše uvedeném rozsudku pro prokázání existence výhody ve vztazích mezi jednak veřejnoprávní výzkumnou institucí, která využívá implicitní a neomezené státní záruky, a jednak jejími dodavateli a zákazníky, pokud se uplatnění této domněnky omezuje pouze na vztahy, které se týkají financování, půjčky nebo šířeji úvěru ze strany věřitele takové veřejnoprávní instituce, zejména na vztahy mezi touto institucí a bankovními a finančními institucemi.

   (viz body 136 až 139, 142, 160)

8.  Viz znění rozhodnutí

   (viz body 165 až 173)

9.  Viz znění rozhodnutí

   (viz body 187 až 195)