Věc T-214/06

Imperial Chemical Industries Ltd

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s metakryláty — Rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP — Účast na souboru protiprávních jednání — Právo na obhajobu — Pokuty — Povinnost uvést odůvodnění — Závažnost protiprávního jednání — Odrazující účinek — Rovné zacházení — Proporcionalita — Zásada řádné správy — Spolupráce během správního řízení — Trvání řízení — Přiměřená lhůta“

Shrnutí rozsudku

1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Důkazní prostředek – Použití souboru nepřímých důkazů – Požadovaný stupeň důkazní síly, pokud jde o jednotlivě nahlížené nepřímé důkazy

   (Článek 81 odst. 1 ES)

2. Kartelové dohody – Účast na schůzkách s protisoutěžním cílem – Okolnost, která v případě nedistancování se od přijatých rozhodnutí umožňuje dovodit účast na následné kartelové dohodě

   (Článek 81 odst. 1 ES)

3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Použití prohlášení jiných podniků, které se účastnily protiprávního jednání, jako důkazů – Přípustnost – Důkazní síla dobrovolných výpovědí podaných hlavními účastníky kartelové dohody za účelem získání výhody na základě sdělení o spolupráci

   (Článek 81 odst. 1 ES; sdělení Komise 2002/C 45/03)

4. Právo Evropské unie – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže – Použitelnost

   (Článek 81 odst. 1 ES)

5. Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti podniku za celé protiprávní jednání – Podmínky

   (Článek 81 odst. 1 ES)

6. Hospodářská soutěž – Pokuty – Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty – Povinnost (uvést) odůvodnění – Dosah – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání – Dostatečné údaje – Povinnost Komise uvést číselné údaje týkající se způsobu výpočtu pokut – Neexistence

   (Článek 81 odst. 1 ES a článek 253 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Povinnost zohlednit skutečný dopad na trh – Neexistence – Výpočet částky pokuty – Povinnost rozdělit tuto částku mezi postupné vlastníky společnosti, která se dopustila protiprávního jednání – Neexistence

   [Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1a)]

8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Odrazující účinek pokuty – Kritéria hodnocení odrazujícího faktoru – Zohlednění velikosti a celkových zdrojů sankcionovaného podniku – Obrat, který může být zohledněn

   (Článek 81 odst. 1 ES a článek 253 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Odrazující účinek pokuty – Použití násobícího koeficientu – Nutnost rozlišovat mezi podniky, které se dopustily stejného protiprávního jednání, v závislosti na jejich celkovém obratu – Neexistence – Porušení zásad rovného zacházení a proporcionality – Neexistence

   [Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1a) pátý pododstavec]

10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Snížení pokuty výměnou za spolupráci obviněného podniku – Podmínky

    (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)

11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci stíhaného podniku – Rozhodnutí Komise, kterým se zamítá snížení pokuty – Důkazní povinnost společnosti, která napadá toto rozhodnutí

    (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)

12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci stíhaného podniku – Opožděná informovanost podniku o průběhu vyšetřování, zakládající se na objektivních okolnostech – Odpovědnost Komise za opožděné podání žádosti o shovívavost tímto podnikem – Neexistence

    (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)

13. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Povinnost Komise dodržovat zásady řádné správy a rovného zacházení – Opožděné podání žádosti o shovívavost v důsledku neobdržení informace o průběhu vyšetřování – Výměna korespondence mezi Komisí a jiným podnikem naznačující neochotu sdělovat takové informace – Neexistence vyjádření diskriminujícího první podnik – Porušení zásady řádné správy a rovného zacházení – Neexistence

    (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2002/C 45/03)

14. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Účinná spolupráce podniku při řízení, mimo oblast působnosti sdělení o spolupráci – Zahrnutí – Podmínky

    (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3 šestá odrážka)

15. Právo Evropské unie – Zásady – Základní práva – Právo na spravedlivý proces – Dodržení přiměřené lhůty – Správní a soudní řízení v oblasti hospodářské soutěže – Použitelnost

    (Článek 81 odst. 1 ES; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 1 a článek 47)

16. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Soudní přezkum – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Snížení částky pokuty z důvodu porušení zásady přiměřené lhůty – Přípustnost

    (Článek 81 odst. 1 ES a článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 53–56)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 57, 66)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 58–62, 69)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 63–64)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 84–86)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 97, 100)

7.  Nelze mít za to, že posouzení závažnosti porušení pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže by mělo být úzce spjato s dopadem na hospodářskou soutěž nebo s újmou způsobenou hospodářské soutěži a že v důsledku toho postupní vlastníci jediného a výlučného souboru aktiv zapojených do protiprávního jednání přispěli k jediné závažnosti tohoto protiprávního jednání.

   Účinek protisoutěžního jednání totiž není sám o sobě určujícím kritériem při stanovení přiměřené výše pokuty.

   Krom toho pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO jasně kladou důraz na povahu protiprávního jednání jako na rozhodnou okolnost pro posouzení závažnosti tohoto jednání v rámci stanovení výchozí částky pokuty. Ke skutečnému vlivu protiprávního jednání stanoví pokyny kritérium skutečného dopadu na trh, které se týká protiprávního jednání jako celku, a nikoli účinků vlastního jednání každého podniku a upřesňují, že se k tomuto dopadu přihlíží pouze tehdy, je-li měřitelný.

   Krom toho mohou být cenové horizontální kartelové dohody nebo horizontální kartelové dohody o rozdělení trhu kvalifikovány jako velmi závažná protiprávní jednání na základě jejich samotné povahy, aniž je Komise povinna prokazovat skutečný dopad protiprávního jednání na trh.

   Konečně kritérium skutečného dopadu protiprávního jednání každého podniku na hospodářskou soutěž, zmíněné v předposledním pododstavci bodu 1 A pokynů, je fakultativní kritérium, které umožňuje upravit výchozí částku pokuty v případě protiprávních jednání, jichž se účastní několik podniků, a nikoli rozhodující kritérium pro stanovení uvedené výše. Toto kritérium se mimoto netýká kvantifikace protisoutěžních účinků vlastního jednání každého z podniků, které se zúčastnily daného protiprávního jednání, ale zohlednění objektivních rozdílů, které mezi nimi mohou existovat, pro účely stanovení výchozí částky pokuty, jako je zejména značný nepoměr v jejich velikosti.

   Z toho vyplývá, že i za předpokladu, že by změna vlastníka souboru aktiv zapojených do protiprávního jednání nezpůsobila žádnou další újmu hospodářské soutěži, tato okolnost by neumožnila dospět k závěru, že postupní majitelé přispěli k jediné závažnosti protiprávního jednání a že výchozí částka pokuty by se tedy mezi ně měla rozdělit, aby bylo zamezeno dvojímu zohlednění dopadu protiprávního chování každého z nich na hospodářskou soutěž.

   (viz body 103, 110, 112, 114, 116–118)

8.  V oblasti hospodářské soutěže představuje celkový obrat podniku údaj, byť jen přibližný a nedokonalý, o jeho velikosti a hospodářské síle. Komise může dále pro účely stanovení výše pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže na úrovni, která zajistí její dostatečně odrazující účinek, přihlédnout k celkovému obratu dotčeného podniku.

   Ačkoliv celkový obrat podniku je ukazatelem jeho velikosti a hospodářské síly, který může být nedostatečný a přibližný, zároveň může být toto kritérium použito v souvislosti se stanovením zvýšení pokuty z důvodu odrazujícího účinku. Nepochybnou výhodou tohoto řešení je, že Komisi umožňuje použít v rámci stanovení výše pokut objektivní kritérium a uplatnit ho bez rozdílu na všechny dotčené podniky.

   Z toho vyplývá, že tvrzení, podle něhož obrat podniku jen nedostatečně nebo přibližně odráží jeho hospodářskou sílu, samo o sobě nepostačuje k vyloučení relevance tohoto kritéria v souvislosti se stanovením zvýšení pokuty z důvodu odrazujícího účinku.

   Je třeba mít na zřeteli cíl sledovaný uložením uvedeného zvýšení, jímž je úprava pokuty tak, aby se nestala zanedbatelnou anebo naopak nepřiměřeně vysokou, zejména s ohledem na finanční schopnost dotčeného podniku. Podniku, který se dovolává těchto argumentů, nicméně přísluší, aby uplatnil skutečnosti, které mohou prokázat, že jeho obrat, který Komise zohlednila, podal natolik chybný obraz o jeho finanční schopnosti, že uvedený cíl nebyl v projednávané věci dosažen.

   (viz body 145–149)

9.  Vzhledem k prostoru pro uvážení, jímž Komise disponuje při stanovování částky pokut ukládaných za porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, od ní totiž nelze na základě zásad rovného zacházení a proporcionality požadovat, aby zajistila, že rozdíly mezi úrovněmi těchto zvýšení přesně odrážejí všechny odlišnosti mezi nimi v oblasti jejich obratu. Zatímco obrat představuje relevantní kritérium v rámci stanovení výše pokuty na úrovni, která jí zajistí dostatečně odrazující charakter, stanovení přiměřené pokuty nemůže být nezbytně výsledkem jednoduchého aritmetického výpočtu založeného na obratu.

   (viz bod 174)

10.  V oblasti hospodářské soutěže pro odůvodnění snížení pokuty na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení jejich výše v případech kartelů musí informace poskytnuté podnikem Komisi svědčit o skutečné spolupráci z jeho strany, přičemž cílem snížení pokuty je odměnit podnik za jeho přispění během správního řízení, díky němuž mohla Komise zjistit protiprávní jednání s menšími obtížemi. Jednání podniku tak musí ulehčit úlohu Komise spočívající ve zjišťování a stíhání porušení pravidel hospodářské soutěže Unie a svědčit o opravdovém duchu spolupráce.

    S ohledem na odůvodnění snížení nemůže Komise odhlédnout od užitečnosti poskytnuté informace, která nezbytně závisí na důkazech, které již měla k dispozici.

    Prohlášení, které pouze do určité míry potvrzuje prohlášení, které již Komise měla k dispozici, totiž neusnadňuje činnost Komise výrazným způsobem, a tedy způsobem dostatečným k odůvodnění snížení výše pokuty na základě spolupráce. Konkrétněji bylo rozhodnuto, že prohlášení, které pouze do určité míry potvrzuje prohlášení, které již Komise měla k dispozici, totiž neusnadňuje činnost Komise výrazným způsobem a že tedy nemůže být dostatečné k odůvodnění snížení pokuty na základě spolupráce. Z toho vyplývá, že samotná skutečnost, že dokument má pro Komisi určitý význam, a že se jej dovolává ve svém rozhodnutí, neumožňuje odůvodnit snížení pokuty na základě spolupráce.

    (viz body 182–183, 201)

11.  Ostatně, i když je Komise povinna uvést důvody, proč se domnívá, že informace poskytnuté podniky v rámci oznámení o ochraně před pokutami a snížení jejich výše v případech kartelů jsou či nejsou přispěním odůvodňujícím snížení uložené pokuty, musí podniky, které si v tomto ohledu přejí rozhodnutí Komise zpochybnit, naproti tomu prokázat, že by Komise při neexistenci těchto informací dobrovolně poskytnutých uvedenými podniky nemohla prokázat podstatné znaky protiprávního jednání, a tedy přijmout rozhodnutí ukládající pokuty.

    (viz bod 184)

12.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 208–217)

13.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 222–223, 235, 241, 244–246)

14.  Použití bodu 3 šesté odrážky pokynů o metodě stanovování pokut [uložených] podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO, který stanoví polehčující okolnost související s účinnou spoluprací podniku při řízení mimo oblast působnosti oznámení o ochraně před pokutami a snížení jejich výše v případech kartelů, musí být výjimečné.

    Uplatnění bodu 3 šesté odrážky uvedených pokynů totiž ve svém důsledku nemůže zbavit oznámení o spolupráci jeho užitečného účinku. Z uvedeného oznámení přitom jasně vyplývá, že stanoví rámec pro odměňování podniků, které se účastnily nebo účastní na tajných kartelech, jež mají dopad na úrovni Unie, za jejich spolupráci při šetření vedeném Komisí. Z toho vyplývá, že podnikům může být za jejich spolupráci pokuta snížena, jen když splní podmínky stanovené předmětným sdělením.

    Krom toho snížení pokuty nemůže být odůvodněno pouze skutečností, že podnik oznámí takové informace, které jdou nad rámec těch, jejichž předložení může Komise vyžadovat na základě článku 18 nařízení č. 1/2003, jako jsou zejména skutečnosti svědčící v jeho neprospěch. Spolupráce podniku v šetření neposkytuje nárok na žádné snížení pokuty, jestliže tato spolupráce nepřekročila rámec povinností, které pro něj vyplývají z článku 18 nařízení č. 1/2003. Nicméně opak není nezbytně pravdou. Dokonce i skutečnosti svědčící v neprospěch mohou mít pro Komisi omezenou užitečnost, zejména ve vztahu k předchozímu přispění ostatních podniků. Užitečnost informace představuje rozhodnou okolnost v rámci posouzení snížení pokuty na základě spolupráce s Komisí.

    (viz body 252, 258, 260–262)

15.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 282–285)

16.  Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, která Tribunálu přísluší podle článku 31 nařízení č. 1/2003 za použití článku 261 SFEU, jej opravňuje k tomu, aby s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem rozhodnutí Komise změnil, aniž jej zruší, za účelem úpravy například výše pokuty uložené podniku za porušení unijních pravidel hospodářské soutěže.

    Jestliže by v projednávané věci bylo nutné konstatovat porušení zásady přiměřené lhůty, a to případně i kvůli délce soudního řízení před Tribunálem, mohl by tento soud na základě změny napadeného rozhodnutí zavázat žalobkyni k úhradě částky, kterou by z důvodu nepřiměřené délky řízení mohl případně snížit o odpovídající spravedlivé odškodnění. Takový výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci se vyžaduje zejména z důvodu hospodárnosti řízení a s cílem zaručit okamžitou a účinnou nápravu takového porušení zásady přiměřené lhůty.

    Z toho vyplývá, že Tribunál má v projednávané věci pravomoc rozhodnout o výslovné žádosti žalobkyně směřující ke snížení pokuty z důvodu nepřiměřené délky řízení, a to i vzhledem k tomu, že se týká délky řízení před tímto soudem.

    (viz body 292–296)