Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62005TJ0185

    Shrnutí rozsudku

    Věc T-185/05

    Italská republika

    v.

    Komise Evropských společenství

    „Jazykový režim — Prováděcí předpisy v oblasti přijímání do veřejné služby Evropské unie — Žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES — Žaloba podaná členským státem směřující jednak proti rozhodnutí, jímž Komise rozhodla, že oznámení o volných pracovních místech vyšších vedoucích pracovníků budou zveřejňována v němčině, francouzštině a angličtině, a jednak proti oznámení Komise o volném pracovním místě zveřejněnému pro účely obsazení pracovního místa generálního ředitele OLAF v těchto třech jazycích — Přípustnost — Lhůta pro podání žaloby — Akty napadnutelné žalobou — Odůvodnění — Články 12 ES, 230 ES a 290 ES — Nařízení č. 1 — Články 1d a 27 služebního řádu — Zásada zákazu diskriminace“

    Rozsudek Soudu (pátého senátu) ze dne 20. listopadu 2008   II ‐ 3211

    Shrnutí rozsudku

    1. Žaloba na neplatnost – Právo členských států podat žalobu – Žaloba podaná členským státem proti aktům orgánu, které se týkají jeho vztahů s jeho úředníky a zaměstnanci

      (Článek 230 ES; služební řád, článek 91)

    2. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Akty s právně závaznými účinky

      (Článek 230 první pododstavec ES; služební řád čl. 29 odst. 2)

    3. Žaloba na neplatnost – Lhůty – Výchozí bod

      (Článek 230 pátý pododstavec ES)

    4. Evropská společenství – Jazykový režim – Existence obecné zásady přiznávající každému občanovi právo na vydání všech aktů, které se mohou týkat jeho zájmů, v jeho jazyce – Neexistence

      (Články 290 ES a 314 ES; nařízení Rady č. 1)

    5. Úředníci – Přijímání na pracovní místo – Oznámení o volném pracovním místě – Zveřejnění v Úředním věstníku pouze v určitých úředních jazycích

    1.  Pokud jsou podmínky, za nichž se použije článek 230 ES, splněny, pak může toto ustanovení sloužit jako základ žaloby na neplatnost aktů Společenství týkajících se oblasti evropské veřejné služby, kterou podávají žalobci, kteří nejsou uvedeni v článku 91 služebního řádu úředníků, tj. žalobci, kteří nejsou úředníky Společenství, jeho zaměstnanci ani kandidáty na pracovní místo v evropské veřejné službě. Právo členského státu podat na základě článku 230 ES žalobu na neplatnost aktů, kterými Komise rozhoduje, nelze tedy zpochybnit poukazem na to, že uvedené akty se týkají otázek vztahujících se k evropské veřejné službě.

      (viz body 27–28)

    2.  Článek 29 odst. 2 služebního řádu úředníků, který dovoluje každému orgánu, aby pro účely přijímání vyšších vedoucích pracovníků přijal jiný postup pro přijímání zaměstnanců než výběrové řízení, ani žádné jiné ustanovení nebrání orgánu v tom, aby před zavedením konkrétního postupu pro obsazování pracovního místa vyššího vedoucího pracovníka přijal obecná prováděcí pravidla, která závazně upraví alespoň některé aspekty postupu, který musí být v rámci orgánu dodržen při přijímání vyšších vedoucích pracovníků. Takováto pravidla mají závazné právní účinky do té míry, že se dotyčný orgán nemůže od těchto pravidel při přijímání pracovníka na určité pracovní místo z této kategorie odchýlit, dokud je nezmění nebo nezruší. V takovém případě privilegovaný žalobce, jakým je členský stát, může rovnou na základě článku 230 ES napadnout žalobou na neplatnost legalitu těchto pravidel, aniž by musel čekat na jejich použití na konkrétní případ.

      Oznámení o volném pracovním místě v rozsahu, ve kterém vymezují definováním podmínek pro získání zaměstnání okruh osob, které mohou mít se svojí kandidaturou úspěch, jsou akty, které nepříznivě zasahují do právního postavení potenciálních kandidátů, jejichž kandidatura je na základě těchto podmínek vyloučena.

      (viz body 46, 55)

    3.  Pokud se akt nevyhlašuje nebo neoznamuje, přísluší tomu, kdo se dozvěděl o existenci aktu, jenž se ho dotýká, aby si v přiměřené lhůtě vyžádal jeho úplné znění. S touto výhradou může lhůta k podání žaloby začít běžet až od okamžiku, kdy se dotyčná třetí osoba přesně obeznámila s obsahem a odůvodněním dotčeného aktu takovým způsobem, aby mohla využít svého práva podat žalobu. Pokud není možné s jistotou určit datum, od kterého byla žalobkyně přesně obeznámena s obsahem a odůvodněním aktu, jejž napadá, je třeba mít za to, že lhůta pro podání žaloby začala běžet nejpozději dnem, k němuž lze prokázat, že uvedený účastník řízení již byl takto obeznámen.

      (viz body 68, 70)

    4.  Četné zmínky ve Smlouvě o používání jazyků v Evropské unii, zejména v článcích 290 ES a 314 ES, nemohou být považovány za projev obecné zásady práva Společenství, která by každému občanovi zaručovala právo na to, aby vše, co se může týkat jeho zájmů, bylo za všech okolností sepisováno v jeho jazyce. Takovouto zásadu nelze dovodit ani z nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.

      (viz body 116–117)

    5.  Pokud se orgán rozhodne zveřejnit v Úředním věstníku úplné znění oznámení o volném pracovním místě vyššího vedoucího pracovníka pouze v některých jazycích, má povinnost, aby předešel diskriminaci založené na jazyce mezi kandidáty, které toto oznámení potenciálně zajímá, přijmout vhodná opatření k tomu, aby všichni uvedení kandidáti byli informováni o existenci dotyčného oznámení a vydáních, v nichž bylo zveřejněno v úplném znění. Pokud je tato podmínka splněna, pak skutečnost, že oznámení o volném pracovním místě dané kategorie je oznámeno v Úředním věstníku v omezeném počtu jazyků, nemůže vyvolat diskriminaci mezi jednotlivými kandidáty, není-li pochyb o tom, že tito kandidáti mají dostatečnou znalost aspoň jednoho z těchto jazyků, která jim umožňuje se s obsahem uvedeného oznámení řádně seznámit. Naopak, je-li text oznámení o volném pracovním místě zveřejněn v Úředním věstníku pouze v některých jazycích Společenství, ačkoli osoby, které ovládají pouze jiné jazyky Společenství, by mohly s úspěchem podat svoji kandidaturu, může to vést, neexistují-li jiná opatření, která by uvedené kategorii kandidátů umožnila řádně se seznámit s obsahem oznámení, k jejich diskriminaci. V tomto případě by se totiž uvedení kandidáti ocitli v situaci, která je pro ně méně příznivá ve srovnání s ostatními kandidáty, neboť by se nemohli řádně seznámit s kvalifikačními požadavky obsaženými v oznámení o volném pracovním místě a podmínkami a pravidly výběrového řízení. Takováto znalost je přitom nezbytným předpokladem pro optimální prezentaci jejich kandidatury, aby mohli maximalizovat své šance na získání předmětného pracovního místa.

      (viz body 130–131, 135–136)

    Top