Keywords
Summary

Keywords

1. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Záměry režimů podpor na záchranu a restrukturalizaci malých a středních podniků a malých zemědělských podniků – Hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích – Obvyklá lhůta dvou měsíců – Lhůta uplatnitelná na „povolení“ vystavené po předběžném posouzení

(Článek 88 odst. 2 první a třetí pododstavec ES; hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, bod 4.1 první pododstavec)

2. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Předběžné posouzení – Trvání – Prodloužení Komisí prostřednictvím otázek, které nejsou nezbytné k posouzení podpory – Zákaz – Možnost zahájit s členským státem dialog, jehož účelem je umožnit mu doplnit neúplné oznámení

(Článek 88 odst. 3 ES)

3. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Přeměna nové podpory v existující podporu – Podmínky – Možnost Komise zahájit formální vyšetřovací řízení při neoznámení předběžného oznámení o provedení členským státem

4. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Přezkum Komisí – Předběžná část a sporná část řízení – Dodržení přiměřené lhůty – Posouzení in concreto

(Článek 88 odst. 2 a 3 ES)

5. Podpory poskytované státy – Slučitelnost podpory se společným trhem – Případné legitimní očekávání zúčastněných stran – Ochrana – Podmínky a meze

(Článek 88 odst. 2 první pododstavec ES; Nařízení Rady č. 659/1999, čl. 7 odst. 1 a 3)

6. Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise konstatující neslučitelnost podpory se společným trhem – Povinnost odůvodnění – Nezbytné údaje

(Článek 253 ES)

7. Podpory poskytované státy – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria posouzení – Podpory s nízkou individuální výší, ale udělené v oblasti vyznačující se silnou hospodářskou soutěží a vysokým počtem malých podniků

(Článek 87 odst. 1 ES)

8. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Posuzovací pravomoc Komise – Možnost přijetí hlavních zásad – Komplexní hospodářské posouzení – Soudní přezkum – Meze

(Článek 87 odst. 3 ES)

9. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Schválení obecného režimu podpor –Podmínky – Provedení, které nemůže vést k poskytnutí individuálních podpor, které nejsou nezbytné k dosažení cílů stanovených čl. 87 odst. 3 písm. a) až d) ES

[Článek 87 odst. 3 písm. a) až d) ES]

10. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích – Určení podniků v obtížích

[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES; hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, bod 2.1 první pododstavec]

11. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích – Zohlednění umístění podniku v podporované oblasti – Meze

[Článek 87 odst.3 písm. a) a c) ES; hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, bod 2.4 druhý pododstavec a body 3.2.1 až 3.2.3]

12. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích – Podmínky – Kumulativní podmínky – Důsledky – Možnost Komise zakázat poskytnutí podpor při neexistenci dostatečných informací o splnění jedné z podmínek

[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES; hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, bod 3.2.2]

13. Řízení – Vedlejší účastenství – Důvody odlišné od důvodů podporovaného hlavního účastníka řízení – Přípustnost – Podmínky – Souvislost s předmětem sporu – Přípustnost, která nesmí být posuzována restriktivním způsobem, pokud se týká případných adresátů režimu podpor, kteří vystupují jako vedlejší účastníci po boku subjektu poskytujícího podporu

(Statut Soudního dvora, čl. 40 čtvrtý pododstavec; jednací řád Soudu, čl. 116 odst. 4)

14. Řízení – Vedlejší účastenství – Zpochybněná přípustnost důvodu uplatňovaného vedlejším účastníkem s ohledem na jeho pochybnou souvislost s předmětem sporu – Důvod, který musí být v každém případě zamítnut z jiného důvodu nebo jako neopodstatněný – Možnost soudu zamítnout ho, aniž by rozhodl o jeho přípustnosti

15. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Dosah odchylky – Restriktivní výklad – Hospodářské škody přímo způsobené přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi

[Článek 87 odst. 1 a 2 písm. b) ES]

16. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích umístěných v podporované oblasti – Podmínky použití – Přezkum Komise

[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES]

17. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem – Posouzení s ohledem na článek 87 ES – Zohlednění předchozí praxe – Vyloučení

[Článek 87 odst. 3 písm.c) ES]

18. Řízení – Předložení důvodů – Abstraktně vyjádřený důvod, který není dostatečně jasně a přesně upřesněn – Nepřípustnost

[Jednací řád Soudu, čl. 116 odst. 4 písm. b)]

Summary

1. Bod 4.1 první pododstavec hlavních zásad Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích uvádí zejména, že Komise „povolí“ záměry režimů podpor na záchranu nebo restrukturalizaci malých a středních podniků (MSP) nebo malých zemědělských podniků (MZP) a „učiní tak v obvyklé lhůtě dvou měsíců od obdržení úplných informací, ledaže se na předmětný režim podpor vztahuje zrychlené povolovací řízení, kdy Komise disponuje dvaceti pracovními dny“.

Tento výraz a tuto větu je třeba vykládat v kontextu procesních ustanovení stanovených Smlouvou v oblasti kontroly státních podpor. Indikativní pravidla, kterými se Komise může vybavit za účelem upřesnění praxe, kterou zamýšlí v této oblasti sledovat, se totiž nemohou odchylovat od ustanovení Smlouvy.

Z uvedeného vyplývá, že záměr režimu podpor na restrukturalizaci MSP může být povolen Komisí ve lhůtě uvedené v bodě 4.1 prvním pododstavci uvedených hlavních zásad pouze za předpokladu, že na konci této „obvyklé lhůty dvou měsíců“, to znamená lhůty, která je jí poskytnuta pro předběžné posouzení upravené čl. 88 odst. 3 ES, bude mít Komise za to, že buď opatření, která záměr stanoví, nejsou podporami, nebo že jsou podporami, jejichž slučitelnost se společným trhem nevyvolává žádné pochybnosti. Jestliže naopak Komise nemůže dojít k takovému závěru, přísluší jí zahájit formální vyšetřovací řízení stanovené článkem 88 odst. 2 prvním pododstavcem ES.

(viz body 28–29, 33)

2. Pro předběžné posouzení záměrů státních podpor, stanovené čl. 88 odst. 3 ES, je stanovena závazná lhůta dvou měsíců, která počíná běžet od obdržení úplného oznámení Komisí. Aby oznámení bylo úplné, postačuje, aby ve své počáteční formě nebo po odpovědích dotčeného členského státu na žádosti Komise obsahovalo informace nezbytné pro to, aby si Komise mohla utvořit první názor na slučitelnost záměru, který jí byl oznámen. Z toho plyne, že jestliže Komise tím, že požaduje informace, které nejsou nezbytné k utvoření prvního názoru, nemůže zabránit běhu lhůty dvou měsíců, má naproti tomu právo v souladu s účelem čl. 88 odst. 3 ES zahájit s dotyčným členským státem dialog směřující k tomu, aby mu bylo umožněno doplnit jeho oznámení, pokud neobsahuje nezbytné informace.

(viz body 40–41)

3. Přeměna nové podpory v existující podporu je vázána na dvě nezbytné a dostačující podmínky. První podmínkou je to, že Komise opomene zahájit formální vyšetřovací řízení ve lhůtě dvou měsíců, která počíná běžet od obdržení úplného oznámení, a druhou je to, že dotčený členský stát předem oznámí provedení svého záměru Komisi. Jelikož nebylo Komisi členským státem oznámeno žádné předběžné oznámení o provedení záměru, takže chybí jedna ze dvou podmínek nezbytných k přeměně nové podpory na podporu existující, Komise může právem rozhodnout o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(viz body 48–49)

4. Dodržení přiměřené lhůty ve správním řízení představuje obecnou zásadu práva Společenství. Mimoto základní požadavek právní jistoty, který brání tomu, aby Komise mohla do nekonečna oddalovat výkon svých pravomocí, vede soud k přezkoumání, zda průběh správního řízení vykazuje zvláště opožděnou činnost tohoto orgánu.

Krom toho, je-li pravda, že v rámci formálního vyšetřovacího řízení, stanoveného v čl. 88 odst. 2 ES má členský stát zájem na dodržení lhůt, které mu jsou vymezeny pro předložení jeho vyjádření nebo pro předání doplňujících informací požadovaných Komisí, aniž by ale byl jejich dodržením vázán, dobu, která uplynula z důvodu jeho chování, ze kterého pramení nedodržení těchto lhůt, je nicméně nezbytné mu přičíst.

(viz body 53, 59)

5. Legitimního očekávání ohledně právnosti podpory se v zásadě a až na výjimečné okolnosti lze dovolávat pouze tehdy, pokud tato podpora byla poskytnuta v souladu s postupem stanoveným článkem 88 ES. Aby podpora byla poskytnuta v souladu s postupem stanoveným článkem 88 ES, je třeba, aby tento postup, který má odkládací povahu, byl ukončen. To má za následek, že pokud formální vyšetřovací řízení bylo zahájeno v souladu s čl. 88 odst. 2 prvním pododstavcem ES, je třeba, aby bylo ukončeno kladným rozhodnutím v souladu s čl. 7 odst. 1 a 3 nařízení č. 659/1999. Legitimního očekávání ohledně právnosti dotyčné podpory se lze tudíž v zásadě dovolávat pouze poté, co Komise takové rozhodnutí přijala a lhůta pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí uplynula.

(viz body 64–65)

6. Odůvodnění aktu musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí z něj být jasně patrno uvažování orgánu, který je jeho tvůrcem, tak, aby bylo zúčastněným stranám umožněno seznámit se s odůvodněními tohoto aktu a soudu vykonat svůj přezkum opodstatněnosti, aniž je nicméně požadováno, aby odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní poznatky, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 253 ES, musí být posuzována s ohledem nejen na text tohoto aktu, ale také s ohledem na jeho právní a skutkový kontext.

V případě rozhodnutí přijatého Komisí z titulu kontroly státních podpor to má zejména za důsledek to, že vyplyne-li z okolností, za kterých je podpora poskytována, že podpora může ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, přísluší v každém případě Komisi připomenout tyto okolnosti v odůvodnění uvedeného rozhodnutí.

(viz body 73–74)

7. Při své kvalifikaci záměru podpor nebo režimu podpor s ohledem na čl. 87 odst. 1 ES Komise nemá povinnost určit jejich skutečný a faktický dopad, ale musí pouze přezkoumat, zda tento záměr může ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

Ani relativně nízká částka plánovaných podpor, ani malá velikost způsobilých podniků samy o sobě nevylučují, aby záměr režimu podpor mohl ovlivnit obchod mezi členskými státy a aby narušoval nebo mohl narušovat hospodářskou soutěž. To stejné se týká omezené důležitosti dotčeného hospodářského odvětví. V úvahu totiž mohou přicházet jiné skutečnosti, jako je zvláštní stupeň vystavení se hospodářské soutěži v tomto odvětví. To je případ odvětví, které je vystaveno silné hospodářské soutěži, a zejména jehož struktura, která se vyznačuje vysokým počtem subjektů malé velikosti, je taková, že zavedení režimu podpor otevřeného velké části těchto subjektů může mít dopad na hospodářskou soutěž, i když individuální podpory poskytnuté na základě tohoto režimu jsou nízké výše.

(viz body 84–87)

8. Komise na základě čl. 87 odst. 3 ES požívá široké posuzovací pravomoci. Může se tudíž pro účely jejího výkonu vybavit indikativními pravidly pomocí aktů, jako jsou hlavní zásady Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, pokud tato pravidla neodporují ustanovením Smlouvy. Pokud Komise tento akt přijala, musí se jím řídit. Soudu tudíž přísluší ověřit, že Komise dodržela pravidla, která si stanovila.

Jelikož nicméně široká posuzovací pravomoc svěřená Komisi, vyjádřená v projednávaném případě indikativními pravidly přijatými Komisí, s sebou nese komplexní hodnocení hospodářského a sociálního rázu, které musí být prováděno v kontextu Společenství, soud nad těmito hodnoceními vykonává omezený přezkum. Ten se omezuje na ověření, že byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se povinnosti odůvodnění, jakož i na přezkum věcné správnosti skutkových zjištění a neexistence zjevně nesprávného posouzení a překročení pravomoci.

(viz body 94–97)

9. Možnost dotčeného členského státu oznámit záměr režimu podpor a, pokud ho Komise schválila poté, co přezkoumala jeho obecné vlastnosti, neoznamovat individuální podpory poskytnuté na základě tohoto záměru s výhradou podmínek a povinností uložených v tomto ohledu, nemůže nicméně dovolovat poskytnutí individuálních podpor, které by byly prohlášeny za neslučitelné, jestliže by byly předmětem individuálního oznámení, neboť by zásada neslučitelnosti podpor vyjádřená článkem 87 ES byla zbavena obsahu. Zejména nemůže vyústit v poskytnutí individuálních podpor, které i přesto, že jsou v souladu s jedním z cílů stanovených v čl. 87 odst. 3 písm. a) až d) ES, nejsou nicméně nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

Komise musí tudíž prověřit, že záměry režimů podpor, jež jsou předmětem jejího přezkumu, jsou koncipovány takovým způsobem, že zaručují, že individuální podpory, které musejí být poskytnuty podle jejich ustanovení, jsou vyhrazeny podnikům, které jsou pro ně skutečně způsobilé. Pokud se jeví, že tomu tak není, přísluší Komisi v rámci její široké posuzovací pravomoci vzít to v úvahu a posoudit, jestliže jí to informace, které má k dispozici, dovolují, zda je vhodné přijmout podmínečné rozhodnutí nebo záporné rozhodnutí.

(viz body 103–105)

10. Bod 2.1 první pododstavec hlavních zásad pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích upřesňuje, že Komise považuje za podnik v obtížích takový podnik, který není schopen zajistit překonání svých obtíží z vlastních zdrojů nebo pomocí finančních prostředků získaných od svých akcionářů nebo prostřednictvím půjčky. Tento bod uvádí různé trendové ukazatele, které umožňují měřit zhoršení situace tohoto podniku, ke kterým se přidávají různé dílčí ukazatele umožňující měřit konkrétní závažnost, jež tato situace může v některých případech mít.

Znění bodu 2.1 prvního pododstavce uvedených hlavních zásad se umožňuje domnívat, že důležitost přiznaná Komisí trendovým ukazatelům nutně nezbavuje relevance jiné typy ukazatelů, jako jsou ukazatele založené na průměrných hodnotách. Tyto ukazatele mohou být nicméně relevantní pouze v případě, že umožňují konstatovat existenci skutečných a prokázaných obtíží, se kterými se způsobilé podniky setkaly. Není-li tomu tak, nelze rozhodnout, že podpory jsou pro tyto podniky a pro uskutečnění cíle sledovaného čl. 87 odst. 3 písm. c) ES nezbytné.

(viz body 108, 111)

11. Bod 2.4 druhý pododstavec hlavních zásad Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích zejména uvádí, že pokud jsou podniky, kterých se týká záměr podpor na restrukturalizaci, umístěny v podporované oblasti, Komise vezme v úvahu hlediska regionální povahy ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) ES způsobem uvedeným v bodě 3.2.3 týchž hlavních zásad. Tento bod nazvaný „Zvláštní podmínky použitelné na podpory na restrukturalizaci v podporovaných oblastech“ zejména uvádí, že pokud se záměr režimu podpor na restrukturalizaci podniků v obtížích týká podporované nebo znevýhodněné oblasti, Komise je povinna vzít to v úvahu a za tímto účelem navzdory existenci situace nadměrné strukturální kapacity v dotčeném sektoru pružně použít pravidlo snížení kapacity stanovené hlavními zásadami, jestliže to potřeby regionálního rozvoje odůvodňují.

Naproti tomu z výše uvedeného v žádném případě nevyplývá, že pokud v odvětví, kterého se záměr nové podpory týká, neexistuje nadměrná kapacita a pokud Komise v důsledku toho neuloží snížení kapacity způsobilým podnikům, musí být tento záměr z této pouhé skutečnosti považován za slučitelný se společným trhem.

Naopak je nadále nutné, aby tento záměr odpovídal zásadě zakotvené bodem 3.2.1 hlavních zásad pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, podle které může být záměr nové podpory na restrukturalizaci povolen pouze v případech, ve kterých lze prokázat, že toto povolení je v zájmu Společenství, a tudíž že splňuje podmínky pro obnovu funkční schopnosti, pro předcházení neoprávněným narušením hospodářské soutěže a podmínku proporcionality vyjmenované v bodě 3.2.2 uvedených hlavních zásad. Ačkoliv Komise může být v této věci „pružnější“, nemůže podle znění bodu 3.2.3 hlavních zásad „vše povolit“.

(viz body 115–117)

12. Proto, aby záměr podpory na restrukturalizaci podniku v obtížích mohl být prohlášen za slučitelný se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, musí souviset s plánem restrukturalizace směřujícím k omezení nebo přeorientování jeho činností.

Bod 3.2.2 hlavních zásad pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, který tento požadavek provádí, ukládá zejména, aby plán restrukturalizace splňoval tři věcné podmínky. Je zaprvé nezbytné, aby umožňoval obnovu funkční schopnosti podniku, jenž je příjemcem podpory, v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů [bod 3.2.2 písm. i)], zadruhé, aby předcházel neoprávněným narušením hospodářské soutěže [bod 3.2.2 písm. ii)] a zatřetí aby byl úměrný nákladům a výhodám restrukturalizace [bod 3.2.2 písm. iii)]. Jelikož jsou tyto podmínky kumulativní, postačuje k tomu, aby záměr podpory na restrukturalizaci musel být Komisí prohlášen za neslučitelný, aby jedna z nich chyběla. Mimoto přísluší dotčenému členskému státu za účelem splnění jeho povinnosti spolupráce s Komisí poskytnout všechny poznatky umožňující tomuto orgánu ověřit, že tyto podmínky jsou splněny.

Jelikož Komise samozřejmě nemůže zakládat své posouzení na pouhém tvrzení, opomněl-li členský stát předat informace, které by Komisi umožnily se ujistit, že záměr splňuje jednu z kumulativních podmínek uvedených v bodě 3.2.2 výše uvedených hlavních zásad, a to navzdory opakovaným žádostem tohoto orgánu, je oprávněna mít zato, že poznatky, které má k dispozici, ji neumožňují dojít k závěru, že záměr tuto podmínku splňuje, a přijmout tak rozhodnutí o neslučitelnosti záměru se společným trhem, aniž by bylo třeba přezkoumat jiné podmínky vyjmenované v tomto bodě.

(viz body 126–129, 137, 142–143, 149)

13. Článek 40 čtvrtý pododstavec statutu Soudního dvora a článek 116 odst. 4 jednacího řádu Soudu přiznávají vedlejšímu účastníkovi právo uplatňovat samostatně nejen argumenty, ale také důvody za předpokladu, že podporují návrhová žádání jednoho z hlavních účastníků řízení a úplně se neliší od návrhů, které jsou základem sporu mezi žalobcem a žalovaným, což by mělo za následek změnu předmětu tohoto sporu.

Pro rozhodnutí o přípustnosti důvodů, kterých se vedlejší účastník dovolává, přísluší tudíž Soudu, aby prověřil, že tyto důvody souvisejí s předmětem sporu, jak ho vymezili hlavní účastníci řízení.

Co se týče sporu zahájeného územněsprávním celkem a týkajícího se slučitelnosti režimu podpor na restrukturalizaci hospodářského odvětví plánovaného tímto správním celkem se společným trhem, nelze zpochybňovat, že podniky, jež mohou mít prospěch z tohoto režimu a jejich zástupci se přirozeně nacházejí v situaci, která jim umožňuje užitečně doplnit argumentaci žalujícího celku, zejména co se týče obtíží, k jejichž vyřešení jsou podpory určeny, a účinků, které tyto podpory mohou mít. Souvislost jejich důvodu s předmětem sporu tudíž nesmí být předmětem restriktivního posouzení.

(viz body 151–154, 193, 195)

14. Pro rozhodnutí o přípustnosti důvodů, kterých se vedlejší účastník dovolává, přísluší tudíž Soudu, aby prověřil, že tyto důvody souvisejí s předmětem sporu, jak ho vymezili hlavní účastníci řízení.

Pokud se tedy jeví, že důvod, jehož souvislost s předmětem sporu je sporná, musí být v každém případě odmítnut jako nepřípustný z jiného důvodu nebo jako neopodstatněný, soud může tento důvod zamítnout, aniž by rozhodl o tom, zda vedlejší účastník překročil svou úlohu vystupovat na podporu návrhových žádání jednoho z hlavních účastníků řízení.

(viz body 153, 188)

15. Článek 87 odst. 2 písm. b) ES je výjimkou z obecné zásady neslučitelnosti podpor se společným trhem a musí být jako takový předmětem restriktivního výkladu, podle kterého pouze škoda přímo způsobená přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi může zakládat použití tohoto ustanovení. Mimoto, legalita rozhodnutí Komise ve věci státních podpor musí být soudem posuzována v závislosti na poznatcích, kterými tento orgán disponoval nebo mohl disponovat v okamžiku, kdy ho vydal.

Komisi tudíž nelze vytýkat, že se domnívala, že cílem záměru není poskytnout podpory podle čl. 87 odst. 2 písm. b) ES, a tudíž, že nepoužila toto ustanovení, ukazuje-li přezkum dopisů vyměněných během správního řízení, že vnitrostátní orgány Komisi nikdy neoznámily, a tím spíš neprokázaly, že záměr zaváděl podpory určené k náhradě škod uvedených v čl. 87 odst. 2 písm. b) ES.

(viz body 165–166, 168)

16. Komise vezme při posuzování, zda záměr nové podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích umístěných v podporované nebo znevýhodněné oblasti může být prohlášen za slučitelný se společným trhem podle odchylky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, v úvahu článek 158 ES způsobem popsaným v bodě 1.3 druhém pododstavci a v bodě 3.2.3 hlavních zásad pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

Nicméně pouhá skutečnost, že cílem záměru nové podpory je uskutečnění cílů jiného ustanovení Smlouvy, než je odchylka stanovená v čl. 87 odst. 3 ES dovolávaná dotčeným členským státem, nemá sama o sobě za následek, že tento záměr splňuje podmínky pro použití této odchylky.

(viz body 172, 175)

17. Legalita rozhodnutí Komise, jež konstatuje, že nová podpora nesplňuje podmínky pro použití této odchylky, musí být totiž posuzována pouze v rámci čl. 87 odst. 3 písm. c) ES. Proto uplatňování předchozí rozhodovací praxe Komise za předpokladu, že je prokázána, musí být odmítnuto jako irelevantní.

(viz bod 177)

18. Výjimka protiprávnosti, kterou je třeba posuzovat jako důvod na podporu návrhových žádání, musí být v souladu s čl. 116 odst. 4 písm. b) jednacího řádu Soudu podložena argumenty svého autora. Abstraktní vyjádření, které neobsahuje dostatečně jasné a přesné údaje pro to, aby bylo odpůrcům umožněno na něho odpovědět a Soudu vykonat svůj přezkum, nesplňuje tento minimální požadavek na předložení argumentů stanovený uvedeným jednacím řádem a musí být proto odmítnuto jako nepřípustné.

(viz body 186, 188)