Věc C‑247/20

VI

proti

The Commissioners for Her Majesty’ s Revenue and Customs

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Social Security Appeal Tribunal)

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 10. března 2022

„Řízení o předběžné otázce – Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států – Článek 21 SFEU – Směrnice 2004/38/ES – Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 16 – Dítě, které je státním příslušníkem členského státu a pobývá v jiném členském státě – Právo pobytu odvozené od rodiče, který o toto dítě skutečně pečuje – Požadavek komplexního zdravotního pojištění – Dítě s právem trvalého pobytu po část dotčených období“

1. Občanství Unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Směrnice 2004/38 – Podmínky práva pobytu podle unijního práva – Nezletilý občan Unie, který má právo trvalého pobytu v hostitelském členském státě – Rodič uvedeného nezletilého, státní příslušník třetího státu, pobývající v tomto členském státě podle článku 21 SFEU, který o tohoto nezletilého občana Unie skutečně pečuje – Neexistence povinnosti obou z nich mít komplexní zdravotní pojištění za účelem zachování jejich práva pobytu

   [Článek 21 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38, čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 16 odst. 1 a 2]

   (viz body 54, 56, 58-60, výrok 1)

2. Občanství Unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Směrnice 2004/38 – Oprávněné osoby – Rodinný příslušník – Pojem – Předek, který není vyživován občanem Unie – Vyloučení

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38, čl. 2 bod 2)

   (viz bod 57)

3. Občanství Unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Směrnice 2004/38 – Podmínky práva pobytu podle unijního práva – Nezletilý občan Unie, který má právo trvalého pobytu v hostitelském členském státě – Rodič uvedeného nezletilého, státní příslušník třetího státu, pobývající v tomto členském státě podle článku 21 SFEU, který o tohoto nezletilého občana Unie skutečně pečuje – Povinnost obou z nich mít komplexní zdravotní pojištění pro období před nabytím práva trvalého pobytu – Povinnost splněná jejich bezúplatnou účastí ve veřejném systému zdravotního pojištění hostitelského členského státu

   [Článek 21 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

   (viz body 63, 65, 67, 69, 70, 72, výrok 2)

Shrnutí

VI a její manžel jsou pákistánští státní příslušníci, kteří pobývají v Severním Irsku (Spojené království) se svými dětmi. Jejich syn narozený v roce 2004, irské státní příslušnosti, nabyl právo trvalého pobytu ve Spojeném království z důvodu svého nepřetržitého legálního pobytu po období pěti let.

I když VI, která se především starala o jejich děti, pracuje a je daňovým poplatníkem teprve od dubna 2016, její manžel pracoval a byl daňovým poplatníkem během všech období dotčených v původním řízení, přičemž oba manželé měli dostatečné prostředky na výživu jejich rodiny.

Commissioners for Her Majesty’s Revenue & Customs (daňová a celní správa Spojeného království) měla za to, že od května do srpna 2006 a od srpna 2014 do září 2016 VI nebyla kryta komplexním zdravotním pojištěním, a proto neměla právo pobytu ve Spojeném království, takže se na ni pro tato dvě období nemohla vztahovat ani sleva na dani na vyživované dítě, ani přídavek na dítě.

Social Security Appeal Tribunal (Northern Ireland) (odvolací soud pro věci sociálního zabezpečení, Severní Irsko, Spojené království), k němuž byly podány dvě žaloby týkající se těchto práv, se Soudního dvora táže, v jakém rozsahu se požadavek na komplexní zdravotní pojištění v hostitelském členském státě stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38 ( 1 ) vztahoval na VI a jejího syna během dotyčných období, a případně zda bezplatná účast ve veřejném systému zdravotního pojištění hostitelského členského státu, kterou měli, byla dostatečná ke splnění tohoto požadavku.

Soudní dvůr rozhodl, že článek 21 SFEU, který zakotvuje volný pohyb a pobyt občanů Unie, a čl. 16 odst. 1 směrnice 2004/38, jenž se týká nabytí práva trvalého pobytu, musí být vykládány v tom smyslu, že dítě, které je občanem Unie a získalo právo trvalého pobytu, ani rodič, jenž o něj skutečně pečuje, nejsou povinni mít k zachování svého práva pobytu v hostitelském státě komplexní zdravotní pojištění ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) této směrnice. Naproti tomu, pokud jde o období před tím, než dítě, které je občanem Unie, získalo právo trvalého pobytu v hostitelském státě, musí mít jak toto dítě, pokud je pro něj požadováno právo pobytu na základě čl. 7 odst. 1 písm. b), tak rodič, jenž o něj skutečně pečuje, komplexní zdravotní pojištění ve smyslu této směrnice.

Závěry Soudního dvora

Pokud jde zaprvé o období poté, co dítě, které je občanem Unie, získalo právo trvalého pobytu poté, co nepřetržitě legálně pobývalo po dobu pěti let na území hostitelského členského státu, Soudní dvůr zdůraznil, že toto právo již nepodléhá ( 2 ) podmínkám, mít pro sebe a svou rodinu dostatečné prostředky, jakož i komplexní zdravotní pojištění, které se uplatnily před nabytím takového práva trvalého pobytu ( 3 ).

Pokud jde o rodiče, který je státním příslušníkem třetího státu a skutečně pečuje o uvedené dítě, Soudní dvůr konstatoval, že dítě není „rodinným příslušníkem“ ve smyslu směrnice 2004/38, a nemůže tedy z této směrnice ( 4 ) vyvozovat právo trvalého pobytu v hostitelském členském státě, pokud je uvedené dítě závislé na svém rodiči. Pojem „rodinný příslušník“ ve smyslu této směrnice je totiž omezen ( 5 ), pokud jde o předky občana Unie, na „předky v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami“, tohoto občana.

Přitom právo trvalého pobytu v hostitelském členském státě, které unijní právo přiznává nezletilému státnímu příslušníkovi jiného členského státu, musí být pro účely zajištění účinnosti tohoto práva pobytu pokládáno za takové, jež podle článku 21 SFEU nutně zahrnuje právo rodiče, který o tohoto nezletilého občana Unie skutečně pečuje, pobývat s ním v hostitelském členském státě, a to bez ohledu na státní příslušnost tohoto rodiče. Z toho vyplývá, že nepoužitelnost podmínek uvedených zejména v čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38 poté, co uvedená nezletilá osoba nabyla právo trvalého pobytu podle čl. 16 odst. 1 této směrnice, se podle článku 21 SFEU vztahuje i na tohoto rodiče.

Co se zadruhé týče období před tím, než dítě, které je občanem Unie, získalo v hostitelském státě právo trvalého pobytu, ze znění čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38, jakož i z obecné systematiky a účelu této směrnice vyplývá, že nejen občan Unie, ale i jeho rodinní příslušníci, kteří s ním bydlí v hostitelském členském státě, jakož i rodič, jenž o takové dítě skutečně pečuje, musí mít komplexní zdravotní pojištění.

V tomto ohledu z čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38 ve spojení s jejím bodem 10 odůvodnění a s čl. 14 odst. 2 téže směrnice vyplývá, že po celou dobu pobytu na území hostitelského členského státu přesahujícího tři měsíce a nedosahujícího pěti let hospodářsky nečinný občan Unie mimo jiné musí mít pro sebe a své rodinné příslušníky uzavřeno zdravotní pojištění, kterým jsou kryta všechna rizika, aby se nestali nepřiměřenou zátěží pro veřejné finance tohoto členského státu. V případě dítěte, jež je občanem Unie a bydlí v hostitelském státě s rodičem, který o něj skutečně pečuje, je tento požadavek splněn, pokud má toto dítě komplexní zdravotní pojištění, jež se vztahuje na jeho rodiče, jakož i v opačném případě, kdy má tento rodič takové pojištění, které se vztahuje na dítě.

V případě nezletilého občana Unie, jehož jeden z rodičů, který je státním příslušníkem třetího státu, pracoval a byl daňovým poplatníkem v hostitelském státě během dotčené doby, by bylo nepřiměřené odepřít tomuto dítěti a rodiči, jenž o něj skutečně pečuje, právo pobytu pouze z toho důvodu, že během tohoto období byli bezplatně pojištěni v systému veřejného zdravotního pojištění hostitelského státu. Nelze totiž mít za to, že toto bezplatné pojištění představuje za podmínek charakterizujících věc v původním řízení nepřiměřenou zátěž pro veřejné finance uvedeného státu.

( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. 2004, L 158, s. 77, a oprava v Úř. věst. 2004, L 229, s. 35). Článek 7 odst. 1 písm. b) této směrnice stanoví, že všichni občané Unie mají právo pobytu na území jiného členského státu po dobu delší než tři měsíce, pokud mají pro sebe a své rodinné příslušníky dostatečné prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu, a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském členském státě kryta všechna rizika.

( 2 ) – Podle čl. 16 odst. 1 poslední věty směrnice 2004/38.

( 3 ) – Stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/38.

( 4 ) – Článek 16 odst. 2 směrnice 2004/38 stanoví, že se odstavec 1 tohoto článku vztahuje rovněž na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a s občanem Unie v hostitelském členském státě nepřetržitě legálně pobývají po dobu pěti let.

( 5 ) – Podle čl. 2 bodu 2 směrnice 2004/38.