Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CJ0016

    Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. prosince 2019.
    Michael Dobersberger v. Magistrat der Stadt Wien.
    Řízení o předběžné otázce – Články 56 a 57 SFEU – Volný pohyb služeb – Směrnice 96/71/ES – Použitelnost – Článek 1 odst. 3 písm. a) – Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – Poskytování služeb v mezinárodních vlacích – Vnitrostátní právní úprava ukládající správní povinnosti související s vysíláním pracovníků.
    Věc C-16/18.

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2019:1110

    Věc C‑16/18

    Michael Dobersberger

    v.

    Magistrat der Stadt Wien

    [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud, Rakousko)]

    Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. prosince 2019

    „Řízení o předběžné otázce – Články 56 a 57 SFEU – Volný pohyb služeb – Směrnice 96/71/ES – Použitelnost – Článek 1 odst. 3 písm. a) – Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – Poskytování služeb v mezinárodních vlacích – Vnitrostátní právní úprava ukládající správní povinnosti související s vysíláním pracovníků“

    1. Volný pohyb služeb – Ustanovení Smlouvy – Oblast působnosti – Služby v oblasti dopravy ve smyslu čl. 58 odst. 1 SFEU – Pojem – Palubní servis, úklidové služby nebo stravovací služby poskytované ve vlacích – Vyloučení

      (Článek 56 a čl. 58 odst. 1 SFEU)

      (viz body 24–26)

    2. Volný pohyb služeb – Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – Směrnice 96/71 – Vyslaný pracovník – Pojem – Pracovníci, kteří významnou část své práce vykonávají v členském státě, v němž je usazen podnik, který je přidělil k poskytování služeb v mezinárodních vlacích, a kteří svou službu zahajují nebo ukončují v tomto členském státě – Vyloučení

      (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71, čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 2)

      (viz body 30–33)

    3. Volný pohyb služeb – Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb – Směrnice 96/71 – Oblast působnosti – Poskytování služeb realizovaných zaměstnanci podniku usazeného v členském státě v mezinárodních vlacích projíždějících členským státem, v němž má železniční společnost sídlo, této železniční společnosti – Vyloučení – Podmínky

      [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71, čl. 1 odst. 3 písm. a)]

      (viz bod 35 a výrok)

    Shrnutí

    Zaměstnanci maďarského podniku, kteří poskytují služby v mezinárodních vlacích rakouských spolkových drah, které projíždějí Rakouskem, nejsou do tohoto členského státu vysláni ve smyslu směrnice o vysílání pracovníků

    V rozsudku Dobersberger (C‑16/18), vyhlášeném dne 19. prosince 2019, velký senát Soudního dvora rozhodl, že se směrnice 96/71 ( 1 ) nevztahuje na zaměstnance podniku usazeného v členském státě, kteří poskytují palubní servis, úklidové služby nebo stravovací služby v mezinárodních vlacích, které projíždějí členským státem, v němž má dotčená železniční společnost sídlo, jestliže tito pracovníci vykonávají významnou část práce vlastní těmto službám na území členského státu, v němž má sídlo jejich podnik a jestliže v něm zahajují nebo ukončují svou službu.

    M. Dobersberger je jednatelem podniku usazeného v Maďarsku, který prostřednictvím řady subdodavatelských smluv, jejichž smluvními stranami byly společnosti usazené v Rakousku a v Maďarsku, zajišťoval poskytování palubního servisu v některých mezinárodních vlacích Österreichische Bundesbahnen (rakouské spolkové dráhy). Tyto vlaky projížděly Rakouskem a jakožto výchozí či cílové nádraží měly Budapešť (Maďarsko). Služby byly poskytovány pracovníky s bydlištěm v Maďarsku, z nichž většinu podniku poskytl jiný maďarský podnik. Všichni zaměstnanci měli středisko svých životních zájmů v Maďarsku a v Maďarsku zahajovali a ukončovali svou službu. Kromě toho v Budapešti přebírali potraviny a nápoje a v Budapešti je nakládali do vlaků. V Budapešti byli rovněž povinni provádět kontroly stavu zásob a výpočet obratu.

    V návaznosti na kontrolu provedenou v Rakousku byly M. Dobersbergerovi uloženy správní sankce trestněprávní povahy za porušení rakouské sociální právní úpravy týkající se vysílání pracovníků na území tohoto členského státu. Podle rakouských orgánů byli maďarští pracovníci vysláni na rakouské území, takže M. Dobersberger měl splnit určité správní povinnosti. Využití těchto pracovníků měl oznámit jeden týden před zahájením prací a na místě výkonu práce měl uchovávat jejich pracovní smlouvy, jakož i různé dokumenty týkající se mezd vyplácených uvedeným pracovníkům v němčině, jakož i dokumenty týkající se jejich účasti v systému sociálního zabezpečení.

    Za těchto okolností vyvstala otázka, zda se směrnice 96/71, kterou má rakouská sociální právní úprava provést, použije na poskytování služeb v mezinárodních vlacích pracovníky podniku usazeného v členském státě v rámci plnění smlouvy uzavřené se železniční společností se sídlem v jiném členském státě, jestliže vlaky projíždějí druhým členským státem.

    V tomto ohledu Soudní dvůr nejprve upřesnil, že palubní servis, úklidové služby nebo stravovací služby poskytované ve vlacích nejsou neodmyslitelně spojeny se službou přepravy cestujících vlakem. Na tyto služby se tedy nevztahují články 90 až 100 SFEU týkající se dopravy, ale vztahují se na ně články 56 až 62 SFEU, s výjimkou čl. 58 odst. 1 SFEU, týkající se služeb. Z toho vyplývá, že se na tyto služby může vztahovat směrnice 96/71, která byla přijata na základě ustanovení primárního práva týkajících se služeb.

    Za účelem určení, zda dotčené služby spadají do oblasti působnosti této směrnice, Soudní dvůr přezkoumal pojem „vyslaný pracovník“ ve smyslu této směrnice. Rozhodl, že nelze mít za to, že je pracovník vyslán na území jiného členského státu, jestliže výkon jeho práce nemá s tímto územím dostatečnou spojitost. Pracovníci, kteří významnou část své práce vykonávají v členském státě, v němž je usazen podnik, který je přidělil k poskytování služeb v mezinárodních vlacích, a kteří zahajují nebo ukončují svou službu v tomto členském státě, přitom neudržují s územím členského státu nebo členských států, jimiž tyto vlaky projíždějí, dostatečnou spojitost k tomu, aby tam mohli být považováni za „vyslané“ pracovníky ve smyslu směrnice 96/71. Na jejich situaci se tedy tato směrnice nevztahuje.

    Soudní dvůr dodal, že je v tomto ohledu bezvýznamné, že poskytování služeb vychází v rámci subdodavatelského řetězce ze smlouvy uzavřené s podnikem usazeným v témže členském státě, jako je členský stát, ve kterém je usazena železniční společnost, a který je s posledně uvedenou společností smluvně vázán. Není relevantní ani to, že podnik k tomuto poskytování služeb přidělil pracovníky, které mu poskytl podnik usazený v tomtéž členském státě, ve kterém je sám usazen.


    ( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. 1997, L 18, s. 1, a oprava Úř. věst. 2007, L 310, s. 22).

    Top