Věc C‑500/14

Ford Motor Company

v.

Wheeltrims srl

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Torino)

„Řízení o předběžné otázce — (Průmyslové) vzory — Směrnice 98/71/ES — Článek 14 — Nařízení (ES) č. 6/2002 — Článek 110 — Tzv. ustanovení ‚o opravách‘ — Užívání ochranné známky třetí osobou bez souhlasu majitele pro náhradní díly nebo příslušenství motorových vozidel, které jsou totožné s výrobky, pro něž je známka zapsána“

Shrnutí – usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2015

1. Předběžné otázky — Odpověď, o níž nelze rozumně pochybovat — Použití článku 99 jednacího řádu

   (Článek 267 SFEU; jednací řád Soudního dvora, článek 99)

2. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Omezení — Zjevně irelevantní otázky, hypotetické otázky položené v kontextu, který vylučuje užitečnou odpověď, a otázky, které nemají vztah k předmětu sporu v původním řízení — Neexistence — Přípustnost

   (Článek 267 SFEU)

3. Sbližování právních předpisů — (Průmyslové) vzory — Výklad nařízení č. 6/2002 a směrnice 98/17 — Neexistence výjimky z ustanovení nařízení č. 207/2009 a směrnice 2008/95 — Umístění označení výrobcem náhradních dílů a příslušenství pro motorová vozidla na jeho výrobky, které je totožné s ochrannou známkou výrobce motorových vozidel zapsanou pro takové výrobky, bez souhlasu posledně uvedeného výrobce — Nepřípustnost — Užití této ochranné známky představuje jediný způsob opravy dotčeného vozidla s obnovením jeho původního vzhledu jako složeného výrobku — Nedostatek vlivu

   (Nařízení Rady č. 6/2002, článek 1, čl. 96 odst. 1 a článek 110, a č. 207/2009; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71, články 2, 16 a 14, a 2008/95)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 32, 33)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 35–37)

3.  Článek 14 směrnice 98/71 o právní ochraně (průmyslových) vzorů a článek 110 nařízení Rady č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech musí být vykládány v tom smyslu, že neopravňují výrobce náhradních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, jako jsou kryty kol, aby odchylně od ustanovení směrnice 2008/95, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a nařízení Rady č. 207/2009 o ochranné známce, umístili na své výrobky označení totožné s ochrannou známkou výrobce motorových vozidel, zapsanou mimo jiné pro takové výrobky, bez souhlasu tohoto výrobce s odůvodněním, že takové užití ochranné známky představuje jediný způsob opravy dotčeného vozidla s obnovením jeho původního vzhledu jako složeného výrobku.

   Zaprvé totiž ze znění článku 14 směrnice 98/71 a článku 110 nařízení č. 6/2002 vyplývá, že tato ustanovení přinášejí určitá omezení pouze v případě ochrany (průmyslových) vzorů, aniž jakkoli odkazují na ochranné známky.

   Zadruhé, podle článku 2 směrnice 98/71 se tato směrnice vztahuje jen na práva k (průmyslovým) vzorům zapsaným u některých národních a mezinárodních úřadů, jakož i na přihlášky zápisu k (průmyslovým) vzorům k tomuto účelu. Kromě toho z článku 1 nařízení č. 6/2002 vykládaného ve světle bodu 5 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že tento článek má za cíl pouze vytvořit (průmyslový) vzor Společenství přímo použitelný ve všech členských státech.

   Konečně zatřetí, z bodu 7 odůvodnění a článku 16 směrnice 98/71, jakož i z bodu 31 odůvodnění a čl. 96 odst. 1 nařízení č. 6/2002, vyplývá, že těmito akty unijního práva nejsou dotčena žádná ustanovení unijních předpisů nebo právních předpisů dotyčného členského státu týkající se zejména ochranných známek.

   Z toho vyplývá, že článek 14 směrnice 98/71 a článek 110 nařízení č. 6/2002 neobsahují žádnou výjimku z ustanovení směrnice 2008/95 a nařízení č. 207/2009.

   (viz body 39–42, 45 a výrok)