Věc C‑65/12

Leidseplein Beheer BV

a

Hendrikus de Vries

v.

Red Bull GmbH

a

Red Bull Nederland BV

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden)

„Řízení o předběžné otázce — Ochranné známky — Směrnice 89/104/EHS — Práva z ochranné známky — Ochranná známka s dobrým jménem — Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné — Užívání označení totožného s ochrannou známkou s dobrým jménem nebo jí podobného třetí osobou bez řádného důvodu — Pojem ,řádný důvod’“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. února 2014

1. Sbližování právních předpisů – Ochranné známky – Směrnice 89/104 – Ochranná známka s dobrým jménem – Možnost rozšířit ochranu na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) – Povinnost členských států, které využily této možnosti, upravit uvedenou ochranu i v případě užívání označení pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

2. Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Doslovný, systematický a teleologický výklad

3. Sbližování právních předpisů – Ochranné známky – Směrnice 89/104 – Ochranná známka s dobrým jménem – Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) – Podmínky – Užívání totožného nebo podobného označení bez řádného důvodu, které neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo které tuto rozlišovací způsobilost či dobré jméno poškozuje – Pojem „řádný důvod“ – Dosah

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

4. Sbližování právních předpisů – Ochranné známky – Směrnice 89/104 – Ochranná známka s dobrým jménem – Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) – Podmínky – Užívání totožného nebo podobného označení bez řádného důvodu, které neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo které tuto rozlišovací způsobilost či dobré jméno poškozuje – Pojem „řádný důvod“ – Označení užívané před přihláškou ochranné známky

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 21, 34)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 28)

3.  Účelem první směrnice 89/104 o ochranných známkách je obecně vyvážit zájmy majitele ochranné známky na ochranu základní funkce této ochranné známky a zájmy ostatních hospodářských subjektů mít k dispozici označení způsobilá označovat jejich výrobky a služby.

   Z toho vyplývá, že ochrana práv, kterých majitel ochranné známky požívá na základě uvedené směrnice, není bezpodmínečná, jelikož je za účelem vyvážení uvedených zájmů omezena zejména na případy, kdy tento majitel prokáže dostatečnou ostražitost při obraně proti užívání označení způsobilých zasáhnout do práv z jeho ochranné známky ostatními hospodářskými subjekty.

   V takovém systému ochrany ochranných známek, jaký byl na základě směrnice 89/104 přijat Úmluvou zemí Beneluxu o duševním vlastnictví (ochranné známky a vzory), jsou zájmy třetí osoby užívat v obchodním styku označení podobné ochranné známce s dobrým jménem zohledněny v kontextu čl. 5 odst. 2 této směrnice tím, že uživatel uvedeného označení má možnost dovolávat se „řádného důvodu“.

   Podaří-li se totiž majiteli ochranné známky s dobrým jménem prokázat existenci některého z druhů zásahu do své ochranné známky ve smyslu čl. 5 odst. 2 této směrnice a zejména neoprávněného těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedené ochranné známky, musí třetí osoba, která užívala označení podobné ochranné známce s dobrým jménem, prokázat, že k užívání tohoto označení existuje řádný důvod.

   Z toho vyplývá, že pojem „řádný důvod“ nemůže zahrnovat pouze objektivně naléhavé důvody, ale může rovněž souviset i se subjektivními zájmy třetí osoby, která užívá označení totožné s ochrannou známkou s dobrým jménem nebo jí podobné.

   Pojem „řádný důvod“ tedy není určen k řešení konfliktu mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a podobným označením, které bylo užíváno před podáním přihlášky této ochranné známky, nebo k omezení práv přiznaných majiteli uvedené ochranné známky, ale k nalezení rovnováhy mezi dotyčnými zájmy a zohledňuje přitom ve specifickém kontextu čl. 5 odst. 2 směrnice 89/104 a vzhledem k široké ochraně, kterou tato ochranná známka požívá, zájmy třetí osoby, která užívá toto označení. Skutečnost, že se třetí osoba dovolává řádného důvodu pro užívání označení podobného ochranné známce s dobrým jménem, tak nemůže vést k uznání práv plynoucích ze zapsané ochranné známky v její prospěch, ale nutí majitele ochranné známky s dobrým jménem strpět užívání podobného označení.

   V bodě 91 rozsudku C‑323/09, Interflora a Interflora British Unit, který se týkal věci, v níž se jednalo o používání klíčových slov v internetových vyhledávačích, Soudní dvůr judikoval, že jestliže reklama zobrazená na internetu prostřednictvím klíčového slova odpovídajícího ochranné známce s dobrým jménem propaguje alternativu k výrobkům nebo službám majitele ochranné známky s dobrým jménem, aniž nabízí pouhou napodobeninu výrobků nebo služeb majitele této ochranné známky, působí újmu dobrému jménu ochranné známky nebo její rozlišovací způsobilosti, a aniž zasahuje do funkcí uvedené ochranné známky, je nutno dospět k závěru, že takové užívání v zásadě spadá do mezí zdravé a spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví dotyčných výrobků nebo služeb, a nedochází tedy k němu bez „řádného důvodu“.

   Pojem „řádný důvod“ nelze proto vykládat tak, že se omezuje na objektivně naléhavé důvody.

   (viz body 41–48)

4.  Článek 5 odst. 2 první směrnice 89/104 o ochranných známkách musí být vykládán v tom smyslu, že majitel ochranné známky s dobrým jménem může být na základě „řádného důvodu“ ve smyslu tohoto ustanovení nucen strpět, že třetí osoba užívá pro výrobek totožný s výrobkem, pro který byla uvedená ochranná známka zapsána, označení podobné této ochranné známce, prokáže-li se, že toto označení bylo užíváno před podáním přihlášky této ochranné známky k zápisu a že k jeho užívání pro totožný výrobek dochází v dobré víře. Pro posouzení toho, zda tomu tak je, musí vnitrostátní soud zohlednit především:

   —	přijetí uvedeného označení a jeho dobré jméno u relevantní veřejnosti,

   —	míru blízkosti mezi výrobky a službami, pro které bylo toto označení původně užíváno, a výrobkem, pro který byla ochranná známka s dobrým jménem zapsána, a

   —	ekonomický a obchodní význam užívání označení podobného této ochranné známce pro tento výrobek. (viz bod 60 a výrok)

Věc C‑65/12

Leidseplein Beheer BV

a

Hendrikus de Vries

v.

Red Bull GmbH

a

Red Bull Nederland BV

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden)

„Řízení o předběžné otázce — Ochranné známky — Směrnice 89/104/EHS — Práva z ochranné známky — Ochranná známka s dobrým jménem — Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné — Užívání označení totožného s ochrannou známkou s dobrým jménem nebo jí podobného třetí osobou bez řádného důvodu — Pojem ,řádný důvod’“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. února 2014

1. Sbližování právních předpisů — Ochranné známky — Směrnice 89/104 — Ochranná známka s dobrým jménem — Možnost rozšířit ochranu na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) — Povinnost členských států, které využily této možnosti, upravit uvedenou ochranu i v případě užívání označení pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

2. Právo Evropské unie — Výklad — Metody — Doslovný, systematický a teleologický výklad

3. Sbližování právních předpisů — Ochranné známky — Směrnice 89/104 — Ochranná známka s dobrým jménem — Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) — Podmínky — Užívání totožného nebo podobného označení bez řádného důvodu, které neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo které tuto rozlišovací způsobilost či dobré jméno poškozuje — Pojem „řádný důvod“ — Dosah

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

4. Sbližování právních předpisů — Ochranné známky — Směrnice 89/104 — Ochranná známka s dobrým jménem — Ochrana rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné (čl. 5 odst. 2 směrnice) — Podmínky — Užívání totožného nebo podobného označení bez řádného důvodu, které neoprávněně těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo které tuto rozlišovací způsobilost či dobré jméno poškozuje — Pojem „řádný důvod“ — Označení užívané před přihláškou ochranné známky

   (Směrnice Rady 89/104, čl. 5 odst. 2)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 21, 34)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 28)

3.  Účelem první směrnice 89/104 o ochranných známkách je obecně vyvážit zájmy majitele ochranné známky na ochranu základní funkce této ochranné známky a zájmy ostatních hospodářských subjektů mít k dispozici označení způsobilá označovat jejich výrobky a služby.

   Z toho vyplývá, že ochrana práv, kterých majitel ochranné známky požívá na základě uvedené směrnice, není bezpodmínečná, jelikož je za účelem vyvážení uvedených zájmů omezena zejména na případy, kdy tento majitel prokáže dostatečnou ostražitost při obraně proti užívání označení způsobilých zasáhnout do práv z jeho ochranné známky ostatními hospodářskými subjekty.

   V takovém systému ochrany ochranných známek, jaký byl na základě směrnice 89/104 přijat Úmluvou zemí Beneluxu o duševním vlastnictví (ochranné známky a vzory), jsou zájmy třetí osoby užívat v obchodním styku označení podobné ochranné známce s dobrým jménem zohledněny v kontextu čl. 5 odst. 2 této směrnice tím, že uživatel uvedeného označení má možnost dovolávat se „řádného důvodu“.

   Podaří-li se totiž majiteli ochranné známky s dobrým jménem prokázat existenci některého z druhů zásahu do své ochranné známky ve smyslu čl. 5 odst. 2 této směrnice a zejména neoprávněného těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedené ochranné známky, musí třetí osoba, která užívala označení podobné ochranné známce s dobrým jménem, prokázat, že k užívání tohoto označení existuje řádný důvod.

   Z toho vyplývá, že pojem „řádný důvod“ nemůže zahrnovat pouze objektivně naléhavé důvody, ale může rovněž souviset i se subjektivními zájmy třetí osoby, která užívá označení totožné s ochrannou známkou s dobrým jménem nebo jí podobné.

   Pojem „řádný důvod“ tedy není určen k řešení konfliktu mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a podobným označením, které bylo užíváno před podáním přihlášky této ochranné známky, nebo k omezení práv přiznaných majiteli uvedené ochranné známky, ale k nalezení rovnováhy mezi dotyčnými zájmy a zohledňuje přitom ve specifickém kontextu čl. 5 odst. 2 směrnice 89/104 a vzhledem k široké ochraně, kterou tato ochranná známka požívá, zájmy třetí osoby, která užívá toto označení. Skutečnost, že se třetí osoba dovolává řádného důvodu pro užívání označení podobného ochranné známce s dobrým jménem, tak nemůže vést k uznání práv plynoucích ze zapsané ochranné známky v její prospěch, ale nutí majitele ochranné známky s dobrým jménem strpět užívání podobného označení.

   V bodě 91 rozsudku C‑323/09, Interflora a Interflora British Unit, který se týkal věci, v níž se jednalo o používání klíčových slov v internetových vyhledávačích, Soudní dvůr judikoval, že jestliže reklama zobrazená na internetu prostřednictvím klíčového slova odpovídajícího ochranné známce s dobrým jménem propaguje alternativu k výrobkům nebo službám majitele ochranné známky s dobrým jménem, aniž nabízí pouhou napodobeninu výrobků nebo služeb majitele této ochranné známky, působí újmu dobrému jménu ochranné známky nebo její rozlišovací způsobilosti, a aniž zasahuje do funkcí uvedené ochranné známky, je nutno dospět k závěru, že takové užívání v zásadě spadá do mezí zdravé a spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví dotyčných výrobků nebo služeb, a nedochází tedy k němu bez „řádného důvodu“.

   Pojem „řádný důvod“ nelze proto vykládat tak, že se omezuje na objektivně naléhavé důvody.

   (viz body 41–48)

4.  Článek 5 odst. 2 první směrnice 89/104 o ochranných známkách musí být vykládán v tom smyslu, že majitel ochranné známky s dobrým jménem může být na základě „řádného důvodu“ ve smyslu tohoto ustanovení nucen strpět, že třetí osoba užívá pro výrobek totožný s výrobkem, pro který byla uvedená ochranná známka zapsána, označení podobné této ochranné známce, prokáže-li se, že toto označení bylo užíváno před podáním přihlášky této ochranné známky k zápisu a že k jeho užívání pro totožný výrobek dochází v dobré víře. Pro posouzení toho, zda tomu tak je, musí vnitrostátní soud zohlednit především:

   —	přijetí uvedeného označení a jeho dobré jméno u relevantní veřejnosti,

   —	míru blízkosti mezi výrobky a službami, pro které bylo toto označení původně užíváno, a výrobkem, pro který byla ochranná známka s dobrým jménem zapsána, a

   —	ekonomický a obchodní význam užívání označení podobného této ochranné známce pro tento výrobek. (viz bod 60 a výrok)