Spojené věci C‑247/11 P a C‑253/11 P

Areva SA a Alstom SA a další

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelová dohoda — Trh projektů týkajících se plynem izolovaných spínacích přístrojů — Přičitatelnost protiprávního jednání dceřiných společností mateřským společnostem — Povinnost uvést odůvodnění — Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení pokuty — Pojem podniku — ‚Faktická‘ solidarita — Zásady právní jistoty a personality trestu a sankcí — Zásady proporcionality a rovného zacházení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. dubna 2014

1. Hospodářská soutěž – Pravidla Unie – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu, který má mateřská společnost na dceřiné společnosti, jejichž je stoprocentním vlastníkem – Vyvratitelnost – Zohlednění při dodržení zásad presumpce neviny, personality trestu, právní jistoty a rovnosti zbraní

   (Článek 81 ES)

2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí ukládající pokuty za porušení norem hospodářské soutěže a týkající se více adresátů – Nezbytnost dostatečného odůvodnění – Kombinace předpokladu skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na její stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s jinými důkazy

   (Články 81 ES a 253 ES)

3. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Uložení pokuty za porušení norem hospodářské soutěže, která má být zaplacena společně a nerozdílně dvěma různými společnostmi, které v okamžiku uložení pokuty již netvoří jedinou hospodářskou jednotku – Požadavek zvláštního odůvodnění pro každou z dotyčných společností – Neexistence

   (Články 81 ES a 253 ES)

4. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Výklad odůvodnění správního aktu – Meze – Nahrazení odůvodnění Komise odůvodněním Tribunálu v rámci zkoumání skutečností uvedených navrhovatelkami – Přípustnost – Porušení práv na obhajobu – Neexistence

   (Článek 263 SFEU)

5. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod předložený poprvé v rámci kasačního opravného prostředku – Nepřípustnost – Argumenty představující pouhé rozšíření důvodu přeloženého v žalobě – Přípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

6. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod předložený poprvé v rámci opravného prostředku – Důvod kasačního opravného prostředku směřující proti důvodu napadeného rozsudku – Důvod směřující k popření opodstatněnosti napadeného rozsudku – Důvod mající svůj původ v samotném napadeném rozsudku – Přípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení – Rozsah – Přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání její dceřiné společnosti k tíži mateřské společnosti – Společná a nerozdílná odpovědnost postupných mateřských společností, které během období protiprávního jednání tvořily odlišné podniky s dceřinou společností, která se dopustila protiprávního jednání – Určení částky pokuty, která má být zaplacena postupnými mateřskými společnostmi – Dodržení zásady personality trestu a sankcí – Dodržení zásady právní jistoty

   (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)

8. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Kasační opravný prostředek směřující proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o spojených věcech – Možnost každého účastníka řízení předložit důvod kasačního opravného prostředku proti celé argumentaci Tribunálu, bez ohledu na žalobní důvody předložené tímto účastníkem v řízení Tribunálem

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení – Určení podílů pokuty, které mají uhradit solidární spoludlužníci v rámci vztahu mezi sebou navzájem – Pravomoc vnitrostátních soudů

   (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah

    (Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

11. Kasační opravný prostředek – Pravomoc Soudního dvora – Zpochybnění posouzení Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity – Vyloučení – Zpochybnění tohoto posouzení z důvodů vycházejících z porušení zásady proporcionality – Přípustnost – Neporušení zásady proporcionality

    (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 30–33, 79–81, 91–93)

2.  Pokud je rozhodnutí uplatňující unijní normy hospodářské soutěže určeno více osobám a týká se otázky přičitatelnosti porušení uvedených norem, musí obsahovat dostatečné odůvodnění ve vztahu ke každé z osob, jimž je určeno, a zejména ve vztahu k těm z nich, které podle tohoto rozhodnutí musí nést odpovědnost za uvedené protiprávní jednání. Takové rozhodnutí týkající se mateřské společnosti, jež je činěna odpovědnou za protiprávní jednání své dceřiné společnosti, tak musí v zásadě obsahovat podrobný popis důvodů, které mohou odůvodnit přičitatelnost protiprávního jednání této společnosti.

   Pokud jde o rozhodnutí Komise, které zakládá přičitatelnost odpovědnosti za protiprávní jednání spáchané dceřinou společností její mateřské společnosti na metodě dvojího základu, kombinujíc předpoklad skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s důkazy podrobně uvedenými v tomto rozhodnutí, je takové celkové hodnocení argumentů uplatněných mateřskou společností v její odpovědi na oznámení námitek v zásadě v souladu se stupněm odůvodnění příslušejícím Komisi, protože mateřské společnosti umožňuje seznámit se s důvody, ze kterých se Komise rozhodla přičíst jí odpovědnost za protiprávní jednání spáchané její dceřinou společností.

   (viz body 34, 41, 42)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 47–52)

4.  V rámci přezkumu legality podle článku 263 SFEU nemůže unijní soud nahradit odůvodnění autora napadeného aktu vlastním odůvodněním.

   Nicméně Tribunálu nemůže být vytýkáno, že nahradil odůvodnění Komise vlastním odůvodněním, pokud jde o přičitatelnost odpovědnosti za protiprávní jednání spáchané dceřinou společností její mateřské společnosti, jestliže se odůvodnění dotčeného rozsudku týká skutečností uvedených navrhovatelkami před Tribunálem a směřujících k vyvrácení domněnky skutečného výkonu rozhodujícího vlivu, které je Tribunál povinen zkoumat v rámci přezkumu legality sporného rozhodnutí.

   Krom toho právo na obhajobu jedné z navrhovatelek není porušeno, pokud Tribunál formuluje odůvodnění sporného rozhodnutí v odpověď na argumenty vznesené navrhovatelkami patřícími do téže skupiny společností.

   (viz body 56, 57, 78)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 113–117)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 118)

7.  V rámci určení vnějšího dosahu solidarity pro zaplacení pokuty uložené společně a nerozdílně více právnickým osobám z důvodu jejich příslušnosti k jednomu a témuž podniku, kterému může být vytýkáno porušení pravidel unijního práva hospodářské soutěže, musí Komise dodržovat určitá omezení.

   Komise tak musí dodržet zásadu personality trestu a sankcí, která vyžaduje, aby byla v souladu čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 částka pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně, určena podle závažnosti protiprávního jednání individuálně vytýkaného dotyčnému podniku a podle doby jeho trvání. Proto pokud Komise hodlá na základě solidární odpovědnosti potrestat dceřinou společnost, která se dopustila protiprávního jednání s každou ze svých mateřských společností, se kterými postupně tvořila odlišné podniky během období protiprávního jednání, vyžaduje tato zásada, aby tento orgán stanovil zvlášť pro každý dotčený podnik výši pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně společnostmi, které jsou jejich součástí, v závislosti na závažnosti protiprávního jednání individuálně vytýkaného každému dotyčnému podniku a době jeho trvání.

   V témže rámci Komise musí rovněž respektovat zásadu právní jistoty, která vyžaduje, aby každý akt přijatý unijními orgány byl jasný a přesný, aby se dotčená osoba mohla jednoznačně seznámit se svými právy a povinnostmi, a přijmout v důsledku toho vhodná opatření. V tomto ohledu musí být porušení zásady právní jistoty konstatováno v rozsahu, v němž metoda zvolená Komisí pro definici solidarity mezi dceřinou společností, která se dopustila porušení práva hospodářské soutěže, a jejími postupnými mateřskými společnostmi, těmto mateřským společnostem neumožňuje jednoznačně zjistit částku, kterou mají zaplatit za období, za které jsou činěny společně a nerozdílně odpovědnými za protiprávní jednání s jejich dceřinou společností.

   (viz body 120, 126–128, 133, 139)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 148)

9.  Pravomoc, kterou má Komise podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 k uložení pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně několika právnickými osobami, které jsou součástí jednoho podniku, je omezena na stanovení výše pokuty, k jejímuž zaplacení jsou uvedené právnické osoby solidárně povinny, tedy vnějšího dosahu solidarity, ale nevztahuje se na určení částí pokuty, které mají uhradit solidární spoludlužníci v rámci solidárního vztahu mezi sebou navzájem.

   Naproti tomu, v případě, kdy podíly spoludlužníků pokuty, která jim byla uložena na základě jejich společné a nerozdílné odpovědnosti, nebyly stanoveny smluvně, přísluší vnitrostátním soudům, aby tyto podíly určily, při respektování unijního práva, podle vnitrostátního práva.

   Z toho vyplývá, že nemůže být požadováno, aby každý podnik mohl z rozhodnutí, které mu ukládá pokutu, jež má být zaplacena solidárně s jednou nebo vícero jinými společnostmi, vyvodit podíl, který bude muset hradit ve vztahu k jeho solidárním spoludlužníkům, jakmile bude pohledávka Komise uspokojena. Proto nestanovení tohoto podílu v rozhodnutí Komise o uložení pokuty, která má být zaplacena solidárně, nemůže samo o sobě představovat porušení zásady právní jistoty.

   Mimoto jelikož pravomoc rozhodnout o vnitřním rozdělení pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně, přísluší vnitrostátnímu soudu nebo rozhodci a nikoli Komisi, nelze jí v žádném případě vytýkat, že protiprávně přenesla takovou pravomoc tím, že ve sporném rozhodnutí nestanovila podíly solidárních spoludlužníků v rámci jejich vzájemného vztahu.

   (viz body 149, 151, 152, 157, 158)

10.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 171–176)

11.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 177–181)

Spojené věci C‑247/11 P a C‑253/11 P

Areva SA a Alstom SA a další

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelová dohoda — Trh projektů týkajících se plynem izolovaných spínacích přístrojů — Přičitatelnost protiprávního jednání dceřiných společností mateřským společnostem — Povinnost uvést odůvodnění — Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení pokuty — Pojem podniku — ‚Faktická‘ solidarita — Zásady právní jistoty a personality trestu a sankcí — Zásady proporcionality a rovného zacházení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. dubna 2014

1. Hospodářská soutěž — Pravidla Unie — Protiprávní jednání — Přičtení odpovědnosti — Mateřská společnost a dceřiné společnosti — Hospodářská jednotka — Kritéria posouzení — Domněnka rozhodujícího vlivu, který má mateřská společnost na dceřiné společnosti, jejichž je stoprocentním vlastníkem — Vyvratitelnost — Zohlednění při dodržení zásad presumpce neviny, personality trestu, právní jistoty a rovnosti zbraní

   (Článek 81 ES)

2. Akty orgánů — Odůvodnění — Povinnost — Rozsah — Rozhodnutí ukládající pokuty za porušení norem hospodářské soutěže a týkající se více adresátů — Nezbytnost dostatečného odůvodnění — Kombinace předpokladu skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na její stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s jinými důkazy

   (Články 81 ES a 253 ES)

3. Akty orgánů — Odůvodnění — Povinnost — Rozsah — Uložení pokuty za porušení norem hospodářské soutěže, která má být zaplacena společně a nerozdílně dvěma různými společnostmi, které v okamžiku uložení pokuty již netvoří jedinou hospodářskou jednotku — Požadavek zvláštního odůvodnění pro každou z dotyčných společností — Neexistence

   (Články 81 ES a 253 ES)

4. Žaloba na neplatnost — Pravomoc unijního soudu — Výklad odůvodnění správního aktu — Meze — Nahrazení odůvodnění Komise odůvodněním Tribunálu v rámci zkoumání skutečností uvedených navrhovatelkami — Přípustnost — Porušení práv na obhajobu — Neexistence

   (Článek 263 SFEU)

5. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Důvod předložený poprvé v rámci kasačního opravného prostředku — Nepřípustnost — Argumenty představující pouhé rozšíření důvodu přeloženého v žalobě — Přípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

6. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Důvod předložený poprvé v rámci opravného prostředku — Důvod kasačního opravného prostředku směřující proti důvodu napadeného rozsudku — Důvod směřující k popření opodstatněnosti napadeného rozsudku — Důvod mající svůj původ v samotném napadeném rozsudku — Přípustnost

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

7. Hospodářská soutěž — Pokuty — Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení — Rozsah — Přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání její dceřiné společnosti k tíži mateřské společnosti — Společná a nerozdílná odpovědnost postupných mateřských společností, které během období protiprávního jednání tvořily odlišné podniky s dceřinou společností, která se dopustila protiprávního jednání — Určení částky pokuty, která má být zaplacena postupnými mateřskými společnostmi — Dodržení zásady personality trestu a sankcí — Dodržení zásady právní jistoty

   (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3)

8. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Kasační opravný prostředek směřující proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o spojených věcech — Možnost každého účastníka řízení předložit důvod kasačního opravného prostředku proti celé argumentaci Tribunálu, bez ohledu na žalobní důvody předložené tímto účastníkem v řízení Tribunálem

   (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

9. Hospodářská soutěž — Pokuty — Společná a nerozdílná odpovědnost za zaplacení — Určení podílů pokuty, které mají uhradit solidární spoludlužníci v rámci vztahu mezi sebou navzájem — Pravomoc vnitrostátních soudů

   (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

10. Hospodářská soutěž — Pokuty — Výše — Stanovení — Posuzovací pravomoc Komise — Soudní přezkum — Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci — Rozsah

    (Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

11. Kasační opravný prostředek — Pravomoc Soudního dvora — Zpochybnění posouzení Tribunálu ohledně výše pokut uložených podnikům, které porušily pravidla Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže, založené na důvodech ekvity — Vyloučení — Zpochybnění tohoto posouzení z důvodů vycházejících z porušení zásady proporcionality — Přípustnost — Neporušení zásady proporcionality

    (Článek 256 odst. 1 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 30–33, 79–81, 91–93)

2.  Pokud je rozhodnutí uplatňující unijní normy hospodářské soutěže určeno více osobám a týká se otázky přičitatelnosti porušení uvedených norem, musí obsahovat dostatečné odůvodnění ve vztahu ke každé z osob, jimž je určeno, a zejména ve vztahu k těm z nich, které podle tohoto rozhodnutí musí nést odpovědnost za uvedené protiprávní jednání. Takové rozhodnutí týkající se mateřské společnosti, jež je činěna odpovědnou za protiprávní jednání své dceřiné společnosti, tak musí v zásadě obsahovat podrobný popis důvodů, které mohou odůvodnit přičitatelnost protiprávního jednání této společnosti.

   Pokud jde o rozhodnutí Komise, které zakládá přičitatelnost odpovědnosti za protiprávní jednání spáchané dceřinou společností její mateřské společnosti na metodě dvojího základu, kombinujíc předpoklad skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost s důkazy podrobně uvedenými v tomto rozhodnutí, je takové celkové hodnocení argumentů uplatněných mateřskou společností v její odpovědi na oznámení námitek v zásadě v souladu se stupněm odůvodnění příslušejícím Komisi, protože mateřské společnosti umožňuje seznámit se s důvody, ze kterých se Komise rozhodla přičíst jí odpovědnost za protiprávní jednání spáchané její dceřinou společností.

   (viz body 34, 41, 42)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 47–52)

4.  V rámci přezkumu legality podle článku 263 SFEU nemůže unijní soud nahradit odůvodnění autora napadeného aktu vlastním odůvodněním.

   Nicméně Tribunálu nemůže být vytýkáno, že nahradil odůvodnění Komise vlastním odůvodněním, pokud jde o přičitatelnost odpovědnosti za protiprávní jednání spáchané dceřinou společností její mateřské společnosti, jestliže se odůvodnění dotčeného rozsudku týká skutečností uvedených navrhovatelkami před Tribunálem a směřujících k vyvrácení domněnky skutečného výkonu rozhodujícího vlivu, které je Tribunál povinen zkoumat v rámci přezkumu legality sporného rozhodnutí.

   Krom toho právo na obhajobu jedné z navrhovatelek není porušeno, pokud Tribunál formuluje odůvodnění sporného rozhodnutí v odpověď na argumenty vznesené navrhovatelkami patřícími do téže skupiny společností.

   (viz body 56, 57, 78)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 113–117)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 118)

7.  V rámci určení vnějšího dosahu solidarity pro zaplacení pokuty uložené společně a nerozdílně více právnickým osobám z důvodu jejich příslušnosti k jednomu a témuž podniku, kterému může být vytýkáno porušení pravidel unijního práva hospodářské soutěže, musí Komise dodržovat určitá omezení.

   Komise tak musí dodržet zásadu personality trestu a sankcí, která vyžaduje, aby byla v souladu čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 částka pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně, určena podle závažnosti protiprávního jednání individuálně vytýkaného dotyčnému podniku a podle doby jeho trvání. Proto pokud Komise hodlá na základě solidární odpovědnosti potrestat dceřinou společnost, která se dopustila protiprávního jednání s každou ze svých mateřských společností, se kterými postupně tvořila odlišné podniky během období protiprávního jednání, vyžaduje tato zásada, aby tento orgán stanovil zvlášť pro každý dotčený podnik výši pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně společnostmi, které jsou jejich součástí, v závislosti na závažnosti protiprávního jednání individuálně vytýkaného každému dotyčnému podniku a době jeho trvání.

   V témže rámci Komise musí rovněž respektovat zásadu právní jistoty, která vyžaduje, aby každý akt přijatý unijními orgány byl jasný a přesný, aby se dotčená osoba mohla jednoznačně seznámit se svými právy a povinnostmi, a přijmout v důsledku toho vhodná opatření. V tomto ohledu musí být porušení zásady právní jistoty konstatováno v rozsahu, v němž metoda zvolená Komisí pro definici solidarity mezi dceřinou společností, která se dopustila porušení práva hospodářské soutěže, a jejími postupnými mateřskými společnostmi, těmto mateřským společnostem neumožňuje jednoznačně zjistit částku, kterou mají zaplatit za období, za které jsou činěny společně a nerozdílně odpovědnými za protiprávní jednání s jejich dceřinou společností.

   (viz body 120, 126–128, 133, 139)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 148)

9.  Pravomoc, kterou má Komise podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 k uložení pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně několika právnickými osobami, které jsou součástí jednoho podniku, je omezena na stanovení výše pokuty, k jejímuž zaplacení jsou uvedené právnické osoby solidárně povinny, tedy vnějšího dosahu solidarity, ale nevztahuje se na určení částí pokuty, které mají uhradit solidární spoludlužníci v rámci solidárního vztahu mezi sebou navzájem.

   Naproti tomu, v případě, kdy podíly spoludlužníků pokuty, která jim byla uložena na základě jejich společné a nerozdílné odpovědnosti, nebyly stanoveny smluvně, přísluší vnitrostátním soudům, aby tyto podíly určily, při respektování unijního práva, podle vnitrostátního práva.

   Z toho vyplývá, že nemůže být požadováno, aby každý podnik mohl z rozhodnutí, které mu ukládá pokutu, jež má být zaplacena solidárně s jednou nebo vícero jinými společnostmi, vyvodit podíl, který bude muset hradit ve vztahu k jeho solidárním spoludlužníkům, jakmile bude pohledávka Komise uspokojena. Proto nestanovení tohoto podílu v rozhodnutí Komise o uložení pokuty, která má být zaplacena solidárně, nemůže samo o sobě představovat porušení zásady právní jistoty.

   Mimoto jelikož pravomoc rozhodnout o vnitřním rozdělení pokuty, která má být zaplacena společně a nerozdílně, přísluší vnitrostátnímu soudu nebo rozhodci a nikoli Komisi, nelze jí v žádném případě vytýkat, že protiprávně přenesla takovou pravomoc tím, že ve sporném rozhodnutí nestanovila podíly solidárních spoludlužníků v rámci jejich vzájemného vztahu.

   (viz body 149, 151, 152, 157, 158)

10.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 171–176)

11.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 177–181)