Věc C-380/11

DI. VI. Finanziaria di Diego della Valle & C. SapA

v.

Administration des contributions en matière d’impôts

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal administratif (Lucembursko)]

„Svoboda usazování — Článek 49 SFEU — Daňové právní předpisy — Daň z majetku — Podmínky pro přiznání slevy na dani z majetku — Ztráta postavení poplatníka daně z majetku v důsledku přemístění sídla do jiného členského státu — Omezení — Odůvodnění — Naléhavé důvody obecného zájmu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. září 2012

1. Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Ustanovení Smlouvy – Rozsah působnosti – Přemístění sídla společnosti založené podle vnitrostátního práva do jiného členského státu – Vnitrostátní daňové právní předpisy platné v době přemístění – Zahrnutí

   (Články 49 SFEU a 54 SFEU)

2. Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z majetku – Vnitrostátní právní úprava podmiňující přiznání slevy na dani z majetku tím, že poplatník bude této dani v dotyčném členském státě podléhat po dobu pěti let – Nepřípustnost – Odůvodnění požadavkem na vyvážené rozdělení daňové pravomoci a nutností zaručit soudržnost daňového režimu – Neexistence

   (Článek 49 SFEU)

3. Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Omezení – Odůvodnění – Naléhavé důvody obecného zájmu – Vyhledávání daňových příjmů – Nepřípustnost

   (Článek 49 SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 29–31)

2.  Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že společnost přemístí své sídlo do jiného členského, brání právní úpravě členského státu, která podmiňuje přiznání slevy na dani z majetku tím, že poplatník bude podléhat této dani po dobu pěti následujících zdaňovacích období.

   Takové omezení svobody usazování nemůže být odůvodněno požadavkem na vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy. Skutečnost, že je společnosti odejmut nárok na slevu na dani z majetku, který získala, a skutečnost, že je požadována okamžitá úhrada v okamžiku přemístění sídla této společnosti do jiného členského státu, nezaručují daňovou pravomoc posledně uvedeného členského státu ani vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi dotyčné členské státy, jelikož samotná povaha mechanismu odejmutí zvýhodnění předpokládá, že členský stát napřed souhlasil s tím, že přizná toto zvýhodnění, a v důsledku toho sníží daň z majetku daňových rezidentů, pakliže byly splněny podmínky stanovené vnitrostátní právní úpravou.

   Toto omezení nemůže být odůvodněno ani nutností zaručit soudržnost vnitrostátního daňového režimu, jelikož mezi přiznáním slevy na dani z majetku společnosti, která splňuje podmínky stanovené vnitrostátní právní úpravou, a cíli sledovanými touto právní úpravou, zejména skutečností, aby bylo uvedené daňové zvýhodnění kompenzováno dodatečnými příjmy v oblasti daně z příjmů právnických osob a korporační daně z hospodářského zisku po dobu pěti let, neexistuje přímá souvislost.

   (viz body 44–46, 48, 52 a výrok)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 50)

Věc C-380/11

DI. VI. Finanziaria di Diego della Valle & C. SapA

v.

Administration des contributions en matière d’impôts

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná tribunal administratif (Lucembursko)]

„Svoboda usazování — Článek 49 SFEU — Daňové právní předpisy — Daň z majetku — Podmínky pro přiznání slevy na dani z majetku — Ztráta postavení poplatníka daně z majetku v důsledku přemístění sídla do jiného členského státu — Omezení — Odůvodnění — Naléhavé důvody obecného zájmu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. září 2012

1. Volný pohyb osob — Svoboda usazování — Ustanovení Smlouvy — Rozsah působnosti — Přemístění sídla společnosti založené podle vnitrostátního práva do jiného členského státu — Vnitrostátní daňové právní předpisy platné v době přemístění — Zahrnutí

   (Články 49 SFEU a 54 SFEU)

2. Volný pohyb osob — Svoboda usazování — Omezení — Daňové právní předpisy — Daň z majetku — Vnitrostátní právní úprava podmiňující přiznání slevy na dani z majetku tím, že poplatník bude této dani v dotyčném členském státě podléhat po dobu pěti let — Nepřípustnost — Odůvodnění požadavkem na vyvážené rozdělení daňové pravomoci a nutností zaručit soudržnost daňového režimu — Neexistence

   (Článek 49 SFEU)

3. Volný pohyb osob — Svoboda usazování — Omezení — Odůvodnění — Naléhavé důvody obecného zájmu — Vyhledávání daňových příjmů — Nepřípustnost

   (Článek 49 SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 29–31)

2.  Článek 49 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že společnost přemístí své sídlo do jiného členského, brání právní úpravě členského státu, která podmiňuje přiznání slevy na dani z majetku tím, že poplatník bude podléhat této dani po dobu pěti následujících zdaňovacích období.

   Takové omezení svobody usazování nemůže být odůvodněno požadavkem na vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi členské státy. Skutečnost, že je společnosti odejmut nárok na slevu na dani z majetku, který získala, a skutečnost, že je požadována okamžitá úhrada v okamžiku přemístění sídla této společnosti do jiného členského státu, nezaručují daňovou pravomoc posledně uvedeného členského státu ani vyvážené rozdělení daňové pravomoci mezi dotyčné členské státy, jelikož samotná povaha mechanismu odejmutí zvýhodnění předpokládá, že členský stát napřed souhlasil s tím, že přizná toto zvýhodnění, a v důsledku toho sníží daň z majetku daňových rezidentů, pakliže byly splněny podmínky stanovené vnitrostátní právní úpravou.

   Toto omezení nemůže být odůvodněno ani nutností zaručit soudržnost vnitrostátního daňového režimu, jelikož mezi přiznáním slevy na dani z majetku společnosti, která splňuje podmínky stanovené vnitrostátní právní úpravou, a cíli sledovanými touto právní úpravou, zejména skutečností, aby bylo uvedené daňové zvýhodnění kompenzováno dodatečnými příjmy v oblasti daně z příjmů právnických osob a korporační daně z hospodářského zisku po dobu pěti let, neexistuje přímá souvislost.

   (viz body 44–46, 48, 52 a výrok)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 50)