Věc C-602/10

SC Volksbank România SA

v.

Autoritatea Naţională pentru Protecţia Consumatorilor – Comisariatul Judeţean pentru Protecţia Consumatorilor Călăraşi (CJPC)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Călăraşi)

„Ochrana spotřebitelů — Smlouvy o spotřebitelském úvěru — Směrnice 2008/48/ES — Články 22, 24 a 30 — Vnitrostátní právní úprava, jejímž cílem je provést tuto směrnici — Použitelnost na smlouvy, které nespadají do věcné a časové působnosti uvedené směrnice — Povinnosti, kterou toutéž směrnicí nejsou stanoveny — Omezení bankovních poplatků, které může věřitel vybírat — Články 56 SFEU, 58 SFEU a 63 SFEU — Povinnost zavést do vnitrostátního práva vhodné a účinné postupy pro mimosoudní řešení sporů“

Shrnutí rozsudku

1. Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2008/48 – Smlouvy o spotřebitelském úvěru – Působnost – Smlouvy o úvěru zajištěném nemovitostí – Vyloučení – Vnitrostátní prováděcí právní předpisy, které do své působnosti zahrnují tyto úvěrové smlouvy a ukládají úvěrovým institucím povinnosti týkající se těchto smluv – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 bod 10 odůvodnění, čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 22 odst. 1)

2. Předběžné otázky – Přípustnost – Podmínky – Otázky, které mají vztah k realitě nebo předmětu sporu – Žádost poskytující Soudnímu dvoru dostatečné údaje o skutkovém a právním kontextu

   (Článek 267 SFEU; statut Soudního dvora, článek 23)

3. Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2008/48 – Smlouvy o spotřebitelském úvěru – Působnost – Vnitrostátní prováděcí právní předpisy, které do své působnosti zahrnují smlouvy o úvěru zajištěném nemovitostí, jež jsou vyloučeny z působnosti směrnice – Použitelnost na smlouvy platné k datu vstupu uvedených právních předpisů v platnost – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48, čl. 30 odst. 1)

4. Volný pohyb služeb – Omezení – Vnitrostátní právní předpisy zakazující úvěrovým institucím, aby vybíraly některé bankovní poplatky – Právní předpisy, které nevedou k dodatečným nákladům úvěrových institucí usazených v jiných členských státech – Přípustnost

   (Článek 56 SFEU)

5. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Výklad požadovaný z důvodu použitelnosti ustanovení směrnice provedených do vnitrostátního práva na situace, které nejsou upraveny unijním právem – Pravomoc tento výklad poskytnout

   (Článek 267 SFEU)

6. Ochrana spotřebitelů – Směrnice 2008/48 – Smlouvy o spotřebitelském úvěru – Mimosoudní řešení sporů – Vnitrostátní právní předpisy umožňující spotřebitelům obrátit se na orgán na ochranu spotřebitelů, aniž jsou předtím povinni využít postupů pro mimosoudní řešení sporů – Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48, čl. 24 odst. 1)

1.  Jak vyplývá z bodu 10 odůvodnění směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102, členské státy mohou v souladu s unijním právem uplatňovat ustanovení této směrnice v oblastech, které nespadají do její působnosti. Členské státy tak mohou zachovat nebo zavést vnitrostátní opatření, která odpovídají ustanovením této směrnici nebo některým z nich, pro úvěrové smlouvy mimo působnost této směrnice.

   Z toho vyplývá, že čl. 22 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici do vnitrostátního práva, zahrnulo do své věcné působnosti úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí úvěru zajištěného nemovitostí, i když jsou takové smlouvy výslovně vyloučeny z věcné působnosti uvedené směrnice na základě čl. 2 odst. 2 písm. a) této směrnice.

   Kromě toho čl. 22 odst. 1 uvedené směrnice nebrání ani tomu, aby členský stát ukládal úvěrovým institucím povinnosti týkající se těchto smluv, které nejsou stanoveny v této směrnici a jež se týkají druhů poplatků, které mohou tyto podniky vybírat v rámci smluv o spotřebitelském úvěru, jež spadají do působnosti tohoto opatření.

   Nejeví se totiž, že by takové pravidlo na ochranu spotřebitelů v oblasti, která není harmonizována směrnicí 2008/48, mohlo ovlivnit rovnováhu, na které je tato směrnice založena, v oblasti harmonizované touto směrnicí, mezi cílem ochrany spotřebitelů a cílem zajistit zavedení fungujícího vnitřního trhu v oblasti spotřebitelského úvěru.

   (viz body 40, 44, 62, 67, výrok 1 a 3)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 48–51)

3.  Článek 30 odst. 1 směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici do vnitrostátního práva, vymezovalo svoji časovou působnost tak, že se použije i na úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí úvěru zajištěného nemovitostí, které jsou vyloučeny z věcné působnosti této směrnice a jež byly platné k datu vstupu uvedeného vnitrostátního opatření v platnost.

   I když členské státy mohou pro takové smlouvy zavést ve své vnitrostátní právní úpravě, jejímž cílem je provést směrnici 2008/48, pravidlo přesně odpovídající přechodnému opatření stanovenému v čl. 30 odst. 1 uvedené směrnice, mohou v zásadě rovněž v souladu s pravidly smlouvy o FEU a bez porušení případných relevantních aktů odvozeného práva stanovit jiné přechodné opatření, které implikuje, že uvedená právní úprava se použije také na smlouvy platné k datu vstupu této právní úpravy v platnost.

   (viz body 53–54, výrok 2)

4.  Vnitrostátní právní předpisy, které zakazují úvěrovým institucím, aby v rámci smluv o spotřebitelském úvěru vybíraly některé bankovní poplatky, nepředstavují omezení volného pohybu služeb. I když toto vnitrostátní ustanovení může vyžadovat změnu některých ustanovení smlouvy, samo o sobě nevede k dodatečným nákladům úvěrových institucí usazených v jiných členských státech ani a fortiori nenutí tyto podniky, aby změnily svou obchodní politiku a strategie, aby mohly vstoupit na trh členského státu za podmínek slučitelných s právními předpisy tohoto státu. Z toho vyplývá, že se nejeví, že uvedené vnitrostátní ustanovení činí přístup na uvedený trh méně atraktivním nebo že v případě, že k přístupu na tento trh dojde, skutečně omezuje možnost dotyčných podniků již od počátku účinně hospodářsky soutěžit s podniky, které jsou v tomto státě již dlouhou dobu usazeny.

   (viz body 78–80, 83, výrok 4)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 86–87)

6.  Článek 24 odst. 1 směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání pravidlu, které je součástí vnitrostátního opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici a jež v oblasti sporů týkajících se spotřebitelských úvěrů umožňuje spotřebitelům obrátit se přímo na orgán na ochranu spotřebitelů, jenž následně může uložit úvěrovým institucím sankce za porušení tohoto vnitrostátního opatření, aniž jsou tito spotřebitelé předtím povinni využít postupů pro mimosoudní řešení stanovených vnitrostátními právními předpisy pro takové spory.

   Uvedený čl. 24 odst. 1, který vyžaduje, aby postupy pro mimosoudní řešení sporů byly vhodné a účinné, ani žádná jiná skutečnost ve směrnici 2008/48, nestanoví totiž přesněji podrobnosti týkající se těchto postupů nebo jejich vlastnosti. Je tudíž věcí členských států, aby upravily podrobnosti týkající se uvedených postupů, včetně jejich případné závazné povahy, a přitom respektovaly užitečný účinek této směrnice.

   To nemůže tedy bránit tomu, aby členský stát v rámci své široké posuzovací pravomoci, kterou mu ponechává tato směrnice, umožnil spotřebitelům co nejširší přístup k orgánům, které jsou speciálně zřízeny na ochranu jejich zájmů, zejména z toho důvodu, že spotřebitelé, kteří se obecně nacházejí v podřízeném postavení ve vztahu k věřitelům, pokud jde jak o jejich vyjednávací sílu, tak o úroveň informovanosti, by si nemuseli být vědomi svých práv nebo se potýkat s obtížemi při jejich využívání. Kromě toho nelze mít za to, že účinkem takového vnitrostátního ustanovení je to, že činí postupy pro mimosoudní řešení sporů týkajících se smluv o spotřebitelském úvěru nevhodnými, neúčinnými nebo narušujícími užitečný účinek směrnice 2008/48.

   (viz body 94–95, 98–100, výrok 5)

Věc C-602/10

SC Volksbank România SA

v.

Autoritatea Naţională pentru Protecţia Consumatorilor – Comisariatul Judeţean pentru Protecţia Consumatorilor Călăraşi (CJPC)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Judecătoria Călăraşi)

„Ochrana spotřebitelů — Smlouvy o spotřebitelském úvěru — Směrnice 2008/48/ES — Články 22, 24 a 30 — Vnitrostátní právní úprava, jejímž cílem je provést tuto směrnici — Použitelnost na smlouvy, které nespadají do věcné a časové působnosti uvedené směrnice — Povinnosti, kterou toutéž směrnicí nejsou stanoveny — Omezení bankovních poplatků, které může věřitel vybírat — Články 56 SFEU, 58 SFEU a 63 SFEU — Povinnost zavést do vnitrostátního práva vhodné a účinné postupy pro mimosoudní řešení sporů“

Shrnutí rozsudku

1. Ochrana spotřebitelů — Směrnice 2008/48 — Smlouvy o spotřebitelském úvěru — Působnost — Smlouvy o úvěru zajištěném nemovitostí — Vyloučení — Vnitrostátní prováděcí právní předpisy, které do své působnosti zahrnují tyto úvěrové smlouvy a ukládají úvěrovým institucím povinnosti týkající se těchto smluv — Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 bod 10 odůvodnění, čl. 2 odst. 2 písm. a) a čl. 22 odst. 1)

2. Předběžné otázky — Přípustnost — Podmínky — Otázky, které mají vztah k realitě nebo předmětu sporu — Žádost poskytující Soudnímu dvoru dostatečné údaje o skutkovém a právním kontextu

   (Článek 267 SFEU; statut Soudního dvora, článek 23)

3. Ochrana spotřebitelů — Směrnice 2008/48 — Smlouvy o spotřebitelském úvěru — Působnost — Vnitrostátní prováděcí právní předpisy, které do své působnosti zahrnují smlouvy o úvěru zajištěném nemovitostí, jež jsou vyloučeny z působnosti směrnice — Použitelnost na smlouvy platné k datu vstupu uvedených právních předpisů v platnost — Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48, čl. 30 odst. 1)

4. Volný pohyb služeb — Omezení — Vnitrostátní právní předpisy zakazující úvěrovým institucím, aby vybíraly některé bankovní poplatky — Právní předpisy, které nevedou k dodatečným nákladům úvěrových institucí usazených v jiných členských státech — Přípustnost

   (Článek 56 SFEU)

5. Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Meze — Výklad požadovaný z důvodu použitelnosti ustanovení směrnice provedených do vnitrostátního práva na situace, které nejsou upraveny unijním právem — Pravomoc tento výklad poskytnout

   (Článek 267 SFEU)

6. Ochrana spotřebitelů — Směrnice 2008/48 — Smlouvy o spotřebitelském úvěru — Mimosoudní řešení sporů — Vnitrostátní právní předpisy umožňující spotřebitelům obrátit se na orgán na ochranu spotřebitelů, aniž jsou předtím povinni využít postupů pro mimosoudní řešení sporů — Přípustnost

   (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48, čl. 24 odst. 1)

1.  Jak vyplývá z bodu 10 odůvodnění směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102, členské státy mohou v souladu s unijním právem uplatňovat ustanovení této směrnice v oblastech, které nespadají do její působnosti. Členské státy tak mohou zachovat nebo zavést vnitrostátní opatření, která odpovídají ustanovením této směrnici nebo některým z nich, pro úvěrové smlouvy mimo působnost této směrnice.

   Z toho vyplývá, že čl. 22 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici do vnitrostátního práva, zahrnulo do své věcné působnosti úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí úvěru zajištěného nemovitostí, i když jsou takové smlouvy výslovně vyloučeny z věcné působnosti uvedené směrnice na základě čl. 2 odst. 2 písm. a) této směrnice.

   Kromě toho čl. 22 odst. 1 uvedené směrnice nebrání ani tomu, aby členský stát ukládal úvěrovým institucím povinnosti týkající se těchto smluv, které nejsou stanoveny v této směrnici a jež se týkají druhů poplatků, které mohou tyto podniky vybírat v rámci smluv o spotřebitelském úvěru, jež spadají do působnosti tohoto opatření.

   Nejeví se totiž, že by takové pravidlo na ochranu spotřebitelů v oblasti, která není harmonizována směrnicí 2008/48, mohlo ovlivnit rovnováhu, na které je tato směrnice založena, v oblasti harmonizované touto směrnicí, mezi cílem ochrany spotřebitelů a cílem zajistit zavedení fungujícího vnitřního trhu v oblasti spotřebitelského úvěru.

   (viz body 40, 44, 62, 67, výrok 1 a 3)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 48–51)

3.  Článek 30 odst. 1 směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici do vnitrostátního práva, vymezovalo svoji časovou působnost tak, že se použije i na úvěrové smlouvy, jejichž předmětem je poskytnutí úvěru zajištěného nemovitostí, které jsou vyloučeny z věcné působnosti této směrnice a jež byly platné k datu vstupu uvedeného vnitrostátního opatření v platnost.

   I když členské státy mohou pro takové smlouvy zavést ve své vnitrostátní právní úpravě, jejímž cílem je provést směrnici 2008/48, pravidlo přesně odpovídající přechodnému opatření stanovenému v čl. 30 odst. 1 uvedené směrnice, mohou v zásadě rovněž v souladu s pravidly smlouvy o FEU a bez porušení případných relevantních aktů odvozeného práva stanovit jiné přechodné opatření, které implikuje, že uvedená právní úprava se použije také na smlouvy platné k datu vstupu této právní úpravy v platnost.

   (viz body 53–54, výrok 2)

4.  Vnitrostátní právní předpisy, které zakazují úvěrovým institucím, aby v rámci smluv o spotřebitelském úvěru vybíraly některé bankovní poplatky, nepředstavují omezení volného pohybu služeb. I když toto vnitrostátní ustanovení může vyžadovat změnu některých ustanovení smlouvy, samo o sobě nevede k dodatečným nákladům úvěrových institucí usazených v jiných členských státech ani a fortiori nenutí tyto podniky, aby změnily svou obchodní politiku a strategie, aby mohly vstoupit na trh členského státu za podmínek slučitelných s právními předpisy tohoto státu. Z toho vyplývá, že se nejeví, že uvedené vnitrostátní ustanovení činí přístup na uvedený trh méně atraktivním nebo že v případě, že k přístupu na tento trh dojde, skutečně omezuje možnost dotyčných podniků již od počátku účinně hospodářsky soutěžit s podniky, které jsou v tomto státě již dlouhou dobu usazeny.

   (viz body 78–80, 83, výrok 4)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 86–87)

6.  Článek 24 odst. 1 směrnice 2008/48 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 87/102 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání pravidlu, které je součástí vnitrostátního opatření, jehož cílem je provést tuto směrnici a jež v oblasti sporů týkajících se spotřebitelských úvěrů umožňuje spotřebitelům obrátit se přímo na orgán na ochranu spotřebitelů, jenž následně může uložit úvěrovým institucím sankce za porušení tohoto vnitrostátního opatření, aniž jsou tito spotřebitelé předtím povinni využít postupů pro mimosoudní řešení stanovených vnitrostátními právními předpisy pro takové spory.

   Uvedený čl. 24 odst. 1, který vyžaduje, aby postupy pro mimosoudní řešení sporů byly vhodné a účinné, ani žádná jiná skutečnost ve směrnici 2008/48, nestanoví totiž přesněji podrobnosti týkající se těchto postupů nebo jejich vlastnosti. Je tudíž věcí členských států, aby upravily podrobnosti týkající se uvedených postupů, včetně jejich případné závazné povahy, a přitom respektovaly užitečný účinek této směrnice.

   To nemůže tedy bránit tomu, aby členský stát v rámci své široké posuzovací pravomoci, kterou mu ponechává tato směrnice, umožnil spotřebitelům co nejširší přístup k orgánům, které jsou speciálně zřízeny na ochranu jejich zájmů, zejména z toho důvodu, že spotřebitelé, kteří se obecně nacházejí v podřízeném postavení ve vztahu k věřitelům, pokud jde jak o jejich vyjednávací sílu, tak o úroveň informovanosti, by si nemuseli být vědomi svých práv nebo se potýkat s obtížemi při jejich využívání. Kromě toho nelze mít za to, že účinkem takového vnitrostátního ustanovení je to, že činí postupy pro mimosoudní řešení sporů týkajících se smluv o spotřebitelském úvěru nevhodnými, neúčinnými nebo narušujícími užitečný účinek směrnice 2008/48.

   (viz body 94–95, 98–100, výrok 5)