Keywords
Summary

Keywords

Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Obecné či hypotetické otázky – Ověření vlastní pravomoci Soudním dvorem – Předběžná otázka hypotetické povahy – Nepřípustnost

(Článek 267 SFEU; nařízení Rady č. 1782/2003, článek 42)

Summary

Postup zavedený článkem 267 SFEU je nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy, díky němuž Soudní dvůr poskytuje vnitrostátním soudům výklad práva Unie, jenž je pro ně nezbytný k vyřešení sporu, který mají rozhodnout.

V rámci této spolupráce se na otázky týkající se práva Unie vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí žádosti podané vnitrostátním soudem je ze strany Soudního dvora možné pouze tehdy, pokud je zjevné, že žádaný výklad práva Unie nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny. Funkce svěřená Soudnímu dvoru v rámci řízení o předběžné otázce totiž spočívá v tom, že přispívá k výkonu spravedlnosti v členských státech, a nikoli že poskytuje poradní stanoviska k obecným či hypotetickým otázkám.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu čl. 42 odst. 3 nařízení č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, která byla předložena v rámci žaloby na neplatnost vnitrostátního legislativního aktu, který si klade za cíl stanovit základní pravidla pro některé režimy podpor stanovené uvedeným nařízením, musí být z důvodu své hypotetické povahy považována za nepřípustnou, pokud byl tento legislativní akt zrušen a předkládající soud neposkytl Soudnímu dvoru informace umožňující pochopit skutečný a konkrétní význam, který tato žádost pro spor ve věci v původním řízení přesto má.

(viz body 16–18, 23, 25)