Věc C-35/08

Grundstücksgemeinschaft Busley a Cibrian Fernandez

v.

Finanzamt Stuttgart-Körperschaften

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Baden-Württemberg)

„Volný pohyb kapitálu — Nemovitosti — Daň z příjmu — Odpočitatelnost ztrát z pronájmu ze zdanitelného příjmu osoby povinné k dani — Uplatnění degresivního odpisování pořizovacích a stavebních nákladů — Příznivější daňový režim vyhrazený pouze nemovitostem nacházejícím se v tuzemsku“

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 15. října 2009   I ‐ 9809

Shrnutí rozsudku

1. Volný pohyb kapitálu – Ustanovení Smlouvy – Rozsah působnosti

   (Články 39 ES, 43 ES a 56 ES)

2. Volný pohyb kapitálu – Omezení – Daňové právní předpisy – Daň z příjmu

   (Článek 56 ES)

1.  Situace, kdy fyzické osoby s bydlištěm v členském státě, ve kterém mají neomezenou daňovou povinnost, zdědí dům nacházející se v jiném členském státě, spadá pod článek 56 ES. Není tedy nezbytné zkoumat, zda se uplatní články 39 ES a 43 ES.

   (viz bod 19)

2.  Článek 56 ES brání právní úpravě členského státu týkající se daně z příjmu, která podřizuje právo fyzických osob – rezidentů s neomezenou daňovou povinností – na odpočet ztrát z pronájmu nebo pachtu nemovitosti ze základu daně za zdaňovací období, ve kterém tyto ztráty vznikly, a na degresivní odpisování, v rámci stanovení příjmů z takové nemovitosti, podmínce, aby se tato nemovitost nacházela na území tohoto členského státu.

   Daňová situace fyzické osoby, která má bydliště a neomezenou daňovou povinnost v daném členském státě a která vlastní nemovitost v jiném členském státě, je totiž méně příznivá, než by byla v případě, že by se tato nemovitost nacházela v prvně uvedeném členském státě vzhledem k tomu, že tato osoba v každém případě přichází o zvýhodnění týkající se hotovostního toku. Toto daňové znevýhodnění může odradit takovou osobu jak od investování do nemovitosti nacházející se v jiném členském státě, tak i od ponechání si takové nemovitosti, které je vlastníkem, takže dotčená právní úprava představuje omezení pohybu kapitálu v zásadě zakázané článkem 56 ES.

   I v případě, že by cíl podpory výstavby nemovitostí určených k pronajímání za účelem uspokojení poptávky domácí populace po takových nemovitostech byl způsobilý odůvodnit omezení volného pohybu kapitálu, nezdá se, že by takové vnitrostátní opatření, které činí jednoznačný rozdíl mezi tím, zda se nemovitosti určené k pronajímání nacházejí v tuzemsku nebo nikoli, bylo způsobilé zaručit jeho naplnění. Dotčené vnitrostátní ustanovení namísto toho, aby se zaměřilo na oblasti, ve kterých je nedostatek takového bydlení zvláště markantní, zcela pomíjí rozdílné potřeby různých regionů daného členského státu. Mimoto mohou být předmětem degresivního odpisování všechny kategorie nemovitostí určených k pronajímání, od prostých až po luxusní. Za těchto podmínek nelze předpokládat, že soukromí investoři, kteří jsou motivováni zejména finančním prospěchem, budou naplňovat tvrzený společensko-politický cíl tohoto ustanovení.

   (viz body 25–27, 31–33 a výrok)