Keywords
Summary

Keywords

1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Povinnosti Komise

(Nařízení Rady č. 17)

2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení důkazů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

(Článek. 225 ES; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné nebo rozporné odůvodnění

4. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Důkaz

5. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Důkaz

(Článek 81 odst. 1 ES)

6. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Porušení – Dohody a jednání ve vzájemné shodě, která mohou být považována za jediné protiprávní jednání

(Článek 81 odst. 1 ES)

7. Kasační opravný prostředek – Příslušnost Soudního dvora

(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 17, článek 15)

8. Kasační opravný prostředek – Příslušnost Soudního dvora

Summary

1. Dodržení přiměřené lhůty při vedení správních řízení v oblasti soutěžní politiky představuje obecnou zásadu práva Společenství, jejíž dodržování soud Společenství zajišťuje.

Zjištění nadměrné délky trvání řízení nepřičitatelné dotyčným podnikům však může z důvodu porušení uvedené zásady vést ke zrušení rozhodnutí určujícího, že došlo k protiprávnímu jednání, pouze pokud uvedená délka trvání mohla svým zásahem do práv obhajoby těchto podniků mít vliv na výsledek řízení.

Ve své analýze musí soud Společenství zohlednit celé řízení od začátku šetření Komise až po přijetí konečného rozhodnutí.

Je totiž důležité zabránit tomu, aby práva obhajoby mohla být nenapravitelně narušena z důvodu nadměrné délky trvání vyšetřovací fáze předcházející zaslání oznámení námitek a aby tato délka trvání mohla být na překážku provádění důkazů majících vyvrátit existenci jednání, která mohou zakládat odpovědnost dotčených podniků. Z tohoto důvodu nesmí být přezkum případné překážky výkonu práv obhajoby, z důvodu nadměrné délky trvání správního řízení, omezen pouze na jeho druhou fázi, nýbrž musí se rovněž zabývat fází předcházející oznámení námitek a musí zejména zjistit, zda jeho nadměrnou délkou mohly být dotčeny budoucí možnosti obhajoby dotčených podniků.

(viz body 40, 47–48, 54–56)

2. Z článku 225 ES a z prvního pododstavce článku 58 statutu Soudního dvora vyplývá, že jedině Soud je příslušný jednak zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy by věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývala z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a jednak tento skutkový stav posoudit. Pokud Soud zjistil nebo posoudil skutkový stav, Soudní dvůr je na základě článku 225 ES příslušný k výkonu přezkumu právní kvalifikace těchto skutkových okolností a právních důsledků, které z nich Soud vyvodil.

Soudní dvůr tedy není příslušný ke zjišťování skutkového stavu ani v zásadě k přezkoumávání důkazů, které Soud přijal na podporu tohoto skutkového stavu. Pokud totiž tyto důkazy byly řádně získány a byly dodrženy obecné právní zásady a procesní pravidla použitelná v oblasti důkazního břemene a zajišťování důkazů, přísluší pouze Soudu posoudit hodnotu, kterou je třeba přiznat důkazům, které mu byly předloženy. Takové posouzení tudíž nepředstavuje, s výhradou případu zkreslování těchto důkazů, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora.

(viz body 82–83)

3. Otázka, zda je odůvodnění rozsudku Soudu rozporné či nedostatečné, je právní otázkou, která jako taková může být vznesena v rámci kasačního opravného prostředku.

V tomto ohledu povinnost uvést odůvodnění Soudu neukládá, aby uvedl vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabýval každou ze všech úvah uvedených účastníky sporu. Odůvodnění tedy může být konkludentní za podmínky, že umožní zúčastněným osobám seznámit se s důvody, které byly přijaty na podporu rozhodnutí, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat svůj přezkum.

(viz body 84–85)

4. K prokázání účasti podniku na kartelové dohodě postačuje, aby Komise prokázala, že se podnik účastnil schůzí, během nichž byly uzavřeny dohody protisoutěžní povahy, aniž by s nimi zjevně vyjádřil svůj nesouhlas. Je-li tedy prokázáno, že se podnik takových schůzí zúčastnil, je na něm, aby předložil údaje prokazující, že jeho účast na zmíněných schůzkách nebyla vedena žádným protisoutěžním záměrem, a to tím, že prokáže, že svým soutěžitelům sdělil, že jeho účast na těchto jednáních měla odlišnou povahu než jejich.

(viz bod 114)

5. Ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání nebo dohody dovozována z určitých indicií a shod okolností, jež mohou představovat, jsou-li nahlíženy společně, a v případě, že neexistuje jiné soudržné vysvětlení, důkaz porušení pravidel hospodářské soutěže.

Takové indicie a shody okolností totiž umožňují odhalit nejen existenci protisoutěžních jednání nebo dohod, ale rovněž délku trvání pokračujícího protisoutěžního jednání a období, během něhož byla prováděna dohoda uzavřená za porušení pravidel hospodářské soutěže.

Soud tedy může, aniž by se dopustil nesprávného právního posouzení, založit své posouzení existence a délky trvání protisoutěžního jednání nebo dohody na „globálním vyhodnocení všech těchto relevantních důkazů a indicií jako celku“. Otázka, jakou důkazní hodnotu Soud přiznal každé jednotlivé složce těchto důkazů a indicií předložených Komisí, představuje nicméně otázku skutkového posouzení, která se jako taková vymyká přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku.

Skutečnost, že důkaz existence pokračujícího protiprávního jednání nebyl podán pro určitá vymezená období, nebrání tomu, aby bylo na protiprávní jednání nahlíženo jako na naplněné během globálního období širšího než tato vymezená období, pokud takové zjištění spočívá na objektivních a shodujících se indiciích. V rámci takového protiprávního jednání, které trvá několik let, zůstává skutečnost, že se kartelová dohoda projevuje v různých obdobích, která mohou být od sebe oddělena delším či kratším časovým odstupem, bez vlivu na existenci této kartelové dohody, pokud jednotlivé skutky, které jsou součástí tohoto protiprávního jednání, sledují jeden a tentýž cíl a jsou součástí jednoho pokračujícího protiprávního jednání.

(viz body 165–167, 169)

6. Porušení čl. 81 odst. 1 ES nemusí být výsledkem jen jediného skutku, ale i řady skutků nebo rovněž pokračujícího jednání. Tento výklad nemůže být zpochybňován z důvodu, že jeden nebo několik prvků této řady skutků nebo tohoto pokračujícího jednání by mohly rovněž samy o sobě a nahlíženy jednotlivě zakládat porušení uvedeného ustanovení. Pokud se jednotlivé skutky začleňují do „jednotného záměru“ z důvodu svého totožného cíle narušujícího hospodářskou soutěž uvnitř společného trhu, má Komise právo přičítat odpovědnost za tyto skutky v závislosti na účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek.

Zohlednění konkrétních účinků takovýchto skutků je v tomto ohledu nadbytečné, jeví-li se, že cílem této dohody je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže uvnitř společného trhu.

(viz body 178, 183)

7. Pouze Soud je příslušný k tomu, aby na základě pravidel hospodářské soutěže Smlouvy přezkoumal způsob, jímž Komise posoudila v každém jednotlivém případě závažnost protiprávních jednání. V rámci kasačního opravného prostředku je předmětem přezkumu Soudního dvora jednak to, v jakém rozsahu Soud přihlédl právně správným způsobem ke všem zásadním faktorům pro posouzení závažnosti určitého jednání ve světle článku 81 ES a článku 15 nařízení č. 17, a jednak ověření, zda Soud právně dostačujícím způsobem odpověděl na veškeré argumenty, které byly uplatněny na podporu žádosti o zrušení pokuty nebo snížení její výše.

(viz bod 196)

8. Soudnímu dvoru nepřísluší, vyslovuje-li se k právním otázkám v rámci kasačního opravného prostředku, aby z důvodů ekvity nahradil závěry Soudu svými vlastními závěry, pokud Soud rozhoduje při výkonu soudního přezkumu v plné jurisdikci o částce pokut uložených podnikům z důvodu, že porušily právo Společenství.

(viz bod 210)