Keywords
Summary

Keywords

1. Volný pohyb osob – Svoboda usazování

(Články 43 ES a 48 ES)

2. Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Daňové právní předpisy

(Články 43 ES a 48 ES)

Summary

1. Pouhá skutečnost, že společnost-rezident zřídí vedlejší provozovnu, jako je dceřiná společnost, v jiném členském státě, nemůže založit obecnou domněnku o daňovém podvodu a odůvodnit opatření zasahující do výkonu základní svobody zaručené Smlouvou. Naproti tomu vnitrostátní opatření omezující svobodu usazování může být odůvodněno bojem proti zneužívání, pokud se vztahuje na čistě vykonstruované operace zbavené hospodářské podstaty, jejichž cílem je uniknout uplatnění právních předpisů dotyčného členského státu a zvláště pak vyhnout se dani obvykle dlužné ze zisků z činností vykonávaných na území státu.

(viz body 50–51, 55)

2. Články 43 ES a 48 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby do základu daně společnosti-rezidenta usazené v některém členském státě byly zahrnuty zisky dosažené ovládanou zahraniční společností v jiném členském státě, pokud se tam na tyto zisky vztahuje nižší úroveň zdanění, než je úroveň zdanění v prvním státě, s výjimkou případu, kdy se takové zahrnutí týká pouze čistě vykonstruovaných operací, jejichž účelem je vyhnout se obvykle dlužné vnitrostátní dani. Uplatnění takového daňového opatření musí být tedy vyloučeno, pokud se na základě objektivních, třetími osobami zjistitelných skutečností ukáže, že bez ohledu na existenci důvodů daňové povahy je uvedená ovládaná zahraniční společnost skutečně usazena v hostitelském členském státě a vykonává zde skutečnou hospodářskou činnost.

(viz bod 75 a výrok)