Keywords
Summary

Keywords

1. Rybolov – Zachování mořských zdrojů – Nařízení č. 3760/92 – Pravomoc přenesená na Komisi – Dosah

(Nařízení Rady č. 3760/92, čl. 15 odst. 1)

2. Rybolov – Zachování mořských zdrojů – Opatření pro obnovu populace štikozubce obecného – Soudní přezkum – Meze

(Nařízení Komise č. 1162/2001)

3. Rybolov – Zachování mořských zdrojů – Opatření pro obnovu populace štikozubce obecného – Výjimka omezená na malá plavidla - Porušení zásady zákazu diskriminace – Nedostatek

(Nařízení Komise č. 1162/2001, čl. 2 odst. 2)

4. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah

(Článek 253 ES)

Summary

1. S ohledem na nařízení č. 3760/92 o zavedení režimu Společenství pro rybolov a akvakulturu, které má za cíl podle samotného znění druhého bodu odůvodnění zajistit racionální a odpovědné využívání živých vodních zdrojů a akvakultury, krom jiného za současného uznání zájmu odvětví rybolovu zajistit jeho dlouhodobý rozvoj, jakož i hospodářské a sociální podmínky a zájem spotřebitelů, neexistuje žádný důvod pro restriktivní výklad čl. 15 odst. 1 téhož nařízení, na základě něhož přenesla Rada na Komisi pravomoc přijímat nezbytná opatření v případě vážných a nepředvídatelných narušení, která mohou ohrozit zachování zdrojů.

I když totiž z podmínek, kterým Rada podřídila výkon této pravomoci Komisí, jakož krom toho i ze samotného znění osmnáctého bodu odůvodnění nařízení č. 3760/92 je zjevné, že Komise musí přijmout nezbytná opatření v co nejkratší lhůtě, článek 15 tohoto nařízení nicméně nepodřizuje výkon této pravomoci zvláštní podmínce naléhavosti. Nestanoví ani v případě, kdy Komisi nebyla předložena žádost členského státu, přesnou lhůtu, v níž Komise musí jednat, jejíž nedodržení by způsobilo ztrátu její pravomoci. Krom toho ze zmíněného nařízení nijak nevyplývá, že zákonodárce Společenství měl v úmyslu omezit tento přenos pravomoci na Komisi v tom smyslu, že Komise už nemůže jednat, může-li přijmout nezbytná opatření samotná Rada.

(viz body 19–20)

2. Komisi náleží široká diskreční pravomoc, která zahrnuje nezbytnost zhodnotit celkovou situaci i povahu nebo dosah opatření, která mají být přijata. Soudce se tudíž při přezkumu takové pravomoci musí omezit na přezkoumání, zda nedošlo k zjevnému pochybení nebo zneužití pravomoci nebo zda dotčený orgán zjevně nepřekročil meze své diskreční pravomoci.

V tomto ohledu tím, že Komise rozhodla o přijetí opatření, která nesměřují k zákazu lovit štikozubce obecného nebo k zákazu přístupu rybářských plavidel do určených zeměpisných oblastí, ale  směřují pouze k omezení počtu povolených úlovků a zvětšení ok sítí používaných k tomuto účelu, naopak vzala plně v úvahu jak nezbytnost odpovídající ochrany živých vodních zdrojů a akvakultury, tak i zájem odvětví rybolovu zajistit jeho dlouhodobý rozvoj. Úplný zákaz lovu by totiž mohl mít mnohem významnější škodlivé důsledky nejen pro rybáře štikozubce obecného, ale také pro rybáře jiných druhů, vzhledem k tomu, že lov štikozubce obecného tradičně patří do smíšeného lovu.

(viz body 23–24)

3. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné.

Výjimka stanovená ve prospěch malých plavidel v čl. 2 odst. 2 nařízení č. 1162/2001, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce obecného v podoblastech ICES III, IV, V, VI a VII a divizích ICES VIII a, b, d, e, jakož i související podmínky kontroly činností rybářských plavidel, podle níž se podmínky stanovené v odstavci 1 zmíněného článku, týkající se podílu uloveného štikozubce obecného ( Merluccius merluccius ) uchovávaného na palubě všech plavidel s vlečným zařízením o velikosti ok v rozmezí od 55 mm do 99 mm, nevztahují na plavidla, jejichž celková délka je nižší než 12 metrů a která se vracejí do přístavů do 24 hodin po posledním vyplutí z přístavu, nemůže být považována za představující diskriminaci mezi těmito plavidly a plavidly přesahujícími tuto délku. Malá plavidla se totiž objektivně nacházejí v situaci odlišné od té, v níž se nacházejí jiná plavidla. Jednak jsou totiž jejich možnosti pro lov nutně omezené na pobřežní oblasti, neboť na rozdíl od rozměrnějších plavidel nebo plavidel o větší nosnosti malá plavidla obvykle nejsou schopna vstoupit na volné moře. Jednak činnost těchto malých plavidel má rovněž „oportunistickou“ povahu, jelikož loví druhy ryb, které jsou přítomny v oblastech, do nichž se dostanou, a obecně jejich lov není zaměřen na jediný druh ryb.

(viz body 31, 33–34)

4. I když je odůvodnění vyžadované článkem 253 ES přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí být z něho jasně a jednoznačně zřejmá úvaha orgánu, který akt vydal, a to tak, aby dotčené osoby mohly poznat důvody přijatého opatření a příslušný soud vykonat svůj přezkum, nevyžaduje se však, aby toto odůvodnění upřesnilo všechny relevantní faktické a právní skutečnosti. Totiž otázka, zda splňuje odůvodnění aktu požadavky zmíněného článku, musí být posouzena nejenom s ohledem na znění tohoto aktu, ale také s ohledem na jeho souvislost a všechna právní pravidla, která upravují dotčenou oblast. A to zejména v případě, kdy členské státy byly úzce zapojeny do procesu vypracování sporného aktu, a tudíž znají důvody, které vedly k přijetí tohoto aktu.

Kromě toho dosah povinnosti uvést odůvodnění závisí na povaze dotčeného aktu a, pokud se jedná o akty s obecným dosahem, může se odůvodnění omezit na uvedení jednak celé situace, která vedla k přijetí aktu, a jednak obecných cílů, které sleduje. Je přílišné vyžadovat zvláštní odůvodnění pro různou volbu použitých technik, pokud z napadeného aktu vyplývá základní cíl, který orgán sledoval.

(viz body 50–51)