Věc C‑148/22

OP

v.

Commune d’Ans

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Tribunal du travail de Liège)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 28. listopadu 2023

„Řízení o předběžné otázce – Sociální politika – Směrnice 2000/78/ES – Stanovení obecného rámce pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Zákaz diskriminace na základě náboženského vyznání nebo víry – Veřejný sektor – Pracovní řád subjektu veřejné správy, který zakazuje viditelné nošení všech filozofických nebo náboženských symbolů na pracovišti – Muslimský šátek – Požadavek neutrality při styku s veřejností, nadřízenými a spolupracovníky“

1. Sociální politika – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78 – Oblast působnosti – Podmínky zaměstnání a povolání – Pojem – Interní pravidlo subjektu obecní správy zakazující jeho zaměstnancům viditelné nošení všech symbolů přesvědčení na pracovišti – Zahrnutí

   [Směrnice Rady 2000/78, čl. 3 odst. 1 písm. c)]

   (viz bod 23)

2. Sociální politika – Rovné zacházení v zaměstnání a povolání – Směrnice 2000/78 – Zákaz diskriminace na základě náboženského vyznání nebo víry – Interní pravidlo subjektu obecní správy, které obecně a bez rozdílu zakazuje jeho zaměstnancům viditelné nošení všech symbolů přesvědčení na pracovišti – Neexistence přímé diskriminace – Existence možné nepřímé diskriminace – Odůvodnění vycházející ze sledování legitimního cíle – Vůle zaměstnavatele prosazovat politiku neutrality s vyloučením symbolů na pracovišti – Dodržení zásady proporcionality – Ověření vnitrostátním soudem

   (Listina základních práv Evropské unie, články 10 a 21; směrnice Rady 2000/78, čl. 2 odst. 2)

   (viz body 25, 27–30, 32–41 a výrok)

Shrnutí

OP zastává od 11. října 2016 pozici „vedoucí kanceláře“ v obci Ans (Belgie), což je funkce, kterou vykonává převážně bez styku s uživateli veřejné služby.

Dne 8. února 2021 požádala o povolení nosit muslimský šátek na pracovišti. Tato žádost byla jejím zaměstnavatelem prozatímně zamítnuta.

Zastupitelstvo obce následně změnilo pracovní řád obce Ans tak, že do něj zaneslo povinnost „neutrality s vyloučením symbolů“ na pracovišti, chápanou tak, že všem zaměstnancům obce zakazuje nosit na tomto místě jakékoli viditelné symboly, které by mohly vypovídat o jejich zejména náboženském nebo filozofickém přesvědčení, bez ohledu na to, zda jsou ve styku s veřejností, či nikoli.

Vzhledem k tomu, že OP měla za to, že byla diskriminována na základě náboženského vyznání, podala u tribunal du travail de Liège (pracovní soud v Lutychu, Belgie) žalobu na zdržení se protiprávního jednání.

Podle uvedeného soudu představuje zákaz nošení muslimského šátku, který OP uložil její zaměstnavatel na základě pracovního řádu, rozdílné zacházení zakládající diskriminaci ve smyslu směrnice 2000/78 ( 1 ). S přihlédnutím k pochybnostem, které má předkládající soud o tom, zda je dotčené ustanovení pracovního řádu slučitelné s touto směrnicí, se uvedený soud rozhodl podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru.

Velký senát Soudního dvora rozhodl, že interní pravidlo obecní správy, které obecně a bez rozdílu zakazuje jejím zaměstnancům viditelně nosit na pracovišti jakékoli symboly vypovídající zejména o filozofickém nebo náboženském přesvědčení, může být odůvodněno vůlí této obecní správy vytvořit zcela neutrální prostředí výkonu veřejné správy, pokud je toto pravidlo vhodné, nezbytné a přiměřené s ohledem na tento kontext a s přihlédnutím k jednotlivým dotčeným právům a zájmům.

Závěry Soudního dvora

Soudní dvůr poté, co na základě skutkových okolností uvedených předkládajícím soudem odmítl domněnku, že došlo k přímé diskriminaci, připomněl, že takové interní pravidlo vydané zaměstnavatelem, o jaké jde ve věci v původním řízení, může představovat rozdílné zacházení nepřímo založené na náboženském vyznání či víře ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/78, pokud je prokázáno, že zdánlivě neutrální povinnost, kterou toto pravidlo obsahuje, ve skutečnosti vede ke zvláštnímu znevýhodnění příslušníků určitého náboženského vyznání či víry.

Takové rozdílné zacházení však nepředstavuje nepřímou diskriminaci, jestliže je v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. b) bodem i) směrnice 2000/78 objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné.

Zaprvé podle Soudního dvora může být takové ustanovení pracovního řádu subjektu veřejné správy, jako je ustanovení dotčené v projednávané věci, považováno za ustanovení, které sleduje legitimní cíl ve smyslu tohoto ustanovení.

Při neexistenci konsensu na úrovni Evropské unie musí být každému členskému státu, případně včetně jeho entit působících pod úrovní státu, při dodržení pravomocí, které jsou jim přiznány, přiznán prostor pro uvážení, pokud jde o koncepci neutrality veřejné služby, kterou hodlá prosazovat na pracovišti. Tento prostor pro uvážení umožňuje členským státům a těmto entitám působícím pod úrovní státu zohlednit jejich vlastní kontext s ohledem na rozmanitost jejich přístupů, pokud jde o místo, které hodlají přiznat náboženskému vyznání nebo filozofickému přesvědčení ve veřejném sektoru. Je však na vnitrostátních a unijních soudech, aby ověřily, zda jsou přijatá vnitrostátní, regionální nebo místní opatření v zásadě odůvodněná a přiměřená.

Zadruhé Soudní dvůr upřesnil, že ustanovení pracovního řádu musí být způsobilé zajistit řádné uplatnění cíle sledovaného zaměstnavatelem. V tomto ohledu bude nejprve na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda obec Ans sleduje cíl „neutrality s vyloučením symbolů“ skutečně důsledně a systematicky ve vztahu ke všem zaměstnancům.

Soudní dvůr dále zdůraznil, že legitimní cíl spočívající v zajištění zcela neutrálního prostředí výkonu veřejné správy prostřednictvím politiky „neutrality s vyloučením symbolů“ může být účinně sledován pouze tehdy, když není přípustný žádný viditelný projev zejména filozofického nebo náboženského přesvědčení, jsou-li zaměstnanci ve styku s uživateli veřejné služby nebo ve styku mezi sebou. Nošení jakéhokoliv symbolu, i malého, totiž ohrožuje způsobilost opatření dosáhnout údajně sledovaného cíle, a zpochybňuje tak samotnou soudržnost této politiky.

Konečně bude na předkládajícím soudu, aby s ohledem na všechny charakteristické prvky kontextu, v němž bylo toto pravidlo přijato, zvážil proti sobě stojící zájmy s přihlédnutím k dotčeným základním právům a zásadám a dále pak k zásadě neutrality, jež má zaručit uživatelům a zaměstnancům veřejné správy prostředí výkonu veřejné správy bez viditelných projevů zejména filozofického nebo náboženského přesvědčení.

( 1 ) – Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. 2000, L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).