Věc T‑761/20

European Dynamics Luxembourg SA

v.

Evropská centrální banka

Rozsudek Tribunálu (desátého senátu) ze dne 5. října 2022

„Veřejné zakázky – Nabídkové řízení – Vyloučení z účasti na zadávacím řízení – Mimořádně nízká nabídka – Pokusy o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího procesu – Nedodržení pravidel komunikace – Proporcionalita – Povinnost uvést odůvodnění – Zneužití pravomoci – Mimosmluvní odpovědnost“

1. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí, přijaté v rámci postupu při zadávání veřejné zakázky, o vyloučení nabídky – Posouzení s ohledem na informace, které měla žalobkyně k dispozici v okamžiku podání žaloby

   (Článek 296 druhý pododstavec SFEU)

   (viz body 40, 119–121)

2. Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi – Zohlednění celkové systematiky a účelu dotčené právní úpravy

   (viz body 53, 54, 58)

3. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Uplatnění pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Výslovný odkaz na tyto směrnice v pravidlech upravujících uvedené řízení – Požadavek na jednotné používání unijního práva

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24, čl. 57 odst. 4 písm. i); rozhodnutí Evropské centrální banky 2016/245, čl. 30 odst. 5 písm. g)]

   (viz body 57, 59–65)

4. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Rozhodovací proces veřejného zadavatele – Pojem „pokus o neoprávněné ovlivnění“ – Rozsah

   [Rozhodnutí Evropské centrální banky 2016/245, čl. 30 odst. 5 písm. g)]

   (viz body 68–71)

5. Veřejné zakázky Evropské unie – Nabídkové řízení – Rozhodnutí o vyloučení zájemce – Dostatečnost jediného důvodu pro vyloučení – Přípustnost

   [Rozhodnutí Evropské centrální banky 2016/245, čl. 30 odst. 5 písm. g)]

   (viz bod 105)

Shrnutí

V rámci nabídkového řízení, zahájeného Evropskou centrální bankou (ECB), na poskytování služeb a provedení prací za účelem dodání počítačových aplikací byly nabídky žalobkyně, společnosti European Dynamics Luxembourg SA, vyloučeny na základě platných pravidel ( 1 ) z důvodu, že se snažila neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces ECB v rámci zadávacího řízení.

Tribunál, kterému byla předložena zejména žaloba na neplatnost tohoto rozhodnutí o vyloučení, poskytl upřesnění týkající se jednak výkladu předmětu vyloučení a jednak pojmu „pokus o neoprávněné ovlivnění“ veřejného zadavatele. Tribunál zamítl žalobu v plném rozsahu.

Závěry Tribunálu

Zaprvé Tribunál, pokud jde o výklad ustanovení právních předpisů, na základě nichž ECB vyloučila nabídky žalobkyně, poukázal na jazykové odlišnosti. V některých jazykových verzích jsou tak uvedeny dvě hypotézy vyloučení zájemce nebo uchazeče z účasti v nabídkovém řízení. První z těchto hypotéz je případ zájemce nebo uchazeče, který s cílem omezit hospodářskou soutěž kontaktuje další zájemce nebo uchazeče. Druhá hypotéza je případ, kdy se zájemce nebo uchazeč snaží jakýmkoliv způsobem neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení.

Z důvodu rozdílů mezi různými jazykovými verzemi proto Tribunál vyložil sporná ustanovení podle cílů a kontextu právní úpravy, jejíž jsou součástí.

Pokud jde o teleologický výklad, Tribunál konstatoval, že cílem důvodu zvoleného pro vyloučení nabídek žalobkyně je zaručit rovné příležitosti zájemců v souladu s obecnými zásadami rovného přístupu a rovného zacházení, zákazu diskriminace a spravedlivé soutěže, použitelnými na ECB. Tribunál přitom shledal, že tyto zásady mohou být zpochybněny nejen z důvodu kontaktů mezi zájemci nebo uchazeči s cílem omezit hospodářskou soutěž, ale také v případě, kdy se zájemce nebo uchazeč snaží jinak neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení.

Co se týče kontextu dotčené právní úpravy, Tribunál uvedl, že sporná ustanovení vykazují podobnost s ustanoveními směrnice 2014/24 ( 2 ). I když směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby nejsou přímo použitelné na veřejné zakázky zadávané unijní administrativou, lze se přitom pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci těchto směrnic dovolávat vůči uvedené administrativě, jestliže se samy jeví pouze jako zvláštní vyjádření základních pravidel Smlouvy a obecných právních zásad, kterými se unijní administrativa musí řídit. Navíc v souladu se zásadou patere legem quam ipse fecisti se lze takových pravidel nebo zásad dovolávat vůči unijní administrativě, pokud při výkonu své funkční a institucionální autonomie a v mezích svých pravomocí přijala akt, který přímo odkazuje na určitá pravidla nebo zásady uvedené ve směrnicích. V projednávané věci Tribunál konstatoval, že v platné právní úpravě ECB upřesnila, že respektuje obecné zásady práva veřejných zakázek, které jsou obsaženy zejména ve směrnici 2014/24. Dále Tribunál uvedl, že ustanovení této směrnice, podobná ustanovením právní úpravy přijaté ECB, jsou výrazem obecných zásad práva veřejných zakázek, zejména zásady rovnosti příležitostí a rovného zacházení s uchazeči, jelikož důvod vyloučení, který stanoví, má zabránit jakékoliv snaze o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího procesu v rámci nabídkového řízení, a to jakýmkoliv způsobem.

Tribunál dospěl k závěru, že z teleologického a kontextuálního výkladu sporných ustanovení vyplývá, že zahrnují dvě odlišné hypotézy vyloučení, přičemž druhá hypotéza se má na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, použít rovněž na sdělení zaslaná zájemci nebo uchazeči veřejnému zadavateli, jestliže je jejich cílem neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v průběhu zadávacího řízení.

Zadruhé Tribunál poskytl upřesnění týkající se pojmu „pokus o neoprávněné ovlivnění“. Především bez ohledu na neexistenci definice tohoto pojmu v rozhodnutí ECB, které stanoví pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pouhá skutečnost, že se zájemce nebo uchazeč pokusil ovlivnit prostřednictvím různých prostředků rozhodovací proces, aniž bylo dosaženo očekávaného výsledku, sama o sobě postačuje, s ohledem na ustanovení, o které se opírala ECB, k odůvodnění vyloučení nabídky. Dále musí být tento pokus proveden „neoprávněně“, tedy způsobem, který je v rozporu s platnou právní úpravou. Konečně pokus o neoprávněné ovlivnění se musí vztahovat na rozhodovací proces, kterým se rozumí celá fáze, během níž veřejný zadavatel zkoumá nabídky, od jejich předložení, přičemž zahrnuje všechny po sobě jdoucí etapy až do přijetí rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo zadání veřejné zakázky, a to včetně průběhu šetření vedených veřejným zadavatelem týkajících se cenových nabídek, které se jeví jako mimořádně nízké. Taková šetření představují fázi hodnocení nabídek.

( 1 ) – Článek 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/245 ze dne 9. února 2016, kterým se stanoví pravidla pro zadávání zakázek (přepracované znění) (ECB/2016/2) (Úř. věst. 2016, L 45, s. 15).

( 2 ) – Článek 57 odst. 4 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).