Věc T‑278/20

(zveřejnění formou výňatků)

Zhejiang Hangtong Machinery Manufacture Co. Ltd
a
Ningbo Hi-Tech Zone Tongcheng Auto Parts Co. Ltd

v.

Evropská komise,

 rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 6. července 2022

„Dumping – Dovoz ocelových kol pocházejících z Číny – Uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr prozatímního cla – Článek 17 odst. 4 a články 18 a 20 nařízení (EU) 2016/1036 – Nedostatečná spolupráce – Nedostatečné informace poskytnuté Komisi“

1.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze

(viz body 56, 57)

2.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Průběh šetření – Použití dostupných údajů v případě, že podnik odmítne spolupracovat – Podmínky – Nespolehlivost informací poskytnutých podnikem

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 18 odst. 1)

(viz body 58–69)

3.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Průběh šetření – Použití dostupných údajů v případě, že podnik odmítne spolupracovat – Podmínky – Odmítnutí poskytnout potřebné informace

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 18 odst. 1)

(viz body 75, 76)

4.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Průběh šetření – Zohlednění informací, které nejsou ve všech ohledech dokonalé – Podmínky

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 18 odst. 3)

(viz body 77, 78)

5.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Průběh šetření – Použití dostupných údajů v případě, že podnik odmítne spolupracovat – Podmínky – Nespolehlivost informací poskytnutých podnikem – Dosah – Výklad ve světle antidumpingové dohody GATT z roku 1994

[Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu (antidumpingová dohoda z roku 1994), příloha II; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 18)

(viz body 91–94)

6.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Nařízení ukládající antidumpingová cla

(Článek 296 SFEU)

(viz body 99–102)

7.      Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů

[Jednací řád Tribunálu, čl. 76 písm. d)]

(viz bod 112)

8.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Antidumpingové řízení – Právo na řádnou správu – Rozsah

(Listina základních práv Evropské unie, článek 41; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, článek 18)

(viz body 126, 141)

9.      Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Průběh šetření – Použití dostupných údajů v případě, že podnik odmítne spolupracovat – Uplatnění vyšší míry dumpingu na nespolupracující podniky vybrané do vzorku než na spolupracující podniky nezařazené do tohoto vzorku – Porušení zásad proporcionality, zákazu diskriminace a legitimního očekávání – Absence

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 18 odst. 1)

(viz body 127–140)

10.    Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Antidumpingové řízení – Právo na obhajobu – Povinnost orgánů poskytnout informace – Rozsah – Nutnost, aby zúčastněné strany podaly Komisi písemnou žádost o poskytnutí požadovaných informací

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 6 odst. 7 a čl. 20 odst. 1 a 3)

(viz body 157–167)

Shrnutí

V návaznosti na podnět podaný sdružením výrobců ocelových kol (EUWA) přijala Evropská komise prováděcí nařízení 2020/353(1) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčené výrobky“).

Žalobkyně, Zhejiang Hangtong Machinery Manufacture Co. Ltd a Ningbo Hi-Tech Zone Tongcheng Auto Parts Co. Ltd, jsou dvě společnosti se sídlem v Číně, které vyrábějí a vyvážejí dotčené výrobky a byly zařazeny do vzorku výrobců-vývozců použitého Komisí v rámci antidumpingového šetření, které vedlo k přijetí napadeného nařízení. Během tohoto šetření však Komise konstatovala, že žalobkyně poskytly neověřitelné údaje týkající se vývozní ceny. V souladu s článkem 18 základního antidumpingového nařízení(2), který stanoví důsledky nedostatečné spolupráce účastníků antidumpingového šetření, se Komise rozhodla nepřihlédnout k těmto údajům a vypočítat dumpingové rozpětí ve vztahu k žalobkyním na základě dostupných údajů.

Žalobkyně podaly k Tribunálu žalobu na neplatnost napadeného nařízení, zejména z důvodu porušení článku 18 základního antidumpingového nařízení. Tribunál tuto žalobu zamítl, přičemž objasnil použití tohoto ustanovení v případě, kdy strana, která je předmětem antidumpingového šetření, poskytne neověřitelné účetní údaje, které neumožňují vyvodit přiměřeně správné závěry.

Závěry Tribunálu

Podle Tribunálu je účelem článku 18 základního antidumpingového umožnit Komisi pokračovat v šetření, i když strany odmítnou spolupracovat nebo spolupracují nedostatečně. První odstavec tohoto ustanovení umožňuje Komisi použít dostupné údaje pro výpočet dumpingového rozpětí, pokud požadované informace nejsou nakonec získány.

Aby strany mohly být považovány za spolupracující podle článku 18 základního antidumpingového nařízení, musí Komisi poskytnout informace, které jí umožní učinit příslušná zjištění v rámci antidumpingového šetření. V této souvislosti míra snahy zúčastněné strany sdělit některé informace nutně nesouvisí se samotnou kvalitou sdělených informací a v každém případě není jediným určujícím prvkem.

Toto posouzení podporuje čl. 18 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, podle kterého platí, že nejsou-li informace předložené účastníkem řízení „ve všech ohledech dokonalé“, přesto se k nim přihlédne, pokud nedostatky neúměrně neztěžují učinění přiměřeně správných závěrů, pokud jsou předloženy náležitě a včas, pokud je lze ověřit a pokud účastník řízení jednal podle svých nejlepších schopností. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky jsou kumulativní, brání skutečnost, že jedna z nich není splněna, použití tohoto ustanovení, a tedy zohlednění dotčených informací.

Pokud jde v projednávané věci o určení vývozní ceny dotčených výrobků, Tribunál nejprve konstatoval, že údaje, které žalobkyně Komisi sdělily, nebyly spolehlivé. Dále uvádí, že jelikož nedostatky těchto údajů neúměrně stěžovaly Komisi učinit přiměřeně správné závěry, nebyla Komise povinna je podle čl. 18 odst. 3 základního antidumpingového nařízení zohlednit při stanovení vývozní ceny ve vztahu k žalobkyním.

V tomto rámci Tribunál dále zdůrazňuje, že bez ohledu na otázku, zda žalobkyně jednaly podle svých nejlepších schopností, byly hlavní obtíže, s nimiž se Komise potýkala v průběhu šetření, způsobeny absencí úplného a ověřitelného souboru údajů o vývozních operacích žalobkyň, včetně a zejména pokud jde o vyvážené výrobky, objemy a hodnoty. S ohledem na tuto nemožnost provést správný a nezávislý přezkum těchto údajů se Komise nedopustila pochybení, když v souladu s čl. 18 odst. 1 základního antidumpingového nařízení rozhodla je odmítnout v plném rozsahu a vypočítat dumpingové rozpětí ve vztahu k žalobkyním na základě dostupných údajů.

Konečně Tribunál zamítl výtku vycházející ze skutečnosti, že Komise nevypočítala běžnou hodnotu posuzovaných výrobků, ačkoli žalobkyně v tomto ohledu poskytly spolehlivé údaje. Vzhledem k tomu, že nemohlo být stanoveno žádné dumpingové rozpětí týkající se žalobkyň z důvodu absence vývozní ceny vztahující se k žalobkyním, jakékoliv určení běžné hodnoty dotčených výrobků by bylo nadbytečné. V tomto kontextu Tribunál odmítl argument žalobkyň, podle by bylo možné stanovit jejich běžnou hodnotu, aby ji bylo možné porovnat s početně zjištěnou vývozní cenou pro ostatní výrobce, když uvedl, že použití takové metody by při nejistotě ohledně totožnosti a množství vyváženého typu výrobků nevyhnutelně vedlo k propojení nesourodých, a tudíž asymetrických hodnot, takže závěry ohledně dumpingového rozpětí by nakonec nebyly přiměřeně správné.

Tribunál z toho vyvodil, že s ohledem na to, že vývozní cenu nebylo možné stanovit na základě údajů sdělených žalobkyněmi, jakož i vzhledem k tomu, že stanovení běžné hodnoty nebylo nijak užitečné, Komise neporušila článek 18 základního antidumpingového nařízení tím, že použila dostupné údaje pro stanovení dumpingového rozpětí ve vztahu k žalobkyním.

1–      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/353 ze dne 3. března 2020 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. 2020, L 65, s. 9, dále jen „napadené nařízení“).

2–      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21, dále jen „základní antidumpingové nařízení“).