Věc C‑231/20

MT

v.

Landespolizeidirektion Steiermark

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. října 2021

„Řízení o předběžné otázce – Volný pohyb služeb – Článek 56 SFEU – Hazardní hry – Zpřístupňování zakázaných loterií – Sankce – Proporcionalita – Pokuty se stanovenou minimální výší – Kumulace – Neexistence horní hranice – Náhradní trest odnětí svobody – Příspěvek úměrný nákladům řízení – Článek 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie“

1. Volný pohyb služeb – Omezení – Hazardní hry – Vnitrostátní právní úprava ukládající sankce za porušení monopolu na hazardní hry – Posouzení legality sankcí vnitrostátním soudem – Posouzení slučitelnosti těchto sankcí s volným pohybem služeb – Rozsah

   (Článek 56 SFEU)

   (viz body 27–29, 33–35, výrok 1)

2. Volný pohyb služeb – Omezení – Hazardní hry – Zpřístupňování zakázaných loterií – Sankce – Pokuty se stanovenou minimální výší a náhradní tresty odnětí svobody ukládané za každý nepovolený přístroj – Kumulace pokut a trestů – Neexistence horní hranice – Příspěvek úměrný nákladům řízení – Přípustnost – Podmínky – Dodržení zásady proporcionality – Dodržování práva na přístup k soudům

   (Článek 56 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47 a čl. 49 odst. 3)

   (viz body 39–47, 49–51, 53, 56–58, výrok 2)

Shrnutí

V roce 2016 zpřístupnila společnost v provozovně umístěné v Rakousku deset výherních hracích přístrojů pro komerční účely, čímž porušila monopol na hazardní hry. Podle rakouského spolkového zákona o hazardních hrách jsou totiž zakázány loterie, pro které nebyla udělena koncese nebo povolení a které nejsou vyloučeny z monopolu spolkového státu na hazardní hry. Provozování automatizovaných hazardních her bez požadované koncese je stíháno a podléhá pokutě, která je doplněna o náhradní trest odnětí svobody, jakož i o příspěvek na náklady sankčního řízení stanovený na 10 % z této sankce. Pokud jde o dodržování dotčených ustanovení právnickou osobou, za odpovědnou se v zásadě považuje osoba, která má společnost zastupovat vůči třetím osobám.

Zástupci uvedené společnosti, který byl uznán vinným z těchto protiprávních jednání, tak byla nejprve uložena pokuta ve výši 100000 eur (tedy 10000 eur za každé protiprávní jednání) a náhradní trest odnětí svobody v délce 30 dnů (tedy tři dny za každé protiprávní jednání), a povinnost zaplatit 10000 eur z titulu příspěvku na náklady řízení. V rámci opravných prostředků podaných proti tomuto rozhodnutí byly tyto sankce sníženy na 40000 eur, 10 dnů a 4000 eur.

Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud, Rakousko), který měl posoudit legalitu této nové sankce, se rozhodl položit Soudnímu dvoru několik předběžných otázek týkajících se slučitelnosti dotčené vnitrostátní právní úpravy s volným pohybem služeb zakotveným v článku 56 SFEU.

Soudní dvůr ve svém rozsudku upřesnil zejména rozsah povinnosti vnitrostátních soudů zkoumat sankční režim stanovený v oblasti hazardních her z hlediska volného pohybu služeb.

Závěry Soudního dvora

Úvodem Soudní dvůr upřesňuje, že je třeba odděleně u každého omezení stanoveného vnitrostátními právními předpisy v oblasti hazardních her – včetně sankcí, které stanoví – zkoumat, zda je způsobilé zaručit uskutečnění cíle nebo cílů, jichž se dotčený členský stát dovolává, a zda nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k jejich dosažení.

Vnitrostátní soud, který má rozhodnout o legalitě sankce v této oblasti, tedy musí konkrétně posoudit slučitelnost této sankce s volným pohybem služeb ve smyslu článku 56 SFEU, a to se zřetelem na konkrétní způsob jejího určení. Toto posouzení musí být provedeno, i když ostatní omezení týkající se zřízení tohoto monopolu již byla shledána slučitelnými s uvedeným ustanovením.

Soudní dvůr dále konstatuje, že pokud je omezení hazardních her stanovené členskými státy vedeno naléhavými důvody obecného zájmu, zaručuje uskutečnění sledovaného cíle a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné, uložení sankcí je vedeno týmiž naléhavými důvody obecného zájmu jako uvedené omezení. Přísnost uložené sankce však musí být přiměřená závažnosti protiprávního jednání, které sankcionuje, a musí respektovat zásadu přiměřenosti trestů zakotvenou v čl. 49 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie.

Pokud jde zaprvé o uložení pokuty v minimální stanovené výši na každý nepovolený výherní hrací přístroj bez omezení celkové výše pokut, Soudní dvůr konstatuje, že takové opatření se nejeví být samo o sobě nepřiměřené s ohledem na závažnost dotčených protiprávních jednání. Může sice vést k uložení značně vysokých sankcí, avšak umožňuje negovat hospodářskou výhodu, kterou by mohla přinést sankcionovaná protiprávní jednání. Je však věcí vnitrostátního soudu, aby se ujistil, že uložená minimální výše pokuty a celková výše uložených pokut není nepřiměřená ve vztahu k této výhodě.

Zadruhé, pokud jde o náhradní trest odnětí svobody, Soudní dvůr uvádí, že jeho cílem je zajistit účinnou sankci za protiprávní jednání v případě nemožnosti vymoci pokutu a sám o sobě se nejeví být nepřiměřený v poměru k povaze a závažnosti dotčených protiprávních jednání. V projednávaném případě však lze takový trest uložit za každý výherní hrací přístroj a není stanovena horní hranice pro jeho celkovou délku. Vzhledem k tomu, že kumulace takových trestů může vést k uložení značně dlouhého trestu odnětí svobody, musí předkládající soud ověřit, že délka uloženého trestu nebude nepřiměřená ve vztahu k závažnosti konstatovaných protiprávních jednání.

Pokud jde konečně zatřetí o příspěvek na náklady řízení ve výši 10 % z uložených pokut, Soudní dvůr zdůrazňuje, že výběr soudních poplatků přispívá k řádnému fungování soudního systému, jelikož představuje zdroj financování soudní činnosti členských států. Předkládající soud se však musí ujistit, že tento příspěvek nebude nepřiměřený v poměru ke skutečným nákladům řízení a nebude porušovat právo na přístup k soudům zakotvené v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.