Věc T-525/19

Intering Sh.p.k a další

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 21. dubna 2021

„Veřejné zakázky – Výzva k podání nabídky – Snížení prachu a oxidů dusíku v jednotkách B1 a B2 tepelné elektrárny Kosovo B – Zamítnutí žádosti o účast – Návrh na zrušení podaný v replice – Nová návrhová žádání – Zjevná nepřípustnost – Změna výběrových kritérií v průběhu řízení – Rovné zacházení“

1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Určení předmětu žaloby – Změna původních návrhových žádání ve fázi repliky – Nepřípustnost

   (Jednací řád Tribunálu, článek 76 a čl. 84 odst. 1)

   (viz bod 40)

2. Veřejné zakázky Evropské unie – Výzva k podání nabídky – Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení s uchazeči a zásadu transparentnosti – Dosah – Nejasnost kritéria výběru týkajícího se technické a odborné způsobilosti zájemce – Zrušení uvedeného kritéria výběru veřejným zadavatelem v průběhu výzvy k podání nabídky v užším řízení – Pokračování v zadávacím řízení – Nepřípustnost

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046, čl. 160 odst. 1)

   (viz body 53-60, 65, výrok 1)

Shrnutí

Dne 19. března 2019 zveřejnila Evropská unie zastoupená Evropskou komisí oznámení o zahájení zadávacího řízení ohledně zakázky na snížení prachu a oxidů dusíku v jednotkách B1 a B2 tepelné elektrárny Kosovo B ( 1 ) (dále jen „oznámení o zahájení zadávacího řízení“). Žalobkyně, čtyři obchodní společnosti, založily konsorcium a projevily zájem účastnit se užšího zadávacího řízení na dotčenou zakázku.

Dne 7. června 2019 Komise informovala žalobkyně, že jejich žádost o účast nebyla předběžně vybrána, jelikož nesplňuje kritéria uvedená v bodě 17.2 písm. a) a c) oznámení o zahájení zadávacího řízení ohledně kritérií výběru a zadání zakázky týkajících se technické a odborné způsobilosti zájemce (dále jen „rozhodnutí ze dne 7. června 2019“). V souladu s uvedeným bodem 17.2 písm. a) musí totiž zájemce v posledních osmi letech dokončit přinejmenším jeden projekt stejné povahy a složitosti, který se vztahuje na určité kategorie přesně vymezené v uvedeném oznámení, týkající se hnědouhelných elektráren o nominálním elektrickém výkonu nejméně 200 megawattů (MW). V souladu s uvedeným bodem 17.2 písm. c) musí mít v případě nabídky od společného podniku nebo konsorcia jeho hlavní člen schopnost provést alespoň 40 % stavebních prací v rámci zakázky vlastními prostředky.

Dne 30. července 2019 informovala Komise žalobkyně zaprvé o tom, že rozhodnutí ze dne 7. června 2019 bylo zrušeno z důvodu nejasnosti kritéria výběru uvedeného v bodě 17.2 písm. c) oznámení o zahájení zadávacího řízení, které bylo v důsledku toho vypuštěno z výběrových kritérií, a zadruhé o tom, že jejich žádost o účast byla znovu zamítnuta (dále jen „rozhodnutí ze dne 30. července 2019“). Bylo totiž konstatováno, že jejich žádost o účast neobsahuje zejména žádný doklad o tom, že bylo dodrženo kritérium technické a odborné způsobilosti uvedené v bodě 17.2 písm. a) tohoto oznámení.

Dne 18. října 2019 byla zakázka s konečnou platností zadána jinému konsorciu (dále jen „rozhodnutí ze dne 18. října 2019“). Žalobkyně proto podaly žalobu na zrušení rozhodnutí ze dne 30. července 2019 o zamítnutí jejich žádosti o účast v užším zadávacím řízení na dotčenou zakázku a v replice na zrušení rozhodnutí ze dne 18. října 2019 o zadání uvedené zakázky.

Tribunál svým rozsudkem žalobě žalobkyň částečně vyhověl a zrušil rozhodnutí Komise ze dne 30. července 2019 z důvodu, že Komise tím, že zrušila kritérium uvedené v bodě 17.2 písm. c) oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž zároveň pokračovala v zadávacím řízení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze zásady rovného zacházení a z ní vycházející povinnosti transparentnosti. V tomto rozsudku tak Tribunál poprvé rozhodl, že v případě, že veřejný zadavatel zruší rozhodnutí týkající se výběrového kritéria, nemůže, aniž by porušil výše uvedené zásady, platně pokračovat v zadávacím řízení bez ohledu na toto kritérium. Toto pravidlo, které již existovalo pro kritéria pro zadání zakázky, platí nyní rovněž pro výběrová kritéria.

Závěry Tribunálu

Zaprvé, pokud jde o argument vznesený žalobkyněmi, podle kterého Komise nepředložila žalobní odpověď ve stanovených lhůtách, Tribunál konstatuje, že tvrzení žalobkyň vyplývá ze záměny jednak data podání žalobní odpovědi kanceláři Tribunálu, a jednak data jejího doručení žalobkyním. Tribunál v tomto ohledu zdůrazňuje, že z písemností ve spise vyplývá, že uvedená žalobní odpověď byla doručena kanceláři Tribunálu dne 8. října 2019 ( 2 ), a tedy ve lhůtě dvou měsíců ( 3 ) prodloužené o lhůtu z důvodu vzdálenosti ( 4 ). Písemná část řízení tedy správně pokračovala.

Zadruhé, pokud jde o návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 18. října 2019 vznesený žalobkyněmi v replice, Tribunál připomíná, že žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie se podává prostřednictvím vedoucího soudní kanceláře, a nikoli, jak je tomu v projednávané věci, podáním aktu v rámci již probíhajícího řízení ( 5 ). V tomto ohledu Tribunál upřesňuje, že v případě, že by žalobkyně chtěly pouze změnit svá návrhová žádání tak, aby se vztahovala rovněž na uvedené rozhodnutí, mají povinnost vymezit předmět sporu a předložit svá návrhová žádání v návrhu na zahájení řízení ( 6 ). S výhradou určitých okolností ( 7 ) totiž mohou být zohledněna pouze návrhová žádání uvedená v návrhu na zahájení řízení a opodstatněnost žaloby musí být zkoumána výlučně z hlediska těchto návrhových žádání.

V tomto ohledu Tribunál poté, co přezkoumal, zda návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 18. října 2019 patří mezi takové okolnosti, zdůrazňuje, že i když uvedené rozhodnutí bylo vydáno po podání projednávané žaloby, nenahrazuje ani nemění rozhodnutí ze dne 30. července 2019. Tribunál má tedy za to, že návrh na zrušení tohoto rozhodnutí je zjevně nepřípustný, když uvádí, že žalobkyně nemohou ve fázi repliky upravovat svá návrhová žádání tak, aby se týkala rovněž rozhodnutí ze dne 18. října 2019.

Zatřetí, pokud jde o žalobu podanou proti rozhodnutí ze dne 30. července 2019, Tribunál uvádí, že zásady rovného zacházení a transparentnosti řízení o zadání zakázky s sebou nesou, že veřejný zadavatel musí vykládat kritéria pro zadání zakázky stejně po celou dobu řízení a nesmí je v průběhu tohoto řízení měnit. Z toho vyplývá, že v případě, že veřejný zadavatel zruší rozhodnutí týkající se zadávacího kritéria, nemůže, aniž by porušil zásady rovného zacházení a transparentnosti, platně pokračovat v zadávacím řízení bez ohledu na toto kritérium, neboť toto by vedlo ke změně kritérií použitelných na dotčené řízení.

V tomto ohledu Tribunál zdůrazňuje, že uvedené zásady jsou mutatis mutandis použitelné na kritéria výběru. I kdyby totiž kritéria výběru uplatňovaná v první fázi užšího řízení byla objektivnější, jelikož nevyžadují poměrné vážení, nic to nemění na tom, že zrušení jednoho z uvedených kritérií v průběhu zadávacího řízení může mít důsledky a být v rozporu se zásadou rovného zacházení. Takové zrušení má tedy dopad na všechny zájemce, kteří se zúčastnili zadávacího řízení a byli z dalšího řízení vyloučeni z důvodu, že nesplňovali kritérium výběru, které bylo následně zrušeno. Stejně tak uvedené zrušení ovlivňuje postavení každého potenciálního zájemce, který se zadávacího řízení neúčastnil, zejména z toho důvodu, že se domníval, že není schopen splnit kritérium, které bylo později, bez jeho vědomí, odstraněno.

Tribunál tedy konstatuje, že Komise tím, že zrušila kritérium uvedené v bodě 17.2 písm. c) oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž zároveň pokračovala v zadávacím řízení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze zásady rovného zacházení a z ní vyplývající povinnosti transparentnosti.

V důsledku toho Tribunál částečně vyhověl žalobě žalobkyň a zrušil rozhodnutí ze dne 30. července 2019 o zamítnutí jejich žádosti o účast v užším řízení o zadání dotčené veřejné zakázky.

( 1 ) – EuropeAid/140043/DH/WKS/XK.

( 2 ) – Článek 6 rozhodnutí Tribunálu ze dne 11. července 2018 o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia.

( 3 ) – Článek 81 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu.

( 4 ) – Článek 60 jednacího řádu Tribunálu.

( 5 ) – Článek 21 statutu Soudního dvora Evropské unie, který se na Tribunál použije na základě článku 53 téhož statutu.

( 6 ) – Článek 76 jednacího řádu Tribunálu.

( 7 ) – Článek 86 jednacího řádu Tribunálu.