Věc C‑240/17

E

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus)

„Řízení o předběžné otázce – Státní příslušník třetí země neoprávněně pobývající na území členského státu – Ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti – Směrnice 2008/115/ES – Článek 6 odst. 2 – Rozhodnutí o navrácení – Zákaz vstupu na území členských států – Záznam za účelem odepření vstupu do schengenského prostoru – Státní příslušník, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným členským státem – Úmluva k provedení Schengenské dohody – Článek 25 odst. 2 – Konzultační postup mezi členským státem pořizujícím záznam a členským státem, který vydal povolení k pobytu – Lhůta – Nezaujetí stanoviska konzultovaným smluvním státem – Důsledky pro výkon rozhodnutí o navrácení a zákazu vstupu“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. ledna 2018

1. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví–Přistěhovalecká politika–Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí–Rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu přijaté vůči takovému státnímu příslušníkovi, který je považován za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost–Úmluva k provedení Schengenské dohody–Záznam za účelem odepření vstupu do schengenského prostoru–Státní příslušník třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem–Povinnost státu, který záznam učinil, konzultovat stát, který vydal povolení k pobytu–Zahájení tohoto konzultačního postupu nejpozději při přijetí rozhodnutí o navrácení

   (Úmluva k provedení Schengenské dohody, čl. 25 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115)

2. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví–Přistěhovalecká politika–Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí–Rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu přijaté vůči takovému státnímu příslušníkovi, který je považován za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost–Úmluva k provedení Schengenské dohody–Záznam za účelem odepření vstupu do schengenského prostoru–Státní příslušník třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem–Povinnost státu, který záznam učinil, konzultovat stát, který vydal povolení k pobytu–Absence odpovědi tohoto státu–Důsledky

   (Úmluva k provedení Schengenské dohody, čl. 25 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115)

3. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví–Přistěhovalecká politika–Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí–Rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu přijaté vůči takovému státnímu příslušníkovi, který je považován za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost–Úmluva k provedení Schengenské dohody–Záznam za účelem odepření vstupu do schengenského prostoru–Státní příslušník třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem–Povinnost státu, který záznam učinil, konzultovat stát, který vydal povolení k pobytu–Možnost uvedeného státního příslušníka třetí země dovolávat se před vnitrostátním soudem tohoto konzultačního postupu

   (Úmluva k provedení Schengenské dohody, čl. 25 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115)

1.  Článek 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, jež byla podepsána v Schengenu dne 19. června 1990 a vstoupila v platnost dne 26. března 1995, musí být vykládán v tom smyslu, že i když smluvní stát, který má v úmyslu přijmout rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu a pobytu v schengenském prostoru vůči státnímu příslušníkovi třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem, může zahájit konzultační postup stanovený v tomto ustanovení ještě před přijetím uvedeného rozhodnutí, musí tento postup v každém případě zahájit, jakmile je takové rozhodnutí přijato.

   (viz bod 39 a výrok 1)

2.  Článek 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu přijaté smluvním státem vůči státnímu příslušníkovi třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem, bylo vykonáno i tehdy, probíhá-li konzultační postup podle tohoto ustanovení za předpokladu, že je uvedený státní příslušník smluvním státem, který záznam učinil, považován za osobu představující hrozbu pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, aniž je tím dotčeno jeho právo dovolávat se práv, která z tohoto povolení k pobytu plynou, při následném odchodu na území druhého smluvního státu. Po uběhnutí přiměřené lhůty následující po zahájení konzultačního postupu a při absenci odpovědi ze strany konzultovaného smluvního státu je však na smluvním státu, jenž záznam učinil, aby tento záznam za účelem odepření vstupu odstranil a případně zapsal tohoto státního příslušníka na svůj vnitrostátní seznam osob, kterým má být odepřen vstup.

   (viz 55 a výrok 2)

3.  Článek 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody musí být vykládán v tom smyslu, že se státní příslušník třetí země, který je držitelem platného povolení k pobytu vydaného některým smluvním státem a vůči kterému bylo v jiném smluvním státě přijato rozhodnutí o navrácení spojené se zákazem vstupu, může před vnitrostátním soudem dovolávat právních účinků vyplývajících z konzultačního postupu, který musí zahájit členský stát, který záznam učinil, jakož i požadavků z něho vyplývajících.

   V tomto ohledu platí, že i když toto ustanovení upravuje postup mezi orgány smluvních států, nic to nemění na tom, že může mít konkrétní účinky na práva a zájmy jednotlivců. Je totiž třeba připomenout, že toto ustanovení jasně, přesně a bezpodmínečně stanoví konzultační postup, který musí povinně zahájit smluvní stát, který chce zakázat vstup do schengenského prostoru státnímu příslušníkovi třetí země, jenž je držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným smluvním státem. Navíc, pokud se druhý stát domnívá, že je nutné zachovat povolení k pobytu, které vydal, vyplývá z toho stejně jasně, přesně a bezpodmínečně povinnost prvního státu zrušit záznam za účelem odepření vstupu, a případně jej změnit na záznam ve svém vnitrostátním seznamu.

   (viz body 57, 58, 60 a výrok 3)