Věc T‑298/16

East West Consulting SPRL

v.

Evropská komise

„Mimosmluvní odpovědnost – Nástroj předvstupní pomoci – Třetí stát – Vnitrostátní veřejná zakázka – Decentralizované řízení – Rozhodnutí 2008/969/ES, Euratom – Systém včasného varování (EWS) – Aktivování výstrahy v EWS – Ochrana finančních zájmů Unie – Odmítnutí Komisí ex ante – Nezadání zakázky – Pravomoc Tribunálu – Přípustnost důkazů – Neexistence právního základu pro zápis výstrahy – Právo na obhajobu – Presumpce neviny – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům – Příčinná souvislost – Majetková a nemajetková újma – Ztráta zakázky – Ztráta příležitosti získat jiné zakázky“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 14. prosince 2018

1. Žaloba směřující k náhradě újmy – Podmínky přípustnosti – Pravomoc unijního soudu – Přezkoumání bez návrhu

   (Článek 268 SFEU)

2. Žaloba směřující k náhradě újmy – Předmět – Náhrada újmy údajně utrpěné z důvodu rozhodnutí Komise zapsat žalobkyni do systému včasného varování (EWS), které vedlo k neuzavření vnitrostátním zadavatelem smlouvy týkající se zakázky zadané konsorciu vedenému žalobkyní – Přípustnost

   (Článek 268 a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)

3. Žaloba směřující k náhradě újmy – Podmínky přípustnosti – Přezkoumání bez návrhu – Meze

   (Článek 268 SFEU; jednací řád Tribunálu, článek 113)

4. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Žaloba směřující k náhradě újmy údajně způsobené unijním orgánem – Minimální požadavky – Obtížně vyčíslitelná újma

   [Jednací řád Tribunálu, čl. 76 písm. d)]

5. Soudní řízení – Předložení důkazů – Lhůta – Opožděné předložení důkazních návrhů – Podmínky

   (Jednací řád Tribunálu, čl. 85 odst. 1 a 3)

6. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Újma – Příčinná souvislost – Kumulativní podmínky – Neexistence jedné z podmínek – Zamítnutí žaloby směřující k náhradě újmy v plném rozsahu

   (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

7. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení unijního práva – Požadavek, aby orgány zjevně a závažně překročily meze své posuzovací pravomoci – Pokračující porušení unijního práva navzdory vynesení rozsudku konstatujícího porušení nebo ustálené judikatuře unijního soudu – Zahrnutí

   (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

8. Komise – Pravomoci – Plnění rozpočtu Společenství – Rozhodnutí zavést systém včasného varování umožňující zapsat, jako subjekty představující riziko pro finanční zájmy Unie, osoby vyšetřované Evropským úřadem pro boj s podvody – Neexistence právního základu – Nepříslušnost Komise

   (Článek 5 SFEU; rozhodnutí Komise 2008/969)

9. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Posouzení povinnosti uvést odůvodnění v závislosti na okolnostech případu

   [Článek 296 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. c)]

10. Vlastní zdroje Evropské unie – Ochrana finančních zájmů Unie – Boj proti podvodům a jiným protiprávním činnostem – Systém včasného varování určený pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami – Nesdělení důvodů zápisu osobě zapsané do systému – Porušení práva na obhajobu a povinnosti uvést odůvodnění

    (Článek 296 druhý pododstavec SFEU; rozhodnutí Komise 2008/969, čl. 12 odst. 2 a 3)

11. Vlastní zdroje Evropské unie – Ochrana finančních zájmů Unie – Boj proti podvodům a jiným protiprávním činnostem – Systém včasného varování určený pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami – Aktivování výstrahy v systému ve vztahu k osobě, vůči které není vedeno vyšetřování ani soudní řízení – Neexistence právního základu výstrahy – Porušení zásady presumpce neviny

    (Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1; rozhodnutí Komise č. 2008/969)

12. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům – Právní norma, která přiznává práva jednotlivcům – Pojem – Právo na obhajobu a zásada presumpce neviny – Zahrnutí

    (Článek 340 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 48)

13. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům – Právní norma, která přiznává práva jednotlivcům – Pojem – Systém rozdělení pravomocí mezi orgány a členské státy – Zahrnutí – Podmínka

    (Článek 5 a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)

14. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Příčinná souvislost – Pojem – Důkazní břemeno

    (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

15. Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Skutečná a určitá újma – Důkazní břemeno

    (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 84)

2.  Unijní soud má pravomoc rozhodovat o žalobě směřující k náhradě újmy údajně utrpěné společností z důvodu rozhodnutí Komise zapsat ji do systému včasného varování (EWS), a následného odmítnutí delegací Unie, založeného na tomto rozhodnutí, potvrdit smlouvu o decentralizované veřejné zakázce organizované třetím státem, která byla zadána konsorciu vedenému žalobkyní a která měla být financována Unií. I když totiž rozhodnutí o zrušení řízení o zadání dotčené zakázky bylo přijato vnitrostátním zadavatelem, protiprávnost dovolávaná na podporu žaloby jasně pochází od orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie a nemůže být považována za přičitatelnou vnitrostátnímu veřejnému orgánu.

   (viz body 86, 91)

3.  Na základě článku 113 jednacího řádu může Tribunál bez návrhu přezkoumat podmínky přípustnosti žaloby, které jsou nepominutelnými podmínkami řízení. Nicméně unijní soud v zásadě nemůže založit své rozhodnutí na právním důvodu vzneseném bez návrhu, i kdyby se jednalo o nepominutelnou podmínku řízení, aniž by předtím vyzval účastníky řízení k předložení jejich vyjádření k uvedenému důvodu.

   (viz bod 92)

4.  V rámci žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti přísluší žalobkyni, aby unijnímu soudu předložila důkazy za účelem prokázání existence a rozsahu újmy, která jí údajně vznikla. V určitých případech, zejména pokud je složité vyčíslit tvrzenou újmu, není nezbytné uvést v žalobě přesný rozsah újmy, ani vyčíslit požadovanou výši náhrady.

   (viz body 96, 97)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 101-103)

6.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 109, 112)

7.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 122-124, 145-147)

8.  Zásada svěřených pravomocí stanovená v článku 5 SFEU vyžaduje, aby každý orgán jednal v mezích působnosti, kterou mu svěřuje Smlouva. Zásada právní jistoty vyžaduje, aby závazná povaha jakéhokoliv aktu, který směřuje k založení právních účinků, byla odvozena z ustanovení unijního práva, které v něm musí být výslovně uvedeno jako právní základ a které stanoví právní formu aktu.

   Zápis výstrahy W3b týkající se společnosti do systému včasného varování (EWS) podle ustanovení rozhodnutí 2008/969 týkajícího se EWS určeného pro použití schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami je tedy protiprávní, neboť Komisi žádný stávající právní základ neopravňoval k přijetí takových ustanovení, která mohou mít nepříznivý dopad na právní postavení osob, na něž se tento druh výstrahy vztahuje. Navíc vzhledem k tomu, že výstraha W3b v EWS týkající se uvedené společnosti měla nesporný dopad na její právní postavení, není Komise oprávněna tvrdit, že ustanovení rozhodnutí 2008/969 upravující tento druh výstrahy jsou pouhými vnitřními pravidly k plnění souhrnného rozpočtu Unie. Stejně tak se Komise nemůže důvodně dovolávat toho, že neexistence právního základu rozhodnutí 2008/969 ještě nebyla v době zápisu společnosti do EWS formálně konstatována. Neexistence takového konstatování totiž nebrání tomu, aby uvedená společnost v rámci žaloby směřující k náhradě újmy uplatňovala protiprávnost tohoto rozhodnutí za účelem získání náhrady újmy, která jí údajně vznikla v důsledku jejího zápisu do EWS.

   (viz body 127-130)

9.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 132, 133, 135)

10.  Povinnost odůvodnit akt nepříznivě zasahující do právního postavení slouží k tomu, aby byly dotčené osobě poskytnuty dostatečné informace k zjištění, zda je akt opodstatněný nebo zda je případně stižen vadou, která umožňuje napadnout jeho platnost před unijním soudem, a dále má umožnit tomuto soudu vykonat přezkum legality tohoto aktu. Z toho vyplývá, že odůvodnění musí být dotčené osobě sděleno v zásadě současně s rozhodnutím, které nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení, a že chybějící odůvodnění nemůže být zhojeno tím, že se tato osoba dozví důvody rozhodnutí v průběhu řízení před unijním soudem.

    Tak tomu je v případě dopisu, kterým Komise formálně informuje společnost, že se na ni vztahuje výstraha W3b v systému včasného varování (EWS), aniž by tuto společnost předtím vyslechla, nýbrž pouze připomenula obecné a abstraktní okolnosti uvedené v čl. 12 odst. 2 rozhodnutí 2008/969 týkajícího se EWS určeného pro použití schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami. Komise tak nesdělila uvedené společnosti odůvodnění výstrahy W3b týkající se posledně uvedené v EWS v okamžiku samotného zápisu této výstrahy. Takové odůvodnění přitom bylo nezbytné tím spíše, že se uvedené společnosti netýkalo žádné soudní řízení, a když řízení vedená na vnitrostátní úrovni vůči osobám propojeným s touto společností byla teprve ve fázi vyšetřovací, a nikoli ve fázi hlavního líčení, které jako jediné může v dotčených členských státech vést k vydání pravomocného rozsudku. Přesná působnost článku 12 rozhodnutí 2008/969 navíc není zřejmá. Zvláště nebylo s ohledem na čl. 12 odst. 3 tohoto rozhodnutí zřejmé, že se výstrahy W3b mohou v rámci inkvizičního soudního systému uplatňovat již ve fázi vyšetřovací.

    (viz body 134, 137)

11.  Výstraha W3b týkající společnosti v systému včasného varování (EWS) Komise podle ustanovení rozhodnutí 2008/969 týkajícího se EWS určeného pro použití schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami porušuje zásadu presumpce neviny, která je zakotvena v čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, neboť neexistuje žádný stávající právní základ, který by Komisi opravňoval k přijetí takových ustanovení, a v okamžiku zápisu uvedené výstrahy se uvedené společnosti přímo netýkalo žádné vyšetřování nebo soudní řízení, přičemž soudní řízení s osobami propojenými s touto společností se nacházela teprve ve fázi vyšetřovací. S touto společností však bylo zacházeno jako s vinnou za podvody nebo administrativní chyby, aniž byla její přímá, či nepřímá vina za taková jednání prokázána před soudem.

    V tomto ohledu zásada presumpce neviny předpokládá, že pokud je podle Komise třeba v rané fázi přijmout preventivní opatření, potřebuje Komise právní základ k vytvoření takového systému výstrah a k přijímání souvisejících opatření, přičemž tento systém musí respektovat právo na obhajobu, zásadu proporcionality, jakož i zásadu právní jistoty, podle níž musí být právní norma jasná a přesná a její účinky předvídatelné, zejména může-li vyvolat nepříznivé důsledky pro jednotlivce.

    (viz body 140, 141)

12.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 142, 143)

13.  I když nedodržení systému rozdělení pravomocí mezi jednotlivé unijní orgány, jehož cílem je zajistit dodržování institucionální rovnováhy upravené Smlouvami, a nikoli chránit jednotlivce, nemůže samo o sobě postačovat k založení odpovědnosti Unie vůči dotčeným jednotlivcům, jinak by tomu bylo v případě, kdyby bylo unijní opatření přijato v rozporu nejen s rozdělením pravomocí mezi jednotlivé orgány, ale z hlediska svých hmotněprávních ustanovení i v rozporu s právní normou, jejímž účelem je přiznat práva jednotlivcům.

    (viz bod 144)

14.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 159)

15.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 163, 164)