Věc C‑651/16

DW

proti

Valsts sociālās apdrošināšanas aģentūra

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa)

„Řízení o předběžné otázce – Sociální zabezpečení – Dávky v mateřství – Výpočet částky na základě příjmů pojištěnkyně během referenčního období v délce dvanácti měsíců – Osoba, která byla během tohoto období zaměstnána v orgánu Evropské unie – Vnitrostátní právní předpisy upravující stanovení dotčené částky ve výši 70 % průměrného vyměřovacího základu pro pojistné – Omezení volného pohybu pracovníků – Zásada loajální spolupráce.“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 7. března 2018

Volný pohyb osob – Pracovníci – Rovné zacházení – Vnitrostátní právní úprava týkající se přiznání dávek v mateřství – Výpočet výše – Postavení doby práce vykonávané pro orgán Unie na roveň období bez zaměstnání při současném uplatnění průměrného vyměřovacího základu pro pojistné stanoveného v uvedeném členském státě – Značné snížení výše dávky v mateřství z důvodu vykonávání výdělečné činnosti mimo tento členský stát – Nepřípustnost

(Článek 45 SFEU)

Článek 45 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která pro účely stanovení průměrného vyměřovacího základu pro pojistné, který slouží k výpočtu výše dávky v mateřství, staví měsíce referenčního období, během kterých dotčená osoba pracovala pro orgán Evropské unie a nespadala pod systém sociálního zabezpečení tohoto členského státu, na roveň období bez zaměstnání, a uplatňuje na ně průměrný vyměřovací základ pro pojistné stanovený v uvedeném členském státě, což má za následek značné snížení výše dávky v mateřství přiznané této osobě v porovnání s případnou výší této dávky, kterou by mohla daná osoba pobírat, pokud by vykonávala výdělečnou činnost pouze v tomto členském státě.

V tomto ohledu je třeba uvést, že i když použitelná vnitrostátní právní úprava jako taková nestanoví podmínku, že se nárok na poskytování dávek v mateřství přizná, pouze pokud dotčená osoba v referenčním období spadala pod státní systém sociálního zabezpečení, nic to nemění na skutečnosti, že použití pravidel pro výpočet dotčených dávek vede k obdobnému výsledku, jelikož zaměstnankyni, která pracovala u orgánu Unie, je přiznána dávka podstatně nižší než dávka, kterou by mohla pobírat, kdyby pracovala na území dotčeného členského státu a přispívala do systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu.

Taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, tudíž může bránit, a tudíž odrazovat od výkonu výdělečné činnosti mimo dotčený členský stát, a to ať už v jiném členském státě nebo v orgánu Unie či jiné mezinárodní organizaci, jelikož zaměstnankyně, která spadala dříve nebo následně do systému sociálního zabezpečení dotčeného členského státu, tím, že přijme takové zaměstnání, má na základě tohoto systému nárok na dávku podstatně nižší, než je dávka, na kterou by měla nárok, kdyby nevyužila svého práva na volný pohyb.

(viz body 25, 27, 38 a výrok)