Věc C‑585/16

Serin Alheto

proti

Zamestnik-predsedatel na Daržavna agencija za bežancite

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (správní soud v Sofii, Bulharsko)]

„Řízení o předběžné otázce – Společná politika v oblasti azylu a doplňkové ochrany – Normy, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany – Směrnice 2011/95/EU – Článek 12 – Vyloučení z postavení uprchlíka – Osoby zaregistrované u Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) – Existence ‚první země azylu‘ pro palestinského uprchlíka v oblasti působení UNRWA – Společná řízení pro přiznávání mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32/EU – Článek 46 – Právo na účinný opravný prostředek – Úplné a ex nunc posouzení – Rozsah pravomoci soudu prvního stupně – Přezkum potřeby mezinárodní ochrany ze strany soudu – Přezkum důvodů nepřípustnosti“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. července 2018

1. Akty orgánů – Směrnice – Provedení členskými státy – Vnitrostátní předpisy spadající do působnosti směrnice – Vnitrostátní předpisy předcházející směrnici, které mohou zajistit soulad vnitrostátního práva s touto směrnicí – Zahrnutí

2. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany – Směrnice 2011/95 – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Proces posouzení žádosti o mezinárodní ochranu – Žádost podaná osobou zaregistrovanou u UNRWA – Povinnost ověřit existenci účinné ochrany nebo podpory této osoby ze strany UNRWA

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95, čl. 12 odst. 1 písm. a) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 10 odst. 2]

3. Akty orgánů – Směrnice – Účinek – Neprovedení členským státem – Právo jednotlivců dovolávat se směrnice – Podmínky

   (Článek 288 třetí pododstavec SFEU)

4. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany – Směrnice 2004/83 – Směrnice 2011/95 – Podmínky pro přiznání postavení uprchlíka – Osoba požívající ochrany nebo podpory od jiné odborné organizace Spojených národů než Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky – Vyloučení z postavení uprchlíka – Ukončení uvedené podpory – Přímý účinek – Provedení – Automatické uplatnění

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95, čl. 12 odst. 1 písm. a); směrnice Rady 2004/83, čl. 12 odst. 1 písm. a)]

5. Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Doslovný, systematický a teleologický výklad

6. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany – Směrnice 2011/95 – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu – Právo na účinný opravný prostředek – Povinnost posoudit skutkový a právní stav – Rozsah – Osoba požívající ochrany nebo podpory od jiné odborné organizace Spojených národů než Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky

   [Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95, čl. 12 odst. 1 písm. a) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 46 odst. 3)]

7. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu – Právo na účinný opravný prostředek – Povinnost posoudit skutkový a právní stav – Rozsah – Důvody nepřípustnosti žádosti o mezinárodní ochranu – Zahrnutí – Podmínky

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 33 odst. 2 a čl. 46 odst. 3)

8. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Proces posouzení žádosti o mezinárodní ochranu – Pojem „první země azylu“ – Žadatel požívající dostatečné ochrany v zemi z jiného titulu než jako uprchlík – Pojem – Osoba zaregistrovaná u UNRWA – Zahrnutí – Podmínky

   [Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 35 první pododstavec písm. b)]

9. Kontroly na hranicích, azyl a přistěhovalectví – Azylová politika – Řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – Směrnice 2013/32 – Opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu – Právo na účinný opravný prostředek – Zrušení původního rozhodnutí – Neexistence společných procesních norem týkajících se pravomoci přijmout nové rozhodnutí – Povinnost přijmout nové rozhodnutí v krátké lhůtě

   (Listina základních práv Evropské unie, článek 47; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32, čl. 46 odst. 3)

1.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 77)

2.  Článek 12 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, ve spojení s čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, musí být vykládán v tom smyslu, že vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu podané osobou, která je zaregistrována u Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), vyžaduje posouzení toho, zda tato osoba požívá účinné ochrany nebo podpory ze strany této organizace, pokud tato žádost nebyla předem zamítnuta na základě důvodu nepřípustnosti nebo na základě jiného důvodu vyloučení, než je důvod uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a) první větě směrnice 2011/95.

   (viz bod 90, výrok 1)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 98)

4.  Článek 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, a čl. 12 odst. 1 písm. a) druhá věta směrnice 2011/95 musí být vykládány v tom smyslu, že:

   –	brání vnitrostátní právní úpravě, která nestanoví důvod ukončení uplatňování důvodu vyloučení z postavení uprchlíka obsažený v těchto ustanoveních, nebo tento důvod provádí nesprávně,

   –	mají přímý účinek a

   –	lze je uplatnit i v případě, že na ně žadatel o mezinárodní ochranu výslovně neodkázal.

   (viz bod 101, výrok 2)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 108)

6.  Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že soud členského státu, který projednává v prvním stupni opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, musí posoudit jak skutkové a právní okolnosti, jako je použitelnost čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/95 na situaci žadatele, které orgán, jenž toto rozhodnutí přijal, zohlednil nebo mohl zohlednit, tak okolnosti, které nastaly po přijetí uvedeného rozhodnutí.

   Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 tak stanoví, že pro dosažení souladu s čl. 46 odst. 1 této směrnice musí členské státy vázané touto směrnicí zajistit, aby soud, u něhož je napadeno rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, provedl „úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice [2011/95]“. V tomto ohledu výraz „ex nunc“ zdůrazňuje povinnost soudu provést posouzení, které případně zohlední nové skutečnosti, jež nastaly po přijetí rozhodnutí, které je předmětem opravného prostředku. Takové posouzení totiž umožňuje vyřídit žádost o mezinárodní ochranu úplně, aniž je nutné vrátit věc rozhodujícímu orgánu. Přídavné jméno „úplné“ uvedené v čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 zase potvrzuje, že soud je povinen posoudit jak skutečnosti, jež rozhodující orgán zohlednil nebo mohl zohlednit, tak ty, které nastaly po přijetí rozhodnutí tímto orgánem. Výraz „případné“ obsažený v části věty „včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice [2011/95]“ ukazuje na to, jak uvedla Komise na jednání, že úplné a ex nunc posouzení, které má provést soud, se nemusí nutně týkat věcného posouzení potřeby mezinárodní ochrany, a může se tedy týkat přípustnosti žádosti o mezinárodní ochranu, umožňuje‑li to vnitrostátní právo na základě čl. 33 odst. 2 směrnice 2013/32.

   (viz body 106, 111–113, 115, 118, výrok 3)

7.  Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek úplného a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky se může vztahovat rovněž na důvody nepřípustnosti žádosti o mezinárodní ochranu uvedené v čl. 33 odst. 2 této směrnice, pokud to umožňuje vnitrostátní právo, a v případě, že soud projednávající opravný prostředek zamýšlí přezkoumat důvod nepřípustnosti, který nebyl posouzen rozhodujícím orgánem, musí vyslechnout žadatele s cílem umožnit mu, aby osobně v jazyce, který ovládá, vyjádřil svůj názor na použitelnost uvedeného důvodu na jeho konkrétní situaci.

   (viz bod 130, výrok 4)

8.  Článek 35 první pododstavec písm. b) směrnice 2013/32 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě osoby registrované u Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), požívá-li skutečné ochrany nebo podpory ze strany této organizace ve třetí zemi, která neodpovídá území, kde má obvyklé bydliště, ale která je součástí oblasti působení uvedené organizace, je třeba mít za to, že požívá v této třetí zemi dostatečné ochrany ve smyslu tohoto ustanovení, pokud tato země:

   –	se zavazuje přijmout dotyčnou osobu zpět poté, co opustila její území s cílem požádat o mezinárodní ochranu v Evropské unii, a

   –	uznává uvedenou ochranu nebo podporu ze strany UNRWA a dodržuje zásadu nenavracení, a umožňuje tak dotyčné osobě pobývat na jejím území v bezpečí, za důstojných životních podmínek a tak dlouho, dokud to vyžadují rizika hrozící na území obvyklého bydliště.

   (viz bod 143, výrok 5)

9.  Článek 46 odst. 3 směrnice 2013/32 ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv musí být vykládán v tom smyslu, že nezavádí společné procesní normy, pokud jde o příslušnost k přijetí nového rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu po zrušení původního rozhodnutí o této žádosti soudem rozhodujícím o opravném prostředku. Nicméně potřeba zajistit užitečný účinek čl. 46 odst. 3 této směrnice a zaručit účinný opravný prostředek v souladu s článkem 47 Listiny základních práv vyžaduje, aby v případě vrácení věci kvazisoudnímu nebo správnímu orgánu podle čl. 2 písm. f) uvedené směrnice bylo nové rozhodnutí přijato v krátké lhůtě a aby bylo v souladu s posouzením obsaženým ve zrušujícím rozsudku.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 se vztahuje pouze na „posouzení“ opravného prostředku, a netýká se tedy toho, co bude následovat po případném zrušení rozhodnutí, jež je předmětem opravného prostředku. Nicméně čl. 46 odst. 3 směrnice 2013/32 by byl zbaven jakéhokoliv užitečného účinku, pokud by bylo připuštěno, že po vydání rozsudku, jímž prvostupňový soud provedl v souladu s tímto ustanovením úplné a ex nunc posouzení potřeby mezinárodní ochrany žadatele podle směrnice 2011/95, může uvedený orgán přijmout rozhodnutí, které je v rozporu s tímto posouzením, anebo může nechat uplynout značně dlouhou dobu, která může zvýšit riziko, že nastanou skutečnosti, které vyžadují nové, aktualizované posouzení.

   (viz body 145, 147, 149, výrok 6)