Věc C-510/16

Carrefour Hypermarchés SAS a další

v.

Ministre des Finances et des Comptes publics

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Francie)]

„Řízení o předběžné otázce – Státní podpory – Článek 108 odst. 3 SFEU – Nařízení (ES) č. 794/2004 – Oznámené režimy podpor – Článek 4 – Změna existující podpory – Významný nárůst výnosů z daně financující režim podpory ve srovnání s odhady oznámenými Evropské komisi – Prahová hodnota 20 % původního rozpočtu“

Shrnutí – Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 20. září 2018

1. Podpory poskytované státy – Ustanovení Smlouvy – Oblast působnosti – Daně představující způsob financování režimu podpor – Vrácení ze strany vnitrostátních orgánů daní vybraných v rozporu s unijním právem – Zahrnutí

   (Článek 107 odst. 1 a čl. 108 odst. 3 SFEU)

2. Podpory poskytované státy – Ustanovení Smlouvy – Oblast působnosti – Daně představující způsob financování režimu podpor – Zahrnutí – Podmínka – Vztah závazného určení mezi poplatkem a podporou – Posuzované skutečnosti – Výlučné určení výnosu daně na poskytování podpor – Částka poskytnutých podpor určená v závislosti na kritériích bez vztahu k účelově vázaným daňovým příjmům – Posouzení vnitrostátním soudem

   (Články 107 a 108 SFEU)

3. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Pojem – Opatření týkající se zvýšení původního rozpočtu povolených režimů podpor financovaných z výnosu daně – Pojem – Navýšení rozpočtu o méně než 20 % – Vyloučení

   [Články 107 a 108 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. c); nařízení Komise č. 794/2004 čl. 4 odst. 1]

4. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Pojem – Opatření týkající se zvýšení původního rozpočtu povolených režimů podpor financovaných z výnosu daně – Původní rozpočet režimu podpor – Pojem – Výklad s ohledem na běžný jazyk, kontext opatření a cíl právní úpravy – Výnos daní k dispozici orgánu pověřenému prováděním režimů podpor

   [Článek 107 a čl. 108 odst. 1 a 3 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. c); nařízení Komise č. 794/2004 čl. 4 odst. 1]

5. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Pojem – Opatření týkající se zvýšení původního rozpočtu povolených režimů podpor financovaných z výnosu daně – Navýšení rozpočtu o více než 20 % – Posouzení s ohledem na příjmy určené pro režimy podpor

   [Článek 107 a čl. 108 odst. 1 a 3 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. c); nařízení Komise č. 794/2004 čl. 4 odst. 1]

6. Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které lze považovat za slučitelné se společným trhem – Rozhodnutí Komise, kterým se povolují režimy podpor – Striktní výklad – Rozsah – Zohlednění nejen textu rozhodnutí, ale také obsahu oznámení – Rozpočet uvedený členským státem v oznamovacím dopise

   (Článek 107 odst. 3 SFEU)

7. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Opatření týkající se zvýšení původního rozpočtu povolených režimů podpor financovaných z výnosu daně – Označení za nové podpory – Zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního čekávání – Nedostatek vlivu

   (Článek 108 odst. 3 SFEU)

8. Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Pojem – Opatření týkající se zvýšení původního rozpočtu povolených režimů podpor financovaných z výnosu daně – Zvýšení původního povoleného rozpočtu o více než 20 % – Způsoby výpočtu – Posouzení s ohledem na příjmy určené pro režimy podpor – Vyhrazení části výnosu z daní bez jejich určení k jiným účelům, než na poskytnutí podpor – Nedostatek vlivu – Odvody ve prospěch všeobecného státního rozpočtu – Přezkum vnitrostátním soudem – Oznamovací povinnost

   [Článek 108 odst. 3 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. c); nařízení Komise č. 794/2004 čl. 4 odst. 1]

1.  Úvodem, Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že daně nespadají do působnosti ustanovení Smlouvy v oblasti státních podpor, ledaže představují způsob financování podpory, takže jsou její nedílnou součástí. Pokud je způsob financování podpory prostřednictvím poplatku nedílnou součástí opatření podpory, důsledky, jež vyplývají z nedodržení zákazu provádění, uvedeného v čl. 108 odst. 3 poslední větě SFEU, ze strany vnitrostátních orgánů, se vztahují rovněž na tuto stránku podpory, takže vnitrostátní orgány jsou v zásadě povinny vrátit poplatky, při jejichž výběru bylo porušeno unijní právo (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 13. ledna 2005, Streekgewest, C‑174/02, EU:C:2005:10, body 16, 24 a 25; ze dne 27. října 2005, Distribution Casino France a další, C-266/04 až C-270/04, C-276/04 a C‑321/04 až C-325/04, EU:C:2005:657, bod 35; ze dne 7. září 2006, Laboratoires Boiron, C-526/04, EU:C:2006:528, bod 43 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 10. listopadu 2016, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, C-449/14 P, EU:C:2016:848, bod 65 a citovaná judikatura).

   (viz bod 14)

2.  Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora, k tomu, aby mohla být daň považována za nedílnou součást opatření podpory, musí na základě relevantní vnitrostátní právní úpravy existovat vztah závazného určení mezi dotčenou daní a dotčenou podporou v tom smyslu, že výnos z daně je nezbytně určen k financování podpory a přímo ovlivňuje její výši, a tudíž i posouzení slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem (rozsudky ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks, C-333/07, EU:C:2008:764, bod 99 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 10. listopadu 2016, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, C-449/14 P, EU:C:2016:848, bod 68).

   Soudní dvůr již rozhodl, mimo jiné, že v případech, kdy orgán pověřený poskytováním podpor financovaných prostřednictvím daně disponuje diskreční pravomocí určit výnos daně pro opatření jiná, než opatření vykazující všechny vlastnosti podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, může taková okolnost vyloučit existenci závazného vztahu určení mezi daní a podporou. Při existenci takové diskreční pravomoci totiž výnos daně nemůže mít přímý vliv na rozsah výhody poskytnuté příjemcům podpory. Naopak může takový vztah existovat, když je výnos daně plně a výhradně určen na poskytování podpor, i kdyby šlo o podpory různých druhů (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne13. ledna 2005, Pape, C-175/02, EU:C:2005:11, bod 16; ze dne 27. října 2005, Distribution Casino France a další, C-266/04 až C-270/04, C-276/04 a C-321/04 až C-325/04, EU:C:2005:657, bod 55, jakož i ze dne 22. prosince 2008, Régie Networks, C-333/07, EU:C:2008:764, body 102 a 104).

   Krom toho z judikatury Soudního dvora plyne, že takový vztah závazného určení může chybět, když je částka poskytnutých podpor určena pouze v závislosti na objektivních kritériích, bez vztahu k účelově vázaným daňovým příjmům, a vztahuje se na ni absolutní horní hranice stanovená zákonem (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne27. října 2005, Distribution Casino France a další, C-266/04 až C-270/04, C-276/04 a C-321/04 až C-325/04, EU:C:2005:657, bod 52).

   Soudní dvůr měl zejména za to, že vztah závazného určení mezi daní a podporou neexistuje v případě, kdy částka poskytnutých podpor byla určena na základě kritérií nesouvisejících s vázanými daňovými příjmy a kdy vnitrostátní právní úprava stanoví, že případný přebytek příjmů ve vztahu k poskytnutým podporám musí být následně odveden do rezervního fondu nebo do státní pokladny, přičemž se na uvedené příjmy mimo jiné vztahuje absolutní horní hranice, takže veškerý přebytek je rovněž odváděn do všeobecného státního rozpočtu (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, C‑449/14 P, EU:C:2016:848, body 70 až 72).

   V projednávané věci přísluší předkládajícímu soudu, aby s ohledem na skutečnosti uvedené v bodech 16 až 22 tohoto rozsudku ověřil opodstatněnost svého předpokladu, podle kterého tři daně byly v dotčeném období nedílnou součástí režimů podpor dotčených v původním řízení. V tomto ohledu předkládající soud musí konkrétně přezkoumat, zda přesun části příjmů CNC do rezervního fondu měl za následek změnu určení dotčené částky na jiné opatření než opatření vykazující všechny vlastnosti podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a posoudit dopad, který může mít změna určení části uvedených příjmů ve prospěch všeobecného státního rozpočtu, k níž došlo v dotčeném období, na existenci závazného vztahu určení mezi uvedenými daněmi a uvedenými režimy.

   (viz body 19-23)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 25, 26)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 27-35)

5.  Zvýšení výnosu z daní financujícího několik režimů podpor povolených na základě odhadů oznámených Komisi, jako je tomu ve věci v původním řízení, představuje změnu existující podpory ve smyslu čl. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU], a čl. 4 odst. 1 první věty nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení č. 659/1999, ve spojení s čl. 108 odst. 3 SFEU, s výjimkou situace, kdy toto zvýšení nepřesáhne prahovou hodnotu 20 % stanovenou v čl. 4 odst. 1 druhé větě posledně uvedeného nařízení.

   V situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, se uvedená prahová hodnota posuzuje ve vztahu k příjmům určeným pro dotčené režimy podpor, a nikoli ve vztahu ke skutečně vyplaceným podporám.

   (viz body 36-60 a výrok)

6.  V tomto ohledu je třeba připomenout, že jako odchylka od obecné zásady neslučitelnosti státních podpor s vnitřním trhem uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být rozhodnutí Komise povolující režim podpor předmětem striktního výkladu (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Německo v. Komise, C-277/00, EU:C:2004:238, body 20 a 24, jakož i ze dne 14. října 2010, Nuova Agricast a Cofra v. Komise, C-67/09 P, EU:C:2010:607, bod 74).

   Mimoto podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro výklad takových rozhodnutí Komise třeba zkoumat nejen samotný text, ale též přihlédnout k oznámení opatření daným členským státem (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 20. května 2010, Todaro Nunziatina & C., C-138/09, EU:C:2010:291, bod 31, a ze dne 16. prosince 2010, Kahla Thüringen Porzellan v. Komise, C-537/08 P, EU:C:2010:769, bod 44, jakož i usnesení ze dne 22. března 2012, Itálie v. Komise, C-200/11 P, nezveřejněné, EU:C:2012:165, bod 27). Soudní dvůr již rozhodl, že dosah rozhodnutí schvalujícího režim podpor je v zásadě omezen rozpočtem, který byl členským státem uveden v oznámení, i když uvedený rozpočet není převzat v textu daného rozhodnutí (viz v tomto smyslu usnesení ze dne 22. března 2012, Itálie v. Komise, C-200/11 P, nezveřejněné, EU:C:2012:165, body 26 a 27).

   (viz body 37, 38)

7.  Ani nutnost dodržovat zásadu právní jistoty není překážkou tomu, aby zvýšení původního rozpočtu režimu podpor ve vztahu k rozpočtu povolenému Komisí bylo za okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, považováno za změnu stávající podpory ve smyslu čl. 108 odst. 3 SFEU.

   Jak totiž plyne z bodu 4 odůvodnění nařízení č. 794/2004, právě z důvodu právní jistoty čl. 4 odst. 1 druhá věta uvedeného nařízení stanoví přesnou prahovou hodnotu, pod kterou zvýšení původního rozpočtu režimu podpor není považováno za změnu stávající podpory. Stanovením poměrně vysoké prahové hodnoty na 20 % uvedené ustanovení nastavuje rezervu dostatečně zohledňující nejistoty spojené s uplatňováním preventivní kontroly zavedené v čl. 108 odst. 3 SFEU na režimy podpor s kolísavým rozpočtem, jako jsou režimy dotčené v původním řízení.

   Soudní dvůr již mimo jiné rozhodl, že členský stát se nemůže dovolávat zásady právní jistoty za účelem odchýlení se od informací, které poskytl Komisi v rámci oznámení režimu podpor, na kterých závisí dosah rozhodnutí Komise o schválení daného režimu, ale naopak musí uvedené informace zohlednit a dbát na to, aby byl uvedený režim prováděn v souladu s nimi (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 16. prosince 2010, Kahla Thüringen Porzellan v. Komise, C-537/08 P, EU:C:2010:769, bod 47).

   Mimoto je třeba uvést, že v projednávané věci v dokumentu Komise nazvaném „Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku“ zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2007, C 246, s. 1) byly odhady francouzských orgánů týkající se nárůstu výnosu ze tří daní v důsledku reformy daně zatěžující služby televizního vysílání představeny jako „rozpočet“ povolené podpory. Přitom v systému preventivní kontroly zavedeném čl. 108 odst. 3 SFEU, se ani dotčený členský stát, ani příjemci režimu podpor nemohou důvodně dovolávat legitimního očekávání v to, že rozhodnutí o schválení podpory se bude uplatňovat nad rámec popisu opatření, jaký byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne14. října 2010, Nuova Agricast a Cofra v. Komise, C-67/09 P, EU:C:2010:607, body 72 až 74).

   (viz body 44-47)

8.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 51-59)