Věc C‑376/16 P

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

proti

European Dynamics Luxembourg SA a další

„Kasační opravný prostředek – Veřejné zakázky na služby – Poskytování externích služeb týkajících se správy programů a projektů, jakož i technického poradenství v oblasti informačních technologií – Kaskádové řízení – Článek 21 statutu Soudního dvora Evropské unie – Článek 76 a čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu – Zákaz rozhodovat ultra petita – Poměrné vážení podkritérií v rámci kritérií pro zadání – Zjevně nesprávná posouzení – Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 – Článek 100 odst. 2 – Rozhodnutí o odmítnutí nabídky – Nedostatečné odůvodnění – Ztráta příležitosti – Mimosmluvní odpovědnost Evropské unie – Návrh na náhradu škody“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 3. května 2018

1. Žaloba na neplatnost–Pravomoc unijního soudu–Rozsah–Zákaz rozhodovat ultra petita–Povinnost respektovat rámec sporu vymezený účastníky řízení–Nedostatek pravomoci rozhodovat o žalobním důvodu, od kterého jeden z účastníků v průběhu řízení upustil

   (Článek 263 SFEU; statut Soudního dvora, článek 21; jednací řád Tribunálu, článek 76 a čl. 84 odst. 1; nařízení Rady č. 1605/2002, články 93 a 94; nařízení Komise č. 2342/2002, ve znění nařízení č. 478/2007, články 133a a 134b)

2. Veřejné zakázky Evropské unie–Zadávací řízení–Zadávání zakázek–Vyloučení uchazečů–Povinnosti unijního soudu přezkoumat i bez návrhu existenci porušení pravidel v oblasti vyloučení–Neexistence

   (Nařízení Rady č. 1605/2002, články 93 a 94)

3. Žaloba na neplatnost–Žalobní důvody–Žaloba směřující proti rozhodnutí o odmítnutí nabídky uchazeče v rámci zadání veřejné zakázky unijním orgánem–Žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení zadavatele–Důkazní břemeno–Povinnost unijního soudu ověřit dopad uplatněných nesprávných posouzení na napadené rozhodnutí bez předložení důkazů prokazujících takový dopad–Neexistence

   (Článek 263 SFEU)

4. Žaloba na neplatnost–Žalobní důvody–Zjevně nesprávné posouzení–Pochybení bez významného vlivu na výsledek–Nerelevantní žalobní důvod

   (Článek 263 SFEU)

5. Akty orgánů–Odůvodnění–Povinnost–Dosah–Rozhodnutí o odmítnutí nabídky přijaté v rámci postupu při zadávání veřejné zakázky na služby–Povinnost zadavatele poskytnout důkladnou srovnávací analýzu úspěšné nabídky a nabídky odmítnutého uchazeče–Neexistence–Povinnost zveřejnit zprávu hodnotící komise–Neexistence

   (Článek 296 druhý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2; nařízení Komise č. 2342/2002, čl. 149 odst. 3)

6. Akty orgánů–Odůvodnění–Povinnost–Dosah–Rozhodnutí o odmítnutí nabídky přijaté v rámci postupu při zadávání veřejné zakázky na služby–Použití vzorce při výpočtu známky uchazečů umožňujícího odečtení bodů za některá podkritéria pro zadání a jejich přidělení nabídkám ostatních uchazečů–Nedostatečné vysvětlení zadavatele, pokud jde o spojitost mezi negativním hodnocením nabídky a provedeným odečtením bodů–Nepřípustnost

   (Článek 296 druhý pododstavec SFEU; nařízení Rady č. 1605/2002, čl. 100 odst. 2)

7. Mimosmluvní odpovědnost–Podmínky–Protiprávnost–Škoda–Příčinná souvislost–Důkazní břemeno

   (Článek 340 druhý pododstavec SFEU)

1.  Z pravidel upravujících řízení u unijních soudů, zejména z článku 21 statutu Soudního dvora, jakož i z článku 76 a z čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, vyplývá, že spor je v zásadě určen a vymezen účastníky řízení a že unijní soud nemůže rozhodnout ultra petita.

   Rozhodnutí Tribunálu, že agentura Unie zjevně porušila svou povinnost řádné péče při šetření existence zejména důvodu vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku stanoveného v čl. 93 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství a v článcích 133a a 134b nařízení č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002, tedy musí být tedy zrušeno, i když žalobce upustil od své argumentace v tomto ohledu na jednání před Tribunálem. Za těchto okolností tudíž Tribunál nebyl příslušný k rozhodování o případném porušení článků 93 a 94 nařízení č. 1605/2002.

   (viz body 33, 34)

2.  Ačkoliv je pravda, že ustanovení o vyloučení uchazečů z účasti na veřejné zakázce podle článků 93 a 94 nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, mají nepochybný význam při dodržování práva týkajícího se uzavírání zakázek Unie, jejich porušení nesplňuje podmínky k tomu, aby se jednalo o porušení podstatných formálních náležitostí. Důvod vycházející z porušení těchto článků tedy nepředstavuje nepominutelný důvod, který musí unijní soud přezkoumat i bez návrhu.

   (viz bod 35)

3.  V rámci žaloby odmítnutého uchazeče proti rozhodnutí o odmítnutí jeho nabídky, ve které uplatnil zjevně nesprávná posouzení, kterých se dopustil zadavatel, přezkum unijního soudu v zásadě neznamená, že má tento soud povinnost ověřit neexistenci dopadů zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o posouzení nabídky, s ohledem na její umístění, a tudíž v konečném výsledku s ohledem na rozhodnutí o zadání, pokud zadavatel neposkytl žádné upřesnění, co se týče neexistence tohoto dopadu.

   V tomto ohledu přísluší zadavateli, aby v rámci jím podaného kasačního opravného prostředku proti rozhodnutí vydaném v prvním stupni unijním soudem objasnil a prokázal, že rozhodnutí o odmítnutí nabídky by nemohlo být pro odmítnutého uchazeče příznivější, kdyby nedošlo k uvedeným pochybením.

   (viz body 46, 47)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 52)

5.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 57–59)

6.  Co se týče povinnosti odůvodnit rozhodnutí o odmítnutí nabídek uchazečů v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, se v zásadě nevyžaduje, aby byla každému negativnímu nebo pozitivnímu komentáři v hodnocení odmítnuté nabídky přiřazena specifická váha. V případě, že dokumentace týkající se zakázky obsahuje specificky vyčíslenou váhu přiřazenou kritériím nebo podkritériím, však zásada transparentnosti vyžaduje, aby těmto kritériím nebo podkritériím bylo přiřazeno vyčíslené zhodnocení.

   Jinak je tomu však v případě, kdy hodnotící komise použila vzorec nebo přidělila zlomky bodů za jednotlivá podkritéria či podbody a kdy hodnotící zpráva obsahovala v tomto ohledu specifická negativní hodnocení, která vedla k odpočtům bodů, a kdy zadavatel nesdělil počet bodů spolu s jejich rozepsáním podle jednotlivých podkritérií, které získali neúspěšní a vybraní uchazeči. Zadavatel totiž v plném rozsahu nesplnil požadavky týkající se povinnosti odůvodnit výsledek hodnocení nabídek, jestliže nebylo možné, aby neúspěšní uchazeči porozuměli váze, kterou tato podkritéria hrála při hodnocení, tedy při určení celkové známky, ani aby byla stanovena spojitost mezi konkrétními negativními komentáři a odečty bodů, které měly dopad na celkovou známku.

   (viz body 63, 65–67)

7.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 91, 92)