Věc C‑93/16

Ornua Co-operative Ltd

proti

Tindale & Stanton Ltd España, S. L.

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Audiencia Provincial de Alicante)

„Řízení o předběžné otázce – Duševní vlastnictví – Ochranná známka Evropské unie – Jednotná povaha – Nařízení (ES) č. 207/2009 – Článek 9 odst. 1 písm. b) a c) – Jednotná ochrana práva z ochranné známky Evropské unie proti nebezpečím záměny a poškození dobrého jména – Pokojná koexistence této ochranné známky a národní ochranné známky užívané třetí osobou v části Evropské unie – Chybějící pokojná koexistence jinde v Unii – Vnímání průměrného spotřebitele – Rozdílné vnímání, které může existovat v různých částech Unie“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. července 2017

1. Ochranná známka Evropské unie–Účinky ochranné známky Evropské unie–Práva z ochranné známky–Právo zakázat užívání ochranné známky–Užívání totožného nebo podobného označení, jež se vztahuje na totožné nebo podobné výrobky nebo služby–Nebezpečí záměny s ochrannou známkou–Kritéria pro posouzení–Pokojná koexistence ochranné známky Evropské unie a národní ochranné známky užívané třetí osobou v části Evropské unie–Neexistence takové pokojné koexistence v jiné části Unie–Neexistence nebezpečí záměny–Nepřípustnost

   [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 9 odst. 1 písm. b)]

2. Ochranná známka Evropské unie–Účinky ochranné známky Evropské unie–Práva z ochranné známky–Právo zakázat užívání ochranné známky–Užívání totožného nebo podobného označení, jež se vztahuje na totožné nebo podobné výrobky nebo služby–Nebezpečí záměny omezené na část Unie–Kritéria pro posouzení–Zohlednění relevantních faktorů nacházejících se v části Unie za účelem zákazu užívání označení v jiné části Unie–Podmínky

   [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 9 odst. 1 písm. b)]

3. Ochranná známka Evropské unie–Účinky ochranné známky Evropské unie–Práva z ochranné známky–Právo zakázat užívání ochranné známky–Užívání totožného nebo podobného označení, jež se vztahuje na totožné nebo podobné výrobky nebo služby–Nebezpečí záměny s ochrannou známkou–Pokojná koexistence ochranné známky Evropské unie a národní ochranné známky v části Evropské unie–Neexistence takové pokojné koexistence v jiné části Unie–Existence řádného důvodu ospravedlňujícího užívání tohoto označení–Neexistence

   [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 9 odst. 1 písm. c)]

1.  Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce [Evropské unie] musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka Evropské unie a národní ochranná známka v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k pokojné koexistenci této ochranné známky Evropské unie a označení totožného s touto národní ochrannou známkou nedochází, neexistuje nebezpečí záměny mezi uvedenou ochrannou známkou Evropské unie a tímto označením.

   Pokud by totiž majitel ochranné známky Evropské unie byl chráněn pouze proti porušením, k nimž došlo na celém území Unie, nemohl by bránit užívání totožných nebo podobných označení, která vyvolávají nebezpečí záměny pouze na části tohoto území, ačkoli cílem čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 je chránit tohoto majitele proti jakémukoli užívání zasahujícímu do funkce údaje o původu jeho ochranné známky všude v Unii.

   Pokud užívání označení vyvolává v určité části Unie nebezpečí záměny s ochrannou známkou Evropské unie, zatímco v jiné části Unie stejné užívání takové nebezpečí nevyvolává, dochází tedy k porušení výlučného práva, které vzniká z této ochranné známky. Soud pro ochranné známky Evropské unie, jemuž byla věc předložena, musí v tomto případě zakázat uvádění dotyčných výrobků na trh pod dotčeným označením na celém území Unie, s výjimkou části tohoto území, ve vztahu k níž byla konstatována neexistence nebezpečí záměny (rozsudek ze dne 22. září 2016, combit Software,C‑223/15, EU:C:2016:719, body 25 a 36).

   Z judikatury Soudního dvora ostatně vyplývá, že přezkum existence nebezpečí záměny v části Unie musí vycházet z globálního posouzení veškerých relevantních faktorů dotčeného případu a že toto posouzení musí zahrnovat vizuální, fonetické nebo pojmové srovnání ochranné známky a označení užívaného třetí osobou, což může zejména z jazykových důvodů vést k rozdílným závěrům pro jednotlivé části Unie (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. září 2016, combit Software,C‑223/15, EU:C:2016:719, body 31 a 33 a citovaná judikatura).

   (viz body 32, 33, 36, 38, výrok 1)

2.  Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnosti, které by podle soudu pro ochranné známky Evropské unie, jenž má rozhodnout o žalobě pro porušení práv z duševního vlastnictví, byly relevantní pro posouzení, zda je majitel ochranné známky Evropské unie oprávněn zakázat užívání označení v části Evropské unie, které se netýká tato žaloba, může uvedený soud vzít do úvahy při posouzení, zda je tento majitel oprávněn zakázat užívání tohoto označení v části Unie, které se uvedená žaloba týká, pokud se tržní podmínky a sociokulturní okolnosti v obou uvedených částech Unie od sebe výrazně neliší.

   (viz bod 47, výrok 2)

3.  Článek 9 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že ochranná známka Evropské unie s dobrým jménem a označení v jedné části Evropské unie pokojně koexistují, neumožňuje dospět k závěru, že v jiné části Unie, kde k této pokojné koexistenci nedochází, existuje řádný důvod ospravedlňující užívání tohoto označení.

   (viz bod 60, výrok 3)